STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Právní rádce

Neodkladnou pomoc vám na rozdíl od zdravotní péče v méně naléhavé situaci,musí lékař poskytnout vždy.

26. července 2012 v 18:28 | ADMIN webu
Pokud by vám tato neodkladná péče nebyla poskytnuta např. s odůvodněním že je lékař přetížen nebo že podle místa bydliště nepříslušíte do obvodu daného lékaře je třeba na zdravotní pomoci trvat případně poukázat na svá již uvedená práva pacienta resp.pojištěnce.V případech kdy to situace dovoluje je vhodné se ihned spojit s nejbližší organizací pacientů jejíž zástupce vás může doprovodit k lékaři a pomoci vám bezprostředně vymoci vaše právo na zdravotní péči.

Obvykle také platí že pokud máte s sebou při návštěvě v ordinaci svědka alespoň člena rodiny volí lékaři vstřícnější chování.

Lékař jenž vám v případě kdy vám hrozí nebezpečí smrti nebo vážná porucha zdraví neposkytne potřebnou pomoc se může dopusit TRESTNÉHO ČINU neposkytnutí pomoci. Jestliže vám v důsledku jeho jednání vznikly následky na životě nebo na zdraví může se lékař dopustit také některého z TRESTNÝCH ČINŮ proti životu a ublížení na zdraví.

V takovém případě byste vy nebo vaši příbuzní či blízcí na jeho jednání mohli podat oznámenío skutečnostech nasvědčujících tomu že byl spáchán trestný čin,tzn.trestní oznámení státnímu zástupci nebo Policii ČR ale v soudním řízení byste navíc jako poškození mohli požadovat po lékaři náhradu škody.

Návrh na uložení povinnosti náhrady škody musíte jako poškozený učinit u soudu při hlavním líčení před zahájením dokazování. V řízení budete mít postavení poškozeného s právem činit návrhy na doplnění dokazování,nahlížení do spisů,ůčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání a také se před skončením k věci vyjádřit.

Z návrhu na uložení povinosti k náhradě škody musí být patrno z jakých důvodů a v jaké výši chcete svůj nárok na náhradu škody uplatnit.

V méně naléhavé situaci může lékař poskytování zdravotní péče odmítnout z důvodu svého přetížení nebo přílišné vzdálenosti která by mu bránila ve výkonu návštěvní služby.Míru únostného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojhištěncedo své péče posuzuje lékař.
Odmítnutí vám však musí písemně potvrdit.

Zařízení ambulantní psychiatrické péče bývají nezřídka přetížená a není tedy vyloučeno že vám v místě vašeho bydliště odmítnou poskytovat zdravotní péči hned v několikapsychiatrických ordinacích.

V takovémm případě by bylo nejvhodnější zaslat příslušné zdravotní doporučený dopis v němž požádáte o sdělení kontaktů na jejísmluvní zdravotnické zařízení v místě vašeho bydliště na které je možné se obrátit.

Zdravotní pojišťovny mají povinnnost zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům a tak na tuto vaší žádost musí reágovat.



Opsáno z příručky právního rádce české asociace pro psychické zdraví

Regulační poplatky

26. července 2012 v 17:59 | ADMIN webu
Pojištěnec anebo za něj jeho zákoný zástupce je povinnen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení které zdrvotní péči poskytuje regulační poplatek ve výši :

a) 30 Kč za návštěvu při které bylo provedeno klinické vyšetření u praktického lékaře,praktického lékařebpro děti a dorost, ženského llékaře nebo zubního lékaře, návštěvu u lékaře poskytující specializovanou ambulantní péči,návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost,návštěvu u klinického psychologa,klinického logopeda,každý ze zdravotního pojištění nebo částečně heazený příplatek nebo potravyny pro zvláštní lékařské ůčely,předepsané recepty bez ohledu na počet předepsaných balení.

b) 90 Kč za pohotobostní službu ptavní pohotovostní soskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím:lužbu v sobotu a lékařskou službu první pomoci poskytované zubními lékaři,služby první pomoci včetně první pomoci,ústavní pohotovostní služboz v sobotu a v neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17:00 hod.Pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ůstavní péče.

c) 100 Kč za každý den ve kterém je poskytována ústavní péče komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných lečebnách a ozdravovnách přičemž se den ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takovénpéče a den ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno počítají dohromady tedy jako jeden den.

Zdravotní zařízení je povino vystavit pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplaku s uvedením čísla pojištěnce výše regulačního poplatku dne jeho zaplacení s otiskem razítka zdravotnického zařízení a podpisem osoby která regulační poplatek přijala a jde-li o zařízení lékařské péče též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny a výše poplatku.

Od platby regulačních popltků jsou osvobozeny např.klienti a pacienti umístěny v dětských domovech ve školních zařízeních ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.
Dle se poplatky nehradí při ochranném léčení( nedobrovolném) nařízené soudem. Jde-li o pojištěnce který se prokáže rozhodnutím oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci hmotní nouzi o dávcekterá je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu ne starším 30 dnů je od regulačního poplatku také osvobozen.

V případě že pacient zaplatí za ro na regulačních poplatcích více jak 5000Kč pojišťovna mu částku nad 5000Kč dodatečně vrátí.



Opsáno z příručky právního rádce české asociace pro psychické zdraví

Osoba blízká a její práva

26. července 2012 v 15:35 | ADMIN webu
Osobami blízkými jsou předkové a potomci,sourozenci,manžel,partner,jiné osoby v poměru rodiném nebo obdobném, které by újmu jež utrpěla jedna z nich důvodně poci´tovaly jako újmu vlastní.
tyto osoby mají právo:

A) na aktuální informace o zdravotním staavu pacienta který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby jež mohou být o něm informovány samozdřejmě pokud pacient dříve nevyslovil zákaz podávání informacítěmto osobám

B) na informace o zdravotnímstavu paienta který zemřel,na udaje o příčinách jeho úmrtí a výsledku pitvy byla-li provedena. Též jim náleží právo nahlížet dozdravotnické dokumentace pacienta a na pořízení jejich výpisů,opisů a kopií.


Jestliže pacient za svého života vyslovil zákaz poskytování informací o svém zdravotním stavunemohou být tyto informace osobám blízkým sděleny s vyjímkou situace kdy by se jednalo o informace důležité pro ochranu jejich zdraví nebo jiných osob např.geneticky podmíněné či infekční choroby.


Opsáno z příručky právního rádce české asociace pro psychické zdraví

Práva na informace o zdravotním stavu

26. července 2012 v 15:25 | ADMIN webu
O všech právech by vás měl poučit ošetřující lékař jedná se zejména o právo:

A) na poskytnutí veškerých informací schromážeděných ve vaší zdravotnické dokumentaci nebo v jiných zápisech vztahujících se k vašemu zdravotnímu stavu. V případě autorizovaných psychologických metod a popisu léčby pchychoterapeutických metod máte právo na informace jejíchž obsahem je popis příznaků onemocnění,diagnóza,popis terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů

B) nahlížet dozmíněných dokumentů v přítomnosti zdravotnického pracovníka

C) na pořízení výpisů,opisů nebo kopií uvedených dokumentů

D) určit osoby které mohou být informováni o vašem zdravotním stavu,nebo vyslovit zákaz podávání těchto informací jakékoliv osobě. tento souhas či zákazmůžete vyslovit nebo odvolat při přijetí do péče případně kdykoliv po té. Zárověň určíte jaké informace mohou být zvoleným osobám poskytnuty a zda maj i práva uvedená pod písmeny B a C.

Zdravotnické zařízení je povinno vyhotovit opisi,výpisi nebo kopie zdravotnické dokumentace do 30 dnů od obdržení zádosti pacienta nebo jiné oprávněné osoby za jejichž vyhotovení muže požadovat finanční uhradu jejichž výše ale nesmípřesáhnou náklady spojené s pořízením dokumentů.

Zdravotnické zařízení nemuže odmítnout zpřístupnění zdravotnické dokumentace.může jej pouze omezit u zákoného zásupce ve vztahu k informacím o týrání,zneužívání a zanedbávání péče o dítě a to i na žádost tohoto dítěte.

S vaším zdravotním stavem mohou být bez vašeho výslovného zmocnění seznámeny i další osoby,jde o zdravotnické pracovníky kterým mohou být poskytnuty informace v rozsahu nezbytném pro poskytnutí zdravottní péče.
Dále osoby určené zákonem při výkonu jejich pivilání např.zaměstnanci krajského ůřadu při vyřizování stížnosti na zdravotní péči,veřejný ochránce práv. Ve dvou případech i osoby blízké.



Opsáno z příručky právního rádce české asociace pro psychické zdraví

Informovaný souhlas s léčbou

26. července 2012 v 14:57 | ADMIN webu
Pro soulad se zákonem musejí být splněny dvě podmínky.
Za prvé lékař musí postupovat v souladu s dostupnými poznatk lékařské vědy ( lege artis).
Ta druhé musíte vyslovit souhlas s touto léčbou souhlas samozdřejmě vyjma těch případů kdy zákon výslovně stanový že souhlasu pacienta není potřeba.

Některé osoby nemohou vyslovit souhlas protože nejsouzpůsobilé k tomuto právnímu ukonu,za ně jedná zákoný zástupce.

Bez vašeho souhlasuje možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony a je li to podle povahy onemocnění třeba převzít vás i do ustavní péče pokud:

A) vám bylo v trestním řízení uloženo ochranné léčení

B) trpíte nemocí u níž lze nařídit povinné léčení

C) jevíte známky duševní poruchy nebo intoxikace a ohrožujete sebe nebo své okolí

D) váš zdravotní stav neumožňuje vyžádat si souhlas s léčbou a neodkladná léčba je nutná k záchraně vašeho života či zdraví

E) jste-li nositelem infekčního onemocnění


SOUHLAS S LÉČBOU JAKO TAKOVÝ


Váš souhlas musí být svobodný tedy nevynucený a informovaný k čemužvje nezbytnou podmínkou aby vám lékař poskytnul informace o povaze výkonu a jeho rizicích zejména informace:

A) o onemocnění-povaha onemocnění,jeho projevy,aktuální stádium,event.nebezpečí další progrese,jakož i další informace,které by mohly vaše rozhodování ovlivnit

B) o léčbě-ůčel,povaha celé léčby,ale i každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu,jeho důsledky,alternativy léčby a rizika

Informace musí být poskytnuty vhodným způsobem a ve srozumitelné formě,tedy s přihlédnutím k vašemu věku,celkovému vzdělání a momenálnímu zdravotnímu stavu.

Souhlas s léčbou lze kdykoliv před jejím zahájením i během ní odvolat. Po jejím proběhnutía uknčení právo na odvolání zaniká.

V případě kdy nejste sléčbou spokojeni můžete podat písemnou stížnost nebo se obrátit na soud.
Stížnost je třeba směrovat k vedoucímu zdravotnického zařízení jehož je lékař zaměstnancem,k jeho zřizovateli,k registrujícímuorgánu( krajský ůřadnebo ministersvo zdravotnictví),k České lékařské komoře nebo ke zdravotní pojišťovně,jejímž jste pojištěncem.

Pokud se rozhodnete pro soudní cestu řešení situace můžete se domáhat ochrany před neoprávněným zásahem do právana ochranu osobnosti.

Jesliže byla léčbou způsobena škoda na zdraví můžete žádat její náhradu. O konkrétním postupu je vhodné se pordit s advokátem.

Lze se obrátit i na veřejného ochránce práv který může přezkoumat postup krajského ůřadu,Ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotní pojišťovny při vyřizování stížnosti.
Není ale oprávněn prošetřit odbornou medicínskou stránku stížnosti.




Opsáno z příručky právního rádce české asociace pro psychické zdraví


Lékaři už s vámi zametat nebudou aneb právo na informace

26. července 2012 v 14:28 | ADMIN webu
Reforma ve zdravotnictví pokračuje. Vláda by měla projednat návrhy nových zdravotnických zákonů v září, v říjnu by měly jít do Parlamentu, a pokud projdou schvalovacím procesem, měly by platit od ledna 2009.

"Je to zlomový moment. Jde o novou střechu nad naším zdravotnictvím," označuje ministr Julínek připravené návrhy zákonů o zdravotních službách, záchranné služně a specifických zdravotních službách, které by měly nahradit zastaralý zákon.
S přijetím tří nových zákonů se podle ministra zdravotnictví výrazně posílí práva pacientů. "Pacient již nebude jen pasivním účastníkem s velmi omezenými právy rozhodovat o tom, která péče mu má být poskytnuta," říká ministr Julínek.

Pacienti budu mít právo svobodně si zvolit, kdo jim zdravotní službu s jejich souhlasem poskytne. Budou si moci vyžádat i konzultaci u jiného lékaře, aby například porozuměli, nakolik je konkrétní lékařský zákrok opravdu nezbytný. Možnost volby se ale nebude netýkat záchranné služby a například nařízené izolace a karantény.


Lékaři budou pacienty muset vhodným a srozumitelným způsobem informovat o jeho zdravotním stavu, navrženém léčebném plánem i všech jeho nezbytných změnách. Přitom má pacient právo klást lékaři doplňující otázky. Třeba se ptát na riziko navrhované léčby, možné následky nebo předpokládaný přínos léčby a lékař musí jeho dotazy zodpovědět. Rovněž má podle navrhované normy povinnost pacienta informovat o dalších případných možnostech léčení a doporučit mu nejvhodnější postup.

Nemocní lidé podle zákona získají právo na informace o svém zdravotním stavu i o nejnovějších možnostech léčby. Nový zákon by měl přinést i zcela nový postup, jak se poškozený pacient může domáhat svých práv.

Stížnosti by měly řešit přímo zdravotnická zařízení, jejichž lékaři pacientova práva nerespektovali. V případě soukromého lékaře si pacient bude stěžovat přímo u něj a tento lékař bude mít povinnost se písemně vyjádřit do 30 dnů, zda je stížnost oprávněná.
S tímto navrhovaným mechanismem stížností ale nesouhlasí Česká lékařská komora (ČLK). "Aby lékař sám řešil stížnost, kterou na něj podá pacient, je nesmyslné," míní Milan Kubek, prezident ČLK. Ministr Julínek ale říká, že je řada stížností způsobena nevhodnou komunikací mezi pacientem a lékařem a tato nedorozumění mohou ošetřující lékaři nebo zdravotnická zařízení sama vyřešit.

Oprávněné stížnosti nebude snadné zamést pod koberec, práva pacienta budou vymahatelná a lékařům a zdravotnickým zařízením, kteří pacienta poškodí, budou hrozit sankce. Lékař se musí ke stížnosti pacienta písemně vyjádřit. Pokud jeho námitky lékař odmítne, bude se pacient moci obrátit na krajský úřad, aby zamítnutou stížnost přezkoumal. Případ se pak může dostat až na ministerstvo a před nezávislou odbornou komisi. Samotná stížnost nesmí mít žádný dopad na další péči o pacienta.
Anketa

Budete mít odvahu stěžovat si na chybnou léčbu u svého lékaře?

( Já ne )
Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, by měli nově mít nejen blízcí příbuzní, ale i ti, které si pacient předem sám zvolí. Písemně si nemocní lidé mohou také určit, komu přesně budou lékaři poskytovat za jeho života informace o zdravotním stavu a mohou i zakázat, aby určitá osoba neměla právo dozvědět se, jaký je jeho aktuální zdravotní stav.

Nemocní lidé budou mít právo písemně určit, jaká jim má nebo nemá být poskytnuta zdravotní služba v případě, že upadnou třeba do komatu. Takový doklad s úředně ověřeným podpisem pacienta pak budou lékaři muset respektovat, pokud by takové přání neohrozilo život pacienta. Soupis přání bude součástí pacientovy zdravotní dokumentace. Pacient ho může sepsat i při hospitalizaci, kdy přání pacienta podepíše zdravotnický pracovník, pacient a jeden svědek.
Jaké máte zkušenosti s chování lékařů? Zkoušeli jste si někdy na jejich jednání stěžovat? Podělte se o zkušenosti


zdroj:http://www.penize.cz/zdravotnictvi/44158-lekari-uz-s-vami-zametat-nebudou

InvIidní důchody aneb není důchod jako důchod

26. července 2012 v 14:23 | ADMIN webu
Učitelka Maruška působila na střední škole více než dvacet let, když náhle onemocněla. Dlouho se léčila na rakovinu tlustého střeva a musela podstoupit i vážnou operaci. Kvůli komplikacím nyní skončila v částečném invalidním důchodu. Nárok na něj získala až poté, co lékaři stanovili pokles její práceschopnosti o 40 procent. Nyní si se souhlasem lékařů může i přivydělávat na poloviční úvazek v místní škole. Podobná situace však může překvapit každého. Vyplatí se proto vědět, kdo má v Česku na invalidní důchod vůbec nárok.


O konkrétním poklesu práceschopnosti u jednotlivých žadatelů vždy rozhodují lékaři posudkové služby České správy sociálního zabezpečení , kteří působí na okresních správách sociálního zabezpečení. Na těchto úřadech se podávají také všechny žádosti o důchody.
Invalidita občana a míra poklesu jeho práceschopnosti se pak vyjadřuje procentně. Pokud práceschopnost poklesne minimálně o 66 procent, je občan plně invalidní, pokud minimálně o 33 procent, je částečně invalidní. Občan je také plně invalidní, jestliže je z důvodu zdravotního postižení schopen výdělečné činnosti pouze za zcela mimořádných podmínek, a částečně invalidní pokud mu zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

Pro přiznání invalidity se lékaři řídí platnou vyhláškou č. 284/1995 Sb., ve které je pokles práceschopnosti vyčíslen pro jednotlivé choroby. Zpravidla lékaři také stanovují termíny kontrolních prohlídek, při kterých zkoumají trvání nároku na příslušný invalidní důchod. Proto se může stát, že při další kontrolní prohlídce již invalidní důchodce podmínky nároku na důchod nesplňuje a přijde o něj.

O stupni přiznaného nároku na důchod rozhoduje však nejen zdravotní stav člověka, ale žadatel musí splnit také potřebnou dobu pojištění. Ta se pohybuje v závislosti na věku pojištěnce. Například mladý člověk do 20 let musí být pojištěn méně než rok. U pojištěnec staršího 28 let musí být doba pojištění 5 let.

Potřebná doba pojištění pro přiznání nároku na důchod:

  • u pojištěnce do 20 let méně než 1 rok,
  • u pojištěnce od 20 do 22 let 1 rok,
  • u pojištěnce od 22 let do 24 let 2 roky,
  • u pojištěnce od 24 let do 26 let 3 roky,
  • u pojištěnce do 26 do 28 let 4 roky,
  • u pojištěnce nad 28 let 5 let.
Tato doba pojištění se zjišťuje z celého období před vznikem invalidity, u lidí starší 28 let pak z posledních 10 let před vznikem invalidity. A zde je v současné době často kámen úrazu u lidí, kteří pracují "načerno", či jsou dlouhodobě vedeni na úřadu práce. Evidence na úřadu práce se totiž započítává nejvýše v rozsahu 3 let za život. Pokud je tedy člověk v posledních 10 letech veden na pracovním úřadu, tak potřebnou délku doby pojištění nesplní. Při poklesu práceschopnosti je sice uznán jako invalidní, ovšem invalidní důchod mu vyplácen není a ocitá se bez prostředků.Výjimku z této potřebné doby pojištění tvoří pouze invalidita vzniklá následkem pracovního úrazu, při které není třeba potřebnou dobu pojištění splnit.


Stejně jako všechny ostatní důchody, skládají se také invalidní důchody ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena pevnou částkou a činí 1.700 korun. U procentní výměry plného invalidního důchodu pak činí 1,5 procenta z vyměřovacího základu za každý rok doby pojištění. Přitom se kromě již dosažené doby pojištění započítává i také takzvaná dopočtená doba, kdy se invalidovi započtou až roky, které mu schází do dosažení důchodového věku pro nárok na starobní důchod. Minimální procentní výměra plného invalidního důchodu pak činí 770 korun.
Anketa

Považujete současný způsob vyměřování invalidních důchodů za spravedlivý?


( Já néé! )

Aby zákon nebyl příliš tvrdý k takzvaným "invalidům z mládí" - zejména zdravotně postiženým, kteří jsou invalidní ještě před dosažením 18 let, stanovuje pro ně jednotnou výši důchodu, který se vypočítává ze státem stanoveného ukazatele a činí letos zhruba 9.700 korun. Tato hranice se pak týká také invalidů mladších 28 let, u kterých musí jejich vypočtený invalidní důchod dosahovat alespoň této výše.
U částečně invalidního důchodu pak zůstává výše základní výměry stejná a výše procentní výměry činí 0,75 procenta z vyměřovacího základu za každý rok doby pojištění stejně jako u plného invalidního důchodu. Minimální výše procentní výměry u částečně invalidního důchodu činí 385 korun.

Častou otázkou, kterou invalidé řeší, je zda mohou pracovat a současně pobírat invalidní důchod. U částečně invalidních důchodů není příliš vzdálená doba, kdy byla výše přivýdělku k důchodu omezena a tito invalidní důchodci museli jednou ročně dokládat i své příjmy. To je již naštěstí minulostí a možnost přivýdělku není u částečně ani plně invalidního důchodu nyní nijak omezena.

Částečně invalidní důchodci se mohou také zaevidovat na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Částečná invalidita v pracovněprávních vztazích jim zaručuje i statut osob se zdravotním omezením. Pokud se částečně invalidní občan rozhodne nepracovat a žít pouze ze svého důchodu, ani tomuto jeho postupu nic nebrání. Stát za něj v takovém případě platí zdravotní pojištění jako za každého jiného důchodce.

Doba pobírání částečně invalidního důchodu se ale nepovažuje za dobu pojištění pro nárok na starobní důchod. Takže pokud nebude při částečně invalidním důchodu pracovat, nemusí se mu podařit získat potřebnou dobu pojištění pro starobní důchod. V praxi to pak znamená, že může být na částečný invalidní důchod odkázán po zbytek života.
Zaujalo vás něco z problematiky invalidních důchodů? Máte s jejich vyřizováním osobní zkušenosti? Podělte se o ně s ostatními čtenáři v našem diskusním fóru.



zdroj:http://www.penize.cz/duchody/42617-neni-duchod-jako-duchod

Právo na péči a výběr lékaře

26. července 2012 v 14:02 | ADMIN webu
Jestliže cítíte,že váš zdravotní stav není dobrý a potřebujete pomoc odborníka,můžete se,podle vlastního uvážení a výběru,obrátit na jakéhokoliv lékaře,klinického psychologa nebo zdravotnické zařízení.

K tomu abyste se v případě potíží obrátili na psychiatra,tedy nepotřebujete doporučení např.vašeho obvodního lékaře.

Na poskytnutí nezbytné pomoci máte právo za jakýchkoliv okolností i kdyžsi např.naplatíte zdravotní pojištění,v případě kdy vám hrozí nebezpečí smrti,nebo trpíte závažnou poruchou zdraví.

Vaše právo na volbu lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotniství a zdravotnického zařízení vyplývá také z paragrafu 11 ods.1,písm.b) zákona č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištěnía o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Vyjímkou z tohoto práva výběru jsou závodní zdravotnické služby.Uvedení odborníci a subjekty musí býtve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně.

Právo na změnu může pojištěnec uplatnit jednou za 3 měsíce. Volba lékaře není spojená s žádnou institucí. Zdrvotní pojišťovna může klientům při výběru vhodného odborníka či pracoviště nabídnout seznam svých smluvních partnerů podle požadavků klienta.

Pojištěnec musí být při nvštěvě pojišťovny a vždy při návštěvě lékaře vybaven platným průkazem pojištěnce.

Zdravotní pojišťovna může uložit pokutuaž do výše 5000kč pojištěnci,který se při poskytování zdravotní péče prokázal jejím průkazem pojištěnce přestože v té době jejím pojištěncem nebyl.

Výběr lékaře není spojen s úhradou poplatků.


Opsáno z příručky právního rádce české asociace pro psychické zdraví







 
 

Reklama