STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU











*Svépomocné Help

Jak vipadá svépomocná zkupina V Praze

18. ledna 2009 v 18:05 | ♥Naposledy.cz♥


Jak vypadá svépomocná skupina v Praze

Autoři: Ria Černá, Ondra Stískal



V listopadu roku 2003 členové občanského sdružení Anabell Ondra Stískal a Ria Černá založili s pomocí Jany Sladké svépomocnou skupinu pro nemocné poruchami příjmu potravy v Praze. V současné době má skupina za sebou již téměř pět let úspěšné existence a možná by zajímalo i Vás, jak to na takovém setkání probíhá, jestli můžete přijít i Vy, co Vám můžeme nabídnout a kdo jsme. Proto Vám teď na Vaše otázky zkusíme odpovědět.


O NÁS


Kdo jsme a jaké máme zkušenosti...


Ria: Je mi 25 let a jsem absolventkou magisterského studia oboru Sociální práce a studentskou čtvrtého ročníku magisterského studia oboru Psychologie na FF UK v Praze. Poruchou příjmu potravy jsem nikdy sama netrpěla, zkušenosti jsem získala jednak v přímém kontaktu s nemocnými poruchou příjmu potravy a jednak na seminářích a stážích. Absolvovala jsem výcvikový seminář "Časová osa rodiny" pod odborným vedením PhDr. Ludmily Trapkové a MUDr. Vladislava Chvály, dále jsem byla na stáži na Jednotce specializované péče PPP na Psychiatrické klinice VFN v Praze, absolvovala jsem seminář Psychoterapie PPP pod vedením PhDr. Davida Krcha a seminář Komunikační techniky pod vedením PhDr. Jiřího Šípka. Mám za sebou výcvik v Krizové intervenci, aktuálně jsem ve výcviku v integrativní psychoterapii Skálova Institutu.

Ondra: Je mi 29 let. Jsem absolventem bakalářského studia oboru Hospodaření s přírodními zdroji a absolventem magisterského studia oboru Geologie životního prostředí na PřF UK. Poruchy příjmu potravy a psychologii studuju samovolně. Přečetl jsem pár knih, nějaké mě ještě čekají. Hodně se dozvídám na internetu nebo na zajímavých přednáškách o problematice PPP. Absolvoval jsem přednášky MUDr. Dagmar Benešové, Debry Franko, PhD., MUDr. Hany Papežové, CSc., PhDr. ing. Jany Sladké, PhDr. Davida Krcha a Mgr. Jana Kulhánka. Je mi potěšením, že jsem absolventem výcvikového semináře "Časová osa rodiny" pod odborným vedením PhDr. Ludmily Trapkové a MUDr. Vladislava Chvály (v rozsahu 20 hodin). Od roku 2002 jsem aktivním členem občanského sdružení Anabell. Nejcennější poznatky o bulimii i anorexii jsem získal od svých blízkých a přátel nemocných poruchou příjmu potravy.


Jak jste se k tématu PPP dostali?


Ria: Před lety onemocněla moje kamarádka mentální anorexií, chtěla jsem jí pomoci a začala tedy o problematice poruch příjmu potravy zjišťovat všechny možné informace a alternativy pomoci. Pravidelně jsem také navštěvovala webové stránky www.idealni.cz, na kterých jsem se "setkala" s lidmi, které trápí stejné problémy jako Vás. Ondra pak přišel s nápadem založit svépomocnou skupinu a zkusit pomoci i jinak než přes internet. A mně se ten nápad líbil.

Ondra: O poruchách příjmu potravy jsem jako většina kluků nevěděl vůbec nic až do dne, kdy se mi se svými problémy svěřila má přítelkyně. Chtěl jsem jí nějak pomoct, tak jsem začal číst na internetu a v knížkách, seznámil jsem se s Janou Sladkou, která tehdy zakládala Anabell a začal jsem o sobotách jezdit na přednášky týkající se poruch příjmu potravy do Brna. Výsledek se brzy dostavil - našel jsem několik dalších kamarádek trpících touto nemocí.


Proč jste skupinu založili?


Napadlo nás, že už známe hodně dívek a žen trpících poruchou příjmu potravy, které hledají pomoc zatím pouze na internetu. Ondra navíc začal na netu volně půjčovat svoji literaturu o této problematice a při předávání knih se s řadou bezradných duší potkával. Zdálo se nám, že je to škoda, ti lidé si na internetu sice navzájem hodně pomáhají a podporují se v různých svépomocných léčbách, ale je pro ně velmi těžké najít si třeba nějakého psychologa, který by jim seděl a dokázal pro ně udělat ještě mnohem víc. Spousta lidí má o takových odbornících řadu předsudků, neznají jejich práci, mají z nich strach, mají strach se někam objednat, je to pro ně těžké. Napadlo nás tehdy vytvořit takové kontaktní místo, které by bylo opravdu snadno dostupné pro všechny, kam by bylo možné přijít i třeba anonymně, zdarma, pohodlně si popovídat o svém trápení, poznat, že v tom nejsem sám a existují nějaké cesty jak z PPP ven. Zdálo se nám, že chybí takový můstek, někdo mezi odborníky a těmi, kdo hledají pomoc. Znali jsme oba velmi dobře Anabell, byli jsme se tam několikrát podívat i na skupině a zaujalo nás to.


Jak jste našli místo, kde se scházíte?


Ondra pracuje ve Stanici přírodovědců DDM hl. m. Prahy, dělá tam pro děti geologické kroužky. Klubovna DDM nebyla ve večerních hodinách využitá, a tak stačilo s panem ředitelem uzavřít gentlemanskou dohodu, že se zde může scházet svépomocná skupina. Výměnou za tuto možnost jsme tam uklízeli. Bylo potřeba ještě sehnat koberec a polštářky, aby se dalo u povídání sedět pohodlně. Slušný modrý koberec nám věnoval jeden kluk z geologického kroužku, polštářky nám ušili v Pardubicích v chráněné dílně. První setkání mohlo začít. Bylo plné očekávání, nejistoty, zda vůbec někdo přijde, a jestli těm, kdo přijdou, dokážeme něco dát, jestli je moc nevyděsíme. Ale dopadlo to dobře :) Dnes se scházíme v nových prostorách, které využíváme jen my a máme tedy i dostatek soukromí při skupinách i dalších službách, které Kontaktní centrum Anabell Praha nabízí.


Radíte se s odborníky?


Jasně že si občas nevíme rady, jako první nám vždy radila Jana Sladká, od srpna 2004 jsme pod pravidelnou měsíční supervizí Mgr. Jana Kulhánka, který pracuje jako klinický psycholog v denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov. Realizuje také webové stránky www.idealni.cz.


O SKUPINĚ


Jak takové setkání probíhá?


Začátek bývá stejný, pozdravíme se, sedneme si na zemi do kruhu, každý si vezme nějaký polštářek. Vyberete si nějaký hrnek a nabídneme Vám asi z 15 druhů čajů. Máme ovocné, zelené i černé, v létě si můžete dát vodu, minerálku nebo ovocnou šťávu, podle chuti. Rozsvítíme svíčku, zeptáme se, jak se kdo minulý týden měl, co se komu podařilo, s čím kdo přichází, povídáme si. Každý si může vzít dostatek prostoru. Na každé skupině se povídání stočí k jinému tématu, bývá to hodně pestré. Někdy rozdáme papírky, na které každý napíše pár otázek, na které by chtěl slyšet odpovědi od ostatních. Papírky nasypeme do pytlíku a jednu otázku po druhé vytahujeme a povídáme si o tom. Má to tu výhodu, že nikdo jiný než autor otázky neví, kdo se na to ptá. Ke konci skupiny se Vás zeptáme, co máte v plánu na další týden a je možnost si půjčit nějakou knihu. Pak se rozloučíme a rozutíkáme se zase po světě.


Bude se mě někdo na něco ptát?


Asi ano, ale jen Vy rozhodnete, jestli odpovíte a hned napoprvé se zapojíte do povídání nebo budete jen poslouchat a najdete odvahu o sobě mluvit třeba až při příštím setkání.


O čem se obvykle na skupině povídá?


Povídáme o tom, co Vás nejvíc trápí a o čem Vy sami chcete mluvit. Nemusí to být tedy nutně jen poruchy příjmu potravy. Povídá se o rodině, o vztazích, o prvním kontaktu s psychologem a psychiatrem, o módních trendech, kultu krásy, o rozdílném vnímání mužů a žen, o spokojenosti se svým tělem, o budoucnosti a Vašich přáních, ale samozřejmě i o tom, proč anorexie a bulimie vzniká, jaké má následky, o tom, jak by asi měl vypadat Váš jídelníček atd.


Je potřeba na skupinu chodit pravidelně?


Není, záleží jen na Vás, co je pro Vás lepší. Někdo se účastní všech skupin, někdo naopak přijde jen občas, poví ostatním jak se mu daří nebo nedaří, docházku si rozhodně nevedeme.


Kdo chodí na skupinu?


Na skupinu chodí ti, kteří trpí poruchami příjmu potravy - tedy anorexií, bulimií nebo záchvatovitým přejídáním nebo si třeba nejsou úplně jisti, co se s jejich tělem a myšlením ohledně jídla děje a snaží se to ujasnit. Pomáhá nám i několik již vyléčených dívek a žen, u kterých najdete porozumění a také uvidíte, že úplné vyléčení je opravdu možné. Věkový průměr skupiny je asi 24 let, na skupinu však chodí mladší i starší, rozhodně se nemusíte bát přijít.


Co mi skupina může dát?


Těžká otázka :) Mimo kontaktů a literatury, což jsou takové snadné zisky, toho může skupina každému dát mnoho. Spoustu myšlenek, prožitků, nápadů, nadějí, víry,.. Ujasníte si třeba některé otázky, které v sobě již dlouho nosíte ukryté a nezodpovězené. Naučíte se říct něco o sobě. Problém, o kterém si dokážete popovídat, se najednou zdá mnohem menší, už tak neděsí. Pokud se bojíte zajít k psychologovi, dozvíte se, jak takové setkání vypadá, Váš strach třeba pomine. Nejcennější slova uslyšíte od někoho, kdo k nám přišel poprvé třeba před půl rokem a jeho příběh se podobá tomu Vašemu. Vy jste na začátku, není Vám třeba nejlíp a on už je na cestě k uzdravení a může Vám své zkušenosti zprostředkovat. Zároveň on si v tu chvíli dobře uvědomí, jaký kus práce už pro sebe udělal, v tu chvíli jste cenní i Vy pro něj. Tak si lidé na skupině mohou dávat mezi sebou, je to jedna z výhod svépomocné skupiny. I Vy si dokážete vzít něco, věříme, že s prázdnou se od nás neodchází. Je nám ale jasné, že někomu skupina vyhovovat nemusí, každý jsme přece jiný.


Mohou se na skupinu přijít podívat i partneři, rodiče či přátelé?


To bohužel možné není. Otázky Vašich blízkých většinou ubíhají jinam a není možné pro všechny takové otázky na skupině, kam přijde dalších 8 klientů/klientek, najít dostatek času. Proto se nám zdá výhodnější domluvit si v takovém případě zvláštní termín setkání, v době našeho Informačního centra, kam se dá přijít bez objednání. Vaši blízcí navíc mohou přijít na skupinu přímo jim určenou, kde se povídá právě o tom, co trápí je, jak prožívají poruchu příjmu potravy, jak by mohli být nápomocní. Tato skupina se schází jednou za měsíc. Vyjímečnou situací je, když Vás Váš blízký doprovodí na Vaši první skupinu, kdy z ní třeba má strach a doprovod Vám přijde vhod. S účastí Vašeho blízkého však musí souhlasit všichni přítomní.


Rád(a) bych přišla/přišel, ale pořád z toho mám strach...


Nedivíme se, taky se nám nejde zrovna lehce někam, kde nikoho neznáme a nikdy jsme tam nebyli. Přesto se opravdu není čeho bát a pokud máte stále pochybnosti, je možné nám napsat a domluvit se, že se sejdeme ještě před skupinou a probereme Vaše nejistoty.


Existuje v Praze i jiná svépomocná skupina?


Ano, svépomocná skupina funguje také v rámci Svépomocné asociace poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice Ke Karlovu 11. Schází se jednou měsíčně a účastní se jí pacienti momentálně hospitalizovaní na Jednotce specializované péče PPP, pacienti ze stacionáře PPP a dále ti, kteří teprve odbornou pomoc hledají nebo si jen chtějí ujasnit, zda se jich PPP vůbec týká. Kontakt: tel. 224 965 335.


Kolik se u vás na skupině platí?


Svépomocná skupina je zdarma, není nutné stát se členem občanského sdružení Anabell, jediné, co od Vás budeme potřebovat, je Váš souhlas s podmínkami poskytování sociální služby na skupině. Pokud se rozhodnete podpořit činnost skupiny, můžete někdy přinést svůj oblíbený čaj, v létě třeba minerální vodu nebo ovocnou šťávu, odloženou knihu o poruchách příjmu potravy do naší knihovny, určitě to ale není podmínkou.


Musím se předem objednávat?


Ne, opravdu to není potřeba. Pokud nemáte žádné otázky, můžete si rovnou najít nejbližší termín setkání a přijít si k nám povídat nebo třeba jen poslouchat a podívat se, jak to u nás vypadá.


Chystáte do budoucna nějaké další služby, tak jako je tomu v Anabell v Brně?


Získáním grantu z prostředků Magistrátu hl.m.Prahy a Ministerstva práce a sociálních věcí se nám podařilo služby rozšířit, budeme se snažit naši činnost stabilizovat a být Vám nadále k dispozici.


Kde vás vlastně najdu?


Scházíme se pravidelně každé druhé úterý od 19h večer na Andělu, v Drtinově ul. 1a - Stanice přírodovědců, dům patří Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy. Na Anděl se snadno dostanete metrem B nebo řadou tramvajových linek. Na našich internetových stránkách http://povidani.unas.cz najdete podrobnou mapku, samozřejmě také veškeré informace o skupině, nejbližší termíny setkání, chystané akce, přednášky, kurzy, kontakty na psychology a kliniky v Praze, kde je možné najít pomoc, seznam půjčované literatury a naše telefonní čísla a e-mailové adresy.


Kolik lidí už k vám přišlo?


Od počátku existence skupiny do srpna 2006 nás kontaktovalo celkem asi 210 klientů. Klienti se o činnosti skupiny dozvěděli prostřednictvím OS Anabell, našich internetových stránek http://povidani.unas.cz, v diskusním fóru "Pokec" či v kontaktech na portálu www.idealni.cz, nebo na veletrhu Psychoart.
150 z nich po prvním kontaktu skutečně na skupinu přišlo. V průběhu existence skupiny pomoc využilo také 30 lidí blízkých někomu nemocnému PPP (partneři, rodiče či přátelé). Skupiny se účastnilo také 10 vyléčených dívek a žen, některé z nich chodí na skupinu častěji a pomáhají těm, co se snaží s nemocí bojovat. Možnost účastnit se skupiny a případně získat spoluúčast klientů skupiny na výzkumu této problematiky mělo 10 studentů nebo pracujících v pomáhající profesi. Více než dvě třetiny klientů svépomocné skupiny využilo možnosti vypůjčit si literaturu o PPP.

Věříme, že jsme odpověděli na všechny Vaše nejdůležitější otázky, a pokud jste se rozhodovali přijít se k nám na svépomocnou skupinu podívat, budete to teď mít o něco snazší. Pokud na nás máte nějaké další otázky, rádi Vám je zodpovíme. Můžete nám napsat na maily, Rie na adresu ria.cerna@anabell.cz, nebo Ondrovi na adresu ondra@email.si. Třeba se brzy potkáme :) Mějte se dobře. Ahoj, Ria a Ondra.

Zdroj:Klikni !

Svépomocné skupiny Brno

18. ledna 2009 v 18:02 | ♥Naposledy.cz♥

Svépomocné skupiny jsou důležité pro pacienty i právníky

U příležitosti desátého výročí založení občanského sdružení Self Help Ústí nad Labem se zástupci Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv účastnili konference "Realita a možnosti svépomocných skupin". Organizace jako je právě Self Help, Kolumbus nebo Vida, které se na setkání představily, sdružují uživatele a ex-uživatele služeb psychiatrické péče. Jejich posláním je mimo jiné svépomocná péče o klienty s duševní poruchou a obhajoba jejich práv a zájmů.

Pacientské organizace se setkávají s množstvím nejrůznějších pacientů, kterým poskytují základní rady a informace, zprostředkovávají právní pomoc nebo pomáhají udržovat kontakt s právníkem. Členové svépomocných skupin jsou proto důležitou studnicí informací o tom, jakým způsobem funguje právo v praxi a s jakými problémy se potýkají psychiatričtí pacienti.

Právě těchto zkušeností svépomocných skupin využívá Liga i MDAC při vedení strategických případů a prosazování systémových změn v zákonech a v praxi. Na oplátku pak právníci poskytují svépomocným skupinám své zkušenosti se zastupováním klientů před soudy nebo informace o změnách právní úpravy a nové judikatuře.

Online poradna pro pacienty
Nevíte jaká práva máte při návštěvě lékaře? Co může a nemůže Váš zubař? Zeptejte se našich právníků. Svůj dotaz můžete položit v Online poradně pro pacienty v sekci Lidská práva ve zdravotnictví nebo zde. Na stejném místě najdete i odpovědi na nejčastěji pokládané otázky.


Kontakt


Sídlo Ligy lidských práv v Brně:
Cejl 43
602 00 Brno

tel.: +420 545 210 446
fax: +420 545 240 012
e-mail:
brno@llp.cz

Mapu s umístěním kanceláře Ligy v Brně naleznete zde.



Zdroj:Klikni !

Svépomocné sskupiny alkoholikům,hráčům i anorektičkám

18. ledna 2009 v 17:58 | ♥Naposledy.cz♥

Svépomocné skupiny pomáhají alkoholikům, hráčům i anorektičkám

04.10.2007 11:29
Zdroj: Zpravodajství ČTK | 3.10.2007 | 15:02 | rubrika: Zdravotnictví - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: hck

Praha 3. října (ČTK) - Vedle anonymních alkoholiků v Česku působí i svépomocné skupiny pro patologické hráče nebo anorektičky a bulimičky. Svépomoc se využívá také při léčbě lidí závislých na drogách, a to převážně v rámci terapeutických komunit. Podle primáře oddělení závislostí z bohnické psychiatrické léčebny Karla Nešpora jsou svépomocné skupiny přínosné hlavně ve společenské oblasti, dlouhodobě závislým totiž pomáhají nahradit často rozbitou síť sociálních a rodinných vztahů.

Skupiny však mohou být i překážkou k úplné abstinenci, pokud její členové přecení své síly a nekomunikují s odborníky na léčbu závislostí. Platí to ale i naopak, zdravotnická léčba by se neměla úplně oddělovat od sociální pomoci a psychoterapie.

"Jen formální léčba nestačí, z léčebny propuštěný pacient se může snadno k alkoholu vrátit, pokud bude cítit odvržení ze strany společnosti," řekl dnes na semináři o svépomocných skupinách Ladislav Csémy z Psychiatrického centra v Praze. Proto existují skupiny stejně "postižených" lidí, kteří se scházejí a sdílejí své zkušenosti. Podle Csémyho je důležité, že mluví nejen o léčbě, ale především o běžném životě. Některé ze svépomocných skupin ve světě dokonce organizují společné výlety, koncerty a podobné spolkové aktivity.

První svépomocnou skupinu Anonymních alkoholiků (AA) založili ve Spojených státech dva do té doby nevyléčitelní alkoholici v roce 1935. Od té doby se jejich filozofie rozšířila do celého světa. Od konce 80. let se objevovaly první skupiny AA i v tehdejším Československu. Vzhledem k náboženskému duchu AA se zpočátku scházeli anonymní alkoholici v ČSSR tajně. Podle Kanceláře všeobecných služeb AA je dnes v Česku 34 skupin AA ve 21 městech. Nejvíce je jich v Praze, kde se schází každý den jedna z deseti skupin. Druhým nejaktivnějším městem je Ostrava, kde existují čtyři skupiny.

Zejména ženy, jež mají problém se závislostí na jídlu a trpí poruchou potravy, se v Česku mohou scházet v nejméně třech skupinách Anonymních anorektiček a bulimiček. Sdružení
Anabell tyto skupiny zajišťuje v Praze, Brně a v Ostravě. V rámci bohnické psychiatrické léčebny pak existuje skupina "anonymních hráčů", kde se scházejí lidé, pro změnu většinou muži, se zkušeností s gamblingem.

Na svépomocném principu fungují i terapeutické komunity pro léčbu drogové závislosti, kterých je dnes v Česku celkem 15. V těchto "domečcích u lesa", jak je nazývá odborník na závislosti Kamil Kalina, se lidé léčící se ze závislostí podílejí na práci pro soběstačnou komunitu. To znamená, že například sekají dřevo, obhospodařují zvířata, uklízejí a upravují dům a okolí. Vedle pracovní terapie jsou součástí léčby i různé skupinové nebo individuální psychoterapie a sociální poradenství. Na rozdíl od čistě zdravotnických zařízení typu léčebna nejsou lidé v komunitě v roli pacienta, ale klienta, s jistou mírou podílu na moci a s odpovědností za chod komunity.

Svépomocné skupiny lidí se závislostí mají velkou tradici hlavně ve Spojených státech. Scházejí se tam také anonymní workoholici, kokainisti, lidé závislí na sexu nebo na internetu.

Leona Heczková vjk
Přečteno 3598x

Svépomocné skupiny-Čaj o páté

18. ledna 2009 v 17:56 | ♥Naposledy.cz♥
Česká alzheimerovská společnost
Czech Alzheimer Society

Šimůnkova 1600, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
tel: +420 286 883 676, + 420 283 880 346
fax:+420 286 882 788
martina.rokosova@gerontocentrum.cz
bankovní spojení: 19-3939060237/0100
IČO: 66000971

Cílem České alzheimerovské společnosti (ČALS) je podporovat pacienty postižené sydromem demence a jejich rodiny.

Svépomocné skupiny - Čaje o páté


Svépomocné skupiny jsou jednou z klíčových forem podpory pečujícím rodinám. Setkáním svépomocných skupin se říká Čaje o páté, protože tradičně probíhají od pěti hodin vždy jednou za čtrnáct dní ve čtvrtek v Gerontocentru v Kobylisích a nabízejí setkávajícím se lidem přátelské posezení u čaje a sušenek.

Rodinní pečovatelé zde nacházejí klid, informace a podporu od lidí, kteří mají stejnou nebo podobnou životní zkušenost. Jednou za čas je pozván odborník (psychiatr, neurolog), se kterým mohou prodiskutovat konkrétní problémy, které jsou spojené se životem s člověkem postiženým syndromem demence. Setkání svépomocné skupiny vede Dr. Nováková.

Pokud byste měli zájem zavítat na náš čaj, zavolejte prosím na telefonní číslo 283 880 346 a svoji účast si s Dr. Novákovou domluvte (bývá k zastižení ve středu dopoledne).

Zdroj:Klikni !

Svépomocné skupiny

18. ledna 2009 v 17:51 | ♥Naposledy.cz♥
Svépomocné skupiny pro sourozence a potomky lidí s duševním onemocněním...

Jak to na skupině vypadá?

V současnosti se scházíme v
kavárně Vesmírna v blízkosti Václavského náměstí - v části, ve které se sedí na zemi a která je víceméně oddělena od hlavních prostor kavárny, takže poskytuje dostatek soukromí a klidu.

Po té, co se sejdeme a objednáme si něco dobrého k pití, se všichni navzájem představíme (pokud přijde někdo nový), představíme skupinu a její pravidla a pak už si povídáme o tom, co kohokoliv zajímá - jak se kdo z nás má, co je nového, o čem přemýšlí, s čím kdo má dobré nebo špatné zkušenosti...

Protože se jedná o svépomocnou skupinu, není na ní přítomen žádný profesionál (pokud si ho nepozveme) a nejedná se tedy o odbornou pomoc. Jde spíš o vzájemnou podporu na základě sdílení podobných zkušeností.

Kromě povídání je na setkání možné:
• prohlédnout si a případně si půjčit brožurky, knížky a časopisy o problematice duševního onemocnění
• získat informace o službách pro lidi s duševním onemocněním a jejich blízké

A jsou i další možnosti, které jsme zatím neuskutečnili:
• společně se dívat na filmy a dokumenty týkající se duševního onemocnění
• poslechnout si povídání pozvaného odborníka na vybrané téma
• přemýšlet o možných dalších aktivitách sourozenců a posléze je realizovat (tvorba webových stránek o této problematice, pomoc při některé z destigmatizačních kampaní, spolupráce se svépomocnými skupinami rodičů apod.)
Pravidla svépomocné skupiny pro sourozence a potomky lidí s duševním onemocněním


• svépomocná skupina nenahrazuje odbornou lékařskou, psychologickou či psychiatrickou pomoc

• svépomocná skupina je otevřená, účast je dobrovolná

• svépomocná skupina se schází jednou za měsíc ve večerních hodinách a za účast se neplatí žádný poplatek

• na setkání skupiny je dobré chodit včas - pozdní příchod bohužel narušuje průběh skupiny a její bezpečí

• všichni účastníci si v průběhu skupiny tykají a oslovují se křestními jmény (vyjma odborníka, pokud se účastní skupiny) - je samozřejmě domluvit se individuálně, tak aby to bylo pro každého příjemné

• všichni mají právo se vyjádřit k projednávanému tématu, případně odmítnout odpovídat, pokud nechtějí

• vše, co zazní na svépomocné skupině, je vázáno mlčenlivostí a důvěrností

• není dovoleno žádné slovní, emocionální ani fyzické napadání v průběhu skupiny

• účastníci svépomocné skupiny mají možnost půjčit si po domluvě informační materiály a brožury o problematice duševního zdraví a nemoci, získat konkrétní kontakty na odbornou pomoc

Pokud se nás chcete na něco zeptat, upozornit nás na nepřesnost někde na stránkách, přispět svou vlastní zkušeností nebo se s námi prostě jenom zkontaktovat budeme rádi, když nám napíšete na mail: sourozenci.deti@centrum.cz


Zdroj:Klikni !
 
 

Reklama