STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU



















*Život s poruchou osobnosti aneb Životopis Sandry
















Sandra o sobě: Pomáhat je mé poslání





A i tobě ráda pomůžu ,ano i tobě co teď čteš tyto moje věty.Jsem ametér Peer Konzultant,to je osoba která má zkušenost s duševním onemocněním a ráda pomohu i tobě nejen přez svůj životní příběh.Jsem tu i pro tebe a záleží mi na tobě i když tě zatím neznám.Někdy stačí mít si ským promluvit,a věř že já ti budu rozumět a možná zjistíme že jsem měla ten samí problém co máš ty.Stačí když se semnou spojíš,můžeme si spolu povídat tady na mém chatu:




Sandra není nyní v místnostiChat




A věř mi jento že už to tu čteš ,teď tady tyto moje řádky, znamená že jsi na dobré cestě,máš snahu a odvahu řešit svojí situaci a to je moc dobře a já tě za to obdivuji,protože jiný zatím tuhle tvou odvahu ježtě nenašly.A až se posuneš tak daleko jako já, a jde to věř mi,třeba i ty budeš chtít být Peer konzultant, ať užamatér nebo profík a pomáhat dál druhým.Tak mi napiš a věř že všechno bude zase dobré,ničeho se neboj,protože už nejsi sám/sama, ale máš mne:-)


S láskou tvá Sandra



Kdyby jste chtěly pomoci Sandře k lepšímu životu ,nebo podpořit tyto nezyskové stránky,tak budu ráda,ale nejedná se o žádnou sbírku.
Je to zcela dobrovolné.


IBAN : CZ68 30 30 0000001303050018
čú:1303050018/3030



A shledáte-ly tyto stránečky alespoň trochu užitečnými ,prosím pomožte o nich informovat ostaní pomocí vložení odkazu či obrázku který najdete klinutím na odkaz níže.Vložte jej na své strányky, profily atd..aby se pomoc dostala ke všem kteří jí hledají a potřebují.

Děkuji


Pokračuj rolováním dolů

*Nespavost (Insomnie)

Prevence spánkové apnoe

12. dubna 2014 v 11:30 | Admin
Prevence SSA spočívá ve vyloučení nebo omezení působení výše uvedených rizikových faktorů.
Patří sem takzvaná životosprávná opatření, která radí vést život s pravidelnou a přiměřenou dobou spánku. Jíst naposled několik hodin před spaním. Vyvarovat se užití alkoholu, nekouřit a být opatrní s hypnotiky před ulehnutím.
Doporučuje se redukce hmotnosti u obézních pacientů a nekouřit. A také snažit se při spánku vyhýbat se poloze na zádech. Raději se snažit usínat na boku.
Dodržování těchto zásad je základem prevence a snižuje příznaky už rozběhnuté nemoci. Samozřejmě u pokročilejších stadií je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc, kdy se onemocnění vyšetří a dále se postupuje odbornými kroky.

Máte zkušenosti s tímto onemocněním a jak u vás probíhala léčba?
zdroj:http://spankova-apnoe.zdrave.cz

Léčba spánkové apnoe

12. dubna 2014 v 11:30 | Admin
Nejefektivnější metodou je použití nazální přetlakové ventilace (CPAP).
Jde o přístroj, který zabezpečuje pomocí nosní masky kontinuální přetlak v dýchacích cestách. Zabraňuje se tak kolapsu ochablých stěn hltanu. Pacient používá přístroj v domácím prostředí každou noc a jeho pravidelné používání zlepšuje průběh onemocnění.
Další možnost představuje u některých nemocných chirurgická léčba. Zahrnuje postupy, které vedou k odstranění překážek v dýchacích cestách, a tím zlepšují jejich průchodnost. Patří sem například:
  • operace měkkého patra laserem, klasicky, radiofrekvenčně
  • plastika hltanu v oblasti patrových mandlí
  • posun jazyka
  • redukce objemu jazyka
  • posun horní a dolní čelisti
  • operace na jazylce
  • zdroj:http://spankova-apnoe.zdrave.cz

Rizikové faktory spánkové apnoe

12. dubna 2014 v 11:29 | Admin
Velice významným faktorem je obezita s vyšším BMI (=body mas index, poměr tělesné hmotnosti k druhé mocnině tělesné výšky), větší obvod krku, vyšší věk (nad 40 let).
Mezi další rizikové faktory patří různé anomálie (malá spodní čelist, větší a ochablé měkké patro, zvětšené mandle, atd.), užití alkoholu před spaním, užívání některých sedativ, hypnotik, myorelaxancií (léky uvolňující svaly).
zdroj:http://spankova-apnoe.zdrave.cz

Nespavost - jak zlepšit spánek

12. dubna 2014 v 9:38 | Admin
Nespavost je způsob, jakým tělo někdy říká, že něco není v pořádku. Nespavost může způsobit stres, příliš mnoho kofeinu, deprese, změna pracovní doby nebo bolesti způsobené zdravotními problémy, jakou jsou například různá chronická onemocnění.

Správná délka spánku

Většina lidí potřebuje spát 7 až 8 hodin denně. Množství spánku, které naše tělo požaduje se během dospělosti, se moc nemění. Změna přichází až v pokročilejším věku.
zdroj:http://nespavost.zdrave.cz

Melatonin v léčbě primární insomnie - Doc. MUDr. Ján Praško, CSc

28. listopadu 2011 v 0:19 | ADMIN webu
Melatonin v léčbě primární insomnie

Některé starší studie ukázaly dobrý léčebný účinek melatoninu , jiné ho nenalezly . Výsledky byly rozporuplné patrně kvůli malým počtům pacientů v jednotlivých studiích. V novější rozsáhlejší studii zkoumali Leger a kol. výdej hlavního metabolitu melatoninu 6-sulfatoxy-melatoninu u 517 pacientů starších 55 let trpících nespavostí. U 372 pacientů sledovali autoři změnu, ke které dojde po 3týdenní léčbě melatoninem s prodlouženým uvolňováním po předchozím podávání placeba (2 týdny). Autoři porovnávali nález s kontrolní skupinou osob stejného věku (n = 29) a s mladšími zdravými dobrovolníky (n = 30). Výdej 6-sulfatoxymelatoninu byl významně nižší u pacientů s nespavostí než u kontrolní skupiny a než u mladších jedinců. Asi 30 % pacientů mělo hladiny velmi nízké a právě tito pacienti nejlépe odpovídali na léčbu melatoninem.

V další velké studii byla hodnocena účinnost a bezpečnost melatoninu s prodlouženým uvolňováním (2 mg) u 354 pacientů starších 55 let s primární insomnií. Studie měla dvojitě slepý design kontrolovaný placebem. Po dvoutýdenní jednoduše zaslepené části s podáváním placeba následovala dvojitě slepá třítýdenní část, kdy placebo nebo melatonin dostával pacient 2 hodiny před spaním. Melatonin byl účinnější ve zlepšení kvality spánku i v dosažení vyšší ranní bdělosti, došlo k výraznějšímu zkrácení spánkové latence i ke zlepšení kvality života. Lemoine a kol. hodnotili účinek 3týdenního podávání melatoninu s prodlouženým uvolňováním oproti účinku placeba v multicentrické, randomizované studii kontrolované placebem, která zahrnula 170 pacientů starších 55 let s primární insomnií. Podávání melatoninu vedlo na rozdíl od podávání placeba k významnému zlepšení kvality spánku a ranní bdělosti. Po ukončení léčby se neobjevil syndrom z odnětí.

Melatonin a nespavost při přeletech přes časová pásma
Studie zaměřené na syndrom jet-lag dokládají význam použití melatoninu v cirkadiánních poruchách spánku . První studie Arendtové a kol. ukázala, že podávání 5 mg melatoninu 3 dny před odletem (v čase spánku v destinaci), v den odletu a 2 dny po příletu odstranilo jet-lag syndrom při přeletu přes 8 časových pásem ze San Franciska do Londýna. Následně Arendtová a Aldhous studovali 52 osob cestujících z Londýna do Austrálie a zpět. Podávání 5 mg melatoninu bylo účinnější než podávání placeba. Petrie a kol. hodnotili účinek melatoninu u posádek létajících mezi Aucklandem na Novém Zélandu a Londýnem, což je 12 časových zón. Posádky udávaly, že jet-lag syndrom je závažnější při letu z Londýna do Aucklandu. Podávání melatoninu jim pomohlo obtíže významně zmírnit. Comperatore a kol. zkoumali účinek melatoninu na kognitivní funkce u posádek cestujících z centrální části USA na Střední východ. Podávání melatoninu (v dávce 10 mg) se řídilo podle podobného protokolu, jako zvolila Arendtová .

Kognitivní testy byly provedeny 4 dny před odletem a pak denně po dobu 4 dnů. Po podání melatoninu došlo k předstihu času usínání i vstávání a doba spánku se prodloužila. Skupina, která užívala melatonin, dělala významně méně chyb v kognitivních testech než skupina dostávající placebo. Paul a kol. zkoumali vliv melatoninu a zopiklonu na urychlení časného cirkadiánního spánku u posádek vojenských letadel, které přelétávaly z Kanady do Bosny k podpoře kontingentu. V podmínkách kontrolovaných placebem opakovaně měřili u 30 osob vliv melatoninu s prodlouženým uvolňováním (2 mg) a zopiklonu (5 mg). Osoby byly sledovány před misí, v jejím průběhu a po skončení mise digitálními aktigrafy. Po podání melatoninu i zopiklonu usnuli sledovaní rychleji, spali déle a méně často se během spánku probouzeli. Mezi melatoninem a zopiklonem nebyl nalezen rozdíl.

Melatonin a ukončování léčby benzodiazepiny
Garfinkel a kol. použili melatonin s prodlouženým uvolňováním k ukončení léčby benzodiazepiny. Ve dvojitě slepém designu u 26 uživatelů benzodiazepinů podávali 2 mg melatoninu s prodlouženým uvolňováním nebo placebo denně po dobu 6 týdnů. Pacienti byli povzbuzováni, aby snížili dávku benzodiazepinů (jako hypnotik) ve 2. týdnu léčby o 50 %, ve 3. a 4. týdnu o 25 % a aby jejich podávání ukončili v 5. a 6. týdnu. Denně byla hodnocena kvalita spánku a dávka benzodiazepinů. Pacienti, kteří dostávali melatonin, snížili v 6. týdnu léčby dávku benzodiazepinů na 11 %, zatímco skupina dostávající placebo užívala 49 % dávky. U skupiny s melatoninem se navíc zlepšila kvalita spánku.


Vissers a kol. zjišťovali, zda podávání melatoninu může urychlit ukončení léčby benzodiazepiny u pacientů léčených pro chronickou insomnii. Studie probíhala u 9 praktických lékařů v Nizozemsku. Pacienti byli randomizováni k užívání melatoninu nebo placeba. Katamnéza* trvala rok. Přerušení užívání benzodiazepinů bylo kontrolováno analýzou jejich přítomnosti v moči. Pro účast ve studii se rozhodlo 38 z 503 vybraných dlouhodobých uživatelů. Po roce sledování nebyl zaznamenán rozdíl mezi skupinami, v obou skupinách ukončilo užívání benzodiazepinů přibližně 40 % pacientů.
zdroj:http://www.remedia.cz

Melatonin a další poruchy spánku - Doc. MUDr. Ján Praško, CSc

28. listopadu 2011 v 0:15 | ADMIN webu
Melatonin a další poruchy spánku

Podávání melatoninu nebo aplikace jasného bílého světla se ukázaly být účinné v léčbě dalších spánkových cirkadiánních poruch, jako je syndrom opožděné spánkové fáze , periodické spánkové poruchy u nevidoucích a spánkové poruchy u dětí s poškozením mozku . Podáváný melatonin byl navíc shledán užitečným hypnotikem u rezistentních depresí a u tělesně nemocných se spánkovými problémy . Leppämäki a kol. zkoumali účinek melatoninu na spánek, vstávání a na to, jak dobře se cítí jedinci s různým stupněm sezonních a na počasí závislých změn v náladě a chování; 58 dospělých vykazovalo sezonně vázané příznaky subsyndromální sezonní afektivní poruchy. Byli randomizováni buď k léčbě melatoninem (2 mg) s prodlouženým uvolňováním nebo k užívání placeba. Medikaci dostávali vždy před plánovaným časem spánku po dobu 3 týdnů.

Podávání melatoninu významně zlepšilo kvalitu spánku i vitalitu a došlo rovněž ke zlepšení v některých doménách kvality života (atypické a somatické příznaky). Nízké hladiny melatoninu byly také zjištěny u pacientů se schizofrenií. Suresh a kol. randomizovali 40 stabilizovaných schizofrenních pacientů trpících iniciální insomnií k léčbě melatoninem (flexibilní dávkování, 3-12 mg na noc) nebo k podávání placeba. Dalších 15 dnů byl hodnocen efekt za dvojitě slepých podmínek.


Ve srovnání s placebem melatonin významně zlepšil kvalitu a hloubku nočního spánku, snížil počet nočních probuzení a spánek prodloužil bez toho, aby vyvolával ranní otupělost. V subjektivním hodnocení také snížil délku usínání, zlepšil náladu i denní fungování.
Van der Heijden a kol. zkoumali účinek melatoninu na spánek, chování, kognitivní funkce a kvalitu života u dětí s ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder - hyperaktivita s poruchou pozornosti) a s chronickou večerní insomnií. Do randomizované, dvojitě slepé 4týdenní studie kontrolované placebem zařadili 105 dětí ve věku mezi 6-12 lety, které neužívaly žádnou medikaci.

Použili dávky 3 mg a 6 mg melatoninu. Počátek spánku a celkovou dobu spánku stanovili aktigrafem, počátek vzestupu koncentrace melatoninu stanovovali ve slinách. Po podání melatoninu došlo k rychlejšímu usínání, naopak po placebu se usínání prodloužilo. Počátek vzrůstu koncentrace melatoninu se po jeho podání objevil významně dříve, zatímco po podání placeba se opozdil. Celková doba spánku se po melatoninu zvýšila. Účinek na chování, kognici a kvalitu života dětí se však neobjevil.


Asayama a kol. provedli dvojitě slepou studii hodnotící účinek melatoninu na rytmus spánek-bdění, kognitivní a nekognitivní funkce u 20 osob s Alzheimerovou demencí. Melatonin nebo placebo dostávali pacienti 4 týdny každý den ve stejnou dobu (ve 20.30 hodin). Spánek a aktivita byly měřeny aktigrafem týden před podáváním a týden po podávání medikace. Melatonin vedl k významnému prodloužení spánku, snížení aktivity v noci, i když aktivita během dne se nezměnila. Po léčbě melatoninem došlo ke zlepšení kognitivních i nekognitivních funkcí hodnocených škálou ADAS (Alzheimer s Disease Assessment Scale), ovšem nebyl nalezen rozdíl oproti placebu ve škále MMSE (Mini-Mental State Examination). Podobně Dowling a kol. testovali ve dvou pečovatelských domech v San Francisku, zda přidání melatoninu k fototerapii může zvýšit efekt léčby cirkadiánních poruch rytmu odpočinek-aktivita u 50 institucionalizovaných pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Sledované osoby byly vystaveny 1 hodinu jasnému rannímu světlu od pondělí do pátku po dobu 10 týdnů a večer tito pacienti užívali 5 mg melatoninu (n = 16) nebo placebo (n = 17). Kontrolní osoby (n = 17) byly vystaveny ráno jen běžnému dennímu světlu. Spánkové parametry, denní doba spánku, denní aktivita a poměr denního a nočního spánku i parametry odpočinku a aktivity byly měřeny aktigrafy. Mezi skupinami nebyl zjištěn rozdíl ve spánkových proměnných. Na konci intervence vykazovala skupina s melatoninem a jasným světlem významné zlepšení v denní somnolenci (zkrácení doby denního spánku, zvýšení denní aktivity) i zlepšení poměru spánku ve dne ku spánku v noci. Tato skupina se také výrazně lépe cítila a vykazovala významné zvýšení amplitudy rytmu odpočinek-aktivita. Zdá se, že ranní světlo samotné nezlepší noční spánek, denní bdělost ani úroveň aktivity, ovšem po přidání melatoninu ve večerních hodinách k tomu dochází.

Závěr
Jsou známa další onemocnění - především depresivní poruchy, u nichž jsou zaznamenány snížené hladiny melatoninu . Snížená hladina melatoninu může být také důsledkem léčby b-blokátory , užívání alkoholu, ibuprofenu a naloxonu . Je otázkou dalšího výzkumu, zda suplementace melatoninem může u těchto stavů pomoci.
Práce byla podpořena projektem MŠMT ČR 1M0517.

*Katamnéza - zjišťování vývoje stavu pacienta v určitém časovém odstupu po léčbě.
zdroj:http://www.remedia.cz

Melatonin a spánek - Doc. MUDr. Ján Praško, CSc

28. listopadu 2011 v 0:09 | ADMIN webu
Melatonin a spánek
Melatonin má dva podstatné vlivy na spánek: nepřímý vliv přes posilování cirkadiánních rytmů a přímý hypnotický účinek. Nepřímá role spočívá v tom, že melatonin zesiluje cirkadiánní rytmy , zejména cyklus spánek-bdění, a tak nepřímo podporuje spánek .

Může posunout začátek spánku synchronizujícím účinkem na vnitřní hodiny. Podání melatoninu večer vede k fázovému předstihu spánku u pacientů se syndromem opožděné spánkové fáze a synchronizuje spánek s cyklem den-noc u nevidoucích.

Přímý vliv exogenně podaného melatoninu se projeví mírně hypnotickým účinkem, když je podán během dne . Přímý hypnotický vliv se projevuje daleko více v noci než během dne.
Protože noční hladiny melatoninu klesají s věkem (graf 2) , je pravděpodobné, že náhrada melatoninu může sloužit jako nástroj léčebného účinku a zlepšovat kvalitu spánku u pacientů s primární insomnií, zejména ve věku nad 55 let. Ve středním věku a u starších osob jsou hladiny 6-sulfatoxymelatoninu, hlavního metabolitu melatoninu, v moči významně nižší u nespavců než u osob, které spí bez problémů .
Kliknutím obrázek zvětšíte
zdroj:http://www.remedia.cz

Melatonin a léčba nespavosti - Doc. MUDr. Ján Praško, CSc

28. listopadu 2011 v 0:05 | ADMIN webu
Melatonin, hormon produkovaný epifýzou v nočních hodinách, se u člověka uplatňuje jako časovač biologických rytmů a jako signál, který ohlašuje příchod spánku. Změněná úroveň sekrece a hladiny melatoninu byla zjištěna u různých psychiatrických poruch, jako je unipolární a bipolární deprese, sezonní afektivní porucha, bulimie, anorexie, panická porucha a obsedantně-kompulzivní porucha. Nízké hladiny melatoninu byly rovněž pozorovány u pacientů se schizofrenií.

Se stoupajícím věkem produkce melatoninu klesá a zvyšuje se prevalence spánkových poruch, zejména nespavosti. V souvislosti s diagnostikou a terapií spánkových obtíží bývá jako dominující syndrom stále častěji popisován pocit nedostatečného osvěžení (vnímání nízké kvality spánku) a následně snížená aktivita ve dne. Melatonin může být užitečnou léčivou látkou v terapii poruch cirkadiánních rytmů, jako je syndrom změny časových pásem (jet-lag syndrome), zkracuje latenci usnutí a zároveň zlepšuje délku a kvalitu spánku.

Melatonin může být rovněž využit jako krátkodobé hypnotikum u schizofrenních pacientů s nespavostí. Nízká produkce a sekrece melatoninu v noci byla prokázána u starších osob trpících nespavostí a jeho podávání se osvědčilo při léčbě spánkových obtíží u těchto pacientů. Ve srovnání s běžně předepisovanými látkami ze skupiny hypnotik, jako jsou benzodiazepiny a "Z" hypnotika (zolpidem, zopiklon), má melatonin několik klinicky významných předností, jednak nezpůsobuje ranní otupělost ani syndrom z odnětí, jednak není návykový.
Hlavním rysem cirkadiánních rytmů je, že přetrvávají i bez přítomnosti časových podnětů, takže nejsou jen pasivně vynuceny 24hodinovými cykly prostředí. Cirkadiánní rytmy mají přibližně 24hodinovou periodu (u člověka 24,18 hod.) a běžně je na 24hodinový rytmus upravuje cyklus světlo-tma. Místem primárního cirkadiánního oscilátoru je suprachiasmatické jádro hypotalamu (SCN). Tyto vnitřní hodiny řídí mnoho rytmů, včetně rytmu chování, tělesné teploty, spánku, stravování, pití a hormonálních hladin. Jedním z těchto cirkadiánně regulovaných hormonů je melatonin.

Melatonin
Lerner a spolupracovníci v 50. letech izolovali z epifýzy substanci N-acetyl-5-methoxytryptamin, kterou pojmenovali melatonin. Melatonin vykazuje výrazný denní rytmus s nočními hladinami 10-100krát vyššími, než jsou hladiny denní .
V přirozených podmínkách dochází k vzestupu jeho hladin krátce po začátku periody tmy, vzestup vrcholí kolem 2.-4. hodiny ranní a pokles nastává krátce před jejím koncem (graf 1). Sekrece melatoninu je ve svých parametrech geneticky determinována. Za dlouhých fotoperiod je křivka širší, za krátkých užší. Podle délky fotoperiody nebo délky infuze melatoninu lze u řady laboratorních zvířat měnit sezonní chování. Melatonin přináší informaci o délce tmavé i světelné části dne a tímto ovlivňuje reprodukční funkce u savců. Melatonin také dává zpětnou vazbu vnitřním hodinám a může sloužit jako setrvačník při změně světelného režimu. Dále má melatonin hypnotický efekt u člověka, naproti tomu u nočních zvířat zvyšuje úroveň bdělosti. Aktivita melatoninu na receptorech MT1, MT2 a MT3 přispívá u člověka k procesům podporujícím spánek, protože tyto receptory se podílejí na regulaci cirkadiánního rytmu a spánku. Místa s vysokou vazebnou afinitou pro melatonin byla zjištěna v suprachiasmatickém jádře, v eminentia mediana a v chorioidálním plexu na kaudálním konci čtvrté komory. Dvě další místa byla nalezena mimo mozek - v přední hypofýze a v retině. K sekreci melatoninu z epifýzy dochází především na základě světelných podnětů (obr. 1).
Na cirkadiánní rytmus hladin melatoninu mohou mít vliv mnohé faktory: světelný režim, věk, léčiva, jako jsou a-adrenergní blokátory, perorální kontraceptiva apod. Tento rytmus je však relativně neovlivnitelný cyklem spánek-bdění a stresovými vlivy. Ve stáří dochází k progresivnímu poklesu produkce epifyzárního enzymu N-acetyl-transferázy (NAT), z čehož rezultuje pokles hladin melatoninu. Objevují se pak poruchy v cirkadiánních rytmech, zejména ve spánku, který se vlivem nízké hladiny melatoninu stává lehkým a nedostatečným a v důsledku krátké sekrece melatoninu je doba spánku zkrácena. Sharma a kol. zkoumali vztah hladin melatoninu a věku. Průměrné hladiny melatoninu s věkem signifikantně klesají (rovněž hladiny kortizolu). Akrofáze* melatoninu s věkem vykazovaly fázové zpoždění, zatímco akrofáze kortizolu měly fázový předstih.
Kliknutím obrázek zvětšíte
Kliknutím obrázek zvětšíte
zdroj:http://www.remedia.cz

Nespavost-následující řádky jsou určeny právě vám.

25. listopadu 2011 v 15:53 | ADMIN webu
Víte, co mají společného dudek, dřevo a nemluvně? No přece spánek! Ti všichni podle lidových rčení spí spánkem spravedlivých a probouzejí se vyspaní dorůžova. Pokud však spíte spíše jako na vodě a o spánku Šípkové Růženky či Budulínka si můžete nechat leda tak zdát, zbystřete, následující řádky jsou určeny právě vám.


Kvalita spánku je pro lidský organismus velmi důležitá. Výzkumy přitom ukazují, že potíže se spánkem má až 35 % Čechů! Za nespavostí se kromě stresu či starostí mohou skrývat i vážnější obtíže a nemoci. Kvalita spánku je proto dobrým indikátorem našeho celkového zdraví. A naopak, naše zdraví závisí z velké míry na tom, jak dobře spíme.Všichni podvědomě víme, že spánek léčí. Když jsme nemocní nebo je nám smutno na duši, pomáhá nám "vyspat se z toho".

Přínos spánku pro lidské zdraví potvrzují i odborníci. Ve spánku trávíme téměř jednu třetinu svého života. Kvalita spánku určuje naši pracovní výkonnost, náladu, životní elán, pocit svěžesti. Jsou dva druhy spánku NREM - osvěžující spánek a REM - spánek důležitý pro ukládání paměťových stop. Stadia spánku se opakují v cyklech 3-5 za jednu noc. Spánek má mít cyklické uspořádání a přiměřený podíl jednotlivých stadií spánku. Průměrné trvání spánku je 6-9 hodin, samozřejmě s přihlédnutím k individuální potřebě každého z nás, věkem se navíc mění, vysvětluje MUDr. Pavel Bočan, CSc. z neurologické oddělení Medicon, a.s., Polikliniky Budějovická.

Kvalitní spánek je pro lidské zdraví klíčový. Během spánku naše tělo regeneruje, zbavuje se škodlivých látek, obnovuje poškozené buňky a vyrábí látky potřebné k naší imunitě. Současně spánek pozitivně ovlivňuje krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Navíc v době, kdy spíme, odpočívá náš mozek a vylepšuje se krátkodobá i dlouhodobá paměť, soustředěnost a koordinaci.Na druhé straně nedostatek spánku může mít katastrofální následky. Pokud našemu tělu chybí spánek, hrozí nám více deprese a jiné psychické i fyzické obtíže. Při dlouhodobém spánkovém deficitu se zhoršuje naše orientace, soustředění a schopnost ovládat své pohyby. Nemluvě o riziku tzv. mikrospánku, v jehož důsledku se každý rok stanou desítky smrtelných nehod na silnici.

Babičky měly pravdu

Při potížích s usínáním a spánkem stačí dodržovat několik let, které znaly už naše babičky. Základem je spát v klidné, zatemněné a dobře vyvětrané místnosti. Teplota by se měla pohybovat mezi 17 až 21°C. Pokud je to možné, snažte se dodržovat pravidelný režim, tedy usínejte i vstávejte v podobnou dobu. Před spaním nepijte kávu, čaj ani alkohol. Rovněž nejezte na noc tučná a těžká jídla. Emoce, stres a negativní myšlenky do postele nepatří, vypište je na papír a uléhejte s čistou hlavou. Jděte do postele přiměřeně fyzicky i psychicky unaveni, vyčerpání není zárukou dobrého spánku.

Naše babičky před usnutím pily hrnek teplého mléka s medem. Tato rada je založená na skutečnost, že mléko obsahuje aminokyseliny, které působí jako sedativum a med zvyšuje jejich účinnost. Jejich rada "pomodlit a spát" má rovněž racionální opodstatnění. Jakýkoliv rituál pomůže mozku naznačit, že se má připravit na spánek: dechové cvičení, krátká nenáročná četba, uklidňující mantra, fantazii se meze nekladou. Sledování večerníčku má stejně uklidňující efekt.

Kdy k odborníkovi

Pokud problémy se spánkem přetrvávají, je rovné obrátit se na odborníka. Kvalitní spánek je pro naše fungování nezbytný, avšak není samozřejmostí. Proto je vhodné se v případě problémů poradit s odborníkem. Platí i v případě, kdy chcete špatné usínání nebo spaní řešit bylinkami. Pokud tedy nechcete brát léky a postačí vám pomoc z přírody, obraťte se na lékárníka.
Existuje řada potravinových doplňků vhodných pro léčbu mírných forem nespavosti.

Jsou to většinou přípravky založené na extraktech z různých bylin např. kozlíku, chmele, meduňky, mučenky a třezalky. Jsou ve formě tablet, kapek nebo čajové směsi. Účinek těchto přípravků je hlavně uklidňující: odstraňují napětí a tím umožní snadnější usínání, vysvětluje PharmDr. Dana Trčková z pražské Lékárny Na zeleném Pruhu. Bylinné přípravky mohou užívat dospělí a děti od dvanácti let, naopak těhotné ženy by měly být velmi obezřetné. U přípravků s třezalkou je nutná opatrnost při kombinaci s některými léky, může dojít např. ke snížení účinku antikoncepce. Přípravky se užívají u lehčích problémů s nespavostí, doporučuje se užívat je hodinu před spaním, případně už odpoledne.


Jestliže nezabírají mírnější formy sebeléčby, je nutné vyhledat odbornou pomoc. Můžete se obrátit na svého praktického lékaře nebo na neurologické kliniky, jež se těmito problémy také zabývají. V České republice existuje i řada specializovaných pracovišť. Léčba poruch spánku se již dávno neomezuje na (neblaze) proslulý Rohypnol. Poruchy spánku jsou zdravotní problém jako každý jiný, nebojte se proto o nich otevřeně mluvit. Zatajováním špatného spaní zbytečně zdržujete korektní stanovení diagnózy a oddalujete úspěšnou léčbu.

Metody léčby nespavosti se liší podle příčin jejího vzniku. Nejčastěji způsobují nespavost deprese, nebo naopak mánie, úzkostné poruchy, nesprávná životospráva (alkohol, drogy), rušivé vnější prostředí, organická onemocnění mozku (Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc) či bolestivé stavy. Lékař stanoví diagnózu, její příčiny a navrhne způsob léčby. Ovšem i zvýšená spavost jako např. narkolepsie (náhlé ataky spánku), hypersomnie (zvýšená spavost) atd. potřebují nutně vyšetření lékařem a specielní léčbu, uzavírá MUDr. Pavel Bočan, CSc. z neurologického oddělení Medicon Polikliniky Budějovická.zdroj:http://www.vitalia.cz





 
 

Reklama