STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU





Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod. Vyvarujte se osobních útoků,hodnocení druhých vulgarismů a pod.

*Afektivní porucha osobnosti

Afektivní poruchy u dětí a dospívajících

7. června 2016 v 14:19 | Admin
Deprese se vyskytují asi u 1 % dětí předškolního věku, 4 % dětí školního věku, 4-8 % dospívajících, po ukončení puberty jsou častěji u dívek. Příznaky deprese se liší v jednotlivých vývojových obdobích: kojenci vypadají smutně, více pláčou, reagují pomaleji na podněty, zpomaluje se motorický vývoj, je narušen spánek a příjem potravy. U batolat se zhoršují sociální dovednosti, nastává intelektový útlum, ztráta zvídavosti a iniciativy. Depresivní děti v předškolním věku omezeně komunikují, působí zpomaleně, nesoustředí se, mají omezené aktivity a zájmy, odmítají kontakty s vrstevníky, může se objevit plačtivost a somatické obtíže, často bolesti břicha, nechutenství a poruchy spánku. Školáci si stěžují na bolesti hlavy, břicha, nevolnosti, únavu, nechutenství nebo přejídání, mívají pocity viny, rozlady, bývají úzkostliví, podráždění, mají víc problémů ve vztazích s dospělými i vrstevníky, nesoustředí se a zhoršuje se jejich školní výkon. Objevují se sebevražedné myšlenky a pokusy.
Depresivní adolescenti v porovnání s dospělými pacienty nemívají typická ranní pesima a smutnou náladu, spíše se objevují propady nálady během dne, bývají častěji podráždění, agitovaní, hyperaktivní, mívají pocity vnitřní tenze nebo naopak apatie a nudy a řeší je rizikovými aktivitami, užíváním návykových látek, střídáním partnerů, které zvyšují pocity viny a zhoršují sebehodnocení a depresivní prožívání. Jsou časté somatické a vegetativní příznaky, z nichž nechutenství a pokles váhy mohou mylně vést k podezření na poruchy příjmu potravy. Obtížné může být odlišení afektivní a schizofrenní poruchy, až u 40 % depresivních adolescentů se vyskytnou sluchové haTerapie lucinace, náboženské a paranoidní bludy a naopak u více než 50 % adolescentů se schizofrenií počáteční příznaky onemocnění splňují kritéria poruchy nálady. K závažným a obtížně diagnostikovatelným poruchám v dospívání patří bipolární afektivní porucha, 20 % těchto onemocnění má první příznaky už v adolescenci, kdy se kromě typického střídání nálad objevují častěji než v dospělosti psychotické příznaky a rychlejší přesmyky fází deprese a mánie.

Zdroj:http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/detska-a-dorostova-psychiatrie-457931

Afektivní Manická fáze

19. dubna 2014 v 16:48 | Admin
AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLADY) (F30-F39)
U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně
s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové
aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity' nebo mohou být
snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek
individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.
F30Manická fáze
Všechny položky tohoto oddílu by měly být užívány pouze pro jedinou epizodu. Hypomanické
nebo manické fáze u osob' které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází
(depresivních' hypomanických' manických' smíšených) by měly být kódovány jako bipolární
afektivní poruchy (F31.-).
Patří sem:bipolární porucha' jediná manická fáze
. 0Hypomanie
Porucha je charakterizována přetrvávajícím mírným zvýšením nálady' zvýšenou energií
a zvýšenou aktivitou. Jedinec se výrazně dobře cítí a má dobrou fyzickou i psychickou
výkonnost. Je patrná zvýšená sociabilita' hovornost' přehnaná familiárnost' zvýšená sexuální
energie a snížená potřeba spánku. Tyto příznaky jsou často přítomny' ale ne v takovém
rozsahu' že by vedly k pracovním nebo sociálním problémům. Předrážděnost' domýšlivost
a neomalené chování se může objevit místo obvyklé euforické sociability. Poruchy nálady
a chování nejsou provázeny halucinacemi ani bludy.
. 1Manie bez psychotických symptomů
Nálada je nadměrně zvýšená vzhledem k pacientovým poměrům a pohybuje se od lehkovážné
žoviálnosti až k téměř neovladatelnému vzrušení. Euforie je doprovázena zvýšenou energií'
spějící k zvýšené aktivitě' rychlému toku řeči a snížené potřebě spánku. Jedinec těžko udrží
pozornost' je často roztěkaný. Sebevědomí je často přehnané s grandiózními myšlenkami
a přehnanou důvěrností. Ztráta normálních sociálních zábran ústí v chování' které je zbytečně
riskantní' bezstarostné nebo nepřiměřené k okolnostem a vymyká se charakteru.
. 2Manie s psychotickými symptomy
Ke klinickému obrazu popsanému pod F30.1 se přidají bludy (obvykle megalomanické) nebo
halucinace (obvykle hlasy' které hovoří přímo k pacientovi). Vzrušenost' nadměrná motorická
aktivita a trysk myšlenek mohou být natolik extrémní' že subjekt není schopen normální
komunikace.
Manie s:
. psychotickými symptomy odpovídajícími náladě
. psychotickými symptomy neodpovídajícími náladě
Manický stupor
. 8Jiné manické fáze
. 9Manická fáze NS
Manie NS
zdroj:http://www.uzis.cz/cz/mkn/F30-F39.html

Dystymie - a jiné poruchy nálady

18. února 2014 v 18:08 | ADMIN webu
F34.1 DYSTYMIE (6%)
- vzniká často již v dětství nebo v adolescenci a má plíživý začátek
- těžká deprese nasedající na dystymii se označuje jako "zdvojená deprese"
A) alespoň 2 roky musí trvat období trvalé nebo neustále se vracející depresivní nálady. Periody nomrální nálady trvají jen zřídka déle než několik týdnů a nevyskytují se žádné epizody hypománie.
B) jednotlivé epizody deprese v tomto dvouletém období nedosahují, nebo jen málokdy mohou dosahovat takové závažnosti, aby splňovaly kritéria pro rekurentní depresivní poruchu.
C) v průběhu alespoň některého období deprese by měly být alespoň 3 příznaky - viz přibližně C) u cyklotymie

F38 - JINÉ PORUCHY NÁLADY
F38.00 SMÍŠENÁ AFEKTIVNÍ EPIZODA
- příznaky typické pro manickou nebo depresivní epizodu se vyskytují současně, nebo se rychle střídají (v průběhu hodin). Epizoda musí trvat min. 2 týdny.
F38.01 REKURENTNÍ KRÁTKÁ DEPRESIVNÍ PORUCHA
- epizody alespoň 1x měsíčně v průběhu posledního roku
- jednotlivé epizody trvají méně než 2 týdny
zdroj:www.upsychiatra.cz

F34 – TRVALÉ PORUCHY NÁLADY - Cyklotymie

18. února 2014 v 18:07 | ADMIN webu
F34 - TRVALÉ PORUCHY NÁLADY
F34.0 CYKLOTYMIE (< 1%)
- časný začátek (12-14 let), sezónnost
A) alespoň 2 roky musí trvat období nestabilní nálady, která zahrnuje několik period jak deprese, tak hypománie, s mezidobím normální nálady nebo bez něj.
B) žádná z depresí nebo mánií, kt. se vyskytly během tohoto dvouletého období, by neměla být natolik závažná nebo natolik dlouhodobá, aby splňovala kritéria pro manickou epizodu nebo depresivní epizodu. Manická/depresivní epizoda(y) se však mohla(y) vyskytnout před tímto obdobím nebo se mohou vyskytnout i po něm.
C) v průběhu alespoň některé z period deprese by měly být přítomny nejméně 3 z následujících příznaků:
  1. pokles energie nebo aktivity
  2. obtíže s koncentrací
  3. insomnie
  4. ztráta sebedůvěry nebo pocity neschopnosti
  5. sociální stažení
  6. menší hovornost
  7. pesimismus
  8. ztráta zájmu o sexuální a jiné příjemné aktivity nebo ztráta potěšení z těchto aktivit
D) v průběhu alespoň některé z period zvýšené nálady by měly být přítomnynejméně 3 z násl. příznaků:
  1. zvýšená energie nebo aktivita
  2. snížená potřeba spánku
  3. zvýšené sebevědomí
  4. neobvykle hbité nebo tvořivé myšlení
  5. zvýšená družnost
  6. větší hovornost nebo vtipnost než je obvyklé
  7. zvýšený zájem o provozování sexuálních a jiných příjemných aktivit
  8. přehnaný optimismus
Začátek je časný - v pozdějším věku dospívání nebo v druhém decéniu nebo
pozdní - obykle mezi 30. až 50. rokem.
zdroj:www.upsychiatra.cz

F33 – REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA

18. února 2014 v 18:06 | ADMIN webu
F33 - REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA
- opakované depresivní epizody bez nezávislých epizod mánie v anamnéze, ale nevylučující krátké epizody hypománie, které následují bezprostředně po depresivní epizodě.
- pojmy:
  • remise = ústup, nejsou splněna kritéria poruchy
  • úzdrava = remise aspoň 3 měsíce
  • relaps = návrat po dosažení remise avšak před dosažením úzdravy
  • rekurence = návrat po dosažení úzdravy
A) v minulosti se vyskytla alespoň jedna depresivní epizoda lehká, středně těžká nebo těžká, která trvala minimálně 2 týdny a byla oddělena od současné epizody obdobím nejméně 2 měsíců prostých jakýchkoliv prokazatelných příznaků poruch nálady.
B) nikdy v minulosti se nevyskytla epizoda, která splňovala kritéria pro hypomanickou nebo manickou epizodu.
C) je nutno vyloučit psychoaktivní látky a organ. poruchy
F33.0 REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA, SOUČASNÁ EPIZODA MÍRNÁ
F33.1 REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA, SOUČASNÁ EPIZODA STŘEDNĚ TĚŽKÁ
F33.2 REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA, SOUČASNÁ EPIZODA TĚŽKÁ BEZ PSYCHOTICKÝCH PŘÍZNAKŮ
F33.3 REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA, SOUČASNÁ EPIZODA TĚŽKÁ S PSYCHOTICKÝMI PŘÍZNAKY
F33.4 REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA, V SOUČASNÉ DOBĚ V REMISI
zdroj:www.upsychiatra.cz

Středně těžká,Těžká a jiné depresivní epizody

18. února 2014 v 18:05 | ADMIN webu
F32.1 STŘEDNĚ TĚŽKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA
A., B. stejné
musí být přítomen takový počet přídatných symptomů kritéria C, aby celk. počet byl alespoň 6
F32.2 TĚŽKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA BEZ PSYCHOT. PŘÍZNAKŮ
A. stejné
B. všechny 3 příznaky
C. takový počet přídatných symptomů, aby celk. počet byl alespoň 8
D. je nutno vyloučit bludy, halucinace nebo depresivní stupor
F32.3 TĚŽKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA S PSYCHOT. PŘÍZNAKY
A. stejné
B. musí být splněna kritéria pro 32.2 s vyjímkou kritéria D.
C. je nutno vyloučit schizofrenii nebo schizoafektivní poruchu
D. musí být přítomen alespoň:
  1. bludy nebo halucinace jiné než typicky schizofrenní - tzn. většinou depresivní, sebeobviňující, hypochondrické, nihilistické, paranoidní, perzekuční…
  2. depresivní stupor
Průběh: u 50% nemocných spontánně odezní do 6M
Diferenciální diagnostika:
  • pozor na antihypertenziva, kortikosteroidy a hormony
  • depresivní pseudodemence × demence: u demence příznaky (hl. dezorientace) kulminují ve večerních hodinách, u deprese bývá maximum v ranních hodinách
F32.8 JINÉ DEPRESIVNÍ EPIZODY
Neodpovídají popisům depresivních epizod, ale celkový klinický stav svědčí o depresivní podstatě. Z příznaků se může jednat zejména o somatické projevy a necharakteristické projevy - napětí, nazlobenost, nespokojenost…
zdroj:www.upsychiatra.cz

F32.0 LEHKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA

18. února 2014 v 18:03 | ADMIN webu
F32.0 LEHKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA
A. jsou splněna hlavní kritéria
B. alespoň 2 příznaky:
  • depresivní nálada abnormální pro daného jedince, přítomná po většinu dne nebo každý den
  • ztráta zájmu nebo potěšení
  • pokles energie, snadná unavitelnost
C. alespoň 1 příznak
  • ztráta sebedůvěry
  • výčitky, pocity viny
  • myšlenky na smrt
  • zhoršené soustředění, myšlení; nerozhodnost, váhavost
  • zvýšená nebo snížená chuť k jídlu
  • zvýšená nebo snížená psychomotorická aktivita
  • poruchy spánku
pro diagnózu musí být přítomny celkem alespoň 4 příznaky z B a C.
zdroj:www.upsychiatra.cz

SOMATICKÝ SYNDROM = alespoň 4 příznaky:

18. února 2014 v 18:02 | ADMIN webu
SOMATICKÝ SYNDROM = alespoň 4 příznaky:
  1. zřetelná ztráta zájmu nebo potěšení
  2. ztráta chuti k jídlu
  3. úbytek hmotnosti
  4. ztráta libida
  5. ranní probouzení 2 nebo více hodin před obvyklou dobou
  6. deprese je těžší ráno
  7. nedostatek emočních reakcí
  8. psychomotorická retardace nebo agitovanost
zdroj:www.upsychiatra.cz

F32 – DEPRESIVNÍ EPIZODA(17%)

18. února 2014 v 18:02 | ADMIN webu
F32 - DEPRESIVNÍ EPIZODA(17%)
- u 50% nemocných odezní spontánně do 6 měsíců
- depresivní pseudodemence (ráno) × demence (večer)
  1. trvá min 2 týdny
  2. v průběhu života jedince se nikdy nevyskytly příznaky, kt. by stačily k naplnění kritérií pro hypomanickou nebo manickou epizodu
  3. je nutno vyloučit psychoaktivní látky a organ. poruchy
zdroj:www.upsychiatra.cz

F31 – BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA (BAP)

18. února 2014 v 18:01 | ADMIN webu
F31 - BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA (BAP)
31.0 BAP, současná epizoda HYPOMANICKÁ
31.1 BAP, současná epizoda MANICKÁ BEZ PSYCHOT. PŘÍZNAKŮ
31.2 BAP, současná epizoda MANICKÁ S PSYCHOT. PŘÍZNAKY
31.3 BAP, současná epizoda STŘEDNĚ TĚŽKÉ N. LEHKÉ DEPRESE
31.4 BAP, současná epizoda TĚŽKÉ DEPRESE BEZ PSYCHOT. PŘÍZNAKŮ
31.5 BAP, současná epizoda TĚŽKÉ DEPRESE S PSYCHOT. PŘÍZNAKY
31.6 BAP, současná epizoda SMÍŠENÁ (40% pacientů)
31.7 BAP, v současné době V REMISI (= bez známek poruchy)
Výskyt v pop.: 1%
Deprese převažují na mánií 3 : 2.
Objevuje se během prvních 20 let života.
Suicidalita (19%) je vyšší než u rekurentní deprese
Rychlé cyklování = alespoň 4 epizody ročně. První je většinou depresivní epizoda.
Terapie: v akutní fázi stabilizátor nálady, při depresi raději SSRI
Po dosažení remise většinou snižujeme lithium a valproát a zvyšujeme karbamazepin. Pokračovací léčba má trvat minimálně 4 měsíce.
Zásady léčby F31: 1) nepřerušovat tymoprofylaxi, 2) vyvarovat se antidepresiv, 3) kontrolovat compliance (stanovení krevních hladin)
zdroj:www.upsychiatra.cz

F30.2 MÁNIE S PSYCHOTICKÝMI PŘÍZNAKY

18. února 2014 v 18:00 | ADMIN webu
F30.2 MÁNIE S PSYCHOTICKÝMI PŘÍZNAKY
manické bludy, paranoidně-perzekuční bludy. Bludy se objevují na rozdíl odschizofrenie až po počátečním narušení nálady.
Etiologie: snížená utilizace serotoninu, dále zvýšený noradrenalin a dopamin
Diferenciální diagnostika: pozn.: z čistě prakt. hlediska není odlišení akutní mánie od schizoafektivní poruchy a schizofrenie zcela zásadní, protože ve všech třech případech se obvykle začíná antipsychotickou léčbou. Pokud bludy a hal. perzistují po odeznění nálady, jde o schizofrenii nebo schiafekt. poruchu.
Terapie: specifická léčba: stabilizátory nálady jako lithium, karbamazepin, valproát. Při těžké a psychotické mánii: antipsychotika a benzodiazepiny
zdroj:www.upsychiatra.cz

F30.1 MÁNIE BEZ PSYCHOTICKÝCH PŘÍZNAKŮ

18. února 2014 v 17:59 | ADMIN webu
F30.1 MÁNIE BEZ PSYCHOTICKÝCH PŘÍZNAKŮ
A) nálada zvýšená, expanzivní nebo podrážděná a abnormální pro daného jedince. Musí trvat alespoň 1 týden.
B) alespoň 3 z následujících příznaků:
  1. nadměrná aktivita nebo fyzický neklid
  2. rozptýlenost nebo neustálé změny aktivit nebo plánů
  3. snížená potřeba spánku
  4. zvýšená hovornost
  5. zvýšená sociabilita n. familiárnost
  6. nadměrná sex. energie
  7. zvýšené utrácení peněz n. jiné nezodpovědné chování
  8. zvýšené sebehodnocení
  9. myšlenkový trysk
C) žádné halucinace ani bludy
D) je nutno vyloučit psychoaktivní látky a organ. poruchy
zdroj:www.upsychiatra.cz

F30.0 HYPOMÁNIE

18. února 2014 v 17:59 | ADMIN webu
F30.0 HYPOMÁNIE
A) nálada povznesená nebo podrážděná v míře, která je po daného jedince zřetelně abnormální a trvá alespoň 4 dny
B) alespoň 3 z následujících příznaků:
  1. zvýšená aktivita nebo fyzický neklid
  2. roztržitost nebo obtížná koncentrace pozornosti
  3. snížená potřeba spánku
  4. zvýšená hovornost
  5. zvýšená sociabilita n. familiárnost
  6. nadměrná sex. energie
  7. zvýšené utrácení peněz n. jiné nezodpovědné chování
C) není to: F30.1, F30.2, F31, F32, F34, F50
D) je nutno vyloučit psychoaktivní látky a organ. poruchy
zdroj:www.upsychiatra.cz

F30 – MANICKÁ EPIZODA

18. února 2014 v 17:57 | ADMIN webu
F30 - MANICKÁ EPIZODA
Základní příznakem je porucha nálady trvající minimálně 4 dny u hypománie a 7 dnů u mánie. I hypománie může ale trvat i několik týdnů nebo měsíců - rozhoduje tedy míra vyjádření příznaků!
zdroj:www.upsychiatra.cz

Afektivní poruchy

18. února 2014 v 17:56 | ADMIN webu
- hodnocení pomocí škál:
  • deprese = Beckova, Zungova
  • mánie = Youngova (YMRS)

zdroj:www.upsychiatra.cz

Poruchy nálady...

29. prosince 2011 v 12:50 | ADMIN webu
Afektivní poruchy
Poruchy nálady patří k nejčastějším duševním poruchám Příčiny jejich vzniku jsou jak biologické, tak psychosociální. Nemoci vznikají právě kombinací těchto dvou faktorů. Prvním je vnitřní zranitelnost - selhání normálního emočního prožívání a přeměna na prožívání plné špatné nálady a smutku. Je to biochemický proces, spojený s oslabením řady mozkových systémů. Nejdůležitější roli zde hrají genetické faktory. Druhým faktorem jsou vlivy okolí, například stres. Mezi afektivní poruchy řadíme zejména bipolární afektivní poruchu, depresivní poruchu, dysthymii, cyklothymii a krátkou rekurentní depresivní poruchu.zdroj:http://blazinec.com

Bipolární afektivní porucha

3. prosince 2011 v 16:51 | ADMIN webu
Bipolární afektivní porucha je charakteristická změnami nálady mezi depresí a mánií.
Přesná příčina bipolární afektivní poruchy ( dříve zvaná maniodepresivní psychóza ) není známa, ale předpokládá se, že je výsledkem kombinace faktorů biochemických, genetických a faktorů prostředí. Hrají zde roli hladiny některých neurotransmiterů ( neuro přenašečů ) v mozku, např. noradrenalinu, serotoninu a dopaminu.Bipolární afektivní porucha mívá rodinný výskyt, geneticky vliv je tu významný.Vlivy prostředí, např. velké životní události ( stresory )mohou působit jako spouštěcí faktor.

Příznaky

Obvyklým příznakem je střídání deprese a mánie, přičemž délku jednotlivých období nelze předvídat. Mezi jednotlivými epizodami bývá často normální nálada i chování. V období deprese se vyskytují pocity beznaděje, poruchy spánku, změny chuti k jídlu a změny hmotnosti,únava, ztráta životních zájmů, ztráta sebevědomí, může docházet i k pokusům o sebevraždu. období mánie se vyznačuje extrémním optimismem, zvýšeným množstvím energie, zvýšenou aktivitou, domýšlivostí, velkou soutěživostí a riskantním chováním.

Léčba

Léčba spočívá hlavně v podávání psychofarmak (antidepresiv, antipsychotik, thymoprofylaktik , podpůrné psychoterapii a v opodstatněných případech elektrokonvulzivní terapie, která je u některých nemocných tak účinná, že upraví jejich stav za 1-2 týdny. Léčba je většinou dlouhodobá, ataka odezní přes léčbu až po mnoha týdnech nebo i několika měsících. U řady nemocných je nutné i celoživotní užívání psychofarmak, které brání nástupu ataky onemocnění.
Chorobou trpí cca 1% populace, BAP trpěli např. zpěváci Richad Muller a Petr Muk.
Deprese, depresivní syndrom
Manickým syndromem se rozumí stav, kdy je nemocný nadměrně podnikavý, veselý, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, v sexuální oblasti je často promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Může být i naopak podrážděný. Při těžké formě mluví nesrozumitelně, kdy myslí tak rychle, že nestačí dokončit větu. Veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené. Mohou mít velikášské bludy. Protikladem manickému syndromu je syndrom depresivní, při němž je nálada pokleslá. Člověk není schopen prožívat radost, trpí beznadějí, poruchami spánku, nechutenstvím, nezájmem o sex a celkově je vyčerpán. Objevují se sebeobviňovací bludy a bludy o vlastní bezvýznamnosti, bezcennosti.
Ve všech fázích BAP je velké nebezpečí sebevraždy, které kulminuje v době, kdy nemocný depresi překonává a pro okolí se jeví již bez příznaků deprese.

Některé slavné osobnosti, které trpěly bipolární afektivní poruchou:

Ota Pavel-český prozaik, novinář a sportovní reportér
Miloš Kopecký-český herec, člen činohry Divadla na Vinohradech
Richard Müller-slovenský zpěvák a hudebník
Petr Muk-český zpěvák a hudebník
Virginia Woolfová-anglická spisovatelka, kritička, esejistka a feministka
Ernest Hemingway-americký spisovatel
Percy Bysshe Shelley-anglický romantický básník
Ludwig van Beethoven-německý hudební skladatel
Johann Wolfgang Goethe-německý básník, prozaik, dramatik, politik, biolog, historik umění a umělecký kritik a stavitel
Oliver Cromwell-anglický protektor, vojevůdce a diktátor
Napoleon Bonaparte-francouzský generál a císař
Abraham Lincoln-16. prezident Spojených států
Winston Churchill-britský politik, premiér Spojeného království, spisovatel, historik, žurnalista, voják a zákonodárce
Martin Luther-německý teolog, kazatel a reformátor
Vincent van Gogh-nizozemský malíř a kreslíř
Kurt Cobain-americký zpěvák a frontman grungeové skupiny Nirvana
Sinéad O'Connor-irská zpěvačka; 4. října 2007 v televizní talk show Oprah Winfrey Sinéad přiznala, že jí v roce 2003 byla diagnostikována bipolární porucha
Ozzy Osbourne-zpěvák legendární heavymetalové kapely Black Sabbath
a mnoho dalších


zdroj: http://www.biofeedbackbrno.cz

Afektivní záchvaty (respirační afektivní křeče)

5. března 2009 v 16:05 | ♥Naposledy.cz♥
1. Jak vypadá afektivní záchvat?


Nejčastěji se objevují koncem prvního roku a kolem druhého roku života dítěte.

Jsou vždy vázány na provokační moment, kterým může být strach, leknutí, výbuch zlosti, bolestivý podnět nebo výchovné usměrňování, které se dítěti nelíbí.

Začínají obvykle výkřikem nebo lítostivým silným pláčem, který zabrání správnému nadechnutí.

Dítě zmodrá v obličeji, obrací oči v sloup, současně se v obličeji i na končetinách objeví svalové záškuby a následuje na krátkou dobu ztráta vědomí.

Výjimečně se dítě pomočí nebo pokálí. Častou příčinou, ale ne vždy, je nesprávně vedená výchova, záchvaty se objevují vždy ve dne při bdění z pláče.

2. Co dělat?
  • Jako léčba se doporučuje usměrnit dýchání již na začátku křiku či pláče, např. odvést pozornost na sfouknutí svíčky nebo hned pobízet k nadechnutí poklepáváním na záda.
  • Pokud je dítě emočně více dráždivé a stavy se často opakují, poraďte se s ošetřujícím dětským lékařem.

Afektivní záchvaty se většinou po třetím roce života již neobjevují.
autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.


Zdroj:Klikni!

Více viz: rubrika biopolární porucha.

Je důležité rozeznat příznaky afektivní poruchy

5. března 2009 v 15:37 | ♥Naposledy.cz♥

V MINULOSTI se těm, kdo trpěli afektivními poruchami, lidé často vyhýbali. Mnozí z těchto nemocných pak žili na okraji společnosti. Někteří kvůli svému zdravotnímu stavu ztratili zaměstnání nebo nemohli žádné najít. Jiných se stranila i jejich vlastní rodina. To pochopitelně celý problém zhoršovalo, protože nemocní nedostávali potřebnou pomoc.
Za poslední desetiletí však bylo v tomto směru dosaženo velkého pokroku. Nyní je dobře známo, že klinická deprese i bipolární porucha jsou léčitelné. Avšak získat pomoc není vždy snadné. Proč?

Je důležité rozeznat příznaky

Diagnózu afektivní poruchy nelze stanovit na základě jednoduchého vyšetření krve nebo rentgenového snímku. Je potřeba určitou dobu sledovat chování, myšlení a soudnost daného člověka. Ke stanovení této diagnózy musí být přítomna celá řada příznaků. Problémem je někdy to, že členové rodiny a přátelé si neuvědomují, že se vlastně jedná o příznaky afektivní poruchy. "Lidé sice souhlasí s tím, že chování daného člověka se odlišuje od normálu, ale mají velmi odlišné názory na to, co je toho příčinou," píše dr. David J. Miklowitz.
I když je rodinným příslušníkům jasné, že situace je vážná, může být obtížné přesvědčit nemocného, aby se nechal vyšetřit. Pokud jste tím nemocným vy, možná o žádnou pomoc nestojíte. Doktor Mark S. Gold píše: "Třeba věříte tomu, co cítíte v době deprese - že jste špatný, takže je zbytečné vám pomáhat, protože člověk jako vy stejně žádnou šanci nemá. Snad byste si s někým o tom i rádi popovídali, ale domníváte se, že za depresi by se člověk měl stydět a že si za to můžete sami. . . . Možná ani nevíte, že vaše pocity jsou vlastně příznakem nemoci." Lidé trpící velkou depresí jednoznačně potřebují lékařskou péči.
Je jasné, že každý z nás se občas cítí sklíčený, to však nutně neznamená, že trpí afektivní poruchou. Co ale v případě, že jsou tyto pocity daleko intenzivnější než nějaká mrzutá nálada? Co když přetrvávají neobvykle dlouhou dobu - možná dva týdny nebo i déle? A co když vám depresivní nálada brání normálně se zapojit v práci, ve škole nebo ve společnosti? V takovém případě by bylo rozumné poradit se s odborníkem, který má kvalifikaci na to, aby stanovil diagnózu depresivní poruchy a léčil ji.
V případě chemické nerovnováhy v mozku jsou podávány léky. V jiných případech bývá doporučován poradenský program, který trpícímu pomůže, aby se naučil svou situaci zvládat. Někdy přináší dobré výsledky kombinace obou přístupů.* Důležité je, aby pacient požádal o pomoc. "Nemocní jsou mnohdy vyděšeni a za svůj stav se stydí," říká Lenore, o které byla v předchozím článku zmínka, že trpí bipolární poruchou. "Skutečná ostuda je to, když člověk tuší, že není v pořádku, ale nevyhledá pomoc, kterou tak zoufale potřebuje."
"Jakmile jsem . . . začal dostávat pomoc, černý mrak, který na mně ležel, se začal zvedat. Cítil jsem se mnohem lépe." BRANDON
Lenore mluví z vlastní zkušenosti. "Celý rok jsem byla prakticky vyřazena z normálního života," říká. "Jednoho dne jsem měla více síly, tak jsem se rozhodla zavolat lékaři a domluvit si u něj návštěvu." Její zdravotní problémy lékař diagnostikoval jako bipolární poruchu a nasadil Lenore léky. To znamenalo zásadní obrat. Lenore říká: "Když beru léky, cítím se normálně. Musím si však stále připomínat, že když je přestanu brát, všechny příznaky se mi vrátí."
Podobné je to u Brandona, který trpí depresí. "Kvůli nesnesitelným pocitům bezcennosti jsem jako dospívající často přemýšlel o tom, že spáchám sebevraždu. Poprvé jsem šel k odbornému lékaři až ve třiceti letech." Stejně jako Lenore, i Brandon bere na svou poruchu léky, ale dělá ještě něco více. "Abych se celkově cítil dobře, musím pečovat o svou mysl i tělo," říká Brandon. "Odpočívám a dávám pozor na to, co jím. Navíc plním svou mysl a srdce pozitivními myšlenkami z Bible."
Brandon však zdůrazňuje, že klinická deprese je problém zdravotní, ne duchovní. Uvědomit si tuto skutečnost je základním předpokladem k uzdravení. Brandon vypráví: "Jeden křesťan mi v dobrém úmyslu řekl, že když Galaťanům 5:22, 23 uvádí radost jako ovoce Božího svatého ducha, pak je moje deprese určitě způsobena tím, že vlivu tohoto ducha nějak bráním. Měl jsem pak ještě daleko větší pocit provinilosti a sklíčenosti. Jakmile jsem ale začal dostávat pomoc, černý mrak, který na mně ležel, se začal zvedat. Cítil jsem se mnohem lépe. Škoda, že jsem tuto pomoc nedostal dříve."


Postřehy partnera

"Předtím než Lucia onemocněla, mělo její hluboké porozumění pozitivní vliv na život mnoha lidí. Její vřelost působí na lidi i dnes, pokud ji navštíví v době, kdy je klidná. Většina z nich si vůbec neuvědomuje, že Lucia se pohybuje mezi dvěma extrémy - depresí a mánií. Je to způsobeno bipolární poruchou, kterou trpí poslední čtyři roky.
Během manické fáze bývá Lucia vzhůru do jedné, do dvou, nebo dokonce do tří hodin ráno a napadá ji spousta tvůrčích myšlenek. Srší z ní energie. Silně prožívá i malé věci a impulsivně utrácí peníze. Dostává se do nebezpečných situací, protože má pocit, že je nepřemožitelná a že se jí nic nemůže stát - po stránce morální, fyzické i jiné. S touto impulsivností souvisí i nebezpečí sebevraždy. Bezprostředně za mánií následuje deprese, jejíž intenzita je vždy úměrná předcházející mánii.
Náš život se zásadně změnil. Přestože Lucia bere léky, to, co dokážeme dělat dnes, může být jiné než to, co jsme mohli dělat včera a co budeme moci dělat zítra. Naše možnosti se každý den mění. Poznal jsem, že se dokážu přizpůsobit daleko víc, než jsem si kdy myslel." (Mario)



Jak problémy překonat

I potom, co je stanovena diagnóza a začne se s léčbou, bude afektivní porucha pravděpodobně působit nemocnému potíže. Kelly, která se potýká s velkou depresí, je vděčná za odbornou pomoc zaměřenou na zdravotní stránku její nemoci. Kromě toho však zjistila, že nesmírně důležitá je i podpora dalších lidí. Zpočátku se Kelly zdráhala říct si o pomoc, protože nechtěla být pro druhé břemenem. "Musela jsem se naučit nejen o pomoc požádat, ale také ji umět přijmout," říká o tom. "Teprve když jsem začala o svých pocitech otevřeně mluvit, dokázala jsem narůstající depresi zastavit."
Kelly je svědek Jehovův a se svými spoluvěřícími navštěvuje shromáždění v sále Království. Někdy jsou však i tyto radostné chvíle pro ni náročné. "Světla, spousta lidí a hluk, který tam je, mohou být nesnesitelné. Pak se začnu cítit provinile a sklíčenost se ještě prohlubuje, protože mě napadne, že to je určitě projev nedostatku duchovního smýšlení." Jak Kelly tuto situaci řeší? Říká: "Zjistila jsem, že deprese je choroba, se kterou je třeba bojovat. Nijak nesouvisí s hloubkou mé lásky k Bohu nebo ke spolukřesťanům. Není skutečným ukazatelem mého duchovního smýšlení."
Lucia, o které byla zmínka v této sérii článků, je vděčná za to, že dostala vynikající lékařskou péči: "Návštěvy u odborníka jsou v mém případě naprosto nezbytné k tomu, abych zjistila, jak si poradit s výkyvy nálady, jež jsou součástí mé nemoci." Zdůrazňuje také nutnost odpočinku. "Důležitým prostředkem ke zvládnutí mánie je spánek," vysvětluje Lucia. "Čím méně spím, tím jsou příznaky mánie silnější. Naučila jsem se, že i když nemohu usnout, musím zůstat ležet a odpočívat."
Pro Sheilu, o které také již byla zmínka, je praktické denně si zapisovat své pocity. Může tak sledovat, že její náhled na věci se výrazně zlepšuje. Přesto se ale objevují určité překážky. "Stává se, že při únavě mou mysl zahlcují negativní myšlenky," říká Sheila. "Naučila jsem se je ale potlačovat nebo alespoň zmírňovat jejich intenzitu."


Užívání léků


Někteří pokládají užívání léků za známku slabosti. Zkuste se na to ale podívat takto - diabetik se musí podřídit programu léčby, k němuž patří také injekce inzulinu. Je to známkou selhání? To sotva. Je to zkrátka prostředek, jak seřídit metabolismus tak, aby pacient mohl zůstat zdravý.
Totéž platí o léčbě depresivní a bipolární poruchy. Poradenský program mnoha lidem pomohl, protože pochopili, jakou nemocí trpí. To však nestačí. Jestliže se totiž jedná o chemickou nerovnováhu v mozku, nelze se jí zbavit pouze tím, že člověk pochopí, v čem tkví problém. Steven, který má bipolární poruchu, vypráví: "Psychiatrička, která mě léčila, mi uvedla znázornění. Můžete člověku poskytnout všechny možné lekce v autoškole, ale pokud mu dáte auto bez volantu nebo bez brzd, je mu výuka k ničemu. Stejně tak, pokud dáte člověku trpícímu depresí pouze rady, pak se žádoucí výsledky asi nedostaví. Prvním důležitým krokem je dosáhnout chemické rovnováhy v mozku."



Útěcha z Božího slova

Pro mnoho lidí, kteří trpí 'zneklidňujícími myšlenkami', je posilující pomocí Bible. (Žalm 94:17-19, 22) Pro Cherie je například obzvláště povzbudivý Žalm 72:12, 13, kde o Králi, Ježíši Kristu, žalmista prohlašuje: "On . . . osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka. Bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání." Cherie byla také povzbuzena slovy apoštola Pavla, která jsou zaznamenána v dopise Římanům 8:38, 39: "Jsem . . . přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vlády, ani věci nynější, ani věci budoucí, ani moci, ani výška, ani hloubka, ani žádné jiné stvoření nás nebudou schopni oddělit od Boží lásky."
Pro Elaine, která trpí bipolární poruchou, je vztah k Bohu jakousi kotvou. Velmi dobře na ni působí tato žalmistova slova: "Srdcem zlomeným a zdrceným, Bože, nepohrdneš." (Žalm 51:17) "Je velkou útěchou vědět, že náš milující nebeský Otec, Jehova, nám rozumí," říká Elaine. "Posiluje mě, když se k němu mohu přimknout v modlitbě, a to obzvláště tehdy, když mám velkou úzkost a potíže."
Je vidět, že afektivní porucha je pro pacienty mimořádně náročná. Cherie a Elaine však zjistily, že když s modlitbou spoléhají na Boha a zároveň podstupují vhodnou léčbu, jejich situace je daleko snesitelnější. Ale jak mohou pomoci pacientům s bipolární poruchou nebo depresí členové rodiny a přátelé?


Zdroj:Klikni!

Více viz: Rubrika biopolární porucha.
 
 

Reklama