STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Invalidní důchody

Informace pro stávajícího důchodce

15. dubna 2014 v 15:26 | Admin

Životní situace

Dotazy

Exekuce

zdroj:http://www.cssz.cz

Informace pro osoby se zdravotním postižením

15. dubna 2014 v 15:25 | Admin

Dotazy

zdroj:http://www.cssz.cz

Základní informace - Invalidní důchod

15. dubna 2014 v 15:23 | Admin
Invalidní důchod je dávka důchodového pojištění podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, tedy dávka, která souvisí s pojmem invalidita a na kterou má nárok pojištěnec při splnění podmínek stanovených zákonem.
Od 1. 1. 2010 dochází k novému vymezení invalidity spočívající v zavedení tří stupňů invalidity namísto invalidity plné a invalidity částečné. V souvislosti s touto změnou dochází zároveň k nahrazení dvou dávek (plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu) dávkou jedinou (invalidním důchodem prvního až třetího stupně), jehož výše se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se zároveň k 1. 1. 2010 transformují do invalidního důchodu prvního až třetího stupně.
Podle zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, přičemž pokud jeho pracovní schopnost poklesla:
  • o 35 % až o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
  • o 50 % až o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
  • o 70 % a více, jedná se o invaliditu třetího stupně.
Výše invalidního důchodu
Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry.
Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.
Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí:
  • u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně - 0,5 %,
  • u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně - 0,75 %,
  • u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně - 1,5 %.
Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity.
Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.
Dosud se tato doba hodnotila jako doba pojištění v celém rozsahu. Nově jsou pravidla zápočtu dopočtené doby přísnější - hodnotí se (až na výjimky) jen v takovém poměru, v jakém je součet dnů české doby pojištění získaných v období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod vůči celkovému počtu dnů v tomto období.
Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2012:
Muž narozený 18. 5. 1953 požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku invalidity, tj. od 7. 1. 2012. Od tohoto data mu byl přiznán invalidní důchod z důvodu invalidity třetího stupně. Před vznikem invalidity získal 33 let a 234 dnů pojištění.
Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození.
Důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1953 je 62 let, dopočtená doba žadatele je tedy od 7. 1.2012 do 17. 5. 2015, tj. 1227 dnů. Celková doba pojištění v tomto případě tedy činí 37 let.
Osobní vyměřovací základ za rozhodné období, tj. za období od roku 1986 do roku 2011, činí 28 600 Kč.
Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se stanoví takto:
  • částka 11 061 Kč náleží v plné výši,
  • k této částce se přičte 28 % rozdílu mezi částkou 28 600 Kč a částkou 11 061 Kč, tedy 28 % z částky 17 539 Kč, což je 4 911 Kč.
Výpočtový základ činí celkem 15 972 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn., že za 37 let pojištění činí procentní výměra 55,5 % výpočtového základu, tj. 8 865 Kč.
Spolu se základní výměrou, která činí 2 270 Kč, náleží tomuto muži invalidní důchod ve výši 11 135 Kč měsíčně.

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Žádost o invalidní důchod může podat:
  • oprávněná osoba,
  • zákonný zástupce občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena.
Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek:
  • nedosáhl ještě 65 let,
  • stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně,
  • získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  • nesplnil podmínky na řádný starobní důchod,
  • nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod.
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku:
  • do 20 let méně než jeden rok,
  • od 20 let do 22 let jeden rok,
  • od 22 let do 24 let dva roky,
  • od 24 let do 26 let tři roky,
  • od 26 let do 28 let čtyři roky,
  • nad 28 let pět roků.
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem invalidity.
Nově od 1. 1. 2010 platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků.
Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká dnem, pokud jeho poživatel dosáhl věku 65 let. Tímto dnem vzniká tomuto poživateli důchodu nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona o důchodovém pojištění.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Podejte písemnou žádost o invalidní důchod.

Na které instituci životní situaci řešit

Žádosti o důchod sepisují okresní správy sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražská správa sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ"), příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby.

Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

K poskytnutí odborné pomoci a k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti je příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ. Vlastní rozhodování o invalidním důchodu potom přísluší České správě sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ").
Pokud jde o příslušníky ozbrojených sborů, jsou k posouzení zdravotního stavu a k rozhodování o důchodu příslušné orgány Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, příp. Ministerstva spravedlnosti.

Jaké doklady je nutné mít s sebou

Na úřadě předložte:
  • občanský průkaz (u cizinců doklad prokazující jejich totožnost),
  • doklady o studiu, event. učení (i neukončeném),
  • doklady prokazující doby zaměstnání, popřípadě doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; nejsou-li k dispozici žádné doklady, uvedou se údaje o dobách zaměstnání,
  • doklady o výkonu vojenské služby (civilní služby),
  • rodné listy dětí (pokud žadatel/ka požaduje zápočet péče o děti).

Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Žádost o invalidní důchod musíte podat na originálním tiskopisu.
Tiskopisy České správy sociálního zabezpečení jsou k dispozici na OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

V rámci řízení o invalidní důchod se žádné správní poplatky nehradí.
Rovněž případné ověření pravosti listinných dokumentů (pořízených opisů podle originálu) předkládaných spolu se žádostí o důchod, provádí bezplatně příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Rozhodnutí o přiznání dávky je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.
Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.

Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Kromě sepsání žádosti o důchod, jejího vybavení potřebnými doklady a ověření podpisem, se požaduje podrobit se nezbytnému vyšetření zdravotního stavu.
Ve výjimečných případech může být žadatel vyzván k součinnosti při šetření neprokázaných dob pojištění.

Elektronická služba, kterou lze využít

Podle kterého právního předpisu se postupuje

Jaké jsou související předpisy

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ/Ministerstva obrany/Ministerstva vnitra/ Ministerstva spravedlnosti) ve věcech důchodového pojištění lze od 1. 1. 2010 jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje (ČSSZ/ Ministerstvo obrany/ Ministerstvo vnitra/ Ministerstvo spravedlnosti).
Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u ČSSZ nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením (jako za účinnosti dosavadní právní úpravy), ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.
Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Pokud se nepodrobíte vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, ačkoli jste k tomu byli vyzváni orgánem sociálního zabezpečení, může vám být výplata dávky z důchodového pojištění zastavena, pokud jste byli ve výzvě na tento následek upozorněni.
Dále jste povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti předložit lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
I v případě nesplnění této povinnosti vám může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, pokud jste byli ve výzvě na tento následek upozorněni.

Nejčastější dotazy

Občan dle výroku posudkového lékaře má třicetiprocentní ztrátu pracovní schopnosti, přesto mu byla žádost o invalidní důchod zamítnuta, ačkoli by mu podle jeho názoru měl náležet důchod ve výši 30 % jeho příjmu ze zaměstnání. Z jakého důvodu mu tedy důchod ve výši odpovídající ztrátě jeho výdělkových možností nebyl přiznán?
Při zamítnutí žádosti občana postupoval orgán důchodového pojištění v souladu se zákonem o důchodovém pojištění. Podmínky nároku na invalidní důchod a jeho výši upravují ust. § 38 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Jednou z podmínek nároku na invalidní důchod je existence invalidity. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže tedy pracovní schopnost občana klesla pouze o 30 %, pak tento stav nezakládá invaliditu, kterou je vznik nároku na invalidní důchod zákonem podmiňován. Už vůbec pak nelze vázat výši dávky na procentní ztrátu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Nelze proto dovozovat, že při 30% ztrátě schopnosti soustavné výdělečné činnosti náleží invalidní důchod ve výši 30 % dosahovaného příjmu.
Je mi 66 let a byl jsem poživatelem plného invalidního důchodu. V prosinci 2009 mi přišlo z České správy sociálního zabezpečení oznámení, že se dnem 1. 1. 2010 můj plný invalidní důchod mění v důchod starobní. Jak tomu mám rozumět?
Jednou z nových podmínek pro přiznání nároku na invalidní důchod je věk nižší než 65 let. Podle přechodného ustanovení zákona č. 306/2008 Sb. (změna zákona o důchodovém pojištění), pokud dosáhl poživatel plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu věku 65 let před 1. 1. 2010, zaniká nárok na tento důchod dnem 1. 1. 2010 a tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké mu náležel dosavadní důchod. Plátce důchodu, v tomto případě ČSSZ, byla povinna zaslat pojištěnci nejpozději do 31. 1. 2010 oznámení o zániku nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a o vzniku nároku na starobní důchod a jeho výši.
V žádném případě se nejedná o rozhodnutí ČSSZ bez právního podkladu. Podmínka 65 let věku je podmínkou obecnou ve vztahu ke všem pojištěncům, nikoliv jedinečnou ve vztahu k pojištěnci jako konkrétní osobě.
Dále je třeba zdůraznit, že starobní důchod bude pojištěnec pobírat ve stejné výši, v jaké pobíral plný invalidní důchod, přičemž nic nebrání tomu, aby si pojištěnec požádal o přiznání řádného starobního důchodu podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Nadto v souladu s § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, může být kdykoli posouzen pojištěncův zdravotní stav pro účely poskytnutí dávek a mimořádných výhod v rámci jiných systémů sociálního zabezpečení (např. příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách apod.).
Jak mám postupovat v případě, jsem-li poživatelem invalidního důchodu a blíží se mi datum odchodu do starobního důchodu?
Poživatel invalidního důchodu, který splní podmínky nároku na starobní důchod, může požádat o přiznání starobního důchodu nebo si ponechat nadále invalidní důchod.
Rozhodne-li se pro starobní důchod, lze žádost uplatnit nejdříve 4 měsíce před požadovaným dnem přiznání. Žádost s ním sepíše OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušná dle místa jeho trvalého bydliště.
Postup při sepisování žádosti o důchod a doklady, které je třeba OSSZ/PSSZ/MSSZ předložit, je uveden zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/podani-zadosti-o-duchod.htm
Není třeba předkládat ty dokumenty, které již byly přijaty do evidence ČSSZ dříve v souvislosti s žádostí osoby o invalidní důchod.
Podle § 58 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší.
Toto ustanovení řeší ve prospěch žadatele zpravidla situaci, ve které se po provedení výpočtu ukáže, že dosud pobíraný invalidní důchod je vyšší než by byl požadovaný starobní. V takovém případě se ponechá výplata vyššího invalidního důchodu a starobní důchod se nepřizná.

Další informace

Můžete se obrátit na:

Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

Související životní situace a návody, jak je řešit

Jak se posuzuje nárok na invalidní důchod

15. dubna 2014 v 15:21 | Admin

Jak se posuzuje nárok na invalidní důchod

Od 1. ledna 2010 při posuzování invalidity hodnotí pokles pracovní schopnosti v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (DNZS). Pokud je příčinou DNZS více zdravotních postižení, pak se za rozhodující příčinu DNZS považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
Při navyšování nebo snižování procentní míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující:
přítomnost více příčin DNZS,
  1. dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti,
  2. schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti,
  3. schopnost rekvalifi kace,
  4. příznivá stabilizace DNZS nebo
  5. adaptace pojištěnce na své zdravotní postižení.
  6. zdroj:http://www.mesec.cz

Jak požádat o invalidní důchod

15. dubna 2014 v 15:20 | Admin

Jak požádat o invalidní důchod

Žádost o invalidní důchod lze sepsat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou spadá trvalé bydliště žadatele. (V Praze se obrátíte na Pražskou správu sociálního zabezpečení (PSSZ) a v Brně na Městskou správu sociálního zabezpečení (MSSZ).) Ta poté žádost postoupí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která rozhodne, zda bude důchod přiznán či nikoliv.
Při podávání žádosti o invalidní důchod je podle ČSSZ třeba předložit tyto dokumenty:
  • občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
  • doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
  • muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby,
  • ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí,
  • potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání),
  • potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996,
  • pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis "Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet",
  • doklady prokazující zaměstnání v cizině,
  • chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost - potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.,
  • evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání - předkládá je zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.
  • zdroj:http://www.mesec.cz

Jaká je výše důchodu

15. dubna 2014 v 15:19 | Admin
nvalidní důchod se skládá ze dvou složek - základní výměry a procentní výměry. Výše základní výměry důchodu pro rok 2013 činí 2330 Kč měsíčně. K této částce se pak přičítá procentní výměra:
  • 1,5 procenta % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity třetího stupně,
  • 0,75 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity druhého stupně,
  • 0,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity prvního stupně
Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba (doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku) a tzv. náhradní doba pojištění, stejně jako u starobních důchodů.
U osob mladších 28 let činí v určitých případech minimální výše procentní výměry invalidního důchodu 45 % výpočtového základu, přičemž za osobní vyměřovací základ se považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem. Tyto osoby ale musí zároveň splnit jednu z následujících podmínek - ještě před jejich 18 narozeninami je jim přiznán invalidní důchod, nebo je období od jejich 18 let do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění, případně doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší než jeden rok.
Na stejnou minimální výši procentní výměry (45 %) má nárok i osoba, která ke dni vzniku nároku na tento důchod získala bez přihlédnutí k náhradním dobám pojištění alespoň 15 roků pojištění.
Důchod je vyplácen v hotovosti prostřednictvím České pošty, nebo pokud o to příjemce požádá, bezhotovostně na jeho účet u bankovního ústavu.
zdroj:http://www.mesec.cz

Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže se stal:

15. dubna 2014 v 15:18 | Admin

Kdo má nárok na invalidní důchod

Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže se stal:
  • invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, nebo
  • invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Invalidním je občan tehdy, jestliže jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla vzhledem k jeho dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nejméně o 35 % nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Ke stažení

zdroj:http://www.mesec.cz

Invalidní důchod náleží občanům, kteří jsou invalidní a získali potřebnou dobu pojištění, nebo se stali invalidními po pracovním úrazu.

15. dubna 2014 v 15:17 | Admin

Tři stupně invalidního důchodu

Od 1. ledna 2010 existují tři stupně invalidity a invalidní důchod ve třech dávkových pásmech.
  1. Invalidita 1. stupně se týká pojištěnců, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce však o 49 %.
  2. Invalidita 2. stupně znamená pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %.
  3. Invalidita 3. stupně se týká těch pojištěnců, kterým poklesla pracovní schopnost nejméně o 70 %.
Po dosažení 65 let věku dojte k automatické transformaci invalidního důchodu na důchod starobní.
U invalidních důchodů se stejně jako u starobních penzí započítávají náhradní doby pojištění a navíc také tzv. dopočtená doba, kterou tvoří období od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.
zdroj:http://www.mesec.cz

Jak postupovat v případě, když pobírám invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně a můj zdravotní stav se zhoršil?

15. dubna 2014 v 15:15 | Admin
Jste-li přesvědčen, že v průběhu času došlo ke zhoršení Vašeho zdravotního stavu, máte možnost dostavit se na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušnou podle místa vašeho trvalého pobytu a podat žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V této souvislosti je však vhodné zmínit, že subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu bývá někdy odlišné od objektivního hodnocení posudkového lékaře.

Bude-li v rámci posouzení vašeho zdravotního stavu konstatováno jeho zlepšení na nižší stupeň invalidity, popř. úplný zánik invalidity, bude Vám invalidní důchod v rozporu s Vaší žádostí z moci úřední snížen, resp. odňat.



Sirotčí důchod

15. dubna 2014 v 15:03 | Admin

Sirotčí důchod

Pro vznik nároku na sirotčí důchod musí být splněno několik podmínek. Za prvé, aby dítě mělo nárok na sirotčí důchod, musí se jednat o nezaopatřené dítě dle odst. 3 a 4 § 20 zákona č. 155/1995 Sb. Za nezaopatřené dítě se někdy považuje i dítě až do 26 let (například pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání - např. studuje na vysoké škole). Další podmínkou je, že tomuto dítěti zemřel rodič, osvojitel nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů (a dítě bylo na této osobě odkázáno výživou).

Nárok na sirotčí důchod ale nevzniká po pěstounovi. Pokud dítěti zemřou oba rodiče, má nárok na sirotčí důchod po každém z nich. Další podmínkou pro přiznání sirotčího důchodu je potom to, že zemřelý rodič (osvojitel nebo osoba, která převzala dítě do péče) pobíral starobní nebo invalidní důchod. A pokud zemřelý rodič žádný důchod nepobíral, je nutné pro vznik nároku dítěte, aby zemřelý rodič splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod. Není tedy nutné, aby rodič tyto důchody pobíral, stačí, že pokud by o ně požádal, měl by na ně nárok - o tom za jakých podmínek je na starobní nebo invalidní důchod nárok, je pojednáno již výše.

Sirotčí důchod se skládá ze dvou složek - základní výměry a procentní výměry. Výše základní výměry důchodu činí 2 170,- Kč měsíčně. K této částce se pak přičítá procentní výměra, která u sirotčího důchodu dosahuje 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

U oboustranně osiřelého dítěte se důchod skládá ze základní výměry 2 170,- Kč a procentní výměry ve výši 40 % procentní výměry z důchodu otce i matky. Základní výměra tedy náleží pouze jednou, zatímco procentní výměra se počítá po každém ze zemřelých rodičů.
Žádost o sirotčí důchod lze sepsat na okresní správě sociálního zabezpečení příslušná podle bydliště žadatele.
zdroj:http://www.clovekvpravu.cz

Vdovský (vdovecký) důchod

15. dubna 2014 v 15:02 | Admin

Vdovský (vdovecký) důchod

Vdovským důchodem se částečně nahrazuje příjem zemřelého "živitele". Vdova tak může po úmrtí manžela požádat o tento důchod. Má na něj nárok v případě, že zemřelý manžel pobíral starobní nebo invalidní důchod. Dále na něj má nárok, pokud zemřelý manžel splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění na invalidní důchod) nebo podmínky nároku na starobní důchod.

Takže manžel tyto důchody nepobíral, ale pokud by o ně požádal, měl by na ně nárok - o tom, za jakých podmínek je na starobní nebo invalidní důchod nárok, je pojednáno již výše. Na vdovský důchod má také nárok v případě, kdy by manžel zemřel následkem pracovního úrazu (tedy v tomto případě by manžel ani nemusel mít nárok na pobírání starobního či invalidního důchodu).

Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Ovšem při splnění určitých podmínek má vdova na tento důchod nárok i po uplynutí tohoto jednoho roku - odst. 2 § 50 zákona č. 155/1995 Sb. Je to například za situace, kdy pečuje o nezaopatřené dítě. Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství a také právní mocí rozhodnutí soudu, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela.

Výše vdovského důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra je v současnosti 2 170 Kč,- a procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu ve třetím stupni, na který měla nárok zemřelá osoba v době smrti.
Žádost o vdovský důchod sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu.

Ačkoliv se v této kapitole mluví stále o "vdovském" důchodu, vše, co je zde napsáno, platí i pro důchod vdovecký.
zdroj:http://www.clovekvpravu.cz

Řízení o přiznání invalidního důchodu

15. dubna 2014 v 15:00 | Admin

Řízení o přiznání invalidního důchodu

Řízení se zahajuje na žádost, která se podává místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Tuto žádost podává pojištěnec, který se po poradě se svým ošetřujícím lékařem domnívá, že jeho zdravotní stav odpovídá invaliditě. Invalidita bude potom posouzena lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu nelze podat ani odvolání ani jiný opravný prostředek. Je třeba počkat na rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti a teprve potom je možné toto rozhodnutí napadnout (v tomto rozhodnutí bude i poučení o možnostech podání opravného prostředku).
zdroj:http://www.clovekvpravu.cz

Výše základní výměry invalidního důchodu ve všech třech stupních

15. dubna 2014 v 14:59 | Admin

Výměra invalidního důchodu

Výše základní výměry invalidního důchodu ve všech třech stupních činí 2170 Kč měsíčně. K tomuto je třeba připočítat výměru procentní, jež je od stupně invalidity odvislá a je stanovena přímo zákonem. Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:

1) 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,

2) 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,

3) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně
zdroj:http://www.clovekvpravu.cz

Podmínky nároku na invalidní důchod

15. dubna 2014 v 14:58 | Admin

Podmínky nároku na invalidní důchod

Pro získání invalidního důchodu musí být splněno několik podmínek. Za prvé, pojištěnec musí být uznán invalidním lékařem okresní správy sociálního zabezpečení.

Ten při posuzování vychází zejména z nálezu ošetřujícího lékaře (tedy toho lékaře, u kterého se nemocný léčí) a z výsledku vlastního vyšetření. Za invalidního je potom pokládán ten pojištěnec, u kterého z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti minimálně o 35 % nebo který je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu: a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

Za druhé musí pojištěnec splnit potřebnou dobu pojištění. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku
do 20 let - méně než jeden rok
20 - 22 let - jeden rok
22 - 24 - dva roky
24 - 26 - tři roky
26 - 28 - čtyři roky
nad 28 let - pět roků

Tato doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity a u pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Nově je stanoveno, že pro osoby, u nichž invalidita nastala po 38. roku je rozhodná doba 20 let před vznikem invalidity a potřebná doba pojištění činí 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.

Příklad č. 1: 40-letá osoba se stane invalidní, přičemž dobu pojištění má splněnou pro období od 18 do 31 let. Podle předpisů platných do konce roku 2009 by nárok na invalidní důchod neměla, protože nemá splněnou podmínku 5 let pojištění v období posledních 10 let, nová úprava však již přiznání důchodu umožňuje, neboť v období posledních 20 let je 11 let doby pojištění.

Příklad č. 2: 40-letá osoba se stane invalidní, přičemž dobu pojištění má splněnou pro období od 32 do 38 let. Podle předpisů platných do konce roku 2009 by nárok na invalidní důchod měla, protože má splněnou podmínku 5 let pojištění v období posledních 10 let, nová úprava však již přiznání důchodu neumožňuje, neboť v období posledních 20 let je jen 6 let doby pojištění a podle zákona je potřeba aspoň 10 let pojištění.

Dobu pojištění ovšem nemusí splňovat ten pojištěnec, který se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu. V tom případě postačí pro uznání invalidity pouze skutečnost, že invalidita vznikla v důsledku pracovního úrazu.
zdroj:http://www.clovekvpravu.cz
 
 

Reklama