STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU



















*Život s poruchou osobnosti aneb Životopis Sandry
















Sandra o sobě: Pomáhat je mé poslání





A i tobě ráda pomůžu ,ano i tobě co teď čteš tyto moje věty.Jsem ametér Peer Konzultant,to je osoba která má zkušenost s duševním onemocněním a ráda pomohu i tobě nejen přez svůj životní příběh.Jsem tu i pro tebe a záleží mi na tobě i když tě zatím neznám.Někdy stačí mít si ským promluvit,a věř že já ti budu rozumět a možná zjistíme že jsem měla ten samí problém co máš ty.Stačí když se semnou spojíš,můžeme si spolu povídat tady na mém chatu:




Sandra není nyní v místnostiChat




A věř mi jento že už to tu čteš ,teď tady tyto moje řádky, znamená že jsi na dobré cestě,máš snahu a odvahu řešit svojí situaci a to je moc dobře a já tě za to obdivuji,protože jiný zatím tuhle tvou odvahu ježtě nenašly.A až se posuneš tak daleko jako já, a jde to věř mi,třeba i ty budeš chtít být Peer konzultant, ať užamatér nebo profík a pomáhat dál druhým.Tak mi napiš a věř že všechno bude zase dobré,ničeho se neboj,protože už nejsi sám/sama, ale máš mne:-)


S láskou tvá Sandra



Kdyby jste chtěly pomoci Sandře k lepšímu životu ,nebo podpořit tyto nezyskové stránky,tak budu ráda,ale nejedná se o žádnou sbírku.
Je to zcela dobrovolné.


IBAN : CZ68 30 30 0000001303050018
čú:1303050018/3030



A shledáte-ly tyto stránečky alespoň trochu užitečnými ,prosím pomožte o nich informovat ostaní pomocí vložení odkazu či obrázku který najdete klinutím na odkaz níže.Vložte jej na své strányky, profily atd..aby se pomoc dostala ke všem kteří jí hledají a potřebují.

Děkuji


Pokračuj rolováním dolů

*Psychiatrická péče

Individuální psychoterapie - jak a v čem pomůže návštěva u psychologa

7. června 2016 v 17:42 | Admin
dyž máme v životě problém, většinou toužíme po jasném a rychlém řešení. Nejčastější laická představa o sezení u psychologa zní: "Půjdu za ním a on mi poradí." Psychoterapie však nabízí mnohem více, než laciné pouťové rady. Nabízí možnost - jak při troše úsilí a práce - změnit sebe, a tím i "svět okolo nás".
Věděli jste, že vám psychoterapii (sezení u psychologa) může hradit vaše zdravotní pojišťovna? Doporučení vám může napsat váš praktický lékař nebo psychiatr. Pokud ale nechcete čekat dlouho na objednání, případně toužíte jít k někomu renomovanému, máte možnost i přímé platby. (Zkušenost ukazuje, že když si terapii platíme, jsme často motivovanější a dosáhneme větších pokroků.)

Psychoterapie jako léčebná metoda

Možná jste celý život toužili po někom, kdo by vám rozuměl, kdo by tu byl jenom pro vás. Psycholog je člověk, kterému se můžete svěřit úplně se vším. Hlavním léčebným faktorem (u opravdu špičkových profesionálů) bývá terapeutický vztah. "Léčebné pouto, jakési lano mezi dvěma lidmi, kterým jeden jistí druhého při výstupu z propasti životní krize zpět na světlo," vysvětluje brněnská psycholožka Beata Nour Mohammadi. Zatímco u psychiatra musí fungovat "chemie léků", u psychologa by to měla být "chemie vztahu", kdy je vám - kromě odborné kompetence - schopen nabídnout i bezpodmínečné pozitivní přijetí a opravdový zájem o vás jako o člověka.

Je velmi úlevné mít někoho, za kým můžeme pravidelně docházet. Osobnost a zažité vzorce chování nelze změnit během jednoho sezení. Terapie působí v čase. Postupně se nám otevírají nové možnosti - přicházíme na nové věci, stáváme se vědomějšími a v ideálním případě si našich změn začíná postupně všímat i okolí. Byť nemá cenu si nalhávat, že samotný proces terapie bývá často náročný a bolestný.

Výhody individuální psychoterapie

Pravděpodobně největším přínosem pro člověka, který absolvuje terapii, je to, že zpátky získá svoji moc (kompetenci). Psychoterapeut dbá, aby si na něm klient nevytvořil závislost, a posiluje jeho samostatnost. K dalším přínosům patří posílené sebevědomí a sebeúcta, lepší sebe-uvědomování, schopnost vyjadřovat své pocity, být více upřímný a řešit s větším nadhledem problémy, zlepšení komunikace a v neposlední řadě ustoupení negativních příznaků (strachu, úzkostí, nejistot) a zlepšení nálady.

Jedinečnost individuální psychoterapie (na rozdíl od skupinové) pak tkví v tom, že psychologa máte sami pro sebe. Můžete mu svěřit, co jste ještě nikdy nikomu neřekli a o čem byste se neodvážili hovořit před skupinou. Máte více času pro sebe a terapie může jít do větší hloubky.


26.09.2014
autor: Mgr. Jiří Hamerský

Už jsem se léčil, ale potřebuji další pomoc

5. dubna 2014 v 20:29 | Admin

Už jsem se léčil, ale potřebuji další pomoc

Pokud jste otevřeli tuto stránku, jste pravděpodobně v situaci, kdy jste pociťoval/a nebo pociťujete psychické obtíže a snažil/a jste se nebo se je snažíte aktuálně řešit. Není lehké přiznat si přítomnost takových obtíží a potřebu vyhledat odbornou pomoc. To, že jste dospěli až sem, svědčí o Vaší síle a odvaze.
Ačkoli bývá psychiatrická péče někdy ve společnosti vnímaná s despektem a obavami, jde o odbornou pomoc stejně, jako když řešíme jakékoli jiné zdravotní problémy. Bohužel řada lidí své psychické problémy z různých důvodů nepřiznává či nerozpoznává (mluví se o tzv. skryté nemocnosti) nebo nedostává adekvátní odbornou pomoc a často zbytečně a dlouho trpí.

Jak se vyznat ve své situaci, kde nyní jsem?

Rozmýšlení nad tím, jaká je Vaše situace, co Vám pomáhá a co dále potřebujete, je velmi důležité. Pokud vnímáte, že potřebujete více podpory, informací, služeb nebo změnu v podpoře či pomoci, kterou nyní dostáváte, je to naprosto v pořádku. Psychické problémy, jejich vývoj a potřeby každého se liší a v čase proměňují.
Pravděpodobně zjišťujete, co nebo kdo Vám pomáhá a co naopak Vaše potíže zhoršuje. Možná Vaše obtíže již v minulosti odezněly a nyní se opět probouzejí nebo se objevují obtíže nové, které dosud neznáte. To se může dít v souvislosti s novými životními událostmi nebo i bez zjevných souvislostí. Je především důležité, jak Vy osobně prožíváte míru těchto obtíží a to, jak vstupují do Vaší osobní spokojenosti a běžného fungování. Ať už své obtíže či situaci považujete za mírné či závažné, považujeme za důležité je řešit, neboť věříme v možné zlepšení situace.
Zvažte, kolik a jakou pomoc v současné době potřebujete. Pokud pro své rozhodování, na koho se obrátit, potřebujete více informací, můžete se obrátit na pracovníky, se kterými jste v kontaktu, nebo na některou z poraden viz níže, kde mají přehled o dostupných službách a mohou Vám pomoci se ve Vaší situaci lépe zorientovat a najít vhodnou pomoc.

Kde nyní jsem, jak závažné jsou mé obtíže?

Pokud vnímáte, že se potřebujete více zorientovat v tom, co nyní prožíváte, dovolujeme si Vám nabídnout základní vodítko pro Vaši orientaci a posouzení Vaší situace v části webu "Ještě jsem se neléčil a cítím potíže".
Pokud v současnosti pracujete s některým odborníkem, můžete svou situaci samozřejmě řešit s ním. Případně se můžete obrátit na "Internetové poradny", "Linky důvěry" nebo na "Ambulance psychiatrů" a "Ambulance klinických psychologů".

Kdo mi může pomoci?

Ve "Slovníčku pojmů" najdete seznam jednotlivých profesí v rámci psychiatrické péče s popisem, co dělají a jak Vám mohou pomoci.

Kde a jakou pomoc mohu najít?

"Základní sociální poradenství" (informace o službách, jejich dostupnosti, orientace a doprovázení v situaci atd.) poskytuje každá sociální služba a pracovníci jednotlivých služeb Vás jistě rádi nasměrují.
Cílené poradenství s možností doprovázení v řešení situace nabízí tzv. "Odborné sociální poradenství" v rámci"Služeb psychiatrické rehabilitace".
"Občanské poradny" mají za úkol poskytovat lidem informace a kontakty na jiná odborná pracoviště a být především průvodcem po celou dobu obtíží. Služby poskytované občanskou poradnou nejsou spojeny se specifickým okruhem obtíží, mají široký záběr a zasahují do mnoha oblastí lidského života.
"Specializované poradny" reagují na potřebu specifické odborné pomoci a nabízejí cílenou podporu při určitých psychických obtížích.
Můžete také využít "Internetové poradny", "Linky důvěry" nebo se obrátit přímo na vybranou službu.
zdroj:http://www.psychoportal.cz/

Psycholog, psychiatr, psychoterapeut... Psycholog, psychiatr, psychoterapeut. Za kým z nich se vydat a co od něho čekat

29. března 2014 v 21:03 | Admin
Ve světě somatické, tedy k tělu se vztahující medicíny jdeme vždy nejdřív za praktickým lékařem. Malé bolístky zvládne sám a u těch větších přesně ví, kam nás s nimi poslat. S péčí o duši je to už těžší. Často nevíme, kde začít, a nakonec se mnohdy ani nedozvíme, jak pokračovat.
"Jednoduchá pomůcka praví, že rozdíl mezi psychiatrem a psychologem je ten, že psychiatr může předepisovat léky. Tak jednoduché to ale není. "
Když se mě zeptáte, jaké pracovní pozice existují v tiskárně, nebudu o tom vědět nic. Stejně tak netuším, jak to chodí ve vrcholovém managementu banky nebo v matematickém ústavu. Nemám zatím důvod to vědět. Zato vím, jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem - a to zas nemáte důvod vědět vy. Nebo ano?

Psychiatr

Psychiatr je lékař. Vystudoval medicínu. Stejně jako ostatní doktoři chodil na pitvy, učil se anatomii, fyziologii, chirurgii, infektologii… Zná zkrátka všechno, co by lékař měl znát.
Mezi vysokoškolským vzděláním chirurga, praktického lékaře nebo psychiatra není rozdíl. Specializace na duševní poruchy přichází až v rámci předatestační přípravy ve zdravotnictví, když absolvent medicíny nastoupí do praxe.
Lékař, který se rozhodne specializovat na psychiatrii, stráví vždy několik měsíců na chirurgii, neurologii, interně i jiných odděleních a projde několikadenním kurzem intenzivní péče a resuscitace. Teprve potom se přesune na lůžkové psychiatrické oddělení a později do ambulance. Po dvou letech se pak začne seznamovat s jednotlivými "odnožemi" a příbuznými obory psychiatrie: děti, návykové nemoci, či sexuologie.
Kromě koleček po odděleních se povinně zúčastňuje na výzkumu, chodí na nejrůznější semináře, získává základní psychoterapeutické dovednosti a setkává se se všemi okruhy diagnóz.
Budoucí psychiatr má přesně určené počty pacientů, které musí v průběhu specializační přípravy vyšetřit - včetně jejich diagnóz a také typů úkonů. Předepsanou má i spolupráci s psychologem.
Samotná atestační zkouška po pěti letech tvrdé dřiny pak vypadá podobně jako vysokoškolské státnice: psychiatr obhajuje svou písemnou práci na úrovni článku do odborného časopisu a odpovídá na tři otázky z různých okruhů. V praktické části pak provede komplexní vyšetření a prezentuje jeho výsledky.
Tramtadadá. Od dob gymnázia uplynulo jedenáct let - a je z vás psychiatr. Můžete se rozhodnout, zda chcete pracovat v léčebně, v ambulanci nebo si založit soukromou praxi.

Psycholog

Nejčastější jednoduchá pomůcka praví, že rozdíl mezi psychiatrem a psychologem je ten, že psychiatr může předepisovat léky. Tak jednoduché to ale není.
Vzdělání psychologa je úplně jiné. Obsahuje sice i předměty, které se učí na lékařských fakultách (neurovědy, psychopatologie či fyziologie), ale jádro vědomostí spočívá ve znalostech týkajících se "duše", nikoli těla.
Za psychology se často považují už absolventi bakalářského stupně studia. Ti se však vzdělávali zejména v oblastech:
  • vývojové psychologie (vědí, co je specifické pro dětství, pro stáří nebo jak se od narození vyvíjí naše mysl)
  • obecné psychologie (kde se učí o myšlenkových procesech, o pozornosti, paměti, emocích)
  • sociální psychologie (kde se mluví o vztazích mezi lidmi)
  • metodologie výzkumu (aby jej byli schopni provádět a také aby pak poznali, jakým informacím se dá věřit a jakým ne)
Praktičtější předměty, kde se psychologové učí, jak s lidmi zacházet, následují až v magisterském stupni studia. Student pokračuje v sociální a vývojové psychologii, ale přibývají mu další předměty. Například:
  • klinická psychologie (kde se učí o různých typech duševních poruch a jejich léčbě)
  • poradenská psychologie (například se zaměřením na děti a mládež nebo třeba na obtíže v manželství)
  • psychodiagnostika (týká se použití různých typů testů, dotazníků nebo projektivních metod, díky kterým zjišťujeme, jak na tom pacient je s intelektem, tvořivostí, vztahy a tisícem jiných oblastí života)
Na rozdíl od lékařů si psychologové mohou ve škole vybrat ze širší nabídky volitelných předmětů na všemožná témata: od psychologie hudby, přes relaxační techniky, řízení lidských zdrojů až k psychice onkologických pacientů. Nejsou v daných věcech na slovo vztatými odborníky, ale znají základy a vědí, kde hledat dál.
Zatímco lékař se po škole nejčastěji zaměstná v nemocnici, pro psychology je to jen jedna z možných variant. Mohou nastoupit do personální agentury, rodinné či školní poradny, neziskových organizací nejrůznějšího zaměření či třeba k policii nebo do vězení. Pokud se rozhodnou pro práci ve zdravotnictví, absolvují podobnou atestační přípravu jako lékaři. Rotují po odděleních, vyšetřují pacienty a jezdí na semináře.
Narozdíl od psychiatrů, kteří pracují s psychiatrickými pacienty (může jít o poruchy nálad, poruchy osobnosti a spoustu jiných obtíží), však kliničtí psychologové působí prakticky na všech odděleních. Dělají nejčastěji psychologická vyšetření a diagnostiku (na neurologii mohou například zjišťovat, do jaké míry došlo po poškození mozku k omezení kognitivních funkcí, nebo na onkologii, jak je pacient schopen vyrovnat se s těžkou nemocí) a poskytují podpůrnou terapii.

Psychoterapeut

Tak, a teď to přijde. Kdo je psychoterapeut? Zdravotnictví takové zaměstnání nezná. Není legislativně zakotveno.
Podle uznávaných teoretiků, praktiků a politiků psychoterapie Johna Norcrosse a Jamese Prochasky je psychoterapie "odborná a záměrná aplikace klinických metod a interpersonálních postojů vycházejících z uznávaných psychologických principů, se záměrem pomoci lidem změnit jejich chování, myšlení, emoce a/nebo osobní charakteristiky směrem, který obě strany považují za žádoucí."

Psychoterapeut tedy klienta nemusí nutně diagnostikovat a nepracuje pouze s lidmi, kteří trpí psychickou poruchou. Díky tomu, co se naučil o člověku a jaké má dovednosti, je schopen pomáhat lidem s řešením jejich více i méně běžných problémů, ale i s komplexní změnou v jejich životech.
Nezná jenom teorie osobnosti nebo teorie o vzniku nemoci. Nejpodstatnější jsou pro něj teorie změny, tedy znalosti o tom, jak se v kterých případech dovedeme nebo nedovedeme měnit - a jak taková změna probíhá.

Zatímco v Americe lze psychoterapeutické vzdělání získat na univerzitě, Evropa funguje na principu postgraduálního vzdělávání v soukromých institutech, které zastupují jednotlivé psychoterapeutické směry (historické školy, které mají rozdílné způsoby práce). Nejvyšší "vzdělanostní metou" potenciálního psychoterapeuta je u nás takzvaná specializační zkouška ze systematické psychoterapie.

Jde o zkoušku, ke které mohou být připuštěni atestovaní psychiatři a psychologové, kteří absolvovali pětiletý psychoterapeutický výcvik. Tady je však zakopán pes: třešničku na profesním dortíku nemůže dostat nikdo kromě nich. Psychoterapii přitom provádí i jiní lidé: například takový psycholog, který působí v nápravněvýchovném středisku, sociální pracovnice pracující v neziskovce s páry v rozvodovém řízení, ale i absolvent oboru psychoterapeutická studia, kterého přijali do soukromého denního stacionáře.

Jejich vzdělání v oblasti psychoterapie je přitom totožné se vzděláním atestovaných klinických psychologů a psychiatrů. Všichni absolvovali některý z terapeutických výcviků akreditovaných českými i mezinárodními profesními organizacemi.

Tady se dostáváme k velké a citlivé debatě: slovo psychoterapeut není patentované a nikdo v tomto státě nemá zákaz jej používat. Nesluší se to a nepatří, ale nikdo vás za to bít nebude. Podmínky pro specializační zkoušku jsou možná až zbytečně přísné, protože psychoterapii - jinak zaměřenou a s jiným typem klientů - může vykonávat stejně dobře například i sociální pracovník.

Zároveň však dnes nemáme jiný metr. Když vás v životě přepadnou trable a půjdete s nimi do neziskovky nebo k soukromníkovi, s největší pravděpodobností předem nezjistíte, jaká kvalita vás čeká. Nebudete přece pátrat po tom, co odborník studoval a zda je soukromý institut, v němž absolvoval výcvik, kvalitní a dobře známý, nebo mu odmítli udělit akreditaci, protože je to naopak jakási podivná bouda ušitá proti poznatkům psychologie a kolikrát i proti zdravému rozumu.

Zkrátka, není to vůbec jednoduché - a to jsme teprve na začátku vyprávění. Co pak teprve otázka, jaké neziskovky a jakým způsobem jsou propojené se státními orgány, zda začít s problémem s dítětem v pedagogicko-psychologické poradně, u klinického psychologa nebo soukromého kouče, či jaké máte vůbec možnosti léčby, když se z vás stal jemný neurotik?

zdroj:http://psychologie.cz

Seznam psychiatrických léčeben:

18. února 2014 v 16:53 | ADMIN webu
Seznam psychiatrických léčeben:
  • Psychiatrická léčebna Bohnice 181 02 Praha 8, Ústavní 91
    • Tel.: 284016111, 284016120 Fax: 284016595
    • Email: podatelna@plbohnice.cz
  • Psychiatrická léčebna 293 06 Kosmonosy, Lípy 15 Mladá Boleslav
    • Tel.: 326715711 Fax: 326724119
    • Email: dana.kolarova@plkosmonosy.cz
  • Sanatorium TOPAS s.r.o., Škvorec 250 83 Škvorec, Masarykovo nám. 13 Praha-východ
    • Tel.: 281980068-70 Fax: 281981095
    • Email: kancelar@sanatorium-topas.cz
  • Psychiatrická léčebna Červený Dvůr 381 01 Český Krumlov 1 Český Krumlov
    • Tel.: 380739131 Fax: 380739131
    • Email: reditel@cervenydvur.cz
  • Psychiatrická léčebna 387 42 Lnáře 211 Strakonice
    • Tel.: 383495101 Fax: 383495089
    • Email: info@lnare.com
  • Písecká zdravotní, a.s., PL "U Honzíčka" 397 01 Písek, U Honzíčka Písek
    • Tel.: 382212925, 382212389 Fax: 382212389
    • Email: u.honzicka@volny.cz
  • Psychiatrická léčebna 334 41 Dobřany, Ústavní 2 Plzeň-jih
    • Tel.: 377813111 Fax: 377972520
    • Email: pldobrany@pld.cz
  • Psychiatrická léčebna 411 85 Horní Beřkovice 1 Litoměřice
    • Tel.: 416808111 Fax: 416873525
    • Email: plhberkovice@plhberkovice.cz
  • Psychiatrická léčebna Petrohrad, p.o. 439 85 Petrohrad 1 Louny
    • Tel.: 415236111 Fax: 415236199
    • Email: pl.petrohrad@telecom.cz
  • Léčebna návykových nemocí 503 15 Nechanice, Vaňhalova 224 Hradec Králové
    • Tel.: 495800951, 495800952 Fax: 495441105
    • Email: fnhk@fnhk.cz
  • Psychiatrická léčebna 580 23 Havlíčkův Brod, Rozkošská 2322 Havlíčkův Brod
    • Tel.: 569478111 Fax: 569421842
    • Email: jmariskova@plhb.cz
  • Psychiatrická léčebna 586 24 Jihlava, Brněnská 54 Jihlava
    • Tel.: 567552111 Fax: 567310008
    • Email: plj@plj.cz
  • Psychiatrická léčebna 618 32 Brno, Húskova 2 Brno-město
    • Tel.: 548123111 Fax: 548216444
    • Email: sekretariat@plbrno.cz
  • Psychiatrická léčebna 790 69 Bílá Voda 301 Jeseník
    • Tel.: 584413208 Fax: 584414160
    • Email: kontakt@olu.cz; jerabek@olu.cz
  • Psychiatrická léčebna 785 01 Šternberk, Olomoucká 173/1848 Olomouc
    • Tel.: 585085111 Fax: 585012879
    • Email: plstbk@plstbk.cz
  • Psychiatrická léčebna v Kroměříži 767 40 Kroměříž, Havlíčkova 1265/46 Kroměříž
    • Tel.: 573314111 Fax: 573330630
    • Email: plkm@plkm.cz
  • Psychiatrická léčebna 746 01 Opava, Olomoucká 88 Opava
    • Tel.: 553695111 Fax: 553713443
    • Email: plopa.hlb@coms.cz
  • Dětská psychiatrická léčebna 391 61 Opařany 121 Tábor
    • Tel.: 381287011, 381204211 Fax: 381204210
    • Email: dploparany@dploparany.cz
  • Dětská psychiatrická léčebna 440 01 Louny, Čeňka Zemana 431 Louny
    • Tel.: 415655636 Fax: 415655626
    • Email: dpl.louny@tiscali.cz
  • Dětská psychiatrická léčebna 595 01 Velká Bíteš, U Stadionu 285 Žďár nad Sázavou
    • Tel.: 566531431 Fax: 566531434
    • Email: dplvb@iol.cz
    • zdroj:www.upsychiatra.cz

Seznam lůžkových psychiatrických oddělení a pracovišť v nemocnicích:

18. února 2014 v 16:48 | ADMIN webu
Seznam lůžkových psychiatrických oddělení a pracovišť v nemocnicích:
  • Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského - Praha
  • VFN Psychiatrická klinika - Praha
  • VFN Oddělení pro léčbu závislostí - Praha
  • Fakultní Thomayerova nemocnice spol. - Praha
  • Fakultní nemocnice v Motole - Praha
  • Ústřední vojenská nemocnice - Praha
  • Psychiatrické centrum - Praha
  • Nemocnice České Budějovice
  • Nemocnice Tábor
  • FN Plzeň - Lochotín
  • Klatovská nemocnice
  • NEMOS PLUS s.r.o. Karlovy Vary
  • Městská nemocnice v Litoměřicích
  • KZ, a.s. - Nemocnice Most
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové
  • Oblastní nemocnice Náchod
  • Oblastní nemocnice Jičín
  • Pardubická krajská nemocnice
  • Svitavská nemocnice
  • Nemocnice Znojmo
  • VS ČR Vazeb. věz. Brno
  • Vojenská nemocnice Brno
  • Fakultní nemocnice Brno
  • Fakultní nemocnice Olomouc
  • Vojenská nemocnice Olomouc
  • Fakultní nemocnice Ostrava
  • Nemocnice s poliklinikou Havířov
  • CNS-Centrum Třinec s.r.o.
  • KZ, a.s. - Masarykova nem. Ústí n.L.
  • Krajská nemocnice Liberec, a.s
  • zdroj:www.upsychiatra.cz

Nejčastější příčiny hospitalizací v psychiatrických zařízeních:

18. února 2014 v 16:47 | ADMIN webu
Nejčastější příčiny hospitalizací v psychiatrických zařízeních:
  • poruchy vyvolané užíváním psychoaktivních látek - více než 25%
  • schizofrenie - cca 20%
  • neurotické, stresové, somatoformní poruchy - 16%
V roce 2010:
  • bylo v České republice registrováno celkem 820 ambulantních oddělení a pracovišť psychiatrie
  • zajišťovalo ústavní péči 31 psychiatrických oddělení nemocnic se 1374 lůžky a 17 psychiatrických léčeben s 9058 lůžky.
    • bylo provedeno 2 665 547 vyšetření/ošetření - nárůst oproti roku 2000 o 30%!
    • při porovnání s rokem 2000 dochází u dospělé populace k nárůstu počtu pacientů o téměř 43% a rychleji roste počet žen než mužů.
    • na psychiatrických odděleních nemocnic byla průměrná ošetřovací doba 20,5 dne a v psychiatrických léčebnách 86,2 dne.
    • zdroj:www.upsychiatra.cz

Nejčastěji diagnostikované psychické poruchy v ČR v ambulantní péči:

18. února 2014 v 16:46 | ADMIN webu
Nejčastěji diagnostikované psychické poruchy v ČR v ambulantní péči:
  • neurotické poruchy - 39 %
  • afektivní poruchy (zejm. deprese) - 19 %
  • organické poruchy - 11 %
  • schizofrenie více než 8 %.
  • zdroj:www.upsychiatra.cz

Psychiatrickou péči v ČR dělíme do několika typů:

18. února 2014 v 16:45 | ADMIN webu
Psychiatrickou péči v ČR dělíme do několika typů:
  • akutní lůžková péče je tvořena psychiatrickými léčebnami, psychiatrickými odděleními v rámci nemocnic a psychiatrickými klinikami v rámci fakultních nemocnic. Smyslem těchto lůžek je poskytnout možnost hospitalizace při neúspěchu léčby, exacerbaci příznaků nebo relapsu onemocnění a také v případě přetrvávajících příznaků. Akutní lůžková péče je zamýšlena pro kratší hospitalizace v nemocnicích.
  • ústavní péče je reprezentována psychiatrickými léčebnami a cílem je poskytovat dlouhodobou resocializaci a rehabilitaci. Avšak asi 1/3 lůžek je vyhrazena akutní psychiatrické péči - v nemocnicích se nepodařilo navýšit lůžka na požadovanou úroveň.
  • ambulantní péče - představuje těžiště dnešní psychiatrie - zajišťuje léčbu a diagnostiku v terénu.
  • intermediární péče - nově koncipovaná složka zastoupená denními stacionáři, krizovými centry, domácí péčí, kluby. Zahrnuje také chráněná bydlení a pracoviště, rehabilitační dílny, sociální firmy. Intermediární péče umožňuje přechod z hospitalizace do života ve společnosti, překrývá se s komunitní péčí. V ČR dlouhodobě podhodnocena a opomíjena.
  • komunitní péče - překrývá se s intermediární péčí, představuje systém léčby, pomoci a podpory, umožňující žít nemocným v podmínkách běžného života co nejuspokojivějším způsobem. Specifické komunitní služby zahrnují
    • krizové služby
    • denní centra a stacionáře
    • podporu v práci a zaměstnání
    • domácí léčení (v ČR v podstatě neexistuje)
  1. zdroj:www.upsychiatra.cz
 
 

Reklama