STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU











*Aids-Hiv

Jak se má chovat pacient s HIV?

7. dubna 2014 v 15:01 | Admin

Jak se má chovat pacient s HIV?

Všeobecná doporučení, aby pacient nezhoršil svůj zdravotní stav a zároveň neohrožoval své okolí.
  • Informovat sexuálního partnera
  • Informovat všechny své ošetřující lékaře (stomatolog, gynekolog...)
  • Vlastní hygienické pomůcky
  • Vyvarovat se infekcí
  • Narkomani - vlastní pomůcky
  • Vyvarovat se kontaktu se zvířaty - prevence poranění
  • Zdravá životospráva
  • Řádné užívání léků
  • Pravidelné kontroly lékařem
Závěrem bych chtěla říci, že ačkoliv už toto onemocnění není úplně tak tabu, shledáváme, že je potřeba informovat veřejnost mnohem více. Zaměřit se na rizikové skupiny a zavést výuku do školních osnov. Věková hranice pro počátek sexuálního života se neustále snižuje a proto je nutné informovat o této nemoci i čerstvé "teenagery".
Určitě je chybné, myslet si, že "mě se to netýká". Je možné, že zrovna ve Vašem blízkém okolí se vyskytuje riziková osoba. Nebuďme lhostejní ke svému okolí a mějme na paměti, že nikdo z nás není nesmrtelný. Důležitá je prevence a dostatek informací - souhlasíte?
Jak se proti AIDS chráníte vy?
zdroj:http://aids.zdrave.cz/

Diagnostika HIV

7. dubna 2014 v 15:00 | Admin

Diagnostika HIV

Odběr krevního vzorku 5 - 7 ml. Spolehlivě prokazatelný je vir HIV po 2 až 3 měsících od nákazy (nechráněného styku, použití infikované jehly). V krevním vzorku se detekují HIV protilátky. Pokud je test pozitivní, vždy se pro kontrolu opakuje a posílá do Národní referenční laboratoře.
Pozitivní výsledek HIV testu neprokazuje AIDS, pouze, že je v krvi přítomen virus HIV.
Rozvoji HIV infekce se lze již v dnešní době úspěšně bránit a pacientům s touto diagnózou se dá významně zkvalitnit a prodloužit život.
zdroj:http://aids.zdrave.cz/

Jak se virus HIV nepřenáší?

7. dubna 2014 v 14:59 | Admin

Jak se virus HIV nepřenáší?

  • Hmyzem
  • Běžným společenským stykem (stisk ruky, používání společného nádobí atd.)
  • Transfuze (od roku 1987 se všichni dárci povinně testují na přítomnost viru HIV)
  • Polibky (sliny mohou obsahovat nepatrné množství viru HIV, ale zároveň obsahují látky, které ho ničí) pozor však na drobná poranění v ústech !
  • zdroj:http://aids.zdrave.cz/

Jak se virus HIV přenáší?

7. dubna 2014 v 14:58 | Admin
Tohle krátké slovo o čtyřech písmenech, děsí milióny lidí po celém světe. Jakoby ona pouhá čtyři písmenka v sobě skrývala symbolicky šokující začátek a strašlivý konec. A - jako začátek abecedy (toho, co všechno člověka čeká) a S jako zdánlivý konec abecedy problémů na kterém je jediná jistota - smrt.
Stává se tak skutečnou výzvou pro stovky vědeckých pracovníků, kteří již několik let marně ve svých laboratořích svádí každodenní boje s jediným cílem, najít účinnou léčbu a moci tak světu oznámit - máme lék na AIDS.
Rok 1978 můžeme popsat jako první zmínku o této chorobě, kdy v USA navštívili kliniku dva pacienti s typickým komplexem příznaků, jejichž hlavním společným znakem byla homosexualita. První písemná zmínka o této chorobě je z roku 1981 kdy lékař Dr. Curran doporučil otisknout článek v časopise vycházejícím v Los Angeles.
Nárůst onemocnění byl velmi rychlý a lékaři potvrdili, že porucha obranyschopnostimá u všech nemocných stejnou podobu. Snížení počtu až úplné vymizení buněk bílé krevní řady CD - 4 +.
AIDS způsobuje virus HIV, řadící se do skupiny retrovirů. Přežívá v kapalinách a je pro něj charakteristická schopnost - zabudovat svou genetickou informaci do genomu hostitelské buňky a vyvolat tak její celoživotní infekci.
Původ viru HIV není zcela jasný. Vir HIV je příbuzný s opičím virem SIV, proč, ale došlo k mutaci a adaptaci viru na člověka není zatím známo. Největším ohniskem nákazy se stala Afrika, odkud se AIDS velmi rychle rozšířil po celém světě. Velkou měrou k bleskurychlému šíření pomohly drogy, prostituce a s ní spojená promiskuita.

Jak se virus HIV přenáší?

  • Nechráněným pohlavním stykem s infikovanou osobou (sperma, vaginální sekret)
  • Krevní cestou (infikovaní drogově závislý používající společnou jehlu)
  • Z matky na dítě (během těhotenství, porodu i kojením)
  • zdroj:http://aids.zdrave.cz/

AIDS – důležitá je prevence!

7. dubna 2014 v 14:56 | Admin
Tohle krátké slovo o čtyřech písmenech, děsí milióny lidí po celém světe. Jakoby ona pouhá čtyři písmenka v sobě skrývala symbolicky šokující začátek a strašlivý konec. A - jako začátek abecedy (toho, co všechno člověka čeká) a S jako zdánlivý konec abecedy problémů na kterém je jediná jistota - smrt.
Stává se tak skutečnou výzvou pro stovky vědeckých pracovníků, kteří již několik let marně ve svých laboratořích svádí každodenní boje s jediným cílem, najít účinnou léčbu a moci tak světu oznámit - máme lék na AIDS.
Rok 1978 můžeme popsat jako první zmínku o této chorobě, kdy v USA navštívili kliniku dva pacienti s typickým komplexem příznaků, jejichž hlavním společným znakem byla homosexualita. První písemná zmínka o této chorobě je z roku 1981 kdy lékař Dr. Curran doporučil otisknout článek v časopise vycházejícím v Los Angeles.
Nárůst onemocnění byl velmi rychlý a lékaři potvrdili, že porucha obranyschopnostimá u všech nemocných stejnou podobu. Snížení počtu až úplné vymizení buněk bílé krevní řady CD - 4 +.
AIDS způsobuje virus HIV, řadící se do skupiny retrovirů. Přežívá v kapalinách a je pro něj charakteristická schopnost - zabudovat svou genetickou informaci do genomu hostitelské buňky a vyvolat tak její celoživotní infekci.
Původ viru HIV není zcela jasný. Vir HIV je příbuzný s opičím virem SIV, proč, ale došlo k mutaci a adaptaci viru na člověka není zatím známo. Největším ohniskem nákazy se stala Afrika, odkud se AIDS velmi rychle rozšířil po celém světě. Velkou měrou k bleskurychlému šíření pomohly drogy, prostituce a s ní spojená promiskuita.
zdroj:http://aids.zdrave.cz/

AIDS - příznaky

7. dubna 2014 v 14:55 | Admin

AIDS

AIDS je velmi vážné, krví a pohlavním stykem přenosné onemocnění, které způsobuje virus HIV.
AIDS neboli syndrom získané imunodeficience je závažné onemocnění virového původu (virus HIV). Tento virus zásadním způsobem poškozuje imunitní systém(napadání T lymfocytů), takže nemocný podléhá banálním infekcím.
Krom virových onemocnění (například postižení cytomegalovirem) se u nemocného objevují i nádorová onemocnění, typicky Kaposiho sarkom.
Přenos infekce je možný několika způsoby: nejčastěji to je nechráněný pohlavní styk, dále je možná i krevní cesta (spíše via použité injekční stříkačky u narkomanů) a přenos z matky na dítě.
Proti tomuto smrtelnému onemocnění zatím neexistuje ani očkování ani léčba a nejúčinnější zůstává prevence, která je sice ve vyspělých zemí na dobré úrovni, ale bohužel problémem stále zůstává subsaharská Afrika, kde již hovoříme o pandemickém výskytu AIDS.
Léčba je založena pouze na zpomalení množení viru v těle hostitele a snaží se zlepšit kvalitu života nemocného. Samotnou nemoc však schopna vyléčit není.


AIDS - příznaky

vyrážka, změny chování, zvětšené uzliny, svalová slabost, hubnutí, průjem, bolest svalů, bolest hlavy, pocit na zvracení, podvýživa, nespavost, nadměrná spavost, zvracení, zvýšená tělesná teplota, svalové křeče
zdroj:http://aids.zdrave.cz/

HIV pozitivní a rozhovor s Psychologem

16. ledna 2009 v 22:38 | ♥Naposledy.cz♥

Psycholog: HIV pozitivní mají někdy pocit, že už o nic nejde

"Máme i případy, kdy se šestnáctiletý kluk nakazil pravděpodobně tak, že svou čistou stříkačku strčil do společného infikovaného roztoku drogy," říká v rozhovoru Richard Braun, psycholog pracující v AIDS centru v pražské nemocnici na Bulovce. S lidmi nakaženými nemocí AIDS pracuje celkem čtrnáct let.


Ideální by bylo, kdyby jednou za rok chodili na testy např. ti, kdo se stýkají s rizikovými jedinci nebo žijí rizikovým sexuálním životem.


Co nejčastěji jako psycholog s nakaženými lidmi řešíte?
Součástí AIDS centra tady na Bulovce je služba psychologa. Lidé jí mohou využít, pokud o ni projeví zájem. Problémy, které řešíme, se týkají v podstatě tří okruhů: "Já, HIV pozitivní, neumím přijmout svoji diagnózu." Dále: "Mám potíže v partnerském
vztahu nebo nechci být sám" a "Zhoršuje se můj zdravotní stav".

Jste u sdělování diagnózy?
Jen výjimečně. V AIDS centru jsou lékaři natolik zkušení, že dokážou rozpoznat, zda pacient informaci o své HIV pozitivitě po psychické stránce unese. Pokud mají pochybnosti, delegují je ke mně. Častěji mě vyhledávají lidé, kteří se s diagnózou neumějí sžít.
Jak pacienti na sdělení diagnózy reagují?

Každý na závažnou informaci reagujeme jinak. Setkal jsem se s různými extrémy. Někdo řekne: "To jsem rád, že jsem nakažen až teď, a ne před čtyřmi roky." Na druhé straně jsou pacienti, kteří mají pocit, že se s nemocí nikdy nesmíří, a upadají do depresí. Diagnóza se samozřejmě přijímá lépe, pokud máte zázemí, stabilního partnera, blízké přátele
.
Kolik je nakaženým průměrně let?
Nejčastěji se u nás léčí lidé mezi dvaceti a třiceti lety. Jsou tu bohužel ale i šestnáctiletí, často narkomani. Ti svůj zdravotní stav obvykle vůbec neřeší a nejsou otevřeni ani psychoterapeutické péči.

Jak je to s léčbou narkomanů?
Na rovinu přiznávám, že se v ČR zcela nepodařilo nakažené narkomany zmapovat, natož podchytit. Posun se sice udělal v podobě výměnného programu stříkaček, ale to je málo. Mimochodem, máme i případy, kdy se šestnáctiletý kluk nakazil pravděpodobně tak, že svou čistou stříkačku strčil do společného infikovaného roztoku drogy. O nakažených toxikomanech se dozvídáme, pokud mají další nemoci (například žloutenku) a lékaři zároveň provedou i testy na protilátky viru HIV. Nebezpečné je i to, že si mnohdy vydělávají na drogy sexem a přenáší HIV dál.

Mají nakažení lidé nějaké podobné osobnostní znaky?
Nějaké by se vytipovat asi daly, ale přesto si na to ani po celkem dlouhé době netroufám. Snad mohu říci, že je to podobný životní styl, hodnoty, vztah k sexualitě, ochota riskovat. Máme také velkou skupinu těch, které nazývám "nevinné oběti". Byli nakaženi člověkem, který sám vůbec netušil, že je HIV pozitivní. Znám případy dívek, které virem HIV nakazil jejich první sexuální partner. Je pak velmi těžké přijmout, proč jsem nakažen, když nejsem prostitutka ani promiskuitní.

Lze říci, že to je shoda náhod?
Podívejme se na to i ze
společenského hlediska: každý z nás by měl do sexuálního vztahu vstupovat s tím, že pokud dotyčného neznám, tak mi nákaza HIV hrozí. Nespoléhejme na to, že nám partner na jednu noc řekne: "Jsem zdravej." On to totiž ani nemusí vědět. Zvlášť u těch lidí, kteří žijí promiskuitněji, bych ochranu bral jako samozřejmost.

Jak jsou mezi nakaženými zastoupeni gayové?
Já v tomto kontextu raději říkám muži mající sex s muži. Obecně je jich většina. Mezi svými pacienty mám asi 80 % gayů a 20 % heterosexuálů. Homosexuální muži mají s přijmutím diagnózy HIV větší problémy, nezřídka je to totiž spjato i s přijetím své
sexuální orientace. Ale i mezi gayi existují odlišnosti. V zahraničí jsou také skupiny nakažených gayů, kteří se scházejí a pořádají nevázané sexuální orgie (obvykle o víkendu). Mají pocit, že už o nic nejde. Problémem ale je, že i když jsou dva lidé HIV pozitivní, stejně se nedoporučuje nechráněný pohlavní styk. Vzájemně si totiž svoji virovou nálož zvyšují a předávají si různé rezistence.

Co byste gayům doporučil?
Jako špatné vnímám, že v gay komunitě téměř vymizel strach z HIV. Za poslední léta opět narůstá odblokovaná nechráněná, až nevázaná sexualita, a to nejen mezi gayi. Přijíždí mnoho cizinců, naši vyjíždějí do zahraničí za sexem. HIV/AIDS se nesmí podceňovat. Stalo se dokonce, že si homosexuální pár pozval domů třetího muže na sex a on oba dva nakazil.

Jak jsou na tom prostitutky?
U této skupiny je míra HIV/AIDS zřejmě nižší než v zahraničí. Řada prostitutek se důsledně chrání. Podstatně hůře jsou na tom muži-prostituti. Už dříve je cizinci vyhledávali, protože byli svolní k sexu bez ochrany. Prostitutům tak doslova za pár korun předali smrtelnou nemoc. Ne všichni pak změní svůj životní styl. Známe i případ kluka, který ač věděl, že je infikován, fungoval dalších deset let jako prostitut.

AIDS je stále společensky stigmatizový...
Ano, umíte si snad představit, že by nakažený člověk přišel do
kanceláře a řekl svým kamarádům: "Chtěl bych vám říct, že jsem HIV pozitivní." Pravděpodobně by ho kolegové považovali za vyvrhele, sexuálního zvrhlíka nebo prostituta. Možná by se obávali, aby se od něj nějak nenakazili ve společné kanceláři. Ze strachu se začnou odtahovat. My našim klientům říkáme: "To, že jste HIV pozitivní, určitě říkejte svým sexuálním partnerům. Ale ve svém okolí velmi zvažte, komu se svěříte." Není ani výjimkou, že to neřeknou nikomu. Ale myslím, že tito lidé pak trpí více tajením než nemocí samou.

Objevují se u nakažených pocity viny?
Pocitem viny obvykle trpí v případě, že si uvědomí, že mohli nakazit, či dokonce nakazili někoho dalšího. Často cítí vinu ti, kteří kvůli své nevěře přenesou HIV na svého stálého partnera. Je zde ale skupina lidí, kteří mají psychopatické rysy, příliš se neohlíží zpět a svědomí neřeší. S těmi se moc pracovat nedá. Známe bohužel i ty, kteří o své nemoci vědí a nezodpovědně ji šíří dál.

Přemýšlí HIV pozitivní nad sebevraždou?
Kupodivu, na to, jak velký je s nemocí spojený
stres, se sebevražd vyskytuje velmi málo. Čas od času se objevují pokusy, ale jen výjimečně souvisí s tím, že "mám HIV". Většinou je to z jiných důvodů, např. kvůli tomu, že se s dotyčným rozejde partner. Často také slyším: "Až mi jednou bude zle, tak se raději zabiju, než abych před smrtí trpěl." Ale pak si nakonec na život bohudík nesáhnou.

Smrt je jistě jedním z bodů, o kterém spolu hovoříte...
První otázka, kterou nám pacienti dají, je, jak dlouho budou žít. Pokud poslouchají lékaře a dodržují nutná opatření, mají šanci na dlouhý plnohodnotný život. Prodlužování bezproblémového období záleží jednak na spolupráci pacienta, ale také na tom, jak dlouho po nakažení nás vyhledá.

Kdy je ta doba ideální?
Pro úspěšnou léčbu by bylo třeba, aby tito lidé přicházeli co nejdříve. Pak je prognóza dobrá. Přijít ale hned po rizikovém kontaktu také nemá smysl, protilátky, které zjišťujeme testy, se tvoří postupně a my je zachytíme zhruba za šest týdnů. Pokud ale přijde až po letech, bývá na tom klient mnohem hůře.

Mělo by se tedy chodit na pravidelné prohlídky?
Ideální by bylo, kdyby jednou za rok chodili na testy např. ti lidé, kteří pobývali delší dobu v cizině a měli tam sexuální kontakty. Dále ti, kdo se stýkají s rizikovými jedinci nebo žijí rizikovým sexuálním životem. Nejen kvůli sobě samotnému, ale také proto, aby neohrozili další.

Do jaké míry může nemocný ovlivňovat léčbu?
Každý HIV pozitivní má
velký podíl na tom, jak úspěšná bude jeho léčba. V první řadě musí mít motivaci. Je pro nás někdy zarážející, jak někteří, často mladí lidé, se svým životem hazardují. Úspěch léčby také závisí na přesném dodržování časů, kdy užít léky. V tom je hlavní poslání psychologa, zvyšovat motivovanost lidí k léčbě a k bezpečnějšímu stylu života.

Jak je to s léky?
Tyto léky nevyléčí HIV, ale brání jeho rychlému množení a dalším zdravotním komplikacím. Lékaři léky nasazují, pokud dojde k poklesu imunity. Pravidelnost užívání zabrání rezistenci k lékům. Kdo ztratí zájem a léčbu různě přerušuje, může zjistit, že mu léky přestávají zabírat. Kombinace léků není nekonečné množství. Přerušení léčby může vyvolat i některé vedlejší účinky: nevolnost či trávicí komplikace. Psycholog by měl s klienty o těchto věcech hovořit, podporovat je a rozptylovat obavy. Mnohdy se klienti jen bojí, co by řekli kolegové v práci, kdyby viděli užívání nějakých léků v pravidelný čas.

Jak na tom je prevence na školách?
Mnoho organizací se i u nás zabývají prevencí HIV/AIDS. Nejde dnes ale jen o předávání informací, podstatná je změna chování lidí. Školy jsou často poslední příležitostí, jak se o to pokusit. Doba velkých preventivních kampaní je bohužel pryč a ostražitost polevuje. V médiích je pak HIV/AIDS spíš vhodnou příležitostí bulváru než seriózním tématem.

Jak vnímáte svou práci?
Mám svou práci velmi rád, jinak bych ji asi ani nemohl dělat. Klienti vám do života vcházejí a zůstávají řadu let. Můžete sledovat jejich zdary i nezdary, účinně pomáhat. Často po zbytek jejich života.

Zdroj:Klikni !

AIDS

3. ledna 2009 v 14:56 | ♥Naposledy.cz♥

Co je infekce HIV a onemocnění AIDS ?






V roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Jedná se o Syndrom získaného imunodeficitu, česky - soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. V roce 1983 objevili nezávisle na sobě vědecké týmy dr. Gallo v USA a dr. Montagniera ve Francii původce onemocnění AIDS. Je jím virus, který byl nazván HIV - Human Immunodeficiency Virus, což znamená virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá v organismu zejména určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle nakaženého člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS. Člověk nakažený virem HIV nemusí mít dlouhou dobu, třeba několik let, vůbec žádné zdravotní potíže. Tomuto období se říká bezpříznakové nosičství viru HIV. I v bezpříznakovém období může nakažený člověk přenést infekci na další osoby. Přitom sám vypadá a cítí se zcela zdráv a ani jeho partner na něm nic nepozná. Pouze při laboratorním vyšetření na přítomnost HIV je u testovaného zjištěn pozitivní nález, člověk je "HIV pozitivní". Podle současných znalostí nelze s určitostí říci, zda se u všech HIV nakažených osob onemocnění projeví. U velké většiny z nich dojde k rozvoji některého z příznaků HIV/AIDS obvykle za 10-15 let po infekci (expozici virem HIV). Jak brzy nebo pozdě dojde k rozvoji onemocnění AIDS ovlivňuje celá řada faktorů, jako je původní úroveň obranyschopnosti, životní styl - vyrovnávání se se stresovými situacemi a výživové návyky. Zásadní úlohu v rozvoji infekce HIV však hraje včasná a účinná léčba.



Každé, i lehké onemocnění, představuje pro organismus určitou zátěž. K rozvoji onemocnění AIDS ze stadia pouhé HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Proto i HIV pozitivní člověk při sexuálním styku s HIV pozitivním partnerem musí dodržovat zásady bezpečnějšího sexu a používat ochranné prostředky, aby chránil nejen druhé, ale i sám sebe.
V ČR je průměrně ročně nově registrováno 50-60 osob nakažených virem HIV.
Předpokládáme však, že skutečný počet nakažených je asi pět až desetkrát větší.



Jak se virus HIV přenáší ?




Virus HIV je velmi citlivý k zevním vlivům, ničí ho běžné fyzikální a chemické prostředky, např. teplota nad 60o C, běžné dezinfekční prostředky, např. chlorové preparáty. Po zaschnutí virus HIV záhy hyne.
Virus HIV se vyskytuje v tělesných tekutinách, zejména v krvi, spermatu, poševním sekretu a v mateřském mléku. Aby došlo k infekci musí do organismu člověka proniknout určité množství viru HIV, hovoříme o tzv. infekční dávce. Jsou známy pouze tři způsoby přenosu infekce HIV:
1. Nechráněným pohlavním stykem.
Jde o nejčastější cestu přenosu. Vysoce riziková je kondomem nechráněná soulož do pochvy a konečníku s partnerem, u něhož si nejsme naprosto jisti, že je HIV negativní. Bez rizika není ani nechráněná soulož do úst (orální sex). Riziko je nejvyšší při nechráněném styku do konečníku, jak pro pasivního partnera při styku dvou mužů, tak i pro ženu u heterosexuálních párů. Riziko přenosu infekce HIV z muže na ženu je výrazně vyšší než z infikované ženy na muže, což souvisí s vyšším množstvím viru HIV ve spermatu než v poševním sekretu.
Dostatečnou ochranu, i když ne stoprocentní, poskytuje pouze kondom (prezervativ). Přerušovaná soulož ani hormonální antikoncepce nepředstavuje vůbec žádnou ochranu před infekcí HIV a jinými sexuálně přenosnými infekcemi. Poševní pesar snižuje riziko HIV jen nepatrně.
Riziko nákazy virem HIV dále zvyšuje přítomnost jiných sexuálně přenosných infekcí, oděrek a poranění v oblasti pohlavních orgánů. Vhodné je tedy používat při chráněném sexuálním styku zvlhčující prostředky, tzv. lubrikační gely. Je nezbytné používat lubrikační prostředky na bázi vodních roztoků. Lubrikační prostředky na tukové bázi totiž ochranné vlastnosti latexového kondomu narušují.
Také při orálním sexu, tedy při dráždění pohlavních orgánů partnera ústy, nelze možnost nákazy vyloučit. Riziko se zvyšuje při kontaktu úst s ejakulátem (spermatem a preejakulační tekutinou), poševním sekretem a zejména při styku s menstruační krví. Obdobně je tomu při výskytu jiných sexuálně přenosných infekcí u některého z partnerů. Ochranou je buď použití kondomu u muže nebo alespoň zamezení styku s pohlavními sekrety jak u muže, tak u ženy.
2. Krevní cestou
a) podáním infikované krve nebo krevních přípravků. V současné době je tento způsob přenosu v rozvinutých zemích, mezi které naše země patří, téměř vyloučen.V České republice jsou od roku 1987 všichni dárci krve kontrolováni, zda jejich krev není infikována virem HIV. Při drobných poraněních je nebezpečí nákazy virem HIV od infikovaného člověka nepravděpodobné, protože k infekci je třeba určité množství viru. Je však třeba se vyvarovat společnému užívání hygienických potřeb, jako kartáčku na zuby a žiletkám, stejně tak jako nedostatečně sterilizovaným nástrojům při provádění některých kosmetických úkonů (tetování, propichování ušních boltců, piercing apod.).
b) při injekčním užívání drog Sdílení injekčních jehel, stříkaček i roztoku drogy může vést k infekci HIV u injekčních uživatelů drog, pokud je některý z nich nakažen virem HIV. V dnešní době představuje přenos infekce HIV u injekčních uživatelů drog nejčastější způsob přenosu v některých zemích jižní a východní Evropy.



3. Z matky na dítě




Těhotná žena infikovaná virem HIV může nákazu přenést i na své dítě jak během těhotenství, porodu tak i kojením. Dnešní medicína je schopna omezit riziko přenosu infekce HIV z matky na dítě asi o dvě třetiny a snížit nebezpečí zdravotní zátěže pro matku. Pokud se žena rozhodne těhotenství ukončit, je HIV pozitivita zdravotním důvodem k interrupci.
Těhotné ženy se rutinně testují na přítomnost viru HIV, aby v případě pozitivního nálezu mohla být u nich nasazena profylaxe či léčba a snížilo se tak riziko přenosu infekce HIV na novorozence. Dle současně platné legislativy lze provést test na HIV u gravidní ženy i bez souhlasu, a to s ohledem na zájem nenarozeného dítěte (viz zákon 258/2000 Sb., § 71). HIV pozitivním matkám se v rozvinutých zemích nedoporučuje kojení.


Jak se virus HIV nepřenáší ?

Virus HIV se nepřenáší:

Při běžném společenském styku Například podáním ruky, používáním telefonního sluchátka, během společného pobytu v místnosti. Společným užíváním nádobí. Nikdy nebyla prokázaná HIV infekce u členů domácnosti, kteří s HIV pozitivním bydleli, ale neměli s ním sexuální styk a nesdíleli s ním injekčně drogy. Polibkem Sliny HIV pozitivního sice mohou obsahovat HIV virus, ale ve velmi malém množství. Navíc jsou ve slinách obsaženy látky, které virus ničí. Přenos HIV viru touto cestou nebyl nikdy prokázán.



Za ne zcela bezpečné lze ovšem považovat tzv " hluboké" neboli "francouzské" líbání, kdy může dojít k drobným poraněním v ústech. Objímáním Existují sexuální praktiky (např. tzv. "petting"), které lze označit z hlediska možností přenosu HIV jako nerizikové. Sem patří objímání, mazlení, dráždění pohlavních orgánů rukou partnera či partnerky bez kontaktu s jeho spermatem či s poševním sekretem. V sauně, v bazénu Pokud ovšem někdo, jako staří Římané, nepoužívá těchto zařízení k sexuálním radovánkám. Hmyzem Nejpřesvědčivějším důkazem je, že i přes vysoký výskyt bodavého hmyzu v Africe se dosud nepodařilo prokázat přenos viru HIV po bodnutí hmyzem. Navíc bylo prokázáno, že se virus HIV nemnoží v zažívacím ústrojí hmyzu.
Co říká tzv. "test na AIDS" ? "Test na AIDS" Informuje zda člověk byl nebo nebyl infikován virem HIV. Detekují se HIV protilátky nebo antigen viru HIV. Tento test je pozitivní nejen u všech osob s klinickými příznaky AIDS, ale i u všech bezpříznakových nosičů viru HIV. Přibližně po 2-3 měsících od nákazy virem HIV lze již laboratorním vyšetřením prokázat HIV protilátky nebo antigen viru HIV. Do té doby nemusí být HIV infekce laboratorním vyšetřením prokazatelná - hovoříme o tzv. "imunologickém okénku". V tomto období ovšem infikovaná osoba je nositelem velkého množství viru HIV. Při nechráněném sexuálním styku, při sdílení injekčních pomůcek a při darování krve v tomto období představuje vysoké riziko pro své okolí.



Pozitivní výsledek HIV testu neprokazuje onemocnění AIDS, ale pouze přítomnost viru v organismu. Diagnózu AIDS může stanovit jen lékař na základě klinického vyšetření HIV pozitivního člověka.
Rozvoji HIV infekce se lze účinněji bránit, pokud budete vědět, že jste HIV pozitivní a budete se včas léčit. HIV infekci dosud vyléčit neumíme, ale léčbou lze život HIV infikovaných osob významně prodloužit a zkvalitnit.



Negativní výsledek HIV testu znamená, že jste se nenakazili virem HIV, ovšem pokud byl test proveden až po 3 měsících po posledním rizikovém chování. Negativní výsledek také neznamená, že se nemůžete nakazit v budoucnu. Sdělení negativního výsledku by mělo být doprovázeno změnou chování.


Negativní výsledek neznamená, že musí být negativní i váš sexuální partner. Infekcí HIV se lze nakazit i při jediném nechráněném sexuálním styku. Jindy spolu žijí páry rizikově několik let a k přenosu nákazy z HIV pozitivního partnera na druhého nedojde. Jestliže vás někdo chce přesvědčit o svém zdraví písemným výsledkem svého HIV testu, uvědomte si, že takový výsledek má jen omezenou časovou platnost. Člověk, který střídá sexuální partnery a nedodržuje zásady bezpečnějšího sexu, se během doby od provedení HIV testu mohl nakazit již několikrát !



Kde lze si nechat provést test na HIV?



Test na HIV se provádí ve většině zdravotních ústavů (kde si klient vyšetření zpravidla hradí), v sedmi AIDS centrech bývalých krajských měst a u každého praktického lékaře, kde vyšetření hradí zdravotní pojišťovny. Žadatel za vyšetření na HIV v některých zdravotních ústavech platí určitý poplatek. Ve výjimečných případech může lékař zdravotního ústavu provést test i bezplatně.




Kdy byste měli jít na HIV test ?



Mezi nejčastější důvody, které člověka vedou k provedení testu na HIV protilátky patří:
1. Trvale rizikové chování. V rámci poradenství lze alespoň doporučit, jak riziko snížit.
2. Nahodilé rizikové chování. Vhodné je provedení HIV testu za 2-3 měsíce po rizikovém chování. Po tu dobu je potřeba se chovat bezpečně (sexuální styk pouze s kondomem nebo abstinence).
3. Před vytvořením nového partnerského vztahu. Partneři by měli podstoupit vyšetření společně (pokud ten druhý není bez sexuálních zkušeností) a musí si být jisti, že se alespoň 2 měsíce před testem chovali bezpečně.



Kam byste měli jít na HIV test?



Viz seznam vybraných poraden pro HIV testování uvedený na konci tohoto textu, nebo viz. Kde hledat pomoc



Kam byste neměli jít na HIV test ?



V případě rizikového chování, nikdy nehledejte odpověď na případnou obavu z infekce HIV na transfúzním oddělení.
Testy na HIV se provádějí u všech krevních dárců ze vzorku krve spolu s dalšími testy ověřujícími zda je dárce zdravý a bez jakéhokoliv rizika .
Dárce krve svým podpisem předodběrového dotazníku potvrzuje, že odpověděl pravdivě na všechny otázky týkající se zdravotních rizik - např. úzkého kontaktu s osobou infikovanou virem HIV, sexuální promiskuity, sexuálního styku mezi muži, prostituce, injekčního užívání drog v posledním roce nebo i v letech minulých atd. V případě poskytnutí nepravdivých údajů se dárce vystavuje odpovídajícím právním důsledkům.



Je-li u dárce krve s rizikovým chováním zjištěn pozitivní test na HIV, závažnou pohlavní infekci nebo nosičství protilátek viru hepatitidy B a C, je dotyčný dárce okamžitě z dárcovství vyřazen a evidován v Národním registru dárců krve, který je přístupný všem transfúzním oddělením v ČR.
Dárcovství krve je vyhrazeno lidem zdravým bez jakéhokoliv rizikového chování a v žádném případě nesmí být prostředkem k rozptylování případných obav z důsledků rizikového chování. V takové situaci vyhledejte jiná odběrová místa v ČR, např. zdravotní ústav - Poradnu pro AIDS (viz mapka a seznam, Kde hledat pomoc vybraných poraden pro HIV testování). Zde Vám test na HIV mohou provést i anonymně, případně i bezplatně. Můžete se také obrátit na kteréhokoliv praktického či jiného lékaře (mimo lékařů transfúzních oddělení), který vám provede test na HIV, a je-li pod jménem, hradí jej zdravotní pojišťovny.



Prevence HIV/AIDS Protože se sexuálním životem bývají obvykle spojena určitá rizika je prevence HIV/AIDS spojena se změnami sexuálního chování. Kromě sexuální abstinence existují další dvě strategie účinné prevence HIV/AIDS:
• Vzájemná věrnost dvou sexuálních partnerů. Pokud dojde k porušení věrnosti, pak je třeba nejméně dva měsíce zůstat bez sexuálních styků nebo přejít k praktikám bezpečnějšího sexu, než HIV test vyloučí případnou HIV infekci.
• Bezpečnější sex. Riziko infekce virem HIV nemusí vést k velkým úzkostem a omezením ani u lidí, kteří dosud nemají stálého partnera, pokud dodržují zásady bezpečnějšího sexu. Mezi ně patří důsledné použití kondomu a vhodného lubrikačního gelu při každé souloži do pochvy i konečníku. Bezpečnějším sexem rozumíme také provádění tzv. "nekoitálních praktik", (mazlení, tělesné dotyky a sexuální dráždění bez soulože) při nichž může rovněž dojít až k plnému sexuálnímu uspokojení bez přímého pohlavního styku.
Drogám je pochopitelně lepší se zcela vyhnout, zejména jejich injekčnímu užití.
Pokud k nim ovšem člověk sáhne, měl by mít vždy jen svou jehlu, stříkačku a roztok drogy.
Předcházet nákaze virem HIV je zdánlivě jednoduché. Lidské sexuální chování se ale neřídí jen rozumem. Proto je tak složité. Důležité je nejen abychom lépe kontrolovali své chování, ale abychom si uměli o citlivých a intimních otázkách života promluvit se svým partnerem či partnerkou.
Nové strategie v prevenci AIDS
Na podkladě sdělení N. Ramjee v plenárním zasedání XVI. Světové konference o AIDS, Toronto 2006


"Prevence je stále nejlepší strategií v boji proti AIDS, neboť na rozdíl od terapie, nemá žádné vedlejší účinky!"
"Stejně jako je kombinovaná terapie, stejně tak je potřebná i kombinovaná prevence"
(N. Ramjee)
"Stará" strategie podle CDC:


A - abstinence
B - buď věrný
C - chraň se kondomem
(D = "death") - zejména v některých afrických zemích!
"Nová" strategie podle N. Ramjee, 2006
A, B, C, D, E, F, G, H, (I)
A - abstinence
B - be faithful - být si vzájemně věrný, buď věrný
C - kondom (mužský kondom)


Instrukce jak správně použít mužský kondom (podle UNAIDS, Technical update, 2000)


1. Opatrně roztrhněte obal tak, aby se kondom nepoškodil.
2. Zmačkněte špičku kondomu a přiložte na žalud ztopořeného penisu.
3. Za stálého přidržování kondomu jej začněte odvíjet po celé délce penisu od špičky až ke kořeni penisu.
4. Kondom by měl být po celou dobu styku nasazený. V případě sesmeknutí kondomu je třeba použít nový kondom.
5. Po výronu semene přidržujte kondom za okraj a ukončete pohlavní styk.
6. Použitý kondom stáhněte tak, aby nedošlo k vylití obsahu. Okraj použitého kondomuzauzlujte, zabalte a odhoďte do odpadkového koše.



Nikdy kondom nesplachujte do toaletní mísy!




C = také femidom neboli kondom dámský
C - "nové" C = circumcision - cirkumcize mužská (circumcision - cirkumcize - obřízka. Je to chirurgické odstranění předkožky penisu. Provádí se z důvodu rituálních (u některých národů) nebo léčebných (fimóza, parafimóza).
Studie ANRS 1265 prokázala 75% projektivní účinek před infekcí HIV u mužů s cirkumcizí ve srovnání s kontrolní skupinou.
POZOR! Výsledky této studie mohou vést k falešnému pocitu bezpečí a změně sexuálního chování ve smyslu ještě více rizikového!
D - diafragma (poševní) Diafragma jako "bariérová" ochrana se používá se spermicidem (v budoucnosti snad s mikrobicidem), její efektivita se pohybuje mezi 86 - 94% v prevenci gravidity!
V současné době patří diafragma (poševní pesar) k historii!
D - dental dam - dentální rouška
E - exposure prophylaxis - expoziční profylaxe = postexpoziční profylaxe (PEP), ale také i preexpoziční profylaxe (PrEP).
Od roku 1994 je na základě americké studie ACTG 076 profylaxe vertikálního přenosu HIV (před, během a po porodu) standardní intervencí, neboť toto riziko snižuje o 67% již při monoprofylaxi AZT.
Postexpoziční profylaxe HIV u zdravotnických pracovníků již při monoprofylaxi AZT vede 80% omezení rizika po perkutánním poranění.
Preexpoziční profylaxe (PrEP) - podle malé studie provedené FHI v roce 2006. Tenofovir (Viread ©), vykazoval určité projektivní účinky u souboru 936 žen ve vysokém riziku HIV infekce v Kamerunu, Ghaně a Nigérii. POZOR!


Malý soubor, nebezpečí vzniku pocitu falešného bezpečí a nárůstu rezistence atd.


F - female initiated microbicides - "film mikrobicidů" Mikrobicidy = "tekuté kondomy"
Látky různé povahy: pufry, virucidní látky, surfaktanty ad. Důležité je, že mohou být používány ženami bez vědomí (a souhlasu) mužů.
Mikrobicidy = "tekuté kondomy" POZOR! Studie COL - 1492 prokázala, že incidence HIV byla vyšší u žen používaných nonoxynol -9 než u skupiny kontrolní!
G - genitál tract infections - "gonorrhoea a další STI - léčba"
STIs (zejména ulcerativního typu) a HIV si navzájem potencují přenos
HIV bývá izolován z exsudátů vředovitých lézí v oblasti asti genitálu jak u mužů tak i u žen.
H - HSV 2 suppression Herpes simplex 2
HSV 2 infekce vede k vyšší expresi CD4 receptoru a vyššímu riziku nákazy virem HIV. HSV2 může v některých oblastech Afriky přispívat až k 50% nových případů HIV infekce.
HSV2 a HIV si navzájem potencují přenos!
I - "imunity induced by vaccine" "Imunita postvakcinační" - (bohužel daleká budoucnost)




"Dosud nevíme, zda účinná vakcína bude někdy k dispozici."
Počítá se s tím, že vakcína nebude 100% účinná, takže "A, B, C, D, E, F, G, H - I" nebude asi nikdy nahrazeno pouhým "I" tedy očkováním imunitou postvakcinační.





Drogám je pochopitelně lepší se zcela vyhnout, zejména jejich injekčnímu užití.
Pokud k nim ovšem člověk sáhne, měl by mít vždy jen svou jehlu, stříkačku a roztok drogy.
Předcházet nákaze virem HIV je zdánlivě jednoduché. Lidské sexuální chování se ale neřídí jen rozumem. Proto je tak složité. Důležité je nejen abychom lépe kontrolovali své chování, ale abychom si uměli o citlivých a intimních otázkách života promluvit se svým partnerem či partnerkou.



Některé poradny, odběrová místa a telefonní linky pomoci:
Národní linka pomoci AIDS "HELP LINE AIDS"
bezplatné volání z kteréhokoliv místa ČR pondělí - pátek 13-18 hod.
tel.: 800 144 444
"Bezplatná nonstop linka pomoci AIDS ČSAP"
tel.: 800 800 980
Informace na webových stránkách
Národního programu HIV/AIDS








Další vybrané organizace:
Česká společnost AIDS pomoc
Malého 3
Praha 8
tel.: 224 810 702


Sexuologický ústav VFN
Apolinářská 4
Praha 2
tel.: 224 968 231


SANANIM - kontaktní centrum
Osadní 2
Praha 7
tel.: 283 872 186


Rozkoš bez rizika - pro komerční sexuální pracovnice
Bolzanova 1
Praha 1
tel.: 224 234 453
602 181 181


Projekt Šance - pro mládež na ulici
Ve smečkách 28
Praha 1
tel.: 222 211 797


ZDROJ ZDE:Klikni!
 
 

Reklama