MOJE STRÁNKY JSOU INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU












*Psychické problémy

Jen malá část lidí, kteří potřebují pomoc psychiatra, zaklepe na dveře jeho ordinace. Na vině jsou stále předsudky. Potenciální pacienti se pak uchylují k samoléčbě, která může mít nebezpečné následky.

26. listopadu 2011 v 16:01 | ADMIN webu
Psychickými potížemi a nemocemi, které jsou pro mnoho lidí strašákem, trpí ve skutečnosti téměř třetina populace. Bohužel většina z nich se k lékaři nikdy nevydá a se svými problémy bojuje sama. Přitom psychická onemocnění jsou stejná jako choroby těla, vyžadují včasnou a účinnou léčbu. Pak je možné pacienta vrátit zpět do života.


Podle studií České psychiatrické společnosti nějakou formou psychické poruchy trpí tři miliony obyvatel Česka. Do psychiatrické ambulance ale dochází jen asi půl milionu z nich. U duševních onemocnění ale platí to samé jako u chorob fyzických, když pacient přijde k lékaři včas, má mnohem větší šanci na úplné uzdravení.


"Čím déle choroba trvá, tím víc změn se odehraje v mozku. Ano, i pozdější léčbou se pomůže, ale už ne tak, jako kdyby to bylo hned," vysvětluje Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Přesto v pacientech a často i v jejich okolí převládá dojem, že navštívit psychiatra je totéž jako nosit nálepku blázen.

Laičtí rádci

Velkým problémem pro psychiatrické pacienty jsou "dobré" rady jejich okolí. Často slýchají, že je potřeba se vzchopit, nemyslet na své obtíže a hlavně nepředstírat nemoc. Není neobvyklé, že si okolí o pacientovi myslí, že je jen líný, protože přece vypadá zdravě. Ve skutečnosti jsou psychická onemocnění stejnými nemocemi jako třeba společensky přijatelná cukrovka nebo vyšší tlak.


Při jejich zanedbání hrozí vážné komplikace, včetně možné smrti, proto by pacient neměl návštěvu odborníka odkládat bez ohledu na poznámky "rádců". "Psychiatrie je obor, kde máme nejvíce odborníků mezi laiky, kteří mají pocit, že mu rozumí, byť to není vůbec pravda," upozorňuje profesor Raboch. Nebezpečná je také "samoléčba", ať už ordinovaná samotným pacientem, nebo někým z jeho blízkých.

"Panuje mýtus, že když je přípravek z přírody, tak je naprosto zdraví prospěšný a nemá žádné vedlejší účinky," varuje Dagmar Lincová, zástupkyně přednosty Farmakologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pozor na třezalku

Například třezalka snižuje účinnost léků na srdeční problémy a astma, navíc způsobuje nespolehlivost hormonální antikoncepce, vyloženě nevhodná je pro pacienty po transplantacích orgánů.

Oblíbený potravinový doplněk Ginkgo biloba se nesmí užívat společně s acylpyrinem a léky snižujícími srážlivost krve, přípravek totiž zvyšuje krvácivost.

"Pacienti se velmi obávají i antidepresiv v domnění, že jim zcela změní osobnost a podlomí jejich charakter. To je však pouhý mýtus, antidepresiva naopak člověku pomáhají, aby se vrátil zpět do běžného života," dodává docentka Lincová. Vývoj antidepresiv šel přitom mimořádně kupředu a v současnosti mají minimum nežádoucích účinků.

Stejně tak neplatí, že na antidepresivech vzniká závislost. Závislý se pacient může stát na alkoholu, ten bývá častou volbou v případě psychických problémů, anebo lecích na uklidnění, takzvaných anxiolytikách. "Ty mají své místo jako léky první volby ve fázi akutních psychických problémů, ale dlouhodobě problém neřeší, tam musí nastoupit terapie antidepresivy," vysvětluje docentka Lincová. Antidepresiva přitom může předepsat i praktický lékař.

Splín, nebo deprese?

Poznat, kdy by člověk měl jít s depresí k lékaři, lze jednoduše. Když nepříznivý stav trvá dlouho, a navíc neodpovídá situaci, kterou člověk prožívá, měl by vyhledat lékaře.

Základní léky mohou předepsat i praktičtí lékaři. Naopak při chmurách, které člověk může zvládnout sám, nejlépe pomáhá fyzická aktivita, například jít si zaběhat.
Pozitivní vliv mají i některé potraviny. Pomáhá například konzumace čokolády nebo banánů.

Nebojte se lékařů

V hlavách mnohých lidí stále žije představa psychiatra jako poněkud roztržitého, od reality odtrženého postaršího pána s plnovousem, který si mne bradu a podivně bručí. Přitom psychiatr je lékař jako každý jiný, má za sebou mnoho let náročných studií a jeho úkolem je pomoci pacientovi, nikoliv jej trápit.

"K lékaři je potřeba se vydat, když obtíže způsobují značnou psychickou nepohodu pacienta nebo jakmile pacient není schopen vykonávat každodenní činnosti, aniž by mu to způsobovalo problémy," vysvětluje Martin Anders, odborný asistent Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN.
Samotná návštěva psychiatrické ordinace z vás určitě neudělá blázna.

"Veřejnost se nesprávně domnívá, že psychiatričtí pacienti jsou nějak odlišní od ostatní populace. Nezáleží na tom, zda je u pacienta diagnostikována těžká schizofrenie, nebo jen lehčí forma úzkostné poruchy, stejně je vnímán negativně," dodává Anders.

Právě strach ze stigmatizace je u mnohých pacientů tak silný, že se snaží ignorovat příznaky psychických problémů a k lékaři přichází často až po mnoha letech utrpení, které je však zbytečné.zdroj:http://zdravi.denik.cz
 
 

Reklama