STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU




Admin-naposledy@seznam.cz








*Psychodrama

Psychodrama používá divadelních výrazových prostředků. Rozvíjí spontaneitu, umožňuje cvičit různé varianty řešení obtížných situací a přiměřenějších způsobů jednání.

7. února 2009 v 18:50 | ♥Naposledy.cz♥
PSYCHODRAMA

Psychodrama používá divadelních výrazových prostředků. Rozvíjí spontaneitu, umožňuje cvičit různé varianty řešení obtížných situací a přiměřenějších způsobů jednání.

Pacient může hrát sebe nebo druhé osoby. Spoluherci mohou být pacienti, terapeuti nebo rodinní přislušníci. Hraní role i přihlížení usnadňuje vypořádání se s minulostí a přípravu na řešení úkolů v budoucnosti.

Namísto aby se o určité situaci nebo konfliktu jen vyprávělo, dramaticky se předvede. Pacient si k tomu vybere ze členů skupiny potřebné osoby, přidělí jim role osob ze svého okolí a ti mu pomohou příslušnou scénu improvizovaně přehrát.

Nevadí, že to dopadne trochu jinak, než událost probíha ve skutečnosti, jde zejména o předvedení způsobu, jak pacient v dané situaci jedná. Hrát se může uprostřed kruhu, ale je výhodné, je-li v místnosti stupínek či pódium, které funguje jako jeviště.

Kromě prostého hraní vlastní role se v psychodramatu používá řady dalších technik, které pacientovi, spoluhercům a divákům umožní hlouběji proniknut do problému.

Jednou z nich je monológ: pacient po odehrání scény zůstane na jevišti sedět nebo se prochází a hlasitě vyjadřuje, co mu thne hlavou. Tak mají diváci možnost poznat nejen to, co v představení probíhá, ale i to, co si při tom pacient myslí. Při technice zvané dvojník se spolupacient postaví vedle hrajicího nebo za něj a chvílemi za něj mluví, jako by mu četl myšlenky.

Dvojník může také vystupovat jako pacientovo "svědomí", nebo jako "pokušitel". To může pacienta vyprovokovat k dalším hlubším úvahám. Jinou oblíbenou rolí je výměna rolí. Pacient přebírá roli někoho ze svého okolí a jiný pacient hraje jeho.

Musí se vžívat do pocitů své partnerky, rodičů, apod. Tím se učí pochopit stanovisko toho druhého. Při technice zvané "zrcadlo" sedí pacient v publiku a splupacienti přehrávají, zpravidla trochu karikují, jeho typické projevy chování, nad kterými by se měl zamyslet.
V psychodramatu se mohou přehrávat různé verze konfliktu a učit se jak je řešit více adaptivně.

Důležitou součásti psychodramatu je i sdělování pocitů diváků z předváděných scének, které následuje po každé hře.


Doplněk: NĚKTERÁ CVIČENÍ

CVIČENÍ: Toto cvičení udělejte ve dvojicích. Zabývejte se chvílí člověkem, který vám vadí (nepoužijte jeho jméno).

1) Najděte na něm alespoň 5 vlastností, které vám vadí

2) Popište, jak vypadají tyto vlastnosti v konkrétní situaci - co dělá, jak mluví, jak vypadá, jak se pohybuje, jak to vy prožíváte, k čemu vás to nutí, jak na to reagujete.

3) Zkuste chování tohoto člověka přehrát před partnerem ve dvojici, mluvit jako on, gestikulovat, apod.

4) Hluboce se zamyslete sami nad sebou a řekněte pak, v čem jste stejní a chováte se jako dotyčná osoba.

5) Svému partnerovi ve dvojici nyní řekněte to, co byste doopravdy chtěli říci dotyčnému člověku, kdyby to bylo možné úplně bez kontroly.


Cvičení: pro 3 osoby :

1 je aktér, dva pomocníci. Všichni si vyzkouší všechny 3 role. Důležité je naučit se flexibilitu v rolích, schopnost přecházet z jedné do druhé.
Zadání problému: Vzpomeň si na situaci z dětství anebo puberty, kdy jsi se cítil(-a) velmi zraněný(-á) někým, kdo byl velmi důležitý.

1. Jdi do role agresora, abys ukázal pomocníkovi, jak jsi byl(-a) zraňován(-a) tak, aby to potom on mohl dobře zahrát.



2. Popiš druhému pomocníkovi, jak jsi se vevnitř cítil jako zraněné dítě a zahrej mu jeho roli tak, aby to potom on mohl dobře zahrát.


3. Pomocníci zahrají tuto situaci a ty v poloze metakomunikátora pozoruj, co se děje mezi nimi, můžeš je opravovat, upřesňovat, dramatizovat i přes hranice, amplifikovat.

4. Pozorovatel se promění na strážného anděla zraněného dítěte - má přístup ke schopnostem, které toto zraněné dítě v době zranění nemělo. Změní se na někoho, kdo věří v kvality tohoto dítěte. Někdy pomůže vzpomínka na někoho, kdo chránil v dětství, nebo na nějakou mýtickou figuru.


5. Zraněné dítě použije tuto schopnost nově v roli původní. Vyrovná se s agresorem s novou dovedností.

Zdroj:Klikni !
 
 

Reklama