STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU

Nikdy se nevzdávej, s láskou Vaše adminka.

*Přejídání

Proč nás tak nervuje telefonování druhých?

25. ledna 2018 v 10:44 | Admin
Zazvoní-li někomu mobil v čekárně, restauraci nebo na úřadě, ostatní ho téměř probodávají pohledy. Proč nás ale telefonní hovor vlastně tolik nervuje, jaký je to rozdíl od běžné konverzace? Vysvětlením tohoto jevu se zabývali vědci na americké Cornell Univerzitě v čele s Lauren Emberson. Výsledky své práce pak uveřejnili v odborném časopise "Psychological Science"

Z vlastní zkušenosti si pamatuji, jak mě neuvěřitelně rušily telefonní hovory mojí kolegyně v práci. Když ona vedla sálodlouhé hovory se svými klienty a tedy v klidu pracovala, ja byla mimo provoz a radši si šla uvařit kávu. Nyní je vše konečně vědecky vysvětleno. Náš mozek je biologicky nastaven tak, že pokud celku něco chybí, snažíme se to automaticky doplnit, v tomto případě tedy domyslet. To platí o jakékoliv informaci, známé jsou pokusy s vizuální stimulací, nyní se vědci pustili do vjemů akustických.

Posloucháme-li rozhovor dvou lidí, slyšíme celou zprávu, a proto pokud nás obsah nezajímá, můžeme snadno "vypnout". U telefonního hovoru je ale situace jiná. Do našeho mozku se dostává právě pouhá polovina informace, slyšíme např. jen otázku nebo pouhou odpověď, nemůžeme předvídat pauzy ani další reakci. To vše působí jako alarm, nutí nás zbystřit a doplnit chybějí část. Zcela automaticky se snažíme pochopit oč jde, i kdyby byl obsah sebehloupější.

Pokud si tento fakt převedeme do různých běžných každodenních situací, zjistíme například, že efektivita práce v běžné kanceláři je tím skutečně významně ohrožena. A jak je to s telefonujícím spolujezdcem? Rozptyluje nás tedy jeho hovor stejně nebo snad dokonce více než náš vlastní?

Eva Kubová
Zdroj:http://www.psychohratky.com/2009/10/proc-nas-tak-nervuje-telefonovani.html

Přejídání-syndrom nočního přejídání..

18. listopadu 2011 v 20:24 | ADMIN webu
Období mezi vánočními svátky a silvestrem bývá dosti nebezpečné pro naše postavy a žaludky. Lidé si dávají cukroví k snídani, svačině i večeři, dojídají "zbytky" ze svátečního stolu, a znovu nakupují spousty jídla na oslavy konce roku a příchod nového. Proč se lidi přejídají a jak ovládnout tyto mnohdy nekontrolovatelné stavy?

Přejídání je stav, kdy lidé konzumují potravu, aniž by měli hlad. Za normálních okolností to člověka postupem času omrzí, ale samozřejmě závisí na okolnostech. Lidé, kteří se takto přejídají a jídlo se nesnaží následně vyvrátit, netrpí psychickým onemocněním, které se nazývá mentální bulimie.

Přejídáním řeší lidé stres, citové strádání, nudu, potlačování jiných nutkání nebo si jen tak užívají dobrot. Tyto stavy se střídají s hladověním nebo přísnými dietami a často se opakují.

Kdo a jak se přejídá

Porucha příjmu potravy si nevybírá, proto jsou jejími oběťmi jak muži, tak ženy. Dívky a ženy však trpí touto poruchou více.
Lidé nejsou schopni myslet na nic jiného, než na to, co dobrého si dají k obědu, svačině, večeři atd. Nedokážou projít okolo obchodu s potravinami aniž by odolali. Následně si svůj přístup k jídlu vyčítají a můžou se dostat až do stavu depresí.

Onemocnění spojená s přejídáním

  • nadváha - obezita
  • kardiální obtíže
  • metabolické obtíže
  • gastrointestinální obtíže
  • psychické problémy - deprese, méněcennost, úzkostné stavy
  • může vzniknout anorexie či bulimie
Odborníci se snaží vymezit stavy, kvůli kterým k přejídání dochází. Zkouší s klientem nastavit nový denní rytmus, stravovací návyky a aktivní pohyb.
Vánoce jsou svátky, které by měli vyvolat v lidech klid, mír a lásku. Bohužel mnoho lidí před svátky nakupují nehorázné množství jídla a dárků, kdy to naopak vypadá, že jsou to svátky obžerství.

Problém je ten, že lidé neumí odpočívat aktivně sportem a nebo relaxací a místo toho vysedávají v obývacím pokoji před televizí a cpou se vším možným.
Většina novoročních předsevzetí spočívá v tom, že si zejména ženy plánují hubnoucí program na začátek nového roku.
Běžte si raději zalyžovat, vyražte na běžky, užijte si řádění s dětmi ve sněhu nebo si dopřejte zajímavou relaxaci místo bezcílného válení se. zdroj: http://zdrava-vyziva.zdrave.cz


Budíte se pravidelně v noci hladem a potají vyjídáte špajz či ledničku? Pak je pravděpodobné, že se nejedná o pouhou "žravost", ale poruchu spánku zvanou syndrom nočního přejídání. Pozná se to obvykle tak, že člověk ráno nemá vůbec chuť k jídlu, zatímco večer neví, kdy s jídlem přestat. Obvykle se pak budí i pozdě v noci a dopřává si i tzv. noční vysoce kalorickou svačinku.

Podle odhadů syndrom nočního přejídání postihuje jedno až dvě procenta populace. U někoho se jedná o poruchu příjmu potravy, jiného trápí porucha spánku tzv. insomnie. Druhý případ se týká především depresivních a úzkostných lidí.

S prázdným žaludkem se usnout nedá


"Lidé trpící syndromem nočního přejídání se v noci mnohokrát probouzejí a nejsou schopni znovu usnout, dokud si nedopřejí něco k jídlu. Jídlo, které spořádají, je většinou vysoce kalorické a nezdravé. Nutkání k nočnímu přejídání je natolik silné, že je jedinec nedokáže ovládat a nemá klid, dokud něco nesní," vysvětlují odborníci ze serveru Dobrý-spánek.cz

Lidé si tyto noční hody v podstatě neuvědomují, jejich vědomí je při výletech do kuchyně velmi mlhavé a druhý den si své jednání obvykle nepamatují. Pokud si vybavují pouze útržky, neznepokojují se jimi a nepřipouštějí si, že by mohlo jít o něco neobvyklého.

Pro ty, kteří si jsou nočního přejídání vědomi, je jídlo často nezbytné pro vyvolání příjemných pocitů bezpečí, klidu a pohody.

Léčba šitá na míru


Na syndrom nočního přejídání neexistuje obecný recept. Každá léčba musí být řešena individuálně tak, aby skutečně vyhovovala člověku.

Kromě psychoterapie, která zahrnuje psychologickou podporu, odstranění stresu a osvojení si metod k jeho zvládání, je důležitá i kontrola hmotnosti - jak již bylo zmíněno, porucha příjmu potravy je s poruchou spánku velmi úzce provázána.

"Uplatní se i léky, které mohou ovlivnit biorytmus. Naše vnitřní biologické hodiny řídí kolísání některých dějů v průběhu dne a noci. Hormon melatonin se podílí na řízení spánku, zvýšení jeho hladiny tudíž může pomoci navodit hlubší a klidný spánek. Proto jsou vhodná tzv. melatoninová hypnotika," doporučují odborníci.

Jak poznáte, že se u vás jedná skutečně o syndrom nočního přejídání?


Stačí se jednoduše otestovat. Pokud na sobě pozorujete některé z následujících příznaků, které vás trápí déle než 3 měsíce, nebojte se poradit se svým lékařem.

  • Sníte více než polovinu denního množství potravy až po večeři.
  • Nemáte vůbec chuť na snídani.
  • Obtížně usínáte.
  • V noci se často probouzíte, při probuzení máte neovladatelnou chuť k jídlu.
  • Jídlo, které vás nejvíce láká a kterého sníte nejvíce, je bohaté na cukry (sacharidy).

Více informací na www.dobry-spanek.cz





Pokud má člověk tendenci přejídat se a bojuje s bodavým pocitem hladu, měl by se spolehnout na žvýkačku. Pokud si ji dá chvíli před svačinou, pak prý sní mnohem méně a zažene vlčí hlad, který k přejídání často vede.
Podle týmu vědců z Glasgow Caledonian University vedený profesorkou biopsychologie Marion Hetheringtonovou prý žvýkačka může účinně omezit přejídání a ovládat pocity hladu. Pomáhá také navodit pocit plnosti u osob, které si musejí z jakýchkoli důvodů hlídat příjem kalorií. Požvykováním před svačinou se podle testů provedených na dobrovolnících sníží příjem kalorií o 25.

V dlouhodobém měřítku mohou mít význam i tak malé změny v příjmu kalorií.
Šedesátka lidí ve věku mezi 18 a 54 roky měla pravidelně svačit sladká či slaná jídla, část z nich předtím žvýkala, druhá část nikoli. Vyjma toho, že se prokázal u žvýkajících nižší příjem kalorií, u sladké svačiny přijímali dobrovolníci o 39 kalorií méně, u slané o 11.
Žvýkání ovšem přispívá také k psychické pohodě, pomáhá snížit míru úzkostí a stresu a zvyšuje spokojenost a uvolněnost. zdroj: http://www.stop-ppp.estranky.cz









 
 

Reklama
Reklama