STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU

Nikdy se nevzdávej, s láskou Vaše adminka.

*Závislosti

Psychické změny závislosti

12. dubna 2014 v 10:57 | Admin

Psychické změny

Změny se týkají zejména životního stylu. Závislí na hrách aplikují svoje zkušenosti z virtuálního světa do reality, která je ovšem zcela odlišná, a dochází tak ke střetům a konfliktům v okolí.
zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Sociální rizika závislosti

12. dubna 2014 v 10:56 | Admin

Sociální rizika

Hráč stále více žije ve svém "virtuálním světě" a postupně se mu rozpadá ten skutečný. Žákům se zhoršuje prospěch ve škole, hráči se přestávají stýkat se svými reálnými přáteli, dochází ke zhoršování partnerských vztahů i vztahů v rodině, neplní svoje povinnosti ani se nevěnují předchozím zájmům.
zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Zdravotní rizika závislosti

12. dubna 2014 v 10:56 | Admin

Zdravotní rizika závislosti na počítačových hrách

Hráč je také často unavený a podrážděný. Dochází i k poruchám paměti, protože hraní her vyžaduje krátkodobou paměť, a to na úkor paměti dlouhodobé.
zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Kde končí vášeň a začíná závislost ?

12. dubna 2014 v 10:55 | Admin

Kde končí vášeň a začíná závislost na hře?

Závislostí označujeme chronickou poruchu, kdy se člověk touží proměnit, jinak myslet, lépe vnímat a maximálně prožívat hru. Vzniká nekontrolovatelné nutkání opakovat znovu a lépe svoji činnost bez ohledu na celkové následky. Člověk ztrácí kontrolu nad svým chováním a pociťuje nelibost a nespokojenost při přerušení hry. Svět online her otevírá virtuální realitu, která nabízí zdánlivou možnost vytvářet si jiný, většinou lepší svět, ve kterém jsme hrdinové právě my sami.
zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Online hry

12. dubna 2014 v 10:54 | Admin

Online hry na internetu

K velmi populárním druhům online her patří tzv. MMORPG - Massively multiplayer on-line role playing game (masivní multiplayerové online hry na hrdiny). Podle dostupných údajů existuje přes 16 miliónů předplacených účtů, které jsou využívány pro vstup do těchto her. A to stále mluvíme pouze o placených hrách. K neplaceným hrám se připojuje jistě ještě mnohem víc hráčů. Počítačové hry se těší velké oblibě hlavně u dětí a mladistvých, proto se tento problém týká především jich. A když už tu hovoříme o online hrách, víte, která online hra patří údajně k nejoblíbenějším? Dle statistik je to "World of Warcraft". Že vám to nic neříká? Buďte rádi a nezkoušejte se nechat vtáhnout do hráčské vášně
zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Závislost na počítačových hrách

12. dubna 2014 v 10:53 | Admin
Hráči počítačových her jsou méně aktivní, hodně času tráví sedavým způsobem, což s sebou přináší zdravotní rizika spojená se vznikem nadváhy nebo obezity, a dále také onemocnění pohybového systému, kardiovaskulární nemoci a samozřejmě i poškození zraku.
Současná doba je typická mimo jiné rozmachem počítačů, notebooků, netbooků, tabletů, iPadů, iPhonů a dalších zařízení, která pořizujeme pro nás i pro naše ratolesti. Už zdaleka nestačí jeden počítač pro domácnost, je to tedy oblíbený a častý dárek k narozeninám nebo na Vánoce. Dále nesmíme zapomenout také na nejrůznější herní konzole jako playstation, onestation, xbox, overmax, lexibook a spoustu dalších, které jsou taktéž velice oblíbené a samozřejmě také velkou mírou podporují hráčskou vášeň.
zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Riziko hráčství

11. dubna 2014 v 17:16 | Admin
Jak již bylo v předchozím textu zmíněno, patologické hráčství může mít mnoho nemilých následků pro život postiženého jedince. Mezi rizika hazardních her můžeme uvést:
  • rodinné problémy
  • zanedbávání práce, školy a kvalitních zájmů
  • deprese, úzkost
  • dluhy
  • osamělost
  • bytové problémy, případně bezdomovectví
  • sklon k sebepoškozování
  • kriminalita
  • roste riziko problémů s alkoholem a jinými drogami
  • zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Stadia rozvoje patologického hráčství

11. dubna 2014 v 17:15 | Admin
Stadium výher
Patologická hra začíná nenápadně a nepřináší problémy. Časté jsou fantazie o velké výhře, ke které pokud dojde, celý průběh podstatně urychluje. Hráč touží výhru zopakovat, zvyšuje sázky a hraje častěji. Často se chlubí, že vyhrál, i když to nemusí být pravda.
Stadium prohrávání
V této fázi už většinou jde o patologické hráčství. Postižený myslí hlavně na hraní a s hrou nedokáže přestat. Často ji financuje z půjčených peněz. Své hraní skrývá před rodinou a blízkými lidmi. Trpí zaměstnání. Hráč má na svou práci čím dál tím méně času a energie. V rodině se objevují vážné problémy.
Stadium zoufalství
V této fázi již často přichází soudní jednání, podmíněné nebo nepodmíněné tresty,odcizení od rodiny i přátel, osamělost. Hráč má tendenci obviňovat z odpovědnosti za své neštěstí druhé. Lituje se, propadá depresi a beznaději.
zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Koho se gamblerství týká

11. dubna 2014 v 17:14 | Admin

Koho se gamblerství týká

Shodně jako u jiných závislostí, i zde existují lidé, kteří jsou ohroženi více než ostatní. Konkrétně se jedná o následující skupiny:
  1. Mladí lidé: Děti a dospívající podléhají závislosti mnohem rychleji.
  2. Muži: Jsou patologickým hráčstvím ohroženi více, ale zároveň je pozorovatelné, že přibývá žen s tímto problémem.
  3. Profesionální hráči: Profesionální hazardní hráč je schopen na hazardní hře nějaký čas vydělávat. Riziko propadnutí patologické hráčské vášni je však u nich značné.
  4. Nebezpečná povolání: Mezi ně lze zahrnout ta, při kterých člověk přichází do styku s hazardní hrou, a kde se pohybují málo kontrolovaným způsobem volné finanční prostředky.
  5. Hyperaktivní děti s poruchami pozornosti: Tyto děti jsou více ohroženy, překvapivě dokáží u automatu trávit bez přerušení mnoho hodin.
  6. zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Kdo je to patologický hráč?

11. dubna 2014 v 17:13 | Admin

Kdo je to patologický hráč?

Abychom u někoho mohli hovořit o "závislosti" na hazardních hrách, je třeba stanovit si pro toto označení jasná kritéria. Jedince lze popsat jako patologického hráče, jestliže se u něho:
  • během období nejméně jednoho roku vyskytnou dvě či více epizod hráčství
  • epizody pro něj nejsou výnosné, ale opakují se přesto, že narušují každodenní život
  • jedinec popisuje silné puzení ke hře a hovoří o tom, že není schopen silou vůle hře odolat
  • dotyčná osoba je zaujata myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí
  • zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Gamblerství

11. dubna 2014 v 17:13 | Admin
Případů gamblerství, neboli patologického hráčství, dnes přibývá a shodně tak přibývá i nových forem hazardních her. Jedná se o opakované epizody hráčství, které dominují v životě jedince na úkor sociálních, rodinných a materiálních hodnot a vedou k zadlužení.
zdroj:http://zavislost.zdrave.cz

Závislost na pornu mění sexuální chutě.

13. února 2014 v 17:03 | ADMIN webu
Často se na ni díváme jako na pouhý kvantitativní problém: člověk, který jí propadne, prostě hltá příliš porna. A měl by jeho konzumaci omezit. Jenže závislost na pornografii má i kvalitativní rozměr, mění naše sexuální touhy a preference, připomíná britský psychiatr Norman Doidge.

Svůj článek v listu The Guardianzačíná třemi paradoxy, které provázely jednoho z jeho pacientů, který se nechal unášet fascinacíinternetovýmpornem. Zaprvé se mu praktiky, které sledoval, vlastně nelíbily, prostě jej jen fascinovaly. Zadruhé cítil touhu a žádostivost, i když jen pomyslel - na počítač. Zatřetí jej jeho partnerka sexuálně přitahovala méně a méně. Jinými slovy, skrze porno si osvojoval nové sexuální touhy: porno přineslo do jeho sexuálního života výraznou kvalitativní změnu.



Když obvyklý sex přestává stačit

A Doidge vysvětluje, proč toho bylo schopné. Zatímco si totiž až donedávna vědci mysleli, že naše mozky jsou definitivně zformovány již v našem dětství, nyní víme, že jsou mnohem plastičtější. Nejen že se dokáží měnit, ale přímo dokonce fungují skrze to, že mění svou strukturu v reakcích na opakované mentální zkušenosti.
Jedním klíčovým motorem plastických změn mozku je přitom jeho centrum odměny, které se obvykle spouští, pokud dosáhnemeúspěchu. Uvolní chemickou látku dopamin, která nám dopřeje vzrušení, slastný pocit spojený s tím, že jsme dosáhli toho, oč jsme usilovali, která však též konsoliduje spojení mezi neurony v mozku, které nám našeho cíle dosáhnoutpomáhají.


Dopamin se však uvolňuje též v okamžicích sexuálního vzrušení, zejména pokud jsou jeho podněty nové. Pornografické scény, které nabízejí přehršle nových "partnerů", jsou pro centrum odměny zcela funkčním stimulem: dopamin startuje, aniž bychom semuselipřičinit o to, abychom dosáhli cíle. V pornografii dostáváme sex, aniž bychom se o něj museli ucházet byť jen příležitostným vztahem.
Osoba má poté obsedantní potřebu vyhledávat místo či aktivitu, která jí dopamin do mozku vystřelila, a to navzdory všem negativním dopadům. Časem je to však těžší a těžší, poškozený dopaminový systém si totiž na onu aktivitu vypěstuje toleranci, a aby se spustil, potřebuje stimulace víc a víc. Tenhle proces může osobě, která škobrtá za svými dávkami dopaminu, změnit její sexuálníchutěvelmi extrémním směrem. Důkaz? Všimněte si, jak pornografie protkala sex agresivitou a sadomasochismem. Sex samotný už nefunguje, potřeba je ještě násilí, až poté dostane závislá osoba dostatečnou porci vzrušení: proto najdete na internetu dominantní ejakulace na tváře slečen a agresivní penetrace.


Psychiatr a psychoanalytik Doidge jde až k Freudovi. Nabídka sexy matek podle něj poukazuje na Oidipův komplex, weby s tresty sexualizují dětská traumata, mnohé jiné orální a anální fixace. To, co podle něj odlišuje jednotlivé internetové stránky pro dospělé, je to, jakým způsobem poukazují k dětství, z jakých našich dětských komplexů čerpají svou moc. Ne, porno samozřejmě nemůže za všechno, tyhle komplexy samo nevytváří, dokáže je však posílit tím, že je "nainstaluje" do našeho systému odměny.

Mozky jsou tvárné a jdou přeprogramovat

Ze všech našich instinktů je přitom sexualita tím snad nejplastičtějším, na dlouhé sáhy se vzdálila svému prvotnímu evolučnímu poslání, tedy zajišťování reprodukce. Sexuální chutě se mění nejen historicky, ale též individuálně, upozorňujeserverPsychology Today. Motto "Stimuly, které si vybírám k masturbaci, jsou důkazem mé sexuální identity" je třeba poslat do penze, tvrdí odborný server.
"Mozek je plastický, ve skutečnosti ho pořádtrénujeme, ať vědomou, či nevědomou účastí. Sami si volíme, jakým stimulům, které budou tak či onak ovlivňovat naši sexuální chuť, se budeme vyhýbat a jaké budeme vyhledávat,"píše na serveru Marnia Robinsonová.



Mnozí mladí konzumenti internetové pornografie tak svou sexualitu navázali tak dokonale na pornografické pixely, že se v nejhorším případě ani nedokáží vzrušit potenciálními lidskými, skutečnými milenci či milenkami. Autorka připouští, že výzkum se téhle problematice příliš nevěnoval, možnost "přeprogramování" mozku však podle ní není jen teoretická.


Dokládá to pokusem s myším samcem, jehož vědci imitací dopaminu "přeprogramovávali", aby začal preferovat druhy stejného genderu. Netrvalo to tak dlouho, čtyři dny, a povedlo se jim to. Když poté umístili oběť manipulace do klece se sexuálně přístupnou samičkou a samcem, dal sám od sebe přednost samci. Zvířecího gaye z něj vědci neudělali, o styk se samozřejmě nepokusil, ale za parťáka si vybral samce, a dokonce v jeho přítomnosti jevil větší znaky erekce a více se zajímal o jeho genitálie.



Poučení podle autorky zní, že míra dopaminu může účinně transformovat sexuální touhy. Sexuální orientaci samozřejmě nezmění, chutě a preference všakano. Zejména mladé osoby, které pornografii propadnou, mohou právě na to doplatit.


Autoři: Xman.cz , Petr Chalupa
zdroj:http://xman.idnes.cz

Léčba závislostí - psychoterapeutická praxe Mgr. Jan Švehlík

13. února 2014 v 16:56 | ADMIN webu
Jaký je smysl psychoterapie?
Velmi často lidé přicházejí do terapie proto, aby řešili potíže ve vztazích - partnerské a rodinné neshody, nejistotu ve vztazích, ostych, problémy v kolektivech a podobně. V terapii pak hledáme příčiny a možná řešení těchto vztahových problémů.
Psychoterapie je ale také léčbou psychických potíží. Přitom smyslem psychoterapie není jen zbavit dotyčného potíží - cílem je umožnit, aby člověk rozvinul v plné míře svůj potenciál, dosáhl větší spokojenosti se sebou a se svým životem, a také to, aby mu jeho život dával smysl.
Psychoanalytická psychoterapie klade důraz na terapeutický vztah. Ten se přirozeně vyvíjí a mění, promítají se do něj klientovy (a samozřejmě i terapeutovy) myšlenky, obavy, přání, životní zkušenosti a podobně. Klient pak svou zkušenost z terapeutického vztahu přenáší do svých vztahů mimo terapii. Cílem je, aby se ve vztazích s druhými lidmi cítil volněji, bezpečněji, spokojeněji.
Psychoterapie probíhá formou rozhovoru, kdy klient volně hovoří o tom, co mu v daný okamžik přichází na mysl. Tímto způsobem postupně lépe poznává sám sebe - své myšlenky, fantazie, sny. Rozvíjí svou schopnost sebeuvědomění, tedy uvědomění si toho, kým je a kým by chtěl být (tedy i co mu v životě chybí). A terapeut mu v tom pomáhá svými vlastními nápady a fantaziemi. Obvykle není třeba zavádět do terapie další pravidla, další "techniky".
Pro podrobnější seznámení s principy psychoanalytické práce doporučuji tuto brožurku(v angličtině).
Klienti mohou, pokud chtějí, vystupovat zcela anonymně. Kromě toho jsem jako terapeut ze zákona vázán povinnou mlčenlivostí.
Nejčastější typy potíží
Cílem psychoterapeutických intervencí jsou nejčastěji: potíže ve vztazích (partnerských a rodinných, v pracovních kolektivech, navazování a udržování vztahů, komunikace aj.), úzkosti (úzkostná porucha, panické ataky), posttraumatická stresová porucha, fobie a jiné neurotické potíže, sociální fobie, obsedantně-kompulzivní porucha (OCD), poruchy osobnosti, psychosomatické potíže (tělesné potíže vyvolané např. stresem), potíže s identitou ("Kdo jsem?"), sebevědomím, pocity prázdnoty a nesmyslnosti života, deprese, problematika závislostí (alkohol, drogy, hráčství - gambling).


Telefonický kontakt: 775 966 459

Sídlím na adrese:
Slezská 27 Praha-3
tel. 775 966 459
(nejlépe SMS - zavolám zpět)
zdroj:http://www.jansvehlik.cz
Jan Švehlík,

Závislost na sexu! Jak se pozná?

13. února 2014 v 16:53 | ADMIN webu
Když se mluví o závislosti na sexu, jsme zvyklí toto téma vnímat a přijímat s úsměvem a nezamýšlet se nad jeho zásadními důsledky.
Vždyť takový nebožák dělá jen něco příjemného a nedevastuje se fyzicky jako kuřák, alkoholik nebo feťák, zní logický argument.

Ale závislost na sexu se z příjemných chvilek může rychle zvrhnout ve velký problém. Nemusí jít jen o silnou, nezastavitelnou touhu po sexu, ale třeba i po masturbaci či sledování porno filmů. Postupující závislost jedinci nakonec zcela znemožní normální fungování.

Pokud se říká, že muži myslí jen na to jediné (a ženy jistě také), v případě sexuálně závislých je tahle nadsázka stoprocentně pravdivá a dovedena ad absurdum.

Závislost na sexu ze všeho nejvíce způsobí fyzickou vyčerpanost, což samo o sobě není nikterak fatální, ovšem brzy se podepíše i na harmonii vztahu, v práci a vůbec v celém životě.

Jaké jsou signály sexuální závislosti?

Vedete dvojí život
Našli jste si druhého či snad už třetího partnera? Přitom jste s tím svým prvním v zásadě spokojeni, ale máte jediný problém - nestačí vám v posteli? Tak to byste si měli nalít čistého vína - pokud není váš partner zrovna frigidní, sexu se nebrání a vám to ani tak není dost, pak začínáte být nejspíše závislí na sexu.

Nehledě na to, že se svůj druhý život snažíte utajit i před svými nejlepšími přáteli. Víte, že děláte něco špatného, ale nemůžete si pomoci.

Stále hledáte sexuální materiál
Na občasném zhlédnutí erotických stránek či snad i nějakého toho porna není vlastně nic špatného. Jenže jakmile to začne být vaším denním chlebem, kdy jediné, co vás z mediální sféry zajímá, jsou nahaté ženské a pořádná akce, je to velmi pádný důkaz k závislosti na sexu.

Zrovna tahle náchylnost se navíc může podepsat i na problémech v práci. Šéfa určitě nepotěší, že neustále surfujete po stránkách s choulostivým materiálem.

Potřebujete nové sexuální výzvy
Stereotyp není dobrý v žádném sexuálním životě, ale opět platí, že nic se nemá přehánět. Pokud vás "normální" sex nudí k smrti a potřebujete opravdu hodně zvláštní stimuly jen k tomu, abyste se vůbec vzrušili, dá se to přirovnat k feťákovi, kterému už nestačí aktuální model drogy, případě míra dávky. Potřebujete postoupit na další "level", ale je dost možné, že partner či partnerka nebudou chtít jít s vámi.

Cítíte se špatně
Z extatických výšin padají závisláci obvykle velmi tvrdě na zem. Platí to přitom o všech závislostech a ta sexuální není výjimkou. Nebude to trvat tak dlouho a začnete si připadat podivně, nenaplněně a dost pravděpodobně budete odmítat svou vlastní osobnost.

Když se zamyslíte nad tím, že váš život je dočista řízen sexem, nebude vám zrovna do zpěvu a možná se vás zmocní zoufalá prázdnota. Nejvyšší čas vyhledat odbornou pomoc.
David Sillmen zdroj:http://magazin.libimseti.cz/

Znáte projevy sexuální závislosti?

13. února 2014 v 16:52 | ADMIN webu
Závislosti můžeme obecně rozdělit do dvou skupin: závislost na návykové látce a závislost, která s léky nebo jinými chemickými látkami nijak nesouvisí. Sexuální závislost je stejného původu, jako třeba ta na hazardních hrách nebo na potravinách.

Co představuje sexuální závislost?

U sexuální závislosti se mění sexuální chování. Běžné sexuální potřeby jsou u jedince stupňovány, až mohou zajít do extrémů, a to jak ve své intenzitě, tak ve své frekvenci. To může zahrnovat:
  • Solitérní sexuální závislost: kompulzivní masturbace
  • Sexuální závislost na pornografii - na internetu, v časopisech, po telefonu nebo v televizi
  • Závislost na sexu s partnerem, kvůli čemuž je pro závislého velmi obtížné najít a udržet pevný vztah, tito jedinci proto bývají často promiskuitní

Parafilické závislosti - touhy po neobvyklých předmětech nebo aktivitách

Vzácnější parafilické závislosti bývají mnohdy označovány za deviantní, většinou proto, že si závislí vybírají za objekt své touhy nějaké neobvyklé předměty. Tyto projevy pak označujeme jako fetišismus, exhibicionismus, voyeurství aj. Jmenované druhy chování nemusí být ale vždy nutně projevem závislosti. Tou se stávají, až když se toto chování stane při pomyšlení na daný objekt neovladatelné a jedince již tyto úkony zcela neuspokojují.

Důsledky sexuální závislosti

Sexuální závislosti mohou mít celou řadu důsledků, protože závislost postihuje mysl, ovlivňuje život a může mít např. vliv také na pracovní dobu v zaměstnání, čímž se ve svých důsledcích stává velmi závažnou. Existuje mnoho důsledků, které s ní úzce souvisejí:
  • Zúžení rozsahu životních aktivit - jedinec vše přizpůsobuje své závislosti.
  • Izolace a ztráta rodinných a stálých vztahů kvůli času, který jedinec tráví se svojí závislostí.
  • Ztráta peněz, často až osobní bankrot, kvůli výdajům za internetovou pornografii, sex po telefonu nebo prostitutky.
  • Hrozba pohlavních nemocí.
  • Hrozba ztráty zaměstnání.
  • Deprese, které mohou, stejně jako u jiných druhů závislostí, vést až k hluboké depresi.

Vnitřní průběh závislosti na sexu

Pohlavní styk lidé vyhledávají především pro radost a příjemný pocit, který v daném okamžiku prožívají. Jde o potěšení, relaxaci a uvolnění vnitřního napětí. Pohlavní styk toto všechno sice přináší, ovšem jen v pouhém okamžiku. U závislých lidí se pak velmi rychle objevuje znechucení a pocit viny spojený s výrazným osobním nepohodlím. Toto nepohodlí tak jedince povzbuzuje k dalšímu styku, čímž se v něm probouzí závislost. A kruh se uzavírá.
Můžeme tedy říci, že lidé závislí na sexu jsou uvězněni v tomto koloběhu, nad kterým ztrácejí kontrolu. Objevili totiž pro své problémy řešení, které zmírňuje jejich vnitřní napětí.

Proč sexuální závislost vzniká?

Proč se vnitřní napětí a vnitřní pnutí, které vede jedince k pohlavnímu styku, stává formou závislosti? Lidé, kteří trpí touto formou závislosti, jejím prostřednictvím většinou vyplňují mezeru, kterou způsobila absence citového vztahu z okolí. Příčinou může být například nedostatečný projev lásky v dětství, který se v pozdějším věku snaží jedinci překonat sexualitou. Bohužel ale jediné, co by mohlo tuto mezeru v duši nahradit, je spíše posilování sebeúcty a kvality interpersonálních vztahů.

Jak sexuální závislost léčit?

Prvním a nejtěžším krokem každého závislého jedince je odhodlat se změnit svoji situaci. To je obtížné právě proto, že jeho chování mu umožňuje držet obavy a trápení na uzdě. Bez sexuální stimulace a uspokojování svých potřeb může cítit neklid.

Řešení spočívá v psychoterapii, která se snaží podporovat sebeúctu, naučí jedince, jak má mít rád sám sebe, a povede ho k tomu, aby si vytvořil vztah sám se sebou. Jejím cílem je jedince behaviorálně odnaučit spoléhat se na návykové chování při řešení nastalých problémů. Z tohoto hlediska existuje také mnoho terapeutických skupin, které tuto formu závislosti pomáhají řešit.
zdroj:www.toplekar.cz

9 příznaků, že je závislý na sexu

13. února 2014 v 16:51 | ADMIN webu

David Duchovny, Tiger Woods a další. Kdo by neznal jejich kauzy okolo závislosti na sexu? Trpět podobnou posedlostí však může i váš Marek nebo Honza! Jak se tenhle nebezpečný "koníček" projevuje?

Motivace je hlavní rozdíl mezi závislákem a "obyčejným sukničkářem". Tak to aspoň tvrdí odborníci. "Někdo jiný by si mohl jít zaběhat nebo zavolat kamarádovi. Závislák na sexu potřebuje uvolnit stres, aby stabilizoval svoji náladu," říká Lisa Paz, rodinná terapeutka z Miami. Tohle by vás mělo varovat.
9 příznaků, že je muž závislý na sexu

1. Vysedává u počítače

Pokud dotyčný tráví hodně času u počítače (za zavřenými dveřmi), nemá vysvětlení pro to, co tam tolik hodin denně vyvádí, buďte na pozoru. Mimochodem, závislák se pornem na internetu zabývá tak tři až čtyři hodiny denně, čtyři až pět dní v týdnu. Nemá čas na koníčky ani rodinu.

2. Vlastní rozsáhlou sbírku porna

Nalezení Playboye v koupelně není nic neobvyklého. Desítky a desítky časopisů, filmů a knih o sexu je alarmující. Zájem vašeho sběratele je pravděpodobně větší, než se zdá.

3. Ztrácí pojem o čase

Závislost na sexu si žádá obrovské množství času, takže muž neustále chodí pozdě, ztrácí pojem o aktuálním dění, jaksi je obětí denního tempa.

4. Reaguje podrážděně na odmítnutí

Nikdo nemá rád, když ho partner intimně odmítne, nicméně být kvůli tomu uražený, vyčítat nebo dokonce pravidelně napadat protějšek pro svoji touhu, je na pováženou. Porovnejme závisláka na sexu s kuřákem. Je-li kuřák dlouho bez cigarety, je podrážděný a nesnesitelný. A co teprve sexuálně vázaný muž? Několik dní beze styku prověří jeho nervy!

5. Chová se jako v neslušném filmu

Někteří závislí si hrají na obdivované herce z erotických filmů. "Stejně jako u jiných typů závislostí mozek může potřebovat čím dál větší stimul. To je progresivní charakter závislosti," vysvětluje Paz. Takže provokace ano, ale s mírou!

6. Nejeví zájem o sex "doma"

Zní to nesmyslně? Pokud závislák krmí svou potřebu jinde (sledování porna, schůzky s jinými apod.), může ztratit zájem o sex se stávající partnerkou. Nebo nemusí být schopen akci dokončit až k orgasmu. Podle odbornice když partner náhle nedosahuje vyvrcholení při pravidelném sexu s vámi, je to varovné znamení.

7. Odhalují se finanční nesrovnalosti

Chybějí peníze na bankovním účtu? Objevují se nové platební karty? Pak něco není v pořádku. Odborníci říkají, že asi60 % sexuálně závislých se dostává do finančních potíží. Jednoduše se snaží udržet svůj zvyk a drogu v chodu.

8. Bojuje s další závislostí

Studie ukazují, že závisláci mají často více nebezpečných "koníčků". Ukazuje se, že obvykle to jsou poruchy příjmu potravy, užívání omamných látek, nutkavé nakupování nebo gamblerství. Tak pozor na to, pokud se ve vaší domácnosti zvýšila spotřeba alkoholu!

9. Trpí traumatem z dětství

Sexuálně závislý člověk často pochází z rodiny, kde alespoň jeden z rodičů trpí závislostí. Poptejte se partnera, jaké bylo jeho dětství, neboť závislost je podle expertů reakcí na hanbu.

Pokud se závislost prokáže, neváhejte kontaktovat sexuologa. S posedlostí nejsou žádné špásy!

A co vy, máte zkušenost se závislostí na sexu?
zdroj:http://www.bety.cz

Příběhy o nemocech, u kterých léky nezabírají-Závislost na sexu

13. února 2014 v 16:50 | ADMIN webu

PhDr. Magdalena Frouzová

Klikněte pro větší obrázekVýznamná česká psycholožka a terapeutka, manželská a předmanželská poradkyně (od roku 1995), psychoterapeutka (od roku 1998), supervizorka (od roku 2003) a adiktoložka (od roku 2010). Zaměřuje se na problematiku závislostí. Vede nestátní ambulantní zdravotnické pracoviště Institut pro výzkum rodiny (IVR), je předsedkyní o. s. Skálův institut. Doktorka Frouzová je autorkou řady knih a odborných textů. Přednáší na Karlově univerzitě v Praze.

Závislost na sexu


Není to tak dávno, kdy většina sexuologů tvrdila, že závislost na sexu neexistuje a že je to jen výmysl hollywoodských hvězd. Ovšem dnes je již situace jiná. Podle většiny odborníků sexuální závislost existuje a lze ji přirovnat k drogové závislosti nebo k závislosti na alkoholu. Stále však nefiguruje v mezinárodní klasifikaci nemocí.
Termín sexuální závislost se poprvé dostal do povědomí veřejnosti v roce 1990, a to díky herci Michaelovi Douglasovi, který nejenže přiznal svou závislost, ale podstoupil i kvůli tomu odvykací léčbu. Po delší odmlce se ke shodné závislosti přiznal i herec David Duchovny a nedávno také golfista Tiger Woods.
Závislost na sexu se také velmi často kombinuje se závislostí na internetu. Postižení jsou vlastně závislí na internetové pornografii, popřípadě na chatu se sexuální tématikou. Léčba je velmi obtížná, protože je těžké zcela abstinovat.
zdroj:http://www.ceskatelevize.cz

Co je to nymfomanie? Existuje vůbec závislost na sexu?

13. února 2014 v 16:48 | ADMIN webu
Slovo nymfomanka a nymfomanie je v poslední době dost často skloňovaným termínem. Celý tenhle kolotoč spustil kontroverzní snímek Larse Von Triera se stejnojmenným názvem Nymfomanka. Je opravdu možné být závislá na sexu. Co tenhle termín opravdu znamená a jaké jsou příčiny jejího vzniku?

Nymfomanie je obecný název pro ženské hypersexuální chování. Štvaní se za sexuálními zážitky, ať už přinášejí nebo nepřinášejí uspokojení, postupně může zaplnit velkou část života dotyčné ženy. Příčiny nymfomanie nebývají tělesné (např. vyšší hladiny hormonů), ale psychické. Část odborníků vidí nymfomanii jako typickou závislostní problematiku, část odborníků vnímá toto chování jako nutkavou potřebu řešit sexem duševní napětí," vysvětluje sexuoložka Hana Fifková.


Nymfomanie není odborný termín
Setkáváme se také s názorem, že nymfomanie je zastaralý termín, který už odborníci pro tento typ problémů nepoužívají.
"Je to pravda, v medicíně se používá jako diagnosa název hypersexualita nebo nadměrné nutkání k sexu. Nymfomanie je spíš lidový výraz, když si to dáte do vyhledávače, najdete tam i původ tohoto názvu, mužská hypersexualita se neodborně nazývá satyriasa, ale to se nepoužívá vůbec," objasňuje Fifková.
Kladný vztah k sexu z vás nymfomanku nedělá
Pokud máte kladný postoj k sexu a potřebujete ho k životu stejně jako jídlo nebo pití, ještě to neznamená, že jste nymfomanka. Až teprve ve chvíli kdy se vaše náruživost změní v závislost, která zasahuje do vašeho života tak výrazně, že nejste schopna normálně fungovat, tedy chodit do práce, mít vztah nebo vychovávat děti, potom už je to problém, který musíte začít řešit a vyhledat odbornou pomoc.


Jak si s tímto problémem poradit
Jakým způsobem se dá hypersexualita léčit? "Dlouhodobou spoluprací s psychoterapeuty, eventuálně s využitím některých psychofarmak," tvrdí sexuoložka. Objevují se i extrémní případy této poruchy. Jistá pacientky dokonce dostala invalidní důchod, protože nebyla schopna práce.
zdroj:http://prozeny.blesk.cz

Sex jako droga: Kdy touha přechází v závislost?

13. února 2014 v 16:44 | ADMIN webu
Jestliže máte pocit, že to váš partner vyžaduje nějak moc často, ještě ho nemusíte nazývat erotomanem. Rozdíl v potřebě sexuálního uspokojení je mezi partnery poměrně normální a větší libido mívá obvykle právě muž. Kde začíná pravá závislost a jak se projevuje?

Předně nesmíme zaměňovat pojmy závislost na sexu a promiskuita. Pokud muž neustále vyhledává nové objekty zájmu a své partnerce pravidelně zahýbá, vymlouvaje se na závislost, nemělo by se mu ihned věřit. Zda je problém skutečně patologický, o tom by měl rozhodnout psycholog a navrhnout léčbu. Určitě si vzpomenete, že podobné léčení absolvovali herciMichael Douglas a David Duchovny, se závislostí na sexu bojoval i golfista Tiger Woods. Do jaké míry se dotyčné celebrity jen chtěly zavděčit podváděným partnerkám, není jisté. Každopádně ale nastolili diskusi o fenoménu, který byl doposud ve společnosti tabu.
Známe závislost na alkoholu, na drogách, ale popsány byly i kuriózní případy, jako třeba případ dívky, co má nutkání okousávat omítku. V západním světě roste počet lidí, kteří se nutkavě cpou hamburgery, přestože už váží dvě stě kilogramů a hrozí jim infarkt. Pro všechny tyto závislosti je charakteristická neschopnost vzdát se své "drogy", nebo lépe řečeno blaženého pocitu, který jim přináší - pomáhá jim ulevit od frustrace a snižuje psychické napětí. Pokud tyto rysy vykazuje i chování sexuálně náruživých jedinců, kteří svou touhu nemohou ovládnout vůlí, můžeme hovořit o závislosti.
Člověk závislý na sexuálním uspokojení přitom vůbec nemusí být nevěrný. "Manžel byl dost pracovně vytížený, věděla jsem, že ho zaměstnání hodně stresuje. Ačkoli ráno vstával už v půl šesté, seděl do dvou hodin do rána u počítače. Tvrdil mi, že musí něco udělat do práce, ale to se mi nechtělo věřit," vypráví třicetiletá Jana, která manželovi na radu bratra tajně nainstalovala do počítače program monitorující aktivitu uživatele. "Byla jsem pěkně překvapená, kolik se na mě vyvalilo porna," přiznala.

Manželova nutkavá potřeba masturbovat začala být vážným problémem ve chvíli, kdy si neslušné stránky začal prohlížet i v práci. "Nevím, jak často na ty weby chodil, a netuším, co všechno třeba dělal, když byl sám v kanceláři. Radši to asi nechci vědět," říká Jana. "Všechno prasklo jednoho dne, když otevřel zavirované stránky a zbořil celou síť. Byla to pěkná ostuda."

Jestliže neovladatelná potřeba fyzické rozkoše začíná nabourávat osobní nebo pracovní život a člověk se přestává kontrolovat i na veřejnosti, pak je na čase poradit se s odborníkem. Není, za co se stydět. Vždyť stejný problém trápil i Michaela Douglase!
zdroj:http://www.femina.cz

Jak se závislost na sexu projevuje?

13. února 2014 v 16:42 | ADMIN webu

Závislost na sexu

O závislostech obecně je dnes v médiích řeč poměrně často. Neplatí to však o závislosti na sexu. Dokážu si představit, že mnozí netuší, co to přesně znamená.
"I při absenci sexu se projevují abstinenční příznaky. Nervozita, pocení, nesoustředěnost, podrážděnost. Potom závislý využívá každé příležitosti k sexuálnímu styku."
Encyklopedie říká, že závislost na sexu neboli hypersexualita je zvýšená sexuální aktivita na základě zvýšeného sexuálního pudu. Člověk postižený hypersexualitou nevyhledává sexuální styk kvůli tomu, že by si to žádalo jeho tělo, ale proto, že si to vyžaduje jeho mysl. Jedná se tedy o problém psychického rázu. Nejspíš se vám vybaví jiné názvy označující v podstatě totéž, a to nymfomanie u žen a satyriáza u mužů.

Jak se závislost na sexu projevuje?

Člověk, který je na něčem závislý, pociťuje frustraci v momentě, kdy to, na čem je závislý, nemá. Stejné je to i se závislostí na sexu. Dokonce se při absenci sexu projevují abstinenční příznaky. Nervozita, pocení, nesoustředěnost, podrážděnost. Potom závislý využívá každé příležitosti k sexuálnímu styku, i když by to bylo se zcela neznámým člověkem. Přestože ke styku dojde a dojde i k orgasmu, závislý člověk se cítí neuspokojený. To ho žene k dalším a dalším stykům.

Obecně můžeme závislost na sexu charakterizovat bezmocí nad závislým sexuálním chováním, neschopností kontrolovat sexuální impulzy, pocity studu, bolesti a sebenenávisti. Člověk závislý na sexu si slibuje, že už nikoho vyhledávat nebude, že sex omezí, ale tyto sliby opakovaně porušuje. Je zahlcený myšlenkami na sex, kterým se není schopen bránit. Navíc se kupí negativní důsledky závislého chování, jako je například ztráta kamarádů kvůli nekončícímu lhaní, problémy v práci, osamělost.
Se závislostí na sexu je to složitější - sexuální potřeba je přirozená, vrozená a stejně jako potřeba jíst nebo spát je jen těžko vyhnutelná.

Od čeho člověk závislý na sexu utíká?

Závislost na sexu je hluboká porucha intimity. Někteří závislí na sexu nezacházejí dál než ke kompulzivní masturbaci nebo k nadužívání pornografie, sexu po telefonu či přes počítač. Jsou i tací, kteří dojdou až k exhibicionismu, obscénním telefonátům nebo dokonce sexuálnímu zneužití.
Uveďme si příklad: muž jménem Honza, 35 let, úspěšný právník. Honza zdatně využívá svého dobrého postavení ke svádění žen. S žádnou ale nevydrží déle než půl roku. Léta tvrdí, že je se svou sexuální svobodou spokojený. Přesto po čase přizná, že je vnitřně osamělý a prázdný. Nerozumí tomu, proč se tak cítí.
Nerozumí ani tomu, proč má potřebu mít jednu ženu za druhou, proč s žádnou nikdy nevydrží a proč ho to vždy rychle táhne k jiné. Honza za svou sexuální svobodou nenápadně maskuje sexuální závislost. Utíká z náruče do náruče, utíká sám před sebou, utíká před blízkostí a hloubkou partnerského vztahu.
Lidé závislí na sexu potřebují měnit partnery, nejsou schopni se s nikým opravdu sblížit, nutkavě masturbují nebo tráví hodiny na stránkách s pornem. Utíkají sami před sebou, před svými strachy a úzkostmi. Ty se totiž nutně vynořují, prohlubuje-li se vztah partnerů. Sex se stává návykem, používáme-li ho, abychom se vyhnuli intimitě.

Co s tím?

Se závislostí na sexu je to složitější - sexuální potřeba je přirozená, vrozená a stejně jako potřeba jíst nebo spát je jen těžko vyhnutelná. Pomoci může psychoterapeut, který se zabývá sexuálními problémy. Prvním krokem je přiznat si, že zřejmě máte co do činění se závislostí. S terapeutem pak můžete postupně rozkrývat hlubší příčiny vašich strachů, úzkosti a závislosti.
zdroj:http://psychologie.cz

Závislost na sexu

13. února 2014 v 16:41 | ADMIN webu

Závislost na sexu může být velmi nebezpečná

Není to tak dávno, kdy většina sexuologů tvrdila, že závislost na sexu neexistuje a že je to jen výmysl hollywoodských hvězd. Ovšem dnes je již situace jiná. Podle většiny odborníků sexuální závislost existuje a lze ji přirovnat k drogové závislosti či k závislosti na alkoholu.

Termín sexuální závislost se poprvé dostal do povědomí veřejnosti v roce 1990, a to díky herci Michaelovi Douglasovi, který nejenže přiznal svou závislost, ale podstoupil i kvůli tomu odvykací léčbu. Po delší odmlce se ke shodné závislosti přiznal i herec David Duchovny (v roce 2008) a nedávno také golfista Tiger Woods, jenž tím zdůvodňuje své odhalené nevěry.
Otázkou je, zda ve všech případech záletníků jde skutečně o závislost. Nejedná se totiž o pouhou zvýšenou sexuální potřebu, ale doslova o posedlost sexem. Závislí totiž nemají jen sex několikrát denně, ale sex je naprostou náplní jejich myšlenek. Vlastně se nedokážou soustředit ani na nic jiného, jen na své sexuální uspokojení. Nutkavé představy ovládnou zcela jejich životy, koníčky, zájmy, vztahy… Prostě úplně vše.
Tak jako u závislosti na drogách touží nemocný po častějších a častějších dávkách, tak i sexuálně závislí touží víc a víc po svém uspokojení. Nemůžou si pomoci. A postupem času se přestanou zcela ovládat.
Pokud nemají skutečný sex, pak masturbují, a to téměř všude. Závislí na sexu totiž nemusí střídat partnery, většině stačí jedna partnerka a zároveň sebeuspokojování. A proto nelze věřit všem, kteří svou nevěru zdůvodňují právě touto závislostí.

Nebezpečné množství endorfinů

Lidský mozek produkuje endorfiny, které navozují příjemný pocit doprovázející libido.
Jde prakticky o podobné chemické reakce, jako se dějí při konzumaci drog a alkoholu. Stejně jako u alkoholu však může při vysoké produkci těchto látek dojít k otravě nebo k závislosti.
Tudíž i závislý na sexu může prožívat absťák, a to zcela podobně, jako je absťák na drogách. Jeho mozek se začne chovat nepřirozeně. Někdo se začne podceňovat, jiný začne být příliš kritický až agresivní, někdo upadá do těžkých depresí.
Navíc šílená touha po sexu ho dovede až k nejrůznějším zvrácenostem a nepřístojnostem, takže pro okolí se stává nejen nepochopeným, ale také dosti "nechutným" bláznem.

Nejedná se o pouhou zvýšenou sexuální potřebu, ale doslova o posedlost sexem. Závislí totiž nemají jen sex několikrát denně, ale sex je naprostou náplní jejich myšlenek.

Příčiny každé závislosti pramení z nedostatků

Nejčastější příčinou všech závislostí bývá životní nerovnováha a naše potřeba tuto nerovnováhu nějakým způsobem vyrovnat. Bohužel většina lidí má sklony se s problémy vyrovnávat po svém a většinou volí ty nejsnazší prostředky či činnosti.
Pro každého je to něco jiného, ovšem největší potíž je v tom, že se nám velmi často tyto vyrovnávací manévry vymknou z ruky a začnou nás ovládat.
Na základě jedné nerovnováhy se tak objevuje velká potřeba po drogách, alkoholu, sportu, ale i sexu.
Závislost na sexu tedy může být vyvolána nějakými psychickými problémy z dětství, z přílišného stresu, z nějaké šokové události apod. U každého to může být zcela něco jiného, v každém případě to vychází ze stavu naší psychiky.

Jak vystoupit z kruhu ven

Odborníci se shodují, že ze sexuálního labyrintu není snadné vystoupit. A to proto, že při sexu dochází v podstatě mnohem snáze a rychleji k vylití endorfinů do těla než u jiných aktivit, a tak se k závislosti musí přistupovat naprosto shodně jako k té drogové.
Léčba závislosti na sexu je tedy obdobná jako u jiných závislostí. Většinou se jedná o terapii v podobě skupinových sezeních. Ovšem velmi záleží na psychoterapeutovi a jeho používaných metodách.
Například Tiger Woods se snaží svou závislost na sexu dostat pod kontrolu na známé klinice Behavioral Health and Addiction Services clinic v americkém městě Hattiesburg. Běžně pacienti na této klinice podstupují šestitýdenní program, který jim pomáhá ovládnout své touhy, a to především pomocí jógy a skupinových sezení.Ovšem Tiger má léčebný program ušitý přímo na míru a sezení má určené pouze pro sebe.
Většina odborníků se snaží nalézt podstatu věci a tedy i důvod, jenž způsobil životní nerovnováhu.
"Osobně se zaměřuji, kde je ono "vychýlení" (nedostatek nebo naopak přebytek něčeho), co nutí lidi tuto nerovnováhu vyrovnávat třeba zrovna konzumací pornografie. Když jedinec totiž přijde na to, co doopravdy jeho život postrádá nebo co mu v něm překáží, postará se o to, aby to získal nebo odložil a náhražku pak již nepotřebuje.
Tento proces však může být samozřejmě různě složitý, náročný či dlouhý, podle toho, jak velká je vzniklá nerovnováha a jak podstatnou součást života dotyčného daná závislost tvoří," vysvětluje psycholožka Kateřina Filasová ze Sexuálně.cz.
Každý by měl mít na paměti, že tak jako jiné závislosti i závislost na sexu je škodlivá, a to především proto, že omezuje a brání v normálním životě, a to nejen závislému, ale i jeho partnerovi.
Proto pokud je sex to jediné, na čem vám záleží, na co myslíte, co vám dělá skutečnou radost, pak neváhejte a vyhledejte pomoc odborníka. Čím dřív to uděláte, tím dříve se vám bude lépe žít a dýchat.
zdroj:http://www.novinky.cz/

Závislost na nakupování

13. února 2014 v 16:36 | ADMIN webu
Dříve se hovořilo o tzv. monomániích, řadila se sem například pyrománie (chorobné zakládání ohňů), kleptománie (chorobné krádeže) a řada dalších.
Aktuálně vypadá klasifikace následně:
F63 Návykové a impulzivní poruchy
F63.0 Patologické hráčství (gambling)
F63.1 Patologické zakládání požárů (pyromanie)
F63.2 Patologické kradení (kleptomanie)
F63.3 Trichotillomanie
F63.8 Jiné návykové a impulzivní poruchy
F63.9 Návyková a impulzivní porucha nespecifikovaná
Do těchto poruch prozatím není řazena závislost na nakupování - oniománie. Jiný termín, který je možný, je shopoholizmus). Jedná se o neovladatelnou touhu nakupovat, v důsledku čehož jedinec nakupuje buď zbytečně mnoho předmětů nebo dokonce předměty, které jsou nepotřebné a hromadí je. Předměty doma skladuje anebo je zřídka kdy používá.
Nakupování probíhá nejen v kamenných obchodech, ale také prostřednictvím Internetu. 80 procent trpících takovou poruchou tvoří ženy - mají zpravidla více volného času, které nakupují převážně kosmetiku, oblečení, kabelky, apod. Oproti tomu muži kupují elektroniku, počítačové předměty, sportovní oblečení apod.
Jedinec pociťuje dlouhotrvající touhu něco koupit nebo objednat, touhu nějakou věc vlastnit. Tato intenzivní touha je typická pro všechny impulzivní poruchy. Činí mu intenzivní potěšení těšit se na akt nákupu. Ten pociťuje jako pocit vzrušení až eufórie, byť kdesi v pozadí jsou pochybnosti a nejistota o tom, zda koná správně. Podobný pocit činí rozbalování zakoupeného předmětu. Po koupi či objednání následují výčitky svědomí, určitá úzkost (daná samotným aktem koupě nebo objednávky, obavou, že utratil příliš mnoho peněz apod.). Jedinec je schopen racionalizovat koupi takového předmětu nebo před partnerem, snížit její skutečnou cenu tak, aby koupě byla akceptována, tvrdit, že se jednalo o výhodný nákup. Nebo si tito lidé vymýšlí, odkud vzali finanční zdroje nebo o nákupu blízké prostě neinformují. tyto stavy se mohou týkat jak osob, co mají jen malé finanční prostředky, tak naopak osob bohatých, ale izolovaných společností.
Mohou být přidruženy jiné psychické problémy, tento akt může být realizován jako snižující nadměrnou úzkost, vzniklou napříkladem chronickým stresem, pocity samoty, smutku, hněvu, nudy, pocit nespokojenosti v běžném životě, pocity insufficience, deprese, nedoceněnosti, nedostatečné realizace v životě, partnerské problémy, mohou být přítomny zároveň poruchy nálad, poruchy příjmu stravy apod. Může se samozřejmě jednat také o symptom demence nebo mánie.
zdroj:http://www.psychoporadna.cz

Závislost na Internetu-Návykové a impulzivní poruchy

13. února 2014 v 16:35 | ADMIN webu
Dříve se hovořilo o tzv. monomániích, řadila se sem například pyrománie (chorobné zakládání ohňů), kleptománie (chorobné krádeže) a řada dalších.
Aktuálně vypadá klasifikace následně:
F63 Návykové a impulzivní poruchy
F63.0 Patologické hráčství (gambling)
F63.1 Patologické zakládání požárů (pyromanie)
F63.2 Patologické kradení (kleptomanie)
F63.3 Trichotillomanie
F63.8 Jiné návykové a impulzivní poruchy
F63.9 Návyková a impulzivní porucha nespecifikovaná
Do těchto poruch prozatím není řazena závislost na Internetu. Internet je prostředím bez zábran, prostředím anonymity. Svádí k možnostem jednání, které je jinak nemožné, nedostupné, odsuzované nebo zakázané. Svádí ke změně identity, ke hře na někoho jiného. Svádí nepřebernou možností interakce mezi jedincem a Internetem, která může být ryze pasivní (nákup v Internetovém shopu, viz článek závislost na nakupování, gambling) nebo aktivní: možnost chatu, seznamky, hraní her ve více osobách apod. Jedná se tedy o experiment s novou identitou, možnost vytvořit alternativní osobu nebo osoby. Vznikají nové, dříve neexistující virtuální vztahy jedince s komplexy, izolací od okolí, s pocity insufficience, chronicky stresovaní se stávají komunikujícími, silnými, mají pocit naplnění, realizace....
Bude se při pojmenování takové předpokládané závislosti používat termín IAD (Internet addiction disorder)? Uvidíme. Závislost na Internetu může vést k puzení navštívit webové stránky znovu a znovu, ztrácet kontrolu nad časem, který je na Internetu tráven, k nekonečnému hraní her, k prohrám významným částek při hazardních hrách a na druhé straně k progresi sociální izolace v reálné, nevirtuální společnosti. Extrémně může dojít až k selhávání jak v zaměstnání, tak v rodinném či sociálním životě.
Je-li jedinec od Internetu odloučen, může pociťovat odvykací symptomy (dříve abstinenční příznaky) - podrážděnost, nervozitu, agresivitu a další. Snaží se vyhledat Internet za každou cenu.
Takovým problémům může propadnout kdokoliv, více k IAD inklinují jedinci s komplexy, lidé vystavení nadměrnému stresu, kteří žijí v určité sociální izolaci, jedinci schizoidní, schizotymní, se skrytými sexuálními tužbami. Roli mohou sehrávat dlouhodobé partnerské nebo pracovní problémy, samozřejmě také přítomnost některých psychických poruch, jako například:

deprese
sociální fobie

poruchy osobnosti
poruchy sexuální preference
jiné závislosti
zdroj:www.psychoporadna.cz

Léčba závislosti – ambulantní, nebo ústavní?

21. března 2012 v 16:34 | ADMIN webu
Toť otázka. Lékaři jsou rádi, když mají pacienty (zvláště ty fyzicky závislé) pod dohledem. Ale ne každý může nebo chce být zavřen a kontrolován ve specializovaném centru, ústavu nebo nemocnici.

Aby byla substituční léčba drogově závislých efektivní, musí lékař pro pacienta zajistit dostatečné dávkování. Každý pacient je ale jedinečný, a proto nelze stanovit jedinou optimální dávku pro všechny. Jedinou známkou nedostatečného dávkování jsou příznaky abstinenčního syndromu a pokračování v užívání nelegálních látek. Příliš vysoké dávky jsou finančním plýtváním a neplní základní funkci, tedy snižování dávek. Proto většina těch, kteří substituční léky předepisují, chtějí při nastavování vhodné léčby pacienty vyšetřovat denně, a tedy mít je pod trvalým dohledem.

Substituční léčba jako kamínek v mozaice celkové terapie

Při zodpovídání výše položené otázky je také důležité si uvědomit, že substituční léčba je pouze jedním ze způsobů léčby závislosti. Nezbytná je mimo jiné psychoterapie, ať skupinová, či individuální. A pouze specializovaná centra dokážou poskytnout léčbu nejen lékařskou, ale i psychosociální. Jejich personál je v oboru závislostí na opiátech specializován, prošel odborným školením a má bohaté zkušenosti.


V "nabídce" jsou dva typy substituční léčby - krátkodobé a dlouhodobé programy a udržovací terapie a (postupná) detoxikace. Je zřejmé, že čím je substituce delší, tím je pro pacienty obtížnější zůstat mimo okolní svět. Obzvlášť pokud mají stálé zaměstnání nebo rodinu.

Lepší ambulantně než vůbec

Optimální substituční léčba je krátkodobá, s úplným dohledem nad pacientem, spojená s intenzivní psychoterapií. Lékařským ideálem je, když pacient opouští jakékoli centrum, komunitu nebo nemocnici po dlouhodobější abstinenci. Substituční léčba má ale smysl i v ambulantní podobě, protože její přínos není pouze ve zbavení závislosti. Jen její efekt bude pravděpodobně nižší a její začátek alespoň krátkodobý trvalý dohled specialistů vyžaduje.



zdroj:http://www.psychicke-zdravi.cz

V každém druhu závislosti se skrývá touha po sobě samém.

12. ledna 2012 v 13:55 | ADMIN webu
V každém druhu závislosti se skrývá touha po sobě samém. Člověk v tom okamžiku není spokojen se svým bytím a hledá něco víc, hledá svou ideální představu o sobě, snaží se dosáhnout jiného nebo vyššího vědomí.


Ale pokud člověk hledá, nežije zde a teď a nemůže dojít uspokojení. Závislost poukazuje k závislosti na uspokojení, k hledání pravého sebe sama. Přitom toto všechno, co člověk tak zoufalé hledá, již dávno má a stačí jen, aby to poznal.

Druh závislosti naznačuje kvalitu touhy. Závislost na práci poukazuje k vlastní myšlence, že člověk podává nedostatečný výkon. Pokud není spokojen se svými výsledky, hledá uspokojení v úspěchu, v uznání, snaží se dobře vypadat. Odmítá-li člověk svou tělesnou schránku, nachází tělesné (zdánlivé) řešení v závislosti na jídle. Jídlo vyplňuje vnitřní prázdnotu, ale pouze zdánlivě a zhoršuje tento problém, neboť pak je člověk se sebou ještě více nespokojen.

Závislost na drogách je určována touhou po rozšíření vědomí. Droga mě nakrátko pozvedá, po opojení ale přichází ještě bolestnější uvědomění si stísněnosti vědomí. Člověk by rád dospěl k cíli, aniž by se ale vydal na cestu, tzn. aniž by na sobě pracoval a "vyvíjel" se.
Závislost na alkoholu problémy nebo pocity potlačuje namísto, aby je řešila. Duch je omámen a na okamžik nevnímá úkoly, cítí se lehčí a volný, je bezstarostný a veselý, jako by vůbec žádné problémy neexistovaly, ale jakmile alkohol přestane působit, nevyhnutelně následuje kocovina.

Také závislost na cestování je znakem pro to, že by člověk chtěl být dále, než je, chtěl by postoupit co nejrychleji. Ale hledá na špatné rovině - venku místo uvnitř.
Co je třeba dělat. Klíč k vyřešení tohoto problému leží v poznání, že člověk najde uspokojení v sobě samém, jaký je. Každé hledání směřuje vždy k budoucnosti, ale to, co člověk hledá, v budoucnosti nenajde. Hledání končí v okamžiku, kdy se člověk našel a přijal sebe samotného. Je v cíli a již závislost nepotřebuje.


zdroj:http://www.kulickovy.estranky.cz/clanky/zavislost.html
zdroj: Kurt Tepperwein - Skrytý význam nemoci
http://drogy.doktorka.cz/zavislost/

Podmínky pro léčbu závislosti nejsou v České republice optimální

3. prosince 2011 v 13:39 | ADMIN webu
Problematika závislosti je v posledních letech stále diskutovanějším tématem, ať už se jedná o závislost na drogách nebo alkoholu. Zejména na téma závislosti na alkoholu, ale nejen o něm, jsme hovořili s předním
českým odborníkem na tuto problematiku, primářem Oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Petrem Popovem.

Průměrná spotřeba čistého alkoholu v České republice je téměř 17 litrů na osobu za rok, což je trojnásobek celosvětového průměru. Myslíte si, že jsme jako národ náchylnější k závislosti na alkoholu?
Je to součástí našich zvyků a tradic, není to nic nového, takže relativně vysoká konzumace alkoholu nás provází po celou naší novodobou historii. Problém je v tom, že máme velmi vysokou průměrnou spotřebu, takže na jedné straně sice máme lidi, kteří pijí velice málo nebo vůbec ale na straně druhé naopak lidi, kteří pijí velmi mnoho.
Bezpochyby to přináší řadu zdravotních problémů způsobených nadměrnou konzumací alkoholu a jednou z nich může být také závislost na alkoholu. Ale i vysoká průměrná spotřeba alkoholu u osob, které ještě nevykazují
známky závislosti , může způsobovat jiné zdravotní komplikace, ať už tělesné nebo duševní, což potom musíme řešit jako společnost. V praxi to představuje jednak sníženou produktivitu takových lidí a jednak značné náklady na jejich léčbu a péčio ně.


S pacienty
Případy závislosti na alkoholu jsou velmi rozmanité. Přicházejí k nám lidé, u kterých byste si řekl, že to ani jinak dopadnout nemohlo vzhledem k celé řadě rizikových faktorů, které se u nich vyskytují. Mají dispozice pro závislost na alkoholu, v jejich rodinách byste našli dlouhou historii závislosti v mnoha generacích. Oni sami konzumují alkohol velmi rizikovým způsobem ve velkém množství od útlého věku.

Naopak existují lidé, u kterých byste nepředpokládali jakékoliv rizika závislosti na alkoholu a ani nemají jakékoliv predispozice, a přesto se u nich závislost rozvine. Dochází k tomu po dlouhém období (roky nebo i desítky let) tzv. "normálního pití", během kterého se u nich vyvine tolerance vůči alkoholu s pomalým zvyšováním dávek a postupným, nenápadným rozvojem závislosti na alkoholu.

Liší se přístup k léčbě pacientů s ohledem na jejich sociální poměry?
Zásadně se může lišit domácí situace konkrétního člověka, je tedy důležité počítat s rolí okolí a prostředí. V potaz je nutno brát také rodinu a sociální zázemí, zaměstnání a ekonomickou situaci. To všechno může sehrát velmi významnou roli v pozitivním i negativním smyslu.
Pokud má člověk nějaké sociální kontakty, což je případ většiny našich pacientů, tak se snažíme hned od počátku spolupracovat s rodinou, což může být základem k odvykací léčbě pacienta. Tam pak záleží na tom,
jaké je konkrétní (domácí, rodinné, pracovní,..) prostředí pacienta, jak se bude na léčbě rodina podílet, kam se bude člověk po léčbě vracet. Toto vše může hrát velmi významnou roli.

Jak probíhá taková léčba závislosti na alkoholu?
V zásadě jsou dvě možnosti léčby - ambulantní a pobytová. Většinou se na nás obracejí lidé, u kterých se jedná o rozvinutou závislost, kdy jim doporučujeme pobytový typ léčby. Ten spočívá v hospitalizaci po dobu 13 až 17 týdnů a na tu následně navazuje určitá forma ambulantní léčby.
Část pacientů, i přes naše doporučení pobytové léčby, se ale rozhodne pro ambulantní formu, protože má pocit, že se ještě nejedná o závažný problém a nepovažují za nutné odejít na více než tři měsíce z běžného života. U nich se pak jedná o několik ambulantních sezení za týden, které některým s problémem alkoholismu pomohou, někteří následně po neúspěchu ambulantní léčby volí formu pobytovou.

V případě, že se jedná o ambulantní léčbu, tak zejména v počátku musí být dosti intenzivní. Volíme tedy minimálně dvě, někdy ale i více, sezení za týden a to jak formou individuální, tak skupinových terapeutických sezení. Psychoterapeutická varianta léčby pak bývá doplněna i o farmakoterapii. Léčba probíhá často nejen se zaměřením na konkrétní problém závislosti, ale řada našich pacientů má také problém nazývaný duální porucha, má tedy jinou psychiatrickou diagnózu, kterou je potřeba také léčit. Tyto problémy ovlivňují průběh závislosti, rozrušují pacienta nebo ho vedou k opakovanému relapsu závislosti.
Při pobytovém typu léčby volíme také psychoterapeutickou formu léčby, přičemž se zaměřujeme více na terapii skupinovou a komunitní.

Jaká forma léčby závislosti je úspěšnější?
To je naprosto individuální. U některých pacientů je varianta ambulantní výhodnější a účinnější. U rozvinutějších forem závislosti a zejména tam, kde je závislost doprovázená dalšími komplikacemi, tak tam je potřebná a úspěšnější léčba pobytová.

V posledních letech vzrostl počet mladistvých závislých na alkoholu. Je to dáno nedostatečnou výchovou, nebo špatným přístupem ze strany prodejců?
Podílí se na tom celá řada faktorů, ať už je to právě nedostatečná výchova nebo snadná přístupnost alkoholu mladistvým. Nezanedbatelný je také společenský tlak, kdy alkohol je brán tak, že musí doprovázet v podstatě všechny životní události, respektive, že bez něj to není vůbec možné. Přistup, že když někdo chce být úspěšný, ať už v práci, u dívek nebo ve sportu a dalších oblastech života, musí k tomu požívat i alkohol a bez něj se šance na úspěch zmenšují, je celospolečensky rozšířený.

Zajímavé je, že člověk bere nutnost pít alkohol jako vlastní postoj a názor a nedochází mu, že je to pouze výsledek soustředěného tlaku zvenčí, kterému je vystaven od útlého dětství. Dokonce i v některých seriálech pro děti jsou nenápadné náznaky, že když hrdina požije jakousi zázračnou tekutinu, bude silnější, odvážnější, výkonnější, prostě, že mu po ní bude lépe. Dítě si to pak propojí s reálným světem a mohou z toho být v dospělosti problémy.
V poslední době se také snížil průměrný věk mladistvých, kteří konzumují alkohol. A to nejen první kontakt s alkoholem, ale i pravidelné pití. Když si vezmeme, že těmto mladistvým je mnohdy i kolem 12 let, vede to pak k vysokému počtu závislých na alkoholu.

Jak řešit problém alkoholismu u mladistvých ideálně? Liší se přístup k léčbě mladistvých a dospělých?
Ideální řešení bohužel neexistuje. Jsou ale země, kde bychom se mohli inspirovat a to jak v přístupu rodiny, která dítě učí, že alkohol existuje, ale nemusí být nutně běžnou, či dokonce každodenní součástí života, tak současně v omezování dostupnosti alkoholu mladistvým. Nemyslím tím, aby se nastolila prohibice, jde spíše o jasné nastavení pravidel a hlavně jejich implementaci do praxe. V tom totiž Česká republika zaostává.
Když už nezabráníme závislosti prevencí, je nutná rychlá intervence, což znamená mít ihned k dispozici dostupnou léčbu. Je paradoxní, že člověk, který má problémy s nelegálními drogami, může sehnat pomoc snadněji, než člověk, který má problém s pitím alkoholu. To se děje zejména z důvodu rozpadu sítě dříve existujících a dobře fungujících ambulantních pracovišt pro problematiku alkoholismu.

Závislost na alkoholu tvoří jen zlomek z celé řady dalších závislostí. Lze u nich sledovat určité podobnosti?
Obecně jsou v mozku oblasti, kterým se někdy říká centra odměny. Tyto centra fungují stejně nebo podobně u různých druhů závislosti. To znamená, že vyvolávají stejnou odezvu, kterou se dotyčný odměňuje pomocí určité chemické látky (alkoholu, tabáku, či jiné drogy)nebo třeba potraviny (např. sladkosti). Principiálně to tedy funguje velmi podobně - člověk touží takové "odměňování" opakovat a tak může - dříve, či později - vzniknout závislost.

K moderní formě závislosti patří také závislost na počítačových hrách. Setkal jste se s takovým případem vy osobně?
My se s touto formou závislosti setkáváme zejména u pacientů, kteří k nám přicházejí s jiným problémem, což je dáno také kapacitními důvody. Často se na nás lidé se závislostí na počítačových hrách nebo automatech obracejí, my jim ale nejsme schopni právě z kapacitních důvodů pomoci.
I tak se ale s touto problematikou v naší praxi setkáváme - zejména u pacientů, kteří se u nás léčí ze závislosti na stimulačních drogách, které při hraní často používají, aby se udrželi v bdělém stavu. Zájem by byl mnohonásobně větší, většinou ale zájemce musíme odkazovat na jiná centra, i když upřímně není moc kam, protože specializovaná zařízení pro tuto problematiku u nás neexistují.

Jaké jsou v České republice podmínky pro léčbu závislostí?
Co se týče ambulantní péče o osoby závislé na alkoholu, tak jsou podmínky naprosto tristní. Většina těchto lidí, kteří by se mohli účinně léčit ambulantní formou, pokračuje v závislosti, která dojde až do extrémnějších poloh a nakonec skončí v lepším případě v psychiatrické léčebně se specializovaným programem, v horším pak pouze v léčebně bez programů zaměřených na závislost na alkoholu.
Následuje známý princip otáčecích dveří, kdy pacient odejde z léčebny a za krátkou dobu se tam vrací, a to i několikrát. Setkal jsem se dokonce i s desítkami pobytů u jednoho pacienta. Nákladovost takové léčby je značná, efektivita ale minimální.

Která země by nám měla sloužit jako vzor pro boj se závislostmi?
Já bych nerad říkal, že vzorem by mohla být Česká republika před třiceti lety, protože bych nechtěl vypadat jako někdo, kdo nostalgicky vzpomíná na předlistopadový režim a staré pořádky, ale faktem je, že ještě počátkem 90. let minulého století fungovala v každém okrese minimálně jedna specializovaná protialkoholní ambulance. Většina z nich již dnes neexistuje; k jejich zániku došlo z ekonomických důvodů, resp. nedostatečné podpory ze strany státu a příslušných obcí.
Například v Rakousku je pokročilý systém péče pro boj se závislostí, ve kterém hrají stěžejní roli praktičtí lékaři. Praktický lékař zde, pokud má zájem a chce se v této problematice vyškolit, může zvládat nekomplikované případy, protože je konkrétním pacientům nejblíže. Pokud je prakticky lékař odborně proškolen, má automaticky vyšší kvalifikaci, což je pro něj výhodné i z ekonomického hlediska. V případě komplikací se může obrátit s prosbou o konzultaci, či jinou odbornou pomoc do specializovaného centra pro léčbu závislostí. Takových center je však u nás naprostý nedostatek.

Jak se vy osobně vypořádáváte s poměrně duševně náročným zaměstnáním, Neměl jste někdy tendenci spadnout do závislosti?
Měl jsem občas tendenci spadnout do závislosti na práci (smích). Že bych měl ale tendenci ulevovat si nějakou chemickou látkou, to opravdu ne (smích).
MUDr. Petr Popov
MUDr. Petr Popov

Jak se závislost vyvíjí...

3. prosince 2011 v 13:15 | ADMIN webu

Jak se závislost vyvíjí...

Postup rozvoje závislosti si můžeme ukázat na příkladu alkoholismu. V prvním stádiu člověk pije kvůli příjemným účinkům, které alkohol na organismus má. V následující fázi se zvyšuje potřeba alkoholu, čas od času se objevují výpadky paměti. Třetí fázi charakterizuje ztráta kontroly nad pitím, alkoholik pije až do opilosti, přestává chodit do práce. V posledním stádiu selhává tolerance, opilost se dostavuje i po malém množství alkoholu, osobnost se rozpadá, je přítomen těžký abstinenční syndrom.
To, co si lidé často neuvědomují, je skutečnost, že závislý člověk neužívá svou drogu proto, aby si přivodil příjemné pocity, ale proto, aby mu nebylo špatně.

Jak z toho ven...

Léčba závislostí je obtížná a dlouhodobá. Ideálním stavem by bylo opětovné dosažení kontroly nad požíváním dotyčné látky. To je však nemožné. Jediným možným řešením je proto navození doživotní abstinence. Vyléčený člověk již nikdy nesmí znovu začít brát drogu.

Při léčbě není možné zkoušet drogu postupně vysazovat. Člověk musí pochopit a poznat, že je závislý. Léčba probíhá ve specializovaných léčebnách. Tam je nutné dodržovat přísný denní režim. Je využívána skupinová i individuální psychoterapie. Závislým osobám je třeba ukázat jinou náplň jejich dalšího života.
Pro závislého je důležitá podpora jeho blízkých. Ti ho také většinou o nutnosti léčby přesvědčí. Závislý člověk totiž nemá na svůj problém žádný náhled. Je si jist, že má vše pod kontrolou, že kdyby chtěl, mohl by kdykoliv přestat. Vymyslí si desítky logických důvodů, proč drogu užívá.

Neléčená závislost končí většinou tragicky. Postižený je své droze ochoten obětovat všechno. Nic jiného pro něj nemá smysl. Utratí za ni všechny peníze, mnohdy se dává na cestu zločinu, aby drogu získal. Ztrácí veškerou důstojnost, jeho tělo chátrá, podléhá nemocem. Sám si již nedokáže pomoci. Léčba je proto nezbytná a nikdy na ni není pozdě. Čím dříve se ale začne, tím je naděje na úspěch větší.

Závislosti a návykové poruchy

3. prosince 2011 v 13:13 | ADMIN webu
Lidé vždy hledali způsoby, jak si zpříjemnit život. A protože člověk je tvor vynalézavý, dokázal takových způsobů vymyslet kvanta. Jenže každé pro má i své proti. Je-li něco příjemné, snadno si na to zvykneme. A vzdát se toho je pak někdy velmi těžké. Tak vzniká závislost…
Jaké jsou nejčastější druhy závislostí? Každého jistě nejdřív napadne alkohol, cigarety, drogy. Ale člověk nemusí být závislý jen na látkách, které si nějakým způsobem vpravuje do těla. závislost může být například na hracích automatech, na počítačích nebo mobilních telefonech.


Proč závislost vzniká...

Jak je to možné, že někdo pije, a alkoholik se z něj nestane, zatímco jiný pije stejně, a skončí jako lidská troska? Pro rozvoj některého z druhů závislosti jsou třeba určité předpoklady. Rozhodující jsou asi čtyři faktory. Osobnost člověka, vlastnosti dané látky, vlivy prostředí a podnět.
Nezralý, nezdrženlivý člověk je mnohem náchylnější ke vzniku závislosti. Látky způsobující závislost se mohou výrazně lišit v rychlosti působení. Návyk na alkohol vzniká několik let, na tvrdé drogy již po několika dávkách. Prostředí, ve kterém žijeme nás ovlivňuje velmi výrazně. Lidé z neúplných rodin, s častými konflikty nebo lidé se snadným přístupem k droze jsou ohroženi.

Podnětem k užívání návykové látky může být nabídka od kamaráda, v partě, na bujaré oslavě, nebo naopak při velké stresové zátěži, při nemoci, při bolestech.

Co je závislost a jak se projevuje...

O závislosti hovoříme v okamžiku, kdy se nemůžeme obejít bez nějaké látky nebo činnosti. Při stanovení této diagnózy se posuzují následující příznaky, přičemž musí být splněny alespoň tři.
Prvním příznakem je puzení nebo touha po dané činnosti. Dalším je ztráta kontroly nad užíváním látky nebo provozováním aktivity. Je třeba stále vyšší dávky k uspokojení. Pokud je činnost nebo látka odepřena, dostavují se nepříjemné pocity. Jsou omezeny jakékoliv jiné zájmy. V požívání je pokračováno i přesto, že jsou zjevné důkazy o poškozování vlastního organismu.

Na čem můžete být závislí?

Nejrozšířenějšími drogami jsou alkohol a nikotin. Z legálně dostupných látek je patrně vůbec nejčastější drogou kofein, látka obsažená v kávě a čaji. Je ovšem pravda, že skutečná závislost na kofeinu je vzácná. Dále sem patří různé léky proti bolestem, na spaní, proti depresím. Nelze opomenout velmi nebezpečné čichání ředidel a rozpouštědel, které je naštěstí v poslední době na ústupu.
Z nelegálních látek jsou známé marihuana, hašiš, kokain, amfetamin, LSD, morfin, heroin, extáze a řada dalších. Jak bylo uvedeno v úvodu, závislost může vzniknout i na některých druzích činnosti, jako jsou hazardní nebo počítačové hry. V poslední době hovoří někteří odborníci i o závislosti na internetu a mobilních telefonech.

O závislostech obecně je dnes v médiích řeč poměrně často. Neplatí to však o závislosti na sexu. Dokážu si představit, že mnozí netuší, co to přesně znamená.

2. prosince 2011 v 2:29 | ADMIN webu
O závislostech obecně je dnes v médiích řeč poměrně často. Neplatí to však o závislosti na sexu. Dokážu si představit, že mnozí netuší, co to přesně znamená.

"I při absenci sexu se projevují abstinenční příznaky. Nervozita, pocení, nesoustředěnost, podrážděnost. Potom závislý využívá každé příležitosti k sexuálnímu styku."
Encyklopedie říká, že závislost na sexu neboli hypersexualita je zvýšená sexuální aktivita na základě zvýšeného sexuálního pudu. Člověk postižený hypersexualitou nevyhledává sexuální styk kvůli tomu, že by si to žádalo jeho tělo, ale proto, že si to vyžaduje jeho mysl. Jedná se tedy o problém psychického rázu. Nejspíš se vám vybaví jiné názvy označující v podstatě totéž, a to nymfomanie u žen a satyriáza u mužů.

Jak se závislost na sexu projevuje?

Člověk, který je na něčem závislý, pociťuje frustraci v momentě, kdy to, na čem je závislý, nemá. Stejné je to i se závislostí na sexu. Dokonce se při absenci sexu projevují abstinenční příznaky. Nervozita, pocení, nesoustředěnost, podrážděnost. Potom závislý využívá každé příležitosti k sexuálnímu styku, i když by to bylo se zcela neznámým člověkem. Přestože ke styku dojde a dojde i k orgasmu, závislý člověk se cítí neuspokojený. To ho žene k dalším a dalším stykům.

Obecně můžeme závislost na sexu charakterizovat bezmocí nad závislým sexuálním chováním, neschopností kontrolovat sexuální impulzy, pocity studu, bolesti a sebenenávisti. Člověk závislý na sexu si slibuje, že už nikoho vyhledávat nebude, že sex omezí, ale tyto sliby opakovaně porušuje. Je zahlcený myšlenkami na sex, kterým se není schopen bránit. Navíc se kupí negativní důsledky závislého chování, jako je například ztráta kamarádů kvůli nekončícímu lhaní, problémy v práci, osamělost.
Se závislostí na sexu je to složitější - sexuální potřeba je přirozená, vrozená a stejně jako potřeba jíst nebo spát je jen těžko vyhnutelná.

Od čeho člověk závislý na sexu utíká?

Závislost na sexu je hluboká porucha intimity. Někteří závislí na sexu nezacházejí dál než ke kompulzivní masturbaci nebo k nadužívání pornografie, sexu po telefonu či přes počítač. Jsou i tací, kteří dojdou až k exhibicionismu, obscénním telefonátům nebo dokonce sexuálnímu zneužití.
Uveďme si příklad: muž jménem Honza, 35 let, úspěšný právník. Honza zdatně využívá svého dobrého postavení ke svádění žen. S žádnou ale nevydrží déle než půl roku. Léta tvrdí, že je se svou sexuální svobodou spokojený. Přesto po čase přizná, že je vnitřně osamělý a prázdný. Nerozumí tomu, proč se tak cítí.
Nerozumí ani tomu, proč má potřebu mít jednu ženu za druhou, proč s žádnou nikdy nevydrží a proč ho to vždy rychle táhne k jiné. Honza za svou sexuální svobodou nenápadně maskuje sexuální závislost. Utíká z náruče do náruče, utíká sám před sebou, utíká před blízkostí a hloubkou partnerského vztahu.
Lidé závislí na sexu potřebují měnit partnery, nejsou schopni se s nikým opravdu sblížit, nutkavě masturbují nebo tráví hodiny na stránkách s pornem. Utíkají sami před sebou, před svými strachy a úzkostmi. Ty se totiž nutně vynořují, prohlubuje-li se vztah partnerů. Sex se stává návykem, používáme-li ho, abychom se vyhnuli intimitě.

Co s tím?

Se závislostí na sexu je to složitější - sexuální potřeba je přirozená, vrozená a stejně jako potřeba jíst nebo spát je jen těžko vyhnutelná. Pomoci může psychoterapeut, který se zabývá sexuálními problémy. Prvním krokem je přiznat si, že zřejmě máte co do činění se závislostí. S terapeutem pak můžete postupně rozkrývat hlubší příčiny vašich strachů, úzkosti a závislosti.
Leona Dyrehauge zdroj:http://psychologie.cz

Termín "sexuální návyk" je užívaný pro popsání chování osoby, která má neobvykle intenzivní sexuální energii či posedlost k sexuálním aktivitám.

2. prosince 2011 v 2:27 | ADMIN webu
Příznaky sexuálních závislostí,léčba atd článek Click zdroj: http://www.at-ambulance.cz/sex.htm

Zdravá závislost na sexu může být do vztahu přínosem. Ovšem pokud se začíná vymykat kontrole a nabírá vyšších otáček, může nastat problém.

2. prosince 2011 v 2:22 | ADMIN webu
Zdravá závislost na sexu může být do vztahu přínosem. Ovšem pokud se začíná vymykat kontrole a nabírá vyšších otáček, může nastat problém. Dříve byla závislost na sexu považována za pouhý výmysl promiskuitních osob, které jen maskovaly své opakované nevěry a získaly tak dostatečnou obhajobu. Až vědci odhalili, že závislost na sexu je opravdu reálná, tedy až na pár výjimek, kde se opravdu jedná jen o zahlazování stop.


Totožnost s jinými závislostmi

Jak vědci sami tvrdí, závislost na sexu je téměř totožná s drogovou, alkoholovou nebo jinou závislostí. Jakákoliv velká míra závislosti škodí a jinak tomu není ani u té sexuální. V počátcích může být tato závislost poměrně zanedbatelná, ale velmi rychle přerůstá v sexuální posedlost. Ta obvykle nemá konce, naopak se zvyšuje. Závislost na sexu se odrazí na celkovém životě, což je totožné i s jinými závislostmi. Následky se objevují jak po stránce psychické, tak i fyzické, kdy tělo už nemůže vydržet nápor závislosti. Závislost na sexu je zapotřebí zavčasu léčit, než dojde k velkým až tragickým následkům.

Podoba sexuální závislosti

Závislost na sexu se projevuje několika symptomy. Sexuální závislost není jen o vyšším sexuálním apetitu, ale dále i o posedlosti sexem. Závislé osůbce pak nestačí sex třeba dvakrát denně, ale požaduje daleko častější frekvenci. To však může být pro partnera závislého člověka nemyslitelné nebo nemožné. Když to tedy neustojí partner, může (ale i nemusí) odejít sexuální závislák na lov, kde uloví další kořisti na ukojení své závislosti. S tím je však spojené velké riziko přenosu pohlavních chorob. Takto závislý člověk nepřemýšlí nad možnými riziky. Jeho jedinou myšlenkou je touha po uspokojení ať to stojí, co to stojí. Jinou formou je také masturbace, kterou sexuální závisláci hojně využívají místo případných nevěr. Tu jsou schopni provádět kdykoliv a kdekoliv a nic jim nepřekáží v cestě. Závislí na sexu tudíž nemají nic jiného v myšlenkách, než jen ukojení svého nehynoucího sexuálního apetitu. Když ho nedostanou, propukne u nich absťák, kvůli kterému se z nich stávají agresivní, depresivní až zvrácení jedinci. Závěrem dochází k ztrátě normálního života a všeho, co k němu patří.

Slavní sexuální závisláci

Mezi slavné celebrity, které se k závislosti na sexu přiznaly, patří třeba Michael Dougles, který jako první hodil do placu závislost na sexu, kterou se rozhodl léčit. Původně jeho výrok byl brán za pouhou výmluvu, ale po odvykací léčbě, kterou postoupil, se jeho závislost na sexu začala brát vážně. Mezi sexuální závisláky patří také záletný Tiger Woods, David Duchovny, Charlie Sheen, Hugh Grant, Mick Jagger, Lindsay Lohan, Paris Hilton a řada dalších zahraničních i českých celebrit. Někteří odborníci tvrdí, že v některých případech se o závislost na sexu jedná, jindy je to jen promiskuita maskovaná tvrzením o závislosti.

Pomůže jen léčba

Když je závislost na sexu zcela neúnosná, nepomůže nic jiného než lékařská pomoc, která je nezbytná. Včasné léčení může ušetřit mnoho nepříjemností a pomoci s návratem do běžného života. Jinak se závislost na sexu
stává bludným kruhem, který ztrpčuje život a přináší někdy nenapravitelné následky.zdroj:http://www.kamoska.cz

Vztahová závislost a závislost na sexu

2. prosince 2011 v 2:19 | ADMIN webu
Téměř pětina lidí někdy vyhledala sexuálního partnera přes inzerát a měla s tím pozitivní zkušenost. Na semináři o závislostech to řekla psycholožka Magdaléna Frouzová. Patologická závislost hrozí nejen na sexu, ale i na vztahu k partnerovi nebo dalším lidem. Průvodními znaky mohou být manipulace a agresivita nebo naopak submisivní chování a neschopnost postavit se na vlastní nohy.
Z citovaného průzkumu dále vyplynulo, že deset procent lidí sice sex přes inzerát zkoušelo, ale výsledky byly tragické. Devatenáct procent lidí zatím inzerát nevyužilo a polovina dotazovaných by cestou inzerátu vůbec nešla.

Závislost na sexu se projevuje utkvělou touhou po pohlavním styku, která často vede k promiskuitě. Orgasmus poskytuje euforii a chvilkové uvolnění - dá se přirovnat k účinkům alkoholu nebo jiné drogy. Stejně jako alkoholik v kocovině trpí pocity viny a depresemi vedoucími k apatii, podobné pocity pronásledují i závislého na sexu.

Zatímco například ve Spojených státech vyhledávají lidé se závislostí na sexu odbornou pomoc a zakládají skupiny "anonymních závislých na sexu", v Česku se to prý děje zřídka. "Jedna z klientek se na mě obrátila až ve chvíli, kdy ji jeden z náhodných sexuálních partnerů na ulici zbil," řekla Frouzová. Až v tu chvíli si plně uvědomila, že něco není v pořádku. Šlo o mladou dívku, která do té doby vyhledávala nahodile muže téměř každodenně.

Ne každý sexuálně náruživý člověk musí být na sexu závislý. "Měla jsem klienta, který po manželce styk vyžadoval až desetkrát denně," pokračovala v příkladech Frouzová. V jeho případě však šlo spíše o citovou kompenzaci - ve vztahu byla naprosto dominantní manželka a pouze v sexu cítil převahu.

Ne každá promiskuita nutně znamená závislost na sexu, ale stejně tak ne každý vztah znamená lásku. Spíše než za lásku lze některá partnerství považovat za závislost na druhém. Podle Frouzové k naplněné a završené lásce dochází, když se spojí tři prvky - důvěra, vášeň a závazek. Pokud vztah stojí na kombinaci pouze dvou z prvků, často dochází ke konfliktům a rozchodům.

Člověk závislý na partnerovi se bojí samoty, identifikuje se přes něj a a neumí si představit, že by bez něho žil. Takový pocit může vést k submisivnímu chování. Aby předešel konfliktu, takto nejistý člověk souhlasí jen navenek a často lže. Bývá přecitlivělý ke kritice, nesnese odsouzení, přestože se mu neumí bránit. V případě narušení vztahu je takový člověk neschopný pracovat, soustředit se a dělat cokoli jiného - má tendenci problém neustále a rovnou řešit.

Vnitřní nejistota u úzkost, které mohou pocházet například z dětství, vedou lidi také ke vstupu do sekt. Je to závislost na uzavřeném kolektivu, který jednotlivci určí identitu. Sekta se ovládá několika prvky: navozuje se u lidí pocit viny, paranoia, povzbuzuje se černobílé vidění reality a buduje se slepá poslušnost k vedoucímu.

Vztahové závislosti se dají zpravidla upravit v rámci psychologických sezení a při psychoterapiích - individuálních, rodinných nebo kolektivních. Pracuje se na změnách chování prostřednictvím sebepoznávání, hledání identity a posilování sebedůvěry jedince.

Leona Heczková - ČTK zdroj:www.doktorka.cz

Závislosti - PhDr. Magdalena Frouzová

2. prosince 2011 v 2:16 | ADMIN webu
Významná česká psycholožka a terapeutka, manželská a předmanželská poradkyně (od roku 1995), psychoterapeutka (od roku 1998), supervizorka (od roku 2003) a adiktoložka (od roku 2010). Zaměřuje se na problematiku závislostí. Vede nestátní ambulantní zdravotnické pracoviště Institut pro výzkum rodiny (IVR), je předsedkyní o. s. Skálův institut. Doktorka Frouzová je autorkou řady knih a odborných textů. Přednáší na Karlově univerzitě v Praze.

Závislost na sexu


Není to tak dávno, kdy většina sexuologů tvrdila, že závislost na sexu neexistuje a že je to jen výmysl hollywoodských hvězd. Ovšem dnes je již situace jiná. Podle většiny odborníků sexuální závislost existuje a lze ji přirovnat k drogové závislosti nebo k závislosti na alkoholu. Stále však nefiguruje v mezinárodní klasifikaci nemocí.
Termín sexuální závislost se poprvé dostal do povědomí veřejnosti v roce 1990, a to díky herci Michaelovi Douglasovi, který nejenže přiznal svou závislost, ale podstoupil i kvůli tomu odvykací léčbu. Po delší odmlce se ke shodné závislosti přiznal i herec David Duchovny a nedávno také golfista Tiger Woods.
Závislost na sexu se také velmi často kombinuje se závislostí na internetu. Postižení jsou vlastně závislí na internetové pornografii, popřípadě na chatu se sexuální tématikou. Léčba je velmi obtížná, protože je těžké zcela abstinovat.zdrojhttp://www.ceskatelevize.cz

Jak se léčí závislost na sexu?

2. prosince 2011 v 2:13 | ADMIN webu
Pokud si někdy říkáte, že se milujete nějak příliš častoa zdá se Vám, že partner stále dotírá, většinou je to úplně normální a nebyl by to muž, aby to nedělal. Závislost na sexu je však nemoc, která se stejně jako jiné závislosti musí léčit a to pak není už žádná "sranda".


Pokud mluvíme o závislosti na sexu, týká se většinou mužů. Přes 90% všech závislých jsou podle statistik muži. Ženy jsou vůči závislosti na sexu více imunní, sex prožívají díky hormonu oxytocinu emotivněji a to je chrání. Pro muže je naopak více fyzickou záležitostí a na té se dá snadněji vypěstovat závislost.

Ještě nedávno se psalo, že žádná závislost na sexu neexistuje a je to jen výmysl hollywoodských hvězd. Je všeobecně známé, že jako první se k závislosti na sexu přiznal Michael Douglas, který se léčil ještě v době, než potkal svou současnou manželku Catherine-Zetu Jones. Druhým známým pacientem byl herec David Duchovny a ze závislosti se léčil i golfista Tiger Woods.

Je nutné ale dělat rozdíly mezi náruživostí v sexu, kdy partner má milenku a omlouvá to právě závislostí na sexu, a opravdovou závislostí na sexu. Podle statistik 63% žen bere pojem "závislost na sexu" pouze jako výmluvu nevěrných mužů. Závislost je ale víc. Při ní muž nemyslí na nic jiného, než na sex a vlastně jako všechny závislosti ho limituje v normálním životě.
Projevem jsou pak opakované časté sexuální milenecké vztahy, anonymní vztahy na jednu noc, rizikové pohlavní styky bez ochrany, nutkavá potřeba časté masturbace a sledování porna, prostituce nebo sex s prostitutkami a další.

Podle odborníků může být opravdová závislost pouze na psychotropních látkách, v sexu jde o tzv. nutkavé chování. Při nevěře jde o uspokojování sexuálních potřeb, při "závislosti"= při nutkavém chování jde nejenom o sexuální uspokojení, ale i o snížení psychického napětí jedince. Toto nutkavé chování může mít souvislost s traumaty v dětství nebo náhle prožitými šoky.

A jak probíhá taková léčba?

V USA je klinika na léčení závislosti na sexu u každého velkého města. Terapie trvá obvykle
necelé dva měsíce. Během ní je zakázán sex a vyloučeny jsou jakékoliv sexuální stimuly, které by mohly pacienta rozptylovat. Po léčbě odborníci doporučují celibát ještě tři měsíce po dokončení terapie a následně pouze bezpečný manželský sex se zaměřením na prožívání pocitů, ne jen na fyzično. Také je doporučen zákaz masturbace

, který by mohl svádět zpět k závislosti.
zdroj:http://pro-zeny.showbiz.cz

Závislost na internetovém pornu

2. prosince 2011 v 2:09 | ADMIN webu
Stahují z internetu desítky hodin porna týdně, žijí ve světě svých erotických představ a likvidují si tím celý život. Sledování porna má na mozek podobný vliv jako užívání kokainu. A počet závislých stále roste.


David je pětatřicetiletý úspěšný manažer, má manželku, dvě děti a vášeň, která mu rozkládá celý život. "Asi před dvěma lety jsem začal sjíždět porno na internetu. Nejdřív to byla neškodná zábava, pak jsem objevil stránky, kde jsou k mání pornofilmy se speciálním SM zaměřením, které mě hodně vzrušuje," vykládá.
"Do sexshopu bych se pro ně nikdy neodvážil, ale když jsem zjistil, že je za pár korun můžu sledovat doma, úplně jsem tomu propadl. Z původního zpestření se stala posedlost. Dívám se na pornofilmy naprosto každý den. Zavřu se do pracovny, předstírám, že dodělávám něco do práce, ale místo toho u nich masturbuji. A nejhorší je, že už to často nevydržím ani přes den a musím si porno pustit alespoň na chvíli v práci. Děsím se toho, že na to někdo přijde, respektive že mě přistihne přímo při tom. Připadá mi vyloučené, aby si manželka dosud ničeho nevšimla, protože spolu už vůbec nespíme. Představa normálního sexu s ní mě už vůbec nevzrušuje a v porovnání s dějem pornofilmů mi připadá nudná. Vím, že všechno směřuje k průšvihu, ale já prostě nedokážu přestat."
Podle statistik z roku 2008 vznikne na světě každých devětatřicet sekund nové pornografické video. Každý měsíc je z internetu stažena miliarda a půl pornofilmů. Porno je jedním z nejvýnosnějších produktů na světě a s internetovým boomem rapidně vzrostla i jeho dostupnost. Jenže spolu s ní narůstá i počet lidí s diagnózou, kterou před patnácti lety ještě nikdo neznal.

Útěk z nudného světa

Psycholog Victor Cline z University of Utah, který o závislosti na internetovém pornu sepsal celou knihu, považuje za závislé na pornografii takové osoby, které mají nutkavou potřebu stahovat nebo sledovat internetové porno i v zaměstnání nebo touto činností tráví minimálně jedenáct hodin týdně. Vzhledem k tomu, že u závislých není touha po sledování porna ovlivnitelná vůlí a stupňuje se, začne jim dříve nebo později významným způsobem nabourávat soukromý i pracovní život, partnerské a rodinné vztahy. Vliv sledování porna na lidský mozek přirovnávají odborníci ke kokainu.
"O závislosti na internetové pornografii mluvíme v takovém případě, kdy je člověk sledováním pornofilmů natolik posedlý, že svou touhu nemůže zvládnout a ta ovlivňuje celý jeho život. Stejně jako v případě ostatních závislostí je obvykle příčinou jejího vzniku útěk z reálného světa," říká psycholožka Zdena Dušková. "Motivací může být nevyhovující sexuální život, problémy v partnerské nebo profesní oblasti, ale třeba i hledání nových sexuálních podnětů. Podobně jako u ostatních závislostí je však touha po předmětu závislosti postupem času stále větší a závislý člověk potřebuje stále větší dávky své drogy, aby se mohl uspokojit. Postižený jí podřizuje téměř všechno a decimuje tak všechny oblasti svého života."


"Je až nepříčetný. Milování se tomu už nedá říkat, je to spíš kopírování toho, co dělají v pornu. Nejdřív se právě u porna vzruší a pak by po mně chtěl hopsat. Kdyby mě aspoň pohladil, ale on si to odbude a je spokojený. Když mi řekne, že mě miluje, připadá mi to, jako by říkal, že chce koupit rohlíky. Teď mě ještě používá jako trenažér, ale to jen proto, že jsem doma. Až nebudu, dělal by si to sám," píše v internetové diskusi Iveta.

Výčitky a sebeobviňování

Závislost na internetové pornografii sice postihuje i ženy, ale mnohem větší pravděpodobnost je, že se objeví u vás. Podle statistik The Sexual Recovery Institute trpí jen ve Spojených státech závislostí na internetovém pornu čtyři miliony dospělých. Z toho je 680 tisíc žen, zbytek tvoří muži. Sami závislí uvádějí jako nejčastější motivaci pro sledování internetového porna zahnání nudy nebo pocitů úzkosti. Na rozdíl od závislosti na sexu "závislákům" na internetové pornografii nejde o samotný sex, ale spíš o pocit vzrušení, případně masturbaci. Se svými případnými partnerkami z erotických chatů se jen málokdy ve skutečnosti sejdou.
"Podobně jako například alkoholici trpí závislí na internetové pornografii výčitkami svědomí. Jakmile odezní špička, nastupuje obvykle pocit hanby a sebeobviňování, že svému nutkání opět podlehli. Naprostá většina závislých, ať už je to na čemkoli, si je vědoma toho, že jejich chování není v pořádku, ale nejsou schopni je vlastní vůlí ovlivnit. To prohlubuje jejich frustraci a zklamání ze sebe sama, které léčí opět další dávkou pornografie, alkoholu, drogy," vysvětluje princip fungování závislosti psycholožka.
"Jsem přesvědčená, že můj manžel je závislý na erotickém chatování," stěžuje si Věra K.. "Nejprve jsem si myslela, že má milenku, s níž si dopisuje přes internet, protože u počítače trávil veškerý svůj volný čas a kdykoli jsem se ocitla v dohledu, rychle vypínal aktivní okno, abych neviděla, co má puštěné. Pak jsem ale zjistila, že má zřízený profil hned na několika erotických chatech a vyměňuje si žhavé zprávy s ostatními uživateli. Popisuje jim, jak by si s nimi užíval sex v silonkách nebo v latexových oblecích, ačkoli po mně nikdy nic podobného v sexu nechtěl. Už jsme o tom několikrát mluvili, hádáme se kvůli tomu, vyhrožuju, ale není to nic platné. Vždycky slíbí, že se polepší, slibuje hory doly a do měsíce je všechno zpátky. Máme malé dítě, takže se zatím ještě nechci rozvádět, ale jestli se něco nezmění, asi to k rozvodu dospěje, protože takhle to dál nejde," stěžuje si.

Droga v obýváku

Spolu s tím, jak závislost na pornu narůstá, rozpadá se soukromý život postiženého. Zanedbává rodinu, tráví s ní čím dál tím méně času, vztahy jsou negativně ovlivněné skutečností, že se před nimi musí schovávat a svou posedlost skrývat. V případě stahování pornofilmů má závislost samozřejmě i značný finanční dopad na stav konta postiženého.
Pád do propasti internetové závislosti je přitom mnohem jednodušší, než se vám na první pohled může zdát. Pornografický materiál obsahuje dvanáct procent všech stránek na internetu a sex s jakoukoli tématikou, na kterou si jen vzpomenete, za vámi během několika sekund doputuje až do pohodlí vašeho obýváku. Navíc existují tisíce stránek, na nichž si můžete porno prohlížet zdarma.
"Internetová pornografie je jednoznačně jednou z nejdostupnějších drog vůbec. Z původně neškodného zpestření sexuálního života se tak relativně snadno může stát závislost," upozorňuje psycholožka.
V případě, že se tahle závislost týká i vás, nepředpokládejte, že se vám ji podaří zvládnout vlastními silami a vyhledejte co nejdříve odbornou pomoc. Do terapie jsou obvykle zapojeni i partneři postižených a pracuje se s celým párem. Hledají se příčiny vzniku závislosti a pracuje se na jejich odbourání.
"Největším problémem u závislostí je však obvykle to, aby si postižený člověk byl vůbec schopný přiznat, že je závislý. Velmi často se setkáváme s případy, kdy závislému člověku už nefunguje prakticky žádná oblast v životě, ale on sám má stále pocit, že má svou drogu pod kontrolou, může kdykoli přestat a vlastně se nic závažného neděje. Dokud svůj stav nechce změnit on sám, sebelepší terapie nemůže fungovat," uzavírá Zdena Dušková.

Závislost na sexu - Jak vystoupit z kruhu ven

2. prosince 2011 v 2:05 | ADMIN webu

Jak vystoupit z kruhu ven

Odborníci se shodují, že ze sexuálního labyrintu není snadné vystoupit. A to proto, že při sexu dochází v podstatě mnohem snáze a rychleji k vylití endorfinů do těla než u jiných aktivit, a tak se k závislosti musí přistupovat naprosto shodně jako k té drogové.
Léčba závislosti na sexu je tedy obdobná jako u jiných závislostí. Většinou se jedná o terapii v podobě skupinových sezeních. Ovšem velmi záleží na psychoterapeutovi a jeho používaných metodách.
Například Tiger Woods se snaží svou závislost na sexu dostat pod kontrolu na známé klinice Behavioral Health and Addiction Services clinic v americkém městě Hattiesburg. Běžně pacienti na této klinice podstupují šestitýdenní program, který jim pomáhá ovládnout své touhy, a to především pomocí jógy a skupinových sezení.Ovšem Tiger má léčebný program ušitý přímo na míru a sezení má určené pouze pro sebe.

Většina odborníků se snaží nalézt podstatu věci a tedy i důvod, jenž způsobil životní nerovnováhu.
"Osobně se zaměřuji, kde je ono "vychýlení" (nedostatek nebo naopak přebytek něčeho), co nutí lidi tuto nerovnováhu vyrovnávat třeba zrovna konzumací pornografie. Když jedinec totiž přijde na to, co doopravdy jeho život postrádá nebo co mu v něm překáží, postará se o to, aby to získal nebo odložil a náhražku pak již nepotřebuje.

Tento proces však může být samozřejmě různě složitý, náročný či dlouhý, podle toho, jak velká je vzniklá nerovnováha a jak podstatnou součást života dotyčného daná závislost tvoří," vysvětluje psycholožka Kateřina Filasová ze Sexuálně.cz.

Každý by měl mít na paměti, že tak jako jiné závislosti i závislost na sexu je škodlivá, a to především proto, že omezuje a brání v normálním životě, a to nejen závislému, ale i jeho partnerovi.
Proto pokud je sex to jediné, na čem vám záleží, na co myslíte, co vám dělá skutečnou radost, pak neváhejte a vyhledejte pomoc odborníka. Čím dřív to uděláte, tím dříve se vám bude lépe žít a dýchat. zdroj:http://www.novinky.cz

Závislost na sexu - Příčiny každé závislosti pramení z nedostatků

2. prosince 2011 v 2:04 | ADMIN webu

Příčiny každé závislosti pramení z nedostatků

Nejčastější příčinou všech závislostí bývá životní nerovnováha a naše potřeba tuto nerovnováhu nějakým způsobem vyrovnat. Bohužel většina lidí má sklony se s problémy vyrovnávat po svém a většinou volí ty nejsnazší prostředky či činnosti.
Pro každého je to něco jiného, ovšem největší potíž je v tom, že se nám velmi často tyto vyrovnávací manévry vymknou z ruky a začnou nás ovládat.
Na základě jedné nerovnováhy se tak objevuje velká potřeba po drogách, alkoholu, sportu, ale i sexu.
Závislost na sexu tedy může být vyvolána nějakými psychickými problémy z dětství, z přílišného stresu, z nějaké šokové události apod. U každého to může být zcela něco jiného, v každém případě to vychází ze stavu naší psychiky.zdroj:http://www.novinky.cz

Závislost na sexu -Nebezpečné množství endorfinů

2. prosince 2011 v 2:02 | ADMIN webu

Nebezpečné množství endorfinů

Lidský mozek produkuje endorfiny, které navozují příjemný pocit doprovázející libido.
Jde prakticky o podobné chemické reakce, jako se dějí při konzumaci drog a alkoholu. Stejně jako u alkoholu však může při vysoké produkci těchto látek dojít k otravě nebo k závislosti.
Tudíž i závislý na sexu může prožívat absťák, a to zcela podobně, jako je absťák na drogách. Jeho mozek se začne chovat nepřirozeně. Někdo se začne podceňovat, jiný začne být příliš kritický až agresivní, někdo upadá do těžkých depresí.
Navíc šílená touha po sexu ho dovede až k nejrůznějším zvrácenostem a nepřístojnostem, takže pro okolí se stává nejen nepochopeným, ale také dosti "nechutným" bláznem.

Nejedná se o pouhou zvýšenou sexuální potřebu, ale doslova o posedlost sexem. Závislí totiž nemají jen sex několikrát denně, ale sex je naprostou náplní jejich myšlenek.

zdroj:http://www.novinky.cz

Není to tak dávno, kdy většina sexuologů tvrdila, že závislost na sexu neexistuje

2. prosince 2011 v 2:00 | ADMIN webu
Není to tak dávno, kdy většina sexuologů tvrdila, že závislost na sexu neexistuje a že je to jen výmysl hollywoodských hvězd. Ovšem dnes je již situace jiná. Podle většiny odborníků sexuální závislost existuje a lze ji přirovnat k drogové závislosti či k závislosti na alkoholu.


Termín sexuální závislost se poprvé dostal do povědomí veřejnosti v roce 1990, a to díky herci Michaelovi Douglasovi, který nejenže přiznal svou závislost, ale podstoupil i kvůli tomu odvykací léčbu. Po delší odmlce se ke shodné závislosti přiznal i herec David Duchovny (v roce 2008) a nedávno také golfista Tiger Woods, jenž tím zdůvodňuje své odhalené nevěry.

Otázkou je, zda ve všech případech záletníků jde skutečně o závislost. Nejedná se totiž o pouhou zvýšenou sexuální potřebu, ale doslova o posedlost sexem. Závislí totiž nemají jen sex několikrát denně, ale sex je naprostou náplní jejich myšlenek. Vlastně se nedokážou soustředit ani na nic jiného, jen na své sexuální uspokojení. Nutkavé představy ovládnou zcela jejich životy, koníčky, zájmy, vztahy… Prostě úplně vše.

Tak jako u závislosti na drogách touží nemocný po častějších a častějších dávkách, tak i sexuálně závislí touží víc a víc po svém uspokojení. Nemůžou si pomoci. A postupem času se přestanou zcela ovládat.

Pokud nemají skutečný sex, pak masturbují, a to téměř všude. Závislí na sexu totiž nemusí střídat partnery, většině stačí jedna partnerka a zároveň sebeuspokojování. A proto nelze věřit všem, kteří svou nevěru zdůvodňují právě touto závislostí.zdroj:http://www.novinky.cz

Závislost na PC

6. března 2009 v 11:43 | ♥Naposledy.cz♥

Žít reálný život, či ten virtuální?

Rozhodněte se samy, ale věřte, že reálný život je lepší. Chcete snad žít ve virtuálním světě plný iluzí?
Já tedy ne a má tu hned několik důvodů:
1) Virtuální svět za počítačem je Vám v reálném životě k ničemu!
2) Většina lidí u počítače sedí, když nemá co dělat. Ale vždy je co dělat jen jsme líní. Můžete se učit, uklízet, posilovat nebo třeba jíst :-)
3) Za počítačem si nenajdete pravé kamarády a neprožijete tolik věcí jako v reálném světě.
4) Sedavý způsob života není dobrý a to platí i za počítačem. Postupně se stáváte závislým, ale také začínáte být líní, ochabují Vám svaly, tloustnete a další podobné věci.
5) Příliš mnoho času u počítače postupně ztrácíte slovní zásobu a stáváte se uzavřenějším. To Vás ale nesmí zlákat k dalšímu sezení u počítače, ale zamyšlení nad sebou.
6) Ztráta pohyblivosti, zkažené oči, křivé záda a celkově mnoho ztraceného času za počítačem. Ještě Vám to nestačí?
7) Může to vyvrcholit tím, že nepoznáte reálný život od toho virtuálního.

Jak začít žít bez počítače?

Je to v celku jednoduché. Stačí si najít zálibu. Něco co budete dělat s radostí. Například chodit do posilovny, začít běhat, jezdit na kole, číst knihy. Jednoduše dělat něco a snažit se něčeho dosáhnout. Pokud budete mít co dělat v reálném světe ani na počítač nepomyslíte. Věřte mi!
Někdy je to ovšem trochu složitější a tak se Vám zde pokusím uvést takový příklad podle kterého by jste se postupně mohli zbavit závislosti.
1) Pokud hrajete počítačové hry se všemi se pěkně rozlučte a prostě je smažte z počítače! V žádném případe je už znovu neinstalujte prostě na ně zapomeňte. Pokud to jsou pálené hry prostě je rozdejte nebo vyhoďte. Já je jednoduše rozdal. Divili by jste se jak všichni najednou všechno chtěly. Trochu mně to připadalo jako by se rozdávalo jídlo v Africe.
2) Teď, když už nehrajete hry budete určitě chtít začít prolézat alespoň internet. Vykašlete se nato! Přestaňte chodit na různé pokecy, fóra, ICQ a podobné věci vůbec. ICQ zapínejte jen pokud se s někým chcete domluvit. Já to řeším, že jsem neustále skrytý. Navštěvujte jen stránky, které opravdu potřebujete. Já chodím na Google.com (mám u nich e-mail), Parkour.cz (dělám Parkour, takže potřebuji informace co se kde děje) a v poslední řadě navštěvuji svůj blog. Podle mého tohle bohatě stačí.
3) Když už není na počítači co dělat vyražte ven. Ale co tam? Chodit po městě? I to se mi zdá být výhodnější než sedět za počítačem, ale lepší bude si najít nějaké záliby. Přihlaste se do různých kroužků, začněte hrát na hudební nástroj. Můžete vyzkoušet Break Dance, leteckého modeláře, nebo Parkour jako já. Najděte si prostě něco co Vás bude bavit, aby Vás už nic netáhlo k počítači.
4) Teď, když už máte své záliby a nic Vás netáhne k počítači vykašlete se na něj kompletně. Na počítač choďte jen, když potřebujete najít nějaké důležité informace, na něčem se domluvit nebo další věci, které jsou důležité pro Vás život.
5) Užívejte si krásu života a nezapomeňte navštěvovat můj blog :-)

Jaké to je bez počítače?

Ptáte se jaké to je? Já už delší dobu netrávím čas za počítačem (kromě psaní na blog samozřejmě). Život bez počítače, virtuálního povídání s lidmi a všechno to ostatní mi vůbec nechybí. Jsem plně spokojen. Mám své zájmy a přátele. Chodím do posilovny, dělám Parkour a bavím se. Uvědomil jsem si, že život je lepší než každý den u počítače prosedět 5 a někdy i více hodin. Bohužel jsem si to uvědomil trochu pozdě. Doufám, že tímto článkem předám alespoň trochu zkušeností a uvědomíte si to, že život bez počítače je přece jenom lepší. Jak řekl kamarád mého bratra, když společné koukaly jak hraji hry:
"Neseď furt u toho počítače. K ničemu ti to není. Já jsem proseděl u počítače celé své dětství".
A moje reakce? Přemýšlel jsem asi minutu a pak jsem zase hrál. Neudělejte tu stejnou chybu! Já si to uvědomil až kolem 17 roku. Kéž bych si to předtím uvědomil a vykašlal jsem se nato. Ale to bych tu pak nebyl a nepsal tenhle článek. Doufám tedy, že alespoň tento článek k něčemu byl a neuděláte tu samou chybu jako já a mnoho dalších!

Malá prosba. Vypněte už počítač!

Proboha lidi! Každý normální člověk musí přece vylézt na vzduch a přijít do kontaktu s realitou, ne?
Co si o Vás asi pomyslí, když Vám napíše holka a vy se na ní vykašlete jen kvůli tomu, že hrajete nějakou hru na počítači? Proč to nechcete vypnout a nejít ven? Hraní počítačových her je přece jen zábava, odreagování pokud není co dělat ne? Má to smysl? Co Vám to dá?
Říkáte si, ale co když mně to hodně baví? Co pak?
Jednoduché. Najděte si jinou zábavu. Dám příklad.
Já jsem začal chodit do posilovny, provozovat Parkour a občas jsem si zašel zaplavat.
Potom si na počítač ani nevzpomenete a pokud ano, určitě ho už nebudete brát jako hlavní zábavu.
Spíše jen jako odreagování nebo pomocníka pro hledání různých informací. A k tomu má také počítač sloužit.
Chápu, něco si zahrát. Na pár minut pro odreagování. To jo, ale proč u toho sedět hodiny denně?
Roky ztracené hraním her, promarněné chvíle za počítačem.
Vzpomínky na lidi chcete vyměnit za počítač? To se mi vůbec nelíbí.

Celkové zamyšlení nad problémem.

Je mi špatně z dnešních dětí.
Když sedím v autobusu a jediné co od nich slyším je bavení o hrách.
Jak támhle a támhle něco udělaly nebo někoho zastřelily. Co reálný život? Neexistuje?
Je mi jich líto. Líto doby, kdy děti vyrůstají za počítačem.
Zkuste být jeden den bez počítače. Prostě ho nezapněte.
Pokud to nevydržíte zajděte si do kina. Uvidíte jaké to bude.
Nebo běžte ven, povídat si s lidmi. Věcí co dělat je mnoho.
Možná si potom uvědomíte, že reálný život je lepší než ten virtuální.
Já doufám, že přijde čas, kdy si každý z nás uvědomí jestli to stojí zato.
Život máme jen jeden a uplyne Vám sakra rychle.
Važte si každé chvíle kdy můžete být s někým koho máte rádi.
Nikdo neví co se stane za 5 minut, co bude. Už nic takového nikdy prožít nemusíte!
Počítač Vám zato nestojí. Nestojí Vám ani za minutu hraní!
Proč hru hrát? Začnete. Jste spokojení a baví Vás to.
S nadšením hrajete dál. Furt dokud hru nedohrajete.
A co potom? Řeknete super. A najdete si další hru.
Reálný život nevnímáte. Chyba!
To už není zábava, relaxace, ale závislost.
Je třeba rozlišovat zábavu od závislosti.
Proč si hru nezahrát třeba jen na hodinku, když je venku hnusně a nikam se Vám nechce.
To ano, ale dávat si pozor, aby jste nakonec neproseděli u počítače celý den.
Uvědomte si, že o krásné chvíle v životě připravujete jen sebe.
Vyměníte je za hodiny sezením za krabicí. Má tohle nějaký význam?
Myslím, že ne. Měli by jste přestat prožívat virtuální život a věnovat se tomu reálnému.
A věřte, je lepší než ten virtuální.
Zvláštní je, že na tuhle radu nikdo nedá, dokud si to nevyzkouší.
Ale já se Vás ptám. Opravdu to chcete?
Roky ztracené hraním her, promarněné chvíle za počítačem.
Stojí to zato?

Závěrem …

A jak jste na tom Vy? Povídejte jestli jste si něčím podobným prošly Vy, nebo řekněte Vaše pocity po přečtení tohoto článku. Doufám, že bude kladný a uvědomíte si, že počítat ke svému životu vlastně skoro vůbec nepotřebujete.

Zdroj: klikni!

Závislost na internetu

15. ledna 2009 v 14:16 | ♥Naposledy.cz♥

ZÁVISLOST NA INTERNETU

Dáváte internetu přednost před jídlem, prací, sexem, večerem s přáteli? Nedokážete se přinutit vypnout počítač a věnovat se něčemu jinému, než surfování po síti? Pak možná trpíte závislostí na internetu.
Sotva začalo tisíciletí kybernetiky, máme tu problém: internet je návykový. Závislost na něm může být stejně silná jako závislost na drogách či herních automatech. Co s tím?


Každý je svého štěstí strůjce a za běh svého života si může sám. Pokud se náruživý surfař nedokáže nebo nechce odtrhnout od počítačové obrazovky, je to čistě jeho věc. Sám si musí zvážit, nakolik virtuální realita nahrazuje tu skutečnou.


Moderní psychologie ale již zná případy, kdy se partnerské vztahy rozpadly kvůli tomu, že jeden z dvojice dával přednost internetu před sexem. Na druhou stranu je naivní představa, že průměrná domácnost začne po vzoru prababiček držet černé hodinky a odmítat elektřinu a modem jako nástroje ďábla. Jde o to najít zlatou střední cestu.


Problém může nastat také v okamžiku, kdy po webu brouzdá v pracovní době a prohlížením stránek, které nemají nic společného s jeho pracovními úkoly, okrádá svého zaměstnavatele. Různé studie ukazují, že šedesát procent internetových nákupů se uskutečňuje v pracovní době.


Možná stojí za to podívat se, jak jste na tom se závislostí vy. Sami si určitě umíte najít mnoho internetových stránek s volně přístupnými testy on-line závislosti. Za všechny link na netaddiction.com.

Zdroj:Klikni !

Závislost na nakupování

15. ledna 2009 v 14:13 | ♥Naposledy.cz♥
Aktuálně vypadá klasifikace následně:



Návykové a impulzivní poruchy
Patologické hráčství (gambling)
Patologické zakládání požárů (pyromanie)
Patologické kradení (kleptomanie)
Trichotillomanie
Jiné návykové a impulzivní poruchy
Návyková a impulzivní porucha nespecifikovaná


Do těchto poruch prozatím není řazena závislost na nakupování - oniománie. Jiný termín, který je možný, je shopoholizmus). Jedná se o neovladatelnou touhu nakupovat, v důsledku čehož jedinec nakupuje buď zbytečně mnoho předmětů nebo dokonce předměty, které jsou nepotřebné a hromadí je. Předměty doma skladuje anebo je zřídka kdy používá.


Nakupování probíhá nejen v kamenných obchodech, ale také prostřednictvím Internetu. 80 procent trpících takovou poruchou tvoří ženy - mají zpravidla více volného času, které nakupují převážně kosmetiku, oblečení, kabelky, apod. Oproti tomu muži kupují elektroniku, počítačové předměty, sportovní oblečení apod.


Jedinec pociťuje dlouhotrvající touhu něco koupit nebo objednat, touhu nějakou věc vlastnit. Tato intenzivní touha je typická pro všechny impulzivní poruchy. Činí mu intenzivní potěšení těšit se na akt nákupu. Ten pociťuje jako pocit vzrušení až eufórie, byť kdesi v pozadí jsou pochybnosti a nejistota o tom, zda koná správně. Podobný pocit činí rozbalování zakoupeného předmětu. Po koupi či objednání následují výčitky svědomí, určitá úzkost (daná samotným aktem koupě nebo objednávky, obavou, že utratil příliš mnoho peněz apod.).

Jedinec je schopen racionalizovat koupi takového předmětu nebo před partnerem, snížit její skutečnou cenu tak, aby koupě byla akceptována, tvrdit, že se jednalo o výhodný nákup. Nebo si tito lidé vymýšlí, odkud vzali finanční zdroje nebo o nákupu blízké prostě neinformují. tyto stavy se mohou týkat jak osob, co mají jen malé finanční prostředky, tak naopak osob bohatých, ale izolovaných společností.




Mohou být přidruženy jiné psychické problémy, tento akt může být realizován jako snižující

nadměrnou úzkost, vzniklou napříkladem chronickým stresem, pocity samoty, smutku, hněvu, nudy, pocit nespokojenosti v běžném životě, pocity insufficience, deprese, nedoceněnosti, nedostatečné realizace v životě, partnerské problémy, mohou být přítomny zároveň poruchy nálad, poruchy příjmu stravy apod. Může se samozřejmě jednat také o symptom demence nebo mánie.

Zdroj:Klikni !

Závislost na čokoládě

15. ledna 2009 v 14:09 | ♥Naposledy.cz♥

Zdravá pochoutka

Čokoláda je směs kakaového másla, která může, ale nemusí obsahovat ještě mléko a cukr. Nejenže vyniká svou chutí, ale je prospěšná i pro naše zdraví: obsahuje velké množství draslíku, magnézia, malé množství vápníku a sodíku, stopy železa a vitamínů A1, B1, B2, D a E.

Opravdu závislost?

Můžeme opravdu mluvit o závislosti na čokoládě? Závislostí se rozumí patologický stav, který nám bere možnost svobodné volby, nejsme schopni naše reakce ovládat vůlí a bez konzumace dané látky se už neobejdeme.
Někteří lidé tvrdí, že jsou skutečně závislí na čokoládě. Každý den, navzdory předsevzetí, že už ji nebudou konzumovat, musejí mít svou tabulku čokolády nebo čokoládovou tyčinku - chuť na ni je silnější než pevná vůle. I když je pro mnohé těžké zůstat u jednoho kousku čokolády, v tomto případě se nejedná o závislost. O ní mluvíme v případě, že jde o nutkavou potřebu.
Jak tuto nutkavou potřebu rozeznat? Chuť na drogu je nepotlačitelná, nejsme s to její konzumaci kontrolovat, trpíme abstinenčními příznaky, vytlačujeme a zanedbáváme jiné potřeby, např. přátele, koníčky, práci. Pokračujeme v konzumace navzdory našemu vědomí o škodlivých účincích drogy a jsme schopni pro její získání udělat cokoli.

Čokoláda - sladká droga?

Drogy jsou psychoaktivní látky, tzn. že ovlivňují nervový systém, zvláště mozek. Nervový systém je složen z neuronů, jakýchsi "elektrických kabelů", které mezi sebou komunikují prostřednictvím chemických látek neurotransmiterů. Psychoaktivní látky ovlivňují činnost těchto neurotransmiterů. Čokoláda obsahuje molekuly schopné vyvolat závislost. Patří k nim hlavně kanaboidy, shodné s některými látkami nacházejícími se v marihuaně.
O čokoládě se ví, že zmírňuje stres a úzkost a má antidepresivní účinky, díky nimž zlepšuje náladu. Ale navzdory lehkému pocitu euforie, který následuje po požití čokolády, ji nemůžeme považovat za drogu. Aby se opravdu projevily její psychoaktivní účinky, museli bychom jí zkonzumovat neuvěřitelné množství.

Čokoláda a sladkosti jako náhražka citů

Čokoláda nepatří mezi základní potraviny, nezbytné k fungování organismu. Dopřejeme si ji, když si chceme udělat radost - je to potěšení, malý sladký požitek. A právě na tomto potěšení dopřát si čokoládovou pochoutku (tedy ne na čokoládě samotné) se stáváme závislými.
Často se stává, že vztah k jídlu souvisí s citovým životem a emocemi, takže za konzumací čokolády se může skrývat nedostatek citů nebo prázdnota našeho života. Mnohdy omlouváme sami sebe tím, že právě procházíme složitým obdobím, tak máme právo na trochu kompenzace v podobě čokolády nebo jiných sladkostí. Ale z toho se může stát začarovaný kruh - po čokoládě tloustneme, nejsme tak atraktivní, přestáváme se líbit.. a jsme znovu nešťastní a potřebujeme se utěšit - čím jiným než čokoládou. Pocit viny pak může přejít až k bulimickému chování, proto by opravdu nekontrolovatelná chuť na čokoládu měla být konzultována s lékařem. Klíč k odbourání této "závislosti" leží ve vyřešení vlastních problémů.

Zbavte se všech závislostí:

Závislost na televizi

Závislost na partnerovi

Energetické nápoje - jsou bezpečné?

Závislost na kofeinu - kofeinismus

Závislost na mobilech vzrůstá

Počítačové hry drogou

Extáze - MDMA

Zdroj:Klikni !

Závislost na drogách

15. ledna 2009 v 14:03 | ♥Naposledy.cz♥

Co je to závislost

Člověk může být závislý na nějaké látce, nutkavém jednání nebo vztahu. Nikdo nechce být ničím ovládán, a přesto se to neustále stává. Čím více je člověk něčím ovládán, tím méně je svobodný. Může se stát, že to něco člověka zcela zotročí, vládne mu. Člověk ztratil kontrolu nad svým životem, nedělá, co by opravdu chtěl. Je nemocný. Závislost neboli oddání se něčemu je téměř vždy projevem něčeho hlubšího, např.
  • útěk před problémem (y)
  • neschopnost se vypořádat s tlakem společenské skupiny (party)
  • bezradnost, neví , co se svým vlastním životem
  • neví, kým je, jakou má hodnotu
Drogová závislost je o to záludnější, že
  1. vzniká poměrně rychle - v průměru 2-3 roky (závisí na druhu užívané drogy, popř. kombinaci drog, osobních dispozicích jedince, věku...)
  2. pokud člověk zakusí příjemnosti drogy, jen těžko si dokáže představit, že ho může z ráje stáhnout do pekelné propasti
  3. skončit s drogou úplně bez problémů se podaří jen málokomu

Co je fyzická a co psychická drogová závislost

Fyzická závislost

(běžná u opiátů, např. heroinu):
  • tělo si na drogu zvykne, droga se stává součástí organismu, nemá-li ji, protestuje (abstinenční syndrom)
  • pro dosažení stejného účinku si organismus žádá vyšší dávku drogy (vzrůst tolerance)

Psychická závislost

(běžná u stimulačních drog, např. pervitinu):
  • jedinec pociťuje silnou touhu po droze
  • potřeba drogy se stává nepotlačitelná
  • veškeré chování se zaměřuje na získání drogy
  • jedinec ztrácí zájem o vše jiné, co s drogou nesouvisí

Jak vzniká drogová závislost

Drogová závislost nevzniká náhle, ve většině případů probíhá v několika fázích:

1. fáze - experimentální:

  • občasné užití drogy přináší báječné, dosud nepoznané prožitky
  • negativní účinky drogy nejsou patrné (ty varovné řeči budou jen planým poplachem)
  • droga pomáhá uniknout z reality kdykoli je potřeba (je spolehlivým přítelem)
  • to všechno chce jen vědět, jak drogu užívat a která je pro toho kterého jedince nejpřínosnější
  • škola či práce se zvládá dokonce ještě lépe než dříve
  • před nejbližšími se dá všechno docela dobře utajit (ještě si pochvalují změnu k lepšímu)
Pokud se v této fázi jedinec podchytí, pak kromě důkladné prevence je dobré naučit jej zvládat co možná nejrozmanitějšími způsoby nepříjemné a zátěžové situace, které v běžném životě zákonitě nastávají.
Mnoho lidí v této fázi od drog odstupuje (zmoudří, najdou si jiné životní slasti, odradí je ti, kdo jsou v dalších fázích závislosti...)

2. fáze sociální užívání (nebo také tzv. víkendové braní):

  • braní drog se stává pravidelnější
  • jedinec si stanovuje pravidla užívání, která mu pomáhají cítit se bezpečně před závislostí
  • droga se užívá v době a na místech, která jsou k tomu sociálně přijatelná (např.diskotéka)
  • droga je vřazena do sociálního života jedince (stává se jeho součástí)
  • denní program jedince se pomalu začíná přizpůsobovat jeho touze po droze (droga se už stává tak trochu problémem)
  • původní zájmy se začínají zanedbávat
  • objevují se občasné absence ve škole nebo zaměstnání, zejména po tzv. víkendových jízdách, což vede k shánění falešných omluvenek a k lhaní
  • množí se pozdní příchody domů
  • zhoršuje se prospěch či pracovní výkonnost
  • zhoršují se vztahy ve škole, na pracovišti, doma
  • opouštějí se staří kamarádi, kteří neberou a získávají se noví, kteří berou také drogy
Jedinci v této fázi braní drogy se občas svěří tomu, od koho očekávájí pomoc. Chtěli by však něco tohoto typu: Udělejte něco, abych neměl konflikty s vyučujícími a rodiči. Já se té drogy nechci vzdát, bez ní se muzika nedá vůbec poslouchat natož vychutnat, pomáhá mi uklidnit se, když se pohádám...
Ve většině případů je zde odborná pomoc přinejmenším potřebná.

3. fáze - každodenní užívání:

  • jedinec začíná ztrácet kontrolu nad užíváním drogy
  • původní hodnotový systém je stále víc pošlapáván
  • pociťovaná emocionální bolest je přehlušována dalšími dávkami drogy
  • život se začíná točit jen kolem drogy
  • neřešené problémy přinášejí stále větší stres a bolest
  • původně stanovená pravidla užívání jsou stále častěji porušována
  • úplné opuštění původních zájmů
  • nezájem o školu, zaměstnání, časté absence vedoucí povětšinou k vyloučení
  • ztráta vůle
  • konflikty v rodině vedou až k úplnému přerušení kontaktu s ní, k případnému odchodu
  • jedinec se upíná na drogové kamarády
  • peníze na drogy se získávají krádežemi, popř. prodejem drog nebo prostitucí
Jedinec touží po pomoci, chce abstinovat, ale sám to nedokáže.
Odborná pomoc dlouhodobějšího rázu je nezbytná.

4. fáze - užívání k dosažení normálu (narkoman na plný úvazek):

  • droga už nic nedává
  • jedinec není schopen vidět věci reálně, je pohlcen sebeklamem
  • jedinec je hnán zoufalou touhou navodit drogou opět ten příjemný stav, který byl na počátku jeho drogové kariery
  • ztráta vlastní důstojnosti, droga nutí dělat jedince to, co ve skutečnosti nechce
  • původní vztahy (včetně rodinných) jsou zničeny, jedinec se stává součástí izolované sociální skupiny stejně postižených
  • pohyb v bludném kruhu jedince zbavuje posledních sil cokoli se sebou udělat, ztrácí chuť žít
Takto nemocný jedinec nutně potřebuje pomoc zvenčí. Neodmítne-li ji, nastupuje proces dlouhé a obtížné léčby. Ne vždy uspěšné.

Bludné kruhy drogové závislosti

Závislost je jako bludný kruh, ze kterého je těžké se vymanit. Jedna potíž vede automaticky k další.
  1. Myšlení i jednání se točí stále jen kolem drogy. Po aplikaci své dávky myslí závislý na to, jak si opatřit další (kde na ni sehnat peníze, který dealer je dobrý, aby nakoupil správně, stihne to včas...).
  2. Užívání drogy vyvolává pocit viny, který vede jen k aplikaci další dávky, aby byl přehlušen.
  3. Zpřetrhávající se původní vztahy vedou jedince k stále většímu uchylování se k těm, kdož jsou na tom obdobně.
  4. Při užívání drogy je jedinec stále méně schopen zvládat problémové situace. Nastanou-li, sáhne opět ke droze.
Drogová závislost mění osobnost člověka, neboť:
  • stále víc přemýšlí jen o drogách
  • při shánění prostředků na drogy je schopen odvrhnout své veškeré morální zásady
  • mezi lidmi rozlišuje už jen ty, kteří také berou
  • nedokáže čekat, svou touhu po droze musí okamžitě ukojit
  • veškerý vývoj osobnosti se zastavuje
  • nemá svůj život pod kontrolou
  • drogový život se stává velmi stereotypním (tento stereotyp se pro jedince může stát důležitějším než droga sama)

Drogová závislost a její příčiny

Je to velmi diskutovaná, ale také diskutabilní otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Zjednodušeně, s přihlédnutím již uvedeného (Proč drogy), lze říci, že příčina bývá někde v kombinaci těchto okruhů:
  1. osobnost člověka a její charakteristika
  2. vlivy prostředí (rodina, vrstevníci, škola, masmédia, životní prostředí...)
  3. přítomnost drogy a její charakteristika

Osobnost člověka a její charakteristika

Neexistuje osobnost, která by byla proti vzniku závislosti zcela chráněna. Avšak pravděpodobnost vzniku závislosti je vyšší u:
  1. osob zvýšeně citlivých, zranitelných, úzkostných, trpících komplexem méněcennosti
    Droga se stimulačními účinky (např. pervitin) poskytne takovéto osobnosti to, co se jí nedostává.
  2. osob extrovertních, které mají sklony k impulzivitě, dramatizování a zvýšené soběstřednosti, mají často konflikty s okolím, jsou agresívní
    Opiátové drogy (např. heroin) u tohoto typu osobnosti vyvolávají pocit celkového zklidnění, nepoznaného vnitřního klidu.
  3. osob žijících v rodinách, kde je někdo závislý na jakékoli droze (včetně alkoholu a tabáku)
  4. osob, které mají určité, byť drobné mozkové poškození, duševní poruchu nebo jsou dlouhodobě nemocní

Vlivy prostředí (rodina, vrstevníci, škola, masmédia, životní prostředí...)

Vlivy prostředí znamenají velmi širokou skupinu nejrůznějších jevů, které na nás blíže či vzdáleněji, různou měrou a intenzitou působí a formují náš postoj k světu (včetně drog).
  1. rodina - většinou má na jedince nejsilnější vliv
    Rizikovými faktory pro vznik drogového problému jsou:
    • nedostatečná rodičovská péče (nezajištěný pocit bezpečí, přetvařování se, vzájemný nezájem, odcizení, konflikty manželů, nedostatek času, nejasně stanovená pravidla soužití, týrání, sexuální zneužívání...)
    • nadměrná rodičovská péče (tzv. hyperprotektivní rodič, častěji matka) vedoucí zvláště v době puberty k neschopnosti odpovídajícím způsobem reagovat na potřeby sebeprosazujícího se a osamostatňujícího se jedince
  2. škola
    Rizikovými faktory přispívajícími ke vzniku možné drogové závislosti se stávají:
    • špatný prospěch
    • necitlivý přístup učitele
    • neoblíbenost v třídním kolektivu
    • přetížení
    • nepřijetí na zvolenou školu
  3. vrstevníci, kamarádi, parta
    - nabývají přirozeně na významu v době puberty a adolescence
    Jejich zájmy, životní orientace, názory atp. tvoří ochranu či naopak riziko v drogové problematice:
    • skupiny, určitým způsobem ideologicky či kultovně orientované s odmítavým postojem vůči drogám
    • skupiny či volná seskupení příznivců určité životní filozofie nebo módního trendu (např. house kultura), kde je droga chápána jako módní prostředek k dosažení určitého stavu (pomine-li jedna móda, přechází se plynule na jinou), droga je tu chápána jako prostředek, nikoli cíl, nestojí ve středu zájmu, aplikuje se méně rizikovým způsobem, k závislosti vede jen málokdy
    • skupiny zaměřené na užívání drog
  4. masmédia
    • velmi často podávají jednostranný a zavádějící pohled na drogovou problematiku
    • nelze předkládat veřejnosti hotová, často naivní, laciná a nepravdivá řešení, aniž by byla co možná nejobjektivněji informována a mohla sama věc zvážit a posoudit
  5. životní prostředí
    • příroda a její řád jsou necitlivými zásahy člověka stále víc narušovány
    • velká města více a více stresují (přelidněnost, odtržení od přirozeného prostředí přírody, spěch, hluk, anonimita, odcizenost...)

Přítomnost drogy a její charakteristika

Pokud by kolem nás neexistovaly drogy, těžko by na ně existovala závislost. Drogy ale existují a je po nich poptávka. A tu nelze nikdy zlikvidovat mocensky. Nejúčinnější pomocí je, co nejvíce snížit poptávku po drogách, a to by měl být úkol celé společnosti, každého jedince, nikoli pouze pracovníků bezprostředně se drogovou problematikou zabývajících. Tj. např. mít zdravé rodiny, dobré školy, umět nést odpovědnost za vlastní jednání, dobře a objektivně informovat, vytvořit dobrou legislativu, mít co nejméně politických afér, projevů rasizmu, odstranit korupci...

Gambling neboli hráčtví na výherních automatech

Problémů s hazardní hrou v naší společnosti stále přibývá. Vzniká na ni závislost podobně jako na drogy. Poslední dobou se lze stále častěji setkat s psychickou závislostí na výherních automatech. Má své hlubší příčiny podobně jako drogová závislost a vyžaduje proto odbornou pomoc. Nevyhýbá se žádné věkové kategorii.

Vznik patologického hráčtví:

1. fáze výher:

  • občasná hra a občasné výhry
  • vzrušení před hrou a během ní
  • zvyšování sázek a častější hra
  • fantazie o velké výhře
  • vyšší výhra a neodůvodněný optimismus
  • osamělé hraní a chvástání se výhrou

2. fáze prohrávání:

  • neschopnost přestat s hrou, přestože častější prohry
  • myšlenky se točí jen kolem hraní
  • půjčování peněz v rostoucí míře
  • skrývání hry a lhaní
  • nepřítomnost ve škole a práci
  • odkládání splátek dluhů
  • podrážděnost, neklid, uzavřenost
  • konflikty v rodině
  • neschopnost splácet dluhy
  • zanedbávání zdraví

3. fáze zoufalství:

  • podmíněné tresty
  • poškození pověsti
  • odcizení od rodiny a přátel
  • stále prohrává
  • obviňuje druhé, výčitky svědomí, panika
  • trestné činy (krádeže, podvody, zpronevěry)
  • beznaděj, myšlenky nebo pokus o sebevraždu
Zdroj:Klikni !

Závislost - návik

15. ledna 2009 v 14:01 | ♥Naposledy.cz♥
Závislost (návyk) je nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho důsledky.
Rysy závislosti:
  • Chuť(tzv. craving) na psychoaktivní látku
  • Snížené sebeovládání vůči psychoaktivní látce
  • Zvyšování tolerance - tj. že "snese" daleko větší množství psychoaktivní látky
  • Abstinenční příznaky po jejím vysazení
  • Užívání psychoaktivní látky i přes jasné důkazy její škodlivosti (např. tělesné poškození)
  • Zanedbávání přátel, koníčků,…
Typy drog: Dělení je na tzv. látky(hmatatelné drogy):
A činnosti(víceméně jakékoli) za všechny pár příkladů:
  • Gambling-potřeba hrát,hry(i počítačové)
  • Kleptomania-potřeba krást
  • Žárlivost-posedlost svým partnerem
Další pojmy:
Hodně drog nebo chování může rychle přivodit charakter podmínek rozpoznávané jako závislost, včetně honby za větším množstvím drog nebo chování, zvyšování fyziologické tolerance a abstinenční příznaky bez působení stimulantu. Většina látek nebo chování, které přímo způsobují pocit úlevy a potěšení nebo zbavují bolesti, je riziková pro vznik závislosti. Závislost může vznikat také vlivem pocitu úlevy. Např. strach působící při skoku z letadla je odměněn intenzivním požitkem, když se otevře padák. Návyk může také způsobovat pocit úlevy při kriminálním chování, běhu, kradení, násilí, hraní, testování, apod.

zdroj:Klikni !

Závislost na pornu

15. ledna 2009 v 13:58 | ♥Naposledy.cz♥
Kokain už není v kurzu, psychologové teď bojují s drastickým nárůstem závislých na pornu. Skutečnou hrozbu podle nich představuje především porno na internetu, které je snadno dostupné.


Léčba závislosti na pornu je dlouhodobá a náročná záležitost.



Celé roky se David Duchovny představoval jako zvláštní agent Fox Mulder v seriálu Akta X, řešil neobvyklé případy a honil se za mimozemšťany. Před několika dny se ale v médiích objevila zpráva, že je závislý na internetovém pornu a situace je natolik vážná, že musel podstoupit léčbu. Jak je možné, že pro dospělého člověka začnou být přitažlivější internetové obrázky než reálný vztah?
Moderní porucha

Ačkoli se závislost na pornu skloňuje stále častěji, zatím není odborníky považována za chorobu jako takovou, a není tedy zanesená v diagnostických manuálech. I přesto podle odborníků každým dnem stoupá počet lidí, kteří kompulzivně konzumují internetovou pornografii: "V podstatě to znamená, že člověk závislý na pornu si nedokáže pomoci a nutkavě, a v podstatě neustále, se musí dívat na materiál s pornografickým obsahem," vysvětluje psycholožka Marcela Vojířová. "I když se zatím odborníci nedokázali shodnout na jednoznačných diagnostických kritériích závislosti na pornu, postiženým lidem tato porucha zasahuje negativně do života, ovlivňuje jejich fungování v běžných každodenních situacích, jako je například partnerský vztah, zaměstnanecký poměr, sociální vztahy a podobně."


Kdysi bylo na závislost na sexu nahlíženo jako na záležitost, která je velmi vzácná a postihuje jen zanedbatelné procento populace. S masovým rozšířením internetu i volně přístupného porna, které se na něm vyskytuje, se však počet závislých rapidně zvýšil. I když odborníci obvykle rozlišují mezi závislostí na sexu a závislostí na pornu, obě mají jednoho společného jmenovatele. Pro rychle dosažené uspokojení je závislý člověk schopný udělat téměř cokoli a v danou chvíli je mu lhostejné, jaké jeho chování bude mít důsledky: "Typickým příkladem je stahování internetového porna v takovém množství, které se začne silně projevovat na finanční situaci závislého. Vzhledem k tomu, že závislost se může v čase vyvíjet a stávat se intenzivnější, může ohrozit například i jeho fungování v zaměstnání, o mezilidských vztazích ani nemluvně," říká psycholožka.

Hrozí vám závislost na pornu?

Pokud se poznáte alespoň ve dvou následujících příznacích, uvažujte o návštěvě odborníka.
- K masturbaci potřebujete porno, nebo při ní myslíte výhradně na scény z pornofilmů.
- Nevystačíte si se svými vlastními fantaziemi nebo zážitky a většina vašich podnětů přichází právě z porna.



- Kdykoli se cítíte frustrovaní (například se pohádáte s partnerem/kou), podíváte se na porno.
- Surfování po pornostránkách významně zasahuje do vašeho finančního rozpočtu.
- Sledování porna se odráží na vašich pracovních návycích (například se díváte na porno dlouho do noci a ráno zaspíte, nebo nestihnete dokončit projekt kvůli sledování porna apod.).
- Při sexu se svou partnerkou/partnerem si představujete scény z pornofilmů.
- Máte pocit, že se od vás očekává, že se v posteli budete chovat jako pornohvězda.
- Výkon svého sexuálního partnera posuzujete podle toho, co znáte z pornofilmů.
- Preferujete masturbaci u sledování porna před sexem se svou partnerkou/partnerem.
- Svou posedlost pornem před svým partnerem skrýváte a tajíte.
Forma úniku

Psychologové se shodují, že stejně jako jakákoli jiná závislost je porno v tomto případě jakousi formou úniku - od deprese, frustrace, stresu, nudy, neuspokojivého vztahu nebo čehokoli jiného.
"Internet je v této situaci naprosto ideální drogou," uvádí psycholožka. "Je anonymní, snadno dostupný a člověk k němu má za minimum peněz přístup prakticky neustále. Pokud má postižená osoba například problémy ve vztazích v normálním životě, na internetu snadno získá iluzi, že je žádaná a může mít, koho chce. Jen několika kliky myší se jí dostane snových sexuálních zážitků, k jakým by v reálném životě pravděpodobně neměla přístup."


Navíc je závislost na pornu mnohem těžší identifikovat. "Například u závislosti na drogách či alkoholu často závislého k léčení dotlačí okolí, které si všimne jeho tělesných i duševních změn. V případě závislosti na pornu, potažmo na internetu, však k podobným změnám nedochází, respektive dochází k nim pozvolna a v menší míře, a varovné signály nejsou tolik zřetelné," varuje Marcela Vojířová.
Léčba závislosti na pornu je dlouhodobá a náročná záležitost. V první řadě je potřeba omezit postiženému přístup k internetu. Někteří odborníci doporučují dokonce po nějakou dobu naprostou sexuální abstinenci (včetně partnerského sexu). Zatímco však narkomani a alkoholici se mohou příčině svých závislostí (alkoholu, drogám) vyhýbat celý život, u osob závislých na pornu nelze očekávat, že by se zcela vzdali intimností.


Proto je u tohoto typu závislosti zejména důležité odhalit její spouštěcí faktor a s ním potom dál pracovat. "V průběhu terapie se odkrývají příčiny jejího vzniku a závislý člověk se je učí zvládat a účinně zpracovávat," uvádí psycholožka. Někteří odborníci při léčbě používají i psychofarmaka; například se využívá vedlejšího efektu některých antidepresiv, která tlumí chuť na sex. V akutní fázi odvykání pak tyto přípravky pomáhají postiženému zvládat jeho nutkavé sexuální chování

Zdroj:Klikni !

Závislost na tabáku

15. ledna 2009 v 13:54 | ♥Naposledy.cz♥

Co znamená být závislý na tabáku a jak tuto závislost léčit?

Závislost na tabáku se skládá ze dvou faktorů:

Prvním je psychická závislost na kouření. Ta vzniká po určité době společného života s cigaretou. Rituály spojené s kouřením se totiž tolikrát opakují, až se nakonec stanou těžko postradatelnými. S kouřením cigarety může být spojena krátká chvíle odpočinku nebo příjemné posezení u ranní kávy, stejně jako zvládání stresových situací.


Fyzická závislost je druhým faktorem ovlivňujícím potřebu kouření. Ta je způsobena nikotinem obsaženým ve vdechovaném cigaretovém kouři. Probíhající chemická reakce v mozku kuřáka je podobná, jako u závislosti na jiných návykových látkách (např. heroin). Některé prameny uvádějí, že závislost na nikotinu je větší než závislost na heroinu.


V případě zanechání kouření se tak mohou projevit abstinenční příznaky jako silná nutkavá touha po cigaretě, deprese, špatná nálada, nespavost, podrážděnost, frustrace, zlost, úzkost, neschopnost soustředění nebo zvýšená chuť k jídlu.

Jak správně léčit závislost na tabáku

Závislost na tabáku je nemoc (diagnóza F 17) a jako taková by se měla i léčit. Správně vedená léčba je zaměřena na obě složky závislosti, tedy na psychickou i fyzickou. V současné době máme k dispozici moderní léky, které dokáží odstranit nebo aspoň výrazně zmírnit abstinenční příznaky. Nejdůležitějším faktorem ale zůstává rozhodnutí přestat kouřit. Pokud je kuřák pevně odhodlán si již nikdy nezapálit, je na té správné cestě.


Nedílnou součástí komplexního přístupu je léčba psychické závislosti na tabáku. Je důležité si uvědomit, kolik času stráví kuřák svým kuřáckým chováním. Vezmeme-li jako příklad kuřáka, který za den vykouří 15 cigaret, pak "kuřáckým" způsobem stráví asi dvě hodiny každý den. Když vezmeme v úvahu ještě počet let, která dotyčný strávil s cigaretou, je jasné, že přestat kouřit a naučit se "nekuřáckému" chování není lehké.


Základem léčby fyzické závislosti je potlačení abstinenčních příznaků, které se u kuřáků závislých na nikotinu při zanechání kouření projeví a jež jsou častou příčinou neúspěchu. Současná medicína má k dispozici účinné preparáty, které abstinenční příznaky odstraní nebo výrazně potlačí a pravděpodobnost úspěchu minimálně zdvojnásobují.

Zdroj:Klikni !
 
 

Reklama