STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU

Nikdy se nevzdávej, s láskou Vaše adminka.

*Hospitalizace

Nedobrovolná hospitalizace - MUDr. Ladislav Polách

18. února 2014 v 16:41 | ADMIN webu
Zákon jasně vymezuje, kdy je možné klienta hospitalizovat nedobrovolně. Z hlediska psychiatrie se jedná většinou o stav, kdy "pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak". Další možností je pak soudem nařízené ochranné ústavní léčení, které je také nedobrovolné.
Nedobrovolná hospitalizace představuje omezení na svobodě, a proto je nutné tuto skutečnost nahlásit soudu. Toto nahlášení je nutné zajistit do 24 hodin od přijetí a děje se většinou odfaxováním vyjádření přijímacího lékaře na místní soud. Soud na podkladě tohoto hlášení zahájí tzv. detenční řízení neboli řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče a držení v ústavu zdravotnické péče, v rámci kterého je klientovi přidělen právní zástupce. Klient sám si může vybrat jiného právního zástupce, pokud s určeným zástupcem nesouhlasí.
Soud musí v rámci detenčního řízení do 7 dnů rozhodnout, zda shledal za splněný některý ze zákonných důvodů nedobrovolné hospitalizace. Zmíněnému shledání většinou předchází kontakt pracovníka soudu s klientem, od něhož získá informace týkající se nedobrovolného přijetí a jemuž vysvětlí jeho situaci a poučí jej také o jeho právech. Jedním z práv je i právo na vlastního právního zástupce, což však nemusí být nutně osoba s právním vzděláním. Dále pracovník soudu vyslechne ošetřujícího lékaře, aby zjistil okolnosti přijetí.
Pokud je dle ošetřujícího lékaře stav klienta i nadále závažný a neumožňuje mu komunikovat s pracovníkem soudu, ustanoví mu soud zástupce (opatrovníka) z řad advokátů. Stejně postupuje soud i v případě klientů, kteří si během kontaktu s pracovníkem soudu zástupce nezvolili.
Pokud soud rozhodně, že nedobrovolná hospitalizace nebyla v souladu se zákonem, pak je zařízení povinno klienta okamžitě zdobrovolnit.
Rozhodnutí doručuje soud buď zástupci, kterého si klient určil, nebo advokátu - opatrovníkovi. Ode dne doručení rozhodnutí jedné z těchto osob, běží 15ti denní lhůta pro podání odvolání (podání odvolání nezpůsobuje, že by léčebna musela klienta okamžitě propustit, klient zůstává v nemocnici i nadále, dokud jej lékaři nepropustí sami z důvodu zlepšení zdravotního stavu).
Pokud ošetřující lékař nazná, že stav klienta umožňuje propuštění, pak pacienta propustí bez ohledu na to, že soud předtím rozhodl o přípustnosti držení.
Po rozhodnutí soudu následuje řízení o vyslovení přípustnosti dalšího držení v léčebně. Soud nařídí jednání, vyslechne klienta, jeho zástupce, ošetřujícího lékaře a ustanoví soudního znalce (psychiatra), který klienta nestranně vyšetří. V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti nedobrovolné hospitalizace, soud rozhodne, zda je další držení přípustné a na jakou dobu. V léčebně bude klient držen po dobu, která bude nezbytná pro zlepšení jeho zdravotního stavu, maximálně jeden rok. Bude-li i po roce třeba další hospitalizace, musí soud na základě nového znaleckého posouzení znovu rozhodnout o jejím prodloužení.
Během těchto procedur a lhůt může ošetřující lékař kdykoliv rozhodnout na základě stavu klienta o jeho zdobrovolnění - potom se celé řízení zastavuje.
Stejně tak je možné přijat klienta dobrovolně a během hospitalizace, pokud dojde ke zhoršení stavu, jej znedobrovolnit. Řízení, které následuje, je naprosto shodné jako výše popsané, jen s tím rozdílem, že je zahájeno ne od data přijetí do léčebny, ale právě od data znedobrovolnění.
zdroj:www.upsychiatra.cz

Dobrovolná hospitalizace

18. února 2014 v 16:40 | ADMIN webu
Dobrovolná hospitalizace
Představuje většinu přijetí do psychiatrických zařízení. Klient při ní podepisujeinformovaný souhlas s léčbou. Je to zákonný požadavek, který musí být splněn a představuje vyjádření pacienta, že souhlasí s poskytnutou léčbou a že svůj souhlas může kdykoliv odvolat a léčbu ukončit.
zdroj:www.upsychiatra.cz

Nedobrovolná hospitalizace na psychiatrii

18. února 2014 v 16:39 | ADMIN webu
Přijetí do psychiatrické léčebny nebo do jiného lůžkového zařízení může být dobrovolné nebo nedobrovolné. Otázka dobrovolnosti je spjata zejména s psychiatrickými zařízeními, není však jejich výsadou - stejně tak se může jednat o nedobrovolnou léčbu v případě infekční nemoci na specializovaném oddělení nemocnice.
Psychiatrie má však jednu podstatnou odlišnost, a tou je fakt, že klienti s psychickou poruchou na ni nemusí mít náhled, a proto si potřebu nedobrovolné hospitalizace nemusí uvědomovat. Z tohoto důvodu je psychiatrickým zařízením věnována zvýšená pozornost.
zdroj:www.upsychiatra.cz

Přijetí k hospitalizaci

18. února 2014 v 16:38 | ADMIN webu
Hospitalizace v lůžkovém zařízení může být dobrovolná nebo nedobrovolná. Více o dobrovolnosti vstupu se dočtete vespeciálním příspěvku. Popisované okolnosti platí zejm. pro psychiatrické léčebny, rámcově však platí i pro psychiatrická oddělení nemocnic, i když zde mohou být samozřejmě rozdíly.
Klient se do léčebny může dostat několika způsoby. Ideální případ je, když je už před přijetím v péči ambulantního psychiatra, který usoudí, že lůžkové zařízení poskytuje větší možnosti a svému klientovi tak vypíše doporučení do léčebny - tzv. parere.
Další možností je, že klient přijde sám bez doporučení - zde je riziko, že přijímací lékař léčebny jej odmítne a spíše doporučí ambulantní péči - ovšem to se nestává často.
Přijetí k hospitalizaci se může konat i proti vůli klienta, a to například cestou RZP, někdy i v doprovodu policie - týká se např. schizofrenie spojené s neklidem nebo intoxikací návykovou látkou, kdy je klient nebezpečný sobě nebo svému okolí.
První příjmové vyšetření, během kterého je i stanovena rámcová diagnóza, se koná většinou na centrálním příjmu léčebny, odkud je pak klient odeslán na konkrétní oddělení. Centrálním příjem většinou funguje 24 hodin denně, během noci je zajištěn službukonajícím lékařem.
Během příjmu tedy lékař provede stručné vyšetření klienta, zváží, zda je jeho pobyt indikován a pokud má podezření (zejména u osob staršího věku) na podíl somatických nemocí na psychickém stavu, doporučí před přijetím do léčebny ještě interní nebo neurologické nebo i jiné odborné vyšetření - léčebna totiž většinou nedisponuje dostatečným vybavením. Lékař také rozhoduje o tom, zda je klient přijat dobrovolně nebo nedobrovolně.
Poté je klient odeslán na oddělení - které může být otevřené nebo uzavřené, záleží právě na okolnostech přijetí. Tady se jej ujme personál oddělení - většinou sestry, které klienta seznámí s během oddělení a nechají si od něj podepsat potřebné dokumenty - např. o tom, že klienta informovaly o jeho právech a povinnostech - a provedou své základní vyšetření, které může zahrnovat i otázky stran požadavků klienta na stravu, alergie apod.
Jakmile se klient na oddělení "zabydlí", je vyšetřen lékařem oddělení. Vyšetření zahrnuje zjištění okolností přijetí, aktuální potíže (psychické i tělesné) a také odebrání anamnézy - tedy dotazování se na život klienta před přijetím do léčebny - informace o rodině, o osobním životě, o nemocích, o vzdělání, o sociální situaci, o zaměstnání, o závislostech, předcházející léčbě apod. Pokud se klient již léčí v psychiatrické ambulanci, pak je vhodné, aby měl u sebe seznam léků, které bere - pokud tento seznam není již součástí doporučení k přijetí od ambulantního psychiatra. Proto je vhodné, pokud je léčba klientem zamýšlená a přitom nemá doporučení od svého psychiatra, zajistit si seznam všech léků, které mu byly předepisovány, a to jak psychiatrických, tak - zejména ve vyšším věku - i léků od praktického lékaře nebo jiného specialisty.
Po lékařském vyšetření následuje samotná terapie na oddělení, která se liší mezi odděleními a léčebnami. Většinou však zahrnuje kombinaci psychoterapie a farmakoterapie, někdy i léčebnou terapii v různých dílnách.
zdroj:www.upsychiatra.cz

Hospitalizace hraničních pacientů má svá pro i proti.

16. května 2012 v 15:52 | ADMIN webu
Hospitalizace hraničních pacientů má svá pro i proti. Na jednu stranu nebezpečné
sebepoškozující, suicidální chování a komorbidní poruchy k hospitalizaci nutí, na druhou stranu
lidé s hraniční poruchou dokáží manipulovat, vynucovat si speciální výhody, chtějí být středem
pozornosti,... Tím, že rozdělují lidi na dobré a zlé dokáží terapeutický tým úplně rozpůlit. Jedna
část vnímá hraničního pacienta jako toho, jemuž je ubližováno, druhá jako "ničitele." Pokud to ale
tým zvládne a udrží si terapeutickou neutralitu, může to pacientovi přinést emoční korektivní
zkušenost.

(Praško, 2003)

Při dekompenzaci poruchy osobnosti často dochází u hraniční pacientů během prvních
dnů k výraznému zlepšení. Příčinu lze vidět ve vnější dané struktuře režimu na oddělení. Stabilita
ale netrvá dlouho, brzy se objeví manipulativnost a spol.

(Faldyna, 2000)

Někteří autoři upozorňují na behaviorální regresi, která nastupuje od 24 hod. do
týdne po přijetí k hospitalizaci. Může se projevovat se jak v přilnavém chování, tak sebedestrukcí.

(Boleloucký, 1993)



2.12. Typické reagování v určitých situacích


V následujícím textu jsou vybrány některé otázky a příklady odpovědí položené
hraničním pacientům v knize Hraniční porucha osobnosti .

(Röhr, 2003)

Ve výzkumné části budeme sledovat reakce hraničních lidí v našich podmínkách na tyto,
ale i na mnohé jiné situace.


a) Co se ve vás děje, když vejdete do supermarketu?

1.) "Nenávidím supermarkety! Například kvůli těm primitivním prodejním trikům, které mají svádět
zákazníky! Nemůžu tam ani vstoupit, supermarkety jsou mi fakt protivné. Radši jdu do nějakého
malého obchůdku, je to tam osobnější."

2.) "Před pokladnou, kde musím čekat, bývám pravidelně agresivní, nejradši bych všechno vyhodil;
radši jdu do kiosku, i když je tam všechno dražší."


b) Jak prožíváte jízdu autobusem? (myšleno MHD)

1.) "Jde mi to na nervy, kromě toho dostávám vždy úzkost a vyráží na mě pot."

2.) "Ta spousta lidí mi leze na city. Radši jdu pěšky, než abych jel autobusem, už jsem to často
udělal; jednou jsem ušel dvanáct kilometrů, i když bych mohl jet."


c) Co děláte ve svém volném čase?

1.) "Ve svém volném čase jsem aktivní. Hraju si se svou motorkou, nejradši jezdím po okolí.
Potřebuji pořád akci, pouštím si hudbu nebo na něco hraju. Jenom ne klid! Pak jsou chvíle, kdy jsem
úplně pasivní. Dovolím si upadnout do sebelítosti, nenávidím všechno a všechny a nikoho k sobě
nepouštím."

2.) "Buď jsem absolutně líný, nebo hyperaktivní. Někdy projdu za večer pěti diskotékami."


d) Jak jste strávili dovolenou?

1.) "Dovolená byla vždycky jeden horor. Když jsme byli se ženou týden na cestách, hrál jsem tak
dlouho divadlo, až jsme se nakonec vždy vrátili domů."

2.) "Byl jsem vždy rád, když jsem byl znovu v práci, cítil jsem se potom bezpečnější."


e) Jak jste prožívali smrt blízkého příbuzného?

1.) "Nemohl jsem cítit žádný smutek. Když mi řekli, že umřela moje babička, dokázal jsem říct jenom
,No to je pěkné´. Cítil jsem se, jako by mi někdo vyprávěl o pytli rýže kdesi v Číně."

2.) "Když mi umřel kocour, cítila jsem se hrozně prázdná; pak jsem se pořezala."


f) Jak se cítíte v práci?

1.) "Práce mě bavila do té doby, než jsem se všechno naučil, pak už jsem ztratil zájem."

2.) "Já jsem se ve firmě pořád dral o to, abych mohl zaskakovat, takže jsem mohl každý den pracovat
na třech různých místech. Nikdo jiný tu práci dobrovolně nedělal."


g) Oženil jste se? Vdala jste se? Jak jste prožívali manželství?

1.) "Ano, jednou jsem se oženil. Sliboval jsem si od manželství nějakou oporu, teplo a náklonnost.
Byl jsem ale zklamaný. Pořád jsem měl pocit, že jsem zavřený, takže jsem dělal vždycky opak toho,
co se ode mě čekalo. Myslím, že se nehodím do manželství. Samozřejmě vím, že jsem své ženě hodně
ublížil. Kvůli tomu se i zhroutila. Nejhorší pro mě je, že nemůžu mít žádný styk s dcerou."

2.) "Málem jsem na to doplatila. Partner mě zmlátil, strašně jsem se bála. Přesto jsem měla větší
strach, že mě opustí. Proto jsem si všechno nechala líbit."


h) Jak jste prožívali sexualitu?

1.) "V dětství jsem zažila pohlavní zneužití a zpočátku jsem mohla mít pohlavní styk jen pod vlivem
alkoholu. Později jsem se prostituovala a oddávala výstřednostem."

2.) "Sexualita pro mě byla od začátku těžká; necítil jsem žádnou rozkoš, nevěděl jsem ani, jestli
jsem muž, nebo žena."

i) Jak je vám, když musíte podat žádost na úřad?

1.) "Podle situace. Reaguji podle toho, jak se ke mně chovají. Někdy to skřípe. Vůbec nemůžu snést
nafoukané typy, to jsou pokaždé nepříjemnosti."

2.) "Na úřadě dostávám pravidelně záchvaty zlosti. Nejhorší bylo, když mě utěšovali."


j) Co cítíte při jízdě autem?

1.) "Jezdila jsem vždy jako blázen, i když nemám řidičák."

2.) "Mám rád hlavně velká auta, nejvíc náklaďáky. Dávají mi pocit síly a převahy."


k) Jak prožíváte Vánoce?

1.) "Vánoce pro mě byly vždy zlé. Vždy jsem se postarala o rámus a hádky."

2.) "V tu dobu jsem se vždy zřídil drogami."

(Röhr, 2003)


2.13. Dosavadní výzkumy o hraniční poruše osobnosti


Ve světě se většinou provádějí kvantitativní studie. Zaměřují se hodně na možnosti léčby hraniční
poruchy osobnosti a vztahy jedinců s touto poruchou.

V prosinci 2009 byl publikován výzkum v The American Journal of Psychiatry zjišťující účinek
Dialekticko behaviorální terapie ve srovnání s běžným psychiatrickým postupem - A Randomized Trial
of Dialectical Behavior Therapy Versus General Psychiatric Management for Borderline Personality
Disorder. V souboru bylo 180 pacientů s hraniční poruchou osobnosti, kteří byli náhodně rozděleni,
jedna skupina absolvovala dialekticko-behaviorální terapii a druhá skupina standardní léčbu pro
hraniční poruchu - symptomaticky zaměřenou a dynamickou psychoterapii. Bylo zjištěno, že obě
skupiny vykázaly zlepšení, ale nebyly významné rozdíly mezi skupinami.

V říjnu 2009 bylo v Journal of Marital and Family Therapy zkoumáno 35 párů, kde žena
trpí hraniční poruchou osobnosti a kontrolní skupina 35 párů (bez hraniční poruchy osobnosti) ve
studii s názvem Relationship duality and stability in couples when one partner suffers from
Borderline Personality Disorder. Celkově byly páry klinické skupiny méně spokojeni ve vztahu, během
18-ti měsíců se rozpadlo 30% párů a téměř polovina mužů z páru trpěla jednou nebo více specifických
poruch osobnosti.

V srpnu 2009 proběhl výzkum zaměřen na problematiku domácího násilí, rozpadu manželství a dalších
rodinných krizí v závislosti na přítomnosti hraniční poruchy v rodině. Studie v Journal of
Personality Disorders - Social consequences of Borderline Personality Disorder symptoms in a
population-based survey: martial distress, martial violence, and martial disruption.

V srpnu 2009 byl zveřejněn také výzkum na vztahy lidí s hraniční poruchou, který měl
za úkol zjistit, jestli lidé s hraniční poruchou mají nějaké typické rysy ve vztazích. The core
conflictual relationship Themis (CCRT) in Borderline Personality Disorder

Výzkumu se zúčastnilo 68 probandů s hraniční poruchou osobnosti a 139 probandů s jinými poruchami
osobnosti. U lidí s hraniční poruchou vyšlo vysoké skóre v kategoriích, že chtějí být více
vzdáleni, být jako ostatní, být si jistější sami sebou a být více otevření.

zdroj:http://is.muni.cz

PL Brno - Černovice

14. ledna 2012 v 16:48 | ADMIN webu
Psychiatrická léčebna Brno - Černovice

Húskova 2,
618 32 Brno - Černovice,
tel. +420 548 123 111
sekretariat@plbrno.cz
www.plbrno.cz

Psychiatrická léčebna v Brně je odborným léčebným ústavem. Podle závazného opatření Ministerstva zdravotnictví o stanovení spádových území psychiatrických léčeben poskytuje léčebna:

komplexní psychiatrickou lůžkovou péči obyvatelstvu spádového území

lůžkovou psychiatrickou péči dospělým nemocným se všemi druhy psychických poruch

ústavní ochrannou léčbu sexuologickou, psychiatrickou, protitoxikomanickou a protialkoholní včetně kombinovaných druhů

ambulantní péči v oborech psychiatrie, neurologie, interna, psychoterapie, AT

konziliární služby v oborech dermatovenerologie, chirurgie, gynekologie, TRN, ORL, oftalmologie, sexuologie, ortopedie a pedopsychiatrie

Léčebna má v současnosti kapacitu 830 hospitalizovaných pacientů o které se stará zhruba 650 pracovníků.

Oddělení diagnosticko terapeutické:

Provádí diagnostiku a komplexní léčbu nemocných s akutně a subakutně vzniklými psychickými poruchami, případně s recidivou nebo exacerbací vleklých psychický poruch.

I. odděleníStanice 8 mužská pro léčbu vleklých psychických poruch
Stanice 22 mužská diagnosticko-terapeutická
Stanice 46 mužská pro doléčování akutních poruch
Stanice 26 koedukovaná jednotka intenzivní psychiatrické péče


II. odděleníStanice 7 mužská pro léčbu vleklých psychických poruch
Stanice 9 koedukovaná diagnosticko-terapeutická


III. oddělení Stanice 12 ženská diagnosticko-terapeutická
Stanice 20 ženská diagnosticko-terapeutická


IV. oddělení Stanice 5 koedukovaná psychoterapeutická
Stanice 13 ženská terapeutická-rehabilitační
Slavkov detašovaná stanice koedukovaná pro léčbu vleklých psychických poruch


V. oddělení Stanice 2 ženská pro léčbu vleklých psychických poruch
Stanice 3 ženská diagnosticko-terapeutická



Oddělení pro léčbu návykových poruch

Provádí diagnostiku a léčbu všech druhů psychických poruch podmíněných alkoholem, osob na alkoholu závislých a také v omezeném rozsahu léčbu jiných než alkoholových závislostí, (léčby dobrovolné a uložené soudy a ochranné ústavní léčby), včetně léčby patologického hráčství.

VI. odděleníStanice 4 mužská protialkoholní a protitoxikomanická vč. ochranných léčeb AT, léčby AT na soudní rozhodnutí a doléčování psychických poruch
Stanice 19 koedukovaná protialkoholní, protitoxikomanická a patologického hráčství
Stanice 25 detoxifikační

A dále:

Oddělení pro léčbu psychických poruch
Odd. pro léčbu psychických poruch pozdního věku
Oddělení psychiatricko-neurologické
Oddělení pro léčbu psychických poruch
Oddělení psychoterapeutické
Ambulance
Stanice pro ochrannou léčbu
Stanice detoxikační
Stanice psychiatrické rehabilitace
Jednotka psychiatrické intenzivní péče
Vyšetřovny pro odborné konziliární služby
Oddělení klinické biochemie a hematologie
Oddělení pro radiodiagnostiku
Oddělení psychiatrické rehabilitace
Ambulance závodního lékaře
Ambulance stomatologická
Ambulance TBC a respiračních nemocí
Protialkoholní záchytná stanice
Resocializační centrum
Pracoviště sociální služby
Ústavní lékárna
Dopravní zdravotní služba
Pracoviště ošetřovatelské péče

Více zde:

Profil lůžkového psychoterapeutického oddělení 14

14. ledna 2012 v 16:38 | ADMIN webu
Oddělení 14 je 25-lůžkové přijímací a doléčovací koedukované oddělení, které poskytuje systematickou individuální i skupinovou psychoterapeutickou péči, krizovou intervenci, psychofarmakologickou i režimovou a psychiatrickou rehabilitační léčbu pro muže a ženy ve věku 18-65 let.



Indikace k hospitalizaci:

-- nepsychotické duševní poruchy - neurotické (úzkostné a fobické poruchy, poruchy přizpůsobení apod.), psychosomatické poruchy, reaktivní stavy, depresivní poruchy s převážnou exogenní příčinou, dysthymie, vztahové a existenciální problémy, poruchy osobnosti bez agresivních a asociálních projevů - podle MKN-10 diagnostické okruhy: F3x.x, F 4x.x, F 5x.x, F 6x.x.

-- lze hospitalizovat i simplexní pacienty se slaboduchým intelektem (nikoli mentálně retardované), u nichž je indikována potřeba nácviku sociálních dovedností v rámci psychiatrické rehabilitace.

-- v rámci krizové intervence lze hospitalizovat nepsychotické pacienty se suicidálními tendencemi nebo po sebevražedném pokusu.



Kontraindikace k hospitalizaci:

-- diagnostikované mentální retardace, psychózy, afektivní poruchy s převahou endogenních prvků, závislosti na alkoholu a psychoaktivních látkách, těžké poruchy osobnosti s agresivitou a asociálními projevy, organické poruchy CNS, vážné dekompenzace somatického stavu, kdy je nutná akutní somatická péče - pro tyto typy pacientů je v rámci PL Havl. Brod k dispozici specializovaná zdravotní péče na jiných lůžkových odděleních.



Příjem pacienta na oddělení a délka hospitalizace:

-- pacient je přijat zpravidla po předchozí domluvě s primářem nebo ošetřujícím lékařem oddělení nebo s lékařem ambulance centrálního příjmu pacientů léčebny na doporučení ambulantního psychiatra, ale i praktického lékaře či lékaře jiné odbornosti.

-- délka hospitalizace je předběžně stanovena při vstupním psychiatrickém vyšetření na oddělení.

-- kromě krizové intervence, která je kratší, trvá hospitalizace na oddělení 14 zpravidla 4 až 8 týdnů.




Léčebné programy oddělení:

-- kromě pravidelných setkání celé terapeutické komunity 3x týdně jsou hlavním léčebným programem otevřené psychoterapeutické skupiny (2x týdně), které vedou ošetřující lékaři a které slouží k základnímu zmapování problémů a témat pacienta a k vymezení a vyjasnění základních opatření a strategií k jejich řešení, včetně případných farmakologických intervencí.

-- hlubší práce u motivovaných pacientů probíhá v individuální psychoterapii, která má charakter krizové intervence nebo krátkodobé individuální psychoterapie.

-- další povinné léčebné aktivity: pracovní terapie, kluby pacientů organizované ošetřovatelským personálem, ale i samotnými pacienty, nácviky relaxace a dechových cvičení pro zvládání úzkostí a stavu napětí.

-- další léčebné aktivity (pacienti jsou do nich zařazeni podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře): arteterapie, muzikoterapie, pohybová terapie (vč. hathajógy), základy komunikace a asertivity s nácvikem, cvičení v bazénu.

-- na oddělení funguje individuální ošetřovatelská péče, kdy každý pacient má přidělenu "svou" zdravotní sestru, která s ním provádí pravidelné individuální rozhovory (též mimořádně na požádání pacienta).

-- součástí léčebného programu oddělení je 6-ti týdenní skupinový psychoterapeutický program "N" (s tradicí od r.1993), který se koná denně v pracovních dnech a rozsahem hodin splňuje kritéria střednědobé psychoterapie (indikace stejné jako pro celé oddělení). Tento program probíhá zpravidla v 5 bězích do roka (kromě letních prázdnin), termíny jsou vypisovány na celý "školní rok" (uvedeny jsou na webových stránkách léčebny www.plhb.cz). Písemná lékařská doporučení pacientů (od psychiatra, ale i praktického lékaře či lékaře jiné odbornosti) do tohoto programu se přijímají průběžně (i elektronickou poštou - email: psuchomel@plhb.cz). Při zařazení mají přednost pacienti, kteří prošli v minulosti oddělením 14. Pacienti z okolí Havlíčkova Brodu mohou do tohoto programu docházet či dojíždět z domova (tedy účastnit se ambulantně).



Po propuštění:

-- pacienti z Havlíčkova Brodu a blízkého okolí mohou pokračovat ve střednědobé (výjimečně dlouhodobé) individuální psychoterapii ambulantně na oddělení 14, ostatní pak v místě svého bydliště podle tamní nabídky.

-- pacienti z Havlíčkova Brodu a okolí mohou být navíc doporučeni k docházkové skupinové psychoterapii 1x týdně v Denním psychoterapeutickém centru "Kuželník" v areálu léčebny.



Kontakty:

-- Psychiatrická léčebna, oddělení 14, Rozkošská 2322, 580 23 Havlíčkův Brod, tel. 569 421 151

-- prim. MUDr. Přemysl Suchomel - tel. 569478282, e-mail: psuchomel@plhb.cz

-- MUDr. Milan Drozd - tel. 56947838, e-mail: mdrozd@plhb.cz

-- MUDr. Veronika Málková - tel. 569478287, e-mail: vmalkova@plhb.cz











prim. MUDr. Přemysl Suchomel v.r.

přednosta primariátu 14



MUDr. Jaromír Mašek v.r.

ředitel PL Havl. Brod


Kontakt:

Rozkošská 2322, 58023 Havl.Brod

sekretariát tel.: 569421151

ústředna tel.: 569478111

fax: 569421842

datová schránka: 7jbev4a

jmasek@plhb.cz

Centrální příjem pacientů

tel.: 569478300

mob.: 604915938

phromada@plhb.cz





Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod, Rozkošská 2322, 58001 Havlíčkův Brod, IČO 00179230

Psychiatrická léčebna Šternberk

14. ledna 2012 v 16:36 | ADMIN webu
V rámci své hlavní činnosti Psychiatrická léčebna vykonává:
ve svém spádovém území poskytuje psychiatrickou péči v souladu s koncepcí oboru psychiatrie na úrovni současných vědeckých poznatků a k tomu vytváří potřebné podmínky
vykonává ochranné léčení uložené soudem
zabezpečuje pro hospitalizované osoby zdravotní služby v ostatních medicínských oborech
preventivní péči včetně služeb laboratoře,lékárny a odborných ambulantních služeb
provádí ve svém spádovém území zdravotně výchovnou činnost jako běžnou součást léčebně preventivní péče
podílí se na předmaturitní přípravě studentů SZŠ a pregraduální praktické výuce studentů FF UP.
při plnění výše uvedených úkolů zajišťují provozní složky léčebny služby k zabezpečení provozu a komplexní péče o pacienty
v rámci využití volných kapacit zajišťují provozní složky léčebny jinou činnost zahrnující praní a žehlení prádla,prodej obědů třetím osobám a pronájem volné kapacity tělocvičny

Psychiatrická léčebna hospodaří s majetkem uvedeným v delimitačním protokolu od FN Olomouc a dalším majetkem,který nabyla za dobu trvání své existence.Zajišťuje opravy,údržbu a ochranu tohoto majetku a poskytuje služby spojené s jeho nájmem.Dále plní úkoly spojené s hospodářsko technickým zabezpečením své činnosti. Úkoly Psychiatrické léčebny,skladbu a vnitřní uspořádání jednotlivých organizačních útvarů a jejich podíl na plnění úkolů stanoví ředitel v tomto organizačním řádu.Jednotlivá pracoviště jsou uvedena v příloze,která je jeho nedílnou součástí.

Psychiatrická léčebna Bohnice - Nabízená pomoc

14. ledna 2012 v 16:30 | ADMIN webu
Ambulantní konzultace: (jednorázová či opakovaná, frekvence návštěv podle potřeby) - krizová intervence psychiatra či psychologa, krátkodobá psychoterapie, nasazení medikace v indikovaných případech, pomoc s vyhledáním návazných nebo specializovaných služeb
denní skupinový psychoterapeutický program: formou denního stacionáře, každý všední den 9:00 - 11:45 (komunita, relaxace, skupinová psychoterapie), zařazení do programu indikuje psychiatr/psycholog CKI, možnost zařazení indikovaných klientů do stacionáře je možné zpravidla ihned, bez čekacích lhůt, celková doba trvání do 20 dnů, nutná každodenní docházka, max. 9 klientů

Linka krizového centra: 284 016 666 (nepřetržitě 24 h denně)

Hospitalizace na otevřeném oddělení CKI: maximálně sedmidenní pobyty, hospitalizaci indikuje sloužící lékař nebo psycholog. Kontraindikací jsou akutní intoxikace, dále závislosti na návykových látkách, závažné psychické poruchy indikované k hospitalizaci na uzavřeném psychiatrickém oddělení a dále klienti neschopní samostatné sebeobsluhy a spolupráce.
Hospitalizovaní klienti jsou dle aktuálního psychického stavu zařazeni do denního psychoterapeutického programu.



Skupina pro klienty, kteří se vyrovnávají s následky akutního traumatu



Skupina je určena především těm, kteří:



se vyrovnávají se zvýšenou zátěží způsobenou živelnou či jinou náhlou ztrátou (zdraví, zaměstnání,blízké osoby...)

účastníkům nehod a obětem kriminálních činů

osobám pečujícím o invalidního či umírajícího



Cílem skupiny je dosáhnout stabilizace v profesním a osobním životě, zlepšuje jeho kvaity, zabránit rozvoji posttraumatického syndromu a psychosomatických onemocnění.



Jedná se o otevřenou ambulantní skupinu, maximální počet účastníků je omezen na 10 - 12 osob. Před přijetím do skupiny absolvuje zájemce individuální vstupní pohovor s terapeutem. Doba docházky do skupiny je dle individuální potřeby klienta, maximálně však 6 měsíců.



Program skupiny je zaměřen na práci s následky akutního traumatu. Zahrnuje verbální a neverbální techniky. Verbální část obsahuje sdílení ve skupině, podpůrnou psychoterapii, krizovou intervenci a edukaci. V neverbální části se klienti seznámí se základními technikami nekontaktní práce s tělem, vhodnými pro zvládání zátěžových situací, úzkostných a panických stavů. V indikovaných případech je možné zajistit návazné využití dalších odborných služeb Centra krizové intervence.



Místo konání: Centrum krizové intervence PL Bohnice, Ústavní 91, Praha 8

Termín: skupina probíhá 1x týdně, každá středa, 17:30 - 20:00

Terapeuti: MUDr. Ondřej Mydla, Dagmar Jančová

Platba: hrazeno smluvními zdravotními pojišťovnami



INFORMACE A OBJEDNÁNÍ KLIENTŮ

pondělí - pátek : tel. 284016666


Domácí řád oddělení 18 B PL Kroměříž

14. ledna 2012 v 16:19 | ADMIN webu

1. Základní součástí domácího řádu je denní program terapeutické komunity, se kterým je každý pacient povinen se seznámit a dodržovat ho. Povinností každého pacienta je účast na všech terapeutických programech dne, z terapeutického programu omlouvá pouze lékař.

2. Během celého pobytu platí zákaz konzumace alkoholu i jiných drog (platí i pro pito, marihuanu apod.). Důsledkem porušení tohoto zákazu může být předčasné propuštění, event. překlad na uzavřené oddělení. Na vyzvání personálu je povinnost se podrobit dechové zkoušce na alkohol nebo vyšetření moči či krve na alkohol i jiné drogy. Odmítnutí takového vyšetření je chápáno jako pozitivní nález.

3. Po dobu hospitalizace je zakázáno mít u sebe jakékoliv léky, užívat můžete pouze léky, na kterých jste se dohodli s ošetřujícím lékařem.

4. Při vycházkách neopouštějte Kroměříž. Na vycházky a dovolenky si nechte vystavit a potvrdit propustku. Jinak je zakázáno opouštět areál PL. Na vycházky se chodí ve ST, SO a NE, vycházku v jiný den povoluje z výjimečných důvodů lékař.

5. Návštěvy příbuzných doporučujeme až druhý týden pobytu, nejlépe v neděli a to od 13,30 do 17,00 hod. O návštěvě informujte prosím personál. Mimo neděli jsou návštěvy možné pouze na krátkou dobu /max.60 minut/v osobním volnu, týká se i klientů u nás v minulosti hospitalizovaných či pacientů z jiných oddělení.

6. Na dovolenku můžete odcestovat po třetím týdnu pobytu, z rozhodnutí lékaře i dříve. Odjezd v pátek od 6:00 hod., příjezd v neděli do l9:00 hod. Odjezd při propuštění je možný až po 7 hod.

7. Nenavštěvujte se navzájem na pánských a dámských pokojích. Respektujte soukromí druhých. Vytváření erotických dvojic vždy narušuje průběh léčby, je porušením řádu a může být i důvodem k propuštění.

8. Na oddělení i ve svých pokojích udržujte pořádek a čistotu tak, abyste se cítili dobře vy i klienti, kteří přijdou po vás. Lůžkoviny používejte pouze na noc, přes den je mějte uschovány ve válendách. Zacházejte prosím šetrně i s nábytkem a vybavením oddělení.

9. Předpokládáme, že jste se již seznámili s příručkou "Pokyny pro pacienty" a "Osmnáctkovým čtrnácterem". U nás se seznamte s další literaturou, zejména knihou "Neuroza a TY". Nejpozději do 7 dnů pobytu na oddělení odevzdejte 3x napsaný životopis podle osnovy.

10. Kuřte jen na kuřárně a to do 21,30 hod., v sobotu do 22,3O hod.

11. K lékaři se hlaste do 7,30 hod. ve vyšetřovně nebo na malé komunitě.

12. Mobilní telefony nepoužívejte během jakéhokoliv programu a po večerce, mějte je prosím vypnuty. Používání osobních elektrospotřebičů je povoleno od 13 do 21 hod., platí i pro nabíjení mobilních telefonů.

13. Každý den odevzdejte napsaný deník na skříňku před vyšetřovnou nejpozději do 8,15 hod. Bude vám vrácen v 18:00 při večerním podávání léků.

14. Při příchodu nových pacientů noste jmenovky alespoň první 3 dny jejich pobytu.

15. Na veškeré terapeutické programy nenoste jídlo ani nápoje. Odchod z programu lze jen po domluvě s terapeutem.

16. Po 21.00 hod. se nepohybujte před budovou oddělení, mimo službu, která vynáší koše.

17. Po 21.30 hod.(v sobotu 22.30 hod.) se zdržujte na pokojích.

18. Veškerou obuv si dávejte do skříně u vchodu na oddělení, kterou je nutno zamykat a klíč zavěsit na věšák v jídelně.

19. Pokud používáte nádobí z kuchyně mimo časy určené ke společnému stravování, jste povinni toto nádobí po sobě umýt a uklidit. Potraviny podléhající zkáze uložte do lednice v kuchyni řádně podepsané, potraviny vydané naším personálem zkonzumujte do 2 hodin od vydání.
20. Pro zvýšené nebezpečí úrazu je zakázáno po dobu hospitalizace navštěvovat posilovnu, jezdit na kole, kolečkových bruslích apod. Fotografování na oddělení je zakázáno.
21. Při porušování domácího řádu může být pacient předčasně propuštěn nebo přeložen na jiné oddělení PL.

zdroj:www.plkm.cz/soubory/20110422144217.doc

HYPNÓZA jako součást psychoterapeutického procesu - Psychiatrická léčebna Kosmonosy, odd. Sadská

14. ledna 2012 v 16:16 | ADMIN webu
Mgr. Blanka Doležalová

Psychiatrická léčebna Kosmonosy, odd. Sadská


Kazuistické sdělení ukazuje možnosti využití změněných stavů vědomí v rámci individuální psychoterapie. V tomto příspěvku se jedná o muže s mnohočetnou patologií v osobnostním vývoji. Byl opakovaně hospitalizován s diagnózou dekompenzace smíšené poruchy osobnosti,
doprovázenou hypertenzí a enuresis nocturna. Stále častěji se objevující regresivní symptomatika, především její somatický projev - enuresis nocturna, pacientovi v konečném důsledku znemožňovala vést život v běžných sociálních podmínkách. V posledních letech
trávil v průběhu roku v léčebně 8-9 měsíců. Kazuistika se týká především terapeutické práce dvou posledních hospitalizací. V průběhu psychoterapeutického procesu došlo postupně ke stabilizaci psychického stavu osobnosti a k minimalizaci průvodní symptomatologie.


Pacient pomáhá pacientovi | KOLUMBUS o.s.

14. ledna 2012 v 16:11 | ADMIN webu
Celý název projektu:

Pacient pomáhá pacientovi - rozvoj dobrovolnických center a volnočasových aktivit v psychiatrických léčebnách
Projektový tým:

Řešitelka projektu: Mgr. Lucie Rybová, ripova.lucie@seznam.cz
Koordinátor projektu: Jan Jaroš, jan.f.jaros@seznam.cz
Finanční podpora:

Hlavním podporovatelem projektu v roce 2010 je Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Informace o projektu:

Projekt "Pacient pomáhá pacientovi - rozvoj pacientských dobrovolnických aktivit v psychiatrických léčebnách" sdružení uživatelů psychiatrické péče KOLUMBUS realizuje od roku 2008.

V rámci tohoto projektu sdružení KOLUMBUS aktivně spolupracuje a podporuje rozvoj dobrovolnických aktivit uživatelů psychiatrické péče pro hospitalizované pacienty v osmi psychiatrických léčebnách - PL Bohnice, PL Kosmonosy, PL Horní Beřkovice, PL Havlíčkův Brod, PL Jihlava, PL Brno-Černovice, PL Šternberk a PL Opava a ve dvou nemocnicích s psychiatrickým oddělením - v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a ve Všeobecné fakultní nemocnici Ke Karlovu v Praze.


Obecné cíle projektu:
rozvoj dobrovolnických aktivit a center pro pacienty s psychickou poruchou;
zlepšení spokojenosti pacientů s duševní poruchou s léčbou v průběhu hospitalizace v psychiatrické léčebně; zvýšení schopnosti hospitalizovaných psychiatrických pacientů participovat v procesu léčby a komunikovat se zdravotníky a rodinou; zapojení hospitalizovaných psychiatrických pacientů do procesu léčby a posílení jejich odpovědnosti za své zdraví;
snížení informační asymetrie mezi pacientem a lékařem nebo zdravotním personálem a zlepšení vztahu mezi pacientem a zdravotnickým personálem.


Specifické cíle projektu:
udržení a prohlubování dlouhodobé vzájemné spolupráce mezi sdružením uživatelů psychiatrické péče Kolumbus a psychiatrickými léčebnami a s nemocnicemi;
podpora vzniku pacientských dobrovolnických center, pacientských klubů a svépomocných pacientských skupin v psychiatrických léčebnách a na psychiatrických oddělení všeobecných a fakultních nemocnic;rozvoj dobrovolnických aktivit pacientů s psychickou poruchou v psychiatrických léčebnách; aktivizace hospitalizovaných pacientů a jejich zapojení do svépomocných aktivit uživatelů psychiatrické péče;zajištění zpětné vazby od pacientů pro vedení léčeben formou hodnocení jejich nabídky volnočasových a rehabilitačních aktivit pro pacienty;výměna dobré praxe mezi léčebnami v oblasti nabídky rehabilitačních a psychoedukačních aktivit;zapojení pacientů s duševní poruchou do vytváření nabídky volnočasových a rehabilitačních aktivit během pobytu v léčebně; zvýšení dostupnosti PC a internetu pro pacienty s psychickou poruchou jako formy relaxace, nástroje pro vzdělávání, spojení s okolním světem a jako prostředku i nástroje pro komunikaci s úřady, rodinou i zaměstnavatelem.

Právní pomoc při nedobrovolné hospitalizaci

14. ledna 2012 v 16:05 | ADMIN webu
Zpracovali: Jana Kolácková, Liga lidských práv
David Zahumenský, Liga lidských práv / MDAC
ríjen 2007

I. Úvod
Nedobrovolná hospitalizace ve zdravotnickém zarízení je závažným zásahem do
osobní integrity a práv jednotlivce, nebot zde dochází k omezení osobní svobody
a lécbe (zejm. podávání léku) bez jeho souhlasu. Centrum advokacie duševne
postižených (MDAC) a Liga lidských práv poskytují bezplatnou podporu lidem
s duševní nemocí, jejichž základní práva byla porušena. Na základe zkušeností
z praxe jsme vypracovali tento materiál, který muže sloužit samotným
uživatelum psychiatrických služeb ci jejich advokátum nebo zástupcum.
Dále v textu se zabýváme situací, kdy již bylo vydáno rozhodnutí o prípustnosti
prevzetí do ústavu zdravotnické péce, pricemž soud prohlásil, že prevzetí bylo
prípustné, muže ale posloužit i pro rízení pred vydáním tohoto rozhodnutí, príp.
pro rízení o prípustnosti dalšího držení. Z naší zkušenosti vyplývá, že soudy zde
rozhodují velmi formalisticky a nedusledne a nekteré soudy dokonce ve 100%
prípadu potvrzují, že existují duvody pro nedobrovolnou lécbu (že prevzetí bylo
zákonné). Ze statistik soudu dále vyplývá, že v techto vecech je podáváno jen
velmi malé procento odvolání.
Doufáme, že tento manuál svým dílem pomuže k tomu, aby práva uživatelu
psychiatrických služeb byla lépe respektována.
Autoři

II. Rízení o prípustnosti prevzetí a dalšího držení
ZÁSADA INFORMOVANÉHO SOUHLASU
Jakýkoli lékarský zákrok ci rozhodnutí o hospitalizaci muže být provedeno pouze
se svobodným a informovaným souhlasem osoby, které se zákrok ci
hospitalizace týká. Osoba musí být rádne informována o úcelu a povaze zákroku i
o jeho dusledcích a rizicích. Dotcená osoba muže svuj udelený souhlas kdykoli
svobodne odvolat (cl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíne, c. 69/2001 Sb.
m. s.).
NEDOBROVOLNÁ LÉCBA
Ceský právní rád pripouští nekolik výjimek z této zásady. Jsou vypocteny v § 23
odst. 4 zákona c. 20/1966 Sb., o péci o zdraví lidu. Jednou z nich (týkající se
psychiatrické péce) je možnost prevzít nemocného do ústavní péce bez jeho
souhlasu, pokud osoba jeví známky duševní choroby nebo intoxikace a ohrožuje
sebe nebo své okolí. Je nutné, aby osoba splnovala obe tyto podmínky zároven.
RÍZENÍ O PRÍPUSTNOSTI PREVZETÍ (§ 191a - 191c o.s.r.)
Zdravotnické zarízení musí do 24 hodin od prevzetí oznámit soudu:
- prevzetí každého, kdo byl v zarízení umísten bez svého písemného
souhlasu
- prijetí osoby s jejím souhlasem, která ale byla následne omezena ve styku
s vnejším svetem (preložena na uzavrené oddelení)
Soud rozhodne do sedmi dnu od omezení svobody pohybu o tom, zda k nemu
došlo v souladu se zákonem. Soudce vyslechne v zarízení drženou osobu
(umísteného) a ošetrujícího lékare. Provede další potrebné dukazy. Jednání pred
soudem se zpravidla nekoná. Ve veci bude rozhodovat okresní soud, v jehož
obvodu se lécebna nachází. (Seznam adres soudu je v príloze.)
POKUD DLE ROZHODNUTÍ SOUDU:

1) K PREVZETÍ DO PÉCE BEZ SOUHLASU DOŠLO V SOULADU SE ZÁKONEM
Umístený muže do 15-ti dnu od dorucení podat odvolání proti usnesení, kterým
bylo rozhodnuto, že k prevzetí došlo ze zákonných duvodu. Do trí mesícu od
vydání tohoto usnesení musí soud rozhodnout o prípustnosti dalšího držení ve
zdravotnickém zarízení a o jeho délce. Behem tohoto navazujícího rízení soud
musí ustanovit znalce, který posoudí zda je další držení nutné ci nikoli. Znalcem
nesmí být lékar, který pracuje v zarízení, kde je umístený držen. Soud narídí
jednání, na které pozve umísteného (pokud je dle ošetrujícího lékare nebo znalce
schopen pochopit prubeh jednání), jeho zástupce prípadne opatrovníka. Pri
jednání vyslechne znalce a provede další nezbytné dukazy. Zdravotnické zarízení
muže nemocného ze zarízení kdykoli propustit bez ohledu na probíhající jednání,
pokud nazná, že k držení v zarízení a nedobrovolné lécbe již nejsou dány duvody.

2) K PREVZETÍ DO PÉCE BEZ SOUHLASU DOŠLO V ROZPORU SE ZÁKONEM
Zdravotnické zarízení musí nemocného propustit. Po porade s právníkem muže
umístený zvážit žalobu na náhradu zpusobené újmy.
V soudním rízení má hospitalizovaná osoba radu práv, která musí být
respektována. Porušení techto práv muže být duvodem, pro který následne
odvolací rozhodnutí, které bylo vydáno, zruší. V tomto manuálu najdete vzory
podání, které je možné použít pro podání odvolání proti rozhodnutí ve veci
prípustnosti prevzetí a dalšího držení v ústavu zdravotnické péce.
PROCESNÍ PRÁVA UMÍSTENÉHO (HOSPITALIZOVANÉ OSOBY)

Umístený má právo:
- zvolit si zástupce pro rízení
- pokud si ho nezvolí, soud bezplatne ustanoví advokáta (advokát se musí
s umísteným setkat, prodiskutovat s ním situaci a prijmout instrukce pro
rízení)
- být poucen o svém právu zvolit si zástupce a o dalších procesních právech
- navrhovat výslech osob
- obdržet usnesení soudu
- podat odvolání, pokud s výsledkem rízení nesouhlasí
Umístený má dále právo:
- navrhovat další dukazy
- být prítomen provádení všech dukazu (osobne nebo skrze svého zástupce)
III. Komentovaný vzor pro sepsání odvolání proti usnesení, v než soud
rozhodl, že k prevzetí do ústavu došlo v souladu se zákonem
Vzor k vytištení najdete na konci manuálu.
Okresní soud v …
Adresa soudu
C.j.: ……………….
Odvolatel: Jan Novák, nar. 1. 1. 1950, bytem …
Odvolání proti usnesení Okresního soudu v … ze dne …,
Dne … Okresní soud v … rozhodl o vyslovení prípustnosti prevzetí do ústavu
zdravotnické péce, a to tak, že k prevzetí došlo v souladu se zákonem. Odvolatel
s tímto rozhodnutím nesouhlasí a v zákonné lhute proti nemu podává v plném
rozsahu odvolání.

OKOLNOSTI PRIJETÍ
Dne … jsem byl proti své vuli prijat v Psychiatrické lécebne v …
Dále strucne celými vetami odpovezte na následující otázky:

1) Jakým zpusobem jste se ocitl v psychiatrické lécebne? (privedl Vás clen
rodiny, Váš známý, byl jste privezen policisty, pracovníky záchranné
služby, atd.)

2) Vyjmenujte osoby, které byly Vašemu príjezdu do lécebny prítomny.
(Pokud znáte jméno a adresu osob, uvedte co nejpresnejší informace,
pokud jména policistu, lékaru a jiných osob neznáte, snažte se alespon o
jejich popis, tyto osoby by melo být možné dohledat podle rozpisu služeb,
nebo na základe sepsaných služebních záznamu)

3) Co vedlo k tomu, že jste se ocitl v psychiatrické lécebne? (Co jste delal
bezprostredne pred tím, než jste byl privezen do lécebny? Jaké Vaše
chování vedlo osobu, která Vás do lécebny privedla, aby tak ucinila? Došlo
k hádce, ke konfliktu, k nehode nebo k úrazu?)

4) Myslíte si, že Vaše chování, které predcházelo prijetí v lécebne, mohlo být
nebezpecné pro Vás nebo pro nekoho ve Vašem okolí? (Ohrožoval jste
sebe nebo nekoho jiného? Byl jste pod vlivem alkoholu nebo nejaké jiné
návykové látky?)

5) Podepsal jste pri prevzetí do lécebny nejaký dokument, ve kterém jste
souhlasil s Vaším pobytem v lécebne? Byl Vám jeho obsah vysvetlen, byl
jste poucen o všech otázkách souvisejících s lécbou?


NEBEZPECNOST SOBE NEBO SVÉMU OKOLÍ
§ 23 odst. 4 písm. b) zákona c. 20/1966 Sb., o péci o zdraví lidu, stanoví
podmínky, za kterých je možné prevzít jednotlivce do ústavní péce bez jeho
souhlasu. Podmínky jsou dve a musí být splneny soucasne. Predevším musí
osoba jevit známky duševní choroby nebo intoxikace a zadruhé musí být
nebezpecná sobe nebo svému okolí. Soud prvního stupne rozhodl, že pro mé
prevzetí do lécebny byly obe zákonné podmínky splneny. S tímto tvrzením
nemohu souhlasit. Jsem presvedcen, že v den prijetí do lécebny jsem nebyl
nebezpecný ani sobe ani nikomu ve svém okolí.

1) Pokud se lécíte s psychickými obtížemi, uvedte, zda pravidelne
navštevujete ambulantní lécbu, dodržujete doporucení lékaru a užíváte
pravidelne predepsané léky. Uvedte prípadne, zda se jedná o první ci
opakovanou hospitalizaci.

2) Uvedte jména osob, které mohou dosvedcit, že jste v den prijetí nebyl
nebezpecný sobe ani svému okolí, zejména osoby, se kterými jste byl
v kontaktu v období tesne pred hospitalizací. (S takovou osobou se pokud
možno dopredu domluvte, zda je ochotna k soudu prijít, do textu odvolání
pak uvedte její jméno a kontaktní adresu.) Pripište, že navrhujete, aby
tyto osoby byly vyslechnuty, nebot je mel vyslechnout již soud prvního
stupne a neucinil tak. Navrhnete, jaké další dukazy by mel soud provézt.

3) Pokud máte k dispozici text oznámení lécebny, kterým informovala soud o
Vašem prevzetí do péce, zkontrolujte jakým zpusobem je zduvodneno.
V textu by melo být výslovne uvedeno, jakým zpusobem jste ohrožoval
sebe nebo své okolí. Pokud lécebna Vaši nucenou hospitalizaci oduvodnila
jen obecne napr. tím, že "Prijetí nemocného proti jeho vuli bylo
indikováno." Nebo že "pro prijetí nemocného proti jeho vuli byly splneny
zákonné podmínky", toto oduvodnení ocitujte a namítnete, že se lécebna
nedostatecne prokázala duvodnost Vašeho nedobrovolného držení
v lécebne.

Pedopsychiatrická lůžka

14. ledna 2012 v 15:56 | ADMIN webu
Jediné samostatné klinické pracoviště psychiatrie pro děti a dorost, je na dětské psychiatrické klinice ve FN Praha Motol.

Další klinická pracoviště jsou na dětských odděleních při psychiatrických klinikách pro dospělé. Jsou na PK FN Plzeň a PK FN Brno Bohunice. Tato klinická pracoviště se kromě diagnostiky a terapie zabývají vědou, výzkumem a výukou v rámci lékařských fakult a zajišťují postgraduální studium lékařů.

Samostatné pedopsychiatrické oddělení je ve FTN Praha Krč, jedno oddělení dětské a dorostové psychiatrie je při oddělení psychiatrie pro dospělé v Krajské nemocnici v Liberci.

Dále se pedopsychiatrické lůžková péče poskytuje ve 3 samostatných dětských psychiatrických léčebnách (Opařany, Louny, Velká Bíteš), kde je 260 lůžek.
Na dětských odděleních v psychiatrických léčebnách pro dospělé ( PL Dobřany, PL Praha Bohnice, PL Havlíčkův Brod, PL Kroměříž, PL Šternberk, PL Opava ) je 243 lůžek. Všechna tato zařízení poskytují pedopsychiatrickou zdravotní péči jak akutní tak následnou doléčovací.

Kromě standardní lůžkové pedopsychiatrické péče některá pedopsychiatrická pracoviště zajišťují konsiliární činnost v rámci nemocnic, mají vlastní ambulance. Některá lůžková pracoviště vykonávají soudně znaleckou činnost.
Na všech pracovištích se mohou vzdělávat lékařské a nelékařské profese..

Pedopsychiatrická hospitalizace - důvody a podmínky k přijetí

Hospitalizace je indikována hlavně k léčbě duševních poruch u dětí. Ve sporných nebo ve zvláště složitých případech, kdy nelze přesně stanovit diagnózu ambulantně, je hospitalizace určena ke stanovení diagnózy nebo pro její upřesnění a pro nastavení odpovídající léčby.
K hospitalizaci na lůžka dětské psychiatrie zpravidla posílá a doporučuje dítě ambulantní specialista - dětský a dorostový psychiatr, na základě zdravotního stavu dítěte a s podrobnou lékařskou zprávou.
Ve výjimečných případech může odeslat dítě k pedopsychiatrické hospitalizaci dětský lékař, dětský neurolog, ale vždy po řádném komplexním lékařském vyšetření. K hospitalizaci zpracuje plnou lékařskou zprávu s popisem informací o duševním stavu dítěte, nebo okolností, které vedly k rozhodnutí odeslat dítě bez vyšetření pedopsychiatrem. Přijetí dítěte na lůžko je podmíněno informovaným souhlasem zákonných zástupců. Pokud by dítě nemělo souhlas zákonných zástupců k hospitalizaci, je zdravotnické zařízení povinno hlásit přijetí dítěte na lůžko jako "nedobrovolný vstup" místně příslušnému okresnímu soudu do 24 hodin od přijetí. Soud je povinnen do 7 dnů rozhodnout o přípustnosti takové léčby proti vůli zákonného zástupce.


Délka hospitalizace

Rozhoduje lékař po domluvě s rodinou, a to podle náročnosti diagnostického procesu a podle průběhu léčby. Jednotlivá zařízení mají různou průměrnou dobu hospitalizace, a to podle charakteru zdravotní péče, kterou poskytují. V současnosti je průměr v rozsahu od 30 dnů do 90 dnů.

Cíl hospitalizace moderní pedopsychiatrie

Diagnostický a léčebný proces na lůžku, a to s co možná nejkratším pobytem v nemocnici nebo léčebně s ohledem na zdravotní stav dítěte. Hospitalizace musí být kvalitní a bezpečná. Obecně platí, že hospitalizace na psychiatrii jak dětské, tak dospělé je delší než v somatických oborech - oborech léčící tělesná onemocnění pacientů. Většina lůžkových oddělení je modernizována, účelově vybavena pro specifika pacientů s duševními poruchami.


Terapeutický tým

Na lůžkových pracovištích dětské a dorostové psychiatrie pracují lékaři specialisté - dětští a dorostoví psychiatři, dále nelékaři - kliničtí psychologové, psychoterapeuti, ergoterapeuti, fyzioterapeuti, arteterapeuti, nutriční terapeuti a početný odborný ošetřovatelský personál . Sestry specialistky v dětské a dorostové psychiatrii, dětské sestry. Sociální servis - spolupráce s kmenovou školou dítěte, se sociálními kurátory, odděleními sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) v místě bydliště dětí zajišťuje sociální pracovnice.


Propuštění dítěte z hospitalizace

Zákonný zástupce je informován průběžně během hospitalizace a v závěru pobytu o diagnóze a terapii, o doporučeních v návaznosti na hospitalizaci a do budoucna. Adekvátním způsobem o svém zdravotním stavu je informován také dětský-adolescentní pacient.
Písemnou lékařskou zprávou- propouštěcí zprávou je informován o průběhu hospitalizace ambulantní pedopsychiatr a registrující praktický lékař pro děti a dorost a to tak, aby mohla pokračovat a navázat další potřebná zdravotní péče, kterou koordinuje zpravidla dětský a dorostový psychiatr. Užívá-li dítě léky, dostane je při propuštění pouze na na tři dny. Další léky si musí rodina zajistit u dětského psychiatra a dalších specialistů.

Zákonný zástupce dítěte při propuštění dítěte dostane vždy předběžnou lékařskou propouštěcí zprávu.


Vzdělávací proces dětí v léčebně

Nedílnou součástí pobytu na pedopsychiatrickém lůžku všech zařízení je Základní škola při zdravotnickém zařízení, která zajišťuje výuku dětí ve 3 typech škol. Základní, základní praktické (dříve zvláštní) a speciální ( dříve pomocné). Součástí základních speciálních škol jsou třídy rehabilitační a autistické. Všechny typy škol školy pracují ve speciálním režimu : snížený počet vyučovacích hodin, redukovaný obsah učiva a pro některé žáky individuální vzdělání. Vzdělávací proces se realizuje s ohledem na duševní zdravotní stav dítěte a na užívanou medikaci. Cílem vzdělávání je zajistit kontinuitu školní výuky v nemocničním prostředí. V podmínkách pedopsychiatrie školy navíc plní roli pedagogicko-diagnostickou. Hledají a ukazují způsoby výuky, testují velikost školní zátěže, které je dítě schopno se svým hendikepem zvládat. Pomáhají odlišit duševní hendikep od neochoty dítěte se učit, respektive vedou k nácviku školních dovedností. Výsledek škola zpracovává do pedagogické zprávy a zasílá ji na kmenovou školu, kde by měla být podkladem pro práci pedagoga s takovým dítětem.

Vzdělávací proces v ZŠ je vázán na informovaný souhlas zákonných zástupců se zařazením do školy , s předáváním dokumentace žáka za účelem vydání vysvědčení kmenovou školou a s vyžádáním kopie dokumentace žáka ze školní matriky kmenové školy a případně školního dotazníku.




Psychiatrická léčebna v Dobřanech

14. ledna 2012 v 15:53 | ADMIN webu
Zastupující primář: MUDr. Helena ŠKOPKOVÁ (odd. 24, 25)

Zastupující primář: MUDr. Vladimír ŠUPINA (odd. 01, 19)


Oddělení 01


Přijímací, mužské oddělení. Nejčastější problematikou hospitalizovaných pacientů je porucha osobnosti se závažnými poruchami chování a poruchami přizpůsobení. Také závislost na alkoholu či psychoaktivních látkách a z nich vyplývající další psychické poruchy jako jsou odvykací stavy, psychózy, demence, sebevražedné pokusy a tělesné zdravotní komplikace. Jsou zde hospitalizováni také pacienti se soudně nařízenou ochrannou ústavní léčbou. Na odd. 1 je poskytována krizová intervence, léčba nekomplikovaných odvykacích stavů, základní edukace o problematice závislosti, prevence relapsu, motivace. Pacienti v ochranné léčbě jsou zařazeni do režimové terapie. U prvně hospitalizovaných využíváme psychologickou intervenci a psychologické vyšetření. Pacienti, u kterých to zdravotní stav umožní a lékař indikuje, využívají nabídku arteterapie, ergoterapie, rehabilitace. Nedílnou součástí péče o nemocné je léčba somatických komplikací ve spolupráci se specializovanými ambulancemi PL Dobřany. Ve spolupráci se sociální pracovnicí řešíme sociální problematiku nemocných, která vyvstala v souvislosti se základním onemocněním. Po stabilizaci zdravotního stavu je cílem, aby byli pacienti z tohoto příjmového oddělení překládáni na jiná specializovaná pracoviště léčebny: buď psychiatricko-rehabilitační či režimová oddělení; nebo jsou propouštěni do ambulantní psychiatrické péče. Pacienti se závislostí jsou motivováni k nástupu do terapeutické komunity. Střednědobá režimová léčba závislosti zde není prováděna. Kapacita oddělení je 40 lůžek.



Oddělení 19


Jedná se o otevřené mužské oddělení, s kapacitou 33 lůžek, které je určeno k doléčování psychotických stavů a afektivních poruch. Systémem komunitní péče je zde prováděna především psychiatrická rehabilitace. Na oddělení je přítomen kromě lékařů i stálý psycholog. Pacienti jsou rozděleni, dle svého zdravotního stavu, do terapeutických skupin. Mají možnost využít arteterapie, pracovní terapie, rehabilitace. Mohou docházet na řízenou relaxaci, jógu, zapůjčit si knihy a filmy z knihovny PL Dobřany. Tradičně jsou pro pacienty, ve spolupráci s jinými odděleními, pořádány drobné kulturní akce. Veškerá péče je směřována k tomu, aby se zvýšila samostatnost nemocných po propuštění z léčebny.


Oddělení 24: režimové oddělení pro léčbu závislosti na alkoholu a patologického hráčství

Oddělení 24 bylo po celkové rekonstrukci znovuotevřeno v létě roku 2009. Svou činností navazuje na dlouholetou tradici oddělení 20 a je zaměřeno zejména na léčbu alkoholismu a patologického hráčství. Jedná se o mužské otevřené oddělení s celkovou kapacitou 33 lůžek. Přijímáme pacienty od 18 let věku. Léčba je plně hrazena pojišťovnou (platí se pouze regulační poplatky) a pacienti mají nárok na vystavení pracovní neschopnosti po dobu hospitalizace.

Svým zázemím a vybavením patříme k nejmodernějším a nejlépe zařízeným oddělením specializovaným na závislosti v celé České republice. Budova je umístěna na okraji rozlehlého parku a svým uspořádáním působí spíše jako rekreační objekt než jako nemocnice. Pacienti jsou ubytováni na dvoulůžkových a trojlůžkových pokojích se sociálním zařízením, k dispozici mají terapeutickou i společenskou místnost, jídelnu a kuřárnu. Rozlehlé prostory oddělení umožňují každému pacientovi dostatek soukromí. Pacienti mají možnost kulturního i sportovního vyžití. V areálu je k dispozici dokonce několik hřišť a pro potřeby pacientů slouží i bohatě vybavená knihovna. V prostorách léčebny je rovněž kostel a každý týden se zde koná bohoslužba, kterou mohou zájemci navštívit.

Terapeutický tým je tvořen lékaři se specializací z psychiatrie, psychology a psychoterapeuty. Nedílnou součástí týmu jsou i proškolené zdravotní sestry, které mají s prací se závislými rozsáhlé zkušenosti. Pacientům je k dispozici i sociální pracovnice.

Léčba závislostí je náročná, dlouhodobá, má své zákonitosti a pravidla, která je třeba dodržet. Základními principy léčby jsou psychoterapie a režim. Pacienti se účastní skupinové terapie, vedou si deníky, do kterých zaznamenávají své myšlenky a postřehy, docházejí na pracovní terapii (ta většinou probíhá v zahradnictví nebo chráněné dílně) a arteterapii, pod vedením zkušených lektorů se učí prvkům svalové relaxace či jógy, mohou si rovněž individuálně promluvit s terapeuty. Každý den má svůj pevný řád a strukturu. To pacientům pomáhá ve vytváření či obnovování žádoucích vzorců chování, zvyšuje se odolnost proti zátěži a stresu, budují se mechanismy, které mají do budoucna zabránit recidivě. Součástí léčby jsou i přednášky členů terapeutického týmu - jejich obsahem jsou nejčastěji témata související se závislostí. Pacienti tak mají možnost rozšířit si své povědomí o vlastním problému, což jim může rovněž velmi pomoci ve zvládání abstinence.

Naše pracoviště funguje na komunitním principu a pacienti se spolupodílejí na chodu oddělení. Mají svou samosprávu a zajišťují si i část denního programu - zejména formou pacientských skupin, večerních sezení s poslechem hudby či sledováním vybraných filmů a televizních pořadů. Oddělení je otevřené - pacienti se mohou volně pohybovat po areálu léčebny a po absolvování úvodní části léčby mají možnost i vycházek do města. V závěrečné fázi pobytu pak zpravidla ještě absolvují jednu či dvě víkendové dovolenky v domácím prostředí, které slouží k ověření jejich stavu a připravenosti na návrat domů.

Průměrná doba hospitalizace se u závislosti na alkoholu pohybuje kolem 3 měsíců, u patologického hráčství je to zhruba 6 týdnů. Zkrácení léčby není vhodné a nese sebou vysoké riziko recidivy. Po propuštění všem pacientům doporučujeme pokračovat v terapii zhruba rok ještě ambulantní formou, což rovněž zvyšuje šanci na dlouhodobou abstinenci. První měsíce po propuštění jsou totiž poměrně obtížné a riziko selhání je velké.


Oddělení 25

Určeno pro dlouhodobou rehabilitaci těžkých poruch osobnosti, včetně demencí alkoholových a osob depravovaných při dlouhodobé závislostí. Kapacita je 49 lůžek. Na odd. je prováděna farmakoterapie, psychoterapie, somatické doléčování výsledných chronických stavů, pracovní terapie. K dispozici je rovněž psycholog. Centrum pozornosti je věnováno sociální rehabilitaci.

Psychiatrická léčebna Bohnice - Infomace pro pacienty

14. ledna 2012 v 15:14 | ADMIN webu
Vážená paní, Vážený pane,



Psychiatrická léčebna Bohnice je pracovištěm, které se dlouhodobě věnuje péči o duševně nemocné. Za víc něž 100 let své existence prošla léčebna vývojem od ústavu opatrovatelského k modernímu zdravotnickému zařízení. Poskytujeme nejširší spektrum služeb v oblasti psychiatrické péče v ČR.



Během Vaší hospitalizace je tým zdravotnických pracovníků připraven poskytnout Vám komplexní péči a v maximální možné míře respektovat Vaše přání a potřeby. Plně si uvědomují, že část našich oddělení nenaplňuje svým komfortem představu zdravotnického zařízení 21.století. Desítky let byla totiž psychiatrie na okraji zájmu společnosti, a proto byla významně podfinancovaná. V posledních letech se situace s financováním zlepšila, přesto si proces rekonstrukcí vyžádá ještě řadu let. Věřím však, že i v současné době platí slova klasika psychiatrie prof. Matulaye, že psychiatrii tvoří především tým lékařů a sester, ne chodby a pokoje.



Následující text obsahuje základní informace, které Vám usnadní orientovat se v situaci, která je pro mnohé z Vás nová.



S přáním co nejdřívějšího uzdravení, MUDr. Martin Hollý



1. Základní informace o PL Bohnice

Adresa:
Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8, 181 02
Psychiatrická léčebna Bohnice (dále jen PLB) je státní příspěvkovou organizací. Informace o PLB, její organizaci, struktuře, poskytovaných službách a potřebných kontaktech naleznete na www.plbohnice.cz.

Další informace můžete získat: - osobně v sekretariátu ředitele v budově ředitelství, dveře č. 48, 1. patro, v pracovních dnech od 7:30 do 15:00 hod. - telefonicky na tel.: 284 016 120 - písemně na adrese: Psychiatrická léčebna Bohnice, sekretariát ředitele, Ústavní 91, 181 02 Praha 8 - faxem na č. 284 016 595 nebo pomocí kontaktního formuláře. Informace týkající se konkrétních pacientů lze žádat přímo na oddělení u ošetřujícího lékaře, popř. u primáře. Pracovníci PLB Vám mohou poskytnout informace pouze osobně a jen v případě, že s poskytnutím informací pacient souhlasí.


Co vzít s sebou při přijetí k hospitalizaci

Doklady: občanský průkaz nebo cestovní pas průkaz pojištěnce Oblečení: domácí obuv na přezutí noční košile/pyžamo spodní prádlo na převlečení župan pohodlné domácí oblečení plášť nebo zástěru pro pracovní terapii Hygienické potřeby: zubní kartáček + zubní pasta sprchový gel, šampón toaletní papír papírové kapesníky holení, hygienické vložky hřeben aj. Ostatní: mince či karta na telefon osobní potřeby jako jsou brýle, naslouchátko apod. Místa určená k uložení věcí Cenné věci (šperky, velký obnos peněz, vkladní knížky) Vám bezplatně uložíme v pokladně PLB. Ostré či jinak nebezpečné předměty (nože, nůžky apod.) Vám uložíme na určeném místě na oddělení. Určená místa k uložení věcí jsou na každém oddělení stanovena domácím řádem. PLB není podle Občanského zákoníku odpovědná za ztrátu předmětů uložených mimo míst k tomu určených.


Návštěvy pacientů

Doporučené návštěvní hodiny jsou uvedeny v Domácím řádu oddělení. Návštěvy jsou možné i v jinou dobu, ale zásadně nejsou vhodné v době terapeutických aktivit (zapsaných v týdenním programu odd.) či v době nočního klidu. Každou návštěvu je nutno oznámit sestře na oddělení. Každá návštěva se zapisuje do zdravotnické dokumentace. Návštěvy musí respektovat domácí řád oddělení. Denní režim se řídí týdenním programem se kterým Vás seznámí na oddělení. Obecně však platí:
snídaně od 8:00 oběd od 12:00 večeře od 18:00 noční klid od 22:00


Služby v areálu PLB

V areálu je k dispozici obchod s občerstvením, trafika, lékárna, knihovna, Divadlo Za plotem, kavárna v Divadle Za plotem, kde je rovněž možnost přístupu na internet. Duchovní služby V ústavním kostele sv. Václava se pravidelně 2 x týdně konají bohoslužby církví českobratrské evangelické a římsko-katolické, kdy je rovněž možný kontakt s duchovními těchto církví. Bližší informace jsou na vývěsce u vchodu do kostela. Také je možné se obrátit na faráře bohnické římsko-katolické farnosti. Telefon na faru: 233 558 825.


2. Práva pacientů

Na každém oddělení je dostupný etický kodex Práva pacientů, na dětském oddělení je pak též Charta práv hospitalizovaných dětí. K dispozici je rovněž Domácí řád oddělení. Pro bližší informace kontaktujte zdravotní sestru.

Práva pacienta v průběhu hospitalizace Během hospitalizace v PLB má každý pacient právo:
- informovat někoho z jeho blízkých o svém přijetí k hospitalizaci, popř. požádat personál PLB, aby tuto informaci zprostředkoval
- určit osobu, která může být informována o jeho zdravotním stavu, nebo vyslovit zákaz podávání informací jakékoliv osobě
Pozn.: Osoby blízké mají právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby, které o něm mohou být informovány a také na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, jestliže pacient za svého života nevyslovil zákaz poskytování informací.
- znát jména všech osob, které se podílejí na poskytování zdravotní péče
- na poskytnutí veškerých informací shromážděných o něm ve zdravotnické dokumentaci nebo v jiných zápisech vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu
- v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do své zdravotnické dokumentace popř. požádat o pořízení výpisů, opisů nebo kopií
- vyjádřit nespokojenost s průběhem poskytování péče formou písemnou nebo ústní, pacient se se svou stížností může obrátit na vedoucí pracovníky na oddělení, ředitele PLB, Ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru nebo na zdravotní pojišťovnu, jíž je pojištěncem a rovněž na veřejného ochránce práv (ombudsmana). K podání stížnosti může rovněž využít schránek důvěry umístěných v PLB



- být na vlastní písemnou žádost (revers) předčasně propuštěn (pouze v případě, že jde o dobrovolnou hospitalizaci) - na včasné vyrozumění člena své rodiny nebo jiné osoby, kterou označí, o svém propuštění v případě, že není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby - na informace o dalším průběhu léčby - na zajištění dopravy do místa bydliště v případě, že jeho zdravotní stav podle posouzení ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby Souhlas pacienta Dle §23 zák. č.20/1966 Sb. má pacient právo udělit nebo odepřít souhlas, jak se samotnou hospitalizací, tak i se všemi vyšetřovacími a léčebnými výkony. Souhlas není potřeba: a) v případě záchrany života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas b) s vyšetřovacími a léčebnými výkony a s převzetím do ústavní péče - jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí - jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit povinné léčení - není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví Svůj souhlas může pacient kdykoliv odvolat.


3. Povinnosti Psychiatrické léčebny Bohnice

- informovat Obvodní soud pro Prahu 8 o nedobrovolném převzetí pacienta do ústavní péče
- seznámit pacienta s režimem oddělení a domácím řádem
- zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se zdravotničtí pracovníci dozvěděli v souvislosti s výkonem svého povolání, s výjimkou případů, kdy s poskytnutím údajů pacient souhlasí nebo kdy PLB plní svoji v zákoně stanovenou povinnost
- zajistit vysokou odbornou úroveň péče
- respektovat soukromí pacienta při všech prováděných výkonech
- poskytovat ohleduplnou péči prováděnou s porozuměním - umožnit pacientovi denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli (doba návštěv je stanovena domácím řádem odd.)
- vybavit pacienta při propuštění léčivými přípravky na 3 dny
- poskytovat pacientovi srozumitelné informace o povaze onemocnění, zamýšlených diagnostických a léčebných postupech včetně rizik a o dalších okolnostech, které během léčení mohou nastat - poskytovat pacientovi údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého diagnostického a terapeutického postupu rozhodnout, zda s ním vyjádří souhlas
- seznámit pacienta s plánem na překlad na jiné oddělení nebo do jiného zdravotnického zařízení


4. Povinnosti pacienta

Pacient PLB má zejména tyto povinnosti:
- dodržovat domácí řád oddělení (Porušování domácího řádu oddělení a léčebného režimu může vést u dobrovolně hospitalizovaných pacientů k jejich propuštění) - podrobit se, je-li třeba, při přijetí do PLB hygienické očistě
- nepožívat v průběhu hospitalizace alkoholické nápoje a návykové látky a neužívat léky nepředepsané ošetřujícím lékařem
- podrobit se v případech stanovených obecně závaznými předpisy zdravotnickým prohlídkám a diagnostickým zkouškám, léčení nemocí společensky zvlášť závažných, asanačním, dezinfekčním a jiným opatřením na ochranu před nákazou
- uhradit PLB jím způsobené škody, za které podle obecně platných právních předpisů odpovídá
- prokazovat se při poskytování zdravotní péče platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou
- mít snahu žít zdravě a vyvarovat se vlivů škodlivě působících na jeho zdraví
- dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí - uhradit zákonem stanovené poplatky související s hospitalizací


5. Zdroje

Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny č. 96/2001 Sb. m.s. Ústavní zákon č. 23/1991 Sb. Listina základních práv a svobod Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu v platném znění Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v platném znění Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník v platném znění Zákon č. 220/1991 Sb. o komorách v platném znění Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích v platném znění Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon Etický kodex České lékařské komory Disciplinární řád České lékařské komory Práva pacientů, schválená Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví


6. Užitečné kontakty

Všeobecná zdravotní pojišťovna Na Perštýně 6, 110 00 Praha 1, tel.: 221 668 131 www.vzp.cz
Ministerstvo zdravotnictví ČR Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 1, tel.: 224 971 11 www.mzcr.cz
Česká lékařská komora Lékařská 2, 150 00 Praha 5, tel.: 257 211 329 www.lkcr.cz
Veřejný ochránce práv (ombudsman) Údolní 39, Brno, tel.: 542 542 888 www.ochrance.cz




zdroj:www.plbohnice.cz/pro_klienty/cz

Psychiatrická léčebna Šternberk - regulační poplatky

14. ledna 2012 v 15:09 | ADMIN webu
v následujících řádcích bychom Vám rádi poradili, jak na poplatky v Psychiatrické léčebně Šternberk (dále jen PL). Poplatky za léčebnou a ústavní péči stanovuje zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb., (mění zákon č. 48/1997 Sb.) a jsou zavedeny od 1. Ledna 2008.
KDY MÁM PLATIT A KOLIK?

Výše poplatku - Typ vyšetření/ošetření/výdej léčivého přípravku
30 Kč
Návštěva lékaře, při které bylo provedeno vyšetření.
Návštěva lékaře, při které bylo provedeno vyšetření u zubního specialisty.
Za vydání každého léčivého přípravku, nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu.
(Na jednom receptu mohou být předepsány maximálně 2 položky. Poplatek za recept tak může činit nejvýše 60 Kč.)
100 Kč
Regulační poplatek za den hospitalizace.
Den přijetí a den propuštění se počítá jako jeden den.
90 Kč
Za využití pohotovostní služby.
(Jakékoliv vyšetření či ošetření mimo běžnou ordinační dobu, tedy ve všední dny v době od 17.00 do 7.00 hodin a také v sobotu, neděli a ve svátek.)
KDY NEPLATÍM?
30 Kč
Nebude-li Vám provedena řádná lékařská prohlídka (např. při pouhém vypsání receptu).
Za preventivní prohlídky.
Za laboratorní a diagnostické vyšetření.
100 Kč
Pokud jste "na propustce".

Od poplatků jsou osvobozeni všichni pacienti, kteří se prokáží potvrzením o hmotné nouzi (ne starší než 30 dnů)!
JAK SE VÝBĚR POPLATKŮ PROVÁDÍ?
A) POPLATKY ZA HOSPITALIZACI
I.
Platba u krátkodobé hospitalizace (do 30 dnů) IHNED na příslušném oddělení, platbu přijme pověřený zaměstnanec (vrchní či staniční sestra) NEJDÉLE DO OSMI DNŮ PO PROPUŠTĚNÍ Při propuštění pacient popř. jeho opatrovník obdrží fakturu a může zvolit způsob úhrady (hotově v pokladně PL, platebním příkazem či složenkou)
II.
Platba dlouhodobé hospitalizace (delší než 30 dnů) Provádí se vždy k poslednímu dni v příslušném měsíci.
IHNED - v hotovosti na příslušném oddělení
FAKTUROU - pacientovi, rodinnému příslušníkovi, či opatrovníkovi bude předložena faktura s dobou splatnosti nejdéle do 8 dnů.

Z DEPOZITNÍHO ÚČTU - pokud má pacient uloženy finanční prostředky na tzv. depozitním účtu PL, budou poplatky hrazeny z tohoto účtu, se souhlasem pacienta.
B) POPLATKY ZA AMBULANTNÍ VYŠETŘENÍ/OŠETŘENÍ
Regulační poplatky budou vybírány na ambulanci ihned po ošetření v případě, že bylo provedeno klinické vyšetření. Toto vyšetřeni je popsáno jako komplexní, cílené nebo kontrolní. Prokáže-li pacient potvrzením, vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi, bude od platby osvobozen (nesmí být starší 30dnů).
ZPŮSOB ÚHRADY ZA AMBULANTNÍ VYŠETŘENÍ
A) V AMBULANCI, kde sestra vypíše pacientovi doklad o zaplacení
B) HOTOVOSTNĚ V POKLADNĚ PL, nachází se v přizemí hlavní budovy (dveře č.15)

V případě jakýchkoliv nejasností se můžete obrátit na paní Lenkou Hrazdilovou a to buď přímo v kanceláři v přízemí hlavní budovy PL,vedle vrátnice a nebo telefonicky tel.585 085 417 či e-mail hrazdilova@plstbk.cz.

Vybrané finanční prostředky z regulačních poplatků bude PL Šternberk investovat do zkvalitnění podmínek léčby.
zdroj:http://www.plstbk.cz/index.php/pro-pacienty-a-navstevniky/hospitalizace/regulacni-poplatky

Domácí řád Psychiatrické léčebny Lnáře - Základní údaje

14. ledna 2012 v 15:06 | ADMIN webu
Domácí řád Psychiatrické léčebny Lnáře

Vítáme Vás v PL Lnáře. Děkujeme za důvěru, kterou jste projevili tím, že jste se svěřili do péče našeho zdravotnického zařízení. Snahou všech členů zdravotnického týmu, je co nejdříve, a při tom citlivě, ohleduplně a s porozuměním Vám pomoci k dosažení a upevnění nejcennější lidské hodnoty, Vašeho zdraví. V této snaze nám můžete pomoci i Vy sami, zejména pozitivním přístupem k léčbě a dodržováním pravidel tohoto domácího řádu, která jsou závazná pro všechny naše pacienty. Součástí Domácího řádu PL Lnáře je i Kodex práv pacienta schválený Centrální etickou komisí MZ ČR.

· Při příjmu svým podpisem na formulář (Prohlášení o dobrovolném vstupu - Informovaný souhlas při hospitalizaci) dáváte souhlas s hospitalizací a léčbou. Součástí Informovaného souhlasu je také uvedení jména příbuzného, kterému lékař může předávat informace.

· V případě, že s hospitalizací nesouhlasíte, tak je na přijímajícím lékaři, aby rozhodl, zda je Váš stav takový, že vyžaduje hospitalizaci bez Vašeho souhlasu (musí být naplněny zákonné podmínky, tzn. především to, že Váš stav ohrožuje Vás, nebo Vaše okolí). V tomto případě je PL Lnáře povinna tuto Vaši nedobrovolnou hospitalizaci nahlásit do 24 hodin Okresnímu soudu ve Strakonicích, který následně rozhoduje o přípustnosti této hospitalizace. Máte právo si případně pro toto řízení zvolit svého právního zástupce, pokud ho nezvolíte, tak Vám ho přidělí soud.

· Při přijetí k hospitalizaci předložte prosím průkaz Vaší zdravotní pojišťovny, která nám uhradí náklady spojené s Vaší léčbou. Průkaz Vaší zdravotní pojišťovny bude pod dobu hospitalizace uložen u staniční sestry na oddělení.

· Po dobu Vašeho pobytu v léčbně o Vás pečuje tým zdravotnických pracovníků, na které se můžete s důvěrou obrátit. Zaručujeme Vám naprostou důvěrnost a ochranu všech údajů o Vaší osobě. K léčbě bude přistupováno s veškerou diskrétností a s maximálními ohledy na Vaše soukromí. Je velmi důležité informovat lékaře o potížích a všem, co Vás trápí, co Vás bolí.

· Informace o Vašem zdravotním stavu podává ošetřující lékař pouze Vámi určeným osobám, tj. těm které si určíte při přijetí do léčebny. Upozorňujeme, že informace o zdravotním stavu zásadně neposkytujeme telefonicky a to z těch důvodů, že při telefonickém podávání informací nikdy nemáme jistotu, komu informace podáváme a mohlo by dojít ke zneužití těchto informací.

· Při přijetí na lůžkové oddělení odevzdáte své svršky a prádlo pracovníkům nemocnice (to v případě, že jste přijímáni na PIP - pokoj intenzivní péče oddělení I. II.), kteří zajistí jeho uložení v šatně. Pro pobyt na PIP můžete použít vlastní prádlo (pyžamo, župan). Pokud je nemáte k dispozici, poskytneme Vám prádlo ústavní. Při ukončení léčení zapůjčené prádlo vrátíte. Po přeložení na běžný pokoj můžete používat své civilní oblečení - viz dále.

· V případě, že nejste příjmáni na PIP, tak své svršky neodevzdáváte a můžete je mít uloženy na pokoji (v přiměřeném množství). Na oddělení PL Lnáře je Vám umožněno chodit ve Vašem civilním oděvu, aby jste se cítili, co nejpříjemněji.

· Výměnu ložního a osobního prádla provádíme podle potřeby, nejméně jednou týdně. Pacient má právo na čistě povlečené lůžko, avšak má též povinnost udržovat je čisté. Udržujte čistotu v pokojích, na chodbách, na toaletách, v koupelnách a samozřejmě i v celém areálu PL Lnáře. Respektujte třídění odpadu. Odpadky vyhazujte pouze do košů k tomu určených.

· Větší peněžité částky a ostatní cenné věci (např. předměty z drahých kovů, platební karty apod.) si v případě plánované hospitalizace do nemocnice neberte. Doporučujeme Vám odevzdat částky vyšší než 1000,- Kč, vkladní knížky, platební a kreditní karty a cennosti uložit do úschovy v pokladně PL Lnáře (můžete tak zamezit jejich zcizení). V případě potřeby předání zprostředkuje sestra nebo jiný pověřený pracovník. O uložení veškerých cenností obdržíte potvrzení. Jedině s tímto dokladem můžete uplatňovat vůči PL Lnáře nárok na náhradu případné ztráty. Během hospitalizace máte možnost po předložení příslušného potvrzení si Vámi uložené předměty vyzvednout. Je nepřípustné si k hospitalizaci do PL Lnáře brát s sebou jakoukoliv zbraň !

· S ohledem na Vaši bezpečnost a bezpečnost spolupacientů Vám budou při přijetí odebrány všechny nebezpečné předměty, kterými by jste se Vy, nebo Vaši spolupacienti mohli zranit (nože, nůžky, žiletky apod.). Stejně tak je nutné, aby jste odevzdali všechny léky, které jste si přivezli s sebou. Všechny tyto věci Vám budou při propuštění z PL Lnáře vráceny.

· Po dobu pobytu v PL Lnáře o Vás pečuje tým zdravotnických pracovníků vedený ošetřujícím lékařem, který určuje na základě pokynů primáře diagnostický a léčebný postup. Máte právo být srozumitelně seznámeni se svým zdravotním stavem a dozvědět se o všech dostupných možnostech vyšetření a léčby. Dbejte rad a pokynů ošetřujících zdravotnických pracovníků.

· V PL Lnáře pracuje sociální pracovnice, kterou můžete kontaktovat prostřednictvím staniční sestry na oddělení. Podá Vám potřebné sociálně-právní informace a mohou pomoci v řešení sociálních problémů, zejména těch, které vznikly v souvislosti s Vaším onemocněním. Pro pacienty, kteří ze zdravotních důvodů nejsou schopni se o sebe po návratu z nemocnice postarat sami, či s pomocí blízkých, nebo to vyžaduje jejich zdravotní stav, pomohou při zajištění domácí ošetřovatelské péče, pečovatelské služby, či ústavu sociální péče, případně navrhne další vhodné formy následné péče.

· Dieta je součástí léčby a je předepisována lékařem. Jejím nedodržováním narušujete proces léčení. Pokud chcete pít vlastní nápoje - minerální vody či limonády a požívat vlastní stravu, poraďte se s lékařem. Pacienti, kteří nejsou upoutáni na lůžko, se stravují v jídelnách. Nepohyblivým pacientům přinese stravu k lůžku pověřený pracovník. Zbytky jídel nesmí zůstávat v pokoji pacientů. V PL Lnáře platí absolutní zákaz požívání alkoholických nápojů a omamných látek.

· Klid, ticho a nerušený spánek jsou nezbytnými pomocníky při léčení. Nerušte ostatní nemocné. Polední klid trvá od 12.00 hod. do 13.00 hod., noční klid je od 22.00 hod. do 06.00 hod. Mimo tyto vymezené hodiny můžete se souhlasem ostatních pacientů v pokoji užívat vlastní přenosný rozhlasový přístroj nebo mobilní telefon. V době poledního a nočního klidu mobilní telefon buď vypněte, nebo nastavte do režimu, kdy nebude rušit ostatní pacienty. Na oddělení II. (2. patro) máte k dispozici telefonní automat (na karty).

· Návštěvní hodiny - vzhledem k tomu, že je během léčby nutno dodržovat v PL Lnáře režinovou léčbu jsou návštěvní hodiny stanoveny takto:

Po - Pá : 15,00 - 17,00

So: 13,00 - 17,00

Ne: 09,00 - 11,00 13,00 - 17,00

Návštěvu mimo vyhrazené hodiny může povolit ošetřující primář či lékař. Návštěvy na oddělení nejsou povoleny dětem do 15 ti let.

· Pokud to zdravotní stav pacienta umožňuje, či dokonce vyžaduje lze vystavit propustku k návštěvě domova (lékař může podmínit tuto propustku, tím, že bude možná jen v doprovodu někým z Vašich blízkých). V průběhu léčby jsou vhodné (dle Vašeho léčebného režimu) terapeutické vycházky. Váš léčebný režim určuje ošetřující lékař nebo primář.

· V PL Lnáře budete v průběhu léčby zařazeni do určitého režimu (skupinová psychoterapie, individuální psychoterapie, arteterapie, pracovní terapie atd.) O zařazení do léčebného režimu rozhoduje ošetřující lékař nebo primář. Respektujte prosím toto zařazení, přispívá k urychlení Vašeho léčení.

· Při propuštění z PL Lnáře Vás ošetřující lékař poučí o dalším postupu léčení, obdržíte léky na 3 dny. Do tří dnů od propuštění ohlaste u svého lékaře návrat z PL Lnáře, tak , aby jste si zajistili návaznost léčby.

· Předčasně můžete být propuštěni z nemocniční péče pouze na základě Vašeho přání a po sepsání písemné žádosti (tzv. negativního reversu). Při onemocnění, při kterém můžete ohrožovat Vás či Vaše okolí, a jsou splněny zákonné podmínky (ohrožování sebe nebo okolí), nemůžete být propuštěni ani na revers - v tomto případě se tato skutečnost hlásí Okresnímu soudu ve Strakonicích, soud pak následně rozhodne o tom, zda je přípustná hospitalizace i bez Vašeho souhlasu.

· Při svévolném opuštění PL Lnáře budeme v takovém případě informovat kompetentní orgány - Policii ČR, případně jiné. V případě svévolného opuštění nemocnice bude Vaše hospitalizace ukončena.

· Při pobytu v PL Lnáře dodržujte obvyklé společenské konvence. Berte ohled na soukromí a práva ostatních pacientů, jejich nemoc a případné potíže s ní spojené. Své náměty a připomínky k léčbě sdělujte na pátečních komunitách. Nebojte se též využít kontaktních schránek umístěných na každé lůžkové stanici PL Lnáře. Zároveň si Vás dovolujeme požádat, abyste přistupovali k léčbě s aktivním zájmem o Vaše zdraví a důvěrou ve schopnosti našich lékařů a sester, protože předpokladem úspěšné léčby je úzká spolupráce mezi Vámi a zdravotníky.

· Přijímání balíků: vzhledem k tomu, že prostřednictvím balíku by mohly být na oddělení PL Lnáře dopraveny věci, které by mohly ohrozit léčení Vaše, či Vašich spolupacientů (od léků, omamných látek až k nebezpečným předmětů typu nožů, apod.), tak si PL Lnáře vyhrazuje právo k tomu, aby jste tyto zásilky po převzetí otevřeli před sestrou, aby mohla zkontrolovat jejich obsah.

· Udržujte čistotu a pořádek ve všech prostorách PL Lnáře, zařízení zanechávejte tak čisté, jak si je sami přejete mít. Dbejte prosím na větrání pokojů. Šetřete nemocniční zařízení a inventář. Nemanipulujte s vodním, světelným a signalizačním zařízením.

· V případě požáru nebo jiné mimořádné události, prosím nahlaste zjištěnou skutečnost personálu, a dále se řiďte pokyny zaměstnanců nemocnice.

· Kouření je v celé lůžkové části PL Lnáře zakázáno (s výjimkou kuřárny na oddělení I). Prosím respektujte tento zákaz, který je v souladu s Vaším léčebným režimem.

· Nerespektování Domácího řádu PL Lnáře může vést k předčasnému ukončení hospitalizace a propuštění.




Přejeme Vám brzké uzdravení



MUDr. Vladimír Muchl

ředitel léčebny
zdroj:http://www.pllnare.cz/domaci_rad.htm

Plzeň PL - informace a rady pro pacienty přijímané k hospitalizaci

14. ledna 2012 v 15:03 | ADMIN webu
Před přijetím do nemocnice Vám doporučujeme řídit se radami Vašeho ošetřujícího (praktického) lékaře. K přijetí se dostavte v určenou dobu na Centrální příjem FN nebo do příslušné příjmové ambulance (bližší informace obdržíte při pozvání k hospitalizaci). Při první návštěvě budou provedeny nezbytné administrativní úkony, týkající se Vašeho přijetí na lůžkové oddělení. Bude Vám přiděleno lůžko a budete informován/a o tom, kdo je Vaším ošetřujícím lékařem. Dále budete seznámen/a s postupem Vaší léčby, plánovaným vyšetřením, popřípadě přípravou na operaci. Během Vašeho pobytu v našem zdravotnickém zařízení se prosím, chovejte dle pokynů Domácího řádu FN Plzeň, s kterým budete seznámeni při přijetí společně s Právy pacientů.

Co si přinést s sebou do nemocnice:
doporučení k hospitalizaci, výsledky předchozích vyšetření včetně laboratorních výsledků,
potvrzení o pracovní neschopnosti (pokud Vám již bylo vystaveno),
občanský průkaz,
průkaz zdravotní pojišťovny,
přezůvky,
noční košili/ pyžamo,
župan,
hygienické potřeby,
papírové kapesníky,
mince na telefon nebo telefonní kartu,
osobní potřeby, kompenzační pomůcky (např. brýle, naslouchadlo, hůl),
psací potřeby,
noviny, časopisy, knihu,
léky, které pravidelně užíváte.

Doporučení:

Větší finanční hotovost (nad 1000,- Kč), platební karty, cennosti nebo audio - vizuální techniku raději ponechte doma nebo je můžete uschovat do pokladny v přijímací kanceláři FN. Pokud vlastníte zbraň je nutné ji ponechat doma nebo ji odevzdat po dobu hospitalizace do nemocničního trezoru. Při propuštění Vám tyto věci budou vydány zpět. Upozorňujeme, že v případě ztráty neuložených cenností FN neručí za vzniklou škodu.zdroj:http://www.alkohol-alkoholismus.cz

Havlíčkův Brod PL - co si vzít s sebou při přijetí k hospitalizaci

14. ledna 2012 v 14:59 | ADMIN webu
Doklady:
občanský průkaz (cestovní pas)
průkaz zdravotní pojišťovny
doklad o pracovní neschopnosti, pokud už jej máte vystavený svým lékařem
rozhodnutí, oznámení nebo potvrzení o hmotné nouzi, pokud jej máte vystaveno
jste-li v evidenci úřadu práce - pak příslušný doklad, jím vystavený


Kontakty:
kontakt na osobu blízkou (včetně adresy a telefonu)
kontakt na praktického lékaře, event. ambulantního psychiatra, ke kterému budete po propuštění z léčebny předání do ambulantní péče


Oblečení:
pohodlné domácí a vycházkové oblečení
domácí a vycházkovou obuv
noční košile nebo pyžamo, event. župan
spodní prádlo, ponožky


Hygienické potřeby:
zubní kartáček a zubní pastu
sprchové mýdlo, šampón
papírové kapesníky
pomůcky k holení
hygienické vložky
hřeben a další osobní toaletní potřeby


Ostatní:

brýle, naslouchadla, event. jiné kompenzační pomůcky
finanční hotovost (na úhradu regulačních poplatků, pro osobní potřebu a event. na úhradu placených služeb - praní osobního ošacení, kadeřnice, holič, pedikérka)

Upozornění:

nedoporučujeme přinášet do léčebny velkou finanční hotovost, vkladní knížky, šperky apod.
hospitalizovaným pacientům není povoleno držení nebezpečných předmětů (všechny typy zbraní, jedy... ) a přechovávat majetek, který nesouvisí s účelem hospitalizace - více informací v Domácím řádu.


zdroj:http://alkohol-alkoholismus.cz

Šternberk PL - Domácí řád pacientů při hospitalizaci

14. ledna 2012 v 14:56 | ADMIN webu
Povinností všech pracovníků léčebny jak ze zdravotnického úseku, tak i z hospodářsko technického úseku je zajistit péči o nemocné po stránce terapeutické, tak i vytvořit klidné a příjemné prostředí na všech odděleních. Jsme přesvědčeni, ze všichni naši klienti se budou ve vlastním zájmu řídit pokyny, které jsou uvedeny v domácích řádech jednotlivých pracovišt.

Při přijetí na ošetřovací jednotku odevzdáte šatstvo a prádlo sestře, která zajistí jeho uložení a zapůjčí vám v průběho hospitalisace ústavní prádlo. Se svolením lékaře můžete používat vlastní oblečení s podmínkou, že bude zajištěna jeho výměna rodinou.
Veškeré finanční prostředky a cennosti zajistíme k uložení v pokladně léčebny, dle potřeby zajistíme finanční výběry dle přání nemocných.

Léčebnou terapii a způsob léčby zajištují primáři a lékaři oddělení, ošetřovatelskou péči za jišíují a provádějí zdravotničtí pracovníci s příslušnou kvalifikací. Součástí léčby je zajištění stravy a diet dle charakteru onemocnění, dodržování hygienického režimu a zajištění dostatečného spánku.

Kouření v léčebně je povoleno jen ve vyhrazených místnostech Dle rozhodnutí lékaře mají možnost naši klienti navštěvovat kantýnu, volné vycházky v areálu léčebny i mimo ní,včetně dovolenek k návštěvě rodiny.

Návštěvy rodinných příslušníků a známých, jsou povoleny každý den v odpoledních hodinách.
Informace o zdravotním stavu nemocných podává ošetřující lékař nebo primář oddělení.
Součástí léčby jsou kulturní aktivity a léčba prací na oddělení pracovní terapie.
Léčebna pro nemocné zajišiuje služby (holič, pedikůra) za úhradu z vlastních prostředků.

zdroj:http://alkohol-alkoholismus.cz

Regulační poplatky a hospitalizace v PL

14. ledna 2012 v 14:51 | ADMIN webu
Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod
Rozkošská 2322, 580 23 Havlíčkův Brod
http://www.plhb.cz/


Regulační poplatek ve výši 100,- Kč Psychiatrické léčebně Havlíčkův Brod (dále jen
"léčebna") platí pacient nebo jeho zákonný zástupce za každý den, kdy byla
pacientovi v léčebně poskytována ústavní péče - je-li pacient na propustce,
regulační poplatek za příslušný den neplatí; den, ve kterém byl pacient přijat do
léčebny k poskytování ústavní péče, a den, ve kterém bylo poskytování ústavní
péče pacientovi v léčebně ukončeno, se počítají jako jeden den.

2. Pacient nebo jeho zákonný zástupce je povinen uhradit regulační poplatky nejdéle do 8
kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče v případě, že hospitalizace byla kratší než 30
dní; a k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v případě, že je pacient umístěn
v léčebně po dobu delší než 30 dní. Regulační poplatky jsou hrazeny zpravidla
odúčtováním z peněz, které má pacient uloženy v léčebně v úschově, anebo
bezhotovostním převodem, případně složenkou. Účtárna soukromých peněz pacientů je
povinna vystavit pacientovi (jeho zákonnému zástupci) na jeho žádost doklad o zaplacení
regulačních poplatků, který musí obsahovat: jméno a rodné číslo pacienta, úhrnnou výši
poplatků a počet dnů hospitalizace, za něž byl uhrazen, datum vystavení dokladu, razítko
léčebny, jmenovku a podpis odpovědné pracovnice účtárny soukromých peněz pacientů.

3. Regulační poplatky uhrazené v souvislosti s poskytováním ústavní zdravotní péče v
léčebně nejsou započítávány do limitu 5.000,- Kč nebo 2.500,- Kč, kterým je
v kalendářním roce omezena výše finanční spoluúčasti pacienta na čerpané
zdravotní péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

4. Zdravotně-sociální pracovnice v průběhu hospitalizace zjišťují sociální situaci pacientů a
informují je, případně jejich zákonné zástupce, o povinnosti i možnostech úhrady
regulačních poplatků a o důsledcích jejich neuhrazení. Neoprávněné neuhrazení
regulačních poplatků není důvodem k tomu, aby léčebna u pacienta omezila kvalitu
a rozsah poskytované ústavní zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního
pojištění, ale pacient, případně jeho zákonný zástupce, který léčebně neuhradí
regulační poplatky v plné výši, se stane dlužníkem léčebny, která na něm tuto
pohledávku musí vymáhat za použití všech dostupných právních nástrojů.

5. Regulační poplatky nehradí pacient, který
 se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci
v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zákona č. 111/2006 Sb., o
pomoci v hmotné nouzi - doklad nesmí být vydán dříve než 30 dnů před datem
začátku hospitalizace pacienta v léčebně;
Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod
Rozkošská 2322, 580 23 Havlíčkův Brod
http://www.plhb.cz/

2
 je klientem pobytového zařízení sociální péče (ústav sociální péče, domov důchodců
apod.) a po úhradě pobytových sociálních služeb mu měsíčně zbývá méně než 800,-
Kč - tuto skutečnost prokáže pacient potvrzením ne starším než 30 dnů, které mu
vydá na jeho žádost příslušné zařízení sociální péče;
 v léčebně vykonává ochranné léčení ústavní nařízené soudem;
 je v léčebně hospitalizován bez svého souhlasu (§ 24 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o
zdraví lidu, v platném znění), vysloví-li souhlas s přípustností jeho převzetí a dalšího
držení v léčebně soud;
 je mladší 18 let a je umístěný v dětském domově, ve školském zařízení pro výkon
ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo je umístěný k výkonu ústavní výchovy
v domově pro osoby se zdravotním postižením nebo je umístěný na základě
rozhodnutí soudu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo svěřený
rozhodnutím soudu do pěstounské péče podle zákona o rodině;
 je v léčebně umístěn na základě rozhodnutí soudu za účelem vypracování odborného
znaleckého posudku o psychickém stavu;
 v léčebně čerpá ústavní zdravotní péči za plnou přímou úhradu, nikoli za úhradu
z veřejného zdravotního pojištění.
B. Úhrada za udržování hygienické čistoty oblečení
1. Léčebna je zdravotnické zařízení následné lůžkové péče, kde pacienti v průběhu
hospitalizace používají vlastní oblečení, které jsou povinni za dohledu
ošetřovatelského zdravotnického personálu udržovat v čistotě. Tento požadavek
odpovídá obecně platným hygienickým zásadám i pravidlům kolektivního soužití
v lůžkových zdravotnických zařízeních a je zakotven v domácím řádu léčebny.

2. Udržování hygienické čistoty (praní) vlastního oblečení pacientů v době jejich
hospitalizace v léčebně není zdravotní službou hrazenou z veřejného zdravotního
pojištění. Pokud pacient udržování hygienické čistoty vlastního oblečení, které používá
v době hospitalizace, nemá zajištěno jiným dostatečně kapacitním a hygienickým
způsobem, je mu tato služba poskytována ze strany léčebny za stanovenou úhradu.
Úhradu za praní oblečení je povinen platit také pacient, který používá v průběhu
hospitalizace oblečení, které mu léčebna poskytla na nezbytnou přechodnou dobu.

Úhrada za udržování hygienické čistoty oblečení pacientů je stanovena paušální
částkou za jeden den hospitalizace v léčebně, přičemž den přijetí a den propuštění
z hospitalizace se počítají dohromady jako jeden den a do úhrady se
nezapočítávají dny, kdy je pacient na propustce. Úhradu platí pacient zpětně vždy
poslední den v kalendářním měsíci a v den propuštění z ústavní péče.
Výše úhrady (včetně DPH) za 1 den hospitalizace:
 na odděleních vybavených pračkou (1, 1A, 2A, 3A, 6, 6A, 9,11A,12, 14): 5,- Kč
 na ostatních odděleních (2,3,7,GMJ,L,7A,8,8A,9A,11,13,13A,15,15A): 12,- Kč

4. Nerespektování stanovených hygienických pravidel pacientem nebo jeho zákonným
zástupcem je hrubým porušováním domácího řádu léčebny a může být důvodem k
předčasnému (disciplinárnímu) ukončení hospitalizace pacienta v léčebně. Neuhrazenou
částku za udržování hygienické čistoty oblečení pacienta během hospitalizace
musí léčebna na dlužníkovi vymáhat za použití všech dostupných právních
nástrojů jako každou jinou pohledávku.

MUDr. Jaromír Mašek, v.r.
ředitel PL Havl. Brod

zdroj:http://www.plhb.cz/sites/default/files/Platby_pri_hospitalizaci_2011.pdf

Revers a hospitalizace

14. ledna 2012 v 14:45 | ADMIN webu
Na této stránce se lze dočíst o nedobrovolných hospitalizacích a okolnostech reversu. Pacienti mohou být za některých okolností přijati proti své vůli (nejen) do psychiatrického zařízení. Jsou to takové okolnosti, kdy nejsou schopni posoudit z řady příčin svůj zdravotní stav.

O zdravotních okolnostech, kdy je možno takového člověka přijmout proti vůli (ale i o poučení nemocného a reversu), pojednává §23 odst. 4 Zákona o péči o zdraví lidu č. 20/1966.

O právních okolnostech, důsledcích a dalších postupech pojednávají příslušné paragrafy Zákona č. 99/63, to je Občanského soudního řádu.





Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/66


§23 Poučení a souhlas nemocného

(1) Lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popřípadě členy jeho rodiny o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování léčebně preventivní péče.

(2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Odmítá-li nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers).

(3) Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou vzhledem k své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu.

(4) Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do ústavní péče

a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit povinné léčení,

b) jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo

c) není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví.


§24

Převzetí nemocného bez jeho písemného souhlasu do ústavní péče z důvodů uvedených v § 23 odst. 4 je zdravotnické zařízení povinno do 24 hodin oznámit soudu, v jehož obvodu má sídlo.5) Převzetí se soudu neoznamuje, jestliže nemocný dodatečně ve lhůtě 24 hodin projevil souhlas s ústavní péčí.







OSŘ - Zákon č. 99/63
Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče


§191a

§191a (1) Ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen "ústav"), ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu (dále jen "nemocný").

§191a (2) Je-li osoba, která byla přijata do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezena ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, je ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení došlo.


§191b

§191b (1) O každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle § 191a, zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.

§191b (2) Nemá-li ten, kdo byl ústavem převzat, jiného zástupce, ustanoví mu soud pro toto řízení opatrovníka.

§191b (3) Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí (§ 191a odst. 1 a 2) došlo ze zákonných důvodů, vyslechne nemocného a ošetřujícího lékaře. Jednání zpravidla není třeba nařizovat.

§191b (4) Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a, soud usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů (§ 191a odst. 1).


§191c

§191c (1) Usnesení podle § 191b odst. 4 se doručí umístěnému, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře není schopen chápat obsah takového rozhodnutí, dále jeho zástupci (opatrovníku) a ústavu.

§191c (2) Odvolání proti tomuto usnesení nemá odkladný účinek. Odvolat se může i ústav, bylo-li vysloveno, že převzetí se nestalo v souladu se zákonnými důvody.

§191c (3) Ústav může umístěného propustit, i když soud vyslovil, že k převzetí došlo v souladu se zákonnými důvody.


§191d

§191d (1) Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a umístěný je omezen nebo vyloučen ze styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu.

§191d (2) Ke zjištění zdravotního stavu umístěného soud ustanoví znalce. Úkolem znalce je vyjádření o tom, zda další držení umístěného v ústavu při omezení nebo vyloučení styku s vnějším světem je či není nutné. Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen.

§191d (3) Soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání) a jeho zástupce (opatrovníka). Při jednání vyslechne znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě další vhodné důkazy.

§191d (4) V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 platí tu obdobně.


§191e

§191e (1) Účinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutím doby jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena lhůta kratší. Má-li být držení v ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 tu platí obdobně.

§191e (2) Rozsudek podle odstavce 1 nebrání tomu, aby ústav propustil osobu drženou v ústavu před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, ani tomu, aby opatrovnický soud učinil jiné opatření.


§191f

Osoba držená v ústavu, je-li způsobilá k právním úkonům, její zástupce (opatrovník) a osoby jí blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení v ústavu není důvodné. Zamítne-li soud návrh na propuštění, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno.


§191g

Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona.


zdroj:http://www.psychoporadna.cz/cz

Hospitalizace nemocných mentální anorexií a bulimií

14. ledna 2012 v 14:40 | ADMIN webu
Léčba mentální anorexie a bulimie bývá dlouhodobějším procesem, v němž pobyt na lůžku psychiatrické kliniky či léčebny může být důležitým krokem k uzdravení. Kdy je hospitalizace nutná, kdy je pouze doporučeným krokem a kdy se bez ní obejdeme?


Jednoznačně nutná je hospitalizace v případě, že je bezprostředně ohrožený život nemocného.

1. Takové ohrožení způsobuje u mentální anorexie velká podváha (orientační hodnota BMI* u dospělého člověka pod 15), u mentální bulimie pak každodenní záchvaty přejídání a zvracení. Pro organizmus jsou takové stavy extrémní zátěží, se kterou si nemůže umět poradit a vznikají následky, které dříve či později vedou k nevratným změnám případně k úmrtí. Rizika u dětí a dospělých, kteří se zároveň léčí s jinými zdravotními problémy, je ještě vyšší. DŮLEŽITÉ je tento zdravotní stav nepodceňovat a reagovat okamžitě.

2. Nebezpečná je také těžká deprese, která se u řady lidí s poruchou příjmu potravy rozvine. Takový stav se nejvíce projevuje apatií, plačtivostí, uzavřením se do sebe, neschopností vykonávat běžné věci, zanedbáváním péče o sebe (hygiena, oblečení), proklamacemi o nesmyslnosti života, myšlenkami na sebevraždu.

Právě riziko sebevraždy je v takovém stavu opravdu velké. Lidé trpících anorexií či bulimií končí svůj život sebevraždou častěji než důsledkem jiných duševních poruch. Důvodem je kromě deprese velmi negativní a destruktivní vztah k sobě a prohlubující se izolace od okolního světa.

3. Zejména u dětí je nutná hospitalizace v případě, že ambulantní péče nevede během dvou ? tří měsíců k zásadním změnám, tedy u anorexie restriktivního typu** k úpravě příjmu potravy a postupnému přibírání na váze, u bulimie ke snížení frekvence záchvatů přejídání a zvracení.

Problém nemusí být ve špatně vedené léčbě, ale v komplikované motivaci pacienta, který nejvíce souvisí s obrovským strachem z nárůstu tělesné hmotnosti (přeneseně z kalorií). Nesmíme zapomínat na to, že velká podváha (u dospělého BMI < 17,5) jde ruku v ruce s poruchou vnímání svého těla (porucha tělesného schématu***), nemocný vidí zejména některé tělesné partie (často břicho, stehna) jako ?tlusté? a přibírání na váze se logicky brání.

U bulimie zase nemůže ambulantní péče zajistit to, co nedokáže ani snížená schopnost sebekontroly nemocného ? hlídat přístup k jídlu. Tady bývá velmi důležitá spolupráce s rodinou či partnery nemocných.

4. U dětí je hospitalizace nutná, když odmítají spolupráci s ambulancí, nechtějí se léčit, nemají náhled na to, že jsou nemocní. Do 18 let jsou za dítě a jeho léčbu zodpovědní dospělí, kteří ho mají v péči a je jejich povinností v takové situaci I PŘES NESOUHLAS dítěte zasáhnout.


Vhodná je hospitalizace v případě, že:

1. Dlouhodobá ambulantní léčba nepřináší žádné podstatné výsledky. Pak je věcí domluvy mezi lékařem či psychologem a nemocným, zda by mohla hospitalizace léčbu posunout k lepšímu. Nemocný někdy přijde sám s tím, že ví přesně, co by měl dělat, ale strach je tak velký, že to nedokáže sám bez asistence překonat.

2. Konflikty v rodině nemocného dosáhly hranice únosnosti pro zúčastněné, rodinná krize se prohlubuje a východisko z ní v nedohlednu. Tento problém se někdy velmi dobře daří řešit docházením na rodinnou terapii****, ovšem ne vždy je taková služba v místě bydliště k dispozici a nebo je rodina ochotná toto podstoupit.

3. V místě bydliště není kvalifikovaná odborná péče dostupná. Zejména na počátku léčby je důležité, aby jí prováděl odborník, který má s terapií poruch příjmu potravy zkušenosti. Je totiž třeba řadu věcí nemocnému případně i rodině vysvětlit, získat je pro spolupráci, udělat jasná a srozumitelná pravidla postupu terapie.

Pokud toto není k dispozici, je vhodné absolvovat léčbu na lůžku, kde takoví odborníci pracují a počáteční krizi mohou dobře zvládnout.


Hospitalizace není nutná v případě že není akutně ohrožený život, nemocný si je vědom svých problémů a ví, že je nutné se léčit. I když průběh terapie není ?stálé směřování k lepším zítřkům? a objevují se krize i dílčí nezdary, podařilo se nemocnému navázat se svým terapeutem dobrý pracovní vztah.


Co hospitalizace může nabídnout

Záleží hodně na typu zařízení a na věku pacienta, ale v podstatě je nejdůležitějším přínosem tzv. komplexní péče. Na péči se podílí celý tým odborníků, managerem pobytu v nemocnici je vždy ošetřující lékař ? psychiatr.

Psychiatr spolupracuje na zvládnutí psychické krize a zmírnění naléhavosti nemoci (výčitky po jídle, nutkavé myšlenky na váhu, deprese atd.) pomocí léků ? psychofarmak. Nejčastěji používaná bývají moderní antidepresiva. DŮLEŽITÉ je vědět, že na tyto léky nevzniká závislost a mohou pozitivně ovlivnit motivaci pacienta k léčbě. Psychiatr se také ve spolupráci se somatickými lékaři a zdravotními sestrami stará o zlepšení tělesného stavu, to znamená léčba podvýživy a jejich následků.

Psycholog mívá na starosti vstupní psychologické vyšetření, které má pomoci k rychlé orientaci v situaci nemocného, také pomáhá při volbě vhodných léčebných postupů (např. jestli bude při léčbě dáván důraz na skupinovou terapii či rodinnou terapii).

O samotné terapeutické programy se nejčastěji dělí specializovaní terapeuti, psychologové i psychiatři. Individuální pohovory i nejrůznější skupiny pomáhají pacientovi lépe svou nemoc pochopit, učí ho, jak s ní lépe bojovat.

Velkou oporou bývají i spolupacienti, řada z nich se nachází v podobné situaci, mohou si mezi sebou vyměňovat zkušenosti (někdy bohužel i ty špatné), v léčbě se mohou vzájemně podporovat, navazují se zde blízké vztahy, které pomáhají překonat těžké období nemoci.


Poznámky k textu:

* BMI (body mass index) je odhad tělesné hmotnosti, uznávaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Vychází se z poměru hmotnosti a druhé mocniny výšky, výsledek se porovná se statistickými tabulkami pro daný věk a pohlaví.BMI si můžete spočítat zde


** Názor, že mentální anorexie se vždy projevuje nejedením či velkou podváhou je mylný. I když jde o nejrozšířenější formu (anorexie restriktivního typu), existuje i průběh nemoci, kdy k udržování podváhy slouží zvracení či zneužívání projímadel (anorexie purgativního typu), nebo je i při relativně normální váze v popředí patologické zacházení s jídlem a další kritéria (anorexie atypická)


*** Porucha tělesného schématu se může objevit i u zdravého člověka v situaci, kdy rychle sníží svou tělesnou hmotnost a přitom se intenzivně zabývá svým vzhledem.


**** Rodinná terapie je zejména u dětí považovaná za jednu z nejúčinnějších metod léčby mentální anorexie a bulimie. Přitom nejde primárně o léčbu nemocné rodiny, ale o hledání způsobů, jak se může rodina (kterou poruchy příjmu potravy vždy zasáhnou) s takto náročnou situací co nejlépe vypořádat.
zdroj:http://www.pppinfo.cz

Nedobrovolná hospitalizace

14. ledna 2012 v 14:34 | ADMIN webu
Hospitalizovat pacienta bez jeho souhlasu je možné jen z důvodů, které jsou stanoveny v zákoně. Jedním z nich je i situace, kdy osoba jeví známky duševní choroby nebo intoxikace (požití alkoholu, drog) a je nebezpečná sobě nebo svému okolí. Nedobrovolná hospitalizace představuje závažný zásah do práv pacienta, zdravotnické zařízení má proto povinnost oznámit nedobrovolné převzetí pacienta do 24 hodin soudu. Soud pak musí do 7 dní od začátku hospitalizace rozhodnout o tom, zda k nedobrovolnému převzetí došlo v souladu se zákonem. V následné fázi soud do 3 měsíců rozhoduje na základě znaleckého posudku o tom, zda další držení pacienta ve zdravotnickém zařízení je přípustné, příp. jakou dobu.

V řízení, ve kterém se soud zabývá otázkou, zda nedobrovolná hospitalizace probíhá v souladu se zákonem, musí být pacient zastoupen. Má právo na bezplatné zastoupení advokátem, nebo si může zvolit jiného zástupce (např. rodinný příslušník, kamarád). O svých právech jej soud musí poučit.


Často kladené otázky:


Jak se lze bránit proti nedobrovolné hospitalizaci?
Své námitky proti nedobrovolné hospitalizaci můžete uplatnit u ošetřujícího lékaře a před soudem v rámci detenčního řízení. Soud by Vás měl během prvního týdne Vaší hospitalizace vyslechnout nebo se o to alespoň pokusit. Pro řízení si můžete zvolit zástupce nebo je Vám soud povinen ustanovit advokáta, který by Vás měl kontaktovat. Proti rozhodnutí o zákonnosti nedobrovolného převzetí nebo o přípustnosti dalšího držení se můžete odvolat. Jestliže soud rozhodne, že Vaše držení je přípustné na určitou dobu, můžete i před uplynutím této doby požádat soud o nové vyšetření a propuštění.



Žádná rozhodnutí soudu mi nebyla doručena a nikdo ze soudu ani advokát mě nekontaktoval. Co mám dělat?
Soudní rozhodnutí Vám nemusí být doručena, pokud to doporučí Váš ošetřující lékař nebo soudní znalec, který Vás vyšetřoval. Všechna rozhodnutí ale soud doručuje zdravotnickému zařízení. Požádejte proto ošetřujícího lékaře nebo sociální pracovnici, aby Vám předali jméno a adresu advokáta, který Vám byl soudem ustanoven, a kontaktujte ho. Můžete se spojit také přímo se soudcem, který ve věci rozhoduje.



Mohu být propuštěna z nemocnice, i když soud rozhodl o přípustnosti mé další hospitalizace?
Ano, zdravotnické zařízení Vás může propustit, i když doba stanovená soudem pro další nedobrovolnou hospitalizaci ještě neuplynula. Naopak, pokud soud rozhodl o tom, že Vaše převzetí nebylo v souladu se zákonem, nebo že Vaše další držení není přípustné, musíte být ze zdravotnického zařízení propuštěna ihned.



Kde mohu získat více informací o důvodech své hospitalizace?
Informace o důvodech hospitalizace by Vám měl primárně poskytnout ošetřující lékař. Další možností je kontaktovat advokáta, který Vás v detenčním řízení zastupuje. Informace lze získat také přímo u soudu, který ve věci rozhoduje.



Který soud bude řešit, zda je nedobrovolná hospitalizace pacienta zákonná?
Přezkum zákonnosti nedobrovolné hospitalizace provádí vždy okresní soud, v jehož obvodu se nachází dané zařízení (léčebna, nemocnice). V Brně je to soud městský a v Praze soudy obvodní.




Existuje případ, kdy léčebna nemusí nedobrovolnou hospitalizaci soudu oznámit?
Léčebna nemusí oznámit nedobrovolné převzetí soudu, jestliže pacient dodatečně ve lhůtě 24 hodin udělil písemný souhlas s hospitalizací. Praxe je taková, že léčebna nedobrovolné převzetí neoznamuje ani v případě, že pacient souhlas neudělil, ale byl ve lhůtě 24 hodin z léčebny propuštěn.




Co by mělo obsahovat oznámení nedobrovolné hospitalizace, které léčebna posílá soudu?
Oznámení by mělo obsahovat jméno, příjmení, bydliště, datum narození, případně další osobní údaje pacienta, přesnou dobu jeho nedobrovolného převzetí léčebnou a přesnou dobu oznámení soudu (datum, čas) a přesně specifikovaný důvod nedobrovolné hospitalizace.

Komentář k občanskému soudnímu řádu (Bureš a kol.) zdůrazňuje, že aby oznámení léčebny splnilo svůj účel, mělo by obsahovat další informace o nemocném a okolnostech jeho převzetí ústavem. Zejména by v oznámení mělo být uvedeno jméno, příjmení a adresa nejbližších příbuzných nemocného, údaj o tom, za jakých okolností byl do ústavu převzat, a k oznámení by měla být přiložena lékařská zpráva o zjištění zdravotního stavu nemocného při jeho převzetí do ústavu.





zdroj:http://www.ferovanemocnice.cz

 
 

Reklama