STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU

Nikdy se nevzdávej, s láskou Vaše adminka.

Smrt-Truchlení

26. listopadu 2011 v 12:23 | ADMIN webu |  *Umírání a Smrt

Truchlení

Bezprostředně po úmrtí blízkého člověka námi zmítá především zmatek, chaos a šok. Jsme jakoby ohlušeni a omámeni a ještě úplně nechápeme, že náš blízký nežije. Vlastně ztrácíme schopnost adekvátně vnímat a prožívat.

Je třeba mít na paměti, že to co právě prožíváme, je v podstatě normální reakce na ztrátu blízkého člověka. Odchod blízkého člověka je velmi bolestná zkušenost a lze ji vnímat jako jednu z nejbolestnějších zkušeností v našem životě.

Náhle se nám rozbilo to, co jsme doposud považovali za samozřejmé. Svět kolem jakoby přestával být bezpečný, spolehlivý a důvěryhodný a my cítíme úzkost z toho, co přijde. Odešel člověk, se kterým jsme sdíleli realitu a my máme nyní pocit, že život začíná postrádat smysl. Mění se místo v našem malém světě a s ním spojená identita.

Postupně s ověřováním reality přichází hluboký smutek. Často myslíme na zemřelého, hledáme jeho fotografie, pláčeme. Je to zvláštní doba, hluboce uvnitř sebe hledáme cestu, po které bychom šli dál životem bez zemřelého. Je to období truchlení.

Truchlení je přirozená reakce potřebná k tomu, abychom se vyrovnali se ztrátou blízkého, smířili se s ní, přijali ji a s ohledem na ni začali žít život jiný - nový, tentokrát již bez zemřelého.
Vězte, že cesta vytváření nového vztahu k sobě a ke světu spolu s akceptací ztráty a možností vstupovat do nových vztahů, může být dlouhá a zvláště na svém počátku trnitá.

Vězte, že i navzdory bolesti můžete být obdarováni novou silou. Ti, kteří po této cestě šli, často hovoří o pocitu zvláštní vnitřní síly, mění své hodnoty a zároveň dochází ke změně jejich postoje ke smrti a umírání.

Možná, že uplynula teprve krátká doba od smrti člena vaší rodiny nebo přítele. Možná se ve vás proti této ztrátě všechno bouří nebo na vás těžce doléhají nedávné zážitky: dlouhotrvající péče, smrt a pohřeb. Možná se vám zdálo, že to nejtěžší máte už za sebou, ale najednou vám v nastalém tichu začíná teprve nyní plně docházet, co se stalo, a dopadá na vás bezmocnost, vyčerpání, beznaděj a nevý­slovně hluboký smutek.

Je také možné, že od ztráty uplynuly už týdny či měsíce, první velké bolesti pominuly, ale stále znovu se vracejí návaly smutku, možná i vzteku a zoufalství, někdy zcela náhle a neočekávaně, a vy se ptáte, jestli je to normální a zda to někdy skončí.
Zde najdete odkazy na blogy ovdovělých rodičů s dětmi, kde můžete sdílet jejich vyrovnávání se se smrtí partnera.

Nekomplikované truchlení

Truchlení je přirozená reakce potřebná k tomu, abychom se vyrovnali se ztrátou blízkého, smířili se s ní, přijali ji a s ohledem na ni začali žít život jiný - nový, tentokrát již bez zemřelého.
Truchlení je komplexní prožitek a projevuje se na úrovni emocionální, tělesné, kognitivní a na úrovni chování a jednání truchlících osob. Je třeba mít na paměti, že všechny tyto pocity, myšlenky a prožitky jsou normální. Cesta časem zármutku může být nesmírně dlouhá a těžká.

A tím, co na této cestě budeme takřka nejvíce potřebovat, je trpělivost, vytrvalost a umění všemu dopřát náležitý čas.
Častými emocemi přicházejícími v období truchlení jsou mimo jiné smutek, sklíčenost, šok, strach, úzkost, bezmoc, beznaděj, hněv, žárlivost, vina či sebeobviňování, osamělost, otupělost či pocit vysvobození, ulehčení, radost a smích.

Na tělesné úrovni se truchlení projevuje pocitem sevřeného hrdla, únavou, nedostatkem energie, svíráním u srdce, nespavostí či poruchou imunitního systému.

Myšlenky jsou spíše depresivní, odmítáme skutečnost, jsme zmatení, dezorientovaní a vnímáme silně pocit přítomnosti zesnulého.

Mění se naše chování a jednání - rezignujeme na sociální kontakty, vyhýbáme se vzpomínkám na zemřelého nebo naopak vyhledáváme místa nebo předměty připomínající zemřelého, neustále ho hledáme a voláme. Zemřelý je v našim snech. Někdy můžeme od bolesti unikat k alkoholu či jiným návykovým látkám.

Zdaleka ne všichni truchlící procházejí popsaným spektrem reakcí. Všechny zmíněné projevy jsou v období truchlení - vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka - naprosto přirozené a normální a v žádném případě se nejedná o znaky duševního onemocnění.

Jakou má truchlení úlohu?
Truchlení má své opodstatnění a truchlící člověk by měl být aktivní a pro zvládnutí svého zármutku něco udělat. Obecně lze hovořit o čtyřech úlohách truchlení.
  1. Přijmout ztrátu jako realitu.
  2. Prožít zármutek.
  3. Zadaptovat se ve světě, ve kterém zesnulý schází.
  4. Citově se odpoutat od zemřelého a investovat city do jiného vztahu.
Jsou-li tyto zmíněné úlohy úspěšně zvládnuty, znamená to, že práce truchlení je u konce. To ale neznamená, že končí smutek nad ztrátou blízkého člověka.

Kdy tedy truchlení končí?
Je velmi těžké říci, kdy je truchlení u konce. Či dokonce hovořit o časových lhůtách. Přesto se hovoří o skutečnosti, že normální proces truchlení zakončený nalezením nové identity trvá zpravidla jeden rok. Někteří hovoří o tom, že proces zármutku nekončí v podstatě nikdy.

Zpravidla lze za jisté známky konce truchlení považovat fakt, že vzpomínky na zemřelého již pozůstalým nepůsobí bolest a nevyvolávají slzy či pocit tlaku na hrudi. Jiní popisují důležité body zlomu neboli události související s revizí jejich pocitů, názorů či chování (např. změna interiéru domu, odjezd na dovolenou, schůzka s mužem po smrti manžela atd.). Zde najdete odkazy na blogy ovdovělých rodičů s dětmi, kde můžete sdílet jejich vyrovnávání se se smrtí partnera.

Komplikované truchlení

Někteří pozůstalí mohou reagovat na ztrátu blízkého člověka abnormálním zármutkem. Zpravidla se atypické formy zármutku od normálních reakcí neliší ve své podstatě, ale rozdílnou intenzitou a délkou trvání. Samozřejmě nelze přesně stanovit optimální délku a intenzitu truchlení. Neboť jak již bylo řečeno, každý člověk se vyrovnává se ztrátou jedinečným způsobem. Pozůstalí si zpravidla sami jasně uvědomují, že jejich truchlení se "zkomplikovalo" a mají pocit, že už sami nemohou jít dál.

V těchto případech je na místě vyhledat pomoc kvalifikovaných odborníků - psychologů či psychoterapeutů - kteří s pomocí pozůstalým mají zkušenost. Nebo v případě potřeby zvážit pomoc psychiatra a možnost medikamentózní léčby.zdroj:http://www.umirani.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama