STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU



















*Život s poruchou osobnosti aneb Životopis Sandry
















Sandra o sobě: Pomáhat je mé poslání





A i tobě ráda pomůžu ,ano i tobě co teď čteš tyto moje věty.Jsem ametér Peer Konzultant,to je osoba která má zkušenost s duševním onemocněním a ráda pomohu i tobě nejen přez svůj životní příběh.Jsem tu i pro tebe a záleží mi na tobě i když tě zatím neznám.Někdy stačí mít si ským promluvit,a věř že já ti budu rozumět a možná zjistíme že jsem měla ten samí problém co máš ty.Stačí když se semnou spojíš,můžeme si spolu povídat tady na mém chatu:




Sandra není nyní v místnostiChat




A věř mi jento že už to tu čteš ,teď tady tyto moje řádky, znamená že jsi na dobré cestě,máš snahu a odvahu řešit svojí situaci a to je moc dobře a já tě za to obdivuji,protože jiný zatím tuhle tvou odvahu ježtě nenašly.A až se posuneš tak daleko jako já, a jde to věř mi,třeba i ty budeš chtít být Peer konzultant, ať užamatér nebo profík a pomáhat dál druhým.Tak mi napiš a věř že všechno bude zase dobré,ničeho se neboj,protože už nejsi sám/sama, ale máš mne:-)


S láskou tvá Sandra



Kdyby jste chtěly pomoci Sandře k lepšímu životu ,nebo podpořit tyto nezyskové stránky,tak budu ráda,ale nejedná se o žádnou sbírku.
Je to zcela dobrovolné.


IBAN : CZ68 30 30 0000001303050018
čú:1303050018/3030



A shledáte-ly tyto stránečky alespoň trochu užitečnými ,prosím pomožte o nich informovat ostaní pomocí vložení odkazu či obrázku který najdete klinutím na odkaz níže.Vložte jej na své strányky, profily atd..aby se pomoc dostala ke všem kteří jí hledají a potřebují.

Děkuji


Pokračuj rolováním dolů

*Duševní hygiena

Očista duše a mysli spočívá v očistě myšlenek.

11. října 2016 v 14:38 | Admin
Očista duše a mysli spočívá v očistě myšlenek.
Sledovat co říkáš, jakým tónem, jestli tím nikoho nezraňuješ. Všímat si, co při tom cítíš, co Tě k tomu vede. Když máš radost, sleduj proč. Když cítíš smutek, stres, tak pozoruj, co Tě k tomu vede. Sleduj své reakce a snaž se představit si, jaké by to bylo, kdyby někdo jednal s Tebou tak jako Ty jednáš s jinými lidmi.
Snaž se dosáhnout stavu ticha ve své mysli, protože většina bolesti ve Tvém životě pochází z Tvých vlastních negativních myšlenek, které neustále opakuješ jako nějaké zaklínadlo. Stejně tak jako většina radosti ve Tvém životě pochází z krásných, plnohodnotných, procítěných slov. V tichu se vzdáš moci slov, vynoří se Tvé největší strachy a obavy, poté se spustí Tvé emoce - vztek, pláč, hněv, smutek, atd.
Přijmeš s láskou všechny své negace do svého srdce, kde je láskyplně rozpustíš a odpustíš sám sobě. Musíš mít na paměti, že SVÝM NEŠTĚSTÍM negativně OVLIVŇUJEŠ SVÉ OKOLÍ
. Pokud pročistíš svou duši, mysl, tělo, prostor, vztahy, nebudeš již nikomu stát v cestě. Budeš pro sebe i pro ostatní přínosem, nikoliv břemenem. Tvůj život dostane smysl. Vše bude v rovnováze.
V knize Zasvěcení od Elisabeth Haich, se píše spoustu moudrých slov, například:" Když poznám svou vnitřní povahu, budu ji moci očistit."
Očista těla spočívá v běžné hygieně, koupelích se slanou vodou, koupání se v přírodě, péče o zevnějšek, jarní detoxikační kúry, využití úžasných účinků bylin k pročištění organismu, dechová gymnastika k pročištění dýchací soustavy, pročistění aury, čaker atd.

Očista prostoru, ve kterém se nacházím - doma, v práci, venku atd. Dodržovat jednoduchou a pro mě vhodnou variantu a tedy - věci, které za celý rok nepoužiješ daruj dál. Neobklopuj se zbytečnostmi, věcmi které Tě odvádí z cesty, falešnými přátelstvími či vztahy. Buď ve svém středu. Takový jaký jsi. Bez příkras.;)zdroj:www.taraka.cz

Duševní hygiena - Referáty-seminárky

8. června 2016 v 15:44 | Admin
Martin septima b


Seminární práce:

Duševní hygiena

Úvod

Nahromadění lidí ve městech má za následek, že se vztahy mezi lidmi stávají stále komplikovanějšími. Na člověka také působí stále více stresových faktorů, které vyvolávají psychická onemocnění. Na nemoci způsobené stresem umírá čím dál více lidí. V dnešní "moderní" době, která je především zaměřena na spotřebu, masovou kulturu a všeobecnou materializaci se stále více zapomíná na duši - tak jako je nutné mít si ruce, je potřebné se věnovat i očistě našeho duševna.
Duševní hygienou se rozumí systém propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy. Tato seminární práce se bude zabývat právě duševní hygienou v podání prof. Libora Míčka. Kniha je koncipována jako vysokoškolská učebnice, popřípadě jako pomůcka psychologům a jiným lidem, kteří se zabývají lidskou psychikou. Tato práce i výše zmíněná kniha prof. Míčka se bude zabývat několika různými aspekty duševní hygieny:

1. Základní pojmy duševní hygieny
2. Hygiena duševní práce
3. Životospráva z hlediska duševní hygieny
4. Sociální aspekty duševní hygieny
5. Sebevýchova a duševní zdraví
6. Autoregulační cvičení










ad 1. Základní pojmy duševní hygieny

Základním pojmem duševní hygieny je pojem duševního zdravý, pod kterým chápeme dosažení ideálního stavu, jež je výsledkem dodržování zásad duševní hygieny.
Dalším pojmem je správná adaptace (přizpůsobení), která je procesem jimž se dosahuje duševního zdraví. Průběh této adaptace je ovlivňován stresory, které přinášejí zvýšenou zátěž (stres). S tím souvisí také frustrace, respektive frustrující podněty, které maří (frustrují) potřeby jedince a tím ztěžují jeho adaptaci. Tuto frustraci můžeme potlačit kromě úpravy životosprávy svých sociálních vztahů také autoregulací (sebevýchovou) jedince a aplikací speciálních uklidňovacích cvičení.

Proč praktikovat duševní hygienu?
Duševně zdravý, vyrovnaný člověk bývá odolnější proti somatickým chorobám. Už na mezinárodním lékařském sjezdu v roce 1957 bylo konstatováno, že nejméně jedna třetina všech nemocí vzniká primárně poruchou duševní rovnováhy. Takto podmíněny psychikou jsou například žaludeční vředy, angina pectoris.

Jak se pozná nevyrovnaný člověk?
Z pozorování:
Je zpravidla příliš napjatý, cítí se snadno stísněn otázkami jiných, zvláště cizích lidí. Potí se, třesou se mu prsty, není schopen sedět v klidu - vrtí se.
Z písemného projevu:
Je například možno poznat známky deprese (velmi těžký nebo zvlášť slabý a nepravidelný tlak), úzkostné stavy (malá vzdálenost mezi slovy a řádky, slova končí náhle)
Z popisů vlastních zážitků:
Cenné mohou být zvláště poznatky o reagování v obtížných životních situací, o řešení vnitřních i vnějších konfliktů.
Abychom ho však nějakým způsobem dosáhly musí být duševní zdraví definováno - existují dvě takovéto definice:

1)Užší pojetí ztotožňuje duševní zdraví s nepřítomností příznaků duševní nemoci, nerovnováhy a poruch adaptace.
Jednou z výhod tohoto pojetí je možnost relativně přesně měřit odchylky od normálu, tzn., že je umožněna kvantifikace nejrůznějších poruch.

2) Širší pojetí duševního zdraví nezdůrazňuje nepřítomnost poruch, ale naopak se snaží charakterizovat, popsat jevy optimálního duševního zdraví, což splývá s popisem optimální životní adaptace.

Pod pojmem adaptace v psychologii chápeme proces, v nemž se osobnost jedince přizpůsobuje měnícím se podmínkám svého vnějšího prostředí a svého vnitřního, subjektivního světa.
Duševní rovnováha jedince zpravidla úzce souvisí s jeho zdravím tělesným => Tělesné nemoci a bolesti negativně ovlivňují duševní rovnováhu.

ad 2. Hygiena duševní práce

Duševní práce klade zcela specifické nároky na celkovou duševní vyrovnanost. Duševní pracovník se známkami nevyrovnanosti podává své profesi podstatně nižší výkon nebo se neúměrně vyčerpává, stresuje lidi kolem sebe a přispívá k jejich nevyrovnanosti.

stresory v práci - práce braná jako hobby vyčerpává podstatně méně než ta, která je charakterizována:
a) zvýšenou osobní odpovědností,
b) náhlostí úkolů a krátkodobostí jejich termínů,
c) zvýšeným podílem administrativně organizačních prací,
d) neúměrným množstvím povinností



ad 3. Životospráva z hlediska duševní hygieny

Patří sem :

- Spánek -Nejčastějším tvrzením je, že dospělí člověk by měl spát asi osm hodin, mladistvý devět a děti ještě více. Ke stáří se potřeba spánku zkracuje.
Hloubka spánku bývá největší v prvních dvou až třech hodinách po usnutí; tehdy je spánek také nejvydatnější.
Jednou z důležitých spánkových fází je tzv. REM fáze (rapid eye movements = REM - rychlý pohyb očí), bylo zjištěno, že REM fáze se vyskytuje prakticky u všech savců. Je to fáze, při níž probíhají sny. Člověk spí v této fázi velmi tvrdě a těžko ho něco probudí. REM fáze se během nočního spánku dospělé osoby objeví několikrát. Kromě REM fáze se ve spánku objevují ještě čtyři další stadia - souborně se dají všechna označit jako non-REM, i tyto jsou spolu s REM důležité pro fci CNS.


- správné dýchání
Různá citová hnutí podstatně mění rytmus i způsob dýchání: např. při rozčilení dýchá člověk rychleji, jeho dýchací pohyby nejsou plynulé, prodlužuje se dech nad výdechem. Naopak při klidu se tempo dýchání zpomaluje, dýchací pohyby jsou plynulejší, výdechový proud se prodlužuje.


ad 4. Sociální aspekty duševní hygieny

- Posuzování druhých lidí
Pro porozumění lidem a pro dobré vztahy s nimi, jakož i pro duševní hygienu, je vysoce důležitá přesnost a objektivnost našeho vnímání druhých lidí. Skutečnost se člověku jeví vždy v závislosti na jeho subjektivní zkušenosti. Neexistuje "čisté" vnímání skutečnosti takové, jaká je; vždy je ovlivněna subjektem.

Nejběžnější chyby při vnímání druhých lidí:

1. Autoprojekce
Je vlastně promítání sama sebe do druhých. Objevujeme své vlastní chyby jako chyby těch druhých

2. Chyba kontrastu
Protiklad autoprojekce - pozorovatel hodnotí pozorované vlastnosti druhých opačně než své vlastní.

3.Haló efekt
Přesnost ve vnímání druhých lidí je často podstatně ovlivněna celkovým příznivým nebo nepříznivým dojmem, jimž osoba působí.Vykazuje-li některé nápadně příznivé vlastnosti, máme tendenci přehlédnout u ní vlastnosti negativní (haló efekt). Haló efekt působí zvlášť intenzivně při prvních dojmech.

4. Ovlivnění citovým vztahem k vnímané osobě či věci
Jde o případ haló efektu, vytvořeného ovšem spíše zásluhou pozorovatele než objektivních okolností.
Člověku, kterého máme rádi přiřazujeme kladné vlastnosti, jež ani nemusí mít; naproti tomu u člověka, kterého nemáme rádi je tomu přesně naopak. Rovněž i dojem podobnosti ovlivňuje náš úsudek o něm. Máme sklon být vlídnější k lidem, kteří se nám nějak podobají, jsou nám blízcí - například tím, že pocházejí ze stejného kraje, mají stejné problémy ap.

5. Souvislost vnímání s vlastní hierarchií hodnot
Někdo hodnotí (a vnímá) především estetickou hodnotu člověka (jak vypadá), jiný jeho praktickou použitelnost (co od něho mohu získat), jiný jeho inteligenci (co se od něho mohu dozvědět), další jeho charakterovou úroveň (co mi dá jeho přítomnost pro moje duševní obohacení)

6. Deformace vnímání na základě minulé životní zkušenosti
Podobá-li se určitý člověk tomu, s nímž jsme měli v minulosti své dobré nebo špatné zkušenosti, hledáme na něm takové vlastnosti, které patrně i najdeme.
Naše vnímání člověka také ovlivní, co jsme oněm už slyšeli - jsme-li informováni, že je přátelský, máme tendenci vidět jeho projevy jako přátelské.

7. Vlastní uvědomělá zkušenost a její neoprávněná generalizace
vlivem citového zklamání
Hrubé generalizace: Všichni chlapci jsou nespolehliví, všechna děvčata jsou falešná...
Neoprávněné jemnější generalizace: Máme-li dobré/špatné zkušenosti s člověkem, který má tři na sobě nezávislé vlastnosti -a, b, c, máme tendenci najít na jiném člověku, pokud jsme na něm objevili vlastnosti a, b, také vlastnost c, i když tato objektivně neexistuje.

8. Neoprávněné úsudky "zdravého lidského rozumu"

Např. neoprávněně generalizovaná lidová moudrost - macecha je zlá, dlouzí lidé jsou pomalí, tlouštíci bývají srdeční.

9. Profesionální deformace
Lékař vnímá z člověka hlavně jeho zdravotní stav, zubař stav jeho zubů, herec hlas a mimiku.

ad 5. Sebevýchova a duševní zdraví

Sebepoznávání

Adekvátní sebepoznávání je předpokladem sebevýchovy (autoregulace). Má kladný vliv na sociální adaptaci jedince a jeho vyrovnanost.


Metody sebepoznávání a sebehodnocení

a) Pravidelná registrace vlastního chování prováděná večer nebo ráno následujícího dne. Pro svou jednoduchost může být používána už u malých dětí (od 10 let).
b) Reflexe (úvaha rozbor vlastního jednání) je velmi často aplikována po různých citových konfliktech
c) psaní deníku
d) Současné sledování svých emocí a afektů
e) Přátelé jako zdroj informací o subjektu jsou často aktivně vyhledávány. Zhruba 25% mužů a 35% žen se obrací na své přátele s otázkou jací skutečně jsou.

Autoregulace myšlenek a představ

Každá jednotlivá myšlenka a představa má tendenci připravit organismus ke své realizaci. Obsahem svého myšlení a představování spoluvytváří jedinec svou existenci, svůj život.
Způsob vyrovnání se s vlastními starostmi:
1. Objektivizace starostí
2. Racionalizace a relativizace vlastních starostí, srovnání se starostmi druhých, bagatelizace
3. Aktivní řešení, případně odstranění příčin starostí
4. Interferenční řešení (zapomenutí při intenzivní práci, myšlení na něco jiného)
5. Citové přeladění (pohled z humorné stránky, odreagování, relaxace)
6. Úniková řešení (odklad termínu řešení na neurčito, ignorování starostí)

Ovlivňování vlastních psychických stavů
Chceme-li u získat určitou charakterovou vlastnost, musíme, pokud možno často, prožívat adekvátní psychický stav. Například chceme-li u sebe vyvinout charakterový rys optimismu, musíme často prožívat stavy radosti.

ad 6. Autoregulační cvičení

Život člověka moderní doby je poznamenán shonem, neklidem, velkým množstvím podnětů, jež je nucen zvládat. U mnoha lidí se vytváří napětí, tenze, které mají tendenci se hromadit. Jedinec, který se nedokáže zbavit svého napětí stává se přístupnějším negativním vlivům a dochází k dalšímu zvyšování napětí. Prostředkem jak se této tenze zbavit je relaxace.


Typy relaxací:
Spontánní svalová relaxace
V běžném životě člověk provádí spontánní relaxací - uvolňování tenze - obvykle ve chvílích svého odpočinku; spánek například nemůže nastoupit, dokud tenze neklesla pod určitou hranici.

Relaxace s autosugescí

Autogenní trénink J.H. Schultze

Schultzův autogenní trénink je jedním z nejčastěji používaných a také nejúspěšnější relaxační cvičení.
Cvičení využívá objektivního uklidňujícího účinku svalové relaxace, autosugestivní cestou navozených představ klidu, koncentrace na citově indiferentní podněty, pravidelného dýchání atd.



Zdroj : PhDr.Libor Míček, Csc.: Duševní hygiena
Vydalo státní pedagogické nakladatelství roku 1986

zdroj:http://referaty-seminarky.cz/dusevni-hygiena/

Nepodceňujete duševní hygienu

8. června 2016 v 15:42 | Admin
Je škoda, že si tak málo lidí uvědomuje, jak velké procento problémů s tělesnou schránkou, je následkem narušení psychiky. Měli bychom se zamyslet nad tím, co všechno pro svou psychiku děláme. Vždyť tělo po fyzické stránce hýčkáme a kultivujeme, proč se stejně nechováme ke své duši? Hýčkat a očišťovat se musí také naše mysl. Pokud tak nečiníme, může dojít k vážným problémům v podobě, frustrace, deprese a celkové nevyrovnanosti.

Na naši duševní rovnováhu nepůsobí pouze stres, ale také způsob, jakým trávíme volný čas. Za tímto pojmem se skrývá čas strávený mimo práci, který využijeme k odpočinku a pro své zájmy. Vhodné trávení volného času ovlivňuje naši celkovou psychickou pohodu. Volný čas můžeme využít k odreagování a regeneraci, zábavě, vybití nahromaděné energie, a hlavně k jejímu obnovení.

Relaxace, nebo chcete-li mentální cvičení, je potřeba dělat v klidu a při vhodné náladě. Totiž i nezdravý způsob trávení volného času může být příčinou velkých zdravotních problémů obezity, infarktů a dalších.

K nejvýznamnějším metodám směřujícím ke zmírnění nebo prevenci stresu patří např. autosugestivní postupy, pozitivní imaginace a různé relaxační techniky.

Autosugestivní postupy využívají naší představivost. Čím intenzivnější představa je, tím větší vliv může mít na naši psychiku. Pomocí jednoduchých pozitivních vět si člověk může navodit žádoucí stav. Zde je malý výběr: Moje mysl je lehká a odpočatá. Mé tělo je svěží. Mám sílu a energii, tu soutěž vyhraji.

Metoda pozitivní imaginace spočívá v představování si dobrého řešení situace.

Relaxační techniky pomáhají zmírnit nervozitu a napětí, zlepšují koncentraci a aktivují organismus. Jsou založeny na propojenosti naší fyzické a psychické stránky. Uvolnění nám poskytuje třeba čtení, poslech hudby, fyzická práce (zahrada), sport, jóga).

Významnými a neméně cennými metodami jsou rovněž zdravý životní styl a správná životospráva.

Těšíte rádi svoje smysly? Výborně, i to je relaxace. Mezi smyslové techniky pak patří vše, co v pozitivním slova smyslu atakuje naše smysly: dívat se, poslouchat, dotýkat se, vdechovat vůni. Toto poskytuje třeba aromaterapie, pozorný poslech hudby, ale I sledování filmů a další oblíbené příjemnosti. Vtip spočívá v tom, věnovat těmto odpočinkovým činnostem všechnu svou soustředěnost, a ne je používat jako kulisu k další činnosti.

Cílem duševní hygieny je dostat se minimálně zpět do svého původního vyrovnaného stavu. Pravidelnou psychickou očistou lze ale mnohé vylepšit. Lze tak zvýšit své pracovní výkony prostřednictvím zlepšení koncentrace a cílevědomosti. Zintenzivníte také vlastní odpočinek, který je pro výkonost důležitý stejně jako práce samotná. Pomůžete si také v rovině osobních vztahů a rodinných a jiných sociálních vazeb. Především se ale sami budete cítit lépe, uvolněněji a pozitivněji.



Sandra Špačková
zdroj:http://www.jak-zit-zdrave.cz/nepodcenujete-dusevni-hygienu/

Autoregulační cvičení

8. června 2016 v 15:41 | Admin
Život člověka moderní doby je poznamenán shonem, neklidem, velkým množstvím podnětů, jež je nucen zvládat. U mnoha lidí se vytváří napětí, tenze, které mají tendenci se hromadit. Jedinec, který se nedokáže zbavit svého napětí stává se přístupnějším negativním vlivům a dochází k dalšímu zvyšování napětí. Prostředkem jak se této tenze zbavit je relaxace.
zdroj:http://www.telestezie.cz/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych/

Ovlivňování vlastních stavů

8. června 2016 v 15:41 | Admin
Chceme-li získat určitou charakterovou vlastnost, musíme, pokud možno často, prožívat adekvátní psychický stav. Například chceme-li u sebe vyvinout charakterový rys optimismu, musíme často prožívat stavy radosti.

zdroj:http://www.telestezie.cz/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych/

Každá jednotlivá myšlenka a představa má tendenci připravit organismus ke své realizaci.

8. června 2016 v 15:40 | Admin
Autoregulace myšlenek a představ

Každá jednotlivá myšlenka a představa má tendenci připravit organismus ke své realizaci. Obsahem svého myšlení a představování spoluvytváří jedinec svou existenci, svůj život. Způsob vyrovnání se s vlastními starostmi:
Objektivizace starostí
Racionalizace a relativizace vlastních starostí, srovnání se starostmi druhých, bagatelizace
Aktivní řešení, případně odstranění příčin starostí
Interferenční řešení (zapomenutí při intenzivní práci, myšlení na něco jiného)
Citové přeladění (pohled z humorné stránky, odreagování, relaxace)
Úniková řešení (odklad termínu řešení na neurčito, ignorování starostí)

zdroj:http://www.telestezie.cz/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych/

Nejčastějším tvrzením je, že dospělý člověk by měl spát asi osm hodin

8. června 2016 v 15:39 | Admin
Životospráva z hlediska duševní hygieny - spánek

Nejčastějším tvrzením je, že dospělý člověk by měl spát asi osm hodin, mladistvý devět a děti ještě více. Ke stáří se potřeba spánku zkracuje. Hloubka spánku bývá největší v prvních dvou až třech hodinách po usnutí; tehdy je spánek také nejvydatnější. Jednou z důležitých spánkových fází je tzv. REM fáze (rapid eye movements = REM - rychlý pohyb očí), bylo zjištěno, že REM fáze se vyskytuje prakticky u všech savců. Je to fáze, při níž probíhají sny. Člověk spí v této fázi velmi tvrdě a těžko ho něco probudí. REM fáze se během nočního spánku dospělé osoby objeví několikrát. Kromě REM fáze se ve spánku objevují ještě čtyři další stadia - souborně se dají všechna označit jako non-REM, i tyto jsou spolu s REM důležité pro fci CNS.
Správné dýchání

Různá citová hnutí podstatně mění rytmus i způsob dýchání: např. při rozčilení dýchá člověk rychleji, jeho dýchací pohyby nejsou plynulé, prodlužuje se dech nad výdechem. Naopak při klidu se tempo dýchání zpomaluje, dýchací pohyby jsou plynulejší, výdechový proud se prodlužuje.
Sociální aspekty duševní hygieny

Posuzování druhých lidí Pro porozumění lidem a pro dobré vztahy s nimi, jakož i pro duševní hygienu, je vysoce důležitá přesnost a objektivnost našeho vnímání druhých lidí. Skutečnost se člověku jeví vždy v závislosti na jeho subjektivní zkušenosti. Neexistuje "čisté" vnímání skutečnosti takové, jaká je; vždy je ovlivněna subjektem.
Nejběžnější chyby při vnímání druhých lidí
Autoprojekce

Je vlastně promítání sama sebe do druhých. Objevujeme své vlastní chyby jako chyby těch druhých
Chyba kontrastu

Protiklad autoprojekce - pozorovatel hodnotí pozorované vlastnosti druhých opačně než své vlastní.
Haló efekt

Přesnost ve vnímání druhých lidí je často podstatně ovlivněna celkovým příznivým nebo nepříznivým dojmem, jimž osoba působí.Vykazuje-li některé nápadně příznivé vlastnosti, máme tendenci přehlédnout u ní vlastnosti negativní (haló efekt). Haló efekt působí zvlášť intenzivně při prvních dojmech.
Ovlivnění citovým vztahem k vnímané osobě či věci

Jde o případ haló efektu, vytvořeného ovšem spíše zásluhou pozorovatele než objektivních okolností. Člověku, kterého máme rádi přiřazujeme kladné vlastnosti, jež ani nemusí mít; naproti tomu u člověka, kterého nemáme rádi je tomu přesně naopak. Rovněž i dojem podobnosti ovlivňuje náš úsudek o něm. Máme sklon být vlídnější k lidem, kteří se nám nějak podobají, jsou nám blízcí - například tím, že pocházejí ze stejného kraje, mají stejné problémy ap.
Souvislost vnímání s vlastní hierarchií hodnot

Někdo hodnotí (a vnímá) především estetickou hodnotu člověka (jak vypadá), jiný jeho praktickou použitelnost (co od něho mohu získat), jiný jeho inteligenci (co se od něho mohu dozvědět), další jeho charakterovou úroveň (co mi dá jeho přítomnost pro moje duševní obohacení).
Deformace vnímání na základě minulé životní zkušenosti

Podobá-li se určitý člověk tomu, s nímž jsme měli v minulosti své dobré nebo špatné zkušenosti, hledáme na něm takové vlastnosti, které patrně i najdeme. Naše vnímání člověka také ovlivní, co jsme oněm už slyšeli - jsme-li informováni, že je přátelský, máme tendenci vidět jeho projevy jako přátelské.
Vlastní uvědomělá zkušenost a její neoprávněná generalizace vlivem citového zklamání

Hrubé generalizace: Všichni chlapci jsou nespolehliví, všechna děvčata jsou falešná... Neoprávněné jemnější generalizace Máme-li dobré/špatné zkušenosti s člověkem, který má tři na sobě nezávislé vlastnosti -a, b, c, máme tendenci najít na jiném člověku, pokud jsme na něm objevili vlastnosti a, b, také vlastnost c, i když tato objektivně neexistuje.
Neoprávněné úsudky "zdravého lidského rozumu"

Např. neoprávněně generalizovaná lidová moudrost - macecha je zlá, dlouzí lidé jsou pomalí, tlouštíci bývají srdeční.
Profesionální deformace

Lékař vnímá z člověka hlavně jeho zdravotní stav, zubař stav jeho zubů, herec hlas a mimiku.
Sebevýchova a duševní zdraví

Sebepoznávání Adekvátní sebepoznávání je předpokladem sebevýchovy (autoregulace). Má kladný vliv na sociální adaptaci jedince a jeho vyrovnanost. Metody sebepoznávání a sebehodnocení

a) Pravidelná registrace vlastního chování prováděná večer nebo ráno následujícího dne. Pro svou jednoduchost může být používána už u malých dětí (od 10 let).
b) Reflexe (úvaha rozbor vlastního jednání) je velmi často aplikována po různých citových konfliktech
c) psaní deníku
d) Současné sledování svých emocí a afektů
e) Přátelé jako zdroj informací o subjektu jsou často aktivně vyhledávány.

Zhruba 25% mužů a 35% žen se obrací na své přátele s otázkou jací skutečně jsou.

zdroj:http://www.telestezie.cz/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych/

Jak se pozná nevyrovnaný člověk?

8. června 2016 v 15:37 | Admin
Je zpravidla příliš napjatý, cítí se snadno stísněn otázkami jiných, zvláště cizích lidí. Potí se, třesou se mu prsty, není schopen sedět v klidu - vrtí se. Je například možno poznat známky deprese (velmi těžký nebo zvlášť slabý a nepravidelný tlak), úzkostné stavy (malá vzdálenost mezi slovy a řádky, slova končí náhle). Cenné mohou být zvláště poznatky o reagování v obtížných životních situací, o řešení vnitřních i vnějších konfliktů.
Duševní zdraví - definice

Užší pojetí ztotožňuje duševní zdraví s nepřítomností příznaků duševní nemoci, nerovnováhy a poruch adaptace. Jednou z výhod tohoto pojetí je možnost relativně přesně měřit odchylky od normálu, tzn., že je umožněna kvantifikace nejrůznějších poruch. Širší pojetí duševního zdraví nezdůrazňuje nepřítomnost poruch, ale naopak se snaží charakterizovat, popsat jevy optimálního duševního zdraví, což splývá s popisem optimální životní adaptace. Pod pojmem adaptace v psychologii chápeme proces, v němž se osobnost jedince přizpůsobuje měnícím se podmínkám svého vnějšího prostředí a svého vnitřního, subjektivního světa. Duševní rovnováha jedince zpravidla úzce souvisí s jeho zdravím tělesným => Tělesné nemoci a bolesti negativně ovlivňují duševní rovnováhu.
Hygiena duševní práce

Duševní práce klade zcela specifické nároky na celkovou duševní vyrovnanost. Duševní pracovník se známkami nevyrovnanosti podává své profesi podstatně nižší výkon nebo se neúměrně vyčerpává, stresuje lidi kolem sebe a přispívá k jejich nevyrovnanosti.
Stresory v práci

Práce braná jako hobby vyčerpává podstatně méně než ta, která je charakterizována:
zvýšenou osobní odpovědností,
náhlostí úkolů a krátkodobostí jejich termínů,
zvýšeným podílem administrativně organizačních prací,
neúměrným množstvím povinností

Zdroj:http://www.telestezie.cz/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych/

Základním pojmem duševní hygieny je pojem duševního zdraví

8. června 2016 v 15:37 | Admin
Duševní hygiena - duševní stav

Základním pojmem duševní hygieny je pojem duševního zdraví, pod kterým chápeme dosažení ideálního stavu, jež je výsledkem dodržování zásad duševní hygieny. Dalším pojmem je správná adaptace (přizpůsobení), která je procesem jimž se dosahuje duševního zdraví. Průběh této adaptace je ovlivňován stresory, které přinášejí zvýšenou zátěž (stres). S tím souvisí také frustrace, respektive frustrující podněty, které maří (frustrují) potřeby jedince a tím ztěžují jeho adaptaci. Tuto frustraci můžeme potlačit kromě úpravy životosprávy svých sociálních vztahů také autoregulací (sebevýchovou) jedince a aplikací speciálních uklidňovacích cvičení.
Důvody praktikování duševní hygieny

Duševně zdravý, vyrovnaný člověk bývá odolnější proti somatickým chorobám. Už na mezinárodním lékařském sjezdu v roce 1957 bylo konstatováno, že nejméně jedna třetina všech nemocí vzniká primárně poruchou duševní rovnováhy. Takto podmíněny psychikou jsou například žaludeční vředy, angina pectoris.

Zdroj:http://www.telestezie.cz/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych/

Chyby vnímání druhých

8. června 2016 v 15:36 | Admin
Nahromadění lidí ve městech

má za následek, že se vztahy mezi lidmi stávají stále komplikovanějšími. Na člověka také působí stále více stresových faktorů, které vyvolávají psychická onemocnění. Na nemoci způsobené stresem umírá čím dál více lidí. V dnešní "moderní" době, která je především zaměřena na spotřebu, masovou kulturu a všeobecnou materializaci se stále více zapomíná na duši - tak jako je nutné mýt si ruce, je potřebné se věnovat i očistě našeho duševna.
Duševní hygienou se rozumí systém propracovaných pravidel a rad

sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy. Tato seminární práce se bude zabývat právě duševní hygienou v podání prof. Libora Míčka. Kniha je koncipována jako vysokoškolská učebnice, popřípadě jako pomůcka psychologům a jiným lidem, kteří se zabývají lidskou psychikou. Tato práce i výše zmíněná kniha prof. Míčka se bude zabývat několika různými aspekty duševní hygieny:
Základní pojmy duševní hygieny
Hygiena duševní práce
Životospráva z hlediska duševní hygieny
Sociální aspekty duševní hygieny
Sebevýchova a duševní zdraví
Autoregulační cvičení

zdroj:http://www.telestezie.cz/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych/

Ovlivňování vlastních psychických stavů

8. června 2016 v 15:34 | Admin
Chceme-li získat určitou charakterovou vlastnost, musíme, pokud možno často, prožívat adekvátní psychický stav. Například chceme-li u sebe vyvinout charakterový rys optimismu, musíme často prožívat stavy radosti.
Autoregulační cvičení

Život člověka moderní doby je poznamenán shonem, neklidem, velkým množstvím podnětů, jež je nucen zvládat. U mnoha lidí se vytváří napětí, tenze, které mají tendenci se hromadit. Jedinec, který se nedokáže zbavit svého napětí stává se přístupnějším negativním vlivům a dochází k dalšímu zvyšování napětí. Prostředkem jak se této tenze zbavit je relaxace.
zdroj:http://www.pannacz.com/esoterika-kurz.2/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych.428.html

Autoregulace myšlenek a představ

8. června 2016 v 15:33 | Admin
Každá jednotlivá myšlenka a představa má tendenci připravit organismus ke své realizaci. Obsahem svého myšlení a představování spoluvytváří jedinec svou existenci, svůj život. Způsob vyrovnání se s vlastními starostmi:
Objektivizace starostí
Racionalizace a relativizace vlastních starostí, srovnání se starostmi druhých, bagatelizace
Aktivní řešení, případně odstranění příčin starostí
Interferenční řešení (zapomenutí při intenzivní práci, myšlení na něco jiného)
Citové přeladění (pohled z humorné stránky, odreagování, relaxace)
Úniková řešení (odklad termínu řešení na neurčito, ignorování starostí)

zdroj:http://www.pannacz.com/esoterika-kurz.2/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych.428.html

Sebevýchova a duševní zdraví

8. června 2016 v 15:33 | Admin
Sebepoznávání Adekvátní sebepoznávání je předpokladem sebevýchovy (autoregulace). Má kladný vliv na sociální adaptaci jedince a jeho vyrovnanost. Metody sebepoznávání a sebehodnocení
a) Pravidelná registrace vlastního chování prováděná večer nebo ráno následujícího dne. Pro svou jednoduchost může být používána už u malých dětí (od 10 let).
b) Reflexe (úvaha rozbor vlastního jednání) je velmi často aplikována po různých citových konfliktech
c) psaní deníku
d) Současné sledování svých emocí a afektů
e) Přátelé jako zdroj informací o subjektu jsou často aktivně vyhledávány.

Zhruba 25% mužů a 35% žen se obrací na své přátele s otázkou jací skutečně jsou.

zdroj:http://www.pannacz.com/esoterika-kurz.2/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych.428.html

Nejběžnější chyby při vnímání druhých lidí

8. června 2016 v 15:32 | Admin
Autoprojekce

Je vlastně promítání sama sebe do druhých. Objevujeme své vlastní chyby jako chyby těch druhých
Chyba kontrastu

Protiklad autoprojekce - pozorovatel hodnotí pozorované vlastnosti druhých opačně než své vlastní.
Haló efekt

Přesnost ve vnímání druhých lidí je často podstatně ovlivněna celkovým příznivým nebo nepříznivým dojmem, jimž osoba působí.Vykazuje-li některé nápadně příznivé vlastnosti, máme tendenci přehlédnout u ní vlastnosti negativní (haló efekt). Haló efekt působí zvlášť intenzivně při prvních dojmech.
Ovlivnění citovým vztahem k vnímané osobě či věci

Jde o případ haló efektu, vytvořeného ovšem spíše zásluhou pozorovatele než objektivních okolností. Člověku, kterého máme rádi přiřazujeme kladné vlastnosti, jež ani nemusí mít; naproti tomu u člověka, kterého nemáme rádi je tomu přesně naopak. Rovněž i dojem podobnosti ovlivňuje náš úsudek o něm. Máme sklon být vlídnější k lidem, kteří se nám nějak podobají, jsou nám blízcí - například tím, že pocházejí ze stejného kraje, mají stejné problémy ap.
Souvislost vnímání s vlastní hierarchií hodnot

Někdo hodnotí (a vnímá) především estetickou hodnotu člověka (jak vypadá), jiný jeho praktickou použitelnost (co od něho mohu získat), jiný jeho inteligenci (co se od něho mohu dozvědět), další jeho charakterovou úroveň (co mi dá jeho přítomnost pro moje duševní obohacení).
Deformace vnímání na základě minulé životní zkušenosti

Podobá-li se určitý člověk tomu, s nímž jsme měli v minulosti své dobré nebo špatné zkušenosti, hledáme na něm takové vlastnosti, které patrně i najdeme. Naše vnímání člověka také ovlivní, co jsme oněm už slyšeli - jsme-li informováni, že je přátelský, máme tendenci vidět jeho projevy jako přátelské.
Vlastní uvědomělá zkušenost a její neoprávněná generalizace vlivem citového zklamání

Hrubé generalizace: Všichni chlapci jsou nespolehliví, všechna děvčata jsou falešná... Neoprávněné jemnější generalizace Máme-li dobré/špatné zkušenosti s člověkem, který má tři na sobě nezávislé vlastnosti -a, b, c, máme tendenci najít na jiném člověku, pokud jsme na něm objevili vlastnosti a, b, také vlastnost c, i když tato objektivně neexistuje.
Neoprávněné úsudky "zdravého lidského rozumu"

Např. neoprávněně generalizovaná lidová moudrost - macecha je zlá, dlouzí lidé jsou pomalí, tlouštíci bývají srdeční.
Profesionální deformace

Lékař vnímá z člověka hlavně jeho zdravotní stav, zubař stav jeho zubů, herec hlas a mimiku.
Zdroj:http://www.pannacz.com/esoterika-kurz.2/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych.428.html

Životospráva z hlediska duševní hygieny

8. června 2016 v 15:31 | Admin
Spánek

Nejčastějším tvrzením je, že dospělý člověk by měl spát asi osm hodin, mladistvý devět a děti ještě více. Ke stáří se potřeba spánku zkracuje. Hloubka spánku bývá největší v prvních dvou až třech hodinách po usnutí; tehdy je spánek také nejvydatnější. Jednou z důležitých spánkových fází je tzv. REM fáze (rapid eye movements = REM - rychlý pohyb očí), bylo zjištěno, že REM fáze se vyskytuje prakticky u všech savců. Je to fáze, při níž probíhají sny. Člověk spí v této fázi velmi tvrdě a těžko ho něco probudí. REM fáze se během nočního spánku dospělé osoby objeví několikrát. Kromě REM fáze se ve spánku objevují ještě čtyři další stadia - souborně se dají všechna označit jako non-REM, i tyto jsou spolu s REM důležité pro fci CNS.
Správné dýchání

Různá citová hnutí podstatně mění rytmus i způsob dýchání: např. při rozčilení dýchá člověk rychleji, jeho dýchací pohyby nejsou plynulé, prodlužuje se dech nad výdechem. Naopak při klidu se tempo dýchání zpomaluje, dýchací pohyby jsou plynulejší, výdechový proud se prodlužuje.
Sociální aspekty duševní hygieny

Posuzování druhých lidí Pro porozumění lidem a pro dobré vztahy s nimi, jakož i pro duševní hygienu, je vysoce důležitá přesnost a objektivnost našeho vnímání druhých lidí. Skutečnost se člověku jeví vždy v závislosti na jeho subjektivní zkušenosti. Neexistuje "čisté" vnímání skutečnosti takové, jaká je; vždy je ovlivněna subjektem.

Zdroj:http://www.pannacz.com/esoterika-kurz.2/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych.428.html

Důvody praktikování duševní hygieny

8. června 2016 v 15:30 | Admin
Duševně zdravý, vyrovnaný člověk bývá odolnější proti somatickým chorobám. Už na mezinárodním lékařském sjezdu v roce 1957 bylo konstatováno, že nejméně jedna třetina všech nemocí vzniká primárně poruchou duševní rovnováhy. Takto podmíněny psychikou jsou například žaludeční vředy, angina pectoris.
Jak se pozná nevyrovnaný člověk?

Je zpravidla příliš napjatý, cítí se snadno stísněn otázkami jiných, zvláště cizích lidí. Potí se, třesou se mu prsty, není schopen sedět v klidu - vrtí se. Je například možno poznat známky deprese (velmi těžký nebo zvlášť slabý a nepravidelný tlak), úzkostné stavy (malá vzdálenost mezi slovy a řádky, slova končí náhle). Cenné mohou být zvláště poznatky o reagování v obtížných životních situací, o řešení vnitřních i vnějších konfliktů.
Duševní zdraví - definice

Užší pojetí ztotožňuje duševní zdraví s nepřítomností příznaků duševní nemoci, nerovnováhy a poruch adaptace. Jednou z výhod tohoto pojetí je možnost relativně přesně měřit odchylky od normálu, tzn., že je umožněna kvantifikace nejrůznějších poruch. Širší pojetí duševního zdraví nezdůrazňuje nepřítomnost poruch, ale naopak se snaží charakterizovat, popsat jevy optimálního duševního zdraví, což splývá s popisem optimální životní adaptace. Pod pojmem adaptace v psychologii chápeme proces, v němž se osobnost jedince přizpůsobuje měnícím se podmínkám svého vnějšího prostředí a svého vnitřního, subjektivního světa. Duševní rovnováha jedince zpravidla úzce souvisí s jeho zdravím tělesným => Tělesné nemoci a bolesti negativně ovlivňují duševní rovnováhu.
Hygiena duševní práce

Duševní práce klade zcela specifické nároky na celkovou duševní vyrovnanost. Duševní pracovník se známkami nevyrovnanosti podává své profesi podstatně nižší výkon nebo se neúměrně vyčerpává, stresuje lidi kolem sebe a přispívá k jejich nevyrovnanosti.
Stresory v práci

Práce braná jako hobby vyčerpává podstatně méně než ta, která je charakterizována:
zvýšenou osobní odpovědností,
náhlostí úkolů a krátkodobostí jejich termínů,
zvýšeným podílem administrativně organizačních prací,
neúměrným množstvím povinností

zdroj:http://www.pannacz.com/esoterika-kurz.2/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych.428.html

Duševní hygiena – duševní stav

8. června 2016 v 15:30 | Admin
Základním pojmem duševní hygieny je pojem duševního zdraví, pod kterým chápeme dosažení ideálního stavu, jež je výsledkem dodržování zásad duševní hygieny. Dalším pojmem je správná adaptace (přizpůsobení), která je procesem jimž se dosahuje duševního zdraví. Průběh této adaptace je ovlivňován stresory, které přinášejí zvýšenou zátěž (stres). S tím souvisí také frustrace, respektive frustrující podněty, které maří (frustrují) potřeby jedince a tím ztěžují jeho adaptaci. Tuto frustraci můžeme potlačit kromě úpravy životosprávy svých sociálních vztahů také autoregulací (sebevýchovou) jedince a aplikací speciálních uklidňovacích cvičení.

Zdroj:http://www.pannacz.com/esoterika-kurz.2/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych.428.html

Duševní hygiena a chyby vnímání druhých

8. června 2016 v 15:29 | Admin
Duševní hygiena - duševní stav.

Duševní hygienou se rozumí systém propracovaných pravidel a rad

sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy. Tato seminární práce se bude zabývat právě duševní hygienou v podání prof. Libora Míčka. Kniha je koncipována jako vysokoškolská učebnice, popřípadě jako pomůcka psychologům a jiným lidem, kteří se zabývají lidskou psychikou. Tato práce i výše zmíněná kniha prof. Míčka se bude zabývat několika různými aspekty duševní hygieny:
Základní pojmy duševní hygieny
Hygiena duševní práce
Životospráva z hlediska duševní hygieny
Sociální aspekty duševní hygieny
Sebevýchova a duševní zdraví
Autoregulační cvičení

zdroj:http://www.pannacz.com/esoterika-kurz.2/dusevni-hygiena-a-chyby-vnimani-druhych.428.html

Duševní hygiena (nejen) pro začátečníky.

8. června 2016 v 15:26 | Admin
Nejen tělo potřebuje pravidelnou a důkladnou hygienu k tomu, aby si udrželo zdravou rovnováhu. Očišťovat musíte také svoji mysl, jinak může dojít k jejímu oslabení, zaneřádění a vyvedení z přirozeného stavu. Následky pak mohou být velice závažné - deprese, frustrace a nevyrovnanost.

V nejhorším možném případě se dokonce může stát, že vaše psychika začne ovlivňovat tělesné funkce, stres způsobí zvýšení krevního tlaku, dostat se lze až k omdlévání či mrtvici. Duševní hygienou tomu můžete předejít.
Čeho je možné dosáhnout?

K duševní hygieně začínají přistupovat zejména lidi, kteří cítí, že s nimi v důsledku vnitřních či vnějších faktorů není něco v pořádku po psychické stránce. Budou se tak chtít dostat minimálně zpět do svého původního vyrovnaného stavu. To ale nemusí být vše. Pravidelnou psychickou očistou lze mnohé vylepšit.

Zvýšíte tak např. své pracovní výkony prostřednictvím zlepšení koncentrace a cílevědomosti. Zintenzivníte také vlastní odpočinek, který je pro výkonost důležitý stejně jako práce samotná. Pomůžete si také v rovině osobních vztahů a rodinných a jiných sociálních vazeb. Především se ale sami budete cítit lépe, uvolněněji a pozitivněji.
Strava a pohyb

Již jsme zde nadnesli spojení mezi tělesnem a duchovnem. Nejen psychika ovlivňuje fyzično, ale funguje to samozřejmě i opačně. Pokud je tělo zdravé a v pořádku, podepíše se to na vašem dobrém duševním stavu. Z toho důvodu je primárním úkolem tělo správně nasytit a udržovat v kondici.

Nepřejídat se, vybírat si nefastfoodové pokrmy, omezit tuky, zvýšit příjem vitamínů (ideálně v přírodní podobě z ovoce a zeleniny), mít také dostatek bílkovin, přijímat kvalitní mléčné produkty atd. Dostatečná dávka aerobního pohybu je rovněž nezbytností - plavání, běh i obyčejná rychlá chůze dokáže dobře pročistit vaši mysl, která se najednou koncentruje pouze na fyzickou aktivitu.
Spánek a stimulanty

Pro tělo i duši je důležitý pořádný spánek. Samozřejmě existují situace, kdy pracovní nebo jiné povinnosti a vnější faktory prostě nedovolí, abyste spali tolik, kolik byste pro optimální regeneraci potřebovali. Mělo by se tak ale stávat pouze sporadicky a na omezenou dobu. Nebudete-li správně vyspaní, budete podráždění, nesoustředění, napjatí a vaše celková výkonnost půjde dolů.

Není přitom vhodné to kompenzovat pomocí různých stimulantů typu kofeinu, tabáku, alkoholu apod. Káva, kouření, tvrdý alkohol a další lehké drogy duševní hygieně zrovna nepomáhají. Na druhé straně zelený čaj nebo sklenička vína či lahev piva na večer už působí veskrze blahodárně.
Do práce s radostí

Jedním z největších stresových faktorů pro člověka je práce. Ta navíc spotřebovává v celé řadě profesí velkou část duševní energie. Právě zde je tak třeba nejvíce zapracovat na tom, aby vaše mysl byla co nejméně "poskvrněna" a duševní hygiena nemusela být tak častá a intenzivní.

Podívejte se pořádně na zoubek svému pracovnímu prostředí. To musí být dostatečně stimulační, aby vás motivovalo k silným výkonům, zároveň musí nabídnout také relaxační prvky, které vás v malých časových chvílích odpočinku dokážou dostatečně zrelaxovat. Postačí pouhá květina, příjemný obraz a fotografie vašich blízkých, lepší bude, pokud zvládnete kontrolovat úroveň světla, tepla a přísunu čerstvého vzduchu.

Také organizace práce je klíčem k úspěchu. Udržujte si přiměřené pracovní tempo, dělejte si krátké a pravidelné přestávky, mějte vyhrazený a stabilní čas na práci a stejně tak na odpočinek a spánek. Snažte se minimalizovat zásahy času práce do času určeného pro relax.
Duševní cvičení

Pakliže jste upravili svůj režim podle výše zmíněných prvků a stejně ještě nemáte pocit duševní rovnováhy, pohody a klidu, pak je potřeba jít ještě dál a svou psychiku občerstvovat nejrůznějšími duševními cvičeními. Neexistuje univerzální recept či metoda, každému jedinci vyhovuje něco jiného, takže se zde rozhodně vyplatí experimentovat.

Tím nejstarším duševním cvičením a očistou je pochopitelně náboženství. Víra v boha (bohy) provází lidstvo od jeho vzniku a pomáhá řešit problémy, nabízí odpovědi na trápení a řadě lidí pomáhá najít cestu životem.
Alternativy

Pokud víte, že cestou náboženské víry jít nechcete, můžete vyzkoušet stále populárnější a rozšířenější jógu. Ta je přímo zaměřena na uklidnění těla i duše, pomáhá k uvolnění a relaxaci, stejně jako k dodání nové životní energie. Výhodou jógy je, že se dá cvičit jak hromadně za asistence trenéra, tak hezky v osamění v klidu doma.

Vyzkoušet také můžete celou řadu různých psychických tréninků, autosugesci, řízené imaginace atd. Většina z těchto duševních cvičení má za úkol jednak dokonale uvolnit tělo i mysl, takže jste za pár minut odpočatí jako po hodině spánku, a jednak zvýšit soustředění, psychickou a fyzickou výkonnost a zlepšit motivaci mysli pro osobní a pracovní život.

Autor článku: Josef Kraus
Zdroj: Ženy.cz

Cílem duševní hygieny je chránit a upevňovat duševní zdraví a zvyšovat tak odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům.

8. června 2016 v 15:23 | Admin
Duševní hygiena neboli psychohygiena je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví. Cílem je chránit a upevňovat duševní zdraví a zvyšovat tak odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům.

Psychohygiena poskytuje návod, jak cílevědomě upravovat životní styl a životní podmínky tak, aby se nejen zabránilo nepříznivým vlivům, ale aby se co nejvíc uplatnily vlivy posilující naši duševní kondici, duševní rovnováhu. Má člověka naučit, jak předcházet psychickým obtížím. Pokud již nastaly, učí ho, jak je nejlépe zvládat.

Hlavním přínosem duševní hygieny je prevence somatických a psychických nemocí, dobrá pracovní výkonnost, společenská vyrovnanost a celková rovnováha a spokojenost člověka.

Důležité body při péči o vlastní duševní zdraví:
Životospráva

Životospráva zahrnuje správnou výživu, dostatečně dlouhý a kvalitní spánek, vhodné rozložení odpočinku a zátěže a společenské zázemí. Člověk by se měl zaměřit na pravidelnou stravu, její vhodné nutriční složení a také na její množství. Zejména je nutné se vyvarovat přejídání.

K udržení a upevnění dobré tělesné a duševní kondice přispívají pohyb a tělesná práce. Aktivní provozování sportu zvyšuje nejen úroveň tělesné kondice, ale má vliv i na psychiku (sebevědomí, sebehodnocení i hodnocení jedince ostatními) a může mít vliv i na posilování sociálních vztahů a vazeb.

Neméně důležité je vyčlenit si čas pro odpočinek a udržovat harmonický rodinný život tak, aby nedocházelo ke stresovým situacím.
Pracovní prostředí

Pracovní prostředí by mělo být upraveno a vybaveno tak, aby působilo příjemně. Měly by se kontrolovat fyzikální podněty, které přicházejí z vnějšího prostředí (světlo, hluk, teplota, vlhkost vzduchu), měl by být zajištěn dostatek pracovního prostoru, větrání a dostatečné materiální vybavení.
Organizace práce

Organizace práce je jedním z nepostradatelných pomocníků, jak se vyvarovat stresu. Člověk by se měl naučit hospodařit s časem i s vlastními silami. Měl by udržovat přiměřené osobní pracovní tempo a vnést do svých věcí řád a pořádek. Pravidelný denní rytmus práce a odpočinku šetří naši energii a napomáhá k duševní vyrovnanosti.
Systém vlastních hodnot

Duševní hygiena úzce souvisí s naším systémem hodnot. Každý člověk by si měl sám pro sebe ujasnit, co jsou pro něho hodnotné cíle, k nimž bude zaměřovat své úsilí, čemu bude dávat přednost. Také uspokojivé sociální a citové vztahy jsou významnou součástí našeho života a posilují naši odolnost vůči fyzickým i duševním stresům. Duševní hygiena by měla zahrnovat i cílevědomou práci na sobě samém.

Dalším velkým pomocníkem, jak utužovat své duševní zdraví, jsou různé relaxační techniky, mezi které patří zejména jóga, Schutzův autogenní trénink, který tvoří 6 základních kroků (zklidnění dechu, pocit tíhy v končetinách, pocit tepla v končetinách, pocit tepla v břiše, pocit chladivého čela, příp. ovlivňování tepu srdce). Další relaxační metodou je Jacobsonova relaxace, což je postupné protahování všech svalů těla.
zdroj:http://hygiena.zdrave.cz/dusevni-hygiena/

Duševní hygiena neboli psychohygiena je nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví

8. června 2016 v 15:21 | Admin
Duševní hygiena neboli psychohygiena je nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům. Psychohygiena poskytuje návod, jak cílevědomě upravovat životní styl a životní podmínky tak, aby se nejen zabránilo nepříznivým vlivům, ale aby se co nejvíc uplatnily vlivy posilující naši duševní kondici, duševní rovnováhu. Má člověka naučit, jak předcházet psychickým obtížím. Pokud již nastaly, učí ho, jak je nejlépe zvládat.
zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Duševní_hygiena
 
 

Reklama