STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Psychogymnastika

Psychogymnastika je neverbální technika, při které je slovní komunikace nahražena mimikou, gesty, pohybem. Na neverbální úrovni reagují mnozí pacienti spontánněji a pravdivěji než při slovním projevu.

7. února 2009 v 18:54 | ♥Naposledy.cz♥
PSYCHOGYMNASTIKA

Psychogymnastika je neverbální technika, při které je slovní komunikace nahražena mimikou, gesty, pohybem. Na neverbální úrovni reagují mnozí pacienti spontánněji a pravdivěji než při slovním projevu. Zvýrazňuje se emoční prožitek.

Je to metoda, která využívá pohybu a mimiky s vyloučením řeči. Tím, že se projev člověka o něco ochudí, ale součsně je možno pozorovat řadu věcí, které nám při tom, když se mluví ujdou. Když člověk nesmí použít řeči a může se jenom projevovat pohybem, mohou se projevit složky a tendence osobnosti, které jinak zůstávají skryty. To platí i o dotekových technikách.

Psychogymnastika se skládá z části, kdy se nějaké téma pohybově předvádí, a z části, kdy účinkující i přihlížející vyjadřují k předvědené scéně slovy své pocity. Někdy hraje pantomimicky celá skupina,, jindy každý zvlášť.

Oblíbenou pantomimickou hrou, při níž se členové skupiny rozdělují do dvojic je hra na téma "usmířující a uražený". Jeden ze dvojice si představí situaci, ve které se cítí někým uražen. Druhý, původce urážky, se ho snaží usmířit.

Někdo je v usmiřování vynalézavý a neodbytný, jiný se rychle vzdá a sám se také urazí. Po předvedení scény si partneři ve dvojicích změní role. Diskuze k prožitkům zahrne zpravidla spontánně úvahy o typických chováních pacientů doma, s jejich výhodami a nevýhodami.

Jinými tématy bývá "zrcadlo" s pantomimickým předváděním toho, jak je člověk skupinovu viděn, "zakázané ovoce", kde se symbolicky projevuje jednání vůči významné přitažlivé hodnotě, která je však z nějakých důvodů zakázana (může být symbolizována například jablkem). Podobně jako v psychodramatu lze v pantomimě přehrávat různé konfliktní situace z domova i ze skupiny.

CVIČENÍ:
V dalším cvičení se zkusíme otevřít pěti posvátným rytmům těla, které jsou esenci těla v pohybu, těla v spojení s druhým tělem, těla v plném životě. Jde o to vytančit se zevnitř ven, nikoliv naopak. Buďte k sobě pozorvní a hledejte tyto rytmy. Jsou to plynutí, staccato, chaos, lyrický rytmus a klid. Není pro ně vnější vzorec, jsou v každém z nás a je třeba jen jim dovolit se pohybovat.

Na úvod krátké strukturované ROZCVIČENÍ:

Pomalu se postav, představ si siluetu osamělého tanečníka - sebe sama - na holém jevišti proti bílému pozadí. Jsi v naprostém klidu, tišší než noc. Cítíš, jak tvůj dech stoupá a klesá, zvedá tvojí hruď a stahuje ji. Necháš klesnout hlavu, cítíš její váhu, zakroužíš ji pomalu doprava, doleva. Ramena se plynule rozvlní.

Přidávají se lokty a pomalu vláčně kreslí v prostoru. Vedení pomalu přebírají dlaně a samy se roztančí. Pohyb se dostává ke kyčlím, roztáčíš se a kroužíš kolem své osy, ohýbaš se, zdviháš kolena, opisuješ nimi oblouky. Nakonec se nechávají svést chodidla, vykročí, pátravě a něžně se dostávají do pohybu. Pomalu začíná hudba...nech se nést prostorem jejím plynoucím rytmem.


PLYNUTÍ: tělo se ztišilo, dech se zmírnil. Nech se unášet plynoucím rytmem a postupně jejj zesiluj v pohybu, přeháněj, s nádechem se rozpínej, s výdechem klesej. Vez se na vlně hudby a pohybu. Hluboce vdechuj a vydechuj, v pohybech nejsou žádné ostré hrany, pouze křivky, nekonečné spirály. Stáváš se mořem vln. Jsi uvolněný(á), tělo plně spočívá ve svém těžišti, plyne do všech stran.

Jakoby se moře náhle rozbouřilo, nástupují bubny a energie začíná pravidelně pulzovat. Pobyhy se zostřují ve staccatu.

STACCATO: tělo se zmítá ve vlnách, pohyby začínají být ostré, rázné, z nohou a rukou se stávají bicí nástroje, vydupáváš rytmus do podlahy a do prostoru. Paže šlehají, chodidla duní, tělo sebou tepe v pravidelném silném rytmu.
Tempo se zrychluje, vstupuješ do chaosu.

CHAOS: ztrácíš kontrolu, kašleš na ní, topíš se v rytmu, propadáš se hlouběji a hlouběji do sebe, probouzí se trans, z reproduktorů detonují bubny, tělo se točí, svíjí, tepe, poddává se, hroutí, létá, vlní, jsti plný (plná) elektřiny. Jen vybouchnout jako sopka.
Už hrozil výbuch, nebo je za tebou, náhle se rytmus mění v lyrický.

LYRICKÝ RYTMUS: sklouzáváš do oblých křivek, konejšivý pohyb, lehký jako vánek, plující vzduchem, létaš, vzášíš se, tvůj pohyb je stále pomalejší a hladivější.
Postupně přecházíš do klidu, leháš si na podlahu.


KLID: ležíš na podlaze, pozoruješ svůj dech. Je to klid ale klid naplněný životem. Jde z tebe záře. Tělo je klidné ale uvnitř všechno víří životem a pohybem. Cítíš ty rytmy?

Zdroj:Klikni !
 
 

Reklama