STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU



















*Život s poruchou osobnosti aneb Životopis Sandry
















Sandra o sobě: Pomáhat je mé poslání





A i tobě ráda pomůžu ,ano i tobě co teď čteš tyto moje věty.Jsem ametér Peer Konzultant,to je osoba která má zkušenost s duševním onemocněním a ráda pomohu i tobě nejen přez svůj životní příběh.Jsem tu i pro tebe a záleží mi na tobě i když tě zatím neznám.Někdy stačí mít si ským promluvit,a věř že já ti budu rozumět a možná zjistíme že jsem měla ten samí problém co máš ty.Stačí když se semnou spojíš,můžeme si spolu povídat tady na mém chatu:




Sandra není nyní v místnostiChat




A věř mi jento že už to tu čteš ,teď tady tyto moje řádky, znamená že jsi na dobré cestě,máš snahu a odvahu řešit svojí situaci a to je moc dobře a já tě za to obdivuji,protože jiný zatím tuhle tvou odvahu ježtě nenašly.A až se posuneš tak daleko jako já, a jde to věř mi,třeba i ty budeš chtít být Peer konzultant, ať užamatér nebo profík a pomáhat dál druhým.Tak mi napiš a věř že všechno bude zase dobré,ničeho se neboj,protože už nejsi sám/sama, ale máš mne:-)


S láskou tvá Sandra



Kdyby jste chtěly pomoci Sandře k lepšímu životu ,nebo podpořit tyto nezyskové stránky,tak budu ráda,ale nejedná se o žádnou sbírku.
Je to zcela dobrovolné.


IBAN : CZ68 30 30 0000001303050018
čú:1303050018/3030



A shledáte-ly tyto stránečky alespoň trochu užitečnými ,prosím pomožte o nich informovat ostaní pomocí vložení odkazu či obrázku který najdete klinutím na odkaz níže.Vložte jej na své strányky, profily atd..aby se pomoc dostala ke všem kteří jí hledají a potřebují.

Děkuji


Pokračuj rolováním dolů

*Náměsíčnictví a Noč.můry

Náměsíčnost je porucha spánku.Noční uzkost a noční můry...

18. listopadu 2011 v 14:04 | ADMIN webu
Náměsíčnost je porucha spánku,noční vstávání, chození po bytě bez plného vědomí, otevřené oči ve spánku, posouvání předmětů, amnézie na stav, který proběhl.

Co to znamená, když se řekne, že je někdo náměsíčný? Jak se to projevuje? Co to způsobuje? Je náměsíčnost nemoc? Jak se tohoto jevu zbavit?
Náměsíčnictví (neboli somnambulismus) klasifikujeme jako poruchu spánku. Je to stav porušeného vědomí, v němž jsou kombinovány fenomény spánku a bdělosti. Projevuje se tak, že jedinec, který již usnul, najednou vstane z postele a prochází se. Někdy to nemusí být ani procházení se, ale například sedání si na postel. Jsou ale lidé, kteří se v náměsíčnosti jdou i vysprchovat. Někteří se jdou "jen" projít po bytě a pak uléhají zpátky do postele, jiní mají tendence jít ven z bytu. Nebezpečné je, pokud míří na balkon nebo někam do ulic.

Nejčastěji se somnambulismus děje v první třetině noci. Takový člověk má jen nízkou úroveň vědomí, reaktivity a motoriky. Obličej náměsíčného je většinou strnulý. Náměsíčný člověk nereaguje na ostatní, např. na jejich pobídky, aby šel spát. Probuzení v tomto stavu je většinou obtížné. Pokud se člověk z náměsíčnosti probere, je dezorientovaný a neví, kde je, ani co se s ním děje. Stane-li se to, je důležité jedince uklidnit a dopravit zpět do postele. Člověk si ale nejčastěji ve stavu somnambulismu jde lehnout sám a po probuzení si většinou na tyto epizody nepamatuje. Riziko náměsíčnictví spočívá především v možnosti úrazu.

Výskyt náměsíčnosti

Náměsíčnost se vyskytuje především u dětí. Různé studie a průzkumy ukazují na to, že 10 - 30% dětí mělo alespoň jednou za život náměsíčné chození. U dětí není třeba se tímto jevem příliš znepokojovat. Často vymizí tato porucha spánku sama. Rodič by ovšem měl uhlídat bezpečnost dítěte. To znamená znemožnit vstup na balkon a možnost odchodu z bytu.
Somnambulismus je vážnější, pokud přetrvá do dospělosti, nebo pokud v dospělém věku začne. Alespoň jednu epizodu chození ve spánku má 1 - 7% dospělých. Opakuje-li se to u dospělých častěji, může to ukazovat na užívání drog či na nějakou neurologickou poruchu. V tomto případě by měl jedinec navštívit odborníka.

Lze léčit náměsíčnost?

Jak jsme již uvedli výše, nespavost se u dětí často upraví sama. Vhodné je to podpořit kvalitním odpočinkem, relaxací či meditací. Vhodné je celkově upravit spánkové návyky tak, aby jedinec netrpěl spánkovou deprivací. Účinky má také opakování krátkých denních spánků - ty snižují množství pomalovlnného spánku v noci.
Ovšem pokud náměsíčnost přetrvává i v dospělém věku, je žádoucí to konzultovat s lékařem.


Jak poznáte, že je vaše dítě náměsíčné nebo že má noční můry? A jak byste měli s takovými dětmi zacházet? Jak rozeznat noční můru od nočního strachu?
V průbehu prvních 3 hodin po usnutí nastává u všech dětí neúplné probuzení z hlubokého spánku, a to až dvakrát za noc. U většiny dětí probíhá tato fáze zcela nenápadně - třeba se jen otočí na druhou stranu, otevřou na chvilku oči nebo si něco pro sebe zamumlají, avšak ihned potom usnou. Přechod zpět do hlubokého spánku tedy zvládají bez problémů.

Ovšem přbližně u 10% dětí mladších 6 let neprobíhá tato změna vždy zcela plynule. Místo rychlého přechodu zpět do hlubokého spánku zůstávají děti někdy delší dobu ve stavu "polospánku" - "polobdění". V této fázi se vyskytuje celé spektrum nápadného chování, které znepokojuje rodiče - mluvení ze spaní, dlouho neustávající pláč, tzv. noční děs apod.

Je velmi důležité vědět, že u dětí mladších 6 let za tímto zvláštním chováním zpravidla nikdy nestojí psychické problémy. Nejde o strach ani jiné závažnější problémy, spíše není dokončen proces zrání jejich mozku a přechod mezi fázemi spánku není ještě plynulý. Tento problém se časem vyřeší sám.

Náměsíčnost

Je-li dítě náměsíčné, vstane z postele a chodí sem a tam po pokoji nebo bytě. Dobrým příkladem je nevědomé chození na toaletu. Tyto děti mohou být v nebezpečí, protože např. nevědomky otevírají okna nebo balkonové dveře. Nepodceňte proto bezpečnostní opatření, aby dítě nebylo vystaveno nebezpečí.

Noční děsy

Je to jev úzce spojený s náměsíčností, avšak podstatně znepokojivější. Odborný termín je "pavor nocturnus". Projevuje se tak, že dítě začne po jedné až čtyřech hodinách od doby, kdy usnulo, náhle pronikavě plakat nebo vykřikne. V horším případě kolem sebe kope a bije. Většinou ho ani neutišíte ani neupoutáte jeho pozornost. Dívá se do prázdna a zdá se, že vás nepoznává. Možná se i potí a jeho tep je rychlejší. Takové ataky mohou být krátké, ale také mohou trvat až 20 nebo 30 minut a končí tak náhle, jak začaly. Jako při náměsíčnosti si ani v tomto případě nemůže dítě druhý den na nic vzpomenout. Nejlepší rada pro rodiče je naučit se s nočními děsy žít, nebudit dítě za každou cenu v noci, ani se ho na nic druhý den nevyptávat a tím zvyšovat jeho úzkost, že s ním není něco v pořádku. Mělo by to samo odeznít. Pokud buzení přetrvává po 7. roce života a je to častý problém, vyhledejte odbornou pomoc.

Noční úzkost a noční můry

Všechny děti mají občas v noci ve své postýlce strach. Všechny děti mají občas noční můry. Příčinu těchto úzkostí bychom našli v zážitcích a událostech, se kterými se dítě střetává během dne a pak se na něj "valí". Děti toho musí hodně překonat: nové vjemy, konflikty se sourozenci, odloučení od rodičů a mnoho dalšího. Velké změny, jako je stěhování, narození sourozence, nástup do školky, to vše malé dítě může ještě více vyčerpat. Oni si své pocity neumějí utřídit a jen zřídka umí říct, co je doopravdy zneklidňuje. Možná mají strach ze strašidel a příšer. Dbejte proto na to, abyste dodržovali večerní rituály, naslouchali svým dětem, brali vážně jejich starosti a ujistili je vždy, že je máte rádi. Dejte jim pocit bezpečí a jistoty.

Špatné sny se vyskytují obzvlášť u dětí mezi 3 a 6 lety. V té době totiž začínají děti přemýšlet o svých pocitech, aniž by si je uměli rozumově vysvětlit a ve snu se třeba takový pocit viny stane ještě bizarnější. Pokud se dítě ze špatného snu probudí, cítí se i nadále ohroženo, bojí se a potřebuje vaši útěchu. Objímejte ho, dokud se neuklidní. Noční lampička může také pomoci dítěti zorientovat se po špatném snu ve svém okolí.

Pokud má vaše dítě špatné sny velmi často, vězí za tím pravděpodobně nějaký problém. Zvažte odbornou pomoc. Jestli jde o noční můru nebo noční děs poznáte podle doby, kdy se dítě budí. Sny se nám zdají v REM fázi spánku, do které upadne dítě poprvé teprve po 3 hodinách. Ve druhé polovině noci jsou pak REM fáze mnohem častější a intenzivnější, takže sny se nám zdají převážně v tomto čase. Oproti tomu ataky nočního děsu se vyskytují hlavně v prvních čtyřech hodinách po usnutí, čili v první třetině noci. Z hlubokého spánku dochází k neúplnému probuzení a změna zpět se pak nepodaří hned.










Náměsíčnictví a noční můry...

18. listopadu 2011 v 13:55 | ADMIN webu

Popis náměsíčnictví a poruch spánku

Náměsíčnictví i noční můry patří mezi tzv. parasomnie, což jsou neorganické poruchy spánku. Pod pojmem neorganická porucha potom rozumíme onemocnění, která nemají konkrétní příčinu v žádném z tělesných systémů a jejich původ je nejasný.

Náměsíčnictví

Latinské slovo somnambulismus je složeno ze dvou částí, somnus = spánek a ambulo = chodím. Jde o stav narušení vědomí projevující se však ve spánku. U této poruchy se tedy kombinují prvky spánku a bdělosti.
Vyskytuje se nejčastěji u dětí (10% - 30%), a to v první třetině noci, kdy si dítě sedá v posteli, něco si brumlá pro sebe a dokonce může chodit i po místnosti. Je velmi obtížné jej probudit a pokud se tak stane, dítě si nic z předešlého chování nepamatuje. Jsou popisovány i případy, kdy postižený například stěhuje nábytek či si dokonce i dojde na toaletu, aniž by byl probuzen. Tyto epizody se mohou v životě nepravidelně i pravidelně opakovat, ale nejčastěji dochází k odeznění této poruchy s nástupem dospělosti. Pokud se tento stav poprvé objeví v dospělosti, je nutné pomyslet na možnost drogové závislosti nebo nějakou neurologickou poruchu.

Rizikové faktory náměsíčnictví

K náměsíčnictví jsou zvýšeně náchylní převážně lidé citlivý na stres či úzkostní jedinci. Svoji roli zde hrají také genetické faktory a dědičnost. Žádný z těchto faktorů však není stoprocentně potvrzen a příčiny somnambulismu jsou tedy stále ve fázi pozorování a zkoumání.

Léčba náměsíčnictví a jak si mohu pomoci sám

Pokud je vysloveno podezření na náměsíčnost, je zpravidla postižené dítě odesláno do spánkové laboratoře, kde je provedeno tzv. polysomnografické vyšetření. To sestává z několika různých vyšetřeních prováděných na základě snímání elektrických aktivit během spánku. Řadí se mezi ně elektroencefalogram (EEG) - snímání elektrické aktivity mozku, elektromyogram (EMG) - snímání elektrické aktivity svalů brady a elektrookulogram (EOG) - snímání pohybů očních bulbů během spánku. Tato vyšetření jsou ještě doplněna videozáznamem průběhu spánku a záznamem o dechové aktivitě behěm spánku. Velmi přínosná je také tzv. aktinografie, což je vyšetření sledující pohyb pacienta během spánku.
Po potvrzení diagnózy somnambulismu je doporučeno pacientovi a jeho okolí několik opatření. Mezi ně patří například odstranění ostrých a nebezpečných předmětu z okolí pacientovy postele. Dále pak zamykání dveří na noc nebo alespoň znesnadnění jejich průchodu. Krátké spánky během dne mohou být taktéž velice účinné, neboť snižují výskyt hlubokých spánkových stádií během noci, kdy se náměsíčnictví projevuje.

Noční můry - úzkostné sny

Jde o poruchy, kdy má pacient velice živé sny, které jsou provázeny strachem ze smrti nebo jiným pocitem úzkosti. Sám se z nich dokáže probudit a obsah těchto snů si velice dobře pamatuje a jejich obsah je schopen ihned po probuzení interpretovat. Tato porucha se nejčastěji vyskytuje u dospělých jedinců, převážně žen, a to většinou v druhé polovině noci. Často jsou tyto sny také doprovázeny nejrůznějšími pohyby, které mohou dokonce vést ke zranění spícího.
Dětskou variantou nočních můr jsou noční děsy (pavor nocturnus), které jsou popisovány u 1 - 6% všech dětí. Jde o epizody děsu a paniky doprovázené křikem v průběhu spánku. A to zejména v první polovině noci. Typicky se tato epizoda odehrává tak, že dítě se z nenadání posadí či vstane a s nekontrolova­telným křikem běží například ke dveřím. Po probuzení si na svoje chování nepamatuje a celkově je mírně zmatené. Tato spánková porucha začíná nejčastěji u dětí kolem 4 roku života a postupně spontánně vymizí. Pokud se objeví poprvé v dospělosti, je celkem pravděpodobné, že její další průběh bude chronický a těžce léčitelný.

Rizikové faktory nočních můr

Rizikové faktory u nočních můr a nočních děsů jsou velmi podobné těm u náměsíčnictví. Taktéž jde o určitou kombinaci stresu, úzkosti a genetických predispozic. U mnohých jedinců jsou noční děsy a noční můry pouze znakem vyzrávání centrálního nervového systému a tudiž postupně samovolně odezní.

Léčba nočních můr

Pro potvrzení diagnózy je taktéž využíváno spánkových laboratoří a polysomnografických vyšetření. Samotná léčba pak sestává z preventivních opatřeních (podobných jako u náměsíčniství), které mají zabránit zranění postiženého a dále pak relaxační terapie, kterou se má docílit snížení pocitu napětí a stresu, které mohou noční můry vyvolávat. Další možností je léčba pomocí farmakologických preparátů, jakými jsou například hypnotika (např. diazepam), antiepileptika či anxiolytika a antidepresiva.



 
 

Reklama