STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Krizová intervence

Co je to Krizová intervence?

12. ledna 2012 v 15:41 | ADMIN webu
Pomáhání spojuje nejrůznější obory služeb lidem. Probíhá ve zcela zvláštním kontextu, přitom se však týká těch nejobyčejnějších věcí všedního života. Profesionální pomoc je mimo jiné typická tím, že se dostává ke slovu tehdy, kdy ostatní způsoby, jimiž lidé řeší své problémy, selhávají nebo nejsou dosažitelné. Proto je profesionální pomoc v životě člověka neobvyklá situace, neboť lidé běžně své problémy řeší za přispění svého okolí, přátel a dalších neprofesionálů. Tímto způsobem vyřeší drtivou většinu svých problémů a trápení.

Právě tam, kde končí možnosti běžné mezilidské pomoci, nastupuje pomoc profesionála, krizová intervence. V této práci se dozvíme, co krize je a jak vzniká, jaké formy pomoci se nabízí, jaké cíle má krizová intervence. "Všechno, oč tu běží, je hledání a nabízení pomoci"

Pojem krizová intervence

Pojem krizová intervence v sobě zahrnuje dvě základní sdělení - jde o určitý druh odborné práce s člověkem, který se octl v krizové situaci. Přístup ze strany krizového pracovníka je aktivní, spočívající z hlediska času v rychlém, až okamžitém zásahu. Předpokládá se, že v krizovém stavu se může ocitnout každý člověk, to znamená zdravý, bez vážnější poruchy duševního či tělesného zdraví, či člověk, jehož krize má přímý či nepřímý vztah k jeho onemocnění. Krizová intervence má významný preventivní potenciál.

Krize jako celospolečenský fenomén

Krize je slovo, které se pevně usídlilo v našem okolí a můžeme ho denně číst v novinách, vidět v televizi nebo slyšet v rádiu, ať už se jedná o krizi politickou, ekonomickou, rodinnou společenskou apod. V rámci krizové intervence se však zaměřujeme na krizi v životě jednotlivce, na osobní vyhrocenou situaci. Kdy může taková situace nastat? Jak můžeme chápat krizi?

Krizí se rozumí situace, která způsobuje změnu v navyklém způsobu života, a vyvolává stav nerovnováhy, ohrožení a stresu. Nemůže být proto řešena v rámci obvyklého repertoáru vyrovnávacích strategií jedince. Přesahuje jeho adaptační možnosti i zdroje běžných ochranných mechanismů. Psychickou krizi zná každý člověk, jak z vlastní zkušenosti, tak ze zkušeností blízkých i vzdálenějších osob. Patří k osobnímu růstu a zrání. Na psychickou krizi jako pozitivní mezník ve vývoji člověka se dá pohlížet v případě, že krize je včas rozpoznána a překonána, jestliže se jedinci dostane adekvátní podpory, příp. pomoci. V opačném případě může krize ústit v psychickou labilitu, poruchu zdraví, sociální dezorganizaci, což výrazně ovlivňuje kvalitu života a ohrožuje základní jistoty a hodnoty.

Řešení krize

Většinu zátěžových situací a životních krizí lidé nepochybně překonávají bez profesionální pomoci. To, zda člověk vyhledá nebo nevyhledá odbornou pomoc, závisí nejenom na tom, jak je schopen využít vlastní potenciál či zda má k dispozici podporu v okolí, ale také na dostupnosti služeb a jejich kvalitě.

Vztah mezi pomáhajícím a klientem

Předmět krizové intervence můžeme rozdělit na dva způsoby - na krizovou intervenci tváři v tvář a krizovou intervenci prostřednictvím telefonu. Jedním ze základních předpokladů úspěchu při krizové intervenci je schopnost empatie, aktivního naslouchání a schopnost poskytnout klientovi emoční podporu. Tím se vytvoří bezpečný prostor, ve kterém lze dále na problému pracovat. Kvalita lidského vztahu pracovníka vůči klientovi má prvořadý význam. Události odehrávající se ve vnějším světě prožívá každý člověk nutně subjektivně a po svém.

Pro pomáhajícího pracovníka z toho vyplývá velmi důležitý závěr:

V komunikaci s klientem nemá vnitřní svět pracovníka, včetně jeho obrazu o klientovi - právo na status nějakého objektivního hodnocení, nýbrž je zase jen subjektivním pohledem.3
Abychom klientovi porozuměli, je třeba se zabývat především tím, jak věci vidí a prožívá on. Zcela prakticky a konkrétně způsob, jakým např. sociální pracovník s klientem mluví, můžeme rozlišit na čtyři typy - instrukci, komentář, kladení otázek, rezonanci. Instruktáž může mít formu důraznější - zákazu nebo méně důraznějšího doporučení. Dalším způsobem je komentář - na problém odpovídá pomáhající pracovník vlastním stanoviskem, v němž postaví problém do nového světla. Intervence pomáhajícího může též spočívat jen v kladení otázek. Otázka je základní formou intervence v terapii. Posledním typem intervence je rezonance, kdy pomáhající pouze odráží to, co říká klient. Silný citový účinek této intervence zřejmě souvisí se skutečností, že v běžném životě nikdo nikomu už delší dobu nenaslouchá.

Sociální pracovníci vykonávají při své profesionální činnosti řadu rolí, které se vzájemně prolínají. Pečovatel nebo poskytovatel služeb napomáhá klientům v jejich denním životě tam, kde vzhledem k postižení, onemocnění, slabosti nebo jiné neschopnosti sami nezvládnout vykonávat důležité činnosti. Takové služby je možno poskytovat v pobytovém zařízení nebo v domácnostech klientů. Zprostředkovatel služeb pomáhá klientům získávat kontakt s potřebným sociálním zařízením, příp. jinými zdroji pomoci, cvičitel sociální adaptace napomáhá klientům modifikovat jejich chování tak, aby mohli účinně řešit své problémy. Poradce nebo terapeut pomáhá klientům získat náhled na jejich postoje, pocity, způsoby jednání, se záměrem napomoci jejich osobnímu růstu nebo adaptabilnějšímu jednání. Případový manažer usiluje o zajištění a koordinaci, souvislé poskytování služeb, zejména u klientů s větším počtem sociálních a zdravotních problémů.

Manažer pracovní náplně v zařízení, tj. organizátor často nadměrného objemu práce, plánuje načasování a dávku intervence, sleduje kvalitu poskytovaných služeb a průběžně zpracovává informace. Personální manažer je osoba zajištující výcvik a výuku, supervizi, konzultace a řízení pracovníků zařízení. Administrátor, tj, vedoucí pracovník zařízení, plánuje, rozvíjí a zavádí způsoby práce, služby a programy v sociálních a jiných zařízeních sloužící příslušné klientele.

Práce s emocemi v krizové intervenci
Krizové situace jsou doprovázeny nejrůznějšími emocemi, často velmi silnými, ať už se jedná o smutek, pláč nebo agresi, hněv. Projevy pacientů jsou různorodé - vyděšení se může projevovat tichými slovy, ustrašenou mluvou nebo se v průběhu nebo na začátku hovoru objeví ticho. Je proto naprosto správné o pocitech mluvit, dát prostor, aby je klient mohl vyjádřit. Prožívat emoce v zátěžové situaci je důležité a možnost je ventilovat se jeví jako užitečné. Aby to však skutečně užitečné a konstruktivní bylo, aby to nebyl jen výkřik bez ozvěny, měly by dostat vhodný protitvar. Pokud jej získají například tím, že na ně krizový pracovník adekvátně zareaguje, bude je možné daleko lépe zpracovat a problém pak smysluplně řešit.

Formy odborné krizové pomoci

Odborná pomoc je komplexem služeb, které odpovídají na klientův prožitek vlastní životní situaci, již vnímá jako neodkladnou a naléhavou a ve stavu nouze ji není schopen řešit vlastními silami a z vlastních zdrojů. Cílem je poskytnout klientovi bezpečí, podporu, naději a vedení, aby se vrátil na předkrizovou úroveň života. Krizová pomoc je krátkodobá, trvá obvykle do sedmi dnů a v dosahu má krizové lůžko.

V naší zemi je možné specifikovat pět forem krizové pomoci:
1.ambulantní forma
2.forma hospitalizace
3.forma terénní služby
4.forma krizové pomoci a služby v klientově přirozeném prostředí
5.telefonická forma

Podle způsobu práce s klientem dělíme krizovou intervenci na intervenci tváří v tvář a telefonickou krizovou intervenci. Charakteristickým prvkem pro tento způsob je bezodkladný kontakt klienta s odborníkem. ten může probíhat právě ambulantní formou, formou hospitalizace v chráněném prostředí nebo formou výjezdu ke klientovi.

Telefonická krizová intervence
Jedná se o soubor metod a technik práce s klientem, založený na jednorázovém nebo opakovaném telefonickém kontaktu s pracovištěm a v České republice má tato pomoc tři základní formy:

Specializované linky zaměřené na určitou problematiku - tzv. hot linka (např. AIDS, drogová problematika)
Kontaktní linky, které nemusí sloužit pouze klientův v krizi Linky důvěry, které se nespecializují jen na určitou problematiku, jsou pro celou populaci nebo jen pro děti či dospělé.2

Cíle krizové pomoci

Aktuální cíl spočívá ve stabilizaci klienta a ve snížení nebezpečí, že se bude krizový stav dále prohlubovat. Minimálním krokem je zajistit klientovi fungování alespoň na úroveň před započetím krize. Perspektivním cílem je propracovat s klientem blízkou budoucnost a je-li to vhodné, nasměrovat ho na další možnosti řešení.

Závěr
Sociální pomoc v České republice je na dobré úrovni, mj. díky zvyšování kvalifikace sociálních pracovníků. Také v posledním období došlo k zvýšení počtu intervenčních center, současně vznikají i další spolky a sdružení zabývající se zprostředkováním pomoci po překonání krize (např. Anonymní alkoholici), nebo které propagují činnost intervenčních center, příp. zprostředkovávají pomoc s těmito centry (Kerit, Slezská diakonie a jiné). Vyvíjí se i vědomí lidí, kdy vyhledat pomoc už není něco "nenormálního", jak byl do nedávné doby rozšířený názor. Také díky nově schváleným zákonům dochází např. v případech domácího násilí k včasnému a rychlému zásahu a lze tu předejít mnohdy i tragickým koncům. Telefonická intervence u linek bezpečí je úspěšná především u dětí, kdy pro prvotní kontakt a získání důvěry je anonymita vhodná.

V případech poskytnutí pomoci potřebným bychom však neměli jen spoléhat na úřady a instituce, jistě, tyto orgány nabízí kvalifikovanou pomoc, ale není v jejich silách vždy včas zjistit, rozpoznat a zajistit pomoc tam, kde je třeba. Je proto i na nás, občanech, abychom nechodili "s klapkami na očích" a v případech zjištění určitých anomálií ve svém okolí zainteresovaly příslušné úřady.

Závěrem lze říci, že dochází ke zkvalitnění služeb v sociální oblasti a v poskytování pomoci v krizových situacích, což je velmi pozitivní skutečnost.



zdroj:http://www.zeny.tym.cz
 
 

Reklama