STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU











*Maniodepresivní psychóza

Komplikace maniodepresivní psychózy

19. dubna 2014 v 17:02 | Admin

Komplikace maniodepresivní psychózy

Až v polovině případů dochází ke zvýšené konzumaci alkoholu nebo léků, které mohou předcházet závislosti a jejím zdravotním komplikacím (např. onemocnění jater, periferních nervů atd.)
Bipolární afektivní porucha s sebou nese také různá společenská rizika. Pacient si může způsobit nepříjemnosti např. nevhodným vtipkováním, arogantním a sebevědomým vystupováním. Veřejnost většinou není o duševním stavu jedince dostatečně informována a takovéto chování připisuje k charakterovým vlastnostem pacienta, což pacientovi značně stěžuje osobní i společenský ži­vot.
Značné finanční ztráty, které doprovází lehkovážné chování v manické fázi, často způsobují následnésociální problémy, které jsou logicky spjaty i s partnerským nebo s manželským vztahem, který může být tímto duševním onemocněním taktéž negativně ovlivněn.
Další názvy: bipolární afektivní porucha, cyklofrenie, maniomelancholie, maniomelancholická psychóza
zdroj:nemoci.vitalion.cz

Při onemocnění maniodepresivní psychózou

19. dubna 2014 v 17:01 | Admin

Jak si mohu pomoci sám

Při onemocnění maniodepresivní psychózou byste se měli vy a vaše rodina snažit dozvědět se co nejvíce o tomto onemocnění a jeho léčbě. Čtěte knihu zabývající se touto problematikou, navštěvujte a bavte se se svým lékařem nebo terapeutem.
Dodržujte pravidelný spánkový režim. Zvykněte si chodit večer spát zhruba ve stejný čas i ráno ve stejnou dobu vstávat. Různé studie prokázaly, že nepravidelný a narušený spánkový režim může způsobit poruchy nálady. Jestliže se chystáte vycestovat do ciziny, ve které platí rozdílné časové pásmo, domluvte se již předem se svým lékařem.
Kromě spánkového režimu udržujte v pravidelném chodu i svůj denní režim. Činnosti si plánujte, neleňte, ale zároveň se také nepřepínejte.
V průběhu onemocnění nekonzumujte alkohol a jiné psychoaktivní látky, např. marihuanu, pervitin, kokain, LSD atd. Alkohol a drogy mohou negativně ovlivnit dosavadní účinnost psychofarmako­logické léčby, narušit spánkový režim a mohou zvýšit výkyvy nálady.
Taktéž si dejte pozor na konzumaci kofeinu a některých volně dostupných léků proti alergiím, nachlazení a bolesti, poněvadž i malé množství látek vyskytujících se v těchto lécích mohou negativně ovlivnit spánek a náladu nebo mohou reagovat s vašimi předepsanými léky.
Přijměte podporu a pomoc od vaší rodiny nebo přátel. Ku prospěchu vám může být i společnárodinná terapie nebo návštěva podpůrné psychoterapeutické skupiny.
Pokuste se co nejvíce vyhýbat stresu a psychickému náporu, a to nejvíce v zaměstnání. Zkuste si přizpůsobit pracovní dobu tak, abyste se vždy dostali včas do postele a řádně si odpočinuli. V každém případě se vyhněte směnnému provozu. Pokud nejste kvůli bipolární afektivní poruše vůbec schopni pracovat, poraďte se se svým lékařem, zda se zaměstnáním zcela skoncovat nebo si jen vzít pár dní volna.
Naučte se rozpoznávat tzv. časné varovné signály, které přichází s dalšími fázemi maniodepresivní psychózy. Každý jedinec má takovéto varovné signály rozdílné a čím dříve je rozpozná, tím dříve mu může být poskytnuta pomoc. Tyto signály mohou být zastoupeny např. změnou nálady, spánku, sebedůvěry, aktivity, koncentrace, sexuálního zájmu, náhlým optimismem nebo naopak myšlenkami na sebevraždu, ztrátou vlastního úsudku a dokonce i změnou účesu nebo stylem oblékání.
Pokud máte pochybnosti a myslíte si, že léčba správně nezabírá a že trpíte spíše různými vedlejšími účinky, neostýchejte se a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem. V žádném případě sami léky nevysazujte ani si neupravujte jejich dávkování.
Jestliže na sobě pozorujete známky agresivity, máte sebevražedné sklony, trpíte poruchami nálady, spánku a energie, máte puzení užívat volně dostupné léky proti nachlazení nebo bolesti okamžitě a bez ohledu na naplánované prohlídky, kontaktujte svého lékaře.zdroj:http://nemoci.vitalion.cz/maniodepresivni-psychoza/

Příznaky a projevy maniodepresivní psychózy

19. dubna 2014 v 17:00 | Admin

Příznaky a projevy maniodepresivní psychózy

Nyní je na místě popsat jednotlivá období bipolární afektivní poruchy a jejich příznaky.
Vyskytuje-li se člověk v hypomanickém období, má chronicky nadnesenou a dobrou náladu, nadměrné množství energie, zvýšenou psychickou i fyzickou aktivitu a obecně se cítí být v dobré kondici. Postižený je velice hovorný a snadno navazuje kontakty s ostatními, komunikuje bez jakýchkoliv zábran, je bezprostřední a nenucený.
Toto období zvýšené aktivity se může odrážet i v pacientově sexuálním životě, kdy může docházet k povrchnímu a lehkomyslnému navazování známostí a častému střídání partnerů.
Tyto známky se projevují i u pacientů, kteří jsou jinak ostýchaví, stydliví a zdrženliví. Osoba postižená tímto duševním onemocněním nepociťuje v tomto období potřebu spánku a stav ospalosti. K odpočinku této osobě stačí pouhá chvíle, po které se cítí naprosto odpočatá a plná energie, další polehávání a pospávání v posteli bere jako naprosto ztrátovou záležitost.
Začátek tohoto období přichází celkem náhle bez jakýchkoliv varovných signálů a je pacientem většinou dobře snášen. Protože v této době pacient nepociťuje žádné známky onemocnění, necítí se mizerně a není nikterak chorobou omezen, často přestane užívat léky a navštěvovat svého lékaře.
Manickou fázi lze charakterizovat jako období nepřiměřeně dobré nálady a markantně zvýšené aktivity. Nemocný se cítí být naprosto nejsilnější ve všech směrech, neporazitelný anedostižitelný. Všechno kolem se mu zdá nesmírně jednoduché a snadné a neexistuje nic, co by se nedalo vyřešit.
Na mysl mu vytanou všemožné nápady, které okolí není schopno ani sledovat, natož je pochopit. S narůstajícími nápady, tempem a aktivitou člověk nechce ztrácet čas s názory ostatních a do svého projevu si nenechá vůbec zasahovat. Pakliže je někým přerušen, stoupne jeho podráždění a sebemenší podnět roznítí jeho agresivitu a člověk může jednat nepřiměřeně, zuřivě a nebezpečně.
Jindy zas pacient může překypovat žoviálností, kdy vypráví různé vtipy, často s vulgárním nebo sexuálním podtextem i ve společensky nepřijatelných situacích. Díky těmto příznakům pacient často není schopen souvisle mluvit, jeho vyjadřování nemá ani hlavu a ani patu, jeho projev jenesrozumitelný a překotný.
Postižený člověk není schopen jakéhokoliv soustředění, což se může navenek projevovat značnou roztržitostí. Člověk trpící tímto onemocněním často postrádá racionální myšlení i uvažování a má nadměrné sebevědomí, které se navenek projevuje přehnaným zveličováním svých schopností, znalostí nebo majetku a megalomanskými myšlenkami.
Pacient postrádá jakékoliv sociální zábrany, což dává najevo nezodpovědným, neadekvátním, nedbalým až riskantním chováním, kterými ohrožuje nejenom sebe, ale také své okolí. Své nápady a myšlenky okamžitě realizuje, aniž by si uvědomil jejich dopad a následky v osobní, společenské i finanční sféře. Pro příklad můžeme uvést časté nadměrné utrácení, kdy pacient skupuje všechny možné nepotřebné a zbytečné předměty, nebo kdy uzavírá naprosto nevýhodné ba dokonce podvodné smlouvy.
Vážné následky s sebou přináší i tzv. mánie s psychotickými příznaky, kdy se u pacienta objevujíbludy a halucinace. U těchto osob se často vyskytují velikášské bludy, při kterých je pacient chorobně přesvědčen o své důležitosti a dokonalosti.
Megalomanické bludy mohou zasáhnout psychickou stránku, což se projevuje např. pacientovým tvrzením, že vystudoval všechny vysoké školy světa a že ovládá všechny světové jazyky, i fyzickou stránku osobnosti. Pacient si například myslí, že je nejsilnější na světě, že je nesmrtelný a že nikdy nemůže podlehnout žádné chorobě.
Mezi další psychotické příznaky řadíme i tzv. paranoiditu, která je typická neúnosnou vztahovačností, podezíravostí a kontrolovatelnými chorobnými myšlenkami.
Deprese jsou dalším obdobím, které je opakem manických stavů. Tento stav je charakteristickýpoklesem nálady, snížením energie a životní a psychické aktivity. Pacient v tomto období vypadásmutně, unaveně, ztrápeně a ustrašeně, což se projevuje v jejich mimice, gestikulaci či držení těla.
Tito lidé se často vyhýbají společnosti, jsou málomluvní a své pocity a myšlenky raději před světem skrývají. Často dochází k úplné rezignaci, kdy člověk ztratí jakýkoliv zájem, aktivitu a iniciativu. Jakékoliv úkoly a překážky, které dříve pacient hravě zvládal, jsou teď pro něj nedosažitelné a nepřekonatelné.
Lidé v této fázi onemocnění nejsou schopni pociťovat radost, svět kolem vidí pouze v negativních barvách, nedokážou se plně koncentrovat, ztrácí veškerý zájem o své koníčky, rodinu a přátele. Nemocný se cítí neustále ospale a dokáže ho unavit i sebemenší činnost nebo námaha. U těchto osob dochází i k poklesu vlastního sebevědomí a sebedůvěry a jakýkoliv neúspěch nebo selhání přičítají vlastní neschopnosti a nemožnosti.
S nízkým sebevědomím se dále dostavují i pocity bezcennosti, viny a výčitky svědomí. Nezřídka si pacient pohrává i s myšlenkou na sebevraždu.
Depresivní stavy jsou také doprovázeny tzv. tělesnými příznaky, např. úbytek hmotnosti, poruchy spánku, ztráta sexuálního apetitu atd.
Stav, který je charakteristický výše uvedenými příznaky a nelze jej jednoznačně zařadit do určité kategorie, je stav smíšený.
Osoby trpící maniodepresivní psychózou se od sebe liší druhem období, kterým v dané době trpí i frekvenci, se kterou se jednotlivá období objevují. U některých lidí se manické a depresivní období projevuje se stejnou frekvencí, u jiných se častěji projevují depresivní stavy a naopak.
Pacienti trpící bipolární afektivní poruchou během prvních deseti let prožijí zhruba čtyři výše uvedená období. Ženy častěji zažívají depresivní stavy, zatímco muži trpí manickými epizodami.
Jednotlivá období mohou trvat dny, dokonce až roky. V některých případech může dojít mezi jednotlivými obdobími i k úplnému zotavení, po kterém se nemusí po několik let objevit jakékoliv příznaky maniodepresivní psychózy. Jiní pacienti však mohou i nadále trpět depresemi nebo výkyvy nálady.
Bipolární afektivní porucha se převážně objevuje v pubertálním období nebo v období rané dospělosti. Může se však začít projevovat již v dětském věku nebo naopak až kolem padesátého roku života. Jestliže osoba starší padesáti let trpí manickou fází poprvé nemusí se jednat vždy o maniodepresivní psychózu, ale na vině může být i konzumace nadměrného množství alkoholu nebo užívání různých léků.

Léčba maniodepresivní psychózy

Aby se pacientův stav zlepšil je nutné, aby byla léčba zahájena včas a aby byla správně nasměrována. Jestliže dojde k zanedbání léčby, neužívání léků, úplné ignoraci atd. může to mít negativní vliv na pacientův duševní stav. Jednak se tento vliv může promítnout na pacientově zdravotním stavu a jednak se může zvýšit riziko pokusu o sebevraždu, které je ke všemu v prvních letech tohoto onemocnění velice vysoké. Toto tvrzení lze doložit faktem, že jeden z pěti jedinců postižených maniodepresivní psychózou během této nemoci spáchá sebevraždu.
Může dokonce dojít i k tomu, že se onemocnění stane chronickým, to znamená, že se pacient příznaků bipolární afektivní poruchy již nikdy nezbaví.
Někteří lidé mohou trpět častějším střídáním jednotlivých fází, což značně ztěžuje léčbu, protože každá proběhlá fáze může s sebou přinést další komplikace. Tomuto stavu se říká rozněcování. Léčba si klade za cíl počet těchto fází co nejvíce snížit.
Při léčbě maniodepresivní psychózy se doporučují hlavní tři medikamenty. Jedná se o tzv. antidepresiva, antipsychotika a stabilizátory nálady. Pacientovi mohou být předepsány i léky, které mají pomocné účinky např. při nespavosti, úzkosti, neklidu atd.
Antidepresivy se léčí příznaky deprese. U maniodepresivní psychózy se musí antidepresiva užívat v kombinaci se stabilizátory nálady. Pokud jsou antidepresiva užívaná bez zmíněných stabilizátorů, může tento problém u nemocných postižených bipolární afektivní poruchou vyústit ve vyvolání manických fází. Farmakologický trh nabízí různé druhy antidepresiv s rozdílnými chemickými mechanismy i vedlejšími účinky.
Další léky, které jsou při léčbě užívány jsou antipsychotika, jež mají stabilizační účinky na pacientův duševní stav.
Stabilizátory nálady, tzv. tymoprofylaktika, jsou užívána k udržení nálady v mezích normy. Jsou podávány při tzv. tymoprofylaxi, stabilizaci nálady, při které dochází k preventivnímu užívání těchto léků, aby se zabránilo patologickým výkyvům nálady. Nálada může být plně stabilizována až po několika týdnech.
Účinnou metodou při léčbě maniodepresivní psychózy je také psychoterapie a tzv. fototerapie(aplikace světla).
Dále se při léčbě tohoto duševního onemocnění užívá, veřejností často neprávem negativně označovaná, elektrokonvulsivní terapie. Jedná se o nejrychleji a nejefektivněji účinkující metodu, která zachránila již mnoho životů pacientům, kteří trpěli těžkými depresemi nebo manickými stavy.
Dosud nebyla vynalezena žádná jiná léčebná metoda, která by účinky elektrokonvulsivní terapie překonala. Používá se jen v těch nejtěžších případech maniodepresivní psychózy, např. při velmi těžkých depresích, u pacientů se sebevražednými sklony nebo u pacientů, u kterých se duševní stav navzdory léčbě nezlepšuje a již dlouho trpí neúnosnými symptomy této choroby.
Pacient si samotnou terapii nepamatuje a nepociťuje žádnou bolest, poněvadž je před výkonem uspán. V některých případech s sebou přináší i negativní vedlejší účinky, např. v podobě přechodnému narušení paměti, která se však během několika měsíců zase zotaví.zdroj:http://nemoci.vitalion.cz/maniodepresivni-psychoza/

Prevence maniodepresivní psychózy

19. dubna 2014 v 16:59 | Admin

Prevence maniodepresivní psychózy

Toto onemocnění spadá pod psychické poruchy, kterým bohužel nelze nikterak zabránit, protože jsou většinou vázány na dědičný přenos (rozumějte přenos vloh k této chorobě).
Ku prospěchu vám může být zdravý životní styl, dostatek fyzické aktivity, vyhýbání se stresovým a psychicky náročným situacím a faktorům, pravidelný a dostatečný spánkový režim a zamezení konzumace alkoholu a jiných psychoaktivních látek (např. marihuana, LSD, kokain, pervitin apod.).
zdroj:http://nemoci.vitalion.cz/maniodepresivni-psychoza/
 
 

Reklama