STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Atypická mentální anorexie

Anorexie mentální ,Anorexia Nervosa...

24. listopadu 2011 v 12:33 | ADMIN webu

ANOREXIE MENTÁLNÍ, ANOREXIA NERVOSA

Repetitorium praktického lékaře, str.56, vydalo Zdravotnické nakladatelství, 1952.

Psychogenní anorexie bez primárního organického podkladu. U dospívajících a mladých dospělých, hlavně žen, více u svobodných. Často nepříznivé momenty exogenní (rodinné poměry, nešťastná láska, šok fyzický nebo emoční). Někdy po předchozí obezitě a pocitu studu nad tendencí k tučnosti (skutečnou nebo pomyslnou).

Dg.: odpor k některým jídlům, později úplná ztráta chuti k jídlu, resp. odpor k potravě vůbec. Zvracení vnucené potravy. Rychlá ztráta váhy, až extrémní vyzáblost. Naproti tomu dobrá duševní aktivita, tělesná energie a nepřítomnost únavy až do pozdních stadií. Dehydratace, obstipace, amenorrhoe, suchá kůže, končetiny, nos, uši studené a namodralé.

Eventuelně vypadávání vlasů, hypertrichosa na trupu, končetinách a v obličeji (maskulaturní typ). Někdy hemianestesie typu Hy. Rtg, puls, temperatura, gastr. sekrece, moč i ostatní normální. Nízký BMI.

Dif. dg. hlavně Simmonds (věk, sexuální činnost atd.), TBC, diabetes, maligní novotvary.
Th. Změna prostředí, omezení návštěv, takt, vysvětlení, psychoterapie, ihned plná dieta (sondou!). Hormony (insulin, thyroxin) většinou málo nebo vůbec neúčinné (pathogenesa!).
Autor: Dr. Oldřich Petrovický (neurol. odd. SON Praha XII)


ANOREXIA MENTALIS

Lékařské repetitorium, vydalo Avicenum, 1981.

Specifické onemocnění charakterizované snahou zabránit skutečnému nebo domnělému tloustnutí nebo vývinu sekundárních pohlavních znaků zjevných nebo utajovaných odmítáním potravy, zvracením, užíváním projímadel. Postihuje především dívky v období puberty. Méně často vzniká v pozdějším věku. U žen se vyskytuje 10krát - 25krát častěji než u mužů.

Etiologie. Předpokládá se vrozená dispozice především v oblasti hypotalamohypofyzární, na jejímž podkladě působí zejména sociokulturní vlivy a specifická psychotraumatizace. U premorbidní osobnosti nacházíme emoční labilitu, nerozvinutou sexualitu, nedostatek sebejistoty, vzdorovitost. Často vyrůstají v nevhodném prostředí, v němž bývá jeden z rodičů, především matka, výrazně dominantní.

Traumatizující zážitky bývají hlavně narážky a posměšky na tloušťku a předčasnou vyspělost. Důležitou úlohu má složitá psychologická a biologická problematika pubertálního období. Někdy se jedná o reakci vzdoru vůči rodině.

Klinický obraz. Základním příznakem je odmítání jídla. Vlastní nechutenství a ztráta pocitu hladu se rozvíjejí až během onemocnění, někdy ve značně pozdním stadiu. Pacientky musí často svádět krutý boj s chutí k jídlu. Někdy se dokonce objevují epizody bulimie. Omezení příjmu potravy má za následek snižování tělesné váhy, vedoucí až k extrémnímu vyhubnutí. Pokles váhy o 20 - 30 % vůči váze standardní nebývá vzácností.

S rozvojem ostatní chorobné symptomatiky vzniká amenorea. Menses se objeví opět teprve tehdy, došlo-li ke zlepšení stavu a normalizaci váhy. Častý je vomitus, pro nějž je typické jeho rafinované utajování, zvracení malých množství v kratších časových intervalech a jejich důkladné odklízení. Ke zvracení se nemocné přiznávají jedině tehdy, jsou-li při něm přistiženy. Trpí obstipací, jež bývá spojena s abusem laxantií. Objeví-li se bulimie, trvá většinou kratší dobu a dochází při ní k bezvýběrové konzumaci velkého množství nejrůznějších potravin s následným zvracením. Se zuboženým zjevem nemocných nápadně kontrastuje zvýšená aktivita, naprostá nekritičnost k vlastnímu tělesnému stavu, zatajování potíží, sklon ke lhavosti, podvádění zejména při vážení a při udávání množství snědeného jídla.

Průběh bývá většinou chronický a prognóza dosti nepříznivá. Varovným znakem je pokles váhy pod 50 % standardu. Letální případy nejsou vzácností, pokud není přísný odborný dohled. Důležité je podrobné somatické vyšetření, neboť vyloučení jakéhokoliv tělesného onemocnění je prvořadým předpokladem správné diagnózy. Nenacházíme jinou kompletní psychopatologickou symptomatiku. U nemocných se mohou vyskytnout hysterické a obsedantní rysy, příznaky neurózy, deprese, jsou však značně inkompletní a transitorní.

U většiny z nich pozorujeme sexuální nezralost, pokles libida, nedostatečnou komunikaci s druhým pohlavím. Ze somatických nálezů se nachází hypoplasie uteru, na rtg zmenšení sella turcica, v krvi snížená hladina gonadotropinů, estrogenů a 17-ketosteroidů. Na kůži se objevují trofické změny, lanugo, akrocyanosa.

Dif. dg.: Především je nutno vyloučit stavy chronické podvýživy. Ze somatických onemocnění je třeba myslet zejména na Simmondsovu chorobu, Sheehanův syndrom, tumor nebo tbc hypofysy. V úvahu je nutno brát hypertyreosu, Addisonovu chorobu, tumory, ale i jiná onemocnění. Je proto nezbytné pečlivé a kompletní vyšetření.

Důležitá je diferenciální diagnóza proti jiným psychickým onemocněním, zejména vůči schizofrenii, maniodepresivitě, hysterické psychopatii a dalším. Je nutné zvážit přítomnost a charakter základních příznaků mentální anorexie a konfrontovat je s anorektickým syndromem vzniklým na podkladě jiného psychického onemocnění, jehož základní psychopatologický obraz je vždy více či méně vyjádřen.

Terapie.: Je obtížná. Pacientky špatně spolupracují, podvádějí. Jde v podstatě o reaktivní stav, při němž myšlení a inteligence zůstávají neporušeny. Pacientky s pokročilou kachexií jsou většinou překvapivě schopné vykonávat své zaměstnání. Často však je nutné uznat pracovní neschopnost. Někdy bývá nezbytné přiznat přechodnou invaliditu.
Autor: MUDr. František Faltus, CSc.


MENTÁLNÍ ANOREXIE V KNIZE "JÍDLO JAKO JED, JÍDLO JAKO LÉK"


Postihuje především dívky (dospívající), ale asi 10 % nemocných tvoří chlapci. Jedná se o složitou psychickou poruchu, která obvykle pramení z pocitu méněcennosti a projevuje se úzkostlivou snahou o omezení přísunu potravy. Anorektik se snaží povznést na každodenní choutky a problémy tím, že si soustavně odříká jídlo, i kdyby ho to mělo stát život.

Před rozvinutím choroby se většinou objevují ranné varovné příznaky - dotyčný sleduje až fanaticky svou váhu, nimrá se v jídle a posedle cvičí. Vyvážená strava je zejména v pubertě velice důležitá. Pro anorektiky je krásná jen extrémní hubenost a sami se pokládají za tlusté, ačkoliv jsou ve skutečnosti nebezpečně podvyživení.

Pokud se přejedí, obvykle se přimějí ke zvracení, nebo užívají projímadla, aby se co nejdříve zbavili příčiny své domnělé šerednosti. Omezování v jídle postupně přerůstá v posedlost. Závažný je zejména nedostatek zinku, protože vyvolává sníženou chuť k jídlu a omezuje chuťové vjemy - tím se vytváří "spirála hladovění".

Léčba spočívá v pečlivé volbě stravy, v psychoterapii nebo pravidelné návštěvě psychologické poradny, většinou je nutná hospitalizace. Anorektik se učí znovu vnímat pro nás tak samozřejmý pocit hladu (jeho koloběh) a jeho uspokojování. Návrat k obvyklým stravovacím návykům chce svůj čas a není snadný. Výsledek je nejlepší odměnou.

Léčbu brzdí často i určitá vzdorovitost, zakořeněná v myšlení. Bylo by pochopitelně žádoucí, aby anorektik jedl stravu výživnou, ale měli bychom se spokojit s tím, že vůbec něco jí. Hamburgery, brambůrky, oříšky, čokoláda ... sice nemají nic společného s vyváženým jídelníčkem, ale dodávají aspoň životně důležitou energii.


MENTÁLNÍ ANOREXIE

Praktický slovník medicíny, nakladatelství Maxdorf 2000

Mentální anorexie je onemocnění, při němž se postižení (většinou mladé dívky či ženy) snaží zabránit ztloustnutí, často jen domnělému nebo souvisejícímu s s vývojem sekundárních ženských pohlavních znaků (zvětšení prsů, boků, typické ukládání tuku). Pacientk odmítají jídlo, vyvolávají si zvracení, později se u nich skutečně vyvine nechutenství, někdy však vystřídané s takřka nezvladatelnou chutí k jídlu (bulimie). Dochází k výraznému poklesu tělesné hmotnosti (pacientky však stále samy sebe považují za tlusté), mizí menstruační krvácení (amenorrea). S vyhublostí kontrastuje vysoká aktivita postižených.

Bývají časté další psychické změny (hysterické až neurotické rysy, lhavost, nezralost osobnosti, sexuální nezralost), později se rozvinou i tělesné příznaky související s dlouhodobým odmítáním potravy. Léčba je obtížná, uplatňují se psychofarmaka a psychoterapie. V těžkých případech metabolického rozvratu je nutná hospitalizace s umělou výživou.


F 50 PORUCHY PŘÍJMU JÍDLA

Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize

Pod pojmem porucha příjmu jídla popisujeme dva důležité a jasně vyhraněné syndromy: mentální anrexii a mentální bulimii. Zařazujeme sem také méně specifické klinické poruchy, jako je nadměrné přejídání, pokud je sdruženo s psychickými poruchami. Krátce bude zmíněno zvracení, související s psychickými poruchami.

Vylučuje:
anorexii nebo ztrátu chuti k jídlu NS (R63.0),
poruchy jedení při špatné výchově (R63.3),
poruchy krmení v kojeneckém nebo dětském věku (F98.2),
piku u dětí (F98.3).


F50.0 Mentální anorexie


Mentální anorexie je porucha charakterizovaná úmyslným snižováním váhy, které si pacient způsobuje a udržuje sám. Porucha se nejčastěji vyskytuje u dospívajících dívek a mladých žen, vzácněji mohou být postiženi i dospívající chlapci a mladí muži, jakož i děti před pubertou a starší ženy až do menopauzy. Mentální anorexie tvoř nezávislý syndrom v tomto smyslu:

(a) klinické rysy syndromu se snadno poznají, takže diagnóza je spolehlivá s vysokou shodou mezi kliniky,

(b) katamnestické studie ukázaly, že značný počet pacientů, kteří se neuzdravili, stále vykazuje hlavní charakteristiky mentální anorexie v chronické formě.

I když základní příčiny mentální anorexie nám dosud unikají, je stále zřejmější, že k vyvolání přispívá vzájemné působení sociokulturních a biologických faktorů, jakož i méně specifické psychologické mechanizmy a zranitelná osobnost.

Nemoc je provázena podvýživou různé tíže s následnými sekundárními endokrinními a metabolickými změnami a poruchou tělesných funkcí. Zůstává určitá pochybnost, zda charakteristickou endokrinní poruchu lze úplně přičíst podvýživě a přímému vlivu různých forem chování, které ji vyvolalo (např. omezený výběr jídel, nadměrné cvičení a změny ve skladbě těla, vyprovokované zvracení a používání laxativ s následnou poruchou elektrolytové rovnováhy), nebo jsou-li ve hře také jiné faktory.

Diagnostická vodítka
Pro definitivní diagnózu musí být přítomny všechny níže uvedené poruchy:

(a) Tělesná váha je udržována nejméně 15 % pod předpokládanou (ať již byla snížena nebo jí nebylo nikdy dosaženo) nebo BMI je 17,5 nebo méně. Prepubertální pacienti nesplňují během růstu očekávaný váhový přírůstek.

(b) Snížení váhy si způsobuje pacient sám tím, že se vyhýbá jídlům "po kterých se tloustne" a že užívá jeden nebo několik z následujících prostředků: vyprovokované zvracení, yprovokovaná defekace, užívání anorektik a diuretik, nadměrné cvičení.

(c) Specifická psychopatologie, přičemž stále přetrvávají strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle jako vtíravá, ovládavá myšlenka a pacient si sám sobě ukládá za povinnost mít nízkou váhu.

(d) Rozsáhlá endokrinní porucha, zahrnující hypotalamo-pituitární-gonádovou osu, se projevuje u ženy jako amenorea a u muže jako ztráta sexuálního zájmu a potence (výjimkou je vaginální krvácení u anorektických žen, které jsou na náhradní hormonální terapii, obvykle ve formě antikoncepční pilulky). Mohou se také vyskytnout zvýšené hladiny růstového hormonu, zvýšené hladiny kortizolu, změny periferního metabolizmu tyreoidního hormonu a odchylky ve vylučování inzulinu.

(e) Jestliže je začátek onemocnění před pubertou, jsou pubertální projevy opožděny nebo dokonce zastaveny (zastavuje se růst, u dívek se nevyvíjejí prsa a dochází k primární amenorei, u hochů zůstávají dětské genitály). Po uzdravení dochází často k normálnímu dokončení puberty, avšak menarché je opožděna.

Diferenciální diagnóza

Mohou být přidruženy depresivní a obsedantní symptomy, jakož i rysy poruchy osobnosti, které vedou k obtížnému rozlišení a/nebo vyžadují použití více nez jednoho diagnostického kódu. Somatické příčiny ztráty váhy u mladých pacientů, které je třeba odlišit, zahrnují chronické vyčerpávající nemoci, mozkové nádory a střevní poruchy, jako jsou Crohnova nemoc nebo malabsorpční syndrom.

Vylučuje:

ztrátu chuti k jídlu (R63.0),
psychogenní ztrátu chuti k jídlu (F50.8).


F50.1 Atypická mentální anorexie


Tento termín by se měl užít pro ty pacienty, u nichž chybí jeden nebo více klíčových rysů mentální anorexie (F50.0), jako jsou amenorea nebo signifikantní úbytek váhy, ale kteří jinak vykazují téměř typický klinický obraz. S takovými pacienty se obvykle setkáváme při konziliární psychiatrické službě ve všeobecných nemocnicích nebo v primární péči. Pacienti, kteří mají všechny klíčové příznaky, ale pouze v mírném stupni, mohou být nejlépe popsáni také tímto termínem. Termín by se neměl užívat pro poruchy příjmu jídla, které se podobají mentální anorexii, ale které jsou způsobeny známou somatickou chorobou.


MENTÁLNÍ ANOREXIE

Slovník psychiatrických termínů

Úmyslný úbytek váhy, vyvolaný a zdržovaný pacientem, se specifickou psychopatologií, kdy strach ze ztloustnutí a znetvoření tělesných proporcí přetrvává jako neodbytné a ovládavé myšlenky. Pacient si klade za cíl dosažení nízké váhy, což obvykle vede k podvýživě různé intenzity se sekundárními endokrinními nebo metabolickými změnami a k poruchám tělesných funkcí (např. amenorrea).

Příznaky zahrnují omezující dietu, nadměrná tělesná cvičení, záměrné zvracení a užívání projímadel, anorektik a diuretik. Porucha se objevuje nejčastěji u dospívajících dívek, a u mladých žen, ale může postihnout i ženy starší, po menopauze, dospívající hochy a mladé muže.




 
 

Reklama