STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Spasitelský komplex

Co je to spasitelský komplex,to je..

28. května 2012 v 16:02 | ADMIN webu

Tereza Zahrádková

Tereza Zahrádková

Psychoterapeut, poradce, lektor, soc. pracovník
Poradna SANTEA - skupinové a individuální poradenství, párová a rodinná terapie, konzultace přes Skype.





Pokud si spasitelský komplex spojujete s fanatickým člověkem, který se snaží zachránit svět, nebo si říkáte, že žádného spasitele neznáte, jste na omylu. Pravděpodobně jste alespoň jednou za život potkali někoho, kdo se tomuto typu osobnosti přinejmenším podobá.
"Pokud jste se po přečtení těchto řádek ve většině charakteristik spasitele našli, nemusíte hned věšet hlavu. Už tím, že si otevřeně své chování přiznáte, máte našlápnuto na cestu z bludného kruhu."
Tento článek je více zaměřen na ženy, jelikož se s tímto problémem setkávám častěji právě u nich. Neznamená to však, že mezi muži spasitele nenajdeme.

Spasitel z vedlejšího vchodu

Říkali jste si už někdy, jak je možné, že vaše kamarádka potká ukázkového tyrana a tak dlouho s ním vydrží? A co sousedka, která si stále vybírá za partnery alkoholiky? Jak to, že sestra má kolem sebe snad všechny kamarádky s depresemi nebo jinými psychickými poruchami? A co ta známá, jejíž partner je věčně bez peněz a ona za něj splácí dluhy?
Proč se tyto ženy tak obětují? Přitahuje je pocit moci a důležitosti. Chtějí to být právě ony, které svého partnera změní k lepšímu.
Všechny tyto ženy něco spojuje. Své nefunkční vztahy stále opakují, připadají si v nich nedoceněné, ale nejsou schopny se z nich vymanit.


Na první pohled se zdá, jako by tyto ženy neměly žádné osobní potřeby. Doma "žehlí" potíže svého partnera, odpoledne po práci vyslechnou kamarádku, která má snad už celou věčnost ty svoje deprese, a ve volném čase jdou pomáhat do dětského domova opuštěným dětem.
Pak už jim vlastně ani nezbývá čas na sebe. Rychle spát a ráno zase honem do zaměstnání, nejlépe ke svým pacientům jako zdravotní sestřička nebo ke klientům jako sociální pracovnice. Tahle práce byla vždycky jejich snem.



Autorka článku Mgr. Tereza Zahrádková působí v poradně SANTEA, Na poříčí 12, Praha 1.
Proč se tyto ženy tak obětují? Proč setrvávají v nefunkčních vztazích, dokonce snad přímo vyhledávají náročné vztahy plné dramat? Přitahuje je pocit moci a důležitosti. Chtějí to být právě ony, které svého partnera změní k lepšímu nebo pomůžou kamarádce z kruhu psychických problémů. Pak budou všichni opravdu šťastní.
Neopustí tato žena partnera právě ve chvíli, kdy se "napraví" a začne se chovat zodpovědně?
Je to ale skutečně tak? Neopustí tato žena partnera právě ve chvíli, kdy se "napraví" a začne se chovat zodpovědně? Kam se pak vytratí pocit důležitosti, který spasitelky díky své oběti získaly? Přejí si tyto ženy skutečně vyrovnané přátele a bezproblémového partnera? Nebo ženy spasitelky ve vztahu láká právě to napětí, pocit moci a představa, že ony jsou jediné, kvůli kterým se ten nenapravitelný alkoholik nebo flákač změní?

Kdo je spasitel

Wolfgang Schmidbauer napsal o tomto tématu celou knihu s názvem Syndrom pomocníka. Spasitelem může být člověk v zaměstnání, zejména v sociálních oborech, ale hlavně v osobních vztazích.
  • Výraznou charakteristikou spasitele je touha zachraňovat druhé.
  • Nečeká na volání o pomoc, ale zachraňuje je aktivně sám.
  • Instinktivně si vybírá slabé jedince, kde může svou pomoc uplatnit. Připadá si pak silnější a dodává si tím pocit moci.
  • Spasitel se vyhýbá prožívání vlastního života a identifikuje se se svým blízkým, kterému pomáhá, obětuje se pro druhé.
  • Často se cítí unaven, protože na "záchranu" svých přátel či partnera vydá většinu své energie. Následkem toho se může cítit být okolím využíván.
  • Má nízké sebevědomí, touží po kladném přijetí a pochvale.
  • Obává se tedy svobodně projevit pocit vzteku, napětí a zejména nechce být označen za sobce. Takový přeci zachránce nemůže být!
  • Potřebuje pocit, že druzí bez jeho péče nepřežijí.
Spasitel je vždy k dispozici, má službu 24hodin denně, stále naslouchá i tématům, která mu "nevoní". To, čeho se obává nejvíce, je vlastní pocit prázdnoty. Zaplňuje svůj život příběhy druhých, aby neměl čas sám na sebe.

Spasitel a jeho vztahy

Spasitel si vybírá takové vztahy, kde se bude cítit potřebný. Kvůli své silné potřebě chránit může tedy přitahovat i parazitující vztahy. Považuje svého blízkého, kterému pomáhá, za neschopného, za věčného potížistu, zkrátka za oslabeného. Pro zjednodušení budu i nadále termín oslabený pro spasitelovu "oběť" používat.

Časem může vzniknout komplementární, doplňující se vztah spasitel - oslabený. Oslabený v to případě do určité míry své pozice využívá a spasitele vysává a zatěžuje. Spasitel tuto roli přijímá, jelikož mu umožňuje odklon od jeho vlastního života.
Oslabený je nadměrně ochraňován a nedostane možnost se se svými problémy vypořádat sám. Spasitel se zase nedokáže osvobodit a žít svůj život.
Jak napsal neznámý autor, nepleťme si touhu pomoci s touhou po moci. Spasitele ve skutečnosti nezajímají opravdové potřeby partnera. Má pocit, že sám získal recept na to, jak svému příteli pomoci, a to i v případě, kdy to oběma partnerům či přátelům spíše škodí. Výsledkem je, že je "oslabený" nadměrně ochraňován a nedostane možnost se se svými problémy vypořádat sám.
Spasitel se zase nedokáže osvobodit a žít svůj život.


Zaobírá se starostmi, které patří někomu jinému; dokonce se paradoxně může cítit lépe, když má partner potíže a on má co řešit. Chybí mu jasná hranice, která by jej od partnera oddělovala - přebírá identitu druhých a těžko pak odděluje "já" od "my". Snaží se minimalizovat péči o své potřeby a ze všech sil odvrací pozornost od sebe. Schimdbauer ve své knize píše: Pomáhání může být v tomto případě jako droga. Droga, na které jsme závislí, umožňuje náhradní identitu. Je to prostředek, jak udržet v řádu a pod kontrolou to, co by nás jinak nekontrolovatelně ohrožovalo.

Nastal čas žít svůj život

Pokud jste se po přečtení těchto řádek ve většině charakteristik spasitele našli, nemusíte hned věšet hlavu. Už tím, že si otevřeně své chování přiznáte, máte našlápnuto na cestu z bludného kruhu. Mnoho spasitelů žije takto celý život a myšlenku na změnu si vůbec nepřipustí. Dokonce se dávají za příklad, jak jsou oproti jiným sobcům hodní a obětaví, co by bez nich druzí dělali.
Když zažíváte nefunkční vztah, staráte se o své přátele nebo pracujete v pomáhajících profesích, neznamená to automaticky, že jste spasiteli. Důležitá je vždy motivace a míra.
Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že když zažíváte nefunkční vztah, staráte se o své přátele nebo pracujete v pomáhajících profesích, neznamená to automaticky, že jste spasiteli. Důležitá je vždy motivace a míra. Pokud dokážeme jasně oddělit svůj život od života druhých a neuplatňujeme svůj pocit moci, je to v pořádku.

Spasitel je vyléčen, pokud si uvědomí, že druzí přežijí i bez něj. V jistém smyslu to pro něj může být i úleva. Někdy přijde léčba přirozeně sama: spasitel se cítí unaven, bez energie a přestává se mu líbit, že jsou jeho služby brány automaticky, bez díků a uznání. Výhrou je, pokud si připustí, že jeho pomoc může dokonce škodit.

V této fázi je tedy spasitel opět trochu na startu. Začíná znovu zachraňovat, ale tentokrát svůj život. Dostal odvahu podívat se do své duše a začít prozkoumávat své emoce. V tomto procesu mu samozřejmě může pomoci některá z forem psychoterapie. Přestože si bude muset připustit i svá negativa, bude to stát rozhodně za to. Prožije svůj život a nebude už jen nástrojem pro druhé.





zdroj:http://psychologie.cz
 
 

Reklama