MOJE STRÁNKY JSOU INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU












*Psych. upíři

Citoví upíři

6. února 2012 v 9:40 | ADMIN webu
Přestože se citoví upíři chovají jako bytosti noci, ve skutečnosti na nich není pranic tajemného ani nadpřirozeného. Tato melodramatická metafora není nic jiného než klinická psychologie v halloweenské masce. Citoví upíři jsou z psychologického hlediska lidé, kteří trpí poruchami osobnosti.
Na vysoké škole jsem si osvojil jednoduché pravidlo: lidé dovádějící se k šílenství mají neurózu nebo psychózu. Lidé přivádějící k šílenství druhé mají poruchu osobnosti.

Podle Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace si poruchu osobnosti můžeme vymezit jako trvalé projevy nepřizpůsobujícího se chování, které jsou hluboce zakotveny ve struktuře osobnosti. Nejedná se o příznaky jiné duševní poruchy ani o průvodní projev vážného tělesného onemocnění, nýbrž o výrazné odchylky vnímání, myšlení, cítění a především utváření vztahů s druhými, přičemžzmíněné odchylky se projevují ve dvou či více oblastech. Jsou jimi:
1. způsob vnímání své osoby, jiných lidí, okolních událostí a způsob přístupu k sobě, jiným lidem a událostem;
2. rozsah, intenzita, nevyrovnanost (labilita) a nepřiměřenost citových reakcí;
3. mezilidské vztahy;
4. kontrola impulzivity, vnitřních podnětů.


V manuálu jsou uvedeny diagnostické vzorce myšlení a chování dvanácti poruch osobnosti. Zaměříme se na pět z nich, protože právě s nimi se v běžném životě můžeme setkat nejčastěji. Naším tématem bude porucha osobnosti disociální, histriónská, narcistická, úzkostná a paranoidní.

Tyto typy sice spadají do patologie a dokážou druhé vyčerpat až na dno sil, ovšem mají i nádech přitažlivosti, zajímavosti. Téměř třicet let působím na poli psychologie a firemního poradenství a za tu dobu jsem mnohokrát viděl, jaké hrůzy dokážou tyto poruchy osobnosti druhým, či pacientům samotným napáchat doma, v práci a kdekoli jinde.

Zkuste si vzorce chování a myšlení představit jako seznam způsobů, jakými nám nároční lidé znepříjemňují život. Někdy se chovají tak neuchopitelně a bezbřeze, že by byla na místě hospitalizace, jindy nás tu a tam zarazí nepřiléhavostí chování, ale většinou ho přičteme dopadům stresu. Ve světě psychologie nic není buď/anebo, projevy se pohybují na kontinuu intenzity.

Odlišné vzorce myšlení a chování vyvěrají z toho, že citoví upíři vnímají svět jinak než ostatní lidé. Jejich vnímání je pokřiveno snahou přiblížit se k nedosažitelným, nepřiměřeným a leckdy nezralým cílům. Citoví upíři touží po nerozdělené, výsadní pozornosti ostatních. Očekávají, že prožijí dokonalou lásku, která bude dávat a dávat, ale nebude nic požadovat na oplátku. Přejí si žít v nekonečné radosti a zábavě, o nudné nebo náročné záležitosti by se z jejich pohledu měl postarat někdo jiný. Upíři vypadají na první pohled jako dospělí, ale v nitru jsou děti.

Filmoví upíři se děsí křížů, česneku či svěcené vody, citoví upíři mají posvátnou hrůzu z běžných zážitků patřících do světa dospělých, včetně nudy, nejistoty, zodpovědnosti a nutnosti nejen přijímat, ale i dávat.

Nejsnáze si upíry rozdělíme podle způsobů myšlení a chování. Každý typ upíra totiž podněcuje specifická nezralá a nenaplnitelná potřeba, která je středem upírova světa. Patrně si vyvodíte, že citoví upíři si nebývají dětinských potřeb vědomi, tyto tendence jim nevstupují do vědomí. Tím spíš bychom si jich měli být vědomi my.

Zdroj: Albert J. Bernstein - Citoví upíři, nakladatelství Motto

Disociální upíři

6. února 2012 v 9:39 | ADMIN webu
Disociální upíři jsou závislí na vzrušení. V běžné řeči se jim říkává i asociální. Bývá pro ně příznačné, že nemají rádi večírky, oni je přímo milují. Ochotně přehlížejí společenská pravidla a dělají si, co chtějí. Rovněž milují sex, drogy a rokenrol.
Horují pro všechno, co jim do života vnáší vzrušení, zábavu. Ze všeho nejvíc nenávidějí nudu. To je jejich noční můra. Usilují o to, aby se jejich život stal jedním dlouhým nekonečným večírkem plným zábavy. Nemají potřebu cokoli vyřizovat a zařizovat, ale byli by moc rádi, kdyby každičká jejich potřeba došla okamžitého naplnění.

Disociální upíři bývají ze všech citových upírů nejvíc sexy, jsou vtipní, zábavní, je s nimi legrace. Dokážou si ostatní omotat kolem prstu dřív, než byste řekli švec. Tito upíři vám však kromě zábavy neumějí nabídnout nic. Ale ty bezvadné chvíle v jejich přítomnosti, že? Jsou úžasní, připomínají ferrari ve světě toyot, jejich heslem je rychlost a vzrušení. Budete-li doufat, ne-li rovnou očekávat, že budou i spolehliví, zažijete nejedno bolestné zklamání.

"Co se stalo, miláčku?"ptá se upír Adam.
Elise samým údivem otevře ústa. "Ty se ještě ptáš? Ty si myslíš, že budu skákat radostí dva metry vysoko, když budeš přímo před mýma očima líbat cizí ženské?"
Adam ji obejme kolem ramen. Elise mu ruku smete.
"Miláčku," napomene ji Adam, "přece jsme byli na večírku a já byl k tomu všemu opilý. Stejně o nic nešlo, jen jsme se škádlili."
"Jo, a to škádlení trvalo asi tak pět minut."
"Elise, nic to neznamenalo, miluju jedině tebe. Jsi jenom moje. Pojď ke mně, miláčku, věříš mi, viď?"


Bez disociálních upírů by nevznikly žádné sladkobolné country písničky. Máte-li pocit, že jediní lidé, kteří jim skočí na lep, jsou nenapravitelní romantici, pak jste určitě nezažili přijímací pohovor ani pracovní hodnotící rozhovor v podání disociálního upíra. Nejlépe se před nimi ochráníte tak, že je odhalíte dřív, než na vás zapůsobí neodolatelným šarmem. Jakmile si jich všimnete, rychle si chyťte srdce a ohlídejte peněženku. Nejprve si proklepněte jejich reference, teprve pak se rozhodujte, co uděláte. Minulé počínání disociálních upírů je totiž nejvýmluvnější předzvěstí jejich budoucího jednání.

Zdroj: Albert J. Bernstein - Citoví upíři, nakladatelství Motto

Narcističtí upíři

6. února 2012 v 9:37 | ADMIN webu
Všimli jste si někdy, že lidé s přebujelým egem mají tendenci všechny kolem sebe shazovat? Cílem narcistických upírů totiž je naplno prožívat velkolepé fantazie o tom, že jsou nejchytřejší, nejnadanější, prostě po všech stránkách nejlepší na světě. Vlastně si ani nemyslí, že by byli lepší než druzí lidé, protože druhé ani neberou v potaz. Vidí a vnímají pouze sebe.
Narcističtí upíři jsou legendami vlastní mysli. Proto od nich pochopitelně nemůžeme očekávat, že se budou řídit pravidly pro běžné smrtelníky.

Upír Lewis Hunter III., výkonný ředitel, hovoří ke svým podřízeným: "Nepovažujte můj požadavek za snižování stavu," začíná rovnou, "spíš za optimalizaci. Každý jistě uzná, že režijní náklady nejsou vzhledem ke stávající ekonomické situaci opodstatnitelné." Odmlčí se, aby podřízení měli možnost vstřebat jeho naléhavé prohlášení. "S těžkým srdcem jsem vám proto nucen oznámit, že každý z vás mi bude muset předložit návrh na zkrácení výdajů o dvacet pět procent. Jinou možnost nemáme. V rámci posilování pracovní motivace a týmové spolupráce se domnívám, že je jedině spravedlivé redukovat výdaje ve stejné výši pro všechna oddělení."

Manažeři spadající pod upíra Lewise ovšem nevědí, že výkonný ředitel na dopolední schůzi nejvyššího vedení firmy důrazně požádal o zvýšení platu za "náročné jednání se zaměstnanci v náročném období", jak to uvedl. Zvýšení platu mu bylo schváleno. Navýšená částka jeho platu sníží pětadvacetiprocentní zkrácení výdajů na pouhých patnáct procent.


Narcistictí upíři představují pro ostatní pořádné dilema. Sice se můžeme setkat s velkým narcismem bez velikášství, rozhodně se však nemůžeme potkat s velikášstvím bez narcismu. .<

Narcistictí upíři jen zřídkakdy udělají něco, co není výhradně v jejich prospěch, ačkoli tvrdí opak. Přitom platí základní pravidlo: propojíte-li své zájmy s jejich, budou se domnívat, že jste téměř tak skvělí jako oni.

Zdroj: Albert J. Bernstein - Citoví upíři, nakladatelství Motto

Paranoidní upíři

6. února 2012 v 9:30 | ADMIN webu
Slovo paranoia v běžné řeči znamená ulpívavé přesvědčení, že někdo dotyčného člověka pronásleduje. Patrně je pro vás těžké představit si, co by mohlo být na bludech o pronásledování vábného.
Lákadlem pro paranoiky však není strach, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž to, co se skrývá až za strachem. Paranoiu totiž můžeme popsat i jako naprostou jednoduchost uvažování umožňující upírům vidět věci, jež jsou zraku druhých nepřístupné. Cílem paranoidních upírů je poznat velkou, definitivní pravdu a vymazat ze svého života dvojakost a nejednoznačnost.

Paranoidní upíři žijí podle jasně daných pravidel, z nichž neexistují výjimky. Rovněž očekávají, že se pravidly budou řídit i ostatní lidé, jinou možnost nepřipouštějí.

Neustále se mají na pozoru, pátrají po sebemenším příznaku odchylek od pravidel a pochopitelně je nalézají. Zkuste si je představit jako policisty v upířím světě. V jejich přítomnosti se můžete cítit bezpečně. Ovšem pouze do chvíle, než se i vy stanete podezřelým.

Upír Jamal vejde do kuchyně, utře si ruce do papírové utěrky. "Vyměnil jsem ti olej a všiml jsem si přitom, že máš téměř prázdnou nádrž."
Theresa pokrěí rameny. "A co má být?"
"V sobotu jsem ti natankoval plnou."
"To je přece normální, vždyť jsem s autem jezdila celý týden."
Jamal vyhodí zmačkanou papírovou utěrku. "Připadá mi to zvláštní. Nevzpomínám si, že bys za jediný týden projezdila plnou nádrž. Jakou máš spotřebu? Deset litrů na sto kilometrů? Znamená to, žes ujela přibližně sedm set kilometrů."
Theresa se nechápavě pousměje a opět pokrčí rameny. "Asi jsem najezdila víc, než jsem si myslela, měla jsem plno práce."
Jamal pohlédne Therese upřeně do očí: "Kde jsi byla?" zeptá se jí přísně.


Paranoidní upír nedokáže pochopit, že druzí lidé po něm takzvaně "jdou" kvůli jeho chování. To je pro něj neuchopitelné.

Paranoidní upíři dokážou pohlédnout pod povrch řady věcí, pronikají ke skrytým významům a skutečné realitě. Většinou bývají oděni v hávu moralisty, vizionáře, teoretika; kdyby totiž nebyli paranoidními upíry, přijali by věci kolem sebe takové, jaké jsou. Paranoia bohužel nerozlišuje mezi teoriemi o neviditelných fyzikálních silách a o záhadných bytostech snažících se převzít vládu nad světem. Tatáž motivace, která vedla k pronesení velkých náboženských pravd, může člověka dovést rovnou na hranici.

Máte-li co skrývat, počítejte s tím, že na to přijde právě paranoidní upír. Vaší jedinou ochranou je čirá, nepřikrašlovaná pravda. Sdělte mu ji pouze jednou, křížový výslech nepřipouštějte. To se snadno řekne, ale mnohem hůř udělá.

Zdroj: Albert J. Bernstein - Citoví upíři, nakladatelství Motto
 
 

Reklama