STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU



















*Život s poruchou osobnosti aneb Životopis Sandry
















Sandra o sobě: Pomáhat je mé poslání





A i tobě ráda pomůžu ,ano i tobě co teď čteš tyto moje věty.Jsem ametér Peer Konzultant,to je osoba která má zkušenost s duševním onemocněním a ráda pomohu i tobě nejen přez svůj životní příběh.Jsem tu i pro tebe a záleží mi na tobě i když tě zatím neznám.Někdy stačí mít si ským promluvit,a věř že já ti budu rozumět a možná zjistíme že jsem měla ten samí problém co máš ty.Stačí když se semnou spojíš,můžeme si spolu povídat tady na mém chatu:




Sandra není nyní v místnostiChat




A věř mi jento že už to tu čteš ,teď tady tyto moje řádky, znamená že jsi na dobré cestě,máš snahu a odvahu řešit svojí situaci a to je moc dobře a já tě za to obdivuji,protože jiný zatím tuhle tvou odvahu ježtě nenašly.A až se posuneš tak daleko jako já, a jde to věř mi,třeba i ty budeš chtít být Peer konzultant, ať užamatér nebo profík a pomáhat dál druhým.Tak mi napiš a věř že všechno bude zase dobré,ničeho se neboj,protože už nejsi sám/sama, ale máš mne:-)


S láskou tvá Sandra



Kdyby jste chtěly pomoci Sandře k lepšímu životu ,nebo podpořit tyto nezyskové stránky,tak budu ráda,ale nejedná se o žádnou sbírku.
Je to zcela dobrovolné.


IBAN : CZ68 30 30 0000001303050018
čú:1303050018/3030



A shledáte-ly tyto stránečky alespoň trochu užitečnými ,prosím pomožte o nich informovat ostaní pomocí vložení odkazu či obrázku který najdete klinutím na odkaz níže.Vložte jej na své strányky, profily atd..aby se pomoc dostala ke všem kteří jí hledají a potřebují.

Děkuji


Pokračuj rolováním dolů

Neurotické poruchy lze léčit

6. června 2016 v 19:47 | Admin |  *Neurotická porucha
  1. Neurotické poruchy lze léčit jak psychoterapeuticky (individuální, skupinová, rodinná nebo kognitivně behaviorální terapie), tak farmakoterapeuticky (antidepresiva nebo anxiolytika). Psychofarmaka zpravidla působí dříve. Psychoterapie je náročnější, její výsledek je však trvalejší. U těžších úzkostných poruch je však optimální kombinace obou přístupů.
    Cíle léčby
    Cílem léčby neurotických poruch je návrat postiženého z nesvobodného světa neurotických příznaků do plnohodnotného svobodného prožívání reality. Časným cílem je zmírnit nebo odstranit příznaky poruchy a změněné chování. Dále pak pomoci postiženému změnit životní situaci, pokud je neurotickou poruchou postižená nebo s ní souvisí.
    Z dlouhodobého hlediska je cílem zabránit novému vzniku příznaků, ale i druhotným negativním důsledkům, jako je zneužívání alkoholu, léků na uklidnění nebo na spaní či jiných návykových látek. Důležité je také předejít depresi, která často neurotické poruchy komplikuje.
  2. Farmakoterapie

    Vzhledem k tomu, že úzkostné poruchy vesměs mívají dlouhodobý (chronický) průběh, léčba anxiolytiky benzodiazepinové řady není nejvhodnější, protože na ně snadno vzniká tolerance a závislost. Výhodnější je podávání nebenzodiazepinových anxiolytik (buspiron) nebo antidepresiv (clomipramin, citalopram, escitalopram, fluvoxamin, fluoxetin, moclobemid, paroxetin, sertralin, venlafaxin). Léčba úzkostných poruch bývá zpravidla dlouhodobá.
    První známky zlepšení po lécích se neobjevují dříve než za 3 až 6 týdnů. Ústup potíží je pomalý.Dobu užívání léků je nutné prodiskutovat s lékařem. Všechny dosavadní studie prokazují, že je vhodné pokračovat v léčbě alespoň 12 - 18 měsíců po odeznění příznaků. To platí pro užívání antidepresiv či buspironu. Účinek těchto léků však dále pokračuje v průběhu celého roku, není však už tak výrazný. Vysazování antidepresiv po roce je zpravidla postupné, trvá nejméně měsíc. Pokud se však příznaky objeví znovu, je na místě se k lékům vrátit a v terapii pokračovat. Závislosti se bát není třeba, protože u antidepresiv ani buspironu nevzniká.

    Antidepresiva

    Lékem první volby u neurotických poruch, zejména u úzkostných poruch jsou antidepresiva. Účinná mohou být jak některá klasická tricyklická antidepresiva, tak moderní antidepresiva jako jsou SSRInebo SNRI.
    Antidepresiva upravují aktivitu přenašečů serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Pomáhají tedy vytvořit neurohormonální rovnováhu na těch neuronech v mozku, kde je u dlouhodobého stresu, úzkosti nebo deprese nedostatek těchto působků. Vzhledem k tomu, že antidepresiva přímo nedodávají chybějící přenašeče, ale regulují jejich porušenou rovnováhu, jejich efekt není okamžitý, ale zpravidla se objeví za 3 - 6 týdnů podávání.
    V současnosti je dostupná celá řada antidepresiv. Terapeutická účinnost jednotlivých antidepresiv je podobná, rozdíly se mohou objevit v četnosti a intenzitě nežádoucích účinků. O výběru vhodného antidepresiva by měl rozhodnout lékař po poradě s pacientem a vážit poměr zisku z léčby proti možným rizikům. O volbě určitého antidepresiva rozhoduje účinnost - rychlost nástupu účinku, výskyt a typ nežádoucích účinků, pohodlnost dávkování (přednost mají léky podávané 1x denně), předchozí zkušenosti s lékem, věk a tělesná nemocnost pacienta a v neposlední řadě i cena a nezbytnost doplácení na lék.
    SSRI - selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jsou v současnosti nejvíce vyzkoušenými a nejčastěji podávanými účinnými léky pro léčbu úzkostných poruch. Tyto léky zvyšují dostupnost serotoninu na synapsích v mozku. SSRI jsou v současné době lékem první volby také při léčbě deprese, panické poruchy, sociální fobie, generalizované úzkostné poruchy a obsedantně kompulzivní poruchy. Jejich indikace tedy zahrnují celé úzkostné a depresivní spektrum.
    Nežádoucí účinky jsou méně časté a jsou z oblasti zažívacího traktu, především v počátku léčby se může objevit pocit nevolnosti s mírným průjmem, většinou stačí snížit dávku a zvyšovat dávky léku pomaleji. Při dlouhodobější léčbě se mohou objevit potíže v sexuální oblasti, především snížení libida. Patří sem: citalopram, sertralin, paroxetin, fluoxetin, fluvoxamin a nejnovější escitalopram.

    Paroxetin
    Podává se v dávce 20 - 40 mg na den, vesměs podáváme ráno nebo rozděleně ráno a v poledne. Zpravidla začínáme nízkou dávkou (10 mg tj. půl tablety) a po třech dnech zvyšujeme na terapeutickou. Pro většinu pacientů dostačuje dávka 20-30 mg na den. Můžeme však stoupat až do 50 mg na den.
    Vedlejší účinky bývají mírné, z oblasti trávicího traktu (pocity na zvracení, nechutenství) a zvýšená stimulace v prvním týdnu podávání (neklid, nespavost) a někdy také snížený zájem o sexualitu a opožděná ejakulace (s výhodou lze použít při předčasné ejakulaci).

    Citalopram
    Podává se v dávce 20 - 40 mg, ráno nebo rozděleně ráno a v poledne. Můžeme stoupat až do 60 mg na den. Vedlejší účinky jsou mírné, podobné jako u paroxetinu.

    Sertralin
    Podává se v dávce 50 - 100 mg na den. Je možné podávat v jedné denní dávce nebo rozdělené v ranní a polední dávce. Můžeme stoupat až do dávky 200 mg na den. Vedlejší účinky jsou podobné jako u celé skupiny.

    Fluoxetin
    Podává se v dávce 100 - 200 mg na den ráno a v poledne. Vedlejší účinky jsou podobné jako u dalších SSRI.

    Fluvoxamin
    Podává se v dávce 100 - 200 mg na den ráno a v poledne. Vedlejší účinky jsou podobné jako u dalších SSRI.

    Escitalopram
    Podává se v dávce 10 - 20 mg na den, většinou ráno v jedné dávce, ale může být rozdělen do dvou dávek. Vedlejší účinky jsou podobné jako u výše jmenovaných.
    SNRI - inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu. Z této skupiny se pro léčbu úzkostných poruch používá venlafaxin. Podává se v dávce od 75 do 225 mg na den, v jedné dávce ráno nebo rozděleně 2x denně. Vedlejší účinky jsou podobné SSRI.
    RIMA - z této skupiny nejdůležitějším a na našem trhu jediným preparátem je moclobemid. Je účinný bez rizika vzniku návyku a má dobrou toleranci - tj. minimum nežádoucích účinků. Většinou dochází ke zlepšení i v oblasti sexuálních funkcí. Moclobemid se podává v dávce 600 - 900 mg na den. Nejlépe ve dvou denních dávkách.

    Tricyklická antidepresiva - jsou známa od 60. let, jsou velmi účinná. Výhodou tricyklických antidepresiv je, že pokrývají kromě úzkostných i depresivní příznaky. Nevýhodou klasických antidepresiv jsou poměrně nepříjemné vedlejší účinky, jako je útlum, ospalost, snížení krevního tlaku se závratěmi a možnými kolapsy pro změně polohy nebo dlouhém stání na místě, zrychlený pulz, prodloužení síňokomorového vedení v srdci s ohrožením arytmiemi, zácpa, rozmazané vidění, sucho v ústech, pro které je někteří pacienti odmítají užívat. Je nutná kontrola EKG. Faktem je, že při dlouhodobém užívání subjektivně prožívané vedlejší příznaky ustupují do pozadí a zpravidla neruší.

    Imipramin
    Je zejména u panické poruchy dost účinný. Stoupáme od 25 - 50 mg postupně až po 100 - 250 mg na den, rozloženě do 3 denních dávek.
    Typickými nežádoucími účinky při vyšších dávkách jsou útlum, sucho v ústech, zrychlená akce srdce, závratě a ortostatické kolapsy, zácpa, potíže s močením, rozmazané vidění. Je nutná kontrola EKG, protože dochází k prodloužení síňokomorové vedení.

    Clomipramin
    Stoupáme od 25 mg až do 100 - 250 mg na den. Výhodné je rozdělené podávání ráno a v poledne - večerní dávky u některých lidí ruší spánek. Vedlejší účinky jsou podobné jako u imipraminu.

    Amitriptylin (Amitriptylin)
    Začínáme nízkou dávkou 50 mg nejlépe na noc a pomalu stoupáme do dávky 100 - 150 mg na den, kterou podáváme rozloženě do 3 denních dávek (nejvyšší dávka vždy na noc). Zpravidla stačí nižší dávkování.

    Užívání antidepresiv
    Je důležité užívat léky dostatečně dlouhou dobu, i když zpočátku se vám může zdát, že jejich vedlejší účinky (například útlum, sucho v ústech, zácpa, občas rozmazané vidění, závratě při náhlé změně polohy) jsou výraznější, než pomoc, kterou vám léky přinášejí. Na vedlejší účinky se však již během 1 - 2 týdnů adaptujete, když lék začne působit, dojde k výrazné úlevě v depresivních příznacích.
    Někdy lékař zkouší různá antidepresiva, než najde takové, které nejlíp pomáhá, nebo než najde vhodnou kombinaci, která bude pro vás nejúčinnější. Dávka léku musí být dostatečně vysoká. Nikdy sami nemíchejte léky ani neužívejte léky bez lékařského předpisu. Pokud budete léčení ještě jiným specialistou (například dentistou), řekněte mu, že užíváte antidepresiva. Je to důležité proto, abyste nedostali medikaci, která má v kombinaci s vaším antidepresivem nežádoucí účinky. Některé látky, jako je alkohol a drogy, výrazně snižují nebo anulují účinnost antidepresiv a měli byste se jim vyhnout.

    Anxiolytika

    Někdy se lidem trpícím neurotickými poruchami podávají léky proti úzkosti - anxiolytika benzodiazepinového typu jako je chlordiazepoxid, diazepam, oxazepam, alprazolam, bromazepam apod. I když benzodiazepiny mohou být užitečné ke zvládnutí akutní emoční krize, u déletrvajících úzkostí nejsou příliš vhodné. Kromě postupně klesajícího účinku je prokázáno, že dlouhodobé užívání benzodiazepinů může vést k závislosti.
    Při akutním záchvatu paniky jsou však určitě lékem volby. Jinak pro návykovost je lepší se jejich dlouhodobému podávání úplně vyhnout. Benzodiazepinová anxiolytika by se neměla podávat déle než 4 měsíce. Jejich vysazování musí být pomalé, o 1/8 dávky za týden. Při náhlém vysazení se zpravidla objeví syndrom z vysazení (abstinenční syndrom s výrazným neklidem, pocením, nespavosti, úzkosti, nevolností) a hrozí epileptický záchvat. Návyk, zvyšování tolerance ani syndrom z vysazení nehrozí u nebenzodiazepinového anxiolytika buspironu.

    Alprazolam
    Má rychlý nástup účinku. Je výhodný pro krátkodobou léčbu. Kromě anxiolytického má i mírný antidepresivní účinek. Velmi účinně také kontroluje panické záchvaty. Podává se v dávce 0,5 až 2 mg 3 x denně. U generalizované úzkostné poruchy zpravidla stačí nižší dávkování.
    Výhodná je SR forma (s prodlouženým účinkem), která udržuje stabilnější hladinu alprazolamu v průběhu dne. Byl považován za lék volby u generalizované úzkostné poruchy, dnes jsou však v této indikaci preferována antidepresiva.

    Clonazepam
    Patří mezi dlouhodobě působící benzodiazepiny s anxiolytickým, antidepresivním a antiepileptických účinkem. Má menší sedativní efekt než alprazolam. U úzkostných poruch se podává 2 x denně po 0,5 mg, ale dávka může stoupat až do 8 mg na den. Zpravidla však stačí nejnižší dávkování.

    Diazepam
    Patří mezi anxiolytika s dlouhým poločasem. U pacientů s úzkostnou poruchou bývá podáván v dávce 3 x 5mg až 3 x 10 mg na den. Pro lehčí formy stačí 5 - 10 mg na noc.
    Typickými vedlejšími účinky při vyšších dávkách jsou útlum, únava až ospalost během dne, myšlenková zpomalenost. Při dlouhodobém podání hrozí stavy desinhibice s možným prudkým agresivním chováním. Závislost na něj vzniká relativně často.

    Oxazepam
    Odbourává se poměrně rychle a proto je vhodný především ke krátkodobému uklidnění. Nekumuluje se v organismu a jeho vylučování se nemění s věkem ani při současně přítomném jaterním onemocnění. U generalizované úzkostné poruchy bývá podáván v dávce 3 x 10mg až 3 x 20 mg na den. Vedlejší účinky jsou jako u diazepamu, zpravidla méně výrazné.

    Bromazepam
    Má kromě anxiolytického také mírně antidepresivní a lehce euforizující účinek. Dávkování je obvykle 3 x 1,5mg, výjimečně až 3 x 3 mg. Vedlejší účinky má podobné jako diazepam, pouze útlum po něm bývá zřídka. Závislost se na něm však vyvíjí relativně často.

    Chlordiazepoxid
    Je historicky nejstarším benzodiazepinem. Patří mezi dlouhodobě působící přípravky. Není vhodný u starších osob a nemocných s poškozením jater. Denní dávka je 2 x 10 mg výjimečně 3 x 15 mg. Anxiolytické působení je asi 5 x slabší než u diazepamu. Závislost však vzniká řídčeji.

    Medazepam
    Patří mezi anxiolytika s dlouhodobým poločasem. Útlum bývá mírnější než u předešlých benzodiazepinů. Je efektivní zejména u pacientů s vegetativními příznaky. Denní dávka od 3 x 5mg po 3 x 10mg.

    Buspiron
    Podává se v dávce 10 - 20 mg na den, většinou ráno v jedné dávce, ale může být rozdělen do dvou dávek. Vedlejší účinky jsou podobné jako u výše jmenovaných.
    Zdroj:http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama