STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU











*Chronická unava

Automatické negativní myšlenky a chronický únavový syndrom

6. února 2012 v 9:33 | ADMIN webu
Typické automatické negativní myšlenky u lidi trpících chronickým únavovým syndromem lze rozdělit do dvou skupin:
  • obavy z nemoci;
  • nadměrně vysoké osobni standardy a očekávání od sebe sama.
Obavy z nemoci
Jsou velmi srozumitelné, protože příznaky a omezeni chronického únavového syndromu zpravidla vyděsí většinu lidi. Tyto obavy se netýkají jen toho, jak nemoc dopadne a jak bude postižený člověk handicapovaný, ale přináší s sebou taky obavy, zda se nezmění vztahy s nejbližšími, zda nebude opuštěn partnerem, zda se postará o děti, jak to bude s jeho kariérou, budoucnosti vůbec. Obavy pak vedou k rozvoji negativních emoci, ty posléze k prohloubení tělesných příznaků nebo vzniku dalších tělesných reakcí v závislosti na probuzených emočních stavech.

Cvičení:
Zkuste napsat nějaké osobni příklady ze života, jak automatické negativní myšlenky spojené s obavami z nemoci vedly ke zhoršení situace. Vypracujte si k nim bludné kruhy.

Nadměrně vysoké osobní standardy a očekávání od sebe sama
Řada lidi trpících chronickým únavovým syndromem se před objevením příznaků projevovala jako velmi zaměstnaní, energičtí lidé, úspěšní, s drivem, s vysokými požadavky na sebe (jinými slovy jako perfekcionisté). Vysoké standardy často vedou k nadměrné pracovitosti bez odpočinku a tím k vyčerpání. Chronická únava pak brání v dosahování vysokých osobních standardů. To vede k:
  • nadměrné sebekritice;
  • obavám začít nové věci,
  • strachu, že je člověk dobře nezvládne;
  • problémům dokončit úkol, protože co když nebude perfektní;
  • zpochybňovaní vlastních rozhodnutí i výkonů;
  • selektivnímu zaměření se na věci, které se nepovedly nebo které jste neudělali;
  • pocitům viny z relaxace a odpočívaní, dokud není "vše" dokončeno;
  • pocitům frustrace z toho, kolik by toho člověk měl dělat a není schopen.

    Cvičení:
    Zkuste napsat nějaké podobné osobní příklady ze života, jak automatické negativní myšlenky spojené s vašim perfekcionismem či nadměrnými standardy vedly ke zhoršení situace. Vypracujte si k nim bludné kruhy.

    Charakter automatických negativních myšlenek

    1. Jsou to slova, věty nebo představy, které se dostávají do vaší mysli spontánně během dne a vy si je ani nemusíte uvědomovat.

    2. Jsou automatické. Vybavují se bez toho, že byste si je přáli, prostě vás automaticky a nutkavě napadají.

    3. Obvykle na sebe navazují a vytvářejí katastrofické scénáře. I když jim za chvíli nemusíte věřit, jejich účinek na emoce může přetrvávat.

    4. ANM jsou zkreslené - přehánějí a vidí jen nejhorší alternativy. 5. Jsou neužitečné. Situaci neřeší, naopak škodí, protože udržují frustraci, bezmoc, úzkost či jiné negativní emoce, vedou k rozvoji tělesných příznaků a odvádějí pozornost od konstruktivních činností. Často snižují sebevědomí.

    6. Mají negativní vliv na chování.

    7. Přestože jsou často přehnané, nebo dokonce bezdůvodné, často jim plně věříte. Když skutečnost výrazně zkreslují, mate tendenci je pokládat za fakta.

    8. Čím více jim budete věřit a častěji se jimi zabývat, tím hůře se budete cítit.

    9. Jsou persistentní - je obtížné je odehnat nebo "vypnout" a myslet jiným způsobem.

    Zdroj: Chronická únava - nakladatelství Portál
  • zdroj: http://psychologie.doktorka.cz

Chronický únavový syndrom

27. prosince 2011 v 14:02 | ADMIN webu
Únava, kterou nezažehná ani dlouhý spánek, bolest kloubů, svalů a hlavy, malátnost, poruchy paměti a koncentrace. Pokud u vás tyto příznaky přetrvávají déle než půl roku, možná trpíte chronickým únavovým syndromem. Onemocnění, o jehož příčinách i vlastní existenci panují rozpory i mezi odborníky.


Přesné příčiny tohoto onemocnění skutečně nejsou doposud úplně jasné.
"Výzkumné studie obviňují genetické predispozice, poruchy imunity, psychologické a psychosociální faktory, především působení chronického stresu. Často se popisují také abnormity osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny. Není však zřejmé, které faktory jsou příčinou a které následkem," říká lékař Jaromír Kabát z Psychosomatické kliniky v Praze.

Začíná to obyčejnou chřipkou

Chronický únavový syndrom se častěji objevuje u žen. U obou pohlaví je ale nejčastější ve čtvrtém a pátém desetiletí života. Vyskytuje se rovněž více u lidí s určitými osobnostními rysy, mezi něž patří úsilí podávat maximální výkon a vysoký smysl pro odpovědnost.

Co signalizuje chronickou únavu?

1. nevysvětlitelná, přetrvávající únava, nesouvisející s námahou a neustupující ani po adekvátním odpočinku, podstatně limitující běžné činnosti
2. v posledních nejméně 6 měsících jsou přítomny nejméně 4 z těchto příznaků:
- zhoršení paměti a koncentrace
- malátnost, únavnost, extrémní vyčerpání
- spánek nepřináší osvěžení
- svalové bolesti
- bolesti kloubů
- bolesti hlavu
- bolesti v krku
- bolestivé a zvětšené lymfatické uzliny
Bývá poměrně časté, že spouštěčem onemocnění je infekce, většinou obyčejná chřipka.
Příznaky tohoto onemocnění jsou u každého jiné a projevují se s různou intenzitou. Chronická únava může trvat i několik let, někdo se s ní potýká celý život, u jiných zmizí spontánně.

Jak se léčit?

Protože nebyl doposud identifikován konkrétní původce nemoci, ani léčba není jednoznačná. Chronická únava se přesto léčit dá. Doktor Kabát zdůrazňuje, že léčbu musí být komplexní.
"Velmi důležitou složkou léčebné strategie je nějaká forma psychoterapie, také je vhodné zahrnout i alternativní způsoby léčby, například akupunkturu. Rozhodně je důležité, aby lékař člověku s chronickým únavovým syndromem uměl naslouchat a bral vážně všechny jeho potíže," vysvětluje terapeut.
Dalším významným léčebným opatřením je úprava životosprávy. Doporučuje se jíst zdravě a pestře. A přiměřeně se hýbat. Prospívá především chůze, plavání nebo jízda na kole. Důležité je však nepřepínat síly.

Psychika, imunita, únava

V poslední době se ukazuje stále více důkazů o vztazích mezi imunitou a neurony.
"Psychika a imunitní systém jsou vzájemně velmi těsně propojené a je velmi pravděpodobné, že brzy se v nově vznikající oblasti psychoneuroimunologie objeví řada nových pozoruhodných nálezů," upozorňuje odborník.
Jaká je vůbec hranice mezi "normální" únavou a chronickým únavovým syndromem? "Ke stanovení diagnózy můžeme přistoupit až po vyloučení somatické příčiny únavy, včetně maligního, autoimunitního, psychiatrického nebo endokrinního onemocnění, infekční příčiny, onemocnění na lécích či drogách a podobně," uvádí Jaromír Kabát z Psychosomatické kliniky v Praze.
Na základě pečlivé anamnézy a lékařského vyšetření je nutné prokázat existenci alespoň dvou kritérií.

Příběh

Simona S. (40): Moje potíže začaly loni na jaře. Přičítala jsem je jarní únavě, ale pocity totálního vyčerpání, ztráty energie a zájmu o všechno, co mě předtím bavilo, neustávaly. Někdy to bylo lepší a někdy horší, ale rozhodně jsem nebyla ve své kůži.
Většinou jsem měla zvýšenou teplotu a často zvětšené uzliny na krku. Často se mi motala hlava a připadala jsem si tak slabá, že jsem nejradši seděla nebo ležela. Stačilo, že jsem ustlala dětem postel, a úplně jsem padla vyčerpáním.
Nechala jsem se vyšetřit a udělat krevní testy, ale všechno bylo v pořádku. Mám dojem, že moje doktorka se na mě už dívala trochu jako na hypochondra.
Naštěstí jsem natrefila na skvělého psychologa, který sice původně předpokládal, že mám depresi, ale postupně se přiklonil k diagnóze chronický únavový syndrom. Moje potíže jsou teď mírnější. Beru hodně vitamínů na posílení imunity, třikrát týdně chodím plavat a doma cvičím jógu. A doufám, že všechno se postupně vrátí do normálu.zdroj:http://psychosomatika.cz

Drtí vás neustálé vyčerpání? Možná trpíte chronickou únavou

25. listopadu 2011 v 16:12 | ADMIN webu
Únava, kterou nezažehná ani dlouhý spánek, bolest kloubů, svalů a hlavy, malátnost, poruchy paměti a koncentrace. Pokud u vás tyto příznaky přetrvávají déle než půl roku, možná trpíte chronickým únavovým syndromem. Onemocnění, o jehož příčinách i vlastní existenci panují rozpory i mezi odborníky.


Přesné příčiny tohoto onemocnění skutečně nejsou doposud úplně jasné.
"Výzkumné studie obviňují genetické predispozice, poruchy imunity, psychologické a psychosociální faktory, především působení chronického stresu. Často se popisují také abnormity osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny. Není však zřejmé, které faktory jsou příčinou a které následkem," říká lékař Jaromír Kabát z Psychosomatické kliniky v Praze.

Začíná to obyčejnou chřipkou

Chronický únavový syndrom se častěji objevuje u žen. U obou pohlaví je ale nejčastější ve čtvrtém a pátém desetiletí života. Vyskytuje se rovněž více u lidí s určitými osobnostními rysy, mezi něž patří úsilí podávat maximální výkon a vysoký smysl pro odpovědnost.

Co signalizuje chronickou únavu?

1. nevysvětlitelná, přetrvávající únava, nesouvisející s námahou a neustupující ani po adekvátním odpočinku, podstatně limitující běžné činnosti
2. v posledních nejméně 6 měsících jsou přítomny nejméně 4 z těchto příznaků:
- zhoršení paměti a koncentrace
- malátnost, únavnost, extrémní vyčerpání
- spánek nepřináší osvěžení
- svalové bolesti
- bolesti kloubů
- bolesti hlavu
- bolesti v krku
- bolestivé a zvětšené lymfatické uzliny
Bývá poměrně časté, že spouštěčem onemocnění je infekce, většinou obyčejná chřipka.
Příznaky tohoto onemocnění jsou u každého jiné a projevují se s různou intenzitou. Chronická únava může trvat i několik let, někdo se s ní potýká celý život, u jiných zmizí spontánně.

Jak se léčit?

Protože nebyl doposud identifikován konkrétní původce nemoci, ani léčba není jednoznačná. Chronická únava se přesto léčit dá. Doktor Kabát zdůrazňuje, že léčbu musí být komplexní.
"Velmi důležitou složkou léčebné strategie je nějaká forma psychoterapie, také je vhodné zahrnout i alternativní způsoby léčby, například akupunkturu. Rozhodně je důležité, aby lékař člověku s chronickým únavovým syndromem uměl naslouchat a bral vážně všechny jeho potíže," vysvětluje terapeut.

Dalším významným léčebným opatřením je úprava životosprávy. Doporučuje se jíst zdravě a pestře. A přiměřeně se hýbat. Prospívá především chůze, plavání nebo jízda na kole. Důležité je však nepřepínat síly.

Psychika, imunita, únava

V poslední době se ukazuje stále více důkazů o vztazích mezi imunitou a neurony.
"Psychika a imunitní systém jsou vzájemně velmi těsně propojené a je velmi pravděpodobné, že brzy se v nově vznikající oblasti psychoneuroimunologie objeví řada nových pozoruhodných nálezů," upozorňuje odborník.

Jaká je vůbec hranice mezi "normální" únavou a chronickým únavovým syndromem? "Ke stanovení diagnózy můžeme přistoupit až po vyloučení somatické příčiny únavy, včetně maligního, autoimunitního, psychiatrického nebo endokrinního onemocnění, infekční příčiny, onemocnění na lécích či drogách a podobně," uvádí Jaromír Kabát z Psychosomatické kliniky v Praze.
Na základě pečlivé anamnézy a lékařského vyšetření je nutné prokázat existenci alespoň dvou kritérií.

Příběh

Simona S. (40): Moje potíže začaly loni na jaře. Přičítala jsem je jarní únavě, ale pocity totálního vyčerpání, ztráty energie a zájmu o všechno, co mě předtím bavilo, neustávaly. Někdy to bylo lepší a někdy horší, ale rozhodně jsem nebyla ve své kůži.
Většinou jsem měla zvýšenou teplotu a často zvětšené uzliny na krku. Často se mi motala hlava a připadala jsem si tak slabá, že jsem nejradši seděla nebo ležela. Stačilo, že jsem ustlala dětem postel, a úplně jsem padla vyčerpáním.


Nechala jsem se vyšetřit a udělat krevní testy, ale všechno bylo v pořádku. Mám dojem, že moje doktorka se na mě už dívala trochu jako na hypochondra.
Naštěstí jsem natrefila na skvělého psychologa, který sice původně předpokládal, že mám depresi, ale postupně se přiklonil k diagnóze chronický únavový syndrom. Moje potíže jsou teď mírnější. Beru hodně vitamínů na posílení imunity, třikrát týdně chodím plavat a doma cvičím jógu. A doufám, že všechno se postupně vrátí do normálu.zdroj:http://psychosomatika.cz





 
 

Reklama