Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod.Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.





*Převážně nutkavé činy-OCD

OCD - převážně nutkavé činy ( nutkavé rituáli)..

18. listopadu 2011 v 12:16 | ADMIN webu
Toto je úryvek z velmi kvalitní knihy od nakladatelství Portál, jmenuje se Obsedantně-kompulzivní porucha a jak se jí bránit. Napsal ji MUDr. Ján Praško a kolektiv. Ten působí jako psychiatr a psychoterapeut v Psychiatrickém centru Praha.

Obsedantně-kompulzivní porucha je velmi nepříjemná psychická nemoc, o které se v dnešní době ještě pořád málo ví. Pacienti, kteří na sobě začnou pozorovat jisté příznaky, obvykle neznají OCD, a tak netuší, co za jejich vtíravými nepříjemnými myšlenkami vězí. Mohou obviňovat sami sebe a považovat se za blázny či nebezpečné lidi. U této poruchy je velmi důležitá spolupráce s okolím nemocného, možnost na vyléčení je tím vyšší, čím dřív se pacient přijde odborně léčit.


OCD (obsedantně - kompulzivní porucha) je dávno známou poruchou. Nejvěhlasnějším literárním příkladem je Shakespearova Lady Mackbeth, nejslavnějším z postižených touto poruchou byl Charles Darwin. Kolem 80% lidí někdy zažívá vnucující se myšlenky, které jsou neodlišitelné od obsesí. Na rozdíl od lidí, kteří trpí OCD, jim však nepřikládají žádný velký význam a nepokoušejí se je nijak neutralizovat. Nepokládají je za něco, co by je vážně ohrožovalo, proto je nemusí kontrolovat, potlačovat ani jinak složitě zvládat.

Normální obsese

Obsese jsou vtíravé myšlenky, představy nebo impulzy, které se nám do mysli vnucují automaticky, nezávisle na naší vůli. Nejsou v populaci nijak vzácné ? je mnoho lidí, kteří nikdy nevyhledají odbornou pomoc, avšak obsese nebo kompulze se u nich objevují. Čtyči pětiny osob náhodně vybraných z celé populace ve skutečnosti má občas obsese. Od obsesí klientů, kteří vyhledali odbornou pomoc, se neliší ani formou ani obsahem. Rozdíl je v kvantitě: tito lidé mívají obsese méně často a způsobuje jim to menší obtíže.

Zde jsou některé z běžných obsesí:
- myšlenka na neštěstí někoho milovaného
- myšlenka, že se dětem přihodí něco zlého, nejčastěji nějaké zranění
- myšlenky na ?nepřirozené? sexuální akty
- nutkání skočit z nástupiště před přijíždějící vlak či metro
- nutkání skočit z výšky
- myšlenka na sebevraždu
- nutkání napadnout a zabít nějaké zvíře
- nutkání něco udělat (např. smát se, zakřičet nebo hodit něčím), aby se přerušil klid na shromáždění

Jak je vidět, jsou podobné obsesím, které obvykle popisují klienti s OCD.

Normální kompulze

Podobně velká část populace má i kompulze. Kompulze jsou činnosti nebo myšlenky, které se stereotypně opakují, aby zamezily domnělé katastrofě. Zcela běžné jsou různé formy kontrolujícího chování.Například řada lidí před odchodem z domu kontroluje po celém bytě, zda jsou všechny plynové kohoutky zavřeny, nebo se dvakrát vracejí do kuchyně, aby se ujistili, že je sporák vypnutý. Mnoho lidí má drobné kompulzivní rituály, jako např. vždy si obouvat jako první levou botu, nebo uspořádat si stůl vždy určitým způsobem. Studie ukázaly, že takové kompulze jsou v populaci běžné.

Pověry a magické myšlení

Některé pověry jsou velmi podobné obsesím. Pověrčivé chování může být také podobné kompulzivnímu. Pověry a obsese jsou si blízké v tom, že člověk si je vědom jejich iracionality, ale pro jistotu je opatrný. Podobně kompulze i mnohé pověrčivé akty jsou uskutečňovány s úmyslem zabránit nešťastné události. Magické myšlení a rituály jsou v některých kulturách běžnou součástí života a patří i do našeho dětství. Vzpomeňte si na obcházení kanálů, držení knoflíku, když jde kolem kominík, vyhnutí se cestě, kudy prošla černá kočka, odplivnutí po setkání s jeptiškou (jedna přináší smůlu, dvě štěstí) apod. Primitivní národy používaly rituální tance, aby přivolaly déšť nebo si usmířily nahněvané božstvo. V malé míře se kompulze vyskytují u všech lidí v dospělém životě. Jejich výrazné zmnožení ? obsedantně-kompulzivní porucha ? však zabírá mnohem více času, omezuje život člověka a vede k utrpení.

Existuje také mnoho pověrčivých činů, které mají zvýšit pravděpodobnost šťastné náhody, v případě kompulzivního chování tomu tak nikdy není. Kompulze mají bránit neštěstí či katastrofě, nikoli přinést štěstí. Kromě toho se obsese odlišují od většiny pověr v tom, že jejich obsah bývá pro člověka nepřijatelný nebo odpudivý, vede k odporu a způsobuje nepříjemný pocit. Obsese také mají individuální charakter, zatímco pověry bývají společné mnoha členům určité společnosti.
Obsese i kompulze jsou tedy běžné u lidí z celé populace a nejsou považovány za problém, pokud nezpůsobují pocit nepohody a nepřekážejí v normálním životě. Pokud však má někdo obsese anebo kompulze, které zasahují významně do jeho života, měl by požádat o pomoc.



Obsedantně kompulzivní poruchy (obsessive-compulsive disorders, OCD) jsou velmi časté úzkostné poruchy....

18. listopadu 2011 v 12:09 | ADMIN webu
Obsedantně kompulzivní poruchy (obsessive-compulsive disorders, OCD) jsou velmi časté úzkostné poruchy, pro které jsou charakteristické tzv. vtíravé myšlenky (vlastní, nechtěné, opakující se myšlenky, obsese) a/nebo nutkavá opakující se jednání (kompulze).

Pacient po opuštění bytu začíná přemýšlet, jestli opravdu zamknul, zhasnul, či vypnul plynový vařič. Pociťuje napětí, úzkost, obavy - obsese, že nezamknul a někdo ho vykrade; že nezhasnul a elektrika se vznítí; že nevypnul plynový vařič a plyn vybouchne. Musí se vrátit a vše zkontrolovat. Po zkontrolování (provedení kompulze, rituálu) úzkost mizí. Pacient znovu opuští byt a vše se opakuje. Než odejde do práce, musí se například 17× vrátit a zkontrolovat zamknuté dveře.

Provedení kompulze (rituálu) úzkost odstraňuje, ale pouze dočasně. Z dlouhodobé perspektivy vede ke vzniku "začarovaného kruhu" a stupňování úzkosti.

Jedná se o závažné onemocnění, nicméně většina forem OCD je v dnešní době léčitelná. Vzácně se nemoc léčbou nedaří zvládnout, v těchto případech může vést až k invaliditě.

OCD je po depresi druhým nejčastějším psychiatrickým onemocněním. Trpí jím 2-3 % populace (tzn. okolo 20 000 lidí v ČR). Manifestuje se většinou kolem 20. roku života. Muži i ženy jsou postiženi stejně často. Podnebí, rasa nebo kulturní zvyklosti nehrají pravděpodobně žádnou roli.

K tomu, abychom mohli pacientovi diagnostikovat OCD, je zapotřebí:
  • aby se u něj symptomy OCD vyskytovaly nejméně po dobu 2 týdnů,
  • aby vtíravé myšlenky vnímal jako opakující se, iracionální a narušující jeho duševní pohodu,
  • aby vtíravé myšlenky a/nebo nutkavá jednání nedokázal potlačit a poddání se jim vnímal jako nepříjemné,
  • aby vtíravé myšlenky považoval za své vlastní myšlenky
(kdyby slyšel hlasy, které mu říkají, že nezamknul a že jej někdo může vykrást, resp. kdyby pacient udával, že se jedná o myšlenky cizí, které jsou mu do hlavy vkládány, pak je třeba diferenciálně diagnosticky pomýšlet na schizofrenii).
MKN 10
F42Obsedantně-nutkavá porucha
F42.0Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace
F42.1Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)
F42.2Smíšené nutkavé myšlenky a činy
F42.8Jiné obsedantně-nutkavé poruchy
F42.9Obsedantně-nutkavá porucha, NS
Léčbou první volby je dnes kognitivně behaviorální terapie. Pacient je vystaven situaci, která u něj vyvolává rozvoj úzkosti, a následně je mu zabráněno provedení rituálu/kompulze. Terapie musí být pacientovi "šitá na míru", vždy postupujeme od pro pacienta jednodušších aktivit ke složitějším.
Pacient nabyl přesvědčení, že všechny předměty kolem něj jsou pokryty bacily, a bojí se, že onemocní infekční chorobou (= obsese). Proto jakmile se čehokoliv dotkne holou rukou, musí jít do koupelny a 7,5 minuty si antibakteriálním mýdlem umývat ruce, a to přesně definovanými tahy (= rituál/kompulze). Když je splete, začíná znovu od začátku. Denně si průměrně 5 hodin myje ruce. K psychiatrovi byl odeslán obvodním kožním lékařem, kterého navštívil pro dermatitidu umývaných oblastí.
Příklad kognitivně-behaviorální terapie: Pacienta necháme dotknout se "infekčního předmětu" (např. záchodového prkénka) a následně mu zabráníme v umytí rukou (v provedení kompulze/rituálu). Úzkost, která byla vyvolána dotekem záchodového prkénka, postupně odezní, čímž pacientovi pomůžeme uvědomit si, že ke zbavení se úzkosti není zapotřebí mytí rukou.
Dalšími součástmi léčby mohou být
  • Farmakoterapie (především antidepresiva typu SSRI; v některých případech se preparáty SSRI kombinují s anxiolytiky nebo neuroleptiky).
  • Režimová opatření (eliminace stresu, relaxace, pohybové aktivity).
  • Neurochirurgie (cingulotomie; neurochirurgická léčba je přísně indikovaná a využívá se jí pouze u maligních forem OCD).
  • Elektrokonvulzivní terapie (účinek je přinejmenším diskutabilní).
zdroj: http://www.wikiskripta.eu
 
 

Reklama