STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Přehled diagnóz

O diagnózách a lidech

29. března 2014 v 21:01 | Admin
V jedné z úterních anket na Facebooku jsme se fanoušků Psychologie.cz zeptali, co si myslí o diagnózách. Je potřeba, aby je pacienti znali? Odpovědi lze shrnout do dvou skupin.
"Některá slova umějí řezat jako skalpely. Anebo léčit jako prášky."
"Normální člověk vidí nespavost, smutek, zpomalenost a únavu. Poučeného laika může těšit, že tu věc už známe a jmenuje se deprese. Ale rozumný praktik by si měl být vědom, že je to jen nálepka pro pojišťovny a cizí slovíčko pro efektivnější komunikaci s kolegy."
"Jak se můžu vyrovnat s nějakou poruchou a pracovat na jejím zlepšení, když ani nevím, kde by měl být problém?" píše Lucia Vnučková. "Psychologové a psychiatři by pacientům měli sdělovat a vysvětlovat jejich diagnózy, aby si nenacházeli zkreslené informace na různých stránkách."
Jinými slovy: S tím, co pojmenujeme, se lépe bojuje, jak říká Mirka Vodáková. A je lepší, když to někdo zkušený pojmenuje za nás, než abychom se sami potáceli lesem matoucích informací.
Lenka Haymann Filipová však nabízí opačný pohled: "Například transkační analýza vyloženě odmítá diagnózy a jejich sdělování klientům: řeší konkrétní problémy. Navíc, pokud vám někdo řekne, že jste schizofrenik, co si z toho vezmete??? Možná tak sociální stigma."
Řekne-li psycholog někomu, že je schizofrenik, měl by vrátit diplom nebo by měl být hnán před etickou komisi.
Zbyněk Vybíral, vedoucí katedry psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, ostře dodává: "Řekne-li psycholog někomu, že je schizofrenik, měl by vrátit diplom nebo by měl být hnán před etickou komisi. Něco jiného je pojmenovat nemoc či poruchu a NĚCO OPRAVDU jiného strčit celého člověka do takového pytle."

Knedlíčky

První z pohledů na diagnózu je objektivizující. Předpokládá, že dokážeme vystihnout a pojmenovat, co se v člověku odehrává. "Vycedit" z pacientova života problém jako knedlíčky z polévky a pracovat s ním.


Pacient, klient nebo člověk (kým se cítíte být víc) skutečně mnohdy potřebuje vědět, co to na něj útočí. Jak se ta věc jmenuje? Jak vypadá? Co všechno to v našem světě vysvětluje? Zažil to už někdo jiný? A jak se proti tomu bránili ostatní?
"Myslím si, že důvod, proč lidé chtějí znát diagnózu je, že hledají nějaké ospravedlnění (vysvětlení) svého stavu a navíc předpokládají, že na diagnózu existuje léčba. Když mám diagnózu, je to sice špatné, ale dá se to nějak zlepšit. Když ji nemám, jsem prostě jen divnej," přemýšlí Andrej Mikula.

Stigma

Druhé pojetí zdůrazňuje, že subjektivní a jedinečné vnímání našich problémů je stejně důležité jako dobře trefený pojem z manuálu. A že byť dobře trefený, dokáže takový pojem nejen pomoct, ale i ublížit. 

Skutečným problémem není duševní nemoc sama o sobě nebo její jméno, ale všechno to, co nás tíží, co tíží díky nám druhé a co nám brání, abychom některé věci dělali tak, jak chceme nebo jak je to potřeba. K čemu tedy diagnózy? Aby škatulkovaly? Nebo dokonce přitížily?
Co je diagnóza?
Diagnóza je určitý soubor znaků nebo dějů, jež se zpravidla vyskytují spolu. V psychologii a medicíně jim říkáme symptomy.

 Symptomem chřipky je zvýšená teplota, ale z pouhého jednoho údaje bychom nezjistili, že se jedná právě o chřipku. Aby mohl lékař stanovit diagnózu, potřebuje také vědět, že vás bolí hlava i krk, máte ucpaný nos a suchý kašel. A musí také vyloučit, že se nejedná například o bakteriální nemoc, ač se mohou svými projevy navzájem podobat. Stejně tak je symptomem mentální anorexie náhlý úbytek hmotnosti, ale pouze v součinnosti s přáním být štíhlejší či se zkresleným vnímáním vlastního těla a jeho reálných rozměrů. Vyloučit musíme například mentální bulimii v počátečné fázi.
"Znám psychiatra, který klientovi sdělil, že to, co ho přepadá, nejsou toxické psychózy, ale počínající schizofrenie. Dodnes občas dumám, proč to proboha udělal," vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Martina Brožová. "U klienta je třeba vždycky vnímat kontext, aby sdělení diagnózy bylo klientovi k prospěchu, aby mu pomohlo. To bych viděla jako to nejdůležitější. Vědět, proč to mám tomu člověku říct a zohledňovat, co to s ním může udělat a - co on může udělat s tou informací. Psychologovi nebo psychiatrovi může diagnóza pomoct zorientovat se v problému, ale měla by vždycky fungovat jenom jako možnost a nezastírat kontext a další možnosti."

Z lesa ven

Jak už to tak bývá, z lesa vedou obě cesty. "Diagnóza je formulace. Je to překlad zkušeností, dějů, prožitků, myšlenek do slov. A jsou možné i jiné formulace trápení, nemocí a poruch, než jaké nabízejí MKN-10 nebo DSM-4," myslí si Zbyněk Vybíral.
Kdyby se mě dnes někdo zeptal, co je podle mě diagnóza a k čemu je dobrá, řekla bych: pracovní nástroj. Způsob, jakým lékaři a psychologové uchopují problémy svých pacientů. Tajně si ale myslím, že výstižnější je metafora barevného skla. Když se přes něj podíváme, uvidíme věci v novém světle. Při zatmění slunce uvidíme přes svářečské sklíčko nejlíp. Je ale důležité poznat, kdy ho odložit.

Tajnůstky

Psycholog nebo psychoterapeut si barevné brýle může nasadit na nos, když potřebuje "vykázat pacienta" pro pojišťovnu. V takovém případě je to jen další cizí jazyk kódů a čísel, nic víc.
"Proč někomu nestanovit diagnózu a neochutnat ten sladký nektar pocitu odbornosti a nadřazenosti?" píše na Facebooku Tomáš Vilimovský a může mít pravdu. "Expertní jazyky" mají svou pachuť a slouží i lecčemus jinému, než zájmům klienta. Jako každá jiná pomůcka, i naše sklo se zkrátka musí umět používat - ne k řezání.

Zlatá střední cesta

"Mně se nejvíce líbí interakční, resp. diskurzivní chápání diagnózy. Jinými slovy zdůraznění toho, že formulací diagnózy vykonáme řečový akt, který není nijak nevinný: má dopad. Ale to už zformulovali jiní - Austin, Foucault... Některá slova umějí řezat jako skalpely. Anebo léčit jako prášky," vystihuje dvojroli diagnózy Zbyněk Vybíral.
Psycholog může barevné brýle použít, aby si rychle utřídil, že se jeho pacient s takovou a makovou diagnózou bude nejspíš nejen cítit pod psa, ale také trpět nespavostí a nepochopením okolí. Uvede tím do souvislosti své dřívější a současné zkušenosti a je vymalováno - aspoň trochu. Samotné řešení problému je ale velmi závislé na celém kontextu pacientova života i na způsobu jeho přemýšlení o sobě a o světě kolem.
Normální člověk vidí nespavost, smutek, zpomalenost a únavu. Poučeného laika může těšit, že tu věc už známe a jmenuje se deprese. Ale rozumný praktik by si měl být vědom, že je to jen nálepka pro pojišťovny a cizí slovíčko pro efektivnější komunikaci s kolegy.
Musíme to slovo používat. Nic lepšího nemáme. Ale u něj to nekončí, teprve začíná.
zdroj:http://psychologie.cz

Psychiatrická diagnóza je i v dnešní době pořád ještě problém.

29. března 2014 v 20:58 | Admin
Psychiatrická diagnóza je i v dnešní době pořád ještě problém. Lidé, kteří se vyrovnávají s křížem nemoci, duše mají k tomu ještě starost, jak nás přijme okolí? Co řekneme v zaměstnání? O tom mluvíme v dnešním Vašem tématu, které teď shrneme s Barborou Weningovou, ředitelkou Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. Přeji dobré odpoledne. Vy jste také založila projekt Změna, který je zaměřen na boj s předsudky a mýty, které se váží za duševní choroby. Které předsudky a mýty jsou, podle vás, nejnebezpečnější?
Barbora Wenigová: Tak já bych jenom ještě poopravila. Já jsem ten projekt nezaložila. Já jsem spolutvůrce, ale .
To asi není tak úplně podstatné. Pojďme k tomu, které ty předsudky jsou ty nejhorší?
Barbora Wenigová: Nejhorší předsudky jsou asi předsudky, které se váží na schizofrenii a to jsou předsudky typu toho, že jsou schizofrenní pacienti nekompetentní, nespolehliví, nevypočitatelní. Když jsme dělali v roce 2004 výzkum veřejnosti, tak se ukázalo, že oni vnímají osobnost pacienta se schizofrenií jako osobnost, která je zmatená, rozpolcená, hloupá, ale také docela důležité procento řeklo, že je to osobnost, která je nebezpečná se sklony k násilí. Tak určitě tyto předsudky vnímáme jako velmi, velmi nebezpečné a velkou překážku k tomu, aby se integrovali do společnosti.
Řekněte, jak se proti takovýmto předsudkům dá bojovat? Dá se vůbec takový boj vyhrát? Lidé to mají přeci v sobě zakódované. To je schizofrenik, tak ten je, no? Ten je takový, jaký jste teď popsala.
Barbora Wenigová: Tak určitě ty předsudky existují řadu desetiletí. Tak myslím, že se vážou na vznik choroby, tak okamžitě vznikly také předsudky. Zlepšuje se ten stav tak, že je to boj, který je dlouhý, vleklý, ale snad ne beznadějný. Zatímco se dřív lidé se schizofrenií nebo duševně nemocní upalovali a věznili, tak dnes, přece jenom, k nim přistupujeme daleko humánněji. To, co pomáhá? Zase z tohoto výzkumu se ukázalo, že lidé, kteří jsou vzdělanější, kteří mají informace, tak ti vidí lidi se schizofrenií jako lidi, kteří mají svoji nemoc, mohou ji mít pod kontrolou, že ta nemoc je léčitelná, že jsou schopni se integrovat. Také bezesporu tomu pomáhá nějaká zkušenost. Buďto přímá nebo nepřímá. Lidé s duševní poruchou, aby věděli, že jsou to normální, obyčejní lidé, kteří jsou schopni zodpovídat za svůj život.
Jestliže jsou lidé s tou diagnózou nuceni práce, s předsudky, stigmaty, stereotypy, jak velkou zátěž a tlak to pro ně znamená? Jaké důsledky takové nepřijetí ve společnosti nebo třeba v pracovním kolektivu pro ně může mít?
Barbora Wenigová: Tak určitě, když si vezměte, že onemocníte duševní chorobou, tak v tu chvíli se potýkáte s řadou symptomů, které té nemoci náleží. Jestliže je vaše laťka ukončena, tak potom zjistíte, že možná to nebylo tak těžké, že to těžší vás teprve čeká a to je, když se chcete navrátit zpátky do běžné společnosti. V tu chvíli narazíte na ty předsudky, o kterých jsme mluvili. To je hrozně těžké. Ty důsledky, na které se ptáte. Může to mít důsledků mnoho a velmi tragických. Lidé nemohou najít práci, nemohou se vracet mnohdy do školy z těchto důvodů. Nemohou navázat sociální vztahy, jsou doma furt izolováni, ale také, pak-li že se objeví psychická porucha a vy máte jít poprvé k psychiatrovi, tak samozřejmě, že jestliže víte o těchto předsudcích, máte také tyto mýty. Myslím, že to je celkem přirozené, tak nepůjdete k psychiatrovi, nepůjdete včas. Což může v důsledku znamenat chronický stav nemoci. Může to také znamenat zvýšenou sebevražednost. Takže důsledky stigmatu jsou velmi, velmi tragické.
Poslední věc. Je vaše práce směřována i vůči zaměstnavatelům? Mají třeba o vaše poznatky zájem?
Barbora Wenigová: My jsme udělali webové stránky, které jsou www.stopstigma.cz a tyto webové stránky se obracejí na veřejnost. Tedy i na zaměstnavatele. Informujeme tam o nemocích. Jsou tam různé informace i laicky podané pro rodiny, pro pacienty samotné, pro veřejnost. Je tam také diskuse, kde je možno se obrátit s nějakým dotazem. Může se obrátit jak pacient, tak lidé, kteří jsou v kontaktu s pacienty. Odpovídají tam odborníci. Takže takto poskytujeme tento infoportál. Ale také cíleně děláme vzdělávací moduly pro různé skupiny obyvatelstva o duševních chorobách a o péči o ně.
Díky za váš čas a za rozhovor. Nashledanou. Tolik ředitelka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Barbora Wenigová v odpoledním Radiožurnálu. Tolik dnešní Vaše téma.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Autor: Eva Hůlková (ehů) zdroj:http://www.rozhlas.cz)
:

Mezinárodní klasifikace duševních nemocí

7. listopadu 2011 v 11:52 | ADMIN webu
V České republice je platná Mezinárodní klasifikace nemocí MNK 10 od roku 1994. Prochází průběžnými aktualizacemi, poslední aktualizace je platná od 1.1. 2009.




V kapitole Poruchy duševní a poruchy chování rozpoznává tyto kategorie zvané oddíly:


  • F00-F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických

  • F10-F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek

  • F20-F29 Schizofrenie' poruchy schizotypální a poruchy s bludy

  • F30-F39 Afektivní poruchy (poruchy nálady)

  • F40-F48 Neurotické' stresové a somatoformní poruchy

  • F50-F59 Syndromy poruch chování' spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory

  • F60-F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých

  • F70-F79 Mentální retardace

  • F80-F89 Poruchy psychického vývoje

  • F90-F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání

  • F99 Neurčená duševní porucha




Pro tuto kapitolu jsou stanoveny následující položky s hvězdičkou:



F00* Demence u Alzheimerovy nemoci


F02* Demence u jiných nemocí zařazených jinde












Nemoci duševní a poruchy chování

16. ledna 2009 v 17:54 | ♥Naposledy.cz♥
  • F000 Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem (G30.0+)
    F001 Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem (G30.1+)
    F002 Demence u Alzheimerovy nemoci, atypického nebo smíšeného typu (G30.8+)
    F009 Demence u Alzheimerovy nemoci, NS (G30.9+)
    F010 Vaskulární demence s akutním začátkem
    F011 Multiinfarktová demence
    F012 Subkortikální vaskulární demence
    F013 Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
    F018 Jiné vaskulární demence
    F019 Vaskulární demence, NS
    F020 Demence u Pickovy choroby (G31.0+)
    F021 Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (A81.0+)
    F022 Demence u Huntingtonovy nemoci (G10+)
    F023 Demence u Parkinsonovy nemoci (G20+)
    F024 Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV] (B22.0+)
    F028 Demence u jiných určených nemocí, zařazených jinde
    F03 Neurčená demence
    F04 Organický amnestický syndrom,který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktiv.látkami
    F050 Delirium, které nenasedá na demenci, takto popsané
    F051 Delirium, nasedající na demenci
    F058 Jiné delirium
    F059 Delirium, NS
    F060 Organická halucinóza
    F061 Organická katatonní porucha
    F062 Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
    F063 Organické poruchy nálady (afektivní)
    F064 Organická úzkostná porucha
    F065 Organická dissociativní porucha
    F066 Organická emoční labilita (astenie)
    F067 Lehká porucha poznávání
    F068 Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
    F069 Neurčená duševní porucha, způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
    F070 Organická porucha osobnosti
    F071 Postencefalitický syndrom
    F072 Postkomoční syndrom
    F078 Jiné organické poruchy osobnosti a chování způs.onemocněním, poškozením a dysfunkcí mozku
    F079 Organic.poruchy osobnosti a chování nespecifikované způs.onemoc., poškoz.a dysfunkcí mozku
    F09 Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
    F100 Akutní intoxikace
    F101 Škodlivé použití
    F102 Syndrom závislosti
    F103 Odvykací stav
    F104 Odvykací stav s deliriem
    F105 Psychotická porucha
    F106 Amnestický syndrom
    F107 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F108 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F109 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F110 Akutní intoxikace
    F111 Škodlivé použití
    F112 Syndrom závislosti
    F113 Odvykací stav
    F114 Odvykací stav s deliriem
    F115 Psychotická porucha
    F116 Amnestický syndrom
    F117 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F118 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F119 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F120 Akutní intoxikace
    F121 Škodlivé použití
  • 22 Syndrom závislosti
    F123 Odvykací stav
    F124 Odvykací stav s deliriem
    F125 Psychotická porucha
    F126 Amnestický syndrom
    F127 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F128 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F129 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F130 Akutní intoxikace
    F131 Škodlivé použití
    F132 Syndrom závislosti
    F133 Odvykací stav
    F134 Odvykací stav s deliriem
    F135 Psychotická porucha
    F136 Amnestický syndrom
    F137 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F138 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F139 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F140 Akutní intoxikace
    F141 Škodlivé použití
    F142 Syndrom závislosti
    F143 Odvykací stav
    F144 Odvykací stav s deliriem
    F145 Psychotická porucha
    F146 Amnestický syndrom
    F147 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F148 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F149 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F150 Akutní intoxikace
    F151 Škodlivé použití
    F152 Syndrom závislosti
    F153 Odvykací stav
    F154 Odvykací stav s deliriem
    F155 Psychotická porucha
    F156 Amnestický syndrom
    F157 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F158 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F159 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F160 Akutní intoxikace
    F161 Škodlivé použití
  • Syndrom závislosti
    F163 Odvykací stav
    F164 Odvykací stav s deliriem
    F165 Psychotická porucha
    F166 Amnestický syndrom
    F167 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F168 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F169 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F170 Akutní intoxikace
    F171 Škodlivé použití
    F172 Syndrom závislosti
    F173 Odvykací stav
    F174 Odvykací stav s deliriem
    F175 Psychotická porucha
    F176 Amnestický syndrom
    F177 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F178 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F179 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F180 Akutní intoxikace
    F181 Škodlivé použití
    F182 Syndrom závislosti
    F183 Odvykací stav
    F184 Odvykací stav s deliriem
    F185 Psychotická porucha
    F186 Amnestický syndrom
    F187 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F188 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F189 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F190 Akutní intoxikace
    F191 Škodlivé použití
    F192 Syndrom závislosti
  • Odvykací stav
    F194 Odvykací stav s deliriem
    F195 Psychotická porucha
    F196 Amnestický syndrom
    F197 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
    F198 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
    F199 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
    F200 Paranoidní schizofrenie
    F201 Hebefrenní schizofrenie
    F202 Katatonní schizofrenie
    F203 Nediferencovaná schizofrenie
    F204 Postschizofrenní deprese
    F205 Reziduální schizofrenie
    F206 Schizofrenia simplex
    F208 Jiná schizofrenie
    F209 Schizofrenie, NS
    F21 Schizotypální porucha
    F220 Porucha s bludy
    F228 Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy
    F229 Persistující porucha s bludy, NS
    F230 Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů
    F231 Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
    F232 Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii
    F233 Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
    F238 Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
    F239 Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy
    F24 Indukovaná porucha s bludy
  • 0 Schizoafektivní porucha, manický typ
    F251 Schizoafektivní porucha, depresivní typ
    F252 Schizoafektivní porucha, smíšený typ
    F258 Jiné schizoafektivní poruchy
    F259 Schizoafektivní porucha, nespecifikovaná
    F28 Jiné neorganické psychotické poruchy
    F29 Neurčené neorganické psychózy
    F300 Hypomanie
    F301 Manie bez psychotických symptomů
    F302 Manie s psychotickými symptomy
    F308 Jiné manické fáze
    F309 Manická fáze, NS
    F310 Bipolární afektivní porucha, současná fáze je hypomanická
    F311 Bipolární afektivní porucha, současná fáze manická bez psychotických symptomů
    F312 Bipolární afektivní porucha, současná fáze manická s psychotickými symptomy
    F313 Bipolární afektivní porucha, současná fáze lehká nebo střední deprese
    F314 Bipolární afektivní porucha, současná fáze těžké deprese bez psychotických symptomů
    F315 Bipolární afektivní porucha, současná fáze těžká deprese s psychotickými symptomy
    F316 Bipolární afektivní porucha, současná fáze smíšená
    F317 Bipolární afektivní porucha, v současné době v remisi
    F318 Jiné bipolární afektivní poruchy
    F319 Bipolární afektivní porucha, NS
    F320 Lehká depresivní fáze
    F321 Středně těžká depresivní fáze
    F322 Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
    F323 Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
    F328 Jiné depresivní fáze
    F329 Depresivní fáze, NS
  • Periodická depresivní porucha, současná fáze je lehká
    F331 Periodická depresivní porucha, současná fáze je středně těžká
    F332 Periodická depresivní porucha, současná fáze je těžká, ale bez psychotických symptomů
    F333 Periodická depresivní porucha, současná fáze je těžká s psychotickými příznaky
    F334 Periodická depresivní porucha, v současné době v remisi
    F338 Jiné periodické depresivní poruchy
    F339 Periodická depresivní porucha, NS
    F340 Cyklothymie
    F341 Dysthymie
    F348 Jiné perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
    F349 Perzistentní afektivní porucha (porucha nálady), NS
    F380 Jiné jednotlivé afektivní poruchy (poruchy nálady)
    F381 Jiné periodické afektivní poruchy (poruchy nálady)
    F388 Jiné určené afektivní poruchy (poruchy nálady)
    F39 Neurčená afektivní porucha (porucha nálady)
    F400 Agorafobie
    F401 Sociální fobie
    F402 Specifické (izolované) fobie
    F408 Jiné anxiosně fobické poruchy
    F409 Anxiosně fobická porucha, NS
    F410 Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)
    F411 Generalizovaná úzkostná porucha
    F412 Smíšená úzkostná a depresivní porucha
    F413 Jiné smíšené úzkostné poruchy
    F418 Jiné určené úzkostné poruchy
    F419 Úzkostná porucha, NS
  • Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace
    F421 Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)
    F422 Smíšené nutkavé myšlenky a činy
    F428 Jiné obsedantně-nutkavé poruchy
    F429 Obsedantně-nutkavá porucha, NS
    F430 Akutní stresová reakce
    F431 Posttraumatická stresová porucha
    F432 Poruchy přizpůsobení
    F438 Jiné reakce na těžký stres
    F439 Reakce na těžký stres, NS
    F440 Dissociativní amnesie
    F441 Dissociativní fuga (útěk)
    F442 Dissociativní stupor
    F443 Trans a posedlost
    F444 Dissociativní motorické poruchy
    F445 Dissociativní záchvaty
    F446 Dissociativní anestesie a ztráta citlivosti
    F447 Smíšené dissociativní (konverzní) poruchy
    F448 Jiné dissociativní (konverzní) poruchy
    F449 Dissociativní (konverzní) porucha, NS
    F450 Somatizační porucha
    F451 Nediferencovaná somatoformní porucha
    F452 Hypochondrická porucha
  • 3 Somatoformní vegetativní dysfunkce
    F454 Perzistující somatoformní bolestivá porucha
    F458 Jiné somatoformní poruchy
    F459 Somatoformní porucha, NS
    F480 Neurastenie
    F481 Depersonalizace a derealizace
    F488 Jiné určené neurotické poruchy
    F489 Neurotická porucha, NS
    F500 Mentální anorexie
    F501 Atypická mentální anorexie
    F502 Mentální bulimie
    F503 Atypická mentální bulimie
    F504 Přejídání spojené s psychologickými poruchami
    F505 Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
    F508 Jiné poruchy přijímání jídla
    F509 Porucha přijímání jídla, NS
    F510 Neorganická nespavost
    F511 Neorganická hypersomnie
    F512 Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
    F513 Náměsíčnictví [somnambulismus]
    F514 Spánkové děsy [noční děsy - pavor nocturnus]
    F515 Noční můry
  • 8 Jiné neorganické poruchy spánku
    F519 Neorganická porucha spánku, NS
    F520 Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
    F521 Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
    F522 Selhání genitální odpovědi
    F523 Poruchy orgasmu
    F524 Předčasná ejakulace
    F525 Neorganický vaginismus
    F526 Neorganická dyspareunie
    F527 Nadměrné sexuální nutkání
    F528 Jiné sexuální poruchy, které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
    F529 Neurčená sexuální porucha, která není způsobena organickou poruchou nebo nemocí
    F530 Lehké duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem, nezažazen jinde
    F531 Těžké poruchy duševní a poruchy chování v souvislosti s puerperiem, nezařazené jinde
    F538 Jiné duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem, nezařazené jinde
    F539 Puerperální duševní poruchy, NS
    F54 Psychologické a behaviorální faktory, spojené s chorobami nebo poruchami, zařazenými jinde
    F55 Abusus - zneužívání - látek nezpůsobujících závislost
    F59 Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
    F600 Paranoidní porucha osobnosti
    F601 Schizoidní porucha osobnosti
    F602 Dissociální porucha osobnosti
    F603 Emočně nestabilní porucha osobnosti
    F604 Histrionská porucha osobnosti
  • 5 Anankastická porucha osobnosti
    F606 Anxiosní (vyhýbavá) osobnost
    F607 Závislá porucha osobnosti
    F608 Jiné specifické poruchy osobnosti
    F609 Porucha osobnosti, NS
    F61 Smíšené a jiné poruchy osobnosti
    F620 Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti
    F621 Přetrvávající změna osobnosti po psychiatrickém onemocnění
    F628 Jiné přetrvávající změny osobnosti
    F629 Přetrvávající změna osobnosti, NS
    Patologické zakládání požárů (pyromanie)
    F630
    Patologické hráčství
    F632 Patologické kradení (kleptomanie)
    F633 Trichotillomanie
    F638 Jiné nutkavé a impulzivní poruchy
    F639 Nutkavá a impulzivní porucha, NS
    F640 Transsexualismus
    F641 Transvestitismus dvojí role
    F642 Porucha pohlavní identity v dětství
    F648 Jiné poruchy pohlavní identity
    F649 Poruchy pohlavní identity, NS
    F650 Fetišismus
    F651 Fetišistický transvestitismus
    F652 Exhibicionismus
    F653 Voyerismus
    F654 Pedofilie
    F655 Sadomasochismus
    F656 Mnohočetné poruchy sexuální preference
    F658 Jiné poruchy sexuální preference
    F659 Porucha sexuální preference, NS
    F660 Porucha sexuálního vyzrávání
    F661 Egodystonická sexuální orientace
    F662 Porucha sexuálních vztahů
    F668 Jiné poruchy psychosexuálního vývoje
    F669 Porucha psychosexuálního vývoje, NS
    F680 Zpracování somatických symptomů psychologickými vlivy
    F681 Záměr.produkce nebo předstírání symptomů nebo neschopností somat.nebo psychic.(paděl.por.)
    F688 Jiné určené poruchy osobnosti a chování u dospělých
    F69 Neurčená porucha osobnosti a chování u dospělých
    F700 žádná nebo minimální porucha chování
    F701 významná porucha chování, vyžadující pozornost anebo léčbu
    F708 jiné poruchy chování
    F709 bez zmínky o poruchách chování
    F710 žádná nebo minimální porucha chování
    F711 významná porucha chování, vyžadující pozornost anebo léčbu
    F718 jiné poruchy chování
    F719 bez zmínky o poruchách chování
  • 0 žádná nebo minimální porucha chování
    F721 významná porucha chování, vyžadující pozornost anebo léčbu
    F728 jiné poruchy chování
    F729 bez zmínky o poruchách chování
    F730 žádná nebo minimální porucha chování
    F731 významná porucha chování, vyžadující pozornost anebo léčbu
    F738 jiné poruchy chování
    F739 bez zmínky o poruchách chování
    F780 žádná nebo minimální porucha chování
    F781 významná porucha chování, vyžadující pozornost anebo léčbu
    F788 jiné poruchy chování
    F789 bez zmínky o poruchách chování
    F790 žádná nebo minimální porucha chování
    F791 významná porucha chování, vyžadující pozornost anebo léčbu
    F798 jiné poruchy chování
    F799 bez zmínky o poruchách chování
    F800 Specifická porucha artikulace řeči
    F801 Expresivní porucha řeči
    F802 Receptivní porucha řeči
    F803 Získaná afazie s epilepsií (Landau-Kleffner)
    F808 Jiné vývojové poruchy řeči nebo jazyka
    F809 Vývojová porucha řeči nebo jazyka, NS
    F810 Specifická porucha čtení
    F811 Specifická porucha psaní a výslovnosti
    F812 Specifická porucha počítání
    F813 Smíšená porucha školních dovedností
    F818 Jiná vývojová porucha školních dovedností
    F819 Vývojová porucha školních dovedností, NS
    F82 Specifická vývojová porucha motorických funkcí
    F83 Smíšené specifické vývojové poruchy
    F840 Dětský autismus
    F841 Atypický autismus
    F842 Rettův syndrom
    F843 Jiná dětská desintegrační porucha
    F844 Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby
    F845 Aspergerův syndrom
    F848 Jiné pervazivní vývojové poruchy
  • Pervazivní vývojová porucha, NS
    F88 Jiné poruchy psychického vývoje
    F89 Neurčená porucha psychického vývoje
    F900 Porucha aktivity a pozornosti
    F901 Hyperkinetická porucha chování
    F908 Jiné hyperkinetické poruchy
    F909 Hyperkinetická porucha, NS
    F910 Porucha chování vázaná na vztahy k rodině
    F911 Nesocializovaná porucha chování
    F912 Socializovaná porucha chování
    F913 Opoziční vzdorovité chování
    F918 Jiné poruchy chování
    F919 Porucha chování, NS
    F920 Depresivní porucha chování
    F928 Jiné smíšené poruchy chování a emocí
    F929 Smíšená porucha chování a emocí, NS
    F930 Separační úzkostná porucha v dětství
    F931 Fobická anxiosní porucha v dětství
    F932 Sociální anxiosní porucha v dětství
    F933 Porucha sourozenecké rivality
    F938 Jiné dětské emoční poruchy
    F939 Dětská emoční porucha, NS
    F940 Elektivní mutismus
    F941 Reaktivní porucha příchylnosti dětí
    F942 Porucha desinhibovaných vztahů u dětí
    F948 Jiné dětské poruchy sociálních funkcí
  • 9 Porucha dětských sociálních funkcí, NS
    950F Přechodná tiková porucha
    F951 Chronické motorické nebo vokální tiky
    F952 Kombinovaná tiková porucha vokální a mnohočetná motorická (de la Tourette)
    F958 Jiné druhy tiků
    F959 Tiková porucha, NS
    F980 Neorganická enuréza
    F981 Neorganická enkopréza
    F982 Poruchy jedení v kojeneckém a dětském věku
    F983 Pika kojenců a dětí
    F984 Stereotypní pohybové poruchy
    F985 Koktavost (zadrhávání v řeči)
    F986 Brebtavost
    F J.urč.poruchy chování a emocí,se začátkem vyskyt.se obvykle v dětství a v dospívání
    F989 Neurč.poruchy chování a emocí, se začátkem vyskyt.se obvykle v dětství a v dospívání
    F99 Duševní porucha, jinak neurčená
ZDROJ:Klikni !
 
 

Reklama