MOJE STRÁNKY JSOU INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU












*Sexuální poruchy

Diagnostika a léčba anorgasmie

8. června 2016 v 15:53 | Admin
Diagnostika anorgasmie


Už z výčtu možných příčin anorgasmie vyplývá, že člověk podstupuje vyšetření tělesné i psychologické. Somatické (tělesné), tj. zejména urologické nebo gynekologické vyšetření je zpravidla na řadě jako první a slouží k vyloučení nebo potvrzení tělesných příčin anorgasmie. Pokud se něco najde, jsou to nejčastěji cévní, neurologické nebo endokrinní potíže nebo jejich kombinace. Psychické potíže odhalí diagnostický rozhovor nebo různé psychologické testy a metody. Je třeba si ale uvědomit, že prožitek anorgasmie a případné hodnocení tohoto problému je částečně subjektivní záležitost - neboli každý člověk to zhodnotí podle sebe, na základě svých individuálních pocitů, myšlenek a očekávání. Např. některé ženy jsou nespokojené tehdy, když nedosáhnou orgasmus při každém pohlavním styku, jiné jsou zcela spokojené, že se jim to podaří párkrát do roka při klitoriálním dráždění.



Terapie anorgasmie


Léčba anorgasmie je samozřejmě dána příčinou této dysfunkce. Obvykle nechybí psychoterapie, která se někdy doplňuje farmaky (léky). V rámci psychoterapeutické práce se často používá kognitivně-behaviorální terapie, psychoanalýza, nácvik nebo hypnóza. Z konkrétních postupů lze jmenovat např. řízenou masturbaci, systematickou desenzibilizaci nebo cvičení na soustředění. Možná je dále farmakologická léčba a v některých (ovšem spíše vzácných) případech i chirurgický zásah. Zkušený terapeut nebo konsultant by však neměl chybět ani u léčby anorgasmie, jejíž příčina je v rovině biologie. Jádrem léčby bývá obvykle výklad, součástí jsou i "domácí úkoly" týkající se jak samotné sexuální aktivity, tak komunikace s partnerem. Oběma členům páru je objasněna teorie sexuálního vzrušení a také rozdíl mezi mužským a ženským reakčním cyklem. Cílem nácviku komunikačních dovedností je dosáhnout toho, aby byli partneři schopni spolu jednat uvolněně a hravě, a zbavit je potřeby podávat za každou cenu vysoký výkon nebo brát sex jako rutinu. Obtížnost úkolů se stále stupňuje a vede k navrácení sexuální aktivity, tentokrát však podložené novým poznáním a větším potěšením. Vždy je třeba do léčby jednoho zapojit i partnera. Úspěšnost terapie závisí na mnoha faktorech - zda jde o primární, sekundární nebo situačně podmíněnou anorgasmii, roli hraje věk pacienta, ochota partnera účastnit se terapie, úroveň úzkostnosti aj. Úspěšnost kombinované terapie anorgasmie se odhaduje na zhruba 75%, přičemž nejlepší výsledky se dosahují u primární anorgasmie.

V případě potřeby se obraťte na svého praktického lékaře. Pokud se stydíte o tom s ním mluvit, objednejte se přímo k sexuologovi, psychologovi nebo psychiatrovi. Doporučení nepotřebujete.

zdroj:http://www.psychoweb.cz/psychologie/diagnostika-a-lecba-anorgasmie/

Anorgasmie u žen a u mužů

8. června 2016 v 15:51 | Admin
Anorgasmie se u žen vyskytuje mnohem častěji než u mužů. Odhaduje se, že 10-40% žen má potíže s dosahováním orgasmu, ale jako problém nebyla ženská anorgasmie dlouho uznávána. V patriarchální společnosti na přelomu 19. a 20. století byla žena vnímána jako asexuální bytost a jejím úkolem při sexu bylo potěšit manžela a otěhotnět. To, že i žena může mít jakési sexuální potřeby a nároky, se v západní kultuře začalo připouštět až po 2. světové válce.

V případě anorgasmie žen jde málokdy o poruchu jako takovou, většinou je to o neumění. Poměrně značné procento žen neprožívá orgasmus v rámci pohlavního styku, ale není to pro ně problém při klitoriálním dráždění. Častým viníkem pak bývá nedostatečná komunikace nebo stud - partnerka muži neřekne, jaké aktivity u ní vedou k orgasmu a orgasmus kvůli "klidu v rodině" předstírá, případně otevřeně rezignuje na jeho prožití. Na druhou stranu je fakt, že význam sexuálního odreagování je u ženy obvykle nižší než u muže. Schopnost prožívat orgasmus je do značné míry daná zkušenostmi ženy ve věcech sexu.

Mezi dalšími příčinami anorgasmie figuruje bolest během pohlavnímu styku, strach z otěhotnění nebo předchozí bolestivý nebo nepříjemný sexuální prožitek.

U ženy dochází při orgasmu ke kontrakcím dělohy, orgastické manžety a svaloviny rekta (konečníku). Pro funkci genitálu jsou podstatné hormony estrogeny a pro sexuální apetenci (chuť na sex) androgeny.



Specifika anorgasmie u mužů


Sexuální aktivita muže je v mozku podporována dopaminem, naopak tlumivě působí serotonin. Jednou z nutných podmínek sexuální reaktivity je určitá hladina aktivních hormonů androgenů. Sexuálně vzrušivé podněty vyvolají u muže zvýšenou aktivitu parasympatických nervů v oblasti malé pánve, genitálem protéká více krve a její hromadění v houbovitých tělíscích penisu vede k erekci. Adekvátní stimulací pak dochází k orgasmu a emisi (výronu) semene. Jedním ze zdrojů potíží s dosahováním orgasmu může být přirozený běh času. V důsledku stárnutí se zpomalují všechny fyziologické procesy a u některých mužů to také vyvolává úzkost. Příčinou anorgasmie může být i bolest během pohlavního styku, která je často podložená tělesným onemocněním (zánět prostaty, močové trubice, nádory aj.).

zdroj:http://www.psychoweb.cz/psychologie/anorgasmie-u-zen-a-muzu--specifika-a-priciny/

Léčba sexuálních poruch

11. dubna 2014 v 14:44 | Admin

Léčba sexuálních poruch

Léčba pacientů se sexuální deviací spočívá obvykle v psychoterapii. Postižený člověk se musí naučit se svou úchylkou žít tak, aby nikoho dalšího neohrožoval ani neobtěžoval. K uspokojení tak dochází obvykle jen díky fantazii nebo neškodným projevům v soukromí.
V těžších případech, kdy pacient nedokáže svou poruchu potlačit, dochází ke spolupráci policie a psychiatrů, v nejtěžších případech je možné provést chirurgickou kastraci, avšak pouze se souhlasem pacienta. Používají se také léky obsahující antiandrogeny a gestageny, vyvolávající útlum sexuálního pudu.
zdroj:http://sex-a-erotika.zdrave.cz

Poruchy sexuální preference

11. dubna 2014 v 14:43 | Admin

Poruchy sexuální preference

Jako porucha sexuální preference se označuje dlouhodobé abnormální sexuální zaměření, kdy člověk vyhledává neobvyklé situace, aktivity i předměty, k vlastnímu uspokojení. K těmto poruchám patří:
  • fetišismus - objektem zájmu bývá nejčastěji spodní prádlo, osobní předměty a symboly
  • voyeurismus - touha skrytě pozorovat cizí lidi při sexu, ale i docela běžných, obyčejných aktivitách
  • exhibicionismus - touha odhalovat svůj genitál před cizími lidmi opačného pohlaví
U výše jmenovaných deviací postižený člověk nevyhledává verbální, fyzický ani sexuální kontakt s objektem svého zájmu.
Avšak v dalších případech, jako u sadismu či pedofilního sadismu dochází k uspokojení pouze vyvrcholením agrese a násilí spáchaném na své oběti, tudíž jde o poruchy značně nebezpečnější.
zdroj:http://sex-a-erotika.zdrave.cz

Sexuální poruchy

11. dubna 2014 v 14:39 | Admin
K sexuálním poruchám řadíme nejrůznější formy sexuálních dysfunkcí, ale také deviací a úchylek. Lidská sexualita má velký vliv na naši psychiku a projevy všech těchto problémů mohou být velmi traumatizující.
K nejčastějším sexuálním dysfunkcím patří poruchy erekce a potíže s dosažením orgasmu. Problém může vyřešit odborník - sexuolog a terapie se může účastnit jednotlivec i pár.
Odchylky v oblasti sexuální orientace, transsexualismus, sadismus apod., jsou považovány za druhy deviací, k jejichž vzniku mohlo dojít pravděpodobně v období puberty.
zdroj:http://sex-a-erotika.zdrave.cz
 
 

Reklama