STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU











*Neorganická nespavost

Neorganická nespavost-poruchy spánku..

21. listopadu 2011 v 11:19 | ADMIN webu
Kód diagnózy, podle mezinárodního značeníF510Přesný název diagnózy podle MKN-10Neorganická nespavostSymptomatická kategorie diagnózy
Používaná léčiva
  • žádná relevantní léčiva nebyla nalezena
(zdroj dat: farmaceutika.info)
Poruchy spánku jsou v populaci velmi časté.
  • V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy' ať již duševní či somatické.
  • Zda se jedná o poruchu spánku samostatnou či o doprovodný příznak je třeba rozhodnout na základě celkového klinického obrazu.
  • Podle Mezinárodní klasifikace poruch spánku (International Classification of Sleep Disorders - ICDS, 1990) se poruchy spánku dělí na:
  1. dyssomnie,
  2. parasomnie,
  3. poruchy spánku spojené se somatickou či duševní poruchou,
  4. tzv. navrhované poruchy spánku.

Spánek nutný pro fungování nervové soustavy se střídá s bděním v cirkadiánním rytmu, nejde o protichůdné děje. Spánek je projevem útlumu v CNS → změna činnosti CNS: funkční projevy se liší od stavu bdělosti ("bdělé body v mozkové kůře" - příkladem schopnost matky probudit se i při velice slabém nářku dítěte, zatímco k hluku okolí netečná).
Vědomí má dva základní významy: bdělost (vigilita X vigilance = bdělá pozornost) a stav uvědomování si sebe sama a reality okolí. Během vigility jsou reakce na běžné podněty, u vigilance je možné zvýšit výkonnost senzorického systému a utlumit systémy jiné (např. kočka sledující myš nevnímá obvyklé zvukové podněty). Mezi neurofyziologické mechanismy bdělosti patří:
  • pro stav bdělosti charakteristická činnost ascendentního facilitačního systému RF, nespecif. systému thalamu a některých vegetativních center hypothalamu;
  • kolaterály specifických aferentních drah vedoucí k nespecifickému ascendentnímu aktivačnímu systému, které jsou pro stav bdělosti nezbytné, pokud se tato aferentace snižuje (↓ senzor. dráždění - tma, ticho) → jedinec snáze usne;
  • aktivace nadřazených struktur zprostředkovaná RF = probouzecí reakce (arousal reaction) ;
  • pro ascendentní aktivač. sys. (AAS) je charakteristické nespecifické působení = podráždění jakéhokoliv smyslu → aktivace AAS (kromě toho probuzení i aktivací korových oblastí, limbicický systém udržuje bdělý stav).
I během spánku probíhají cyklické jevy. Základní rozdělení spánku je na Non-REM spánek (synchronní) a REM spánek (paradoxní). V dospělosti převažuje non-REM spánek v poměru 4:1. U novorozenců převažuje poměrné zastoupení REM spánku v porovnání s dospělými. Předpokládá se, že synchronní spánek slouží k regeneraci somatických funkcí a paradoxní k obnově mozkových funkcí.[2]

Neurofyziologické mechanismy spánku

Spánek je brán jako aktivní děj, kdy dochází ke generování REM a non-REM odlišnými strukturami mozku. Pro non-REM jsou charakteristické struktury: ncl. raphe, ncl. reticularis thalami, cholinergní neurony RF, ncl. tractus solitarii, struktury bazál. předního mozku. Pro REM to je: diskrétní oblast ncl. reticularis pontis oralis

Non-REM spánek

Pomalý, spánek s pomalými vlnami, telencefalický.
Jde o první spánkovou fázi, která se dělí na:
  • Stadium 1 - na EEG rozpad α aktivity, nahrazováno θ aktivitou, somnolence, ještě uposlechne výzvy k otevření očí.
  • Stadium 2 - osoba spí, nereaguje na normálně hlasitou řeč, na EEG θ aktivita, přerušována spánkovými vřeteny (vlny stoupající a klesající aktivity) a K-komplexy (pomalé nepravidelné δ vlny před spánkovým vřetenem).
  • Stadium 3 - v EEG 20 - 50 % δ vln, především θ vlny, méně častá spánk. vřetena a K-komplexy .
  • Stadium 4 - nejméně 50 % δ vln v EEG, bez spánkových vřeten a K-komplexů .
Asi po 90 minutách nastupuje REM spánek - EEG nepravidelné, kombinace δ a β aktivity

REM spánek

EEG záznam REM spánku
Aktivovaný, paradoxní, rhombencefalický.
Během něj je záznam v EEG je nepravidelný, kombinace δ a β aktivity (β-like), ztrácí se svalový tonus (zejm. antigravitačních svalů (hlavně šíjové), výjimkou jsou okohyb. svaly - nepravidelné fázické kontrakce - "rapid eye movements" = REM). Převládá aktivita sympatiku = ↑ srdeč. frekvence, TK a ↓ motility GIT, dýchání je rychlejší. V REM spánku se zdají sny, u mužů může být erekce.

Střídání non-REM a REM fáze

Za noc cca 4 cykly (REM/non-REM). REM spánek zabírá cca 25 % doby spánku, každá perioda trvá 5 - 20 min a toto trvání se během noci prodlužuje. U non-REM spánku tvoří 2. stádium asi 50 % doby spánky a stádium 3 a 4 asi 15 % spánku. Stádium 4 se objevuje pouze v první polovině spánku a stádium 3 ke konci spánku zaniká. Ke spontánnímu probuzení dochází obvykle v REM spánku.

Ontogeneze spánku

Během stárnutí se mění charakter spánku (periodicita) i jeho potřeba. Ve stáří se noční spánek stává méně kvalitním:
  • přibývá probouzení;
  • ubývají nejhlubší stádia non-REM spánku;
  • snižuje se práh probuditelnosti.[3]

Vyšetření

  • Anamnéza.
  • Hypnogram - je to grafické znázornění průběhu spánkových stádií.
  • Polysomnografie - provádí se záznam EEG, elektrookulogram a EMG svalů brady pro rozlišení non-REM spánku, REM spánku a bdělosti; obvykle se provádí po celou noc.
  • Test mnohočetné latence usnutí - slouží k objektivní kvantifikaci denní spavosti.
  • Hodnocení nadměrné denní spavosti se používá dotazník, tzv. Epworthská škála spavosti.

Dyssomnie

Efekty spánkové deprivace.
  • zahrnují nedokonalý spánek, zvýšenou spavost a některé další poruchy.
  • Nespavost (insomnie):
    • jsou to poruchy iniciace a udržování spánku,
    • zahrnuje poruchy usínání, mělký spánek, časté noční probouzení a předčasné ranní probouzení.
    • Transitorní insomnie:
      • obvykle doprovází stresové situace.
      • Léčba: krátkodobě nebenzodiazepinová hypnotika (zolpidem, zopiclon), ev. benzodiazepiny (alprazolam, bromazepam, midazolam aj.).
    • Chronická insomnie:
      • stížnost na nedostatečnou délku či odpočinek při spánku alespoň po dobu jednoho měsíce[2],
      • může souviset se stresem, špatnou spánkovou hygienou, nebo provázet anxiózní stavy, deprese a kognitivní poruchy,
      • její příčinou mohou být také chronické choroby, jako např. osteoartróza, CHOPN, nykturie, noční bolesti hlavy, Parkinsonova choroba apod.,
      • špatná spánková hygiena zahrnuje nevhodné podmínky pro spaní, pozdní večeření, nedostatek fyzické aktivity, nadměrnou konzumaci alkoholu a kofeinu,
      • insomnii může způsobit také užívání některých léků (betablokátory, steroidy, bronchodilatancia, methylxantiny, některá antihypertenziva, chronický abúzus hypnotik).
      • Léčba: režimová opatření, hypnotika.
  • Nadměrná denní spavost (hypersomnie):
    • příznaky zahrnují sníženou schopnost koncentrace a nepřekonatelnou ospalost.
    • Narkolepsie:
      • krátce trvající záchvaty imperativního spánku,
      • nemocný usne náhle, bez předchozí ospalosti, a to nejen v klidu ale i při činnosti → po několik minutách se probudí a je zcela svěží,
      • často vede i k poruchám nočního spánku → probouzení,
      • pravděpodobně se jedná o vzácné dědičné onemocnění způsobené nejspíše deficitem neuropeptidu hypokretinu (orexinu)[2].
    • Idiopatická hypersomnie:
      • jedná se o nadměrnou potřeba spánku a velmi obtížné probouzení.
    • Kleineho-Levinův syndrom:
      • je to rekurentní, periodická hypersomnie.
      • Projevy: dlouhý nekvalitní spánek, bulimie, polydipsie a poruchy chování ve smyslu iritability, agresivity a hypersexuality.
  • Kataplexie:
    • projevuje se náhlou poruchou svalového tonu,
    • typicky se vyskytuje po afektu (intenzívní smích, vztek, radost).
    • Generalizovaná kataplexie:
      • pád na zem s nemožností pohybu při zcela zachovaném vědomí.
    • Lokalizovaná kataplexie:
      • např. podklesnutí v kolenou, pokles zvednuté horní končetiny atd.
  • Hypnagogické halucinace:
    • zrakové pseudohalucinace, které se objevují při usínání.
  • Spánková obrna:
    • přechodná nemožnost pohnout některou částí těla,
    • nejčastěji po probuzení či při usínání.
  • Syndrom spánkové apnoe(chrápání ve spánku s apnoickými pauzami):
    • inspirační chrápání ve spánku s periodickými apnoickými pauzami,
    • apnoické pauzy trvají 10-20 s a způsobují přechodně sníženou saturaci kyslíkem,
    • nemocní bývají během dne unavení, mívají bolesti hlavy a poruchy soustředění[2],
    • prevalence obstrukční spánkové apnoe se odhaduje na 10 %[3].
  • Syndrom neklidných nohou(restless legs syndrome):
    • nepříjemné pocity dolních končetin, které se objevují zejména v klidu v tepl večer před usnutím,
    • ustupují při pohybu končetinou,
    • tyto pocity brání normálnímu spánku,
    • objevují se nejčastěji u starších lidí, v těhotenství a někdy také u neuropatií a nefropatií.
  • Periodické pohyby dolními končetinami ve spánku:
    • rytmické, stereotypní flexní pohyby dolních končetin, které se opakují nejčastěji po 20-40 s,
    • probouzí nemocného a tím způsobují pocit nevyspání a ospalost během následujícího dne,
    • řada nemocných o svých pohybech neví.
  • Poruchy rytmu spánku a bdění:
    • nejčastěji u lidí, kteří pracují na směny.
  • Jet lag syndrom:
    • poruchy spánku v důsledku cestování do jiných časových pásem.

Parasomnie

  • zahrnují abnormální chování a jiné poruchy vázané na spánek.
  • Somnambulismus (náměsíčnictví):
    • jedinec se v noci probudí a vstane z lůžka,
    • jde o disociované probuzení z hlubokého non-REM spánku,
    • ráno si většinou nic nepamatuje,
    • častěji se objevuje u dětí,
    • doporučuje se technické zabezpečení proti úrazu a eventuelně benzodiazepiny na noc.
  • Pavor nocturnus (noční děs):
    • jedná se o poruchu spánku, kdy se dítě v prvních hodinách spánku probudí, náhle se posadí, pláče a je vyděšené,
    • po utišení opět usíná,
    • ráno si na nic nepamatuje.
  • Noční můra:
    • neboli hrůzostrašný sen bývá spíše ve druhé polovině spánku (může jedince probudit),
    • ráno na něj zůstává vzpomínka.
  • Enuresis nocturna(noční pomočování):
    • nejčastěji u dětí v první třetině spánku,
    • je pravděpodobně způsobeno nezralostí CNS,
    • bývá potencováno stresovou situací,
    • jako preventivní opatření se doporučuje omezený příjem tekutin večer před spaním a preventivní probuzení a vymočení během noci,
    • je možné podat anticholinergika (oxybutinin). [3].
  • Bruxismus (skřípání zuby).

Poruchy spánku spojené se somatickou či duševní poruchou

MKN-10 klasifikace

  • Neorganické poruchy spánku (F51)
    • F51.0 Neorganická nespavost:
      • stav nedostatečné kvality a kvantity spánku' který přetrvává po určitý časový úsek,
      • obtížné usínání' přerušovaný spánek nebo časné ranní probouzení.
Nepatří sem: nespavost (organická) (G47.0).
    • F51.1 Neorganická hypersomnie:
      • stav nadměrného spaní ve dne a spánkových záchvatů (které nejsou přičítány nedostatku spánku),
      • prodloužený přechod k plnému bdění po probuzení.
Nepatří sem: hypersomnie (organická) (G47.1), narkolepsie (G47.4).
    • F51.2 Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
      • nedostatek synchronizace mezi cyklem spánek-bdění jedince a cyklem preferovaným okolím' což má za následek stížnosti buď na nespavost nebo nadměrnou spavost,
      • psychogenní inverze cirkadiánního rytmu, nyktohemerálního rytmu a spánkového rytmu.
Nepatří sem: poruchy cyklu spánku a bdění (organické) (G47.2).
    • F51.3 Náměsíčnictví (somnambulismus):
      • stav porušeného vědomí' v němž jsou spojeny fenomeny spánku i bdělého stavu,
      • při náměsičnické epizodě jedinec povstává z lůžka obvykle v první třetině nočního spánku a prochází se' a to při snížené úrovni vědomí' reaktivity a motoriky,
      • po probuzení se obyčejně na celou událost nepamatuje.
    • F51.4 Spánkové děsy (noční děsy - pavor nocturnus):
      • noční epizody extrémního děsu a paniky' spojené s intenzivním křikem' pohyblivostí a silnými vegetativními příznaky,
      • pacient si sedne nebo vstane obvykle během první třetiny nočního spánku s panickým výkřikem, velmi často buší na dveře a chce utéci' ačkoliv většinou místnost neopouští,
      • po probuzení se obyčejně na celou událost nepamatuje.
    • F51.5 Noční můry
      • snový prožitek' nabitý úzkostí nebo strachem' s velmi detailní vzpomínkou na snový obsah,
      • snový prožitek je velmi živý a obvykle zahrnuje témata týkající se ohrožení života' bezpečnosti nebo sebeúcty,
      • časté je opakování týchž nebo podobných hrozivých témat,
      • při typické epizodě je v určitém stupni přítomen vegetativní doprovod' nikoli však zřetelné hlasové projevy ani pohyby těla,
      • při probuzení je jedinec rychle plně orientován a bdělý.
      • Úzkostné snění
    • F51.8 Jiné neorganické poruchy spánku;
    • F51.9 Neorganická porucha spánku NS;
      • Emoční porucha spánku NS.

  • Poruchy spánku (organické) (G47)
    • G47.0 Poruchy usínání a trvání spánku (insomnie)
    • G47.1 Poruchy nadměrné spavosti (hypersomnie)
    • G47.2 Poruchy spánkového cyklu
      • Syndrom zpožděné fáze spánek-bdění
      • Nepravidelnost rytmu spánek-bdění
    • G47.3 Zástava dýchání ve spánku (apnoe) (apnoe ve spánku: centrální či obstruktivní)
Nepatří sem: Pickwickův syndrom (E66.2)
Zástava dýchání ve spánku u novorozenců (P28.3)
  • G47.4 Narkolepsie a katalepsie
  • G47.8 Jiné poruchy spánku
    • Kleineův-Levinův syndrom
  • G47.9 Porucha spánku NS




 
 

Reklama