STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Poruchy psychického vývoje

F80-F89 - Poruchy psychického vývoje

7. června 2016 v 13:59 | Admin
Specifické vývojové poruchy (F80-F83) Specifická porucha artikulace řeči se vyskytuje u 3-15 % dětí, dvakrát častěji u chlapců, objevuje se mezi třetím a čtvrtým rokem věku, řeč se vyvíjí abnormálně, je obtížně srozumitelná, podobná řeči mladších dětí a projevuje se narušenou artikulací, vynecháváním, komolením nebo nahrazováním mluvených zvuků. Expresivní porucha řeči se vyskytuje u 3-10 % dětí a receptivní porucha řeči u 3-5 % dětí. Při expresivní poruše řeči rozumí dítě mluvené řeči, ale schopnost užívat jazyk je pod úrovní mentálního věku. Kolem osmnáctého měsíce věku dítě nepoužívá výrazy "táta, máma", i když má zájem o kontakt, kolem dvou let neumí jednotlivá slova a kolem tří let nepoužívá krátké věty. Později má omezenou slovní zásobu, stručné vyjadřování, chyby ve větné skladbě, nesprávné používání mluvnických tvarů. U receptivní poruchy řeči je pod úrovní mentálního věku chápání řeči, porucha se obvykle pojí i s expresivní složkou řeči. Dítě není schopno v roce věku reagovat na běžná slova, v osmnácti měsících není schopno určit několik běžných předmětů a ve dvou letech porozumět jednoduchým instrukcím. Pro diagnózu je podstatné vyloučení organické příčiny obtíží, odlišení od mentální retardace a dětského autismu. Dítě s poruchami řeči v porovnání s těmito poruchami hledá náhradní způsoby dorozumění a navázání vztahu s blízkými osobami.
Získaná afázie s epilepsií (Landauův-Kleffnerův syndrom) se projevuje ztrátou schopnosti expresivní i receptivní složky řeči, celková inteligence zůstává na stejné úrovni. Porucha se projevuje změnami na EEG a ve většině případů epileptickými záchvaty. Typická doba začátku je mezi 3.-7. rokem. Ztráta řeči bývá rychlá, během dnů nebo týdnů, někdy se projeví lehčí deficit, provázený poruchou plynulosti řeči nebo poruchou artikulace. Specifické vývojové poruchy školních dovedností se projevují poruchami učení a nejsou následkem jiných poruch. Často se vyskytují komorbidně s hyperkinetickými poruchami nebo jinými vývojovými poruchami. Četnost poruch je u 2-20 % dětské populace, 3-5krát častěji u chlapců. Specifická porucha čtení (dyslexie) se projevuje vynecháváním, nahrazováním, překrucováním slov, pomalým čtením, chybnými začátky, dlouhými pomlkami, ztracením se v textu, nepřesnými slovními obraty, převracením slov ve větách nebo písmen ve slovech.
Méně často se objevuje deficit v chápání čteného textu. Hlavními rysy specifické poruchy psaní (dysgrafie) jsou chyby v gramatice, interpunkci, rozlišování velkých a malých písmen a větné stavbě. Specifická porucha počítání (dyskalkulie) se projevuje selháváním v číselných představách, matematickém uvažování, často i neschopností naučit se hodiny při zachovalých percepčních a verbálních dovednostech. V případě poruch učení musí být stupeň postižení klinicky signifikantní, postižení musí být specifické a nelze je přičíst mentální retardaci ani nižší inteligenci. Porucha musí být vývojová, tj. přítomna od počátku vzdělávání, nesmí být přítomny vnější faktory, např. nedostatek vzdělávání, a porucha nesmí být způsobena nekorigovanou smyslovou vadou. Specifická porucha motorické funkce se malou obratností a koordinací, horšími dovednostmi v jemné a hrubé motorice, které jsou zřetelně pod úrovní věku a inteligence.
Průběh a prognóza vývojových poruch
Specifická porucha artikulace řeči bývá často spojena s poruchami řeči a učení, hyperkinetickou poruchou, poruchami chování, úzkostnými poruchami, depresivními poruchami a poruchami přizpůsobení. Pokud není spojena s dalšími komorbiditami, obvykle v průběhu vývoje dochází ke spontánnímu zlepšení kolem 9.-10. roku věku. U 80 % dětí s poruchami učení dochází při optimálním výukovém režimu k nápravě poruchy, i když u části populace přetrvávají reziduální projevy do dospělosti. Těžké formy poruch učení mohou být důvodem nižšího dosaženého vzdělání, které neodpovídá dispozicím postiženého jedince. U poruchy motorické funkce může přetrvávat neobratnost. Vývojové poruchy omezují dítě v komunikaci s okolím, ztěžují sociální kontakty a schopnost adaptace. Landau-Kleffnerův syndrom je ve většině případů provázen epileptickými záchvaty, současně asi u 40 % dětí zůstává trvale těžký deficit receptivní řeči, u 30 % naopak dojde k úplné úzdravě.
Léčba specifických vývojových poruch
V léčbě specifických poruch vývoje řeči a jazyka se uplatňují kombinované terapeutické přístupy, založené na principu kognitivně behaviorálního nácviku, je nutná spolupráce psychiatra, psychologa, logopeda, pedagoga a rodiče. V léčbě získané afázie s epilepsií se uplatňují antikonvulzíva u dětí s epileptickými záchvaty. Terapie poruch učení je vzhledem k častým komorbiditám multimodální, vyžaduje spolupráci psychiatra, pedagoga a rodiče. Převážná část nápravy spadá do působnosti speciálních pedagogů a vyžaduje specifický školní režim. Psychofarmakoterapie je nutná pouze v případě psychiatrické komorbidity.

Zdroj:http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/detska-a-dorostova-psychiatrie-457931

Poruchy psychického vývoje - Péče o duševní zdraví

19. dubna 2014 v 15:57 | Admin
Občanské sdružení Péče o duševní zdraví více než 15 let pomáhá lidem žít s duševní nemocí. Díky snadné dostupnosti služeb pomůžeme v Pardubickém a Královéhradeckém kraji bezmála 700 lidem ročně, aby mohli žít spokojeně, samostatně a zvládali běžný život ve společnosti.
Pomáháme lidem s vážnými duševními nemocemi, jako je schizofrenie, řešit sociální problémy a učíme je praktickým dovednostem potřebným pro život. Coby nestátní nezisková organizace, jejíž činnost je financovaná z dotací a grantů, se řídíme tímto veřejným závazkem.




Občanské sdružení Péče o duševní zdraví je nestátní, nezisková a politicky nezávislá organizace, která se specializuje na pomoc duševně nemocným lidem. Sdružení jsme založili v roce 1995 z přesvědčení, že duševní nemoc by neměla být důvodem společenskému odmítání a izolaci. Proto je naším posláním:
POMÁHAT DLOUHODOBĚ DUŠEVNĚ NEMOCNÝM LIDEM, ABY MOHLI ŽÍT V PROSTŘEDÍ PODLE SVÉ VOLBY, SPOKOJENĚ A CO NEJSAMOSTATNĚJI.


MUDr. Petr HEJZLAR
ředitel sdružení
E: petr.hejzlar@pdz.cz
T: 777 915 740

Mgr. Martin HALÍŘ
zástupce ředitele/
projektový manažer
E: martin.halir@pdz.cz
T: 777 915 742


Marcela ADÁMKOVÁ
finanční manažerka
E: marcela.adamkova@pdz.cz
T: 777 915 741


Leona HOVORKOVÁ
manažerka PR
E: leona.hovorkova@pdz.cz
T: 773 915 753


Provozní část:
Jaroslava SVOBODOVÁ
účetní
E: jaroslava.svobodova@pdz.cz
T: 773 915 755


Ing. Ivana BENEŠOVÁ
asistentka vedení
E: ivana.benesova@pdz.cz
T: 777 915 748 Fakturační adresa:
Bělehradská 389
530 09 Pardubice
IČ: 64 24 22 18
Ć. ú.: 12 14 07 93 29/ 0800
E: info@pdz.cz
T: 466 400 116

zdroj:http://www.pdz.cz/kontakt.html



HLEDÁTE POMOC?

Informace pro klienty.

Psychické poruchy v dětství - MUDr. Dagmar Tichá

19. dubna 2014 v 15:53 | Admin
Psychické poruchy v dětství

Stejně jako u všech ostatních oborů medicíny i v psychiatrii se chorobám dětského věku věnuje specializovaný podobor. Je to z toho důvodu, že dětské nemoci se od dospělých významně odlišují a i přístup k dětskému pacientovi musí být odlišný. Některé vyšetřovací metody nelze použít pro nespolupráci dítěte, diagnostika je obtížnější. V dětství se také objevují některé speciální poruchy, které v dospělosti nevidíme.

Poruchy psychického vývoje

Organismus dítěte se neustále vyvíjí a dozrává. Stejně tak se vyvíjí i mozek a rozvíjí se duševní funkce. Jednou z prvních věcí, kterou musí dítě zvládnout, je řeč. A právě vývoj řeči, výhradně lidské dovednosti, je zdrojem četných poruch. Dítě může mít obtíže se správným vyslovováním. Někdy je vývoj řeči opožděn, slovní zásoba je omezená, dítě vynechává předložky nebo užívá nesprávné gramatické tvary slov. Jindy je naopak porušena schopnost řeči porozumět a reagovat na ni.
Dětská hračka

Dětská hračka

Dalším typicky dětským problémem jsou poruchy školních dovedností. Dyslexie, porucha čtení, dysgrafie, porucha psaní, a dyskalkulie, porucha počítání. Všechny tři se mohou vyskytovat i společně. Zásadní chybou je dítě za slabý výkon trestat. Jsou zapotřebí speciální výukové metody a trpělivý přístup.

Autismus

Vzácnější než předchozí poruchy, ale o to závažnější, je dětský autismus. Autistické děti jsou uzavřeny ve svém vlastním světě, nejsou schopné navazovat vztahy s okolím. Kontakt s jinými lidmi je narušen od časného dětství. Děti mají problémy s komunikací. Nenavážou oční kontakt, neprojevují city a na city okolních osob nereagují. Nesnáší změny zavedených zvyků, dodržují nesmyslné rituály.
Autismus se začíná projevovat do tří let věku. V chování takto postižených dětí jsou nápadné opakující se neměnné prvky. Část autistů je nadána nějakou mimořádnou schopností, například nadprůměrnou pamětí. Tuto vlastnost však v životě nedokáže nijak využít.
Při léčbě autistického dítěte je nutné pracovat s celou rodinou. Musí být posilován rozvoj opožděných schopností, a to jak v mluveném i nemluveném projevu, sociálních dovednostech a sebeobsluze. Své místo tu mají i léky.

Hyperkinetické poruchy

Dítě s touto poruchou je neposedné, špatně se soustředí, často střídá zájmy, nevydrží dlouho u jedné činnosti. Mnohem častěji se tak děje u chlapců. Ve škole jsou tyto děti neukázněné, mají problém s dodržováním pravidel a norem. Často proto bývají napomínány a trestány. Takový přístup je chybný.
Dítě s hyperkinetickou poruchou potřebuje individuální a intenzivnější péči. Z toho důvodu jsou vhodné třídy s nižším počtem žáků. Učitel by měl být o diagnóze dítěte informován. Nezbytná bývá pomoc dětského psychiatra a psychologa. Pokud je výchova i výuka kvalitní, dítě je v pozdějším věku prakticky zcela bez obtíží. Naopak chybný postup je příčinou zhoršování stavu a dalších problémů v dospělosti.

Tikové poruchy

Tiky jsou opakované rychlé pohyby nebo zvukové projevy, které nemají žádný účel a nejsou řízeny vůlí. Postižení mohou tik na kratší dobu potlačit, jakmile se na něj ale přestanou soustředit, objeví se znovu. Tiky většinou mizí ve spánku. Nejčastěji se objeví u dětí mezi čtvrtým a pátým rokem. Jde o mrkání, různé cukání obličejového svalstva, pokašlávání. V počátku mívá pohyb nějaký smysl, přináší třeba úlevu od bolesti. Tik ovšem později přetrvává, i když vyvolávající podnět pominul.
Dětská psychiatrie se zabývá spoustou dalších problémů, jako je pomočování ve vyšším věku, koktavost, breptavost, a jinými specificky dětskými neduhy. Řeší se také obdobné duševní poruchy, jaké se vyskytují i v dospělosti, například schizofrenie či poruchy emocí. Smutnou kapitolou je léčba týraných nebo sexuálně zneužívaných dětí. Zvláštní pozornost je věnována i období dospívání, ve kterém adolescenti často řeší závažné filosofické otázky a dostávají se do styku s návykovými látkami.

zdroj:http://www.ticha.medikus.cz/o-nemocech/psychicke-poruchy-v-detstvi-605

Poruchy psychického vývoje

19. dubna 2014 v 15:52 | Admin

Poruchy psychického vývoje

Kromě již zmíněných specifických poruch učení sem patří poruchy vývoje řeči a také pervazivní poruchy psychického vývoje.
Poruchy vývoje řeči označují narušení osvojování si řeči od raného dětství. To, jak se učí dítě mluvit - kdy řekne první slova, kdy začne jednoduše komunikovat, jak rychle rozšiřuje slovní zásobu a jakou má výslovnost - je do jisté míry individuální proces. Existují sice tabulky, ve kterých je počet měsíců či let a k tomu přiřazené řečové dovednosti, které by mělo dítě v tomto věku zvládnout, ale děti si takové tabulky obvykle nepřečtou a často z nich různě vybočují. Pokud je dítě napřed, samozřejmě je to pro okolí důvod k radosti a chloubě, pokud je dítě pozadu, objevují se obavy, zda je vše v pořádku.
  • Porucha artikulace řeči
    Do věku čtyř let jsou chyby v mluvené řeči běžné, ale i cizí člověk je schopen dítěti většinu toho, co říká, rozumět. Do nástupu na základní školu zvládne dítě většinu běžných výrazů, mohou se spíše ojediněle objevovat potíže s vyslovením některých "těžkých" slov či kombinací. Do nástupu na druhý stupeň základní školy by mělo dítě zvládnout téměř všechna mluvená slova bez obtíží. Pokud je u alespoň průměrně inteligentního dítěte vývoj schopnosti mluvit výrazně opožděný, dítě vynechává hlásky či celé slabiky, jeho řeč je nesrozumitelná, pak se může jednat o tuto poruchu a je třeba vyhledat odbornou pomoc.
  • Expresivní porucha řeči
    Zahrnuje velké opoždění ve schopnosti používat aktivně řeč k dorozumění se s ostatními, dítě řeči ostatních rozumí, ale nedokáže samo řeč dobře použít. Tento nedostatek se bude dítě snažit nahradit gesty, zvuky, předváděním, mimikou - potřebu komunikovat totiž má.
  • Receptivní porucha řeči
    Jde o výrazné opoždění ve schopnosti porozumět mluvené řeči. V těchto případech je logicky opožděna i schopnost mluvit a artikulovat. Pro sníženou schopnost používat řeč se užívá též pojmů dysfázie a afázie.
Pervazivní poruchy psychického vývoje označují vážné narušení vývoje psychiky od útlého dětství. Projevují se abnormálním vývojem sociálních interakcí (schopnosti adekvátně vnímat a spolupracovat s ostatními), způsobu komunikace a stereotypní, opakující se repertoár zájmů a aktivit.
Dětský autizmus je asi nejznámější forma pervazivní poruchy. Projevuje se ve všech třech výše zmíněných oblastech, lze ho vypozorovat před třetím rokem věku dítěte a vyskytuje se 3 až 4 krát častěji u chlapců než u dívek. Postižené děti se velmi odlišují svým chápáním či nechápáním chování ostatních lidí a situací ve svém okolí, nenavazují s lidmi (ani rodiči) vztahy tak, jak je chápeme my, necítí blízkost či vzájemnost k druhé osobě. Jsou extrémně nepřizpůsobivé, mají rády stereotyp a těžko snášejí změny. I jejich zájmy a aktivity jsou stereotypní, mají obvykle svůj pevný řád a jeho narušení vyvolává masivní úzkost a neklid.
Z pohledu okolí žijí autisté ve svém uzavřeném světě, který je pro ostatní těžko srozumitelný. Možnosti ke zlepšení sociálních interakcí, komunikace i chování souvisejí s mírou postižení a ta obvykle souvisí se schopností se učit - s inteligencí postiženého. Pokud je autizmus spojený s nízkým intelektem (mentální retardací), jedná se o tzv. nízkofunkční autizmus a možnosti tréninku jsou velmi omezené. Vysokofunkční autista s průměrným intelektem se může hodně věcí naučit a je schopen zvládnout speciální vzdělávací a tréninkové programy.
Aspergerův syndrom si můžeme představit jako postižení psychického vývoje, které je mezi autizmem a normou. U dětí se tato porucha projevuje později než autizmus a projevuje se potížemi v komunikaci, ve společenských vztazích a v nedostatku představivosti. U dětí s Aspergerovým syndromem se objevuje odlišné prožívání a chápání sociálních situací, ale nebrání jim to navazovat vztahy. O blízkost a uznání druhých stojí, ale obtížně se jim toho dostává. Formují se u nich často vyhraněné zájmy, kterými bývají nápadní. Okolím bývají vnímáni jako podivíni a i pro svou častou fyzickou neobratnost se mohou stát u svých vrstevníků ve školních letech snadno terčem posměchu či šikany.
Pokud mají děti s Aspergerovým syndromem dobré rodinné zázemí a dostatek podpory ve škole, mohou studovat s dobrým prospěchem (v některých případech i vysokou školu) a získat slušné zaměstnání.
O děti s autizmem a Aspergerovým syndromem se starají speciální zařízení a sdružení, krátkodobé diagnostické pobyty nabízí Dětská psychiatrická klinika FN Motol, následnou péči zajišťuje například asociace APLA.

zdroj:http://www.stopstigma.cz/poruchy-psychickeho-vyvoje.html
 
 

Reklama