STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Duševní porucha

Je genialita příznakem duševní poruchy?

11. dubna 2014 v 14:46 | Admin

Je genialita příznakem duševní poruchy?

Těžko můžeme genialitu zařadit mezi typické příznaky schizofrenie nebo jiných duševních poruch, spíše můžeme říct, že psychické potíže nejrůznějších forem a stádií bývají cenou za genialitu.
O lidech, které svět zná pro jejich genialitu, je známo, že bez cizí pomoci nezvládnou řadu úkonů, které my považujeme za běžné a které spadají do naší každodenní činnosti - vyplnit složenku nebo formulář, založit si účet v bance atd.
Co se však rozumí pod slovem genialita? Jak se pozná? Je možné ji změřit? Máme představu, že jde o záležitost související s inteligencí, ale sami psychologové se neshodují v jednotném názoru na definici geniality, ani na tom, v čem spočívá.
Měříme běžně inteligenci lidí pomocí IQ testů, snažíme se změřit intelekt v číslech a zařadit jej do směrnic. Ale je to opravdu tak jednoduché? Nebo se jen snažíme skrýt vlastní tápání v bludišti mozkových a nervových buněk, v tom světě nezměřitelné moudrosti, hlouposti, chemických reakcí, myšlenek a tužeb duše, záhadných jako sám vesmír?
zdroj:http://schizofrenie.zdrave.cz

Indukovaná porucha s bludy (folie au deoux)

22. února 2014 v 15:51 | ADMIN webu
Indukovaná porucha s bludy (folie au deoux)
Zde jsou zapojení typicky dva lidé - dominantní a submisivní (závislý). Jeden, ten dominantní, trpí poruchou s bludy a druhého o nich přesvědčí. Když jsou od sebe odděleni, submisivní jedinec se spontánně uzdraví. Může jít např. o manžele nebo matku a dítě.
inteligentní test osobnosti

Akutní přechodná psychotická porucha

22. února 2014 v 15:50 | ADMIN webu
Akutní přechodná psychotická porucha
Vzniká náhle, často jako důsledek předchozího stresu. Příznaky jsou v podstatě shodné s paranoidní schizofrenií, střídají se a trvají jen přechodně - do 4 týdnů.

Více na: http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/schizofrenie-uvod/souvisejici-dusevni-poruchy#ixzz2u3wnUZNf

Trvalá porucha s bludy

22. února 2014 v 15:50 | ADMIN webu
Trvalá porucha s bludy
Jediným nežádoucím projevem jsou u této poruchy bludy - mimo bludy je dotyčný zcela v pořádku. Porucha často začíná až kolem 30. roku věku a rozvíjí se pozvolna. Dotyčnému se např. stan nějaká nespravedlnost a on ji postupně v myšlenkách zpracovává, až si vytvoří systém různých přesvědčení, že mu někdo ublížil naschvál a proč to udělal atd. Vyskytují se obvykle žárlivecké, perzekuční, kverulantské, inventorní nebo hypochondrické bludy.

Více na: http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/schizofrenie-uvod/souvisejici-dusevni-poruchy#ixzz2u3wenzt8

Schizoafektivní porucha

22. února 2014 v 15:49 | ADMIN webu
Schizoafektivní porucha
Jde o kombinaci příznaků schizofrenie a současně deprese a/nebo mánie. Prognóza je poměrně dobrá.

Více na: http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/schizofrenie-uvod/souvisejici-dusevni-poruchy#ixzz2u3wVE3bS

Schizotypní porucha

22. února 2014 v 15:49 | ADMIN webu
Schizotypní porucha
Schizotypní porucha se spíše blíží poruše osobnosti - jde o excentrické způsoby myšlení a chování. Takový člověk se jeví ostatním jako podivín, je podezíravý, společensky inhibovaný (společnost příliš rád nevyhledává), může být povznesený a emočně chladný. Jeho myšlení je zvláštním způsobem komplikované, rigidní; občas mívá pocit, že on sám je někým jiným, že věci kolem něj nejsou skutečné a mohou se u něj přechodně vyskytovat halucinace i bludy. Odhaduje se, že schizotypních jedinců jsou v populaci asi 3%.

Více na: http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/schizofrenie-uvod/souvisejici-dusevni-poruchy#ixzz2u3wM6CyO

F07 – PORUCHY OSOBNOSTI A PORUCHY CHOVÁNÍ VYVOLANÉ ONEMOCNĚNÍM, POŠKOZENÍM NEBO DYSFUNKCÍ MOZKU

18. února 2014 v 17:54 | ADMIN webu
F07 - PORUCHY OSOBNOSTI A PORUCHY CHOVÁNÍ VYVOLANÉ ONEMOCNĚNÍM, POŠKOZENÍM NEBO DYSFUNKCÍ MOZKU
F07.0 ORGANICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI
F07.1 POSTENCEFALICKÝ SYNDROM
F07.2 POSTOKOMOČNÍ SYNDROM
F07.8 JINÉ ORGRANICKÉ PORUCHY OSOBNOSTI A PORUCHY CHOVÁNÍ VYVOLANÉ ONEMOCNĚNÍM, POŠKOZENÍM NEBO DYSFUNKCÍ MOZKU
F07.9 NESPECIFIKOVANÁ ORGANICKÁ DUŠEVNÍ PORUCHA OSOBNOSTI A CHOVÁNÍ VYVOLANÁ ONEMOCNĚNÍM, POŠKOZENÍM NEBO DYSFUNKCÍ MOZKU

zdroj:www.upsychiatra.cz

F06 – JINÉ DUŠEVNÍ PORUCHY VZNIKAJÍCÍ NÁSLEDKEM ONEMOCNĚNÍ, POŠKOZENÍ NEBO DYSFUNKCE MOZKU NEBO NÁSLEDKEM SOMATICKÉHO ONEMOCNĚNÍ

18. února 2014 v 17:53 | ADMIN webu
F06 - JINÉ DUŠEVNÍ PORUCHY VZNIKAJÍCÍ NÁSLEDKEM ONEMOCNĚNÍ, POŠKOZENÍ NEBO DYSFUNKCE MOZKU NEBO NÁSLEDKEM SOMATICKÉHO ONEMOCNĚNÍ
A) byly nalezeny obj. důkazy poškození mozku
B) přepokládá se, že vedou k duševní poruše
C) po odeznění zákl. příčiny se zlepší nebo odezní i duš. porucha
D) není prokázána jiná duš. porucha
F06.0 ORGANICKÁ HALUNICÓZA
F06.1 ORGANICKÁ KATATONNÍ PORUCHA
F06.2 ORGANICKÝ SYNDROM S BLUDY
F06.3 ORGANICKÉ AFEKTIVNÍ PORUCHY
F06.4 ORGANICKÁ ÚZKOSTNÁ PORUCHA
F06.5 ORGANICKÁ DISOCIAČNÍ PORUCHA
F06.6 ORGANICKÁ EMOČNĚ LABILNÍ PORUCHA
F06.7 MÍRNÁ KOGNITIVNÍ PORUCHA
F06.8 JINÉ SPECIFIKOVANÉ ORGANICKÉ DUŠEVNÍ PORUCHY PŘI POŠKOZENÍ A DYSFUNKCI MOZKU A PŘI SOMATICKÉM ONEMOCNĚNÍ

zdroj:www.upsychiatra.cz

Podrobně duševní porucha je..

2. ledna 2012 v 16:44 | ADMIN webu
Duševní porucha (nebo také psychická porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti.Definic duševní poruchy je ale více. Mezi duševní poruchy se řadí ty z poruch, které se prvotně týkají myšlení, prožívání nebo vztahů k ostatním lidem. V minulosti se v obdobném významu užíval například termín "šílenství".

Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné, jejich obsah je tedy nepřesný, proměnlivý a není předmětem obecné shody.
Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména tělesnou (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí. Podíl a vztah vrozených dispozic a dalších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí.

Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.

zdroj:http://cs.wikipedia.org

Diagnóza duševní choroby v ordinaci praktického lékaře

2. ledna 2012 v 16:42 | ADMIN webu
V časopisu British Medical Journal byly v minulém roce uveřejněny dvě studie. V jedné bylo uvedeno, že více než polovina pacientů, kteří vyhledají praktického lékaře, trpí depresí. Druhá došla k závěru, že nejlepší léčbou deprese na úrovni praktického lékaře je podání antidepresiva a odborná porada. Mechanicky zobecněno by to znamenalo, že polovina pacientů v ordinaci praktického lékaře má užívat antidepresiva a potřebuje konzultaci s odborným lékařem. Což asi není pravda.

Otázku v letošním květnovém BMJ komentují H. Middleton a I. Shaw z univerzity v Nottinghamu.
Nejistota v tom, jak nejlépe přistupovat k pacientům se známkami duševního onemocnění, z velké části pramení z rozdílu mezi medicínským a sociologickým přístupem. Medicínský přístup interpretuje takové poruchy jako vnější projev choroby, kterou je třeba léčit. Sociologové argumentují, že jde o důsledek selhání adaptace na společenské tlaky. Pacientovi je proto potřeba pomoci porozumět příčinám potíží a vyřešit jeho dilema.

Jako pomoc psychiatrům při diagnostice duševních poruch vznikla Mezinárodní klasifikace nemocí a Diagnostický a statistický manuál. Mezinárodní klasifikace se ale týká především hospitalizovaných pacientů. Ačkoli byla postupně rozšířena, stále je spíše aplikovatelná u těch asi 2% pacientů, které vidí psychiatr, ale málo použitelná u naprosté většiny nemocných podezřelých z duševní poruchy, s kterými se ve své praxi setkává lékař první linie.

V r. 1995 byl v Británii proveden oficiální průzkum, podle kterého prevalence psychologických problémů v obecné populaci dosahuje 23%. To zhruba odpovídá poznatkům získaným pomocí zdravotnických dotazníků - 26% až 31,5% "psychiatrických případů" v obecné populaci (což je dále v souladu s odhadem 50% pacientů v ordinaci praktického lékaře). Ale naprostá většina těchto osob nemá výrazné příznaky duševní choroby.

Při uvedeném průzkumu byla asi jedna třetina obtíží popisována jako kombinace pocitu úzkosti a deprese, ale bez výrazných příznaků, které by umožnily jednoznačnou diagnózu. Dalších asi 15% bylo označeno za případy "generalizované úzkostné poruchy", což je opět dosti neurčitě definovaný stav. Všechny tyto případy byly klasifikovány jako "podhraniční duševní poruchy" - stavy, diagnostikované ne podle specifických příznaků, ale pouze na základě toho, že obtíže přesahují jakousi subjektivně hodnocenou intenzitu. 29% pak tvořily problémy s alkoholem a drogami, které podle Mental Health Act z r. 1983 mezi duševní choroby nepatří.
To tedy znamená, že jen u jednoho z každých čtyř pacientů, zjištěných při průzkumu, by se mohly předpokládat dostatečně výrazné příznaky, na jejichž základě by byla stanovena pevná diagnóza některé z duševních chorob.

Odlišení těchto dvou skupin pacientů je prakticky důležité, protože pacient s chybně diagnostikovanou duševní chorobou může mít špatnou prognózu. Cílená studie, která takové případy sledovala, zjistila, že u nich po chybné diagnóze vznikla dlouhodobá neschopnost, která trvala až 11 let. Většině pacientů, jejichž neschopnost je způsobena psychickými důsledky nějaké nepřízně osudu, je přitom možné pomoci vyřešit jejich problém a zabránit narušení jejich rodinných nebo pracovních vztahů právě již konzultací na úrovni primární péče.

Bylo by velkou chybou u takových pacientů podporovat představu, že trpí duševní chorobou, a že potřebují léčit.
Na druhé straně se stále zřetelněji ukazuje, že k řadě jasně definovaných syndromů, jako je panická porucha, sociální fobie, obsedantně kompulzivní porucha nebo agorafobie, je správné přistupovat jako k chorobám a odpovídajícím způsobem je léčit medikací nebo kognitivně-behaviorální psychoterapií. K tomu ovšem může dojít, jen když je neurotický syndrom rozpoznán jako primární příčina úzkosti a neschopnosti, spíše než interpretován jako následek nepřízně života a osobních potíží.

Když už jsou pacienti v primární péči léčeni pro "duševní chorobu", je třeba považovat za rozumný názor, že jim nejspíše prospěje nespecifická léčba antidepresivy a porada. Je potřeba se o jejich problémy zajímat do hloubky a rozpoznat specifické duševní poruchy tam, kde existují, a odlišit vliv sociálních faktorů, problémů v zaměstnání nebo fyzického onemocnění, jejichž význam pro svůj psychický stav si pacient neuvědomuje. Teprve po takovém rozlišení příčin a závažnosti stavu mohou být empatie, sociální pomoc a pochopení uplatněny tam, kde mají skutečný význam, a medicínský přístup (ať už medikace nebo psychoterapie) v těch případech, u nichž může být nejefektivnější.

Podle: Brit. Med. J. 320:1420, 27 May 2000.
zdroj:http://www.zdrava-rodina.cz

Duševní choroby aneb zmenčování mozku..

2. ledna 2012 v 16:39 | ADMIN webu
Podle nejnovější skotské studie jsou bipolární porucha či manická deprese způsobeny zmenšováním mozku. Bipolární porucha je vážná duševní choroba, při níž dochází k opakovaným výrazným změnám nálad. Léčba by se podle doktora Andrewa McIntoshe měla zaměřit na omezování ztráty šedé kůry mozkové, k níž při této nemoci dochází.
Ilustrační foto
Experti z University of Edinburgh zjistili, že k největšímu úbytku šedé hmoty mozkové kůry dochází v oblastech, které jsou zodpovědné za řízení paměti, rozlišování obličeje a koordinace. Jmenovitě v hippocampu, závitu světského lalůčku (gyrus fusiform) a mozečku (cerebellum).

"Tohle je první studie, která prokazuje, že jak lidé s bipolární poruchou stárnou, malé množství tkáně se ztrácí v oblastech mozku, které souvisejí s pamětí a koordinací myšlenek a chováním. Množství mozkové tkáně, které se ztrácí, je větší u lidí s několikanásobnými epizodami nemoci a souvisí s poklesem v některých oblastech mentálních schopností," uvedl McIntosh.zdrojhttp://www.novinky.cz

Duševní zdraví... GEN..... Genová terapie..

29. prosince 2011 v 12:58 | ADMIN webu
Duševní zdraví
Duševní zdraví je stav duševní pohody, kdy člověk necítí například nadměrnou bolest, neodůvodněné pocity viny nebo úzkosti, nejsou přítomny potíže nebo omezení, které brání osobě v běžných činnostech.
Pokud dojde takové k odchylce od individuálního duševního zdraví, která člověku brání v dosud běžných činnostech a jejich rozvíjení, je vhodné vyhledat pomoc.
Gen
Nositel dědičnosti v jádru buňky. Je považován za východisko poznání toho, co se děje na molekulární úrovni. Geny jsou jakýmsi "předpisem" pro tvorbu různých enzymů, hormonů a jiných látek - neutransmitérů, jež přenášejí nervové vzruchy v mozku. Porucha dědičné informace může být příčinou některých chorob.
Genová terapie
Poruchy nálady patří k nejčastějším duševním poruchám Příčiny jejich vzniku jsou jak biologické, tak psychosociální. Nemoci vznikají právě kombinací těchto dvou faktorů. Prvním je vnitřní zranitelnost - selhání normálního emočního prožívání a přeměna na prožívání plné špatné nálady a smutku. Je to biochemický proces, spojený s oslabením řady mozkových systémů. Nejdůležitější roli zde hrají genetické faktory. Druhým faktorem jsou vlivy okolí, například stres. Mezi afektivní poruchy řadíme zejména bipolární afektivní poruchu, depresivní poruchu, dysthymii, cyklothymii a krátkou rekurentní depresivní poruchu.zdroj:http://blazinec.com

Duševní porucha nebo-li psychická porucha je...

7. listopadu 2011 v 11:45 | ADMIN webu
Duševní porucha (nebo také psychická porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti.


Definic duševní poruchy je ale více. Mezi duševní poruchy se řadí ty z poruch, které se prvotně týkají myšlení, prožívání nebo vztahů k ostatním lidem. V minulosti se v obdobném významu užíval například termín "šílenství".

Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné, jejich obsah je tedy nepřesný, proměnlivý a není předmětem obecné shody.


Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména tělesnou (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí.

Podíl a vztah vrozených dispozic a dalších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí.


Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.

















Kategorizace duševních poruch

15. března 2009 v 16:38 | ♥Naposledy.cz♥
Kategorizace duševních poruch:

Ve Spojených státech byly duševní poruchy rozděleny do skupin podle společných symptomů a to v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM) vytvořeném Americkou psychiatrickou asociací. Manuál obsahuje 13 kategorií.
DSM skupina (Diagnostický a Statistický Manuál)PříkladyWikipedia kategorie
Poruchy obvykle poprvé diagnostikované u batolete, v dětství nebo adolescenciMentální retardace, autismus, ADHDKategorie:Poruchy obvykle přítomné poprvé před dosažením dospělosti
Delirium, demence, amnestické a jiné kognitivní poruchyAlzheimerova chorobaKategorie:Poruchy paměti a Kategorie:Kognitivní poruchy
Mentální poruchy způsobené zdravotním stavem pacientaPsychóza související s AIDSKategorie:Mentální poruchy způsobené zdravotním stavem pacienta
Zneužívání omamných látekAlkoholismusKategorie:Zneužívání omamných látek
Schizofrenie a jiné psychotické poruchyPorucha s bludyKategorie:Psychóza
Poruchy náladyDeprese, Maniodepresivn psychózaKategorie:Poruchy nálady
Úzkostné poruchyGeneralizovaná úzkostná poruchaKategorie:Úzkostné poruch
Somatoformní poruchySomatizační poruchaKategorie:Somatoformní (tělo-formní) poruchy
Faktitivní (předstírané) poruchyMunchausenův syndromKategorie:Faktitivní (předstírané)
Disociativní poruchyDisociativní porucha identityKategorie:Disociativní poruchy
Sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity
Dyspareunie, Porucha
pohlavní identity
Kategorie:Sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity
Poruchy příjmu potravyAnorexieKategorie:Poruchy příjmu potravy
Poruchy spánkuNespavost (insomnie)Kategorie:Poruchy spánku
Impulzivní poruchy neklasifikované jindeKleptomanie, TrychotillomanieKategorie:Impulzivní poruchy neklasifikované jinde
Adaptační poruchyAdaptační poruchaKategorie:Adaptační poruchy
Poruchy osobnostiNarcistická porucha osobnostiKategorie:Poruchy osobnosti
Jiné nemoci, které se mohou stát středem pozornosti lékařůTardivní dyskineze, Zneužívání dětí
Kategorie:Jiné nemoci, které se mohou stát středem pozornosti lékařů
Munchhausenův syndrom -je nejsložitějším a nejnebezpečnějším druhem týrání dětí.Oficiální definice zní:předstírání nebo duševní nemoci člověkem, který pečuje o závislou osobu.Ve většině případů je pachatelem matka a obětí její vlastní dítě.

Americkým manuálem DSM byl inspirován i V. díl (diagnózy řady F) Mezinárodní klasifikace nemici.(MKN, ICD), který vydává Světová zdravotnická organizace (WHO).
V DSM je kromě kategorizovaných duševních poruch definováno i mnoho jejich příznaků (jako je paranoia). Ty nejsou samy o sobě považovány za nemoci, ale pouze za indikátory některé z výše zmíněných poruch. MKN mezi poruchami a příznaky takto nerozlišuje, protože většina diagnostických položek je vytvářena především na základě příznaků, nikoliv organické příčiny.


Zdroj:Klikni!

Diagnostika duševních poruch

15. března 2009 v 16:34 | ♥Naposledy.cz♥
Diagnostika duševních poruch:

Na počátku 20. století bylo v klasifikacích rozlišováno jen několik desítek duševních poruch. Roku 1952 jich bylo 192 a Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, 4. edice (DSM-IV) jich v současnosti uvádí 374. Tento nárůst může být způsoben:
  • efektivnější diagnostikou a lepší charakteristikou duševních poruch, díky více než století výzkumu;
  • skutečně se zvyšujícím počtem duševních nemocí, způsobeným hnacími faktory jako je dieta nebo stále rostoucí stres každodenního života;
  • zvýšenou tendencí některých psychiatrů označovat individuální zvláštnosti chování a slabůstky jednotlivce jako nemoc

Spory o povaze duševních poruch

15. března 2009 v 16:32 | ♥Naposledy.cz♥
Spory o povaze duševních poruch:


Pojem duševní poruchy a obdobné pojmy z dřívějška (např. duševní nemoc) jsou značně podmíněny dobovou a místní kulturou, osobními názory i sociální rolí zdravotnického systému. Například homosexualita nebo leváctví byly ještě nedávno považovány za poruchy.

Proti způsobu, jakým hlavní proud psychiatrie pojímá duševní poruchy, argumentovali zejména v 60. letech dvacátého století lidé řazení do tzv. antipsychiatrického hnutí. Některé z jejich pohledů na psychologický a sociologický rámec duševních poruch jsou dnes významnou částí psychiatrické obce přijímány a odrazily se v novějších klasifikačních manuálech, léčebné praxi i odborných diskusích.


Zdroj:Klikni!

Duševní porucha (nebo také psychická porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy

15. března 2009 v 16:31 | ♥Naposledy.cz♥
Duševní porucha (nebo také psychická porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti.

Definic duševní poruchy je ale více. Mezi duševní poruchy se řadí ty z poruch, které se prvotně týkají myšlení, prožívání nebo vztahů k ostatním lidem. V minulosti se v obdobném významu užíval například termín "šílenství".


Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné, jejich obsah je tedy proměnlivý a není předmětem obecné shody.


Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména konstituční (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí.

Podíl a vztah vrozených dispozic a dalších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí.

Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.


Zdroj:Klikni!
 
 

Reklama