STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Psychosomatická porucha

Psychosomatické poruchy v dětství - enuréza, enkopréza

6. června 2016 v 19:54 | Admin
Psychosomatika je obor, který se věnuje jednoduše řečeno projevům psychických potíží skrze tělesné příznaky. Existuje řada přístupů k této problematice, které se liší jak výkladem potíží, tak přístupem při léčbě. Nás bude teď nejvíce zajímat specifický projev v dětském věku - bezděčné pomočování (enuréza) a bezděčné neudržení stolice (enkopréza). U dospělých se tyto potíže vyskytují jako důsledek mentální retardace či jako jeden z příznaků nejrůznějších tělesných onemocnění. U dětí jde po vyloučení jiných příčin (je nutné somatické vyšetření) o regresi ve vývoji, neurotický projev.

Enuréza je porucha charakterizovaná bezděčným pomočováním se ve dne anebo v noci, které je pro mentální věk jedince nenormální a které není důsledkem neurologické poruchy, epileptických záchvatů nebo nějakého postižení močového traktu. Neměla by se diagnostikovat do pěti let věku dítěte, kdy je pomočení při již zvládnutém návyku vzhledem k věku naprosto v normě. Vzhledem k tomu, že se za toto dítě obvykle stydí, někdy bývá i trestáno, může být dítě více úzkostné nebo začít "více zlobit".
Enuretické potíže se mohou vyskytnout ve školním věku jen krátkodobě jako důsledek většího stresu či obyčejného nachlazení, pak stačí dítě uklidnit s tím, že se to může prostě stát a rozhodně ho neneurotizovat tresty nebo vlastní úzkostí. Pokud problém přetrvává týdny, je určitě vhodné vyhledat lékařskou pomoc (pediatra či přímo psychologa nebo dětského psychiatra).

Méně známá je enkopréza- bezděčné neudržení stolice. Tento stav může být abnormálním pokračováním normální inkontinence v útlém dětském věku nebo může znamenat ztrátu kontinence a úmyslnou defekaci na nevhodných místech navzdory normální fyziologické schopnosti vyprazdňování ovládat. Příčin může být celá řada, podstatné je pro zvládnutí takového problému dítě podporovat v sebekontrole. Spolupráce s dětským psychologem či psychiatrem je opravdu vhodná.

Příběh Honzíka:
Do péče psychologa se Honzík dostal v devíti letech, když se půl roku minimálně třikrát týdně pomočoval. Zpočátku bylo pro něho obtížné o své starosti mluvit, brzy ale pochopil, že se mu tady nebude nikdo za jeho problémy smát. Učil se relaxovat, rodiče byli poučeni, že mají Honzíka symbolicky odměnit za každou "suchou" noc, během několika společných setkání pak rodina pracovala na zlepšení domácího klimatu (ukázalo se, že před více než půl rokem přišel otec Honzíka o zaměstnání, zůstával doma na podpoře a výrazně se tak zvedlo existenční napětí doma).

zdroj: http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/

Již z názvu psychosomatické, je patrná souvislost psychiky a těla.

13. února 2014 v 15:03 | ADMIN webu

Psychosomatické obtíže


Již z názvu psychosomatické, je patrná souvislost psychiky a těla. Název vznikl spojením řeckých slov psyché - duše a sóma - tělo. Psychické funkce mohou ovlivňovat tělesné a naopak. V některých případech lékaři nenacházejí pro tělesné obtíže vysvětlení, všechny nálezy ukazují, že je pacient zdráv. Proto je dobré pátrat i po možných psychických příčinách obtíží. Např. to může být dlouhodobý stres, přetížení organismu, potlačované emoce, neuspokojivé vztahy, nespokojenost v životě, ztráta životního smyslu, obavy z budoucnosti ...
Nejčastější psychosomatické projevy
  • chronické bolesti (hlavy, břicha, zad či kloubů)
  • chronická únava
  • gynekologické obtíže (např. silný premenstruační syndrom)
  • kožní problémy a ekzémy
  • nespavost
  • bušení srdce, píchání na hrudi, dušnost, brnění končetin a obličeje
  • nechutenství nebo nadměrná chuť k jídlu
  • zažívací obtíže


Příklad 1: "Jsem unavený, bolí mě hlava ..."

Pan N. přišel s dlouhodobými bolestmi hlavy, únavou, bolestmi žaludku.
Byla provedena různá vyšetření, ale příčina se nezjistila. Během pohovoru vyšlo najevo, že pan N. pracuje nad svoje možnosti, celé dny tráví v kanceláři, přichází unavený a už nemá energii na jiné aktivity. Už dlouho neměl dovolenou, prý si to nemůže dovolit. Společně jsme přehodnotili jeho životní styl. Začal více odpočívat, naučil se odmítat neúměrné požadavky v zaměstnání. Příznaků nemoci se zbavil a také zjistil, že ho v zaměstnání potřebují a jsou ochotni mu pomoci.
zdroj:http://www.dusevnizdravi.cz

První návštěva K návštěvě lékaře/terapeuta na Psychosomatické klinice

27. prosince 2011 v 14:18 | ADMIN webu
První návštěva
K návštěvě lékaře/terapeuta na Psychosomatické klinice se stačí dostavit jen s několikaminutovým předstihem před sjednanou hodinou. Na recepci v budově kliniky vám poradíme, kde najdete příslušnou ordinaci. Mají-li být služby kliniky hrazeny zdravotní pojišťovnou, přineste prosím s sebou občanský průkaz, kartičku vaší pojišťovny, případně též doporučení od praktického lékaře.
Na základě vstupního vyšetření nebo úvodní konzultace, případně též na základě vyšetření u dalších specialistů, vám lékař doporučí odpovídající léčbu. Pokud budete s navrženým terapeutickým postupem souhlasit, domluvíte se s lékařem/terapeutem na konkrétních krocích dalšího postupu.

Pozice klienta na Psychosomatické klinice je zřejmě odlišná od tradičních zdravotnických zařízení v České republice. Domníváme se totiž, že každý dospělý člověk je za své zdraví zodpovědný sám sobě, a měl by proto sám rozhodovat také o péči o své zdraví. Lékař nebo terapeut by měl být klientovi v záležitostech jeho zdraví pouze jakýmsi odborným konzultantem. Proto u nás na klinice můžete kdykoliv vyjádřit svůj nesouhlas s navrženou terapií, léčebným postupem nebo doporučenými léky. Aktivní spolupráce klienta a jeho důvěra v lékaře/terapeuta může být pro úspěch psychosomatické léčby v řadě případů důležitější než zvolená terapie nebo lékařský postup.

Před první návštěvou Vašeho lékaře nebo terapeuta na Psychosomatické klinice vyplňte prosím Anamnestický dotazník, který přineste s sebou na vstupní vyšetření, a také Dotazník OQ-45, který vhoďte do schránky na klinice nebo na recepci.
Dotazníky je možné vyplnit přímo na klinice (v suterénu nebo 2.patře) anebo v časovém předstihu po stažení z internetových stránek kliniky, kde jsou k dispozici v části "Informace- Ke stažení" . Jejich vyplnění trvá cca 15 minut.

Léčba na klinice: týmový a celostní přístup
Základem práce na klinice je komplexní psychosomatická péče o člověka. Vycházíme z toho, že téměř každá nemoc těla je provázena určitou psychickou reakcí a naopak strádání duše bývá doprovázeno rozličnými somatickými projevy.

Dospěje-li somatický lékař na klinice při vyšetření k závěru, že příčiny zdravotních potíži klienta mohou souviset s jeho psychickým stavem, aktuální náročnou životní situací a psychickou zátěží, doporučí navazující konzultaci u psychologa nebo psychiatra. V případech, kde je to možné a vhodné, se snažíme zapojit do terapie i nejbližší sociální okolí klienta, jako jeden z vlivů působících na zdraví člověka.

Pokoušíme se vždy hledat a odstraňovat příčiny nemoci a nezaměřovat se jen na její projevy, jinými slovy, nezůstáváme jen u tišení bolesti, ale snažíme se odstranit její příčinu.
Při hodnocení zdravotních obtíží klienta a úspěšnosti léčby konzultují jednotliví lékaři a terapeuti své závěry s ostatními specialisty na klinice, a to buď individuálně nebo na pravidelných společných poradách. Kromě toho na Psychosomatické klinice pravidelně probíhají externí odborné konzultace, tzv. supervize, vedené špičkovými českými odborníky z oblasti psychosomatiky. Při těchto supervizích se anonymně, bez účasti pacientů, diskutují individuální léčebné postupy u komplikovaných případů.

Ne pro všechny potřebné lékařské výkony máme na Psychosomatické klinice specialistu nebo odpovídající diagnostické či jiné zdravotnické zařízení. Abychom mohli zabezpečit skutečně komplexní psychosomatickou péči, spolupracujeme s dalšími lékařskými pracovišti v Praze. Své partnery vybíráme nejen podle vysoké odborné úrovně, ale také podle úrovně služeb, které svým klientům poskytují.zdroj:http://psychosomatika.cz

Co je psychosomatika?

27. prosince 2011 v 14:14 | ADMIN webu

Psychosomatika je moderní mezioborový přístup medicíny k péči o lidské zdraví , který se ve světě rozvíjí od 70. let 20. století. Podstatou tohoto přístupu je komplexní pohled na zdraví člověka. Na rozdíl od medicíny hlavního proudu se psychosomatika zabývá současně tělesnou medicínou (soma = tělo) i medicínou duše (psyché = duše) a sleduje interakce tělesného a duševního zdraví v celém spektru nemocí napříč medicínou.

Bolí či zlobí vás tělo a nevíte si s tím rady?
Nenachází váš lékař příčiny bolestí nebo jiných zdravotních obtíží? Přetrvávají vaše zdravotní problémy i přes intenzivní léčbu nebo se příznaky nemoci stále vracejí i po ukončení léčby? Pak to může znamenat, že vaše tělo je moudré a bolí, aby vás vyzvalo k řešení otázek týkajících se vašeho života a světa, vaší rodiny, práce, zázemí…
Lidské tělo (soma) i duše (psyché) jsou neoddělitelně spojené nádoby .

Většinou je dokonce obtížné určit, kde je prvotní příčina nemoci. Téměř každá nemoc je totiž důsledkem kombinace fyzických, psychických a sociálních vlivů současně působících na člověka. Při celostní léčbě nemocí a péči o zdraví je proto potřeba se věnovat zároveň dobré kondici těla i duše .

Tělesné zdravotní obtíže přetrvávají, pokud biologický samoléčivý potenciál člověka z psychických nebo sociálních důvodů selhává. a naopak dlouhodobé tělesné potíže vedou k duševní zátěži, která se může projevit psychickými problémy.
K léčení psychosomatických zdravotních obtíží je třeba komplexní, tzv. celostní přístup k pacientovi , při němž se spojí specialisté z různých oblastí somatické medicíny, psychologie a psychiatrie. Jejich úzká spolupráce může vést k porozumění příčin nemoci a k její léčbě. Takovou službu nabízí Psychosomatická klinika.zdroj:http://psychosomatika.cz

Základní psychosomatickou kompetenci lékaře lze získat vzděláváním v oblasti psycho- sociálních znalostí.

7. února 2009 v 21:19 | ♥Naposledy.cz♥
Základní psychosomatickou kompetenci lékaře lze získat vzděláváním v oblasti psycho- sociálních znalostí. Předpokládá se základní vzdělání v některém ze somatických oborů na úrovni atestace. Uznáváme, že nejvhodnější kultivace vztahové kompetence je dosaženo v sebezkušenostním výcviku, ten však se pro kompetenci v základní psychosomatické péči lékaře nepožaduje.

Podmínkou pro uznání kompetence lékaře pro základní psychosomatickou péči však je absolvování alespoň 30 hodin balintovských skupin, a pro uznání jeho praxe pro pojišťovnu trvalá supervize v místně organizované skupině lékařů s touto erudicí. Pro intervizi a prevenci vyhoření jsou vhodné balintovské skupiny. [6] Kurz, který může být garantován buď IPVZ nebo LK by měl obsahovat tyto dvě oblasti s následující náplní. Rozsah a počty hodin jsou převzaty ze současně platné německé verze.

1. Psychosomatické základy (teorie 10 hodin)

Ø Psychosociální a kulturní vlivy na onemocnění jednotlivých oborů
Ø Psychické/ psychosomatické poruchy v oborech:
Ø Psychické poruchy: strach, deprese, obsesivně- kompulsivní porucha, poruchy osobnosti, závislosti, psychózy
Ø Somatoformní porucha
Ø Psychosomatická porucha jako taková
Ø Somatopsychická porucha/ porucha přizpůsobení
Ø Posttraumatická stresová porucha
Ø Skreening psychických/psychosomatických poruch pro odbornou psychoterapeutickou/psychosomatickou péči: organizační struktura, indikace a možnosti převedení, indikace pacienta do odborné péče


2. Lékařské vedení rozhovoru (30 hodin)
a. Podpůrný lékařský rozhovor

Ø Vztahová dynamika v medicínském settingu
Ø Sběr anamnestických dat
a. Zjišťování relevantních somatických a psychosociálních faktorů (časová osa)
b. Explorace pacientových modelů stonání a péče
Ø Sdělování diagnózy
a. Adekvátní zprostředkování diagnózy
b. Zajištění srozumitelnosti
Ø Medicínské rozhodování
a. Sdílené rozhodnutí
b. Vytváření informovaného souhlasu
Ø Zvláštnosti rozhovoru s návštěvami
Ø Rozhovor s příslušníky rodiny


b. Obtížné situace v rozhovoru
Ø Sdělování nepříznivé zprávy (selhání terapie, zpráva o smrti)
Ø Poruchy spolupráce
Ø Posilování sebeobsluhy u nemotivovaných pacientů
Ø Okruh se silnými afekty pacientů a příslušníků rodiny (strach, nedůvěra, vztek, smutek)
Ø Rozhovor se suicidálním pacientem


c. Psychosomatický rozhovor
Ø Odebírání psychosomatické anamnézy (časová osa)
Ø Emoční aspekty vnímání a vysvětlování
Ø Rozvíjení psychosomatického ošetřovacího plánu
Ø Motivace psychosomatické léčbě, vysvětlování a podpora
Ø Znovunalézání zdrojů

V našich podmínkách by bylo nejvhodnější organizovat vzdělávání lékařů se zájmem o získání kompetence v základní psychosomatické péči ve dvou horizontech.

1. horizont: uznávání kompetence žadatelů, kteří doloží své dosavadní vzdělání ( často lékaři se sebezkušenostním výcvikem (SUR), nebo lékaři absolventi dalších akreditovaných výcviků nebo psychoterapeutických kurzů, jako např. v hypnóze, fokusingu, práce s časovou osou, kurzu základy psychosomatické medicíny IPVZ atp.)


2. horizont: po zavedení oboru nebo paralelně s procesem 1.horizontu organizovat kurzy s požadovanou náplní akreditované nejlépe IPVZ i LK.

6. Poznámky k realizaci

V našich podmínkách byly již učiněny kroky, které si o zavedení segmentu základní psychosomatické péče přímo říkají. Můžeme počítat s tím, že zde máme:

1. Fungující segment psychoterapie ve zdravotnictví vč. vzdělávání v psychoterapii akreditované pro zdravotnictví s dostatečnou kapacitou, zajištěný zkouškou IPVZ, certifikátem na úrovni funkční specializace a respekt pojišťoven k tomuto vzdělání

2. Dostatek Balintovských vedoucích

3. Vzdělávání v psychosomatické problematice na půdě IPVZ vč.závěrečné zkoušky z této problematiky, zatím bez respektu pojišťoven. Bylo by však možné obsahově přepracovat směrem ke vzdělání v Základní psychosomatické péče.

4. Stovky lékařů, kteří jsou vzděláni v psychosomatické problematice nebo ji dokonce ve své praxi provádějí, ale bez respektu pojišťoven.[7]

5. Lokalizovanou učebnici Základní psychosomatická péče (Tress W., Kruse J., Ott J. (vyd.), Psychosomatische Grundversorgung. Stuttgart: Schattauer Verlag 2004, ISBN 3-7945-2209-5), která může sloužit jak vzdělávání lékařů tak mediků

6. Odborné médium Psych@ Som, sice na úrovni e-zinu, který vychází pravidelně 6x ročně a publikuje odborné články a překlady ze zahraničí z psychosomatické medicíny

7. Nezávislou organizaci Sdružení pro psychosomatiku o.s. působící mezi lékaři všech oborů a klinickými psychology

8. Podporu na půdě lékařských fakult, koordinovat postupně obsahy těchto kurzů- už se děje, každoroční kolokvium [8]

9. Probíhající reformu zdravotnictví, ve které by měly být nuceny pojišťovny se chovat hospodárněji- což je důležitý aspekt k zavedení základní psychosomatické péče.

Zdroj:Klikni !

Honorování lékařských výkonů v oblasti základní psychosomatické péče

7. února 2009 v 21:17 | ♥Naposledy.cz♥
Honorování lékařských výkonů v oblasti základní psychosomatické péče je nezbytné vyjednat s kompetentními orgány ve shodě s odbornými společnostmi, především Psychiatrickou společností jako navrhovatelem nových výkonů a Českou psychoterapeutickou společností jako pravděpodobného garanta vzdělávání.

( Jako výchozí návrh pro odbornou diskusi uvádíme německou verzi, která vznikla za poněkud odlišných organizačních podmínek. V tom, že by za zvýšenou kompetenci měli být lékaři honorováni také u nás, není pochyb.)[2]

Tabulka 1-2 Čísla a hodnoty bodů jednotných měřítek pro oceňování lékařských výkonů a tarifních předpisů zdravotních pojišťoven pro honorování výkonů v oblasti základní psychosomatické péče

Číslo
Výkon
Hodnota bodů
35570[3]
(850)[4]
Diferenciálně diagnostické vyjasňování psychosomatických projevů nemoci s písemným záznamem o etiologických souvislostech, včetně poradenství, až dvakrát v jednom léčebném případu
250 ?[5]
35571
(851)
Verbální intervence u psychosomatických stavů nemoci při systematickém využívání interakce mezi lékařem a pacientem, při každém sezení (minimální doba 15 minut)
450 ?
35572
(855)
Nácvikové metody (autogenní trénink, progresivní relaxace podle Jacobsona) jako individuální terapie, včetně verbálních intervencí a uvádění pacienta do metody, při každém sezení (minimální doba 15 minut)
500 ?
35573
(856)
Nácvikové metody (autogenní trénink, progresivní relaxace podle Jacobsona) jako skupinová terapie (2 až 10 účastníků), včetně verbálních intervencí a uvádění pacientů do metody, na účastníka a sezení (minimální doba 50 minut)
140 ?
35574
(857)
Nácvikové metody (autogenní trénink, progresivní relaxace podle Jacobsona) jako skupinová terapie (2 až 6 účastníků) u dětí a/nebo mladistvých, včetně verbálních intervencí a uvádění pacientů do metody, na účastníka a sezení (minimální doba 30 minut)
150 ?
35575
(858)
Léčba jedné osoby hypnózou, včetně verbálních intervencí
375 ?
Škrtnuté výkony po diskusi na fóru Sdružení pro psychosomatiku o.s.,

Zdroj:Klikni !

Základní psychosomatická péče je míněna jako zvýšení kompetence somatických lékařů s ohledem na bio-psycho-sociální model nemoci.

7. února 2009 v 21:15 | ♥Naposledy.cz♥
Základní psychosomatická péče je míněna jako zvýšení kompetence somatických lékařů s ohledem na bio-psycho-sociální model nemoci.

Bezpodmínečnou základnou je aktivní, kontinuální a důvěru zprostředkovávající formování vztahu mezi lékařem a pacientem.


Tímto způsobem pokrývá základní psychosomatická péče potřebu léčby většiny těch psychogenních nemocí, pro které není zapotřebí žádná rozsáhlá a dlouhodobá psychoterapie prováděná odborným psychoterapeutem.

Jako terapeutické metody v základní psychosomatické péči se předpokládají:

è verbální intervence po dobu minimálně 20 minut, která se zcela zaměřuje na právě aktuální stav nemoci. Systematická a introspekci podporující forma rozhovoru chce pacientovi zprostředkovat vhledy do psychosomatických souvislostí procesů nemoci a do významu patogenních vztahů.

Terapeut přitom zohledňuje a využívá pro nemoc specifické interakce mezi ním a pacientem, v nichž se znázorňuje vztahově-patologický základ nemoci. Nad tento rámec se usiluje o to, aby pacient rozvinul schopnosti sloužící k vypořádávání se s nemocí, a to případně na základě zapojení vztahových osob z pacientova okolí.

Psychoterapeuticky zaměřené vedení rozhovoru si klade za cíl:
· podněcovat introspekci pacienta,
· zprostředkovávat emocionálně nesené vhledy do psychosomatických souvislostí dění v nemoci
· projasňovat význam konfliktů na straně pacienta, které se na nemoci podílejí.

Předpokladem pro výše uvedené cíle je nosný vztah mezi lékařem a pacientem, symetrie dialogu.

Zdroj:Klikni !

Definovaným cílem základní psychosomatické péče je co možná nejčasnější diferenciálně-diagnostické vyjasnění komplexních klinických obrazů nemoci (tzn. somatické, psychické a psychosociální aspekty nemoci).

7. února 2009 v 21:13 | ♥Naposledy.cz♥
Definovaným cílem základní psychosomatické péče je co možná nejčasnější diferenciálně-diagnostické vyjasnění komplexních klinických obrazů nemoci (tzn. somatické, psychické a psychosociální aspekty nemoci).

Je nutné rozpoznávat etiologická propojení mezi psychickými a somatickými faktory nemoci a přisuzovat jim váhu v jejich patogenním významu, a to v rámci komplexní bio-psycho-sociální diagnózy. K orgánově-medicínské diagnóze se tak přidává diagnóza vztahů.

Pokud se ukazuje, že pacientova osobnostní struktura a jeho aktuální vztahy významně přispívají k interakci psychických a somatických faktorů nemoci, pacient se motivuje k zahájení etiologicky zaměřené psychoterapii u odborného psychoterapeuta, ať už k tomu vybaveného lékaře nebo klinického psychologa.



Základní psychosomatická péče vyžaduje léčbu nemoci orientující se podle aktuálního stavu nemoci, která zahrnuje následující cíle:


·
zmírnění symptomů
· zprostředkování vhledu do patogenních souvislostí (rozporuplnosti, konflikty)
· porozumění situaci, jež vyvolává klinický obraz stavu
· profylaktická orientace pacienta a jeho nejbližších vztahových osob (změna způsobu života, překonání zábran, vyhýbání se konfliktním oblastem)

Zdroj:Klikni !

Česká medicína se od začátku devadesátých let snaží udržet krok s medicínou v ostatních zemích EU při zachování vlastní dobré tradice.

7. února 2009 v 21:09 | ♥Naposledy.cz♥
Česká medicína se od začátku devadesátých let snaží udržet krok s medicínou v ostatních zemích EU při zachování vlastní dobré tradice. Pokud jde o technické vybavení a používání nových léků a léčebných metod s ohledem na biologické poznatky o nemocech, není pochyb, že se to daří jen za cenu obtížně kontrolovatelného vzestup nákladů na zdravotnictví.

Při
zavádění nových metod a oborů (paliativní péče, léčba bolesti) se totiž nepodařilo přenést k nám současně praxi zavedených metod psychosomatické medicíny
[1] a bohužel ani navázat na zdejší originální výzkumy v oblasti bio-psycho-sociálního modelu nemoci.

Například skupina autorů Výzkumného ústavu psychiatrického kolem Baudiše, Mudry a Škody přinesla v osmdesátých letech jasné důkazy o existenci až 20% nerozpoznané psychiatrické problematiky u pacientů v ordinacích praktických lékařů, u kterých významnou roli v jejich stonání hrají psycho-sociální aspekty, a navrhli řešení v podobě vzdělávacího programu pro obvodní lékaře (Baudiš a kol. 1986 ).

Pokud je nám známo, připravila Psychiatrická klinika v osmdesátých letech pregraduální a následně i postgraduální koncepci výuky psychosomatické problematiky na 1.LF UK, která se nerealizovala. V téže době podobné výzkumy provedené německými kolegy ve Spolkové republice Německo, vedly ke stejným závěrům.

(z pozdějších např. Rief a kol. 2001 ) Tam však byly uvedeny do praxe a vedly k nárůstu vzdělanosti praktických lékařů a specialistů také v oblasti psychosociálních aspektů nemocí. V roce 1987 byla v Německu definována a do praxe zavedna základní psychosomatická péče.

(Tress a kol. 2008 ) Při všech pochybnostech, které k naplnění Engelova bio-psycho-sociálního modelu nemoci přijatého Světovou zdravotnickou organizací už v r.1977 můžeme mít, jsou to především ekonomické argumenty, které nás vedou k tomu, abychom se znovu pokusili tento model nabídnout české veřejnosti. Za zmínku stojí že němečtí kolegové se obrátili nejprve nikoli na odborné společnosti, ale na pojišťovny. A uspěli.

I u nás byly publikovány jasné ekonomické údaje dokládající přínos bio-psycho-sociálně orientovaného přístupu k nemocným. (Honzák, 1989 ) Ale tehdy zde nebyly ani pojišťovny ani dostatečně silné skupiny, které by tento trend, ostatně zcela nezajímavý pro firmy podnikající ve zdravotnictví, prosadily.



Segment základní psychosomatické péče, tak jak je zaveden v Německých spolkových zemích, je určen té části veřejnosti, která využívá služeb veřejného zdravotnictví pro somatické projevy svých neuvědomovaných psycho-sociálních problémů ve stále složitější společnosti. Počet takových pacientů prudce stoupá také u nás.

Pokud není medicínský systém kompetentní pracovat s psychickými a sociálními aspekty tělesných nemocí, velká část těchto pacientů zbytečně chronifikuje a neúměrně zatěžuje náš zdravotnický systém.

Samozřejmě, v medicíně zaměřené na zisk, je tato část nemocných vítaným zdrojem finančních prostředků jak pro lékaře tak pro další podnikatele v oblasti zdravotnictví. Stávají se však také oběťmi léčitelů a nejrůznějších šarlatánů, kteří se na této oblasti přiživují. Tím, že se nestaráme o tuto část našich pacientů kompetentně, sami se podílíme na rozvoji paramedicínské podnikatelské oblasti.

Domníváme se, že řešením je také u nás založení segmentu základní psychosomatické péče podle německého vzoru. Všechny potřebné informace včetně odborných znalostí zájemce nalezne v učebnici Základní psychosomatická péče německých autorů, která může v projektu posloužit jako osvědčená učebnice. (Tress a kol, 2008) Je nám jasné, že v současné nepřehledné situaci zápasu o reformu zdravotnictví, se může zdát tato již mnohokrát vyzdvižená a neúspěšná snaha o rozšíření vzdělanosti našich lékařů pošetilá.

Mezi staršími nositeli psychosomatické tradice panuje pochopitelná skepse, protože byli již tolikrát ve svých očekáváních zklamáni. Existuje zde však skupina mladších lékařů, kteří jsou vzdělaní také v oblasti psycho-sociálních aspektů nemocí, jsou připraveni s pacienty pracovat nebo s nimi již takto pracují, potřebují však pro svou práci vytvořit podmínky.

Pracovní skupina organizovaná výborem psychosomatické sekce Psychiatrické společnosti připravila tento materiál, který po diskusi mezi zainteresovanými lékaři, předkládá výboru Psychiatrické společnosti k projednání.

Domníváme se, že kdybychom získali podporu aspoň některých zkušených členů výboru, mohli bychom se pokusit posunout jednání o zavedení segmentu základní psychosomatické péče na potřebnou úroveň.

Psychosomatická sekce naopak nabízí výboru PS program i s personálním zázemím (lektory, učebnici, řadu lékařů již vzdělaných v této oblasti, návaznost na psychoterapeutická pracoviště, systém balintovských skupin tec.), který by posunul psychiatrii blíže k ostatním medicínským oborům.

Zdroj:Klikni !
 
 

Reklama