STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Nespavost

51. NEORGANICKÉ PORUCHY SPÁNKU (F 51)

5. června 2014 v 16:50 | Admin
51. NEORGANICKÉ PORUCHY SPÁNKU (F 51)
V tomto oddíle jsou klasifikovány pouze ty poruchy spánku, u nichž jsou emoční faktory hodnoceny jako primární. V mnoha případech je porucha spánku jedním z příznaků jiné poruchy buď duševní nebo tělesné. Tato skupina zahrnuje:

a) dyssomnie: primární psychogenní stavy, u nichž se převládající poruchy týká množství, kvality nebo časování spánku a je vyvolána emočními vlivy, tj. nespavosti, hypersomnii a poruchou rytmu spánek - bdění
b) parasomnie: abnormální epizodické události, ke kterým dochází během spánku a které v dětství souvisí hlavně s vývojem dítěte, zatímco v dospělosti jsou převážně psychogenní, tj. somnabulismus, noční děsy a noční můry.

F 51.0 Neorganická nespavost
F 51.1 Neorganická hypersomnie
F 51.2 Neorganické poruchy rytmu spánek-bdění
F 51.3 Somnabulismus (náměsičníctví)
F 51.4 Noční děsy
F 51.5 Noční můry (úzkostné sny)
F 52.8 Jiné nerganické poruchy spánku
F 51.9 Neorganická poruchy spánku nespecifikovaná

NEORGANICKÁ NESPAVOST
Nespavost je stav nedostatečného množství a kvality spánku, který trvá dlouhé časové období. Při diagnoze nespavosti by neměl být primárně brán v úvahu skutečný stupeň odchylky od délky spánku, která je obecně pokládána za normální, protože někteří jedinci (tzv. krátci spáči) spí krátce a přesto se nepokládají za nespavce. Neproti tomu existují pacienti, kteří nesmírně trpí špatnou kvalitou spánku, zatímco množství jejich spánku je pokládáno subjektivně nebo objektivně za normální.
Nespavci si nejčastěji stěžují, že obtížně usínají. Dále následují stížnosti, že spánek se obtížně udržuje a že se brzy ráno probouzejí. Nespavost se typicky rozvíjí v době zvýšeného životního stresu a bývá více než rozšířena u žen, starších osob. Když se nespavost opakuje, může vést k zvýšenému strachu z bezesných nocí a zabývání se jejich následky. Tak vzniká začarovaný kruh, který problém pacienta udržuje.
Pacienti s nespavostí popisují, že v době, kdy chodí spát, se cítí napjatí, úzkostní, ustaraní nebo depresivní, jako by jejich myšlenky utíkaly. Často myslí znovu a znovu na to, aby se dostatečně vyspali, na osobní problémy, zdravotní stav i na smrt. Často se snaží zvládnout tenzi léky nebo alkoholem. Ráno se cítí tělesně i duševně unavení a během dne depresivní, plní starostí, napjatí a zabývají se sami sebou.
Podstatné klinické rysy:

a) stížnost na poruchu spánku se týká obtížného usínání, častého probouzení nebo špatné kvality spánku
b) porucha spánku se vyskytla nejméně 3 x týdně po dobu alespoň jednoho měsíce
c) neuspokojivé množství a kvalita spánku vyvolává buď značnou tíseň nebo narušuje fungování jak sociální, tak profesionální
Většina chrnických nespavců se obvykle zabývá svou poruchou spánku, zatímco jakékoliv emoční problémy popírá.
Insonie je běžným příznakem jiných duševních poruch, např. afektivních poruch, neurotických, organických, zneužívání látek, schizofrenie, poruchy příjmu jídla. Nespavost může být také spojena s tělesnými poruchami u nichž přichází bolest, nepohoda nebo se objevuje při uživání některých léků.
Tato diagnoza se netýká tzv. "přechodné nespavosti". Přechodné poruchy spánku jsou normální součástí každodenního života, proto několik bezesných nocí po psychosociálním stresu není poruchou.

NEORGANICKÁ HYPERSOMNIE
Hypersomnie je definována jako stav nedměrné denní ospalosti a záchvatů spánku, které nelze vysvětlit nedostatečným množstvím spánku, nebo jako stav s prodlouženým přechodem do úplně bdělého stavu při probouzení. Nelze-li nalézt organickou příčinu hypersomnie, bývá tento stav obvykle spojen s duševními poruchami. Často je příznakem bipolární afektivní poruchy s přítomnou depresí, rekurentní depresivní poruchy nebo depresivní epizody. Někdy však nelze splnit kritéria pro diagnozu jiné duševní poruchy. Někteří pacienti sami dávají do souvislosti svůj sklon k usnutí v nevhodnou dobu s určitými nepříjemnými denními zážitky. Jiní takovouto spojitost popírají, i když zkušený klinik takové zážitky zjistí.
Podstatné klinické rysy:

a) nadměrná ospalost ve dne nebo záchvaty spánku, které neodpovídají adekvátními množství spánku anebo prodloužený přechod k plné bdělému stavu při probouzení (spánková opilost)
b) tato porucha spánku se vyskytuje denně více než 1 měsíc nebo se opakuje po kratší období a vyvolává buď značnou tíseň nebo narušuje sociální nebo profesionální fungování
c) nepřítomnost přidružených příznaků narkolepsie (kataplexie, spánková obrna, hypnagogické halucinace) nebo klinických známek spánkové apnoe (noční zástava dechu, typické občasné zachrápání atd.)
d) nepřítomnost jakékoli neurologické nebo jiné tělesné poruchy, u níž může být ospalost symptomatická

NEORGANICKÉ PORUCHY RYTMU SPÁNEK-BDĚNÍ
Porucha rytmu spánek-bdění je definována jako nedostatečná synchronizace mezi rytmem spánek-bdění a pořadovaným rytmem spánek-bdění, který je obvyklý pro okolí, z čehož pramení stesky buď na insomnii nebo hypersomnii. Tato porucha může být psychogenní nebo se předpokládá, že má organický původ, což závisí na relativním podílu psychologických nebo organických faktorů na jejím vzniku. U jedinců s desorganizovanou a proměnlivou dobou spánku a bdění se velmi často projevuje značný stupeň psychopatologie, obvykle ve spojení s různými psychiartrickými poruchami, jako jsou poruchy osobnosti nebo afektivní poruchy. U jedinců, kteří často a opakovaně mění pracovní směny nebo cestují přes časová pásma, je cirkadiánní dysregulace v zásadě biologická, i když zde může působit i silná emoční složka, protože v mnoha případech pociťují tito jedinci tíseň. Konečně u některých jedinců je fázový posun rytmu spánek-bdění, který lze přičíst buď vrozené špatné funkci cirkadiánního oscilátoru nebo abnormálnímu zpracování časových podnětů, pohánějích biologické hodiny. (Druhý případ se může vztahovat k emoční anebo kognitivní poruše.)
Pro definitivní diagnozu jsou podstatné tyty rysy:

a) vzorec spánek - bdění je desynchronizován ve srovnání s žádoucím rytmem
b) jedinec trpí insomnii během hlavní spánkové fáze a hypersomnii během fáze bdělosti a to téměř denně po dobu alespoň jednoho měsíce nebo opakovaně po kratší časová období
c) neuspokojiv kvalita, kvantita nebo časování spánku způsobuje značnou tíseň, narušuje sociální nebo profesionální fungování.

SOMNABULISMUS (NÁMĚSIČNÍCTVÍ)
Náměsíčníctví je stav porušeného vědomí, v němž jsou kombinovány fenomény spánku a bdělosti. Během epizody somnambulismu jedinec vstane z postele, obvykle během první třetiny nočního spánku a prochází se, přičemž projevuje nízkou úroveň vědomí, reaktivity a motoriky. Postižení obvykle opustí svou ložnici a občas mohou i vyjít skutečně z domu. Tím jsou během epizody vystavení značnému riziku úrazu. Nejčastěji se však klidně vrátí do své postele a buď sami, nebo pod jemným vedením jiné osoby. Při prouzení, ať už po epizodě, nebo následující ráno, si obvykle na událost nevzpomínají. Somnabulismus a noční děs (viz níže) jsou příbuzné poruchy. Obě se pokládají za poruchy aktivace, vyskytující se při nejhlubších stadiích spánku. Často se obě poruchy objevují v rodinné i osobní anamnéze. Častější jsou oba stavy v dětství. Začátek někdy koinciduje s hořečnatým onemocněním. Pokud je počátek v dospělosti, je obvykle spojen s výraznou psychickou poruchou.
Podstatné klinické rysy:

a) opakované epizody vstávání z postele během spánku a procházení se, obvykle v první třetině nočního spánku
b) během epizody má postižený bezvýrazný ztrnulý obličej, relativně nereaguje na snahu ostatních ovlivnit tuto událost nebo komunikovat s ním a může být probuzen pouze se značnými obtížemi
c) při probuzení (buď během epizody nebo přístí ráno) má jedinec na epizodu amnézii
d) do několika minut po probuzení z epizody se neprojevuje žádné zhoršení duševní aktivity nebo chování, i když zpočátku může být postižený krátkodobě zmaten a desorientován
e) nepřítomnost organické duševní poruchy (např. demence) nebo somatické poruchy (napr. epilepsie).

NOČNÍ DĚSY
Jsou to noční epizody extrémního děsu a paniky, spojené s intenzivním křikem a neklidem a provázené intenzívními vegetativními příznaky. Postižený se posadí nebo vstane (obvykle během první třetiny nočního spánku) s panickým křikem. Dosti často běží ke dveřím, jako by se snažil uniknout, i když velice zřídka opustí pokoj. Snaha ostatních o ovlivnění nočního děsu může vést ještě k intenzivnějšímu strachu, protože jedinec nejen že je nepřístupný k těmto snahám, ale může na několik minut ztratit orientaci. Při probuzení nemá obvykle na epizodu žádnou vzpomínku. Vzhledem k těmto klinickým charakteristikám jsou jedinci během epizod nočního děsu vystavení vysokému riziku úrazu.
Klinické rysy:

a) opakované epizody probuzení ze spánku s panickým křikem, které jsou charakterizovány masívní úzkostí, neklidem a vegetativní hyperaktivitou, jako např. tachykardií, rychlým dýcháním, mydriázou a pocením,
b) tyto opakované epizody trvají typicky 1-10 minut a vznikají obvykle během první třetiny nočního spánku
c) pacient zdánlivě nereaguje na snahy ostatních ovlivnit noční děs, téměř vždy po nich následuje desorientace a stereotypní pohyby, trvající několik minut
d) vzpomínka na tuto událost, pokud je vůbec nějaká, je velice omezená (obvykle na jednu nebo dvě úlomkovité představy)
e) nepřítomnost jakékoli tělesné poruchy , jako je nádor mozku nebo epilepsie
Noční děsy je nutno odlišit od nočních múr. Noční múry jsou obvykle "špatné sny" a jsou provázeny menším křikem a motilitou. Jedince lze sníze probudit a má velice podrobnou a živou vzpomínku na událost.

NOČNÍ MŮRY (ÚZKOSTNÉ SNY)

Noční můra je sen naplněný úzkostí nebo strachem s velmi podrobnou vzpomínkou na obsah snu. Sen je velice živý a jeho obvyklým tématem je ohrožení života, bezpečnosti nebo sebehodnocení. Stejná nebo podobná témata děsivé noční múry se velice často vracejí. Během typické epizody se objevují vegetativní příznaky, ale většinou není patrný ani křik, ani tělesné pohyby. Po probuzení je jedinec rychle čilý a orientovaný. Může plně komunikovat s ostatními, obvykle vypráví podrobně svůj sen, a to jak bezprostředně, tak i příští ráno.
U dětí není žádná pevně asociovaná psychopatologie, protože noční můry v dětství se obvykle vztahují na specifickou fázi emočního vývoje. Naproti tomu u dospělých s nočními můrami se často projevuje vysoká hladina psychopatologie, obvykle porucha osobnosti. Také užívání určitých psychotropních léků, jako je reserpin, thioridazin, tricyklická antidepresiva a benzodiazepiny, přispívá k výskytu nočních můr. Také náhlé vysazení léků, zejména hypnotik, která potlačují REM spánke (stádium spánku spojené se sny) může vést k zvýšenému snění a noční můře vlivem vrácení stadia REM do původního stavu
.
Klinické rysy:
a) probuzení z nočního spánku nebo zdřímnutí s podrobnou a živou vzpomínkou na děsivé sny, týkající se obvykle ohrožení života, bezpečnosti nebo sebehodnocení, k probuzení může dojít během kterékoli doby spánku, i když obvykle během druhé poloviny
b) po probuzení z děsivých snů se jedinec rychle orientuje
c) samotný zážitek snu a narušení spánku následkem probuzení vy@LH 3
volává značnou tíseň

Léčba: vzhledem k tomu, že jde o velmi různorodou skupinu, jednoduše shrnout léčbu nelze. U všech poruch je na místě psychoterapie, ať dynamicky, interpersonálně nebo kognitivně-behaviorálně zaměřena. Účinek léků u jednotlivých poruch je různý, u nespavostí jsou na místě hypnotika, anxiolytika a tlumivá antidepresiva.

zdroj:http://sestrylf3.unas.cz

Prášky na spaní

12. dubna 2014 v 9:40 | Admin
Prášky na spaní poskytují pouze dočasnou úlevu, ale nespavost se jimi nevyléčí. Navíc by se neměly užívat déle jak několik dní. V konečném důsledku mohou totiž po vysazení vést ke zhoršení problémů. Prášky na spaní mohou být při určitých zdravotních problémech či užívání jiných medikamentů nebezpečné. Vždy je lepší se o všem nejdříve poradit s lékařem.
Lepší variantou jsou jednoznačně přírodní doplňky a přírodní léky. Vyzkoušet můžete meduňkový čaj nebo kozlíkové kapky a tablety se zklidňujícím účinkem. Vše je běžně dostupné v lékárnách nebo obchodech se zdravou výživou.
Odhaduje se, že nespavostí trpí 36 % dospělých (z toho 9 % trvale). Krátkodobánespavost má za následek únavu a podráždění, ale není zas tak vážný a akutní problém. Pokud ovšem trvá delší dobu, aniž by se vám podařilo zjistit její příčinu či se jí zbavit, je vhodné navštívit lékaře.
zdroj:http://nespavost.zdrave.cz

Jak se zbavit nespavosti

12. dubna 2014 v 9:39 | Admin
Zde je pár tipů, které vám mohou pomoci se nespavosti zbavit.
  • Dělejte stejné věci každou noc před tím než jdete spát. Například si dopřejte teplou vanu, potom si deset minut čtěte a pak jděte spát. Brzy si vaše tělo spojí tyto rutinní aktivity se spánkem a způsobí, že se bude cítit ospalí.
  • Využívejte ložnici pouze ke spaní. V posteli nejezte, netelefonujte a nesledujte televizi.
  • Ložnice by měla být tichá, temná, vyvětraná a s nižší teplotou. Jestliže vám vadí venkovní hluk můžete použít ušní ucpávky. V případě, že musíte spát během dne, snažte se pokoj pokud možno co nejvíce utemnit nebo použijte oční masku.
  • Jestliže jste stále vzhůru a snažíte se usnout již více jak třicet minut, vstaňte a jděte do jiného pokoje. Zde se tak na 20 minut posaďte a poté běžte zpátky do postele. Zkuste to dělat do té doby než se vám podaří usnout.
  • Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu každý den a to i o víkendech.Pomůžete tělu, aby si zvyklo spát během noci.
  • Před spaním vyvětrejte.
  • Vyhněte se nebo snižte množství kofeinu, alkoholu a tabákových výrobků.
  • Snažte se zvládnout či minimalizovat stres ve svém životě.
  • Před tím, než si jdete lehnout, si dejte menší svačinku. Nesmí být ale příliš velká. Bohatě vystačí sklenice teplého mléka nebo kousek sýru.
  • Pokud během noci nemůžete spát, nechoďte si zdřímnout ani během dne. Tonespavost jenom podporuje.
  • Dbejte na dostatek sportu a pohybové aktivity. Pohyb prospívá tělu vmnoha ohladech. Příjemně člověka unaví a pomůže zbavit se stresu.
  • zdroj:http://nespavost.zdrave.cz

Léky proti nespavosti podpoří psychoterapie

21. března 2012 v 16:15 | ADMIN webu
Mnozí nespavci si jistě kladou otázku, jestli jsou jejich potíže se spánkem nemocí duše, nebo těla, a také zda by se měli léčit u lékaře, nebo u psychologa. Nebo že by nejlépe fungovala jejich kombinace?

Nespavost je onemocnění, na jehož vzniku se podílejí příčiny psychické i fyzické. Vývoj problémů se spánkem je složitý. Podobně je proto nutné přistupovat i k léčbě.

Psychoterapie ruku v ruce s léky

Je nutné si uvědomit, že pro nespavce je opravdu důležitá změna návyků, spánkové hygieny, ale i celkového ladění, které k nespavosti vede. Není žádným tajemstvím, že psychické obtíže i mnohé psychiatrické diagnózy bývají často svázány s poruchami spánku. Deprese, demence, maniodepresivní psychóza... příchod mnoha onemocnění se poprvé ohlásí právě problémy s usínáním. Některé psychické obtíže naopak mohou být vyvolány nedostatkem spánku a nepravidelností denního biorytmu.

Mezi kvalitou a hloubkou našeho spánku a naší psychikou je totiž užší vztah, než si mnohdy připouštíme.
Pokud už potíže se spánkem máte, a navíc déle, asi jen tak samy nevymizí.

Navštivte proto svého praktického lékaře a svěřte se mu. Pomůže vám najít řešení. Třeba v podobě takzvaných hypnotik nové generace. Obsahují cirkadiánní rytmy. Navíc na tyto léky nevzniká závislost.

K "psychoušovi" nejdu!

Kromě léků je často vhodné zvolit i konzultace s psychologem. V české společnosti je bohužel mnohdy ještě stále zažitý odpor k těmto "lékařům duše". Většina pacientů, kterým lékař konzultaci s psychologem doporučí, tak reaguje slovy:

"Copak jsem blázen, abych chodil k psychoušovi?", "Tak zlé to snad se mnou ještě není, poradím si sám" a podobně.

Je ale třeba si uvědomit, že přístup k poruchám spánku by měl být komplexní. Jen to umožní dosáhnout výrazně lepších výsledků léčby.


zdroj:http://www.psychicke-zdravi.cz

Když se naučíte zapamatovat si své sny...

16. prosince 2011 v 15:35 | ADMIN webu
V hlubokém spánku nebo snovém stavu strávíme asi třetinu svého života a přitom většina z nás zůstává v nevědomosti o významu tohoto času. Spánek obdobně jako dýchání je vrozená životní funkce, kterou přijímáme jako takovou, aniž o ní dále uvažujeme. Někdy si chvíli pamatujeme živý sen nebo zvlášť osvěžující spánek, ale sotva věnujeme byť jedinou myšlenku tomu, co se vlastně děje během všech těch let spánku a snění.
O spánku a snech se často mluví, jako by šlo o jedno a totéž, ale ve skutečnosti se jedná o dvě zcela rozdílné věci. Během spánku fyzické tělo odpočívá a srovnává se s rytmy přírody. Východní nauky tvrdí, že v tu dobu sídlí vědomí v srdci, kam se soustředilo ze všech částí těla. Dýchání je řízeno polohou těla, jež se převrací z boku na bok, dokud se nedostaví spánek. Když sníme, vědomí stoupá vzhůru a podle esoterických učení vychází hrdlem a hlavovou čakrou ven. Snové stavy jsou provázeny rychlými pohyby očních bulbů a drobnými pohyby obličeje, úst, hrdla a končetin.

Lidé bývají nesdílní, co se týče snů, které si náhodou zapamatují, ale je pravdou, že drtivou většinu snů si bud' vůbec nepamatujeme, nebo je zapomeneme hned po probuzení. A přece každý sen přináší poselství, jež se přímo týká minulých nebo budoucích událostí. Ve snu se nevědomá mysl snaží stát vědomou. Tantrismus pohlíží i na náš bdělý stav jako na druh snu. Abychom se osvobodili, musíme procitnout z tohoto snového stavu a postavit se tváří v tvář realitě. A tak musíme také získat přesvědčivé uvědomění o svých snech. Toho lze dosáhnout tak, že se naučíme pamatovat si své sny po probuzení. Než půjdete spát, rozhodněte se pevně, že tentokrát si své sny zapamatujete. Ráno se snažte probouzet pomalu a vtiskněte si některý ze svých snů do procitajícího vědomí. Mnoho snů se nenávratně vytratí příliš náhlým probuzením.

Když se naučíte zapamatovat si své sny, sdělte je svému partnerovi a nic mu nezatajujte. Vyvine se mezi vámi jemné pouto porozumění, jež začne prolínat vaším snovým světem. Občas dokonce shledáte, že se vám zdál týž sen; jindy zase budou obdobné jen některé části vašich snů. Je to báječný zážitek snít týž sen s tím, koho milujete! Prohlubuje vzájemné pochopení a milostnému vztahu partnerů dodává nového významu. Snažte se vyprávět si sny hned po probuzení, dokud jsou dojmy ještě čerstvé.

Nesnažte se ani tak o analýzu svých nebo partnerových snů, ale spíše se těšte z jejich dramatického obsahu a při vyprávění je prožívejte znova. Své sny vyprávějte lehce, nenuceně, zachovávejte jejich metaforickou představivost a nesnažte se je vysvětlovat beze zbytku.zdroj:http://psychologie.doktorka.cz

Nespavost (Insomnie)

25. listopadu 2011 v 15:44 | ADMIN webu
Nespavost je nejčastější porucha spánku. Jedná se o pocit nekvalitního, nebo nedostatečného spánku. Většinou ji doprovází obtížné usínání, přerušovaný spánek, brzké ranní probouzení a neosvěžující spánek.

Nespavost může způsobit velké množství faktorů a vede k významnému narušení výkonu během následujícího dne. Někdy může vést až k trvalému pocitu únavy, k poruchám nálady či paměti

Prevencí nespavosti je pravidelnost - tedy ve stejnou dobu usínat a ve stejnou dobu vstávat.
Spánkové poruchy obecně se objevují častěji s přibývajícím věkem. Trpí jimi více jak polovina lidí starších 65 let.

Část těla: psychická
Délka léčby: dlouhodobá
Způsob léčby: domácí léčba
Věk: děti, dospívající, dospělí, senioři
zdroj:http://www.vitalia.cz







Léky, které se při poruchách spánku používají, jsou většinou návykové. Některé z nich navíc zhoršují kvalitu spánku.

7. února 2009 v 21:25 | ♥Naposledy.cz♥
Jak dobře a zdravě usínat


Léky, které se při poruchách spánku používají, jsou většinou návykové. Některé z nich navíc zhoršují kvalitu spánku. To platí i o alkoholu, spánek pod vlivem alkoholu má blíže k narkóze než ke zdravému spánku. Nabízím vám lepší a bezpečnější způsoby, jak zdravě usínat:

• Dodržujte "fialovou hodinu". Fialová hodina je hodina před tím, než jdete spát. V té době se věnujte pouze klidným a příjemným záležitostem. Vhodný je rozhovor (ne hádka), uklidňující kniha (ne televizní horor), příjemná a klidná hudba (ne nervy drásající řev o mnoha decibelech).

• Naučte se nějakou relaxační techniku. Může to být jógová relaxace, autogenní trénink, progresivní relaxace apod. Až se naučíte relaxovat, stačí setrvat v uvolněném stavu. Ten sám o sobě vašemu tělu i psychice prospívá, ať už se spánek dostaví nebo ne. Můžete si také pustit relaxační nahrávku (jedna taková se dá se stáhnout v

• Před spaním rozhodně nepijte ani čaj ani kávu. Zvlášť silně působí na děti a mohou u nich vyvolat poruchy spánku. Máte-li poruchy spánku, zásadně nepijte nápoje obsahující kofein po 17. hodině.


• Lépe se také usíná, když nemá člověk plný žaludek. Pokud nemáte vážný důvod, alespoň 2-3 hodiny před spaním nejezte. Kdybyste přece jedli, alespoň ne nic těžkého.

• Na klidný noční spánek se připravujete už ve dne. Přes den nespěte, nebo jen velmi krátce. Jestliže pracujete duševně, najděte si trochu času na jógu, cvičení, běh nebo procházku.


• Zjistěte, co vám pomáhá usnout. Někdo má rád naprostou tmu, jiný se cítí lépe s rozsvícenou lampičkou, někomu dělá dobře před spaním teplá koupel, jiný věří na bylinky (uklidňuje např. meduňka lékařská nebo mateřídouška).

• Někomu pomáhá před spaním modlitba nebo jiné duchovní nebo meditační cvičení.


• Přiměřená teplota místnosti, volný a příjemný noční úbor a vyhovující lůžko zdravému spánku prospívají. Spíte-li na boku, podložte hlavu tvrdším polštářkem nebo složenou dekou tak, aby hlava byla v prodloužení osy těla.

• Hodně problémů se spánkem vzniká tím, že se lidé do spánku nutí a jsou nervózní z toho, že se nedostavuje. Proto nemohou usnout a jejich problém se v bludném kruhu zesiluje. Když nemůžete spát, čas využijte. Udělejte něco, co jste odkládali, např. vyčistěte zašlé nádobí nebo napište dopis. Budete mít dobrý pocit a možná se vám začne chtít i spát.

• Pracovníci v třísměnném provozu jsou v náročné situaci a poruchy spánku u nich bývají častější. Měli by proto tím víc dbát na zdravý způsob života a vyhýbat se alkoholu a návykovým lékům. Udělají dobře, když se naučí relaxovat.

Z knihy "Zůstat střízlivý", která je k dispozici v
elektronické i v tištěné podobě.

Poznámka na závěr

Také se vám stalo, že jste si nevěděli s něčím rady, pak jste se vyspali a ejhle! No vidíte, funguje to.

Další informace o prevenci a léčbě návykových nemocí, smíchu a relaxaci www.drnespor.eu a www.youtube.com/drnespor.
Zdroj:Klikni !

Nespavost - typy nespavosti

15. ledna 2009 v 12:46 | ♥Naposledy.cz♥

Typy nespavosti

Nespavost můžeme dělit podle jejího trvání na krátkodobou a přetrvávající (chronickou). Může být způsobena stresem i prostředím.

Krátkodobá nespavost

Krátkodobá nespavost většinou neznamená vážnější problém. Trvá nejčastěji pouze několik dnů, maximálně dva až tři týdny. Nejčastějšími příčinami krátkodobé nespavosti jsou stres, pracovní problémy, rodinné konflikty, tělesné potíže (zejména bolest), změna nálady, narušení denního režimu (například spánek přes den), změny zevních podmínek (hluk, světlo, horko, lůžko, na které není člověk zvyklý, hospitalizace), ale i posuny režimu spánek-bdění (noční pracovní směny, dálkové lety s posunem časových pásem - jet lag syndrom). Jsou to situace, které patří do života každého z nás a každého z nás také občas krátkodobá nespavost potká. Další typickou příčinou krátkodobé nespavosti u žen jsou hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu. Malá část lidí trpí nespavostí například jen ve dnech kolem úplňku.

Lidé trpící krátkodobou nespavostí mohou mít různé nespecifické příznaky, jako jsou bolesti hlavy a podrážděnost, pocit únavy, menší výkonnosti. Přechodné epizody nespavosti nemají závažnější klinický význam a potkávají někdy v životě většinu lidí. Bázlivější lidi však mohou vyděsit a přivést k lékaři.

Krátkodobá nespavost způsobená stresem

Tereze je 24 let a s Oldřichem jsou spolu už skoro tři roky. Vztah funguje, bydlí ve společném bytě, rozhodli se tedy, že se vezmou. Tereza se ujala organizace svatby - bylo třeba zamluvit termín, objednat restauraci, vybrat šaty, prstýnky, připravit seznam hostů, dát napéct koláče a tak dále. Zařizování ji těšilo, ale čím více se blížil termín svatby, tím se cítila nervóznější. Večer, když uléhala, přeříkávala si v duchu, co je již zařízeno a co ještě zbývá. Dva týdny před svatbou si najednou všimla, že jí dělá problémy usnout. V hlavě jí běžely myšlenky na všechno, co by se mohlo eventuálně pokazit, co kde nedotáhla, na co zapomněla. Jindy si jenom tak představovala, co se po svatbě změní. Usínání trvalo hodinu, dvě i víc, kromě toho se začala budit i během noci. Tereza se začala obávat, jestli není nemocná, to by jí tak scházelo - těsně před svatbou. Navštívila proto obvodní lékařku, která jí předepsala lék na spaní. Tereza jej brala ještě dalších několik dní, ale pak přišel den D, z Terezy se stala mladá paní a obtíže se spánkem skončily, jako když utne…

Krátkodobá nespavost způsobená prostředím

Ivana s Milanem se rozhodli, že si po letech dopřejí pěknou dovolenou bez dětí, někde daleko, v teple, u moře. Rozhodnutí nakonec padlo na Egypt. Spousta památek, pláže, krásné moře - prostě idyla. Když dorazili do hotelového pokoje, překvapilo je horko, nefungovala totiž klimatizace. Nenechali si zkazit náladu, strávili zbytek odpoledne na pláži a večer dorazili utahaní do hotelu. Uložili se ke spánku, ale ten ne a ne přijít. Převalovali se v posteli, vstávali, aby se napili, pokukovali po hodinách. Okolo půl čtvrté oba nakonec vyčerpaně usnuli, ale ani ne za dvě hodiny je probudily horké sluneční paprsky. Přes den se ani jeden necítil ve své kůži, byli ospalí, podráždění, Ivanu bolela hlava. Další dvě noci se opakovalo totéž, oba byli zklamaní, měli úplně zkaženou dovolenou. Nechtěli původně dělat problémy, ale situace byla neúnosná. Kontaktovali tedy delegáta a požádali o změnu hotelu. Hned následující den, v hotelu s fungující klimatizací oba usnuli, jen co se dotknuli hlavou polštáře.

Krátkodobá nespavost způsobená přeletem přes časová pásma

Jiřímu je 35 let, pracuje jako finanční analytik v jedné nadnárodní firmě, má hodnou manželku, dvě malé děti, pravidelně sportuje, sám o sobě tvrdí, že je šťastný. Na první pohled mu nic nechybí, ale přesto si občas stěžuje na potíže se spánkem. Často pracovně cestuje, v poslední době i do zámoří. Pokaždé když přelétá z Evropy a zpět, má potíže s usínáním a opakovaným nočním buzením. Nespavost netrvá nikdy dlouho - maximálně několik dní, poté se spánek samovolně upraví, ale během služebních cest představuje pro Jiřího vážný problém. Bývá pravidelně během jednání unavený, špatně se soustředí, má pocit, že není schopný podat maximální výkon, často jej bolí hlava, nemá chuť jíst. Konzultoval kvůli svému problému praktického lékaře, který mu mimo jiné poradil, aby se snažil při letech na západ v letadle nespat a po příletu vydržel se spánkem až do večera místního času. Dále mu poradil, aby se v ranních hodinách toho kterého místního času vystavoval slunečnímu světlu, případně aby si zašel ráno zaběhat. Nakonec mu předepsal Stilnox, hlavně kvůli letům ze západu na východ, na které se organismus obecně hůře adaptuje (posun "proti směru vnitřních hodin"). Jiří bere léky jen v prvních 2-3 dnech po příletu, poté už spí dobře "sám".

Krátkodobá nespavost bývá nejčastěji léčena podáním "prášků na spaní" (hypnotik). Je to sice nejpohodlnější (jak pro pacienta, tak i pro lékaře), ale z dlouhodobého hlediska poměrně nebezpečné. Hypnotika nesmí být podávána déle než 4-6 týdnů, protože se jedná povětšinou o preparáty, u nichž hrozí značné riziko návyku. Velmi důležité je tedy hned od počátku se zabývat příčinami nespavosti a zabránit její chronifikaci (změně přechodné nespavosti v dlouhodobý problém). Nespavost, jejíž příčinou je stres, pak pro nás může být výzvou k zamyšlení, zda nezměnit svůj životní styl. Pokud nespavost vyvolaly nepravidelnosti v režimu spánku a bdění, měli bychom se jich napříště vyvarovat.

Přetrvávající (chronická) nespavost

Chronická insomnie je definována jako nespavost objevující se nejméně třikrát za týden po dobu delší než jeden měsíc. Mnoho našich pacientů však udává, že jim nespavost komplikuje život celá léta, některým dokonce i celá desetiletí. Rozeznáváme dva základní typy chronické nespavosti: nespavost primární (u jinak zcela zdravého jedince) a nespavost sekundární (při jiném onemocnění).

U chronické primární insomnie, je nespavost hlavním a jediným příznakem. Příznaky jiných poruch nebo nemocí nejsou přítomny. Primární insomnie je termín, který je vyhrazen pro nejméně měsíční potíže se zahájením a udržením spánku nebo nedostatečným spánkem, který nevede k odpočinutí. Na jejím vzniku se podílí řada faktorů, jako je chronický stres, behaviorální podmiňování (ulehnutí do postele je pomocí podmíněného reflexu spojeno se zvýšeným napětím, automatickými obavami, že usnout nebude možné), zvýšená bdělost (provázená lehce zvýšenou teplotou, zvýšeným metabolismem a zrychlením srdeční frekvence). Velmi často je spojena s nedostatečnou spánkovou hygienou. Postižený se také obvykle nadměrně zabývá důsledky nespavosti, obává se času, kdy má spát, a stěžuje si na zhoršenou výkonnost v práci či jiných sociálních rolích.

Stres v práci

Paní Irena pracuje jako ředitelka na základní škole. Vždy si myslela, jak je to u nich v práci výborné a jaký jsou skvělý kolektiv. Před měsícem vytkla kolegyni, že nechala jít děti samotné na zahradu. A najednou se proti ní postavila asi polovina učitelského sboru a začali jí vytýkat řadu starých věcí, o kterých neměla ani ponětí, že udělala špatně. A spoustu věcí, které se jim nyní nelíbí. Od té doby není schopna usnout, převaluje se v posteli celé hodiny. Když usne, budí se snad 20krát za noc. Na počátku terapie jsme nejprve podrobně probrali neshody v práci, pacientka sama nakonec našla několik možností, jak to řešit. Začala dodržovat pravidelný spánkový režim, začala sportovat, jezdit na kole, chodila plavat. Po 6 týdnech léčby spala jako dříve.

Druhým typem je chronická sekundární insomnie, která se objevuje u lidí trpících jiným onemocněním, a to nejčastěji psychického původu. Takových nespavostí je až 40 %. Nespavost je totiž běžným příznakem např. u deprese, mánie, neurotických i organických poruch, zneužívání návykových látek, schizofrenie, poruchy příjmu potravy a dalších. Zejména u depresivní poruchy, dystymie a generalizované úzkostné poruchy jsou poruchy spánku častou součástí příznaků. Většina chronických nespavců se obvykle zabývá svou poruchou spánku, zatímco jakékoliv emoční problémy popírá. Buď je nepokládají za problém, nebo ani sami problém vidět nechtějí, a tak ho popírají, nebo o problémech mluvit nechtějí, stydí se za ně.

Také pacienti s určitým somatickým (tělesným) onemocněním si často stěžují na špatný spánek. Nejčastěji se nespavost vyskytuje u lidí trpících bolestivým onemocněním (např. revmatismem), svěděním (např. atopický ekzém), ale klidné spaní může narušit také například porucha zažívání (gastroezofageální reflux) nebo jiná porucha spánku (syndrom spánkové apnoe, periodické pohyby končetin).

Je důležité zdůraznit, že určitá konkrétní příčina, která vedla ke vzniku nespavosti, může pominout a na udržování nespavosti se pak mohou dále podílet příčiny zcela jiné. Například krátkodobá nespavost vyvolaná jednorázovým stresem ve škole či zaměstnání (zkoušky, účetní uzávěrka) může u predisponovaného jedince přecházet v nespavost chronickou. Udržovacím faktorem pak často bývá například špatná spánková hygiena, ale i smýšlení jedince samého o povaze a závažnosti jeho poruchy. Pokud se takový člověk začne nespavosti přehnaně obávat, katastrofizovat její možné důsledky a v neposlední řadě ji i používat jako omluvu svých drobných nedostatků či špatné nálady, je zde velké riziko rozvoje dlouhodobé nespavosti.
 
 

Reklama