STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU




Admin-naposledy@seznam.cz








*Neurotické veškeré poruchy

Fobie a úzkostné poruchy se řadí mezi neurotická onemocnění.

7. června 2016 v 17:28 | Admin
Úzkost se projevuje jako obava či strach z něčeho neurčitého a neopodstatněného, objevuje se bušení srdce, stísněnost na hrudi, pocit horka nebo chladu, nespavost a zažívací obtíže. Typickou úzkostí je například nervozita. Úzkost je hlavním příznakem u úzkostných poruch, mezi které se řadí fobie, panické poruchy a úzkostně-depresivní porucha.
Fobie je naopak iracionální a "přehnaný" strach z něčeho určitého, který má podobné příznaky jako úzkost, dále zrychlený tep, obtížné dýchání. Postižený není schopen se s danou situací vyrovnat - nemůže se pohnout nebo utíká bezmyšlenkovitě pryč, křičí nebo nemůže vydat ani hlásku, apod. Fobie se dělí dle typu stresoru, kterým mohou být výšky (akrofobie), pavouci (arachnofobie), uzavřené prostory (klaustrofobie), otevřené prostory (agorafobie) nebo například cizinci (xenofobie).

zdroj:http://fobie-a-uzkostne-poruchy.zdrave.cz/

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy

6. června 2016 v 19:37 | Admin

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy jsou různorodou skupinou psychických poruch, u kterých bývá v popředí úzkost a její tělesný doprovod.
Tyto poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkost se u těchto poruch může objevovat buď v náhlých záchvatech či typických situacích nebo jako trvalý fluktuující stav. Mohou se také projevovat jen tělesnými příznaky, kdy si člověk své úzkosti není vědomý. Míra příznaků je tak velká, že omezují pracovní život, rodinné soužití nebo prožívání volného času. V historické souvislosti mluvíme o neurózách a předpokládáme převažující psychogenní příčiny.
Ján Praško
Psychiatrické centrum, Ústavní 91, Praha 8, 181 03
Centrum neuropsychiatrických studii 3. lékařská fakulta University Karlovy
zdroj:http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/

Pro depresivní poruchu je charakteristické:

12. ledna 2012 v 15:02 | ADMIN webu
1. Nepřiměřeně smutná nálada, která ovlivňuje celkový postoj ke světu i k sobě
samému. Následkem toho vzniká pocit beznaděje a ztráty vlastní hodnoty.

2. Deprese bývá spojena s celkovým útlumem veškeré aktivity, s apatií, ztrátou
veškeré motivace, zhoršením koncentrace pozornosti a paměti.

3. Dětskou depresi hojně doprovázejí somatické potíže, jako jsou poruchy spánku,
jídla, zvýšená únava apod.


zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Smutky a deprese

12. ledna 2012 v 15:00 | ADMIN webu
V dětství se vyskytuje depresivní porucha chování, která je spojena s typickými
odchylkami v oblasti prožívání, chování i somatických reakcí.
Smutek vzniká jako reakce na ztrátu osobně významné hodnoty. Pokud je
smutek významnější a dominující součástí převládající nálady, lze mluvit o depresi.
Depresivní nálada není v dětství obvyklá, a pokud se vyskytne, bývá obyčejně reakcí
na nějakou závažnější ztrátu.


zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Porucha komunikace a řeči

12. ledna 2012 v 14:59 | ADMIN webu
Úzkostné děti, které se bojí separace od matky a mají nepřiměřené obavy
z kontaktu s cizími lidmi, mohou za takové situace trpět i poruchami v oblasti
komunikace.

1. Mutismus neboli nemluvnost je neurotický útlum řeči u dítěte, které mluvit umí,
ale mluvit odmítá. Útlum řeči je projevem strachu a napětí v určité situaci nebo
v komunikaci s určitou osobou. Může vznikat i jako následek traumatu. Dítě
přestává mluvit, posléze reaguje jenom posunky nebo vůbec ne. Mají k němu
sklony spíše děti primárně úzkostné, samotářské, zvýšeně závislé, které se
nedovedou prosadit, sociálně nezkušené a infantilní. Nejčastěji se objevuje
v předškolním věku nebo u mladších školáků, zřídkakdy po osmém roce života.
Není vhodné nutit takové dítě do mluvení. Je lepší je nechat, aby si na situaci
zvyklo a přestalo mít strach. Ostatní děti reagují na nemluvného spolužáka
zpravidla ztrátou zájmu o kontakt, který nebyl opětován.

2. Koktavost je funkční poruchou plynulosti rytmu řeči
- Projevuje se křečovitým opakováním slabik či celých slov nebo prodlužováním
začátku slova. Vyskytuje se u chlapců častěji než u dívek

- Koktavost lze interpretovat jako specifickou reakci na nespecifickou stresovou
situaci

- Porucha řeči upoutává pozornost a vyvolává nepříznivé reakce okolí

- Na dítě, které bývá přecitlivělé, působí výsměch nebo kárání jako další zátěž a
mnohdy vyvolává nové neurotické reakce


- Jednou z nich je např. logofobie, nepřiměřený strach z řeči. U těchto dětí se
setkáváme s pocity méněcennosti

- Jinou reakcí může být i obrana únikem z traumatizující situace, kdy by dítě
mělo mluvit, a opětovně tak potvrzovat vlastní nedostatečnost. V tomto
případě může jít o izolaci z dětské skupiny, útěk ze školy apod.

- Koktavé děti se s vlastní nápadností velmi špatně vyrovnávají.






zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Poruchy vyměšování

12. ledna 2012 v 14:52 | ADMIN webu
Mohou se objevit jako reakce na psychickou zátěž, a to především v období, kdy
dítě ještě dostatečně neovládá funkci svěračů a nemá zafixovány návyky udržování
čistoty. Poruchy vyměšování jsou pro starší dítě sociálně závažné, protože mohou
ohrožovat jeho prestiž ve skupině vrstevníků, a tím i sebedůvěru. Dítě, které se
pomočuje, bývá objektem výsměchu a pohrdání, proto to velice pečlivě tají.


1. Enuréza je porucha funkce vyprazdňování močového měchýře, k němuž dochází
bez účasti vůle a pozornosti dítěte. Pomočování je považováno do tří let za
fyziologické, o enuréze mluvíme až po čtvrtém roce života. Častější a méně
závažné je noční pomočování, vzácnější bývá pomočování denní, postihuje
častěji chlapce než dívky.

2. Enkopréza je poruchou vyměšování stolice. Vzniká podobným mechanismem
jako pomočování, ale je vzácnější a závažnější. Objevuje se obyčejně v komplexu
obecné neschopnosti zachovávat čistotu.





zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Školní fobie

12. ledna 2012 v 14:50 | ADMIN webu
Po nástupu do školy se může rozvinout jedna z nejběžnějších dětských fobií,
nadměrný strach ze školy. Základním příznakem školní fobie je, že dítě odmítá
chodit do školy. Příčinou může být strach opustit domov nebo strach ze selhání a
neúspěchu ve školní práci.


První varianta se vyskytuje spíše na počátku školní
docházky, druhá varianta vyplývá z negativní zkušenosti se školou, proto se s ní
setkáváme později.


Děti trpící školní fobií mívají i další neurotické potíže, především
somatického charakteru (např. bolesti hlavy, břicha, ranní zvracení apod.). Často jde
o děti spíše introvertní, samotářské, přecitlivělé a obecně hůře sociálně adaptované.
Pro školní fobii je typické, že se neurotické příznaky objevují jen v době, kdy má dítě
jít do školy.






zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Dětský strach a fobie

12. ledna 2012 v 14:48 | ADMIN webu
Fobická úzkostná porucha u dětí rovněž představuje kombinaci úzkosti a
nadměrného strachu. Dítě hodnotí určitou situaci nesprávně, očekává nebezpečí i
tam, kde mu žádné nehrozí. Strach se větší míře objevuje v batolecím věku,
v souvislosti s rozvojem symbolického myšlení, a v předškolním věku, kdy se na něm
spolupodílí fantazie. Fantazijní představivost manipuluje s nesplněnými přáními, ale i
s obavami.

V předškolním věku nejčastěji vznikají fobie ze zvířat, ze tmy, ze samoty, z lékařů
či různých lidí nebo nereálných bytostí.










zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Neurotické návyky a tiky

12. ledna 2012 v 14:46 | ADMIN webu
1. Neurotické návyky mají nutkavý charakter
- Jsou spojeny s pocity úzkosti a napětí, které by se zvýšily, kdyby dítě určité
činnosti zanechalo.

- Obyčejně jde o zautomatizovanou, stereotypní pohybovou aktivitu
- Neurotické návyky fungují jako ventil napětí při nadměrném zatížení (např.
dítě se začne kousat nehty, když má být zkoušené nebo při písemné práci
atd.)

- Neurotické návyky jsou považovány za částečně nevědomý projev

- Mezi nejběžnější neurotické návyky patří dumlání prstů nebo okusování nehtů
(onychofagie), vzácnější je vytrhávání vlasů a mnohdy i jejich pojídání
(trichlotillománie), jež může signalizovat závažnější poruchu.



2. Tiky jsou bezděčné, rychlé a neúčelné pohyby různých částí těla, zejména
drobných svalových skupin obličeje a horních končetin, které se opakují se
značnou frekvencí

- Jedinec tyto pohyby často vůbec neregistruje, i ony jsou vůlí neovladatelné a
nepotlačitelné. Úsilí o jejich ovlivnění vyvolává napětí, neklid a úzkost.






zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Poruchy přijmu potravy, spánku a somatické stesky

12. ledna 2012 v 14:44 | ADMIN webu
Poruchy příjmu potravy mohou mít charakter odmítání jídla, nebo naopak
povahu zvýšené potřeby jíst. Potrava obyčejně funguje jako náhražka uspokojení
v jiné oblasti, kde dítě aktuálně strádá. Mohou se projevit tendence ke zvracení, které
souvisejí se zvýšeným napětím.

Poruchy spánku bývají časté v jakémkoli vývojovém období, protože spánek je
funkcí, která velmi citlivě reaguje na psychický stav jedince. Tyto děti mívají potíže při
usínání, trpí neklidným a přerušovaným spánkem nebo předčasným buzením.

Somatické stesky souvisí s obranným mechanismem konverze, s nímž se lze
setkat i v dětství. Úzkostné děti často reagují na zátěž somatickým projevem.

Může jít např. o zažívací potíže, problémy s dýcháním, kašel či různé bolesti. Dospělí
podezírají dítě, že si potíže vymýšlí, aby se vyhnulo nějaké nepříjemné události, jíž
se bojí. Tyto projevy jsou sice reakcí na určité problémy, ale nejsou výmyslem. Jde o
mimovědomý, mimovolní proces. Bolest je skutečná a mnohdy přináší dítěti úlevu,
např. když je považováno za nemocné, může zůstat doma, rodiče se nehádají a
věnují mu pozornost atd.





zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Emoční poruchy v dětství

12. ledna 2012 v 14:41 | ADMIN webu

V dětském věku bývají neurotické příznaky velice pestré a proměnlivé. Mohou
ovlivňovat jak psychické, tak somatické funkce. V případě dětských neuróz má velký
význam faktor vývoje. Poruchy některých funkcí vznikají snadněji v době, kdy jsou
tyto funkce nezralé, a tudíž i zranitelnější a citlivější k zátěži.
Nadměrně intenzivní, dlouhodobý prožitek strachu a úzkosti může narušovat
celkové prožívání, uvažování i chování dítěte.


1. Abnormální úzkost ovlivňuje celkovou aktivační úroveň, a tím i chování takto
postiženého dítěte dvojím způsobem:

· Úzkost tlumí veškeré projevy. Dítě se cítí ohrožené; obranou je v tomto
případě stažení do sebe. Jde o únik od aktivity, která by znamenala kontakt se
světem.

· Úzkost vytváří vnitřní psychické napětí, a proto může být spojena s neklidem.
Napětí zhoršuje funkci pozornosti i paměti. Takové děti se hůře učí a mají
obecně horší výsledky. Vnitřní napětí se v tomto případě ventiluje zvýšenou
aktivitou.

2. Abnormální úzkost je spojena se sníženou tolerancí k zátěži. To znamená, že
se potíže stupňují v době, která přináší větší zátěž, např. při nástupu do školy,
stěhování, rozvodu rodičů atd.

3. Úzkost ovlivňuje postoj k sobě samému i k okolnímu světu. Úzkostné děti mívají
nízké sebehodnocení, jsou nejisté, mají neustále obavy z nějakého neúspěchu či
selhání. Úzkost ovlivňuje jejich vztah k přítomnosti i budoucnosti. Tyto děti se
stále cítí něčím ohrožovány.





zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Somatoformní poruchy

12. ledna 2012 v 14:38 | ADMIN webu
- Základním projevem těchto poruch jsou tělesné potíže, připomínající
somatická onemocnění.

- Somatickou nemocí ovšem nejsou, protože v jejich případě chybí organický
nález

- Potíže jsou vyvolány psychickými problémy, které organismus postiženého
jedince zpracovává specifickým, tj. somatizujícím, způsobem.

- Člověk trpící nějakou somatoformní poruchou se koncentruje na své obtíže a
vyžaduje neustálá lékařská vyšetření, přestože jeho nález byl opakovaně
negativní

- Odmítá věřit sdělení lékaře, že žádnou tělesnou nemoc nemá.

- Porucha může mít hypochondrický charakter: v tomto případě je dominantní
trvalá a nadměrná starost o vlastní zdraví

- Člověk si neustále stěžuje na nějaké zdravotní potíže, je přesvědčen, že je
vážně nemocný. Obvykle vyžaduje vyšetření, ale léčby se bojí. U lékařů hledá
spíše uklidnění, že žádným závažným onemocněním netrpí, ale protože
lékařům nevěří, opakuje se tento rituál stále dokola

- Jde o výraz specifické úzkosti a nejistoty, vztažené k vlastnímu somatickému
stavu

- Člověk ztrácí schopnost přiměřeného hodnocení vlastních somatických funkcí,
běžné tělesné projevy mu připadají podivné či abnormální

- Poruchu doprovází nejen úzkost, ale mnohdy i depresivní ladění.

- Somatoformní poruchy jsou v současné době dost časté, vyskytují se častěji u
žen než u mužů.






zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Disociační (konverzní) poruchy

12. ledna 2012 v 14:34 | ADMIN webu
- Dříve se označovaly jako hysterické neurózy(histriónská osobnost)

- Jsou charakteristické narušením integrace psychických projevů, případně
transformací psychických problémů do tělesných příznaků.

Při vzniku těchto potíží se uplatňují dva mechanismy:

1. Disociační projevy narušují normální, integrující funkci vědomí
- Určité obsahy vědomí jsou vytěsněny, ale i za těchto okolností pokračují ve
svém působení, nyní ovšem izolované, bez kontroly vědomí, a projevují se
jiným způsobem než dosud.
- Obranný mechanismus však funguje pouze omezeně: člověk svůj problém
sice vytěsnil z vědomí, avšak ten jej přesto dál nějakým způsobem ovlivňuje a
trápí.


2. Konverze představuje proměnu zatěžujícího a nepřijatelného afektu, přání
nebo myšlenky v tělesný projev, často vyhlížející jako projev somatické
poruchy či onemocnění

- Nemocný ke svým potížím zaujímá velmi zvláštní, zdánlivě nepochopitelný
postoj, mluví o nich jinak - buď teatrálně, nebo naopak nápadně
nezúčastněně, než jak mluvívají o svých tělesných problémech skutečně
somaticky nemocní.

- Oba uvedené mechanismy mají obrannou funkci, pomáhají disponovanému
jedinci při vyrovnání se se zátěží

- Přestože mohou takové projevy vypadat jako vědomá simulace, není tomu tak

- Pacient je neprodukuje úmyslně - ani sám neví, proč vznikly. Je ovšem
pravda, že mu přinášejí nějaký zisk, a právě proto se udržují, i když je jejich
mechanismus neuvědomovaný.

- Jejich přínos může být různý:

· Primárním ziskem je osvobození od úzkosti a napětí, které vyvolával
nevyřešený problém, nyní vytěsněný mimo oblast vědomí.

· Sekundárním ziskem jsou všechny další výhody, které z takového řešení
nakonec vyplývají. Postižený člověk je tolerován, nejsou na něho kladeny
takové nároky apod., získává tedy výhodnější sociální pozici, než měl
předtím. Není divu, že se takováto podivná řešení udržují a fixují.
Disociační a konverzní poruchy mohou být velmi rozmanité, mohou se projevit
různým způsobem a v různých oblastech. Jejich podstatou je vždy totéž: specifický
únik od subjektivně neřešitelných, traumatizujících problémů.


zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Obsedantně – kompulzivní porucha

12. ledna 2012 v 14:30 | ADMIN webu
Typickým znakem této poruchy je dlouhodobý výskyt vtíravých myšlenek a
představ, resp. nepotlačitelných impulsů k jednání, které se za normálních okolností
neobjevují. Nemocný je rozeznává jako chorobné a pociťuje k nim značný vnitřní
odpor, ale nedovede se jich zbavit. Abychom mohli mluvit o poruše, musí takové
projevy trvat alespoň po dobu dvou týdnů.

Obsedantní myšlenky a představy jsou charakteristické svým opakovaným a
stereotypním vtíráním do mysli nemocného. Mají často něco společného se strachem
nebo s pocity viny. Někdy dokonce mívají subjektivně nepřijatelný, např. násilný nebo
obscénní obsah, a proto vyvolávají úzkost. Pokud se jim pacient pokouší bránit a
snaží se jich zbavit, je jeho snaha neúspěšná, protože obsedantní myšlenky a
představy nejsou vůlí ovladatelné.

Nemocní mívají nutkání k určitému, opakovanému
a stereotypnímu jednání prováděnému podle určitých pravidel. Takové rituály lze
chápat jako symbolický pokus odvrátit subjektivně pociťované nebezpečí. Pro obsese
i kompulze je charakteristické magické myšlení. Ani tyto projevy nelze ovládat vůlí.
Čím déle se nemocný snaží nutkání odolávat, tím více se zvyšuje jeho pocit
napětí. Na určité úrovni se úzkost stane nesnesitelnou, člověk jejímu tlaku podlehne
a rituál realizuje.

Odměnou je dočasný pocit uvolnění. Kompulzivní rituály nejčastěji
souvisejí s dodržováním čistoty, s prevencí vlastního znečištění a nákazy. Mnohé
rituály mají značně bizardní podobu a bývají velice složité a zdlouhavé. Za určitých
okolností, pokud nutkavé chování nepřekračuje hranici sociální přijatelnosti, se může
takový člověk jevit pouze jako nadměrně pečlivý, pracovitý, může být vnímán jenom
jako podivín.

Tato porucha se vyskytuje asi u 2,5% populace. Je geneticky podmíněna, i když
zde hrají svou roli zátěžové situace.



zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Fobická úzkostná porucha

12. ledna 2012 v 14:26 | ADMIN webu
Fobická úzkostná porucha

- je charakteristická iracionálním, nepřiměřeným strachem z něčeho, co samo o
sobě není nebezpečné.

- Obavy nemocného jsou nadměrné, neodpovídají skutečnosti, jeho hodnocení
situace je jiné, než je obvyklé

- Předmět obav nemusí být ani reálně přítomný, pouhá představa může vyvolat
velmi silný pocit strachu.

- Nemocný reaguje na ohrožující situace z vlastního hlediska logicky, tj. vyhýbá
se jim nebo se snaží svůj strach překonat, občas až přehnaným způsobem

- Taková snaha však obyčejně vede jen k dalšímu zvýšení strachu a k následné
intenzivní únikové reakci.

- Nemocný situaci nezvládá, strach a úzkost jej nutí jednat způsobem, který
vede k úlevě

- Může se chovat podivně, ale uvědomuje si, že je jeho chování přehnané či
nesmyslné
- Fobické poruchy se vyskytují méně než u 1% lidí v populaci

- Mohou se objevit v různém věku, častěji se vyskytují u žen než u mužů.

- Častou fobií dospělého věku je agorafobie, kterou vyvolává dav lidí nebo
veřejné prostranství. Klaustrofobie je naopak strach z uzavřených prostor.
Sociální fobie je strach ze styku s lidmi a z komunikace, zejména tam, kde by
pacient mohl být středem pozornosti, kde by se podle svého názoru mohl
chovat trapným nebo ponižujícím způsobem. Lidé trpící touto fobií mívají
obyčejně nízké sebevědomí a z toho vyplývající zvýšenou obavu
z negativního hodnocení, z kritiky.




zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Panická porucha

12. ledna 2012 v 14:24 | ADMIN webu
- Hlavním rysem jsou opakované ataky těžké úzkosti, tj. paniky, které nejsou
vyvolávány nějakým specifickým podnětem, a proto je nelze předvídat.

- Postižený má příznaky vegetativního podráždění (zrychlený puls, pocení, třes,
střídající se horko a zimnice), příznaky týkající se hrudníku a břicha (obtížné
dýchání až dušení, tlak v hrudníku, pocity břišní nevolnosti) a velmi
nepříjemné psychické prožitky (neklid, pocity necitlivosti těla a bezmocnosti,
strach ze ztráty možnost jakkoliv ovládnout situaci a strach ze smrti

- Příznaky této poruchy jsou typické náhlým začátkem a silnou intenzitou
prožitku úzkosti, ale krátkou dobou trvání.

- Nepředvídatelnost nástupu příznaků vede lidi trpící panickou poruchou
k obavě z toho, že by mohli být postiženi např. na veřejnosti, proto se naučí
vyhýbat se místům, kde je hodně lidí nebo odkud by nemohli uniknout -
panickou poruchu často doprovází agorafobie nebo podobná porucha.

- Panickou poruchou častěji trpí ženy; pokud je postižen muž, někdy má
tendenci místo léčby hledat řešení obtíží v alkoholu.



zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Úzkostná porucha

12. ledna 2012 v 14:21 | ADMIN webu
- Úzkost je definována jako nepříjemný citový stav, v němž převažují pocity
napětí a obavy, jejichž zdroj člověk nedovede přesněji určit

- Bývá spojena s vegetativními projevy, které člověka zatěžují a vysilují

- Úzkostnost je trvalejší osobnostní rys, je to stabilní pohotovost pociťovat
nejistotu a reagovat na ni úzkostnými prožitky

- Intenzita úzkosti může být různá. Navenek se projevuje v rozmezí od mírného
napětí a neklidu až po panickou reakci

- Také vznik a délka trvání úzkosti mohou být individuálně rozdílné. Za
normálních okolností funguje úzkost jako signál potencionálního, dosud
nejasného, nebezpečí. Aktivizuje člověka k tomu, aby byl připraven na
ohrožení, které je sice zatím nejasné a neurčité - úzkost nemá konkrétní
obsah -, ale nelze jej vyloučit.

- je charakteristická chronickou nerealistickou úzkostí, často vyhrocenou do
akutních atak úzkost a paniky

- Úzkost není vázána na žádnou určitou situaci

- Bývají s ní spojené příznaky napětí, neklidu a podráždění, kterých se nelze
zbavit, člověk se nedokáže uvolnit

- Nemocný se nemůže dobře soustředit, a proto nemůže dosahovat přijatelných
výkonů

- není schopen odpočívat, trpí poruchami spánku a pocitem únavy, necítí se
dobře somaticky ani psychicky

- V určitých případech se mohou společně vyskytovat příznaky úzkosti a
deprese

- Nemocní mívají nízké sebehodnocení a pocity méněcennosti.

- Aby tuto poruchu bylo možné diagnostikovat, musí trvat alespoň šest měsíců.
Je častější u žen než u mužů.



zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Neurotické příznaky:

12. ledna 2012 v 14:19 | ADMIN webu
1. Psychické příznaky:
· Poruchy emocí - strach, event. až fobie, úzkost, deprese
· Poruchy myšlení - obsese (vtíravé myšlenky), poruchy hodnocení a
sebehodnocení
· Poruchy paměti (amnézie)
· Poruchy pozornosti - porucha koncentrace, snadná unavitelnost
· Poruchy autoregulace - kompulze (nutkavá jednání)
· Poruchy spánku


2. Somatické (vegetativní) příznaky:
· Třes, bolesti, poruchy zažívání či vyměšování aj.
- Emoční prožívání člověka trpícího neurózou je převážně negativní, a tudíž
subjektivně nepříjemné. Bývá pro ně typická zvýšená úzkost a strach, které
přinášejí jedinci značné utrpení a komplikují život jemu i jeho okolí.



zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Způsob zpracování různých zátěží ovlivňuje:

12. ledna 2012 v 14:17 | ADMIN webu
· Aktuální psychický stav člověka, jeho zkušenost (popř. vývojová úroveň) a
individuální vlastnost osobnosti.
· Aktuální a minulá sociální situace, resp. sociální role.
· Aktuální somatický stav člověka. Únava, vyčerpání, tělesná slabost či somatické
onemocnění zvyšuje riziko, že člověk bude reagovat i na běžné zátěže jako na
neurotizující faktor.





zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Faktory ovlivňující riziko vzniku neurotických poruch:

12. ledna 2012 v 14:16 | ADMIN webu
1. Vrozené dispozice
- vrozené temperamentové znaky, stabilita psychických reakcí i funkcí
vegetativního systému a individuální rysy afektivního prožívání
- V dětství může být jedním z rizikových faktorů funkční nezralost CNS
- Dispozici k neurotickému způsobu reagování signalizují různé vlastnosti, např.
převažující pocit nejistoty, snadný vznik různých zábran, obtíže v kontaktu
s lidmi, snížená tolerance k zátěži, častý pocit rozladěnosti, dráždivost, labilita,
nižší výkonnost, zranitelnost a sklon k vegetativním potížím (např. bolestem
hlavy, poruchám spánku apod.).


2. Vlivy vnějšího prostředí
- Lidé trpící neurotickými poruchami nemají vždy více zatěžujících životních
zkušeností, ale zaujímají k nim jiný postoj
- odlišná, eventuálně až chorobná reakce může být vyvolána buď skutečně
nepřiměřenými nároky prostředí, nebo tím, že je člověk dispozičně neschopný
přijatelné adaptace i na běžné podmínky - běžné vlivy prostředí se mohou
jevit subjektivně nezvládnutelné, nepřijatelné nebo rušivé.


zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf

Neurotické poruchy jsou...

12. ledna 2012 v 14:13 | ADMIN webu
- jsou typické změnou prožívání, ale pod vlivem narušených emocí se mohou
měnit fyziologické reakce i uvažování a chování takto postiženého člověka.

- Tyto potíže lze chápat jako poruchy adaptace

- Jejich základem je pocit ohrožení a dysforie (zhoršení emočního ladění
spojené s pocity úzkosti, napětí a strachu), které vedou ke vzniku obranných
mechanismů

- Projevy neurotických potíží mohou být různé, někdy se projevují i somatickými
poruchami

- Neurotické poruchy se rozvíjejí na bázi vrozené dispozice, pod vlivem
prostředí.

- Způsob uvažování se pod vlivem zátěže může také měnit a může vést až
k neúčelné preferenci takové obranné strategie, jež problém neřeší a vede
k neurotickým reakcím.

- Chování člověka trpícího neurotickou poruchou může být nápadné a
neobvyklé, ale neporušuje základní sociální normy

- Postižený člověk si zpravidla odlišnost svých projevů uvědomuje a jsou pro
něj i pro jeho nejbližší okolí obtěžující.

- Neurózy jsou funkčními poruchami, nejsou spojeny s nálezem v oblasti
nervového či jiného orgánového systému.

- Neurotické potíže jsou nejčastější u lidí mezi 25. a 40. rokem, to znamená
v době, kdy se člověk musí vyrovnávat s mnoha nároky dospělosti, nových rolí
a odpovědností, která z nich vyplývá. V této době si hledá manželského
partnera, zakládá rodinu a buduje si svou profesní roli.


zdroj:http://pf.ujep.cz/user_files/NEUROTICKÉ%20PORUCHY%20I.pdf
 
 

Reklama