STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU



















*Život s poruchou osobnosti aneb Životopis Sandry
















Sandra o sobě: Pomáhat je mé poslání





A i tobě ráda pomůžu ,ano i tobě co teď čteš tyto moje věty.Jsem ametér Peer Konzultant,to je osoba která má zkušenost s duševním onemocněním a ráda pomohu i tobě nejen přez svůj životní příběh.Jsem tu i pro tebe a záleží mi na tobě i když tě zatím neznám.Někdy stačí mít si ským promluvit,a věř že já ti budu rozumět a možná zjistíme že jsem měla ten samí problém co máš ty.Stačí když se semnou spojíš,můžeme si spolu povídat tady na mém chatu:




Sandra není nyní v místnostiChat




A věř mi jento že už to tu čteš ,teď tady tyto moje řádky, znamená že jsi na dobré cestě,máš snahu a odvahu řešit svojí situaci a to je moc dobře a já tě za to obdivuji,protože jiný zatím tuhle tvou odvahu ježtě nenašly.A až se posuneš tak daleko jako já, a jde to věř mi,třeba i ty budeš chtít být Peer konzultant, ať užamatér nebo profík a pomáhat dál druhým.Tak mi napiš a věř že všechno bude zase dobré,ničeho se neboj,protože už nejsi sám/sama, ale máš mne:-)


S láskou tvá Sandra



Kdyby jste chtěly pomoci Sandře k lepšímu životu ,nebo podpořit tyto nezyskové stránky,tak budu ráda,ale nejedná se o žádnou sbírku.
Je to zcela dobrovolné.


IBAN : CZ68 30 30 0000001303050018
čú:1303050018/3030



A shledáte-ly tyto stránečky alespoň trochu užitečnými ,prosím pomožte o nich informovat ostaní pomocí vložení odkazu či obrázku který najdete klinutím na odkaz níže.Vložte jej na své strányky, profily atd..aby se pomoc dostala ke všem kteří jí hledají a potřebují.

Děkuji


Pokračuj rolováním dolů

*Kriminalita

Případy, tyranie. atd

23. ledna 2009 v 22:25 | ♥Naposledy.cz♥
. 3 Případové studie
Pro dokreslení výsledků výzkumu uvádím několik namátkově vybraných případů z úseku domácího násilí, které musely být řešeny policejními orgány v roce 2002. Jedná se pouze o zkrácené verze, které ale vystihují podstatu spáchaného trestného činu mezi nejbližšími příbuznými. Případy jsem vybral tak, aby byla zhruba zastoupena celá široká škála trestných činů.

Ø V době od 1. 7. 2000 do 8. 1. 2002 obviněný PH (1966) nezajišťoval řádnou péči a nepřiměřeně fyzicky trestal své nezletilé dcery MH (1988) a KH (1989), tím způsobem, že je bil kabelem a způsobil jim opakovaně podlitiny. Dále je zanedbával tak, že obě poškozené jsou na základě lékařských zpráv na hranici podvýživy a jejich zdravotní stav není uspokojivý.

Ø Dne 1. 1. 2002 došlo na čerpací stanici mezi manželi PV (1965) a PV (1966) ke slovní rozepři, kdy muž vyhrožoval své manželce zabitím, přitom ji povalil na zem a táhl ji po zemi do auta stojícího u stojanu. Zabitím jí vyhrožoval v takové intenzitě, že toto u poškozené vzbudilo důvodnou obavu, že své výhružky uskuteční.

Ø Dne 15. 2. 2002 ve společném bydlišti obviněný BO (1952) napadl fyzicky svého syna BO (1976), a přitom mu vyhrožoval zabitím v takové intenzitě, že matka poškozeného přivolala policii. Zranění poškozeného si nevyžádalo dobu léčení. Poškozený nakonec nedal souhlas k trestnímu stíhání.

Ø Dne 7. 1. 2002 v místě trvalého bydliště SB (1960) v podnapilém stavu nebezpečně vyhrožoval těžkou újmou na zdraví a zabitím své družce EM (1965), kdy tato vzhledem k předchozímu slovnímu a fyzickému napadání v důvodné obavě o svoje zdraví a život, učinila oznámení na PČR. Poškozena nedala souhlas k trestnímu stíhání.
Ø Dne 28. 1. 2002 napadl PR (1971) v místě svého bydliště svou družku BJ (1977), které fyzickým násilím způsobil zranění na levé paži, rameni a hlavě. Zranění si vyžádalo lékařské ošetření a dobu léčení 8 dnů. Ve věci nebyl dán poškozenou souhlas k trestnímu stíhání.

Ø Dne 11. 1. 2002 napadl EK (1956) v místě bydliště svého syna FK (1980) a dceru VK (1983), kdy syna tloukl rukama do obličeje, škrtil jej a prohodil skrze dvoje dveře. Dceru, když bratra chránila, silou odstrčil, až upadla na zem. Synovi způsobil zhmožděninu krku, obličeje, zlomeniny nosních kůstek s dobou léčení 2 až 3 týdny a dceři způsobil zhmoždění krční a hrudní páteře a pravého předloktí s dobou léčení 1 týden. Oba poškození po poučení ve smyslu § 163 tr. řádu nedali souhlas k TS svého otce.

Ø Dne 28. 2. 2002 slovně a následně fyzicky napadl VS (1957) svou manželku MS (1959), kdy jí vyhrožoval těžkou újmou na zdraví (vyražením všech zubů) a při fyzickém útoku jí způsobil zranění žeber, zhmožděniny hlavy, zad a pravé ruky. Jmenovaná v obavě o své zdraví a život utekla na zahradu, kde se ukryla. Zraněním je omezena na obvyklém způsobu života, byla nucena vyhledat lékařskou pomoc a je ve stavu pracovní neschopnosti. Dne 13. 3. 2002 vzala poškozená zpět svůj souhlas k TS a věc byla odložena.

Ø V době od 3. 1. 2002 do 31. 1. 2002 se druh MV (1970) s družkou PM (1963) společně dopouštěli týrání svého syna VM (2000) tím, že nedostatečnou péčí a zřejmě i fyzickým násilím zapříčinili otřes mozku a vznik centrálního hypotonického syndromu, zřejmě v důsledku fetálního alkoholového syndromu.

Ø V době od 1. 5. 2002 do 13. 5. 2002 JR (1974) se svou manželkou HR (1971) ve svém bytě několikrát vykonali soulož před svými čtyřmi dětmi ve věku od 3 do 12 let.
Ø Dne 27. 5. 2002 v 21.30 hod. NJ (1971) v místě svého trvalého bydliště s nožem v ruce vyhrožoval zabitím svému otci ( 1935), kterého chtěl dále udeřit židlí a škrtil jej na dvoře domu.

Ø Dne 21. 5. 2002 v 21.00 hod. SJ (1973) před bytem fyzicky napadl svou manželku SM (1975) tak, že jí uchopil za krk a levou ruku a takto ji táhl 50 m k řece Lužnici. Tam vyhrožoval, že jí hodí do řeky. Důvodem násilí bylo její odmítnutí sdělit mu, kde byla.

Ø V době od 1. 1. 2001 do 22. 5. 2002 v místě bydliště MJ (1956) osahával na přirození svou dceru MB (1995).

Ø V době od 7. 4. 2002 do 28. 4. 2002 tchyně KM (1934) a tchán KJ (1931) opakovaně bili svou snachu KI (1967) a způsobili jí zranění ruky a krční páteře s hospitalizací. Dále v době od 7. 4. 2002 do 16. 4. 2002 ji údery pěstí napadl manžel KL (1961), přičemž opět došlo k jejímu zranění.

Ø Dne 14. 6. 2002 SJ (1953) fyzicky napadl svou družku BV (1955) a následně jí vyhrožoval zabitím. Ona mu za to rozbila čelní sklo u vozidla Mercedes Benz se škodou 10.000,- Kč.

Ø V době od 4. 7. 2002 do 8. 7. 2002 fyzicky napadal HJ (1978) svou družku Bc. DE (1968) tím, že jí bil, mlátil hlavou o zeď a fackoval tak, že utrpěla pohmožděniny na hlavě, obličeji a dalších částech těla bez pracovní neschopnosti a vyhrožoval jí těžkou újmou na zdraví a zabitím. Vzhledem k tomu, že toto nebylo poprvé, družka od něho odešla, dala souhlas k TS a druh věc vyřešil tak, že se dne 7. 8. 2002 oběsil.

Ø Dne 1. 8. 2002 unesla tchyně VM (1948) z bytu své snachy VV (1979) svého vnuka VV (2000) a současně s tímto se manžel poškozené VJ (1975) nejprve své manželce pokusil ublížit na zdraví tím, že jí fyzicky napadl a dále z bytu odvedl i druhého syna VD (1996), ač k tomu matka nedala souhlas. Obě nezletilé děti byly rozsudkem OS Tábor svěřeny do péče matky s tím, že není upravena doba styku otce s dětmi a toto je pouze po souhlasu matky. Ke zranění dětí nedošlo a po vypátrání byly vráceny zpět matce.

Ø Dne 1. 8. 2002 se v trvalém bydlišti druh SJ (1966) a družka SV (1950) začali hádat, což vyvrcholilo tím, že druh začal družce opakovaně vyhrožovat zabitím, čímž v ní vzbudil důvodnou obavu, že tyto výhrůžky uskuteční. Následně pak po družce začal házet předměty, jako např. sklenici zavařeniny, varnou konvici, láhev vody, skleněný popelník, kuchyňský nůž a pokusil se po ní hodit konferenčním stolkem. Družka na vzniklou situaci reagovala tím, že vzala do ruky kuchyňský nůž s ostřím délky 28 cm a tímto druha dvakrát bodla do břicha a způsobila mu tak zranění s dobou léčení nejméně 6 týdnů. Sama utrpěla poranění předloktí pravé ruky a hlavy s pracovní neschopností a dobou léčení 1 týden.

Ø Dne 20. 8. 2002 JK (1961) nevěnovala dostatečnou pozornost nad dohledem nezletilého syna MK (1999), který v nestřeženém okamžiku spadl do neoplocené vodní nádrže na zahradě jejího domu. Po vytažení byly provedeny oživovací pokusy a poškozený byl převezen do nemocnice v Č. Budějovicích, kde dne 22. 8. 2002 zemřel.

Ø Dne 30. 10. 2002 ve dvou případech vyhrožoval RB (1965) své matce RH (1942) fyzickou likvidací, čímž u ní vzbudil důvodnou obavu o život a zdraví.

Ø V době od 17. 7. 2002 do 30. 11. 2002 PČ (1969) neoprávněně brání v užívání bytu své manželce GČ (1971) tím, že vyměnil zámek u vstupních dveří do společného bytu a tak jí znemožnil jej užívat. Jmenovaní jsou v současné době v rozvodovém řízení a nemají majetkoprávní vyrovnání.
Ø Dne 29. 9. 2002 podala MK (1968) na svého druha VD (1969) trestní oznámení, ve kterém uvedla, že z ní pod pohrůžkou násilí vynutil finanční hotovost 5.500,- Kč. Po provedeném šetření bylo zjištěno, že si jmenovaná celou věc vymyslela, protože na druha žárlí a chtěla mu udělat problémy.

Ø Dne 22. 11. 2002 napadl VP (1984) v místě bydliště fyzicky svého bratra IP (1979) a zároveň mu při tom vyhrožoval zabitím.

Ø V době od 26. 10. 2002 do 30. 10. 2002 v podnapilém stavu vyhrožoval RB (1965) své matce RH (1942), a to několikrát, při čemž uváděl, že si na to najme Ukrajince, čímž v ní vzbudil důvodnou obavu o život a zdraví.

Naštěstí za celý rok 2002 nedošlo kromě jediného, výše uvedeného úmrtí dítěte z nedbalosti, k takovému jednání agresorů, při kterém by někdo v táborském okrese přišel o život. Přesto mne zajímalo, z jakého důvodu dochází mezi nejbližšími lidmi k vraždám či ublížení na zdraví s následkem smrti. Z tohoto důvodu jsem prostudoval celkem 25 kasuistik z případů v Jihočeském kraji, kde k takovým následkům v uplynulých letech došlo.
Myslím si, že to bylo nutné kvůli ucelenému pohledu na domácí násilí a jeho důsledky. I z těchto případů zcela jasně vyplynulo, že agresorem i obětí se stává celé spektrum členů rodiny. Manželé vraždili v osmi případech, manželky ve dvou, druzi ve třech, rodiče ve čtyřech, děti ve třech a ostatní příbuzní jako vnuk, tchán, švagr či bratr ve čtyřech případech. V jednom případě zavraždil druh matku své družky a tři děti.
Nejčastější příčinou těchto tragických případů jsou gradující domácí neshody a hádky, žárlivost, peníze, a to všechno velmi často podpořené alkoholem. Tato kombinace byla motivující u většiny případů. Na několika vraždách měla velký podíl i psychopatická osobnost pachatele. Rovněž se ukázalo, že oběť dlouhodobého a stále agresivnějšího domácího násilí, nakonec situaci, kdy už nevidí jiné východisko, řeší sama útokem, který končí těžkým ublížením či smrtí agresora.
I zde jsem na ukázku vybral několik případových studií.
Ø JF (1965) byl trestně stíhán pro čtyřnásobný trestný čin vraždy podle § 219 tr. zákona, za to, že nožem a sekyrou usmrtil matku své družky, dvě děti své družky a svého syna. K tomuto došlo po dlouhodobých neshodách, kdy JF pod vlivem alkoholu družku bil, vyvolával spory s její matkou, která přesvědčovala dceru, aby od něho i s dětmi odešla. Nakonec si oba našli jiné partnery, ale JF si chtěl ponechat vlastního syna. To ale družka s matkou odmítali. Den před vraždou mezi nimi došlo k hádce a menší rvačce. To JF rozrušilo natolik, že se v ranních hodinách rozhodl matce své družky pomstít tím, že ji bodne nožem, což také provedl, ale nakonec sekyrou ubil i děti.
JF byl diagnostikován jako psychopatická osobnost s rysy explozivity a s povahovými rysy hysterického charakteru. Průměrný intelekt. Vychodil 8. tříd ZŠ, rozvedený, 3x soudně trestaný, vyrůstal v rodině, která o něho nedbala.

Ø BP (1965) zastřelila brokovnicí svého manžela MP. K tomuto došlo po postupném zhoršování vzájemných vztahů, kdy ji žárlivý manžel bil, došlo i k jejímu zranění, vyhrožoval jí střelnou zbraní. V den vraždy se vrátila od svého přítele domů, kde mezi ní a manželem vznikla hádka, při které ji napadl a chtěl ji vyhodit z bytu a přitom vyhrožoval že ji radši zabije, než aby se tahala s milencem. Na to vzala BP manželovu brokovnici a vystřelila na něj. Poté sice přivolala pomoc, ale manžel zemřel.
BP byla diagnostikovaná jako ne zcela vyvážená osobnost, se zvýšenou explozivitou a egocentrismem, navíc afektivní, zkratkové jednání. Intelekt v pásmu průměru. Rodinné zázemí dobré. Po skončení školní docházky se vyučila na SOU. Za MP se vdala v 18 letech protože byla těhotná s mužem, který si jí odmítl vzít.

Ø RK (1963) úmyslně usmrtil v Táboře svoji manželku JK. Po návratu domů z oslavy Silvestra, kde oba vypili velké množství alkoholu, se chtěl pomilovat s manželkou, která ho ale hrubě odmítla, chtěla se hádat a tak ji v posteli uškrtil. Potom na mrtvé vykonal soulož a odešel z bytu za účelem další konzumace alkoholu. Hlavním důvodem vraždy bylo odmítání sexu manželkou v době po svatbě, časté hádky a její vyhrožování rozvodem, se kterým on nesouhlasil, protože lpěl na ní a na dítěti.
RK byl diagnostikován jako nezralá, neharmonická osobnost s psychastenickými rysy a s nejistotou v oblasti sociálních vztahů. Dlouhodobý abusus alkoholu. Rozumové schopnosti na rozhraní průměru a podprůměru. Rodiče RK byli rozvedeni, starala se o něj pouze matka. Vystudoval gymnázium, ale neudělal maturitu.

Ø VK (1955) otrávila léky svého šestiletého syna. Pro neshody bylo její manželství po roce rozvedeno. Zůstala sama se synem a o výživné se musela soudit. Bývalý manžel žádal o popření otcovství, protože už dříve čekala dítě s jiným mužem a byla na potratu. V době neustupující nemoci dítěte se zaobírala trýznivými myšlenkami, jako že otec nechce dítě uznat za vlastní, že je rozvedená, že byla podezírána z nevěry, že je dítě ohroženo atomovou válkou, a tak nakonec synovi podala 30 tablet Amitriptylinu a nechala je zapít čajem.
VK byla diagnostikována jako simplexní, infantilní mentálně retardovaná osobnost s intelektem na hranici mezi podprůměrem a horní debilitou. Egocentrická s rysy hysterickými, četné neurotické symptomy. Rodinné zázemí měla dobré, po základní škole se vyučila zahradnicí.

Ø PV (1960) usmrtil v Táboře svou babičku tak, že jí cihlou způsobil rozlámání kosti klenby lební a pohmoždění mozku. Celý den požíval alkoholické nápoje a potřeboval peníze. Rozhodl se, že si je půjčí od své babičky. Cestou k ní se vloupal do sousedního bytu, kde ale nenašel peníze, alkohol ani cigarety. Odcizil zde pouze karty a kožené rukavice, které si hned nasadil. Potom klepal na babičku, která mu ale neotevřela. Rozhodl se proto, že od ní získá peníze násilím. Když následně babička pootevřela dveře aby se podívala ven, vrazil do dveří a přinesenou cihlou jí zasadil ránu do hlavy. Poté jí v úmyslu zabít, zasadil několik dalších úderů. Byt prohledal a našel 15,- Kč a růženec. Toto si vzal a šel do restaurace na pivo.
PV byl diagnostikován jako nevyvážená, psychopatická osobnost zejména s rysy nezdrženlivosti a afektivním jednáním. Závislý na alkoholu. Mentální úroveň v podprůměru. Základní školu vyšel z 8. třídy, nastoupil do učení, ale zkoušky neudělal. Rodinné zázemí vcelku dobré, ale otec alkoholik.

Ø IK (1966), jako šestnáctiletý, několikrát bodl nožem svého otce, který na následky zranění zemřel. Jeho otec měl agresivní povahu, často požíval alkohol, velice žárlil na matku, často se hádali, fyzicky ji napadal tak, že ji synové museli bránit. V minulosti byl za fyzické útoky a ublížení členům rodiny i souzen. Všichni čtyři synové doporučovali matce rozvod, ale ta se bála, protože otec prohlásil, že ji zabije.
V den vraždy otec opět matce udělal žárlivou scénu, vykřikoval že udělá konec. Následně matku zahnal na zahradu, kde jí ohrožoval kosou, kterou mu syn společně s matkou sebrali. Doma chtěli zavolat VB, ale to jim nedovolil. Vzal nůž a šermoval jím proti matce. Při potyčce pořezal matku i syna. IK, když zjistil, že matka je skutečně ohrožena na životě vzal jiný nůž a otce bodl do zad. Protože ten stále útočil na matku, zasadil mu další rány nožem, po kterých otec zemřel.

Diagnózou u IK nebyly zjištěny psychopatologické projevy, ani známky poruch ve vývoji osobnosti. Rozumové schopnosti měl v dobré normě. V době činu šlo o prudkou afektivní reakci v situaci, kdy byl přesvědčen, že je ohrožen život jeho matky i život jeho. V době činu byl velmi dobrým studentem SOU.

Zdroj:Klikni !

Týrané skupiny,Oběť,Agresor,Charakteristiky násilníka a oběti,,

23. ledna 2009 v 22:07 | ♥Naposledy.cz♥
9. Charakteristiky násilníka a oběti
Mezi rolí pronásledovatele a rolí oběti existuje zřejmé propojení. Dítě ani dospělý se nedostávají do role oběti bez přítomnosti pronásledovatele a nikdo se nemůže projevit v roli pronásledovatele, aniž by nebyl "k dispozici" někdo v roli oběti.

Aby lidský život nebyl jednoduchý, v psychologických výzkumech se ukázalo, že lidé obě tyto pozice často vzájemně střídají a rychle přecházejí z jedné role do druhé. Je třeba si také všimnout, že chování oběti a násilníka se vzájemně doplňuje a určité chování oběti předchází násilnému chování útočníka.(25)

9. 1 Agresor
· Násilníci pocházejí ze všech socioekonomických, etnických, rasových skupin a mohou být jakéhokoli náboženského vyznání.
· Nezávisí na materiálním zázemí rodiny, vzdělání, profesi či věku partnerů a dokonce ani na typu partnerského vztahu.
· Chování násilníků doma se velmi liší od chování na veřejnosti, kde se prezentují zcela odlišně: jsou vždy příjemní, klidní apod.
· Jsou extrémně žárliví a majetničtí.
· Kontrolují svého partnera.
· Pokoušejí se svého partnera izolovat od rodiny a přátel.
· Zastávají tradiční představu o roli muže ve vztahu.
· Často jsou přítomny alkohol či drogy.
· Z násilí viní partnerku nebo drogy či alkohol.
· Zlehčují závažnost násilí.
· Velice často jsou přesvědčeni, že se chovají správně.


Všeobecně platí, že pronásledovatelem může být jedinec větší, silnější, starší, citově deprivovaný, s nějakou negativní zkušeností s lidmi, agresivnější apod. Stejně jako u obětí však platí, že se v roli agresora může objevit vlastně kdokoli. Příčina je hlavně v jedinci, který poškozuje, ale když je mu to dovoleno, získává stále větší suverenitu a myslí si, že si může dovolit všechno. Do řady z nich by to ani nejbližší okolí neřeklo. Jsou šarmantní, společenští, oblíbení na pracovišti.

Partner neví, jestli bude agresor dnes milý a laskavý, nebo jestli ho bude tlouct. Střídá obě polohy, dá oběti pocítit chvíle největší pohody i největšího strachu, a v tom je to destruktivní.(30)

Násilní muži mají často vlastní obraz dokonalého muže, který je silný, úspěšný, konkurenceschopný, schopný řešit problémy, muže, který si je jist svými pocity, dokáže zabezpečit rodinu a řádně se o ní starat. Protože jde o ideální obraz, muž často propadá frustraci z toho, že do detailů nesplňuje stanovené požadavky, a navenek svou nespokojenost se sebou samým demonstruje násilím.

9. 2 Oběť
Oběti domácího násilí obvykle neposkytují pachateli pro jeho řádění jediný důvod, právě naopak, zvykly si být úslužné, hodné a spolehlivé, násilnickému partnerovi se snaží za každou cenu vyhovět, jenom aby mu nedaly sebemenší záminku. Týrání žen za zavřenými dveřmi domácností je často spojováno s týráním dětí, oba tyto násilné činy jsou si podobné právě kvůli osobnosti pachatele a kvůli tomu, že k nim nedochází na veřejnosti, ale tam, kde by mělo být nejvíce bezpečno.(43)

Obětí se často stávají jedinci, kteří mají nějakou nevýhodu či nedostatek ve srovnání s "průměrem" nebo s pronásledovatelem. Mohou být mladší, slabší, odlišní, nezralejší, nezkušenější, nešťastnější, opuštěnější. Obětí se však může rovněž stát kterýkoli člověk. V českých podmínkách jsou oběti domácího násilí bezradné a nevědí jak a na koho se obrátit o pomoc.

Ve velmi špatné pozici jsou ženy, které následovaly svého partnera do jeho bydliště v jiném městě, kde nemají žádné sociální zázemí jako příbuzenstvo, přátele, známosti z dětství a podobně, na které by se mohli obrátit. Oběť ztrácí schopnost bránit se násilí ze strany blízké osoby, a v tom je ta zrůdnost. V její hlavě nastává zmatek, nedokáže rozlišit dobro, lásku a nenávist. Má chuť utéct, ale kam, když se vše odehrává doma, za zavřenými dveřmi? Oběť by měla mít alespoň tolik síly, aby dokázala dveře otevřít a vyhledat pomoc.(5)

Pokud se rozhodne zůstat v rodině, je tento krok nadějný pouze za předpokladu, že je druhá strana ochotna spolupracovat, a tím potvrdit zodpovědnost za další existenci rodiny. Je důležité, aby oběť především získala sebedůvěru a sílu k tomu, aby se na základě informací odborníků dokázala sama rozhodnout a své rozhodnutí dokázala i uskutečnit.

Problémem obětí domácího násilí je převážně strach z týrajícího partnera a pocit bezmoci, obavy o zajištění existence (bydlení, stravování, zajištění dětí atd.), negativní myšlení (stejně mi nikdo nemůže pomoci), nedostatek víry v sebe sama, nedostatek životní energie (strach z budoucnosti) a neschopnost nebo snížená schopnost se rozhodovat. K překonání těchto problémů oběť domácího násilí potřebuje zažít pocit bezpečí, důvěru a porozumění, pochopit, že domácí násilí není ani normální ani nevyhnutelné. Potřebuje zpracovat své zážitky, ventilovat emoce, zbavit se naučené bezmoci (stimulovat víru ve vlastní síly).(40)


10. Týrané skupiny
Jak jsem již uvedl, domácí násilí se odehrává mezi blízkými lidmi, většinou v uzavřeném prostředí vlastního domova. Násilí v rodině je směřováno na celé její spektrum, tedy převážně proti ženám, následně proti dětem, seniorům, zdravotně postiženým členům rodiny a ojediněle i mužům. Pokusím se tedy přiblížit specifika domácího násilí proti jednotlivým skupinám.

Zdroj:Klikni !

Omezování a výhrůžky ,Sociální násilí ,Emulační bludy,,Cyklus domácího násilíVystupňování napětí,atd,

23. ledna 2009 v 22:00 | ♥Naposledy.cz♥
3. 11 Omezování a výhrůžky - mít dohled nad tím, co dělá, s kým se vídá a mluví, co čte, kam jde, omezovat její zájmy mimo domov, používat žárlivost k ospravedlnění svých činů, říkat či splňovat hrozby a způsobovat bolest, přinutit ji, aby vzala zpět svou žalobu, vyhrožovat, že zůstane sama, nutit ji, aby prováděla nezákonné věci a vyhrožovat jí oznámením této činnosti.

3. 12 Sociální násilí - využívání mužských privilegií, chování se vůči ženě jako k pomocné síle, služce, dělání veškerých rozhodnutí, využívání dětí jako prostředku nátlaku, znemožňování ženy v sociálním prostředí(35)

3. 13 Emulační bludy - chorobná žárlivost, která se vyskytuje u chronických alkoholiků, někdy spojená dokonce s emulačními (žárliveckými) bludy, nepotřebuje žádné signály o nevěře partnera. Vlivem dlouhodobého pití narůstá odpor jejich žen k pohlavnímu soužití a zároveň klesá sexuální potence těchto mužů.


Žárlivec žije v permanentních obavách, že by mu jeho partner mohl být nevěrný, případně v přesvědčení, že mu již jistě nevěrný byl. Zcela bezdůvodně pak vyvíjí ty nejnesmyslnější aktivity. Prohlížení partnerových kapes, kabelek, časté nečekané kontroly či sledování, patří k běžnému koloritu podobného soužití.

Pokud se mu jeho podezření nepotvrdí, není to pro něj nikdy dokladem toho, že pátral zbytečně a nepodloženě, ale jen nezvratným důkazem toho, že pátral málo. Jeho myšlenky i jednání mívají až nutkavý charakter, žárlivecké dialogy jsou pak prakticky na denním pořádku. Taková oběť se pak mění ve štvanou zvěř.

Pravý žárlivec je s to žárlit i na partnera, kterého bude mít 24 hodin denně doma pod zámkem a sám jej bude hlídat. "Nic mi neříkej, stejně vím, nač myslíš. Vždyť Ti to kouká z očí!" Přesvědčení žárlivce je nevyvratitelné a vede k agresivitě.(28)

4. Cyklus domácího násilí
Případy domácího násilí mají většinou podobný průběh. Domácí násilí je ale specifické také tím, že samo od sebe neustane, naopak má tendenci se stupňovat. Nejmarkantnějším znakem domácího násilí je reviktimizace, tj. opakované poškozování obětí.

Ty jsou opakovaně zraňovány (ať už fyzicky, psychicky, emocionálně či sexuálně) osobou, které původně důvěřovaly natolik, že s ní navázaly pevný partnerský vztah. Domácí násilí v jakékoliv podobě má vždy silně devastující účinky na tělo i duši oběti. To co zřejmě nejvíce paralyzuje oběť domácího násilí, je těsná provázanost a často i závislost na trýzniteli.

4. 1 ,
- kritizování, nadávání, vyhrožování, křik.

4. 2 Samotný akt násilí
- fyzické napadání, sexuální zneužívání, psychický nátlak s cílem pokořit poškozeného či jej dostat tam, kam násilník chce.

4. 3 Omluvy, svalování viny na jiné
- omluvy za napadení, dárky na usmířenou, obviňování ženy, že za napadení může vlastně ona, sliby, že se nic podobného už nebude opakovat. Muži často hledají omluvu pro své chování ve vlivu alkoholu.

Ve většině případů však pachatelé nejsou alkoholici nebo osoby s problematickým vztahem k alkoholu, alkohol je zde pouze záminkou. Násilný útok by se v těchto případech udál stejně.

Tyto tři části cyklu se neustále opakují a láska, naděje a strach neustále ztěžují ukončení vztahu. Láska k partnerovi, pocit, že vztah má i své dobré stránky. Naděje, že se partner změní. Strach, že hrozby zabitím se stanou skutečností, že si vás najde, když odejdete.(41)


Modelovým cyklem může být i násilný čin, po kterém se dostaví pocit ulehčení, ale je následován pocitem lítosti a viny ze strany pachatele. V dalším období partneři o činu mlčí. Pachatel proto, že hovořit o vlastním "selhání" je mu trapné a na celou záležitost by nejraději zapomněl. Partnerka proto, že má strach z nového výbuchu násilí, kterému by byla vystavena v případě, že by partnera zmínkou o jeho "vybočení" rozčílila.

Dvojice poté nějaký čas vede tzv. normální život. V násilníkovi se ale střádají nevybité emoce, které potom najednou z malicherných příčin opět vyplují na povrch dalším násilným útokem.(10


Zdroj:Klikni !

Trestní stíhání se souhlasem poškozené

23. ledna 2009 v 21:55 | ♥Naposledy.cz♥
ho § 163 tr. řádu

(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a § 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní svobody podle § 231 odst.

1, 2, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst.

1, 2 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.



(2) Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.(50)
Je zde patrná snaha zachovat především rodinné vztahy, které jsou prioritní. Avšak oběť domácího násilí je v okamžiku, kdy se obrátí na policii, postavena před těžké rozhodnutí a to často ve stavu duševní krize.

Pokud vysloví souhlas, bojí se vrátit do společné domácnosti, neboť pachatel je často stíhán na svobodě. Vzniká tak otázka, kam má jít a kdo jí zajistí bezpečí. Pokud souhlas nedá, trestní stíhání není zahájeno a státní orgány již dále nesledují o jaké případy a jaké pachatele se jedná.

Oběť násilí se vrátí domů a nadále prožívá své utrpení za zavřenými dveřmi. Navíc jednou odepřený souhlas s trestním stíháním již nelze znovu udělit. Aplikace tohoto ustanovení se mnoha obětem násilí v rodině jeví jako alibistická a necitelná. Kdyby se totiž pachatel dopustil stejného jednání vůči osobě cizí, nikoliv v soukromí vůči příbuzným, byl by trestně stíhán a nezřídka potrestán odnětím svobody.

I takovou podobu má stále převažující přesvědčení, že psychické a fyzické týrání v rodině je záležitostí soukromou.
Z nejnovějších výzkumů totiž vyplývá, že většina postižených nechce "agresora" trestat, ale "pouze hledá pomoc".


Zdroj:Klikni !

Opuštění dítěte ,Zanedbání povinné výživy ,Týrání svěřené osoby, Ohrožování mravní výchovy mládeže ,

23. ledna 2009 v 21:54 | ♥Naposledy.cz♥
Opuštění dítěte § 212 - Kdo opustí dítě, o které má povinnost pečovat a které si samo nemůže opatřit pomoc, a vystavil jí tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví, může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až šest let. Ustanovení chrání řádnou výchovu a výživu dětí ze strany osob, které mají povinnost o ně pečovat.

Poškozeným může být jen dítě, které si samo nemůže opatřit pomoc, tedy zpravidla dítě předškolního věku. Může jít ale i o starší dítě, pokud vzhledem ke své nesamostatnosti, stejně jako vzhledem k podmínkám prostředí, kde zůstalo opuštěné, není schopno se samo vymanit z hrozícího nebezpečí.

Zanedbání povinné výživy § 213 - Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, může být potrestán odnětím svobody až na tři léta. Jedná se o povinnost, která vyplývá ze zákona o rodině.

Povinnost vyživovat nebo zaopatřovat spočívá nejen v poskytování peněžitého plnění (tzv. výživné-alimenty), ale i v povinnosti poskytovat oprávněnému stravu, ošacení, bydlení, pečovat o jeho zdraví, čistotu, vykonávat nad ním dohled a popř. opatřovat další prostředky potřebné pro všestranný rozvoj. (U neplnění výživného formou alimentů soudní praxe vyžaduje neplacení povinné částky po dobu šest měsíců.).

Týrání svěřené osoby § 215 - Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až osm let. Ustanovení chrání osoby, které vzhledem ke svému věku nebo z jiných důvodů jsou v péči nebo výchově jiných osob. Poškozeným může být nejen dítě, ale i osoba zletilá, která pro stáří, nemoc, invaliditu, mentální retardaci apod. je odkázána na péči jiných osob.

Týrání je zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti, krutosti, bezcitnosti, bezohlednosti, bolestivosti, a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Pachatelem může být jen ten, kdo vykonává ve vztahu k týrané osobě péči nebo výchovu (tedy nejen rodiče, ale i příbuzní, učitelé, vychovatelé, ošetřovatelky, trenéři, přátelé, známí rodičů, kterým je poškozený svěřen jen na určitou dobu).

§ 217 - Kdo vydá, byť i z nedbalosti, osobu mladší než osmnáct let nebezpečí zpustnutí tím, že jí umožní vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo ji svádí k zahálčivému nebo nemravnému životu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, umožní-li, byť i z nedbalosti, osobě mladší než 18 let hru na hracích přístrojích, které jsou vybaveny technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry. (49)


Výše trestu u všech uvedených trestných činů závisí na způsobeném následku a pohnutce jednání.
Na druhé straně může člen rodiny terorizovat a týrat svou rodinu, aniž by se ocitl před soudem a nemusí být nikdy ani podrobněji vyšetřován. To proto, že podle trestního řádu je vždy nutný souhlas oběti s trestním stíháním v případě, kdy je pachatel v době spáchání trestného činu jejím příbuzným v pokolení přímém nebo v poměru rodinném či obdobném, viz níže citovaný paragraf.


Zdroj:Klikni !

Ublížení na zdraví atd

23. ledna 2009 v 21:50 | ♥Naposledy.cz♥
Násilí páchané v soukromí ohrožuje nejen zdraví a život oběti, ale i vývoj dětí, které v takové rodině vyrůstají. A to už není záležitost soukromá, ale záležitost, která patří do oblasti trestně právní a do ochrany lidských práv.


2. Legislativa
Trestní zákon platný v ČR neobsahuje speciální ustanovení, které by postihovalo pachatele deliktu charakteru domácího násilí. Vzhledem k této skutečnosti - že neexistuje trestný čin, který by jako jediná skutková podstata zahrnoval veškeré formy tohoto násilí, je takovéto trestněprávní jednání posuzováno jako jednotlivé přestupky a jednotlivé trestné činy.

Příslušná ustanovení tak nacházíme zejména v sedmé a osmé hlavě zvláštní části trestního zákona o trestných činech proti životu a zdraví a o trestných činech proti svobodě a lidské důstojnosti, ale i v hlavách jiných.(45)
Pro přehlednost jsem vybral zákonná ustanovení Trestního zákoníku vztahující se k problematice domácího násilí:

Ublížení na zdraví § 221 - Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví,může být potrestán odnětím svobody až na osm let. Za "ublížení na zdraví" můžeme pokládat takový stav - onemocnění, poranění - který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje výkon obvyklé činnosti nebo má jiný vliv na obvyklý způsob života poškozeného a který zpravidla vyžaduje lékařské ošetření, i když nezanechává trvalé následky.

Jedním z důležitých kriterií při posuzování pojmu "ublížení na zdraví" je pracovní neschopnost, tedy stav, kdy postižený je dočasně vyřazen z pracovního procesu. (Soudní praxe vychází z toho, že znesnadnění obvyklého způsobu života postiženého, popř. pracovní neschopnost musí trvat nejméně sedm dní.)

Zdroj:Klikni !

Násilí 1

23. ledna 2009 v 21:47 | ♥Naposledy.cz♥
T E O R E T I C K Á Č Á S T

ÚVOD

Pracuji jako příslušník Policie České republiky se zařazením ve Službě kriminální policie a vyšetřování. V souladu s § 43 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, jsem povinen v rozsahu své působnosti, poskytnou pomoc každému, kdo se na mne obrátí s žádostí o pomoc. Tedy i osobě, která se domáhá ochrany před protiprávním jednáním jiného.

Tímto protiprávním jednáním může být i případ tzv. domácího násilí. Domácí násilí jako takové ale není definované jako trestný čin, naše zákonodárství ho prostě nezná, nepočítá s ním. Existuje ale řada trestných činů, které s domácím násilím souvisejí: ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, znásilnění, opuštění dítěte, týrání dítěte nebo svěřené osoby atd.

Násilí spáchané v rodině může být kvalifikováno jako trestný čin pouze pokud je postižená osoba minimálně v sedmidenní pracovní neschopnosti. Stíhat pachatele je navíc možné jen v případě, že s tímto stíháním postižená osoba souhlasí - což bývá často problém. Pokud musí oběť žít s pachatelem ve společné domácnosti, obvykle si moc dobře rozmyslí, jestli ho nechá soudně stíhat, nebo jestli svoje obvinění stáhne. A tak se opět zavřou za domácím násilím dveře a pachatel nejenom že zůstane nepotrestán, ale dál pokračuje v týrání.


Jako policista však málokdy mohu případům domácího násilí předcházet a preventivně ovlivňovat chování a jednání osob či preventivně působit k zabránění vzniku případů domácího násilí. K provedení služebního úkonu nebo zákroku mohu přistoupit až v okamžiku, kdy buďto k samotné události již došlo, nebo tehdy, jde-li o takové projevy, jako vyhrožování usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou, což může vzbudit důvodnou obavu, že k takovému jednání skutečně dojde.

Zejména tyto projevy pak lze posuzovat jako podezření ze spáchání trestného činu dle § 197a trestního zákona. Důležité ale je, abych se o případu domácího násilí dověděl. Převážně by se tak mělo stát přímým oznámením o dané skutečnosti postiženou osobou nebo jinou osobou, která byla takovému případu přítomna nebo se o něm přímo sama dověděla.


Vzhledem k přetrvávajícím mýtům a falešným představám lidí z okolí rodin, kde k násilí dochází, nelze předpokládat, že tito lidé domácí násilí oznámí. Z praxe mám zkušenost, že tito lidé sami před sebou svůj laxní přístup k páchanému násilí ospravedlňují slovy "jedná se pouze o věc rodiny; do toho se nemohu míchat; nakonec budu ten špatný já; každý vychovává děti po svém; kdyby to manželce doopravdy vadilo, tak by přeci odešla apod.

". Na druhé straně lze jen výjimečně předpokládat, že se policisté o případech domácího násilí dovědí vlastním zjištěním nebo na základě vlastního šetření, bez potřebné součinnosti se zainteresovanými osobami.


Ve většině případů tak trestní oznámení podávají poškozené osoby až v okamžiku, kdy již déle nemohou snášet dlouhodobý fyzický či psychický teror, případně již dojde k újmě na zdraví, anebo útok proti jejich osobě nabyl takových rozměrů, že u nich vyvolá obavu o své zdraví či život. V případě týraných dětí toto většinou vyplyne na povrch až po návštěvě lékaře, ať už z důvodu nemoci nebo přímo jako následek útoku.

Všeobecně zřejmě platí, že týraná oběť vyhledává pomoc až ve skutečně krizových situacích, ve kterých se cítí ohrožena na životě. Domácí násilí je nutné považovat za velmi vážný problém a jeho výskyt za alarmující natolik, že je vhodné hledat účinné strategie řešení pro oběti i pachatele domácího násilí.


Tento stav mne vedl k tomu, abych se problematikou domácího násilí blíže seznámil a zabýval. Zajímalo mne, co si lidé o násilí v rodině myslí, co o něm ví. Zda se s ním ve své rodině setkali a jak jej řešili. Zda vůbec vědí, že jsou vystaveni ve své rodině jednání, které již překročilo pomyslnou mez, a dá se již za násilí považovat, a zda vědí kde mohou hledat kvalifikovanou pomoc.

Vzhledem k těmto skutečnostem jsem si "Domácí násilí" vybral jako téma této diplomové práce. Pro tuto práci jsem si vytýčil úkol, zjistit strukturu násilného chování v rodinách na okrese Tábor v průběhu roku 2002. Současně bych chtěl zjistit, jaké povědomí mají občané o domácím násilí, zda se s ním setkali a byli nuceni jej řešit.


I. VÝKLAD

1. Současný stav
V České republice v současné době neexistuje přesná definice domácího násilí. Psychologové rozumí pod tímto pojmem násilí mezi partnery, které se odehrává v soukromí, je opakované a má stoupající tendenci. Jako domácí násilí však můžeme chápat veškeré násilí, které probíhá za zamčenými zdmi domova.

Týká se jak násilí mezi partnery, manželi, tak i násilí vůči starým lidem, dětem, zdravotně postiženým. Pod pojmem domácí násilí můžeme zařadit také násilí dětí na rodičích. V tomto případě se jedná zejména o rodiny neúplné, pouze s jedním rodičem, např. když dítě zůstává samo s matkou, může převzít roli jakéhosi pseudopartnera. Zároveň se však může proměnit v tyrana, který rozhoduje o veškerém dění v rodině.

Informovanost české veřejnosti o problému domácího násilí není dostatečná. Většina lidí sice o pojmu "domácí násilí" již slyšela, ale méně již lidé vědí, co si pod tímto pojmem představit. Ještě horší je poučenost o tom, jak se vůči domácímu násilí zachovat. Poučenost o tom, jak se tváří v tvář domácímu násilí zachovat je přitom jedním z důležitých faktorů, které zvyšují ochotu poskytnout obětem násilí účinnou pomoc. Lidé, kteří vědí jak se k násilí chovat, projevují zároveň větší snahu proti němu také zasáhnout.

(9) Značná část společnosti totiž stále vnímá násilí uvnitř rodin spíše jako privátní věc, ve které se člověk může jen stěží zorientovat, a proto učiní lépe, když se nebude vůbec vměšovat. K pesimismu pravděpodobně přispívá i skutečnost, že domácí násilí je u nás zatím jako problém podceňováno, teprve v poslední době se o něm začíná veřejně hovořit, a tudíž týrané oběti často neví, zda chování partnera je vůbec morálně či právně neakceptovatelné a zda se vůbec na domácí násilí vztahují nějaké sankce. Z pohledu oběti to pak znamená, že je odkázána sama na sebe a není pro ni snadné najít místo pomoci.(27)


1. 1 Výskyt domácího násilí v ČR
Podle celkové evidence klientů a statistických údajů z poraden Občanského sdružení pro pomoc obětem trestných činů - Bílého kruhu bezpečí, je nutno považovat násilí v partnerských vztazích za spíše častý jev v České republice. Z celkového počtu klientů BKB v roce 1999 tvořily oběti domácího násilí 36% a v roce 2000 to bylo 38%. Při posledním průzkumu v roce 2001 se již s domácím násilím setkalo 42% respondentů. Toto číslo je samozřejmě pouze orientačním vodítkem pro odhad, aproximaci skutečného výskytu domácího násilí v českých rodinách.

Ale i tak je z uvedených čísel zřejmý každoroční nárůst výskytu domácí násilí. I další výzkumy v České republice potvrdily, že s domácím násilím, tedy stupňujícími se fyzickými, psychickými a sexuálními útoky mezi manželi nebo partnery, se potýká každá desátá česká rodina. Na tomto je zarážející i skutečnost, že v osmi případech z deseti, násilí mezi manžely přihlížejí jejich děti.(51)


Domácí násilí je nejrozšířenější formou násilí vůbec. Vyskytuje se v rodinách všech příjmových kategorií. Nemá na ně vliv vzdělání, náboženská orientace, věk ani sociální původ. Zahrnuje všechny formy fyzického, sexuálního a psychického násilí ve všech typech intimních vztahů. Nejčastěji se násilí dopouštějí muži na svých partnerkách. Ženy jsou oběťmi domácího násilí v 95 procentech. Objevuje se ale i ve formě násilí žen na mužích, ve vztahu dvou osob stejného pohlaví či mezi generacemi. Jeho charakteristickými znaky jsou opakování, dlouhodobost a téměř každodenní přítomnost

Zdroj:Klikni !


Kriminalita

15. ledna 2009 v 11:44 | ♥Naposledy.cz♥
Kriminalita



- ozn. Trestné chování vyjádřené souhrnem TČ spáchaných v určité společnosti za určité časové období
- pojem je vymezen platným trestním právem
- mnohá dokumentace
- dva aspekty - osobnostní rysy pachatele
nežádoucí vlivy společnosti




Příčiny (hlediska) : a) biogenní - význam biogenních faktorů (př. genetická dispozice)
b) psychogenní - konflikt osobnosti a okolí, deformace hodnot
c) sociální - souvisí se spol. vztahy, jejich změnami, životními podmínkami



Kriminalita - zjevná x latentní
nové formy - terorismus, organizovaný zločin, počítačová kriminalita



Homosexualita - náklonnost vůči osobám stejného pohlaví , lesbismus
někde je povolena i úředně

 
 

Reklama