STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU

Nikdy se nevzdávej, s láskou Vaše adminka.

Psychofarmaka - úvod

3. dubna 2014 v 17:28 | Admin |  *Psychofarmaka
Psychofarmaka obecně
Ve starších učebnicích najdeme dělení na trankvilizéry malé a velké. Velké trankvilizéry (antipsychotika, nověji neuroleptika) jsou farmaka, která ovlivňují pozitivně pochody myšlení (jeho integraci) a používají se při léčbě psychotických stavů - zbavují nemocné halucinací, oslabují bludy nebo mění vztah k nim ("ďábel se mnou stále hovoří, ale mně už to nevadí"), pacifikují neklidné a agresivní pacienty atd. Neuroleptika nepatří mezi léky, které by byly často zneužívány. Mají mnoho nežádoucích účinků - mohou způsobovat poruchy koordinace, vyvolávat stav podobný Parkinsonově chorobě; poruchy oběhového systému, paměti, zhoršení sexuálních funkcí, atp. Navíc jejich efekt není nijak zvlášť zábavný. Intoxikovaný se cítí spíše "tupě" než "povzneseně". Historicky se jedná o poměrně mladé látky, které byly syntetizovány po 2. světové látce a znamenaly "revoluci v psychiatrii". Zatímco dříve bylo nutné nebezpečné "šílence" mechanicky omezit, aby nebyli nebezpeční sobě či ostatním, neuroleptika umožnila pacifikovat tyto pacienty farmakologicky, ale také, nebo spíše především, je zbavila mnohdy nesnesitelného utrpení halucinací a bludných představ a vrátila je do normálního života.
Trankvilizéry (malé), nověji anxiolitika nebo antifobika jsou skupinou látek, která pozitivně ovlivňuje afektivitu. Odstraňují psychické napětí, strach, úzkost, zlepšují náladu, současně však způsobují útlum (hypnosedativní působení). Mnoho farmak této skupiny je blízce příbuzných s hypnotiky (léky na navození, nebo udržení spánku) a liší se jen v poměru anxiolitického a hypnosedativního působení. Látky této skupiny mají také myorelaxační (snižují napětí svalstva) a antikonvulzivní (protikřečové) účinky. Některé látky této skupiny se používají jako léky při epilepsii. Často se také používají při odvykacích stavech při závislosti na alkoholu, barbiturátech, opiátech atd. Ve výše uvedených indikacích při lékařském použití je medikace, s výjimkou použití při udržovací léčbě epilepsie, většinou krátkodobá pro riziko vyvolání závislosti. Také platí, že každé použití anxiolytika by měla vždy doprovázet psychoterapie.

V dalším textu jsou spolu s anxiolitiky řazena i některá sedativa a hypnotika.
Benzodiazepiny
V medicíně se jedná o vůbec nejpoužívanější psychofarmaka, prakticky všechna dnes užívaná anxiolitika patří do této skupiny. Jedná se o poměrně mladou skupinu léků, které byly syntetizovány až v tomto století.
Benzodiazepiny se váží na specifické receptory - receptor je jakýsi vypínač, který může být zapnut/vypnut/zablokován určitou látkou; tím dochází k modulaci vlastností cílové buňky - (v mozkové kůře, limbickém systému a středním mozku), a zvyšují tak účinek inhibičního mediátoru CNS (centrální nervový sysrém), kyseliny gamaaminomáselné (GABA). Dochází ke zvýšenému prostupu chloridových iontů (Cl-) do buňky a tím k prohloubení negativního potenciálu a ke snížení schopnosti přenosu vzruchu.
Dobře se vstřebávají z trávicího traktu, většina benzodiazepinů se v těle metabolizuje na biologicky aktivní metabolity (prodlužuje se tak doba účinku). Metabolizace benzodiazepinů probíhá v játrech a to jednak oxidací (dlouhodobě působící), dále pak konjugací z glukuronidy (krátkodobě působící). Jaterní onemocnění a vyšší věk prodlužují odbourávání; zvláště citlivá je biotransformace oxidací. V moči je možné prokázat benzodiazepiny, případně jejich metabolity, i po delší době, v případě dlouhodobě působících preparátů a dlouhodobějšího užívání řádově i po několika týdnech. Benzodiazepiny jsou relativně málo toxické, předávkovat se jimi není snadné. Pokud jsou však užity s jinou látkou, která vyvolává nebo posiluje útlum CNS, může stačit malá dávka ke smrtelnému předávkování.
Podle délky biologického poločasu (doba, za kterou se množství látky v organismu zredukuje na 50%) se dělí na 4 skupiny:
Biologický poločas: Účinná látka: Obchodní název:
2 - 4 hodiny (velmi krátký) Triazolam Halcinon
Midazolam Dormicum
méně než 12 hodin (krátký) Oxazepam Oxazepam
Tofizopam Grandaxin
do 24 hodin (střední) Alprazolam Neurol, Xanax
Bromazepam Lexaurin
Nitrazepam Nitrazepam
Flunitrazepam Rohypnol
více než 1 den (dlouhý) Diazepam Diazepam, Seduxen, Apaurin, Valium
Medazepam Nobrium, Rudotel
Chlordiazepoxid Defobin, Librium, Radepur, Elenium
Klonazepam Rivotril, Antelepsin
Klorazepát Tranxilium
Klobazam Frisium
Pozn: V tabulce jsou zahrnuty nejen anxiolitika, ale i hypnotika. Mezi látky s typicky hypno-sedativním působením patří: flunitrazepam, nitrazepam, midazolam, triazolam; slabší sedativní účinek mají diazepam, alprazolam a oxazepam; nejméně tlumí bromazepam, chlordiazepoxid a medazepam.
Při běžných dávkách odstraňují látky s anxiolytickým účinkem strach, někdy mohou mít i antidepresivní účinek. Někdy může paradoxně dojít k uvolnění vzteku a agresivity, podobně jako v opilosti. Užívání benzodiazepinů může vyvolávat amotivační syndrom, nechuť a neschopnost se samostatně pustit do řešení problémů. Při intravenózním podání může dojít k amnesii (výpadku paměti), obecně dochází k postižení krátkodobé paměti i při jednorázovém užití. Nevhodné je proto užití u starých lidí, kde může dojít ke zmatenosti a ztrátě orientace. Dlouhodobé užívání vede k poruchám paměti; kombinace s alkoholem obtíže s pamětí posilují. Účinek větších dávek se projevuje únavou a ospalostí, tupě euforickou náladou, poruchami koordinace pohybů a setřelou řečí (pro představu - podobný stav bývá vidět u opilců). Dochází k útlumu dechového centra a poklesu krevního tlaku; kombinace s jinými farmaky, která tlumí CNS, nebo s alkoholem může být smrtelná.
Závislost
Benzodiazepiny vyvolávají psychickou i tělesnou závislost. Rychle stoupá tolerance, dlouhodobí pravidelní uživatelé se mohou vypracovat až na desítky tablet denně.
Benzodiazepiny jsou léky, které jsou velmi často užívány v kombinaci. Nejčastějším důvodem užití bývá "přibrždění" příliš silného efektu psychostimulancií (nejčastěji pervitinu), nebo posílení účinku opiátů (heroinu). Obyčejně pak bývají užity ve větším množství. Anxiolytika obecně bývají léky, které jsou často užity na začátku drogové kariéry, a patří mezi iniciační drogy. Zneužívání léků z domácí lékárny je poměrně časté.
Odvykací stav nastupuje v závislosti na biologickém poločasu užívané látky od 1 dne do jednoho týdne od vysazení. Pravděpodobnější je u dlouhodobého užívání krátkodobě účinných preparátů. Symptomy na tělesné úrovni většinou zahrnují svalové záškuby, třes, nechutenství, pocení, nespavost - ta se obyčejně dostavuje při vysazení jakékoli zneužívané psychotropní látky; vážnější průběh pak zahrnuje epileptické křeče, může dojít i k úmrtí. Psychické příznaky odvykacího stavu se nejčastěji projevují jako podrážděnost, úzkost, někdy agresivita, pocity derealizace (jako bych byl divák v odcizeném světě). Benzodiazepiny procházejí placentární bariérou a také do mateřského mléka a mohou vyvolat poškození plodu či nově narozeného dítěte.

Charakteristika závislosti na benzodiazepinech:
Středně silná psychická závislost
Fyzická závislost vzniká až po několik měsících užívání
Odvykací stav může být život ohrožující (obyčejně pro status epileptikus)
Tolerance může vzrůstat až k dávkám, které jsou mnohonásobky běžných dávek

Literatura:
Wenke, W. a kol.: Farmakologie. Avicenum, Praha 1990;
Suchopár, J. a kol.: Remedia compendium. Panax, Praha 1996;
Švestka J. a kol.:Psychofarmaka v klinické praxi. Grada, Praha 1995;
zdroj:www.drogovaporadna.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama