STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Canisterapie

Jaký pes může provádět canisterapii?

11. dubna 2014 v 3:29 | Admin

Jaký pes může provádět canisterapii?

Rozhodně ne, canisterapii provádí pes, který je tímto směrem veden již od štěněte. Pes se musí učit trpělivosti, klidu, vyrovnanosti a musí být navyklý na společnost. Psí terapeut bude při canisterapii vystavován hlavně mazlení a hlazení a toto by ho nemělo rozhodně vyvést z rovnováhy. Je nutné podotknout i to, že pes musí být připraven na další různé elementy jako např. na prudké pohyby, tahání nebo křičení, které musí zvládnout
Pes připravený provádět canisterapii musí složit speciální zkoušky, které se musí po 2 letech vždy opakovat - u pejska se zkouší právě charakter povahy.
Canisterapie je velkým pomocníkem při různých terapiích. Ať už působí pes jako kamarád na mazlení a hlazení, který bere daného jedince takový jaký je, pomáhá zpestřit den starším lidem či pomáhá při cvičení v rámci rehabilitace nebo jen motivovat k pohybu je pro podporu zdravotního stavu velkým přínosem.
Jaký máte na canisterapii názor vy?
zdroj:http://terapie.zdrave.cz

Pes v roli terapeuta

11. dubna 2014 v 3:28 | Admin

Pes v roli terapeuta

  1. POMÁHÁ ROZVINOUT CIT KLIENTA - např. deprivované děti
  2. PŮSOBÍ PSYCHOTERAPEUTICKY - kontakt s živým tvorem mnohdy napomůže v navázání kontaktu se společností, pes je trpělivý a klient ho často bere jako kamaráda, který dotyčného bere takového jaký doopravdy je (např. lidé postižení demencí, týrané děti, epileptici, děti s mozkovou obrnou nebo poúrazovými stavy)
  3. ROZVÍJÍ HRUBOU MOTORIKU - nemocní se chtějí psa dotknout a tak je pes motivuje k pohybu (např.klienti postiženi Alzheimerovou chorobou, roztroušenou sklerózou, poúrazovými stavy, mozkovou obrnou, ...)
  4. CVIČÍ JEMNOU MOTORIKU - klienti se učí např. připnout psovi karabinu
  5. PODPORUJE ROZVOJ NEVERBÁLNÍ I VERBÁLNÍ KOMUNIKACE - klienti mnohdy mluví raději na psa než s lidmi, podporuje se celková komunikace s okolím, pomáhá se navracet chuť do života (např. v geriatrii)
  6. PŮSOBÍ FYZIOTERAPEUTICKY - rehabilitace formou canisterapie probíhá na základě léčby pohybem a také na podkladě léčení za pomoci tepla, které pes vyzařuje. Teplo působí zahřátí což je optimální v případě spasmů a křečí (např.nemocní roztroušenou sklerózou, epilepsií, po amputacích či jiných poúrazových stavech, ...)
  7. ZKVALITŇUJE POLOHOVÁNÍ NEMOCNÝCH - polohování je základ prevence proti proleženinám a otlakům. Polohování se psy je velmi oblíbené hned z několika důvodů. Jedním z nich je samotný fyzický kontakt se psem, ale i výhoda tepelného zdroje vyzařující psem.
  8. zdroj:http://terapie.zdrave.cz

Co je canisterapie?

11. dubna 2014 v 3:27 | Admin

Co je canisterapie?

  • jde o léčebnou metodu, která probíhá za přítomnosti psa a terapeuta, kdy je využíván pozitivní účinek psa na člověka
  • canisterapeut dohlíží nejen na terapii samotnou, ale i na to, aby nebylo psovi nechtěně ublíženo
  • canisterapie může být buď individuální nebo skupinová
  • tato léčebná metoda se uplatňuje tehdy, jestliže selhaly ostatní terapeutické postupy
  • zdroj:http://terapie.zdrave.cz

Canisterapie - terapie němými léčiteli

11. dubna 2014 v 3:26 | Admin
Léčba neboli terapie je proces, při kterém se pomocí terapeuta pomáhá navodit stav fyzické i psychické rovnováhy. Fyzično a psychická stránka spolu velmi úzce souvisí, a proto bychom stav psychiky neměli nikdy podceňovat. Špatný psychický stav může být spouštěčem somatických onemocnění. Výbornou léčebnou metodou je právě canisterapie, kdy roli hlavního terapeuta plní pes.

zdroj:http://terapie.zdrave.cz

Canisterapie se dá využít ve velkém množství zařízení.

4. března 2009 v 17:14 | ♥Naposledy.cz♥
Canis (v překladů z latiny pes) napovídá o jakou terapii, neboli léčbu se jedná. Se slovem canisterapie se v současné době setkáváme stále častěji. Ve volném překladu znamená terapii pomocí psa.

Canisterapii můžeme také definovat jako způsob terapie, který využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Pes už svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu všude tam, kde je jí nedostatek.

A o tom, že úsměv léčí není pochyb. Uplatňuje se zejména jako pomocná psychoterapeutická metoda při řešení různých situací v případě, že jiné metody nejsou účinné nebo použitelné.

V některých případech může pes sloužit "pouze" jako prostředek k navázání prvního kontaktu, jindy slouží jako motivační prostředek.

Toho využívají odborní terapeuté a vodí psy na "návštěvy" do: domovů důchodců, do dětských domovů, hospiců a sanatorií, ústavů pro tělesně nebo mentálně postižených a do dalších podobných zařízení. Canisterapie se dá využít ve velkém množství zařízení.




Zdroj:Klikni!

Canisterapie se dá stejně jako ostatní terapie pomocí zvířat rozdělit na dvě metody:

4. března 2009 v 17:13 | ♥Naposledy.cz♥
Canisterapie se dá stejně jako ostatní terapie pomocí zvířat rozdělit na dvě metody:

1. AAA (Animal Assisted Activities) se zaměřuje na zvýšení kvality života klienta, působí motivačně, stimulačně, odpočinkově atd., dá se vyjádřit pocity štěstí a radosti.



2. AAT (Animal Assisted Therapy) je metoda cílená, zvíře je zde součástí terapeutického procesu. Cílem je posílení žádoucího utlumení nežádoucího chování klienta, musí být pečlivě dokumentováno.
(dělení převzato z knihy od L. Galajdové - Pes lékařem lidské duše aneb canisterapie).




Zdroj:Klik!

Jaký pes je vhodný na canisterapii?

4. března 2009 v 17:11 | ♥Naposledy.cz♥
Jaký pes je vhodný na canisterapii?

Neexistuje žádná přesná definice canisterapeutického psa. Canisterapii mohou vykonávat psi jakéhokoli plemene i kříženci. Není důležitý vzhled nebo velikost. Mělo by jít o psa vyrovnaného, přátelského, neagresivního a ochotného ke kontaktu s lidmi. Samozřejmě by měl být ovladatelný nejen svým majitelem, ale i cizími lidmi. Všechny tyto vlastnosti jsou testovány během canisterapeutických zkouškách.Tyto zkoušky dvojici psovoda a psa zkouší v různých situacích, které mohou v praxi nastat. Vylučuje se tak agresivita, nebo přílišná bázlivost psa.





Zdroj:Klikni!

Pes, který má vykonávat canisterapeutické poslání musí nejdříve složit zkoušky podle zvláštního zkušebního řádu.

4. března 2009 v 17:10 | ♥Naposledy.cz♥
Pes, který má vykonávat canisterapeutické poslání musí nejdříve složit zkoušky podle zvláštního zkušebního řádu.

Zkušební řády jednotlivých společností, jež se zajímají o canisterapii, nejsou stejné, ale liší se jen velmi málo, jelikož mají společný cíl.
Co obsahují canisterapeutické zkoušky:


- poslušnost: sedni, lehni, přivolání mezi psy nebo kočky/králíka, dlouhodobé odložení, aport volný, pouštění

- manipulace se psem: pes se sebou musí nechat bez jakékoliv známky agresivity či bázlivosti manipulovat

- odvedení psa cizí osobou: pes musí být natolik vstřícný, že by měl ochotně odejít s cizí osobou

- odebírání krmiva: psu nesmí vadit odebírání krmiva z misky nebo odebrání celé misky. Při podávání pamlsků by měl být jemný a opatrný

- kontakt s lidmi: pes se nesmí vyhýbat kontaktu s lidmi

- odolnost proti zvukům: pes nesmí mít lekavou reakci na různé zvuky

- vozíček, berle, hole: pes nesmí reagovat bázlivě nebo agresivně na invalidní vozík, stejně tak jako na osobu s berlemi či holemi.

- vzrušivost psa: při hře musí psovod na pokyn rozhodčího psa uklidnit




Zdroj:Klik!

Jak canisterapie probíhá ?

4. března 2009 v 17:08 | ♥Naposledy.cz♥
Jak canisterapie probíhá

Canisterpaie probíhá pod vedením canisterapeuta, který spolupracuje se zaměstnanci zařízení. Může být individuální nebo skupinová podle potřeby. V obou případech probíhá vždy pod dohleden canisterapeuta a s jeho pomocí. Pes by neměl setrvávat v zařízení až do úplného vyčerpání i pro psa je terapie náročná.

Canisterapeuti navštěvují různá zařízení. Například dětské domovy, kde jsou děti které se špatně vyrovnávají s životem bez rodičů. Psa berou jako kamaráda, který je má rád takové jaké jsou. Mohou si s ním hrát a mazlit se s ním. Zároveň se učí o pejska pečovat a to vede k vytváření pocitu odpovědnosti.

V domovech důchodců návštěvy psů působí jako příjemné zpestření stereotypního dne, staří lidé vzpomínají na své psy, vyprávějí příběhy ze svého života, když ještě měli svého čtyřnohého přítele.
Poněkud odlišně probíhá terapie v různých ústavech pro mentálně nebo tělesně postižené. Zde tvoří pes i součást jakési rehabilitace, kde pomáhá při procvičování některých části těla. Děti, které jsou velmi pohybově omezené, se dokáži za psem plazit nebo lézt po čtyřech jen aby se ho mohly alespoň dotknout, pohladit a cítit jeho srst, teplo. Velmi úspěšnou metodou je v těchto případech polohování.



Zdroj:Klik!

Kontaktem se psy dochází většinou u těchto lidí k velké změně. Psí adepti canisterapie musí nejdříve složit zkoušky.

4. března 2009 v 17:05 | ♥Naposledy.cz♥
Canisterapií se zabývají různé občanské spolky, sdružení i jednotlivci. Canisterapeuti jsou dobrovolníci, kteří ve svém volném čase se svými psy navštěvují různá sociální zařízení, kde se nacházejí děti nebo dospělí, trpící psychickými poruchami, depresemi, kteří jsou tělesně postižení nebo se cítí opuštění a smutní. Kontaktem se psy dochází většinou u těchto lidí k velké změně.

Pes je odvěkým pomocníkem i přítelem člověka. Nezištně hlídá dům i stáda, hledá lidi pod lavinami i pašované drogy, zachraňuje tonoucí, pomáhá při lovu zvěře... Krom těchto ryze praktických schopností však také příznivě ovlivňuje lidskou psychiku. Právě toho se využívá v canisterapii.A co to vlastně je? Zjednodušeně řečeno - mazlení se a hraní si se psem. Ten na člověka přenáší pozitivní energii, která ovlivňuje naše podvědomí. Dobrá nálada pak pomáhá překonávat i různé fyzické obtíže, a tak se kruh uzavírá: canisterapie (z latinského canis = pes) je prostě léčba psem.


Canisterapie v dětských domovech pomáhá dětem překonávat trauma života bez rodičů. Je vyloučeno, aby tu každé dítě mělo svého čtyřnohého kamaráda, proto s nadšením pomáhají s péčí o psa, který přichází alespoň na "návštěvy". Tím si vytvářejí pocit odpovědnosti a také si zvyšují sebevědomí, protože jejich úloha je v této péči důležitá. Během takové nenápadné terapie chápou psa jako kamaráda, který je má rád takové, jaké skutečně jsou, můžou si s ním hrát a mazlit se s ním. Dobří canisterapeuti připravují různé hry, během kterých děti co nejvíce psy poznávají a naučí se, jak se o ně starat a jak se k nim chovat.

V dnešním světě plném počítačových her a internetu je důležitý vztah ke zvířatům a přírodě vůbec nejen u dětí z dětského domova, ale u všech dětí pro jejich zdravý vývoj.
V domovech pro seniory působí návštěvy psů jako příjemné zpestření dlouhého stereotypního dne. Staří lidé vzpomínají na své psy a dokonce i ti, kteří jindy nechtějí komunikovat, vyprávějí historky z dob, kdy ještě měli čtyřnohého přítele. Tito lidé potřebují odlišit jednotlivé dny, rádi se na něco těší a právě návštěvy psů jsou příjemným rozptýlením.


Poněkud odlišná terapie je v různých ústavech pro mentálně nebo tělesně postižené. Zde pes tvoří i součást jakési rehabilitace, protože napomáhá procvičování některých částí těla. Je těžké přimět postižené dítě, aby procvičovalo svaly na rukou, ale stejné dítě bez pobízení hází psu míček a natahuje se, aby ho pohladilo, a rozevírá dlaň, aby cítilo jeho srst, když se s ním mazlí.

Děti, které jsou velmi pohybově omezené, se dokáží za psem i plazit nebo lézt po čtyřech, aby se ho alespoň dotkly.
Canisterapie pomáhá i v nemocnicích. Je vhodná pro lidi, kteří např. prodělali mozkové příhody a jsou upoutáni na lůžko a navíc hůř komunikují. Přítomnost psa na ně působí příznivě a spíše než s druhým člověkem se snaží domluvit se zvířetem.

Psí adepti canisterapie musí nejdříve složit zkoušky, jimiž se testuje jejich povaha. Psi, kteří jsou hodní, mírumilovní a mazliví ve své rodině, ale nejsou zvyklí na cizí lidi, se nehodí pro canisterapii provozovanou mimo okruh vlastní rodiny.

Základním psychickým předpokladem psa vhodného pro canisterapii je to, že musí vydržet dlouhé mazlení a hlazení. Pes se připravuje na terapeutické poslání už od štěněcího věku, kdy má silnou potřebu fyzického kontaktu, a také je třeba ho zvykat na různé situace, prostředí a zvuky, se kterými se může setkat - od klidného hovoru přes pískání a kvičení až po hlasitý smích. Majitel psa si musí být stoprocentně jistý, že má klidného a vyrovnaného jedince, který je trpělivý, společenský a unese velkou psychickou zátěž.

Čeká ho totiž neustálý halas, prudké pohyby, nečekané a nekoordinované dotyky a objetí, nekonečné drbání a hlazení či občasné vláčení za vodítko. Pes musí brát jako naprosto normální pohyb těžce postiženého člověka, manipulaci s vozíkem, a nesmí ho vyvést z míry ani případný pád dítěte s holemi před jeho tlamou. A při tom všem je důležité, aby ho kontakt s cizími lidmi těšil a aby sám přítomnost lidí vyhledával.

Ne každý pes je pro canisterapii vhodný. Oblíbeni jsou psi s delší srstí, ale je třeba se předem informovat, není-li v kolektivu klientů alergik. Nezáleží ani tak na plemeni psa, jako spíš na jeho výcviku a povaze. Zhruba po 1,5letém výcviku absolvuje zkoušky.
Příslušné zkoušky probíhají podle zvláštního zkušebního řádu, během něhož se zjistí, zda je pes pro tuto práci vhodný. Testování zjišťuje, zda není pes agresivní nebo naopak bázlivý, zda je ovladatelný nebo nevadí-li mu zatahání za ucho nebo za ocas. Společnosti, které se tím zabývají, mají zkušební řády v některých bodech odlišné, ale mají společný cíl.

Protože určitý povahový rys se může změnit, jestliže pes zažije určitou stresující nebo život ohrožující situaci, mají tyto zkoušky platnost dva roky a pak se musí znovu opakovat. Kromě toho poskytují základní záruku, co se týče bezpečnosti při terapii. Druhá část zodpovědnosti leží na majiteli psa, který canisterapii provozuje. Ten totiž terapii vede a dává jí určitou formu. Aby byla zaručena ochrana klientů i psů, existuje zdravotní péče pro psy zařazené do programu canisterapie.

Canisterapie probíhá tedy pod vedením canisterapeuta ve spolupráci se zaměstnanci příslušného zařízení. Může být buď skupinová nebo individuální, ale vždy pod dohledem canisterapeuta a s jeho pomocí. V žádném případě nejde o vpuštění psa ke skupince dětí či babiček a dědečků a za hodinu, když je pes unavený, si ho vyzvednout a jít domů.

Pes by nikdy neměl zůstávat v zařízení až do úplného vyčerpání - i pro psa je terapie náročná, a to zvláště při práci s tělesně nebo mentálně postiženými dětmi. Canisterapeut zároveň dohlíží nejen na pokroky klientů, ale také na to, aby psovi nebylo během terapie záměrně ubližováno. Je tedy povinností canisterapeuta, aby děti usměrňoval. Pokud jsou tyto zásady dodržovány, psi navštěvují zařízení rádi a vyhledávají kontakt s dětmi i dospělými, aby si pohráli a pomazlili se.

Společnosti, které se canisterapií zabývají, si zpravidla vychovávají "vlastní krev" - děti, které vedou k této prospěšné činnosti a vychovávají z nich budoucí canisterapeuty. Tím nenásilně ovlivňují způsob trávení jejich volného času a vedou je zároveň k lásce ke zvířatům a potřebě pomáhat těm lidem, kteří naši pomoc potřebují. Což dnes, přiznejme si, mnoho dětí postrádá. Pro malé děti v základních školách i mládež ve zdravotnických školách pořádají besedy o psech, péči o ně a výcviku. Děti by měly vědět, že pes je citlivé zvíře, které nemá být uvázáno na řetězu a jeho život by měl být chráněn tak jako každého živého tvora.



Zdroj:Klikni!

Co je to canisterapie?

4. března 2009 v 16:59 | ♥Naposledy.cz♥

Co je to canisterapie?







Canisterapie je pomocná terapie, kde se využívá pozitivního působení psa ke zlepšení zdravotního stavu klienta. Je vhodnou součástí pro zlepšení postižení: mentálního, tělesného, smyslového, autismu, epilepsie, v logopedii, psychologii, psychiatrii, geriatrii - a to jak doma, tak v ústavech.
Toto je jen výčet dosud uplatňovaných oblastí, kde je možno psa - canisterapeuta použít. Samozřejmě, že u jednotlivých oblastí následují specifika podle závažnosti onemocnění, věku klienta, prostředí a přístupnosti.

Zdroj:Klikni!

Canisterapie v praxi

4. března 2009 v 16:54 | ♥Naposledy.cz♥
Tato terapie využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka.


Především klade důraz na řešení problémů psychologických, citových
a sociálně-integračních. Je součástí zooterapie - léčby pomocí zvířat.

Působení na fyzické zdraví člověka je u canisterapie druhotné (na rozdíl od hipoterapie) a zahrnuje spíš složku motivace k rehabilitaci a povzbuzení imunity prostřednictvím psychiky. Canisterapie se uplatňuje zejména jako pomocná (podpůrná) psychoterapeutická metoda při řešení situací, kde jiné metody nelze použít. Například při navazování kontaktu s obtížně komunikujícími klienty, při práci s lidmi různého postižení.



Letní integrační canisterapeutický tábor

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pořádá canisterapeutické tábory již od roku 1998. Táborů se účastní děti s různými typy postižení a jejich důležitou součástí je aktivní psychosociální rehabilitace dětí prostřednictvím terapeutických psů.

Čtrnáctidenní tábor se uskutečnil ve výcvikovém středisku ZSF Hradce u Lipí a zúčastnilo se ho celkem 36 dětí, z nichž více než dvě třetiny měly sociální handicap nebo psychosomatické onemocnění (16 dětí žijících v dětském domově, 8 s psychosomatickými onemocněními). Nejčastější potíže dětí byly enuréza (noční pomočování), agresivita nebo úzkost.

Protože canisterapeutické tábory jsou integrační, byly do kolektivu zařazeny rovněž děti z "běžných" funkčních rodin, které nemají žádné zvláštní zdravotní či sociální postižení (10). Spolu s dětmi se tábora zúčastnilo rovněž 8 psů.

Ve snaze objektivně vyhodnotit výsledky canisterapie byly děti podrobeny na začátku a konci pobytu vyšetření pomocí dotazníku. Otázky byly zaměřeny na vztah dětí ke zvířatům. Děti odpovídaly, zda mají doma nějaké zvíře, zda se bojí psů apod. Součástí dotazníku byl kresebný test rodiny a začarované rodiny.

Na konci se také děti vyjadřovaly k tomu, jak se jim tábor líbil. Děti si mohly vybrat, zda své zážitky nakreslí nebo o nich napíší. Kromě toho byli po skončení tábora zkontaktováni i rodiče s dotazníkem zjišťujícím změny v projevu dětí po návratu z tábora.

Kromě těchto metod byly využity i nestandardizované rozhovory, pozorování, studium dokumentace a fotodokumentace. Na základě každodenní práce s dětmi byly zaznamenávány informace o dětech, jejich projevech a chování. Tyto poznatky byly rovněž průběžně konzultovány s pediatrem, který na táboře zajišťoval pravidelnou supervizi a děti osobně znal ze své lékařské praxe.



Děti a psi
Na táboře se problémy, které uváděli rodiče u dětí, např. agresivita, uzavřenost, "neposlušnost", enuréza apod. objevovaly jen zřídka. Psi pomohli dětem při adaptaci na odloučení od rodiny i na táborový život. Děti vyžadující neustále pozornost druhých se soustředily na psy a tyto projevy se zmírnily. Některé děti zpočátku projevovaly nejistotu při kontaktu se psy, ale brzy si zvykly.

Celková bojácnost a úzkost dětí se během pobytu zlepšila. Z dalších změn, které jsme u dětí pozorovali, to bylo např. zlepšení komunikace, celkové zklidnění, zvýšení sebevědomí ve chvíli, kdy byl pes na vodítku "svěřen" konkrétnímu dítěti a ono jej mohlo vést. Na druhou stranu je nutné uznat, že některé děti (4) se psy bližší kontakt nenavázaly.

Vysloveně negativní reakce byla zaznamenána pouze u jedné dívky, která uvedla, že má ze psů velký strach. Během pobytu se účastnila všech aktivit a programů kromě přímého fyzického kontaktu se psem. Uváděla, že jí psi nevadí, pokud na ně nemusí "šahat". Na bezprostřední přítomnost psů si zvykla velmi rychle. Nakonec si psa i několikrát pohladila.



Výběr psů
Výchovný prospěch ze soužití se zvířaty můžeme očekávat jen tehdy, když to přináší potěšení oběma stranám, tj. lidem i zvířatům. Pokud má pes rozdávat radost, mazlit se s lidmi, být milý, musí také sám radost prožívat, žít v klidném prostředí. Pes nesmí být přetěžován ani stresován.

Při výběru psa musíme brát v potaz jak přání a osobnost klienta, tak vlastnosti a povahu psa. U skupinové terapie je proto vhodné sestavit skupinu různých psů, aby si klient mohl sám vybrat.

Velmi důležité je, že by se psi měli dopředu znát, abychom předešli zbytečným stresům i případným agresivním projevům psa. Na tomto táboře konkrétně byli dva labradorští retrívři, dva kokršpanělé, border kolie, anglický kokršpaněl, border terier a bernský salašnický pes.

Problémy se objevily u dvou z nich. Jeden kokršpaněl se špatně adaptoval na cizí lidi a labrador se nesnesl s kolektivem psů. Aby se podobným situacím předešlo, bude nutné, aby v příštích letech měli vybraní psi osvědčení canisterapeutického psa. Ostatní psi se zhostili své role "terapeuta" výborně.



Kladný vliv psů na stav dětí
U drtivé většiny dětí (30) můžeme pozorovat kladný vliv psa na jejich celkový stav. Pro zbývající děti měl pobyt podobný význam jako účast na běžném letním táboře.
U dětí došlo k výraznému zlepšení některých problémů, např. ke zmírnění somatických příznaků syndromu a k odklonu od soustředění se na vlastní osobu (egocentrismus).

Pro děti z dětského domova shledáváme největší význam v tom, že měly možnost intenzivního kontaktu se zvířetem. Pes byl pro děti zdrojem mnoha emočně libých prožitků, na něž je jejich běžný život velmi chudý. Zároveň se zlepšila komunikace mezi dětmi, kdy byl hlavním tématem rozhovoru pes. Některé děti také zjistily, že se psů nemusejí bát.

Za zajímavé zjištění pokládáme, že z dobrých vlastností psa děti často uvádějí různé formy pomoci lidem. Poukazují na to, že psi pomáhají lidem se zrakovým postižením, dokáží člověku zachránit život, hlídají a ochraňují člověka. Z povahových vlastností pak jmenují nejčastěji věrnost nebo přátelství.
Celkové výsledky tábora vyznívají kladně, a to ze strany dětí, rodičů, personálu tábora i přítomného pediatra.

Na základě přímé práce s dětmi, výsledků pozorování a výsledků dotazníků můžeme konstatovat, že pobyt na letním integračním canisterapeutickém táboře má kladný vliv na změnu zdravotně sociálního stavu dítěte. Ačkoliv podíl vlivu samotné canisterapie nelze určit zcela přesně, tak celek, který tvoří táborový způsob života (např. změna prostředí, táborový režim, pobyt v přírodě, soužití s novými kamarády) spolu s přítomností psů vykazuje dobré výsledky.






Zdroj:Klikni!

Léčba psem - canisterapie

4. března 2009 v 16:47 | ♥Naposledy.cz♥
Canisterapie je vlastně pomocná terapie, kde se využívá pozitivního působení psa ke zlepšení zdravotního stavu klienta.Je vhodnou součástí pro zlepšení následujících postižení:mentálního


- udržení delší pozornosti
- pes není hračka, má své potřeby v oblasti péče a aby ho měl někdo rád
- je mu jedno, jak kdo vypadá, chová se ke všem stejně
- může se použít k nácviku sebeobsluhy klienta
- je nápomocen při rehabilitačním cvičení (nácvik a rozvoj hrubé i jemné motoriky, uvolňování spasmů)

- hrou se rozvíjí motorická činnost
- podporuje a rozvíjí fantazii (malování, modelování)
- podporuje komunikativnost a sbližování s okolím
- rozvoj slovní zásoby a nácvik správné výslovnosti v logopedii
- pocit ochrany a jistoty
- možnost relaxace po hře nebo cvičení
- respektování potřeb psa (odpočinek, spánek, krmení)
- zvyšování sebejistoty (účast na různých soutěžích)

tělesného

- důvěrník, kamarád a společník
- motivace k rehabilitaci
- zdroj obohacení a zpestření života
- zdroj ke zlepšování komunikace s okolím
- menší závislost na pomoci jiných
- zvýšení pocitu bezpečí
- při starosti o zvíře odvedení pozornosti od vlastních potíží
- prolamování barier osamělosti

smyslového

a) nevidomí
- větší nezávislost na okolí - varování před překážkami
- pocit bezpečí v davu
- kamarád a společník - lepší komunikace s okolím - u dětí lepší zjištění, že není jen jeden typ psa (rozdílnost v rasách, srsti, velikosti, apod.)
- zvýšení sebevědomí - zabránění pocitu neužitečnosti (péče o psa)
- snížení strachu a stresu i v neznámém prostředí

b) neslyšící
- zvyšování nezávislosti
- zvyšování soběstačnosti a sebedůvěry

c)s poškozením čichu
- úloha praktického pomocníka (upozorní na únik plynu nebo zápach kouře apod.)
- zvýšení pocitu bezpečí
- společník a kamarád

d)s poškozením hlasu
- kamarád (rozumí pokynům vyjádřeným gestikulací nebo
gestikulací spojenou s určitým zvukovým signálem
- zlepšení komunikace s okolím

autismu

- plní roli prostředníka mezi lidmi a okolním světem
- přispívá k jeho duševní rovnováze
- snižuje pocit osamění
- poskytuje potřebnou lásku v době, kdy chtějí oni
- potěšní s dotyku se zvířetem
- lze dosáhnout zmírnění projevů autismu

epilepsie

- kamarád a společník
- využití při rehabilitačním cvičení
- pomocník při hrách
- uklidňující faktur (snížení počtu záchvatů)
- pocit bezpečí, svobody a volnosti
- někteří ze psů poznají blížící se záchvat a varují




v logopedii

- nácvik správné výslovnosti
- rozšiřování slovní zásoby
- usměrňování rychlosti řeči

u psychologických a psychiatrických onemocnění

- zlepšování komunikace mezi pacienty a ošetřujícím personálem
- pes je objektem péče a tím odvrací pozornost od pacientových psychických potíží
- resocializace pacienta
- snižování pasivity, apatie a otupění
- pomocná léčba při drogových závislostech
- pomocná léčba u týraných a zneužívaných dětí

v geriatrii

- u lidí žijících doma - přebírání zodpovědnosti za péči o psa (zvyšování sebevědomí => užitečnosti)
- pes dává určitou jistotu ve vztahu k pánovi
- denní rytmus (krmení, procházky apod.)
- společník vždy ochotný k mazlení, hraní, nahrazuje chybějící fyzický kontakt mezi lidmi)
- zvyšuje pocit bezpečí
- zmírňuje pocit osamění, žal a bolest při ztrátě životního partnera
- lepší komunikace a navazování kontaktu s okolím
- je zde někdo, pro koho stojí za to žít
- u lidí v domovech důchodců
- pozitivní vliv na vyrovnání se s osamělostí
- vyburcování z nostalgie a deprese
- umožňuje nahradit nedostatek fyzického kontaktu a potřebu něhy a příchylnosti
- pes nerozlišuje podle vizáže či onemocnění, ale podle vnitřních hodnot - ke všem je vztah stejný
- zlepšuje komunikaci mezi ostatními klienty i s ošetřujícím personálem
- je podnětem k rehabilitaci, fyzioterapii, logopedii, k nácviku jemné i hrubé motoriky
- pes má pozitivní vliv na zklidnění klientů a tím na omezování užívání antidepresiv, sedativ a hypnotik

Toto je jen výčet dosud uplatňovaných oblastí, kde je možno psa - canisterapeuta použít. Samozřejmě, že u jednotlivých oblastí následují specifika podle závažnosti onemocnění, věku klienta, prostředí a přístupnosti.


Zdroj:Klikni!

Canisterapie,aneb terapie za pomoci psů

4. března 2009 v 16:39 | ♥Naposledy.cz♥
Canisterapie aneb terapie za pomoci psů
Canisterapií se rozumí léčebný kontakt psa a člověka. Pes už svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu všude tam, kde je jí nedostatek. A o tom, že úsměv léčí není pochyb. Ale už dávno to není jen o radosti, kterou psi lidem přináší.

Typy canisterapie

Podle zaměření dělíme canisterapii na:
  • aktivity za pomoci psa, kde se pomocí přirozeného kontaktu člověka a psa a zaměřujeme na zlepšení kvality života klienta a obecnou aktivizaci
  • terapii za pomoci psa, která je cíleným kontaktem, kde nasměřování a úkoly určuje odborník (fyzioterapeut, psycholog, speciální pedagog apod.) a canisterapie se tak stává podpůrnou metodou celkové rehabilitace klienta
  • vzdělávání za pomoci psů, kde pedagogové využívají pozitivní vliv psů na žáky se specifickými potřebami nebo jako součást zážitkové výuky
Ať už se ale jedná o kterýkoli typ canisterapie, ke všem je potřeba příprava ze strany canisterapeutického týmu.

Canisterapie (CT)

Název canisterapie se vžil jako označení způsobu terapie, který využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka, přičemž pojem zdraví je zde myšlen přesně podle definice WHO (Světové zdravotnické organizace) jako stav psychické, fyzické a sociální pohody.
Pro své klienty nabízíme canisterapii jako jednorázovou akci pro veřejnost, návštěvní programy v zařízeních, i kdekoliv jinde na přání klientů.

Forma AAA (aktivity za účasti zvířat)
- kontakt člověka a psa, zaměřený na zlepšení kvality života klienta a/nebo jeho sociálních dovedností- nejčastějšími klienty jsou osoby umístěné v zařízeních sociální péče, LDN, v krizových centrech, …

Forma AAT (terapeutická činnost za účasti zvířat)
- kontakt člověka a psa, zaměřený na zlepšení psychického a/nebo fyzického stavu klienta- kienti s tělesným nebo duševním postižením, s kombinovanými vadami, v rekonvalescenci,…

Forma AAE (vzdělávání za účasti zvířat)
- kontakt člověka a psa, zaměřený na rozšíření a /nebo zlepšení výchovy, vzdělávání a/nebo sociálních dovedností klienta
Náš tým klade důraz na profesionální přístup ke všem zúčastněným. Psi jsou neustále pod dozorem veterinárního lékaře, při sebemenším riziku onemocnění se canisterapie neúčastní.
Věnujeme svému dalšímu profesnímu rozvoji jak ve výcviku psů a etologii, tak v oblasti speciální pedagogiky a psychologie. Pravidelně se účastníme mezinárodních zooterapeutických konferencí a jiných vzdělávacích aktivit v oblasti canisterapie.

Výcvik terapeutických pejsků

Ale jaký je vůbec rozdíl mezi terapeutickým a asistenčním psem?
Proč vůbec něco takového dělat, vždyť si psa mohou vychovat sami klienti?

Jistě vhodná otázka. Možná místo ní si stačí vzpomenout, že pokud klienti žádají o psa terapeuta, mají buď sami nějaké postižení nebo mají těžce postižené dítě, tudíž je to jediná možnost, jak pejska mít. Věříme, že naše práce má smysl a že se pod pojmem "terapeutický pes" skrývá obrovská možnost pro velké množství klientů obohatit si tímto způsobem život o milujícího tvora, na kterého by si jinak bez pomoci sami netroufli...


Většinou se situace vyvíjí tak, že rodiče chodí s dítětem na canisterapii. Holčička či chlapec na pejska velice dobře reagují po fyzické i psychické stránce. Společnost zvířete jim přináší uvolnění a navozuje příjemnou a vlídnou atmosféru. Pes takovou reakci vyvolává nejen u dítěte, ale i u rodičů, kteří nezřídkakdy lezou doslova po čtyřech a s pejskem se spokojeně mazlí:-) V té chvíli se možná zrodí nápad, mít psa doma. Pokaždé je však zaplašen přestavou štěňátka, které vám připraví na koberci slalom z loužiček a do toho vaše postižené dítě, které potřebuje neustálou péči.



Navíc ten problém, jak psa něco naučit - pokud máte ratolest se speciálními potřebami, nezbývá vám čas na sebe a na partnera, natož ještě na něco jiného...A sami všichni moc dobře víme, že to není zdaleka až tak jednoduchá činnost vychovat správně psí miminko, aby zvládlo korektně poslušnost, slušné chování doma i na veřejnosti, jízdu dopravními prostředky, zvířátka, apod. A co když se něco stane a pejsek bude muset někam na pár dní? Vždyť neumí být v kotci, nikdy nebyl s cizími apod... Takže to rodiče raději vzdají a je to opravdu rozumné.


Ale pak přijde návrh... Můžeme vám poskytnout vychovaného psa terapeuta pro vás a vaše dítě s kompletním zázemím, kdyby se něco přihodilo, potřebovali byste pomoci, poradit, pohlídat... Rodiče o tom začnou přemýšlet. Pár týdnů se o tom rodina radí mezi sebou i s námi. Můžeme jim nabídnout zapůjčení naší "profesionální terapeutky" na odpoledne či na víkend, aby si zkusili, jaké to je vůbec pejska doma mít, zda to nenaruší nějak výrazněji běh rodiny a domácnosti. Často mají klienti obavu, že se již odchovanému psu bude stýskat a špatně ponese změnu majitele. Aisinka vás ale vyvede z omylu. Profesionálně odchází s novými páníky, aniž by se otočila naskakuje do auta a odjíždí potěšit nové lidi...

To byl krátký úvod... Jaký tedy bude pes terapeut od nás?

Jelikož není připravován nějak speciálněji, odchází k novým majitelům dříve, než asistent. Záleží zase na obou stranách, jak rychle se pejsek podle požadavků připraví a jak rychle se noví páníci zaučí správně s ním zacházet a využít vše, co umí. Minimální věková hranice je 1 rok. Vybíráme většinou psy z vlastního chovu, kde máme největší záruku charakteru, povahy a cvičitelnosti. Občas se k nám ale dostane i cizí miminko, což také není naškodu kvůli čekací době pro nové páníky. Štěně je správně socializováno, od raného věku je zvyklé na zacházení od mnoha lidí, aby nebylo úzkostlivě fixované pouze na jednu osobu. Poté se přistupuje k co nejširšímu seznámení s životem v okruhu rodiny a se situacemi, které mohou nastat.

Terapeutický pes je "profík". Umí na vás čekat celý den v bytě, aniž by něco vyvedl. Spinká, nic neničí ani si nic nevynucuje pláčem. V bytě je zvyklý od štěněcího věku, není to pro něj problém. Pokud však nastane nenadálá situace, je třeba být s dítětem v nemocnici apod., je možné ho umístit na zahradu či do kotce. Nebude z toho mít šok ani trauma, je seznámen s co nejširší škálou různých prostředí.
I když působíme ve východočeském kraji, psi jsou seznámeni s všemi dopravními prostředky, jezdíme cvičit do Prahy, aby je nevyvedli z míry tramvaje, metro či eskalátory. Samozřejmě je můžete nechat kdekoliv před obchodem či v autě, budou na vás trpělivě čekat.

Jsou zvyklí na domácí zvířata, počínaje křečky a králíky, konče koňmi, ovcemi a prasátky. Nevyvede je z míry v lese ani vysoká, na kterou reagují maximálně otočením hlavy.
Psi mají rozracovanou základní poslušnost, aby nereagovali na ostatní pejsky, jsou 100% neagresivní, znají ruch ve městě apod. Vše se ještě docvičuje s klientem, který se bude o psa starat, aby byl vždy maximálně ovladatelný a aby si s ním poradil v každé situaci.

Je to asi nejtěžší část celého výcviku nejen pro klienta, ale i pro samotného psa, kterou není možné jakkoliv ošidit či zkrátit. Pejsek může jít k novým majitelům teprve tehdy, když si budou obě strany jisté, že zvládnou všechny denní i pár nami připravených nečekaných situací. Je to nezbytné také proto, aby na sobě mohli dále pracovat a celá předešlá příprava pejska nepřišla v niveč. Přece jenom odchází ještě napůl jako miminko a je potřeba na jeho další vývoj neustále dohlážet a pomáhat mu.
A ještě jsme zapomněli poslední um pejska terapeuta, s kterým odchází do světa. Něco vám spadlo? Není problém, podám cokoliv. Budu nosit balónek až do skonání světa...chceš ho položit na vozík? Už ho nesu...

A samozřejmě polohování. Tato relaxační technika využívá toho, že pes má o stupeň vyšší teplotu než člověk. Klient se na psa pokládá podle potřeby do jakékoliv polohy, přičemž dochází k nahřátí svalů a povolení křečí. Tato činnost má velice dobrý účinek i na prokrvení tkáně, zlepšuje se krevní oběh a pro klienta je velice příjemný i dotyk se srstí.

Pejsci umí 30 min polohovat, nechat se sebou manipulovat, když potřebuje klient změnit umístění psa apod.
Ale hlavně - všichni jsou zvyklí se nepřetržitě mazlit, mít na vás pořád čas a náladu a dávat vám najevo tolik lásky, kolik jen snesete...

 
 

Reklama