STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU











*Psychóza

Psychóza a hospitalizace PDF Tisk Email Napsal uživatel MUDr. Monika Weimerová

29. března 2014 v 21:37 | Admin
Psychóza je závažné onemocnění. V akutním stádiu zasáhne do života pacienta tak, že tento není schopen ani odlišit, že je nemocný, žije v úzkosti z toho, co mu pozměněná psychika produkuje, podle toho se změní jeho chování. Je důležité, aby se z tohoto stavu co nejrychleji dostal.
Nejzákladnější léčbou akutního stadia psychózy jsou léky. Pacient ale sám si často nepřipadá nemocný a léčení odmítá. Za následek to má potom hodně dlouhé trvání nemoci - i několik měsíců a další životní důsledky s tím spojené - pacient si naruší rodinné, pracovní sociální vztahy, které se často potom dlouze a pracně napravují. Aby se akutní ataka zlepšila co nejrychleji, je dobrý pobyt v nemocnici.

Toto jsou výhody pobytu v nemocnici:

» v nemocnici si lékaři mohou dovolit nasadit intenzivnější léky a ve vyšších dávkách, protože pacienta mají pod stálou kontrolou- psychóza rychleji odezní


zdroj:http://www.dobrapsychiatrie.cz
» pacient nemá prostor pro polemiku nad každou dávkou léků jestli má užít nebo nev užívání léků je kontrolován
» vzdáli se z prostředí, ve kterém psychóza vznikla a tím i od špatných zážitků, dostane příslušný odstup
Někdy je psychika pacienta narušená tak, že pod vlivem nemoci je dokonce nebezpečný přímo sobě - chce například spáchat sebevraždu, nebo někomu jinému - pod vlivem nemoci si myslí, že jsou ostatní mu nebezpeční a útocí na ně. V tom případě je hospitalizace nevyhnutná kvůli bezpečí a záchraně života pacienta a lidí z jeho okolí a je nutné pacienta poslat do nemocnice dokonce i bez jeho souhlasu. Stav pacienta - jestli skutečně ohrožuje okolí nebo sebe - hodnotí odesílající lékař - může být jeho psychiatr, lékař RZP, praktický lékař…, přehodnotí přijímající psychiatr v nemocnici a potom na nahlášení i soud, kterému se každý nedobrovolný pobyt pacienta neprodleně hlásí. Tím je zabezpečené, aby pacienti nebyly v nemocnici zadržování neoprávněně.
V případě nedobrovolné hospitalizace je nemocnice zabezpečená tak, aby pacient léčebné zařízení nemohl opustit.
V nemocnici je pacient zpravidla několik týdnů. Tak dlouho trvá, než odezní akutní nejnebezpečnější příznaky a než se pacient dostane do takové kondice, že zvládne pobyt doma a ambulantní léčbu.
Některé nemocnice, mají i specializovaná oddělení zaměřená na další doléčení pacienta s psychózou na jeho rehabilitaci a resocializaci.

Psychóza a léky PDF Tisk Email Napsal uživatel MUDr. Monika Weimerová

29. března 2014 v 21:36 | Admin
Vzhledem k tomu, že psychózy se vyskytují mezi lidmi v podstatě odjakživa, snažili se lidé si s nemocnými poradit. Často jim chtěli pomoct, často chtěli léčením zabránit, aby nemocní neublížili sobě nebo někomu druhému. V minulosti se psychózy léčily i hodně drastickými způsoby. Často šlo pouze o zmírnění příznaků a nepodařilo se pacienta dostat do původního stavu. Aby nemocní nerušili společnost, byli zavírání do ústavu. Takto vznikly dnešní psychiatrické léčebny, které jsou přes sto let staré a původně bývaly plné zejména pacientů s psychózou.
Velký průlom nastal, když věda - podobně jako u jiných objevů náhodou - objevila antipsychotika /původní název neuroleptika/ tj. léky, které pacienty výrazně zklidnily a po několika týdnech užívání zajistily, že pacient přestal mít bludy a halucinace, začal se chovat "normálně", uvědomil si svoji nemoc a mohl se vrátit do původního životního prostředí.
Původní antipsychotika - plegomazin, haloperidol, thioridazin…neléčily ale pouze tu oblast mozku která je odpovědná za vznik psychózy, ale působily i na jiné oblasti mozku a z toho vyplývaly jejich četné vedlejší úcinky - problémy s chůzi, suchem v puse, sliněním, zácpou….
Vývoj novějších antipsychotik je zaměřen na to, aby byly stejně nebo více úcinná než původní a aby cíleněji působily tam, kde mají a měly co nejméně vedlejších úcinku. Nejčastějším vedlejším úcinkem novějších antispychotik je přibývání na hmotnosti. Tloustnutí má ale komplexní příčinu, podílí se na něm hodně faktorů. Léky samotné v žádném případě nejsou kaloricky vydatné. Mohou zvýšit chuť k jídlu, mohou ale také pacientka zklidnit, ten se věnuje více jídlu než aktivitám a tímto mechanismem přibere. Psychóza také často vede k pobytu v nemocnici a to je zásah do běžného pohybového režimu a pacient přibere tím, že se mnohem méně hýbe než předtím.
Antipsychotika v úvodu zasáhnou v úcinku celou psychiku a i zdravé přemýšlení Zkuste si to představit tak, že podobně jako sádra na noze zabezpečí, aby se zlomená kost nehýbala a srostla, současně ale znemožní končetině i normální volný pohyb, antipsychotika zabezpečí chorobnou "rozkývanost" psychiky současně v úvodu udělají i změnu normálního přemýšlení. Psychika se ale postupně upraví a potom už antipsychotika působní v podstatě pouze jako něco co "psychiku drží aby se nerozjela do psychózy" a už normální fungování neovlivňuje. Znám hodně pacientů, kteří i při užívání antispychotik dostudovaly vysokou školu a pracují stále ve vystudovaném oboru - učitelé, lékaři,technici… Základním nynějším pravidlem pro délku užívání antipsychotik jsou dva roky po první atace nemoci, po opakované atace je to 5 let. Pacientům se to zdá pochopitelně hodně dlouhé, tato doporučení ale vznikla na základě zkušeností s miliony pacientů a bylo by hloupé předpokládat, že se této velké zkušenosti nějaký pacient vymyká.
Důležitá pro užívání léků je spolupráce se specialistou - psychiatrem - ten ví, která antipsychotika jsou pro pacienta vhodná, jak dlouho je má užívat, proč a kdy doporučí pacientovi léky ubrat nebo změnit. Všechny tyto postupy mají své opodstatnění a specialista je někdo, kdo toto léčení studoval a má s ním zkušenosti.


zdroj:http://www.dobrapsychiatrie.cz

Co jsou to psychózy

29. března 2014 v 21:35 | Admin
Jsou nejzávažnějšími duševními onemocněními. Jde o širokou skupinu nemocí, která je charakterizovaná hlavně tím, že duševní stav pacienta se zásadním způsoběm změní a současně si pacient této změny není vědom, nebo je si jí sice vědom, ale považuje ji za zdravou přínosnou změnu. Říkáme, že pacient je k onemocnění nekritický. V akutním stadiu nemoci může být pacient dokonce nebezpečný sobě nebo někomu druhému. Nemoc vážně zasahuje téměř do všech oblastí života a život v průběhu trvání znehodnocuje.

Příčiny

Z biologické stránky jde o výraznou nerovnováhu neurotransmiterů - určitých látek v mozku, odpovědných za přenos nervových vzruchů, která způsobí to, že v psychologickém slova smyslu jakoby naše nevědomí / to co je nám dostupnější například ve snech/ nebylo dostatečně oddělené od vědomí a vnitřní prožítky se - se zdáním reality - míchají do prožívané skutečnosti a tyto promíchané vnitřní i vnější prožitky nejsme schopni od sebe rozeznávat a jednáme podle nich. Zážitek tohoto stavu je podobný zážitku po nechtěném užití psychedelické drogy a patří k nejotřesnějším zážitkům, které člověka v životě mohou potkat.
Psychózu nedostane každý člověk, i když všichni se někdy obáváme, že se "zblázníme". Na to aby se nám neurotranstimery "rozvrátily" potřebujeme vrozenou dispozici, kterou má asi 1,5-2 procenta lidí v populaci a potom současně silný stres /nejčastěji silné živontí okolnosti - zkoušky nástup do práce, silná zamilovanost, děti.../ aby psychóza v první atace propukla.
Pokud už jednou propukla, dá se předpokládat, že dospozici máme a musíme s tím v životě počítat.
Příčinou psychózy je teda vrozená dispozice ak ní přidaný velký životní stres nebo zátěž.

Léčení

Psychózu léčíme opředevším léky. Existuje několik desítek druhů antipsychotik, která nám rozvrácené neurotransmitery v pohodě srovnají. Samozřejmě je musíme užívat přesně podle doporučení psychitra.
Psychózy po odeznění akutní ataky - já tomu říkám po akutní větší zlomenině psychiky- je nutné dorehabilitovat a doléčit v dobrém psychoterapeutickém programu. Podobně jako u zlomenin kostí i u zlomenin psychiky je nutné vrátit duševnu jeho původní fungování a schopnosti.

zdroj:http://www.dobrapsychiatrie.cz

V současné době žije v České republice zhruba 100 tisíc lidí s diagnózou psychóza.

13. února 2014 v 14:52 | ADMIN webu

Psychóza a schizofrenie

V současné době žije v České republice zhruba 100 tisíc lidí s diagnózou psychóza. Slovo psychóza je odborný lékařský výraz pro skupinu duševních onemocnění, do níž patří především schizofrenie, bipolární porucha (dříve maniodepresivita), dále porucha s bludy a další příbuzné poruchy. Psychózy jsou závažná duševní onemocnění, z nichž mívají lidé veliký strach. V dnešní době však jsou již přeci jen alespoň u většiny pacientů léčitelná a dopad na jejich život je tak s pomocí moderní lékařské, psychologické a sociální péče značně omezený.

Jak se pozná člověk, který onemocněl schizofrenií

Chodí mezi námi mnoho lidí, o nichž netušíme, že trpí závažným duševním onemocněním - jsou navenek nenápadní.
Je složité přesně a jednoznačně určit, co je v našem prožívání, myšlení a chování ještě normální, a co už nikoli. Mnohdy záleží spíš na tom, co je v daném místě a dané době běžné, co je ve společnosti zvykem. Příznaky se u jednotlivých nemocných mohou značně lišit a zřídkakdy se vyskytují dlouhodobě - většinou po období zhoršení nemoci odeznívají.
Vnější projevy akutního onemocnění mohou vypadat například takto: člověk je nervózní, mluví nesouvisle, mění rychle plány, často se něčeho strachuje, je napjatý, úzkostný, mluví o ohrožení, pomlouvání apod. Dotyčný může podnikat i různé akce na svoji ochranu proti domnělému nebezpečí - ucpává okna, dveře, vypíná si plyn, odpojuje televizi a rádio, vyhazuje jídlo uvařené příbuznými atd. Často bývá považován za podivína. Někdy si povídá sám pro sebe, přestává komunikovat s nejbližšími, je nesoustředěný, špatně spí. V důsledku vnitřní nepohody bývá podrážděný, hádavý. Často trpí výkyvy nálad - někdy prožívá tzv. mánii (tedy nadnesenou náladu, bezstarostnost, činnost bez ohledu na budoucí důsledky), mnohem častěji však trpí depresí - tedy skleslostí, smutkem, pocity méněcennosti, beznaděje, špatnosti vlastní i celého světa. V určitých obdobích takový člověk může přestat dbát o svůj vzhled, oblečení, osobní hygienu. Přestává chodit do práce (nebo ji nezvládá), nakupovat si, uklízet i vařit, izoluje se doma a ve svém vnitřním světě.
Je třeba vědět, že tyto projevy nejsou nemoc sama, nýbrž jen vnější důsledky toho, co člověk prožívá uvnitř. Onemocnění probíhá ve vlnách: po zhoršení přichází opět zlepšení a klid.

Jak schizofrenii rozumět

Schizofrenie je stav myšlenkového a pocitového chaosu, který většina nemocných prožívá jako nepříjemný, ohrožující nebo dokonce děsivý. Někteří naopak vnímají nové obrazy a originální nápady ve své mysli jako obohacení, zažívají euforii, v někom se probouzí netušená tvořivost.
O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, se říká, že "cítí více a rozumějí jinak". Často to pro ně znamená, že také více trpí. Trpí například poruchou schopnosti třídit pocity, myšlenky, vjemy, informace, přiřazovat je k sobě navzájem nebo v paměti k minulým zkušenostem.
Tyto duševní pochody u zdravého a bdělého člověka probíhají z velké části automaticky. U člověka, který zrovna prožívá psychózu, se však ztratily hranice mezi minulostí a přítomností, mezi přítomností a budoucností, mezi důležitým a nedůležitým, mezi vlastním prožíváním a vnějšími podněty, mezi vlastním tělem a okolním prostředím. Rozdíly se setřely, vše je promíseno, překrývá se či splývá. Spojují se věci nesouvisející a naopak ty, které byly dříve zřetelné a známé, se jeví cizí a ztrácejí smysl.
Takový stav ovšem sám o sobě není vůbec neobvyklý - zná jej každý člověk ze svých snů. Nejen v psychóze, i při snění prožíváme podivné příběhy, v nichž jsme ve středu dění a zároveň je sledujeme jako diváci. Podstatný rozdíl je však v tom, že z psychózy se nelze probudit. Zatímco sny se objevují ve spánku, v psychóze prostupuje tento způsob prožívání pacientovu mysl i v bdělém stavu a pacient se jej nemůže jednoduše zbavit. Kdy jindy ještě lidé zažívají podobné stavy? Například po požití některých drog, v náboženském vytržení (transu), při katastrofických zážitcích, při meditaci, při cvičení jógy, při holotropním dýchání, při některých otravách, při některých tělesných onemocněních (např. známé blouznění v horečkách).

"Je to jako sen, ale není to sen, protože nespíte. A protože nespíte, nemůžete se probudit…"

Co způsobuje schizofrenii

Vědci se v současnosti shodují v tom, že se na propuknutí psychózy podílí vždy více faktorů a žádný z nich sám o sobě nestačí. Ve hře je určitá náchylnost (dispozice) k onemocnění schizofrenií, která se může, ale nemusí uplatnit. Tuto dispozici představuje především nadměrná citlivost (k určitým vlivům) a v důsledku toho nadměrná psychická zranitelnost. Podíl biologických, psychologických a sociálních vlivů na vzniku onemocnění je u každého pacienta jiný: u někoho převládají příčiny biologické (např. těžký porod), u jiného neuspokojivé rodinné zázemí, u dalšího situační zátěž (maturita, partnerský vztah atd.).

Psychologický pohled

Schizofrenie narušuje některou (nebo několik) ze součástí duševního života: vnímání, emoce, myšlení, vůli, schopnost soustředění, rozhodování, cílevědomého konání, schopnost dlouhodobého plánování, udržení stálých vztahů aj. především však schizofrenie narušuje souhru těchto psychických funkcí.
Co přispívá k propuknutí schizofrenie? Lidé, kteří onemocní psychózou, mají změněnou schopnost zpracovávat informace z okolí: omezeně nebo nesprávně rozlišují důležitost a naléhavost informací, jsou nejistí v mezilidském kontaktu, neboť se obtížně orientují v emočních signálech od druhých lidí, špatně se přizpůsobují novým situacím, pomalu si zvykají. Bývají náchylní reagovat určitým způsobem - obrácením se do sebe, omezením komunikace, odvrácením se od vnějšího světa k vnitřnímu, hledáním uklidnění a řešení ve fantazii. Bývají podezřívaví a odtažití, což stupňuje jejich vzájemné nepochopení s okolím.
Zdá se, že lidé, kteří později onemocněli psychózou, byli již dříve (častěji než jiní lidé) uzavření, plaší, úzkostní, zvýšeně citliví na konflikty. Někteří se snaží pomoci si alkoholem či drogami, to však jen zvyšuje jejich ohrožení psychózou.
U mladého člověka může dojít v období dospívání k dramatickým změnám v prožívání. Jeho dosavadní vnitřní jistoty - jeho identita - je otřesena. Úzkost ze ztráty kontroly nad bouřlivými prožitky, obtížné hledání nových záchytných bodů, rozpory mezi vnitřní nezralostí a společenskými nároky ("uč se, chovej se zodpovědně, starej se sám o sebe, poslouchej..") vedou k nitřním i vnějším konfliktům. Stres pak může prolomit oslabené psychické obranné síly - a to je právě chvíle, kdy velmi často propuká psychóza.

Biologický pohled

Zásluhou nebývalého pokroku ve výzkumu v medicíně jsou dnes již alespoň částečně objasněny biologické souvislosti některých duševních poruch. V případě schizofrenie hraje důležitou roli chemická látka zvaná dopamin. Dopamin se podílí na fungování lidského mozku jako přenašeč vzruchů/informací mezi jednotlivými nervovými buňkami. Pokud je dopaminu mezi buňkami nadbytek, cítí se buňky "zahlceny", nedokážou signály zpracovávat a začínají fungovat chaoticky. To je pravděpodobně biologický podklad chaotického prožívání, o kterém jsme psali výše.
Na propuknutí schizofrenie mají patrně vliv ještě další faktory: dědičnost, porodní komplikace, těžké nemoci v dětství, špatná výživa, růst a hormonální změny v pubertě a dospívání, zneužívání drog (včetně alkoholu), u žen navíc menstruační cyklus, hormonální poruchy, těhotenství, porod a kojení.

Sociální pohled

Velký význam pro vznik (a později event. léčení) schizofrenie má nepochybně prostředí, v němž člověk žije: rodina, přátelé, škola či zaměstnání, finanční zabezpečení, bydlení aj. Z těchto zdrojů může pramenit buď podpora a pohoda (ochranné faktory), nebo naopak konflikty, napětí a stres (ohrožující faktory). Všechny tyto oblasti ovlivňují celkový pocit životní pohody nebo nepohody, a proto je nutno jim věnovat maximální pozornost i při léčbě psychoticky nemocných.

Oblast - rodina:

  • příliš přísná kritika (hlavně rodičů k dětem)
  • nepříznivé poměry v rodině
  • úzkostlivé ochraňování
  • uměle udržovaná pohoda za cenu zastírání konfliktů
  • ztráta blízkých osob (odstěhování, rozvod, nemoc, úmrtí aj.), neúplné rodiny, odloučení malých dětí od rodičů
  • zanedbávání výchovy, týrání, sexuální zneužívání

Oblast - škola a práce:

  • napětí ze zkoušek
  • šikana, izolace (rasové a náboženské předsudky apod.)
  • nároky v zaměstnání, obava ze ztráty zaměstnání , nezaměstnanost

Oblast - bydlení:

  • hmotná nouze
  • nedostatek soukromí
  • osamělost

Pozitivní stres (velkou zátěží bývají i situace nebo události, na než se člověk těší a které prožívá kladně):

  • cesta na dovolenou
  • cesta do zahraničí
  • svatba
  • povýšení v práci aj.

Doporučená literatura:

  • Jak žít s psychózou -Kamil Kalina
  • Bláznit je lidské - Ursula Plog, Klaus Dőrner, Grada 1999, 1. vydání
  • Osvobozující rozhovor - Klaus Dőrner a kol., Grada 1999, 1. vydání
  • zdroj:http://www.fokuslabe.cz/

Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi.

11. června 2012 v 17:43 | ADMIN webu




Je to vlastně disociace mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Mění se stav nemocného k realitě.
Rozdíl mezi psychózou a neurózou spočívá v tom, že v psychóze postiženému chybí nadhled (svým bludům bezmezně věří), zatímco neurotický pacient si je změn ve vnímání vědom (a tyto vjemy je schopen alespoň částečně zpochybnit).



Psychózy jsou často provázeny abnormálními biochemickými pochody v mozku a zdá se, že u části postižených se na vzniku onemocnění podílejí genetické předpoklady. Psychotické projevy však mohou být způsobeny také jinými chorobami, např. poruchami látkové výměny nebo nádorem na mozku a účinkem některých léků, drog nebo alkoholu. U predisponovaných osob může psychózu vyvolat též abnormální psychická zátěž v podobě stresu.

Z biochemických teorií se zdá nejpravděpodobnější (zejména s ohledem na působení antipsychotik) dopaminová teorie, kdy se předpokládá, že tonická komponenta (převážně extrasynaptická) tvorby dopaminu je snížená, naopak fázický přenos (synaptický) je zvýšen. Z dalších teorií se uvažuje o vlivu serotoninu (serotoninové dráhy působí inhibičně na dopaminový systém), dále vliv excitačních aminokyselin (glutamát a aspartát) - kdy např. hypofunkce NMDA (N-methyl-D-aspartátových) receptorů vyvolává stavy podobné schizofrenii - toto způsobuje např. droga PCP.


Charakteristická je porucha vnímání - halucinace typicky sluchové - slyší hlasy, které přikazují, pomlouvají či rozmlouvají mezi sebou, dále bludy - typicky paranoidní, kdy daný člověk má pocit, že je sledován, odposloucháván, pronásledován apod. Mohou být poruchy emotivity, kdy se zase např. směje nepřiměřeně situaci, mohou se vyskytnout tzv. katatonní příznaky - kdy se dlouho nehýbe, strnule zůstává v určitých polohách nebo naopak je výrazně neklidný, agresivní a ohrožuje své okolí či sebe.


Existuje více nemocí u kterých se projevují psychotické prožitky. Asi nejznámější je schizofrenie, ale může se vyskytnout při užívání alkoholu či drog (typicky stimulancia - pervitin či kokain), dále u demencí, či úrazů, kde je příčina postižení mozku, přechodně bývají po operacích. Psychotické prožitky mohou být u těžkých mánií či depresivních stavů. V těchto případech se ale projevy trochu liší od předešlých.

U schizofrenie se předpokládá polygenní dědičnost spolu s vlivem prostředí. K vnějším vlivům patří - podvýživa matky v 1. trimestru, chřipkové onemocnění matky ve 2. trimestru, hyperprotektivní rodiče, nebo naopak odmítavý vztah rodičů k dítěti, dále např. stresující události v životě (ztráta zaměstnání, těhotenství a porod, rozvod, svatba apod. )



Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi.

15. března 2009 v 13:01 | ♥Naposledy.cz♥
Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi.

Je to vlastně disociace mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Mění se stav nemocného k realitě.
Rozdíl mezi psychózou a neurózou je, že psychóza je závažné onemocnění s organickými poruchami mozku, viditelná i na neurologickém vyšetření (CT mozku, EEG ..), kdežto neuróza je pouze stav neohrožující náš život, pouze ho ztěžuje, bez organických poruch mozku.


Psychózy jsou často provázeny abnormálními biochemickými pochody v mozku a zdá se, že u části postižených se na vzniku onemocnění podílejí genetické předpoklady. Psychotické projevy však mohou být způsobeny také jinými chorobami, např. poruchami látkové výměny nebo nádorem na mozku a účinkem některých léků, drog nebo alkoholu.


Z biochemických teorií se zdá nejpravděpodobnější (zejména s ohledem na působení antipsychotik) dopaminová teorie, kdy se předpokládá, že tonická komponenta (převážně extrasynaptická) tvorby dopaminu je snížená, naopak fázický přenos (synaptický) je zvýšen.

Z dalších teorií se uvažuje o vlivu serotoninu (serotoninové dráhy působí inhibičně na dopaminový systém), dále vliv excitačních aminokyselin (glutamát a aspartát) - kdy např. hypofunkce NMDA (N-methyl-D-aspartátových) receptorů vyvolává stavy podobné schizofrenii - toto způsobuje např. droga PCP.


Charakteristická je porucha vnímání - halucinace typicky sluchové - slyší hlasy, které přikazují, pomlouvají či rozmlouvají mezi sebou, dále bludy - typicky paranoidní, kdy daný člověk má pocit, že je sledován, odposloucháván, pronásledován apod.

Mohou být poruchy emotivity, kdy se zase např. směje inadekvátně situaci, mohou se vyskytnout tzv. katatonní příznaky - kdy se dlouho nehýbe, strnule zůstává v určitých polohách nebo naopak je výrazně neklidný, agresivní a ohrožuje své okolí či sebe.


Existuje více nemocí u kterých jsou psychotické prožitky. Asi nejznámější je schizofrenie, ale může se vyskytnout při užívání alkoholu či drog (typicky stimulancia - pervitin či kokain), dále u demencí, či úrazů, kde je příčina postižení mozku, přechodně bývají po operacích.

Psychotické prožitky mohou být u těžkých mánií či depresivních stavů. V těchto případech se ale projevy trochu liší od předešlých.


U schizofrenie se předpokládá polygenní dědičnost spolu s vlivem prostředí. K vnějším vlivům patří - podvýživa matky v 1. trimestru, chřipkové onemocnění matky ve 2. trimestru, hyperprotektivní rodiče, nebo naopak odmítavý vztah rodičů k dítěti, dále např. stresující události v životě (ztráta zaměstnání, těhotenství a porod, rozvod, svatba apod.)
Psychóza:
  • znamená změny osobnostní struktury
  • realita vnímána odlišně
  • nemocný je přesvědčen, že je zdráv, to jak on vnímá svět je podle něj normální (kromě maniodepresivní psychózy, kdy si pacient uvědomuje svůj stav)
  • biochemické změny v mozku, způsobeny zpravidla genetickými vlivy, nebo vlivy vrozenými či vlivem prodělaných chorob, otravami, úrazy
  • schizofrenie: odlišné vnímání reality, halucinace nebo bludy (blud je myšlenková halucinace), závažné, nevyléčitelné
  • paranoia
  • Korsakovova psychóza: poškození osobnosti alkoholem, halucinace

Zdroj:Klikni!
 
 

Reklama