STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU



















*Život s poruchou osobnosti aneb Životopis Sandry
















Sandra o sobě: Pomáhat je mé poslání





A i tobě ráda pomůžu ,ano i tobě co teď čteš tyto moje věty.Jsem ametér Peer Konzultant,to je osoba která má zkušenost s duševním onemocněním a ráda pomohu i tobě nejen přez svůj životní příběh.Jsem tu i pro tebe a záleží mi na tobě i když tě zatím neznám.Někdy stačí mít si ským promluvit,a věř že já ti budu rozumět a možná zjistíme že jsem měla ten samí problém co máš ty.Stačí když se semnou spojíš,můžeme si spolu povídat tady na mém chatu:




Sandra není nyní v místnostiChat




A věř mi jento že už to tu čteš ,teď tady tyto moje řádky, znamená že jsi na dobré cestě,máš snahu a odvahu řešit svojí situaci a to je moc dobře a já tě za to obdivuji,protože jiný zatím tuhle tvou odvahu ježtě nenašly.A až se posuneš tak daleko jako já, a jde to věř mi,třeba i ty budeš chtít být Peer konzultant, ať užamatér nebo profík a pomáhat dál druhým.Tak mi napiš a věř že všechno bude zase dobré,ničeho se neboj,protože už nejsi sám/sama, ale máš mne:-)


S láskou tvá Sandra



Kdyby jste chtěly pomoci Sandře k lepšímu životu ,nebo podpořit tyto nezyskové stránky,tak budu ráda,ale nejedná se o žádnou sbírku.
Je to zcela dobrovolné.


IBAN : CZ68 30 30 0000001303050018
čú:1303050018/3030



A shledáte-ly tyto stránečky alespoň trochu užitečnými ,prosím pomožte o nich informovat ostaní pomocí vložení odkazu či obrázku který najdete klinutím na odkaz níže.Vložte jej na své strányky, profily atd..aby se pomoc dostala ke všem kteří jí hledají a potřebují.

Děkuji


Pokračuj rolováním dolů

*Disociativní poruchy

Dissociativní poruchy

6. června 2016 v 19:42 | Admin
Společným rysem poruch v této skupině je částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost, vědomím identity a bezprostředních pocitů a ovládáním pohybů těla. Normálně existuje značný stupeň vědomé kontroly nad tím, kterým vzpomínkám a pocitům se může věnovat okamžitá pozornost, a které pohyby se mají vykonat.
U dissociativních poruch se předpokládá, že tato schopnost vědomé a selektivní kontroly je zhoršená do té míry, která se může měnit ze dne na den nebo dokonce z hodiny na hodinu. Dissociativní poruchy zde popsané mají předpokládaný "psychogenní" původ. Jsou časově spjaty s traumatizujícími událostmi, neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo narušenými vztahy.
Začátek a ukončení dissociativních stavů jsou často náhlé. Všechny typy dissociativních stavů mají tendenci k úpravě během několika týdnů nebo měsíců, obzvláště vznikly-li v souvislosti s traumatickou životní událostí. Chroničtější stavy, obrny a anestézie, se mohou rozvinout (někdy pomaleji), jestliže je začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Dissociativní stavy, které trvaly více než 1-2 roky předtím, než jim byla věnována pozornost ze strany psychiatrie, jsou často terapeuticky jen obtížně ovlivnitelné.
Léčba dissociativních poruch: Většina dissociativních poruch odeznívá spontánně. Na místě je vždy podpůrná psychoterapie. Cílená léčba v této skupině poruch je dominantou dynamické psychoterapie, behaviorální terapie nebo hypnózy. Psychoterapie se snaží pomoci postiženému získat náhled a odstranit emoční poklad pro disociaci. Psychofarmaka se spíše podávají na cílené odstranění některých doprovodných příznaků (úzkost, deprese) jejich význam je však velmi diskutabilní. Ke snížení napětí nebo úzkosti mohou být krátkodobě účinná anxiolytika, nicméně vzhledem k možnostem návyku je nutno je podávat jen přechodně na počátku léčby. Lepší je situace s antidepresivy, ale ani jejich efekt není moc velký.
  • DISSOCIATIVNÍ AMNÉZIE
Hlavním rysem je ztráta paměti (amnézie), týkající se obvykle důležitých nedávných událostí. Obvykle se soustřeďuje na traumatické události, jako jsou nehody nebo neočekávaná ztráta blízké osoby a ztráta paměti je obvykle částečná. Rozsah amnézie se často mění ze dne na den, ale existuje jedno společné jádro, které si postižený v bdělém stavu nemůže vybavit.
Emoční stavy, které poruchu paměti doprovázejí, mohou být různé. Může být bezradnost, pocity stísněnosti a chování vyvolávající pozornost okolí, ale někdy je nápadně klidné přijímání stavu. Většinou jsou postiženi mladí dospělí jedinci. Nejextrémnější případy se vyskytují u mužů jako důsledek bitevního stresu ve válce. Může se vyskytnout i bezúčelné toulání po okolí, ale protože je obvykle doprovázeno zanedbáváním sebe sama, zřídka trvá déle než den nebo dva. Častěji se objevuje po katastrofách nebo za války. Častější je u žen a v adolescenci a časné dospělosti. Počátek i ukončení bývají náhlé. Končí zpravidla plným uzdravením.
  • DISSOCIATÍVNÍ FUGA
Má všechny rysy dissociativní amnézie, navíc se přidává zdánlivě účelné odcestování z domova nebo z místa pracoviště, během kterého jedinec zachovává péči o sebe. V některých případech může postižený přijmout novou identitu, obvykle pouze na několik dní, ale někdy i na dlouhé časové období s překvapujícím stupněm úplnosti. Může se vyskytnout cestování, a to na místa známá z dřívějška a emočně významná.
I když má pacient na dobu fugy amnézii, může se jeho chování zdát nezávislému pozorovateli jako naprosto normální. Jde o vzácnou poruchu, která se častěji objevuje při katastrofách a za války. Dispozičním faktorem je zneužívání alkoholu. Obvykle se objeví po psychosociálním stresu a trvá krátce, zpravidla několik hodin, výjimečně dny nebo měsíce. Vymizení se objevuje rychle. Nemá tendenci k opakování.
  • DISSOCIATIVNÍ STUPOR
Pacient leží nehybně (stupor), ale lékařská vyšetření ani nálezy neukážou žádnou tělesnou příčinu. Podobně jako u výše uvedených poruch zpravidla došlo předtím ke stresující události, nebo význačným vztahovým nebo sociálním problémům. Postižený sedí nebo leží po dlouhou dobu bez pohybů. Úplně nebo téměř úplně chybí řeč, spontánní a účelné pohyby.
I když může být přítomen určitý stupeň poruchy vědomí, svalové napětí, držení těla, dýchání, otevřené oči a koordinované pohyby očí někdy jasně svědčí o tom, že pacient nespí a je pří vědomí. Jde o vzácnou poruchu, častěji se vyskytující u žen jako reakce na psychosociální traumatickou událost. Obvykle náhle začne a náhle spontánně skončí.
  • TRANS A STAVY POSEDLOSTI
Jsou poruchy, u nichž je dočasná ztráta pocitu osobní identity a plného uvědomování si okolí. V některých případech osoba jedná, jako by se jí zmocnila jiná osobnost, duch, božstvo nebo "síla". Pozornost a uvědomování se může omezovat nebo soustřeďovat pouze na jeden nebo dva aspekty bezprostředního okolí, často se vyskytuje omezená, ale opakovaná řada pohybů, postojů a projevů. V některých kulturách, zejména primitivních, se objevuje častěji. Obvykle se rozvíjí rychle, často v průběhu rituálního obřadu. Odeznívá spontánně.
  • DISSOCIATIVNÍ PORUCHY MOTORIKY
Při těchto poruchách dochází ke ztrátě nebo narušení pohybů. Postižený se jeví jako tělesně nemocný, nelze však nalézt žádnou tělesnou poruchu, která by vysvětlovala jeho příznaky. Příznaky často odpovídají laické představě o tělesné poruše, která může být v rozporu s fyziologickými nebo anatomickými pravidly.
Kromě toho sociální situace obvykle naznačuje, že neschopnost, vyplývající ze ztráty funkce, pomáhá uniknout z nepříjemného konfliktu nebo nepřímo vyjádřit závislost nebo odpor. I když problémy nebo konflikty mohou být ostatním zřejmé, postižený je často popírá, nerozumí jim a připisuje všechny potíže příznakům nebo neschopnosti z nich vyplývající. Nejobvyklejším typem je ztráta schopnosti pohybovat buď celou končetinou, nebo její částí. Ochrnutí může být kompletní nebo částečné, přičemž pohyby jsou slabé a pomalé. Mohou být zřejmé různé a měnící se stupně narušení pohybu, zvláště u nohou, projevující se bizarní chůzí nebo neschopností stát bez pomoci. Může být i nadměrný třes nebo chvění jedné nebo více končetin nebo celého těla.
Na rozdíl od předešlých dissociativních poruch bývá průběh návratný, se zlepšením až vymizení příznaků a znovuobjevením v době zvýšeného stresu.
  • DISSOCIATIVNÍ KŘEČE
Dissociativní křeče (pseudozáchvaty) se mohou velmi podobat epileptickým záchvatům, pokud jde o pohyby, ale zřídka dojde k pokousání jazyka, pohmožděninám následkem pádu, pomočení.Ztráta vědomí bývá neúplná nebo je nahrazena stuporem nebo transem.
  • DISSOCIATIVNÍ PORUCHA CITLIVOSTI A PORUCHY SMYSLŮ
Dissociativní poruchy citlivosti a poruchy senzorické mají často rysy, které jsou spojeny s laickými představami o tělesných funkcích a neodpovídají anatomické realitě. Ztráta zraku je u dissociativních poruch zřídka úplná a poruchy zraku se objevují spíš ztrátou ostrosti nebo rozmazaným viděním nebo "tunelovým viděním". Psychogenní hluchota a ztráta čichu jsou daleko méně časté než ztráta dotekové citlivosti nebo zraku.
  • JINÉ DISSOCIATIVNÍ (KONVERZNÍ) PORUCHY
Ganserův syndrom
Tato porucha je charakterizována "přibližnými odpověďmi" (například 1+1=3), obvykledoprovázenými několika dalšími dissociativními příznaky (například dissociativní obrna končetiny). Je to velmi vzácná porucha s psychogenní etiologií. Častěji se objevuje u vězňů ve vyšetřovací vazbě a po rozsudku odeznívá.
Mnohočetná porucha osobnosti
Jejím rysem je existence dvou nebo více samostatných osobností u jednoho jedince, přičemž se projevuje vždy jen jedna. Každá osobnost je kompletní, s vlastními vzpomínkami, chováním a preferencemi. Žádná nemá přístup ke vzpomínkám druhé osoby a téměř nikdy si jedna druhou neuvědomuje.
Změna z jedné osobnosti do druhé je obvykle zpočátku náhlá a je úzce spojena s traumatickými událostmi. Následující změny jsou často omezeny na dramatické a stresové události, nebo se vyskytují během sezení s terapeutem, která zahrnují relaxaci, hypnózu nebo odreagování. Jedná se ovzácnou poruchu nejasné etiologie. V anamnéze bývá zneužívání v dětství a asi u čtvrtiny jsoupatologické EEG nálezy. Nejčastěji se objevuje v adolescenci. Má tendenci k chronickému průběhu.
zdroj:http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/

DISSOCIÁLNÍ PORUCHA OSOBNOSTI

5. června 2014 v 16:25 | Admin
DISSOCIÁLNÍ PORUCHA OSOBNOSTI

Porucha osobnosti, která vyvolává pozornost vzhledem k vážné nerovnováze mezi chováním a převládájícími společenskými normami a který je charakterizována následujícími rysy:

a) nelítostný nezájem o city druhých
b) neotřesitelný a trvalý postoj nezodpovědnosti a bezohlednosti vůči společenským normám, pravidlům a závazkům
c) neschopnost udržet trvalé vztahy, při schopnosti vztahy bez nesnází vytvářet
d) velmi nízká tolerance k frustraci a nízký práh pro uvolnění agrese, včetně násilí
e) neschopnost zakoušet vinu a poučit se ze zkušeností, zvláště z trestu

f) výrazné tendence ke svádění viny na jiné nebo poskytování plauzibilních racionalizací pro chování, které jedince přivádí do konfliktů se společností.


zdroj:sestrylf3.unas.cz

Mnohočetná porucha osobnosti,Disociativní křeče,Disociativní porucha motoriky,Trans a stavy posedlosti, Disociativní stupor, Disociativní fuga

15. března 2009 v 16:56 | ♥Naposledy.cz♥
Disociativní amnézie
Zřejmě nejhojněji se vyskytující disociativní porucha. Pacient trpí ztrátou paměti různého charakteru a rozsahu. Rozlišuje se mezi amnézií retrogradní a anterogradní. Postižený trpící retrogradní amnézií si není schopen vybavit určité události předcházející nebo přímo související s traumatizující událostí, nebo nehodou, která ztrátu paměti způsobila. Ve výjimečných případech může dojít i k tzv. totální amnézii, kdy si pacient nedokáže vybavit nic ze svých předchozích vzpomínek.
Anterogradní amnézie je taková, kdy je od určité chvíle (většinou opět traumatická událost) narušena pacientova krátkodobá paměť. Postižený má problém zapamatovávat si veškeré vjemy a informace.


Disociativní fuga

Je velmi vzácné onemocnění, valná většina psychiatrů se za celou svou praxi s případem disociativní fugy vůbec nesetká. Pacienti postižení fugou se vydávají na dlouhé cesty z domova, obvykle bezprostředně po prožití traumatu a bezcílně cestují po okolí. Člověk trpící fugou, ačkoliv se svému okolí může zdát zcela v pořádku, si své jednání neuvědomuje a často se stává, že po skončení fugy si z cesty nic nepamatuje a nezřídka bývá také zmaten ohledně toho kým vlastně je. V některých případech jsou jistí jedinci schopni ujít stovky nebo tisíce kilometrů a na takto vzdáleném místě od domova se usadit a přijmout zcela novou identitu.


Disociativní stupor

Je druh disociativní poruchy, kdy člověk trpící tímto onemocněním se náhle přestane hýbat, není schopen vykonávat jakýkoliv pohyb včetně řeči


Trans a stavy posedlosti

Trans - zřetelně narušená kvalita vědomí, kdy člověk vnímá jen některé podněty z okolí či vůbec žádné, má pocit změny vlastní identity. Stav transu je mimovolní, nechtěný a nepatří mezi náboženské či jiné zvyklosti Posedlost - pocit, že do daného člověka vstoupil cizí duch, zvláštní síla či bůh.

Disociativní porucha motoriky

Toto je porucha, kdy daný člověk náhle není schopen hýbat nějakou svalovou skupinou - např rukou, může to mít zdání i nějakého somatického onemocnění - např. cévní mozkové příhody

Disociativní křeče

Při tomto onemocnění člověk vykonává pohyby, které připomínají epileptický záchvat, ale nedochází k jeho dalším projevům, tj. nedojde k pomočení, pokálení, pokousání pokud dojde k pádu, tak ten není takový, aby došlo k nějakému významnějšímu zranění

Mnohočetná porucha osobnosti

Zřejmě nejznámější disociativní porucha se vyznačuje tím, že pacient oplývá střídavě dvěma nebo více identitami nebo osobnostmi. Každá z těchto osobností má v pacientově životě svou historii a svou vlastní roli. Lidé trpící touto poruchou si však své další osobnosti neuvědomují. Často si ovšem stěžují na ztráty paměti, neboť jedna osobnost si obvykle nepamatuje a není vědoma prožitků druhé osobnosti.


Překvapující ovšem může být, že jednotlivá alter ega se mohou lišit i co se týče fyzických vlastností, jako například alergie, preferování pravé nebo levé ruky, nebo dokonce počet dioptrií.
Léčba této poruchy je velmi složitá, většinou se však vykonává pomocí kognitivně-behaviorální terapie v kombinaci s hypnózou.

Vyvolávacím momentem nemoci je nejčastěji traumatická událost nebo požití drogy, obvykle marihuany.


Také tato porucha se léčí velmi obtížně, psychiatři ovšem zaznamenali jisté úspěchy při léčbě antidepresivy skupiny SSRI v kombinaci s lamotriginem a kognitivně-behaviorální terapií.

Zdroj:Klikni!

Disociativní poruchy-Co je to disociace?-Typy disociat-Disociativní amnézieivních poruch-

15. března 2009 v 16:53 | ♥Naposledy.cz♥
Disociativní poruchy patří mezi psychologická a psychiatrická onemocnění. Jsou nazývány disociativní, neboť téměř vždy se v jejich případě jedná o disociaci od pacientovy osobnosti, nebo jeho minulosti, případně její úplné odvržení. Disociativní onemocnění přicházejí v mnoha formách, z nichž nejznámější je zřejmě mnohočetná porucha osobnosti. Samotný proces disociace je v moderní psychiatrii chápán jako obranný mechanismus jedince. Pacienti se disociují většinou od intenzivních negativních často až traumatických zážitků, které takto ze svého vědomí vytlačují do podvědomí.


Co je to disociace?
Disociace je mentální proces, který vytváří pocit "odpojení" od pacientových myšlenek, vzpomínek, emocí, činností a uvědomění si vlastního já. Během období, kdy je postižený disociován, nejsou některé informace v pacientově myslí asociovány s jinými informacemi, tak jako za normálních okolností. Například při traumatické události se může pacient podvědomě disociovat od okolností zmiňované událostí, což nakonec vyústí v mezeru v jeho vzpomínkách a vytvoří tak efektivní obranný mechanismus proti negativnímu prožitku.

Typy disociativních poruch

Nejčastěji se mezi disocativní řadí následující poruchy:
  • Disociativní amnézie
  • Disociativní fuga
  • Disociativní stupor
  • Disociativní porucha identity
  • Disociativní poruchy motoriky
  • Disociativní křeče
  • Depersonalizační a derealizační syndrom
Disociativní amnézie

Zřejmě nejhojněji se vyskytující disociativní porucha. Pacient trpí ztrátou paměti různého charakteru a rozsahu. Rozlišuje se mezi amnézií retrogradní a anterogradní. Postižený trpící retrogradní amnézií si není schopen vybavit určité události předcházející nebo přímo související s traumatizující událostí, nebo nehodou, která ztrátu paměti způsobila. Ve výjimečných případech může dojít i k tzv. totální amnézii, kdy si pacient nedokáže vybavit nic ze svých předchozích vzpomínek.
Anterogradní amnézie je taková, kdy je od určité chvíle (většinou opět traumatická událost) narušena pacientova krátkodobá paměť. Postižený má problém zapamatovávat si veškeré vjemy a informace.




Disociativní fuga
Je velmi vzácné onemocnění, valná většina psychiatrů se za celou svou praxi s případem disociativní fugy vůbec nesetká. Pacienti postižení fugou se vydávají na dlouhé cesty z domova, obvykle bezprostředně po prožití traumatu a bezcílně cestují po okolí. Člověk trpící fugou, ačkoliv se svému okolí může zdát zcela v pořádku, si své jednání neuvědomuje a často se stává, že po skončení fugy si z cesty nic nepamatuje a nezřídka bývá také zmaten ohledně toho kým vlastně je. V některých případech jsou jistí jedinci schopni ujít stovky nebo tisíce kilometrů a na takto vzdáleném místě od domova se usadit a přijmout zcela novou identitu.


Zdroj:Klikni!
 
 

Reklama