MOJE STRÁNKY JSOU INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU












*Epilepsie

Epilepsie patří mezi nejčastější onemocnění

12. dubna 2014 v 9:43 | Admin
Epilepsie patří mezi nejčastější onemocnění centrálního nervového systému dětí a dospělých. Jedná se o onemocnění s mozkovými křečovými stavy, které vede až k mozkovému koma. Podkladem epilepsie je ložisko abnormálního dráždění v mozku. Ložisko navozuje patologickou elektrickou aktivitu. Tato aktivita může být pouze lokální nebo se může šířit přes celou mozkovou tkáň, což má za následek upadnutí nemocného do bezvědomí.
Přesné příčiny epilepsie jsou neznámé. Jako příčiny se však uvádějí vrozenémetabolické poruchy, infekce centrálního nervového systému, febrilní křeče u dětí, poškození mozku úrazem, nádorové onemocnění mozku, metastázy do mozku nebo chronický alkoholismus.
Záchvaty epilepsie rozdělujeme na dva různé typy. Na generalizované a parciální záchvaty.
GENERALIZOVANÉ záchvaty jsou doprovázené křečemi, šířícími se po celém těle, mohou začít křikem a následným pádem, nemocný má většinou široké nereagující zornice, pokousaný jazyk, pěnu u úst, může se pomočit či pokálet. Po odeznění záchvatu může být postižený dezorientován, má amnézii a upadá do spánku. Dělíme je na:
  • Grand mal - nastupuje ztráta vědomí od několika minut a je doprovázen svalovou kontrakcí s rychle po sobě následujícími záškuby.
  • Petit mal - jedná se o mrákotný stav, při kterém je porucha vědomí velmi krátká a malá a je bez přítomnosti křečí, trvá asi jednu vteřinu, bývá často u dětí, kdy se dítě zahledí, přestane mluvit nebo upustí hračku.
  • Praestatus epilepticus - záchvaty přicházejí opakovaně po sobě a nemocný je mezi záchvaty při vědomí.
  • Status epilepticus - záchvaty jsou zde tak rychle za sebou, že nemocný nenabývá vědomí a jedná se o život ohrožující situaci, nastupuje většinou u epileptika, který přestane užívat léky.
PARCIÁLNÍ záchvaty se vyznačují lokálními křečemi, kdy je postižena pouze jedna svalová skupina a nedochází při nich k poruše vědomí.
Rozdělují se na:
  • Motorické - dochází k postižení svalového okrsku, např.horní končetiny, víčka.
  • Sensitivní - pocit brnění, šimrání, pachuť v ústech.
  • Vegetativní - vede až ke zvracení, kolikám.
  • Složené formy - různé kombinace.
Epilepsie se diagnostikuje pomocí EEG (elektro-encephalo-grafie) a CT mozku (počítačová tomografie). Tato vyšetření jsou spolehlivá.
První pomoc u epileptického záchvatu spočívá především v zabránění pádu, zabránění pokousání úst a jazyka, zajištění průchodnosti dýchacích cest - zabránění zapadnutí jazyka. Přivolaná lékařská pomoc pak aplikuje nemocnému nejčastěji užívaný lék DIAZEPAM.
Každý epileptik by se měl ke svému onemocnění chovat velice zodpovědně. Epileptici musí dlouhodobě užívat medikamenty tzv. ANTIEPILEPTIKA, která zmírňují onemocnění epilepsie. Dále by měli dodržovat pravidelný denní režim, pravidelný spánek, měli by se vyhnout alkoholu, stresu, blikajícím reflektorům a stroboskopům.
Každý jedinec postižený tímto onemocněním by měl u sebe mít vždy průkazku, že je léčen s epilepsií. V případě, že záchvat propukne na veřejnosti, usnadní tak potenciálním zachráncům situaci.
zdroj:http://epilepsie.zdrave.cz

Někteří lidé pociťují před epileptickým záchvatem varovné příznaky, tzv. auru.

3. prosince 2011 v 17:37 | ADMIN webu
Epilepsie je porucha funkce mozku, při níž dochází k opakovaným záchvatům křečí a bezvědomí nebo změněnému stavu vědomí.
Obvykle je aktivita neuronů v mozku regulována. Během epileptického záchvatu začínají neurony pálit jinak, než je obvyklé, a poškozují tak normální funkce mozku. I kdy´ž jsou záchvaty hlavním příznakem epilepsie, mohou se objevit i z jiných příčin.
Mechanizmus, na jehož základě vznikají epileptické záchvaty, dosud není přesně znám, ale je pravděpodobné, že za ně může chemická nerovnováha vnitřního prostředí v mozku. Mozkovou činnost obvykle pomáhá regulovat gama-aminomáselná kyselina ( GABA ), produkovaná tlumivými (inhibičními) neurony. Pokud její hladina příliš poklesne, například působením nezvykle velkého množství enzymů, které ji odbourávají, neurony nejsou tlumeny a vysílají nadměrné množství vzruchů.
Epilepsie mívá mnoho příčin, ale v jednotlivých případech je často příčina nejasná. U někoho má vliv dědičnost. Jindy to bývá poranění hlavy, porodní traumata, nějaká infekce ( např. meningitida nebo encefalitida ), mozková cevní příhoda, nádor nebo závislost na drogách a alkoholu.
Mnoho lidí zjistilo, že určité faktory mohou vyvolat epileptický záchvat. Mezi tyto spouštěcí mechanismy patří stres, nedostatek spánku, horečka, světelné záblesky a drogy ( např. kokain, amfetaminy, droga Extáze a opiáty ). Některé ženy trpící epilepsií mají větší sklon k záchvatům v premenstruačním období.
Epileptické záchvaty lze zhruba rozdělit do dvou hlavních typů ( generalizované záchvaty a parciální záchvaty ). Záchvat často začíná v části mozku obsahující zjizvenou tkáň nebo nějakou jinou strukturální změnu a potom se šíří do celého mozku.

Někteří lidé pociťují před epileptickým záchvatem varovné příznaky, tzv. auru. Ta může být vyjádřena podivnými čichovými vjemy nebo pachutí, předtuchami, mimotělními zážitky, deja vu a nereálnými představami. Ve většíně případů záchvat odezní sám od sebe. Někdy trvá delší dobu, nebo na sebe záchvaty navazují tak rychle, že se mezi nimi člověk nestačí zotavit. Takový stav se nazývá "status epilepticus" a je předmětem neodkladné lékařské péče.

STATUS EPILEPTIKUS je název pro život ohrožující stav, při němž epileptický záchvat trvá příliš dlouho nebo na sebe jednotlivé záchvaty navazují tak rychle, že mezi nimi postižený nenabývá vědomí. Přesné definice se mohou lišit, ale většinou je status epilekticus diagnostikován, pokud jeden záchvat nebo série na sebe navazujících záchvatů trvá déle než třicet minut. U lidí s již stanovenou diagnózou epilepsie bývá nejčastější příčinou status epilekticus náhlé vysazení antiepileptické léčby. V ostatních případech ho způsobuje mozkový nádor, absces, poranění mozku, cévní mozková příhoda ( např. krvácení nebo nedokrvení určité oblasti ), poruchy metabolismu nebo předávkování drogami. Status epilepticus je vážný stav, který může bez léčby intravenózně podanými léky způsobit vážné poškození mozku nebo smrt.zdroj:www.biofeedbackbrno.cz

Epilepsie léčba a příznaky

15. ledna 2009 v 16:29 | ♥Naposledy.cz♥

Epilepsie - léčba a příznaky

Účinnost aminokyselinových preparátů při epilepsii

Účinnost podávání aminokyselinových preparátů u nemocných s epilepsií je komplexní. Podávání aminokyselin je velice účinné na paroxysmální i psychopatologickou složku epilepsie. Zvláště u dětí s výskytem epilepsie je důležitá účinnost na psychopatologickou složku, vliv opakovaných epileptických záchvatů na vývoj dítěte může mít vážné následky.

Mechanismem působení aminokyselinových komplexů je stimulace neurogeneze, aktivace spících nervových buněk a využití vlastních rezerv organizmu, které mohou být využity na základě impulsu aminokyselinovými komplexy k reparaci poškozených nervových buněk.

Vliv aminokyselin na průběh epilepsie


Pozitivní vliv aminokyselinových komplexů na průběh epilepsie a epileptických záchvatů se projevuje již po sedmi až deseti dnech od zahájení podávání a přetrvává několik měsíců až půl roku po skončení podávání. U nemocných epilepsií se mění charakter záchvatů, pozorujeme změnu generalizovaných záchvatů v parciální. Záchvaty mohou zcela vymizet nebo se jejich frekvence opakování snižuje o 50 - 75%. Důsledkem podávání aminokyselinových komplexů u nemocných epilepsií je též zmírnění až vymizení doprovodných příznaků v období záchvatu epilepsie jako je ospalost, pocit nevolnosti, bolesti hlavy, pocit vyčerpanosti.

Důležité je též působení na psychologický stav nemocného epilepsií. Značně se zmírňuje dysforie a astenické projevy, vzrůstá fyzická a intelektuální aktivita, zlepšuje se kontrola vnímání a schopnost interakce a reaktivity u nemocného s epilepsií.

Předností aminokyselinových komplexů při léčbě epilepsie je minimální výskyt nežádoucích účinků i minimální závažnosti.

Pozitivní efekt se projevuje i při vyšetření EEG. U většiny nemocných epilepsií se projevuje kvalitativní a kvantitativní minimalizace epileptických komplexů a snižuje se reaktivita kůry mozkové na funkční zátěž.

Epilepsie u dětí


Účinnost aminokyselinové léčby je zvláště vyjádřena u dětí s epilepsií. U této skupiny dochází při onemocnění epilepsií ke zpomalení vývoje intelektu a jeho poklesu. Aminokyselinové preparáty dokáží při epilepsii tento trend zvrátit a umožní další intelektuální vývoj.


Co je to epilepsie a jak se léčí?

Epilepsie je onemocnění mozku, které se projevuje spontánně se opakujícími epileptickými záchvaty. Epileptický záchvat je časově omezená změna klinického stavu, podmíněná excesivním synchronním výbojem části nervových buněk mozku. Je to stav, nad kterým nemá nemocný epilepsií kontrolu. Konkrétní příznaky záchvatu epilepsie závisejí na tom, kterou část mozku výboje zasahují, nejčastějším projevem jsou křeče, škubání těla a často i stavy bezvědomí.


Dělění epilepsie:

  • primární (idiopatická) epilepsie - není možné určit příčinu epileptických záchvatů
  • sekundární epilepsie - lze najít příčinu epileptických stavů
Idiopatická epilepsie je často dědičná, její výskyt je 5 až 10krát pravděpodobnější, pokud se v rodině vyskytuje podobný případ. Jestliže se diagnóza epilepsie určí v mládí, je většinou tohoto typu.
Sekundární (získaná) epilepsie může upozornit na mnohem vážnější mozkovou poruchu, jakou je například tumor. Epileptický záchvat se rovněž může vyvinout jako důsledek závažného poranění hlavy, arteriosklerózy či akutní otravy.


Klasifikace epilepsie (příznaky) - epileptických záchvatů


  • Starší dělení
  • Grand mall - epileptický záchvat charakterizovaný křečemi, pokousáním sebe sama, bezvědomím, pomočením

  • Petit mall - epileptický záchvat bez výskytu křečí, nemocný epilepsií se projevuje pouze mrákotami, vrávoráním

  • Jacksonské záchvaty - záškuby ve svalových skupinách, nekoordinované pohyby nemocného s epilepsií

  • Psychomotorický záchvat - nemocný s epilepsií pobíhání po místnosti, má zastřené vědomí, provádí nesmyslnou činnost z pohledu okolí

  • Epileptický mrákotný stav - nemocný s epilepsií má částečně zastřené vědomí, automaticky vykonávaná činnost, trvá i několik dní, může se dopouštět činnosti, kterou by jinak neudělal - útěky, žhářství, toulání, tento typ epilepsie běžnému pozorovateli uniká.

  • Aktuální dělení, dělení používané odbornou lékařskou veřejností

  • Jednoduché parciální epileptické záchvaty - záchvat postihuje jen určité ložisko mozku, projeví se dočasnou poruchou pouze postižené oblasti, vědomí nemocného s epilepsií není narušeno. Tento typ epileptického záchvatu je způsoben elektrickou abnormalitou v jedné části mozku, která nemá tendenci se šířit dál. V závislosti na postižené části mozku nemocného s epilepsií patří k symptomům spazmy tváře či rukou nebo záškuby kolem úst, ale i například
  • zrakové, sluchové nebo čichové příznaky. Komplexní parciální epileptické záchvaty - epileptický záchvat postihuje širší oblasti mozku, často se projevuje automatickými pohyby od jednoduchých (mrkání, mlaskání) a až po složité (například při chůzi), vědomí u nemocného s epilepsií bývá narušené a epileptický záchvat bývá spojen s poruchou paměti

  • Generalizovaný epileptický záchvat bez křečí - tzv. ABSENCE - epileptický záchvat postihující celý mozek, projevuje se náhlou a krátkou poruchou vědomí, strnulým pohledem, přerušením práce nebo jiné činnosti. Tento epileptický záchvat připomíná zahledění nebo mikrospánek. Nemocný s epilepsií může na několik sekund ztratit kontakt s okolním světem, ale je nepravděpodobné, že by spadl nebo projevil jakékoli navenek rozpoznatelné příznaky spojené s epilepsií. Po odeznění se vědomí nemocného téměř okamžitě vrací do normálu a nemocný s epilepsií ani nemusí vědět, že epileptický záchvat prodělal. Z tohoto důvodu si těchto projevů lidé často nevšimnou, opakovanými epileptickými záchvaty se však například dítě postižené epilepsií může stát zapomnětlivým a nepozorným.

  • Generalizovaný epileptický záchvat s křečemi - "klasický epileptický záchvat". Projevuje se výpadkem vědomí, epileptický záchvat trvá několik minut, dále ještě několik minut (až hodin) trvá, než se člověk opět stabilizuje a vrátí do normálního stavu po epileptickém záchvatu. Tyto ataky zřídkakdy trvají déle než několik minut a probíhají stereotypně podle daného vzorce. V první fázi epileptického záchvatu ovládne tělo tonická křeč a nemocný epilepsií zpravidla náhle padne k zemi. Další fáze epileptického záchvatu spočívá v rychlých kontrakcích svalů, kterými si nemocný často způsobí další zranění. Během následující fáze se končetiny nemocného epilepsií nekontrolovatelně trhavě třesou. Jeho čelisti jsou pevně sevřené, nemocný si přitom může skousnout jazyk. Silné svalové kontrakce během epileptického záchvatu mohou způsobit problémy s dýcháním. Po ukončení této fáze epileptického záchvatu se pacienti obyčejně cítí vyčerpaně a pravděpodobně usnou.

  • Pokud epileptický záchvat trvá déle než 30 minut anebo záchvaty následují v krátkých intervalech za sebou, může dojít k vážnému poškození mozku u nemocného s epilepsií. Tento stav je známý jako status epilepticus a z hlediska lékařské pomoci se jedná o život ohrožující stav vyžadující okamžitý převoz do nemocnice.

  • Standardní léčba epilepsie je farmakologická. Účinnost farmakologické léčby nemocných s epilepsií je však omezená. Začíná monoterapií antiepileptiky a v závislosti na účinnosti je nemocný s epilepsií postupně indikován ke kombinaci až několika preparátů. U 30% nemocných epilepsií je však farmakologická léčba zcela neúčinná. Tito nemocní mohou být indikování k chirurgické léčbě, která je však ve velkém procentu spojena s výskytem komplikací velké závažnosti, stav nemocného epilepsií se tak může dále zhoršit.
Zdroj:Klikni !
 
 

Reklama