Náš tip!
Deprese-Stres-Diskuse
Projekt zabývající se problematikou lidské psychiky






Antidepresiva lze rozdělit do dvou základních skupin, které se liší svým mechanismem účinku

5. února 2009 v 22:59 | ♥Naposledy.cz♥ |  *Antidepresiva
Antidepresiva lze rozdělit do dvou základních skupin, které se liší svým mechanismem účinku:

1. Inhibitory monoaminooxidázy (MAO) se pro svůj desinhibiční účinek také označují jako thymoereti­ka. 2. Inhibitory zpětného příjmu neurotransmiterů (inhibitory zpětrného příjmu neurotransmiterů (RUI NT) se také označují jako thymoleptika; dnes se dále dělí podle přednostně zablokovaného přenosu základních neurotransmiterů noradrenalinu, serotoninu event. dopaminu.
Podobně jako u neuroleptik se při léčbě antidepresivy projevuje příznivý terapeutický účinek až za 1-3 týdny, což lze vysvětlit adaptačními pochody v neurotransmisi v CNS. Terapie deprese musí být komplexní a zahrnuje i psychoterapii. Velmi silné deprese s psycho­tickými příznaky a anxiozitou vyžadují kombinovanou léčbu, kdy se k antidepresivu přidávají i neuroleptika a anxiolytika. Pro udržení normálního stavu a zábraně "přesmyknutí" do manické fáze se pou­žívají stabilizátory nálady (lithium, novodobá antiepileptika).

Inhibitory enzymu monoaminooxidázy (MAO) (inhibitory MAO) se původně označovaly jako thymoeretika (nyní se tento název používá pro neselektivní látky). Antidepresiva s tímto mechanismem účinku spadají do několika skupin, a modernější skupiny látek blíže specifikují mechanismus působení: RIMA jsou reverzibilní inhibitory podtypu A MAO (MAOA).
Inhibitory zpětného příjmu neurotransmiterů prvé generace se označují jako thymoleptika, a jejich hlavními představiteli jsou antidepresiva, které mají tricyklickou strukturu (TCA). Existují lát­ky, které blokují zpětný příjem několika NT, a látky, které blokují transport jen jednoho nebo dvou NT. Podle toho se mění spektrum účinku i nežádoucích účinků látek s odlišnou schopností blokovat "reuptake" NT. Pro odlišení těchto látek se často používá označení jako antidepresiva druhé a třetí generace. Nyní se však častěji v ná­zvu skupiny uvádí přímo ovlivňovaný NT: SSRI je selektivní seroto­ninový "reuprake" inhibitor a SNRI je inhibitor příjmu serotoninu a noradrenalinu.

Inhibitory MAO (Thymoeretika)
Thymoeretika ("energizéry") jsou antidepresiva, jejichž mechanis­mem působení je inhibice enzymu MAO, který rozkládá monoami­ny. Inhibitory MAO ovlivňují především ty orgány, kde jsou účinné sympatomimetické aminy a serotonin.
Inhibitory MAO užívané již po léta v terapii deprese jsou ireverzi­bilními (suicidálními) inhibitory; rozložením podané látky se enzym natrvalo zničí, což vede k nahromadění všech katecholaminů.
Z neselektivních inhibitorů MAO se používají tranylcypromin a ni­alamid. Tyto látky "projasňují" depresivní náladu především zvýše­ním obsahu serotoninu v CNS a aktivují psychomotoriku zvýšením koncentrace noradrenalinu a dopaminu. Mohou mít řadu nežádou­cích účinků, a je nebezpečné je kombinovat se sympatomimetiky a je­jich prekursory. Indikací IMAO jsou především deprese (anhedonic­ké - neschopnost pociťovat radost, involuční a atypické, rezistentní na jinou léčbu) a dále obsedantně-kompulzívní, panické a fobické poruchy. Podávání IMAO u starších pacientů je zdůvodněno tím, že s věkem narůstá aktivita MAO. Mají také hypotenzivní a analgetické účinky.

V poslední době byly objeveny izoenzymy MAO: MAO-A deami­nuje noradrenalin, adrenalin a serotonin, MAO-B fenylethylamin a benzylamin; dopamin, tyramin a tryptamin jsou společným substrá­tem pro oba izoenzymy. Selektivním inhibitorem MAO-B je selegilin, který se užívá především jako antiparkinsonikum. V poslední době se mu přisuzuje i efekt zlepšující kognitivní funkce (užití jako prevence Alzheimerovy choroby).

Reverzibilní inhibitory MAO-A (RIMA)
Moklobemid je představitelem této skupiny látek. Je dobře snášen zvláště staršími pacienty a někdy je terapeuticky úspěšnější než jsou tricyklická antidepresiva. Užívá se i u tzv. dystymií (špatná nálada).

Látky blokující zpětný příjem neurotransmiterů
Hlavními představiteli antidepresiv blokujících zpětný příjem neurotransmiterů jsou látky, které mají tricyklickou strukturu (TCA). Spektrum účinku i nežádoucích účinků těchto látek je odlišné podle jejich schopnosti blokovat "reuptake" určitého NT. Tyto poznatky vedly k zavedení mnoha skupin látek, které se podle ovlivňovaného neurotransmiteru označují jako SSRI, NaSSA aj.
Imipramin je prototypem tricyklických antidepresiv; mezi další základní TCA patří desipramin, amitriptylin a nortriptylin.

Jako antidepresiva 2. generace se označují látky, které mají účinky jako TCA, ale působí méně anticholinergně, antihistaminově a antiadrenergně. Mezi antidepresiva dalších generací se počítají SSRI, SNRI a NaSSA, které jsou účinné i u některých rezistentních pacientů a dále mají i některé zvláštní indikace.

Tricyklická antidepresiva (Thymoleptika)
Látky této skupiny (antidepresiva 1. generace) se považovaly za látky prvé volby při léčbě depresí. Mají však řadu nežádoucích účinků, které vyplývají z působení anticholinergního, antihistaminového a antiadrenergního.

Nežádoucí účinky
1) Blokáda muskarinových acetylcholinových receptorů: ospalost, suchost sliznic, tachykardie, nejasné vidění pro poruchu akomodace, zácpa, retence moče, zvýšení nitroočního tlaku (zhoršení glaukomu), poruchy paměti, delirantní stavy.
2) Blokáda histaminových H 1 receptorů: útlum CNS, hypotenze, zvýšená chuť k jídlu.
3) Blokáda alfa 1 adrenergních receptorů: posturální hypoten­ze, závratě, reflexní tachykardie, třes, poruchy erekce a ztráta libida, útlum CNS.

Kontraindikace
Látky této skupiny se nesmějí podávat současně s inhibitory MAO, při glaukomu, hypertrofi i prostaty, u anginy pectoris, infarktu myokardu a při těžkém jaterním nebo ledvinovém poškození.
Hlavními představiteli látek této skupiny jsou:

Imipramin je prototypem tricyklických antidepresiv a slouží jako standard pro srovnávání účinnosti dalších látek. Má široké spektrum účinnosti; příznivě ovlivňuje jak úzkostné, tak utlumené depresivní stavy. Kromě toho má i slabší účinky antianxiozní. Nástup účinku je mezi 5. až 10. dnem léčby.

Desipramin (desmethylimipraminum, norimipraminum) je deme­tylovaný derivát imipraminu, který má rychlejší nástup účinku; působí také dezinhibičně (budivě). Proto se používá jen u utlumených forem depresivních stavů. Velké opatrnosti je třeba u pacientů s epi­lepsií v anamnéze.

Amitriptylin je antidepresivem, které má sedativní i anxiolytické působení s rychlým nástupem účinku. Podává se u úzkostných depre­sí. Působí značně tlumivě, a proto je nejvhodnější podávání večerní. Lze ho užít k zesílení působení analgetik, včetně morfinu.

Nortriptylin (desmethylamitriptylinum, noramitriptylinum, nor­triptylinum) se stejně jako desipramin vyznačuje rychlým nástupem dezinhibičního účinku.

Z dalšich antidepresiv této skupiny lze uvést lofepramin (má malé nežádoucí účinky; jeho hlavním metabolitem je desipramin) a klomi­pramin (clomipraminum - má rychlejší nástup léčebného efektu než jiné látky této skupiny a lze ho podat i parenterálně). Dosulepin je syntetická látka české provenience, která má účinek jak antidepre­sivní, tak anxiolytický. Kromě depresí úzkostných je indikován jako pomocné léčivo při terapii psychosomatických chorob a u algických syndromů.

Antidepresiva s nižšími nežádoucími účinky (2. generace)
Látky této skupiny mají účinky jako tricyklická antidepresiva, ale působí méně anticholinergně (kromě maprotilinu), antihistaminově a antiadrenergně. Proto je lze podávat i pacientům s glaukomem, hypertrofií prostaty a ICHS.
Jejich indikacemi jsou deprese primární i somatogenní, dále de­prese farmakogenní (po reserpinu, alfa-metyldopě, klonidinu, korti­koidech aj.) i deprese projevující se pouze somatickými příznaky, které se dříve označovaly jako deprese larvované.
Terapeutický účinek látek této skupiny se dostavuje převážně již v 1. týdnu podávání. Pro malé nežádoucí účinky jsou určeny pro tera­pii pacientů, u nichž jsou kontraindikována tricyklická antidepresiva, a u pacientů vyššího věku.

Do této skupiny se řadí: Viloxazin je jedno z prvních antidepresiv s pozměněnými účinky. Dibenzepin lze užít u většiny depresivních stavů a zvláště u geriatrických pacientů. Maprotilin má účinky po­dobné amitriptylinu; může způsobit epileptické záchvaty a zhoršit suicidální pokusy. Mianserin blokuje presynaptické receptory; od jeho účinků byl odvozen mirtazapin (viz níže).
Selektivní inhibitory "reuptake" serotoninu - SSRI

Do této skupiny antidepresiv (3. generace) patří látky s různou chemickou strukturou, které mají jako společnou vlastnost selektivní inhibici zpětného vychytávání serotoninu z neuronálních synapsí. Mohutnost této blokády je nejvyšší u paroxetinu a citalopramu, nej­nižší u fluoxetinu. Fluoxetin a paroxetin částečně blokují i zpětné vy­chytávání noradrenalinu a dopaminu a proto mají oproti fluvoxami­nu a citalopramu mírné budivé působení. Všechny látky této skupiny postrádají sedativní a anticholinergní účinky, nejsou kardiotoxické a nepotencují účinek alkoholu. SSRI jsou indikovány u všech depre­sivních stavů, zvláště pak tam, kde je přítomna výrazná úzkost a sui­cidální úvahy. Dalšími indikacemi jsou těžké obsedantní a panické stavy, mentální anorexie, bulimie, ale i patologické hráčství.

Jednou z prvých zavedených látek této skupiny byl trazodon.
Do této skupiny patří: citalopram, fluvoxamin, fluoxetin, paroxetin a sertralin. Dále se sem řadí reboxetin a bupropion.

Při svých přednostech mají SSRI (kromě vysoké ceny) jedno rizi­ko, tj. vyvolání tzv. serotoninového syndromu, s GIT příznaky (boles­ti břicha, nadýmání, průjem), neurologickými (třes, dysartrie, ataxie), psychiatrickými (zrychlené myšlení až zmatenost), kardiovaskulární­mi (tachykardie, hypertenze) aj.
Inhibitory "reuptake" serotoninu a noradrenalinu (SNRI)

V poslední době byly do terapie depresí zavedeny látky, které selektivně inhibují zpětný příjem 5-HT a NA. Používají se jak u de­presí, tak úzkostných stavů a psychomotorické agitace. Jejich výho­dou je rychlý nástup účinku, působení i u rezistentních stavů a malé nežádoucí účinky, protože netlumí cholinergní, adrenergní a histami­nergní účinky. Hlavními představiteli jsou venlafaxin a milnacipran.

Antidepresiva se zvojeným serotoninovým účinkem - SARIS
Tyto látky kromě inhibice zpětného příjmu serotoninu mají i an­tagonistické účinky na 5-HT2 receptorech. Označují se také jako DSA ("double serotonin antidepresants"). Hlavním představitelem je nafazodon, který tvoří přechod k mirtazapinovému účinku. Jeho účinnost je podobná jako u SSRI, ale lépe ovlivňuje úzkost.

Antidepresiva s dalším mechanismem účinku
Mirtazapin je nově dostupné účinné antidepresivum s komplex­ním mechanismem účinku. Struktura látky je podobná mianserinu; má řadu výhodných vlastností, jako jsou rychlý nástup účinku, dlou­hodobý efekt i malé nežádoucí účinky. Mechanismus účinku je podmíněn několika efekty: 1) Látka blokuje presynaptické α 2 receptory, což vede k zesílenému vylučování jak noradrenalinu na adrenergních neuronech (plus zesílení noradrenergní neurotransmise), tak i sero­toninu na serotonergních receptorech (tento efekt je dán kombinací působení noradrenalinu na serotonergní neuron i inhibicí α 2 receptorů na zakončeních těchto neuronů); 2) Látka dále blokuje ze tří přítomných serotoninových receptorů dva (5-HT 2 a 5-HT 3 ); tím se zesiluje účinek serotoninu na 5-HT 1 receptorech a zároveň jsou oslabeny nežádoucí účinky dané stimulací zbylých dvou receptorů. 3) Stimuluje 5-HT 1 receptory. Protože nemá téměř žádnou anticho­linergní aktivitu, nemá prakticky žádný vliv na kardiovaskulární sys­tém.

Tianepin je antidepresivum a anxiolytikum, které na rozdíl od jiných látek naopak zvyšuje příjem serotoninu do nervových zakončení; jeho antidepresivní účinek je proto vlastně překvapivým ná­lezem a pravděpodobně je dán snížením reaktivity osy hypofýza-kůra nadledvin na stres. Profilem svého terapeutického účinku je přibližně uprostřed mezi sedativními a aktivujícími antidepresivy a díky příznivým účinkům na obsedantně kompulzivní účinky je blízký účinkům SSRI. Má jen zanedbatelné anticholinergní účinky, nezvyšuje tělesnou hmotnost a nevede k prolaktinemii. Je málo toxický.

Hyperici tinctuta (extrakt z třezalky v kombinaci s dalšími fytofar­maky, je látka u níž se uvádějí antidepresivní účinky, jejichž mecha­nismus není znám, a rovněž průkaz o její účinnosti nebyl dostatečně potvrzen.

Zdroj:Klikni !
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 







Máte myšlenky na sebevraždu?

To, že nevidíte východisko ze své situace, neznamená, že si o tom nemůžete s někým promluvit.

Navštívit můžete:
psychologa (tam se budete muset objednat a informujte se na způsob úhrady)
psychiatra (NEPOTŘEBUJETE doporučení od praktického lékaře a je-li vaše situace vážná a akutní, nemusíte se ani objednávat, i když je lepší se předem ohlásit. Někteří psychiatři třeba nepochopí závažnost vaší situace a dají vám termín třeba za měsíc - tím se ale nenechte odradit a prostě tam v ordinačních hodinách přijďte, odmítnout vás nemůže).

Kdykoli vám pomůže záchranná služba nebo kterákoli psychiatrická léčebna také můžete zkusit nalézt útěchu u duchovního nebo v církvi tam, kde bydlíte. A zamyslete se - třeba znáte člověka, který umí druhého vyslechnout, třeba máte ve škole učitele, kterému by šlo věřit.

Internetová bezplatná poradna - klikněte na odkaz:


Můžete se ptát a také si pročíst otázky jiných lidí včetně odpovědí odborníků


Ideální možností je linka důvěry. Některé jsou v provozu nonstop, některé mají specializaci… Všude se vám budou rádi věnovat. Nemusíte se představit ani říkat, odkud jste, naopak mluvit můžete o čemkoli, co se vám honí v hlavě. Nebojte se odsouzení ani kázání, čekejte pochopení a ochotu.



Seznam linek důvěry s podrobnými informacemi (kdy fungují, jakou mají specializaci atd.)


Telefonní kontakty (abecedně podle měst):

BLANSKO

Charitní linka důvěry, Tel.: 516 410 668 nonstop

BRNO

Linka naděje, Tel.: 547 212 333 nonstop

Krizová linka Centra pro zneužívané a týrané děti SPONDEA, Tel: 541 235 511 nonstop

Modrá linka, Tel.: 549 241 010

Krizové centrum, Tel.: 547 192 078

ČESKÁ LÍPA

Linka důvěry, Tel.: 487 853 210

ČESKÉ BUDĚJOVICE

Linka důvěry, Tel.: 387 313 030 nonstop

ČR

Bezplatná linka důvěry pro seniory 800 200 007

HAVÍŘOV

Linka důvěry, Tel.: 596 410 888 nonstop

HODONÍN

Linka důvěry, Tel.: 518 341 111

HRADEC KRÁLOVÉ

Linka důvěry, Tel.: 495 273 259 nonstop

Krizová linka ambulance pro drogové závislosti, Tel.: 495 515 907, 602 163 739

CHEB

Linka důvěry, Tel.: 354 438 777

CHRUDIM

Krizové centrum Chrudim, Tel.: 469 623 899

KARVINÁ

Linka důvěry, Tel.: 596 318 080 nonstop

KLADNO

Linka důvěry, Tel.: 312 684 444 nonstop

KROMĚŘÍŽ

Linka důvěry, Tel.: 573 331 888 nonstop

KUTNÁ HORA

Linka důvěry, Tel.: 327 511 111

Centrum krizové intervence, Tel.: 327 511 701, 327 515 144

LIBEREC

Linka důvěry, Tel.: 485 106 464 nonstop

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Kontaktní a krizové centrum KOTEC, Tel.: 354 620 750

MLADÁ BOLESLAV

Linka důvěry SOS, Tel.: 326 741 481

MOST

Linka duševní tísně, Tel.: 476 701 444

NÁCHOD

Linka pro tebe, Tel.: 491 427 159

OLOMOUC

Linka důvěry, Tel.: 585 414 600 nonstop

Centrum krizové intervence, Tel.: 585 223 737, 585 223 453

OPAVA

Linka důvěry, Tel.: 800 120 612, 553 616 407

Centrum krizové pomoci - kontaktní a poradenské centrum, Tel.: 553 718 487

OSTRAVA

Linka důvěry, Tel.: 596 618 908

Krizové centrum pro děti a rodinu, Tel.: 596 123 555, 596 115 822

PARDUBICE

Linka naděje, Tel.: 466 500 075

Krizové centrum AD 466 510 160

PÍSEK

Linka důvěry, Tel.: 382 222 300

Krizové centrum ARKÁDA, Tel.: 382 211 300

PLZEŇ

Linka důvěry a psychologické pomoci, Tel.: 377 462 312 nonstop

Linka dětské pomoci, Tel.: 377 260 221, 603 444 192

Krizové centrum Regionálního institutu duševního zdraví, Tel.: 377 462 314

Centrum SOS Archa, Tel.: 377 223 221

PRAHA

Linka důvěry RIAPS, Tel.: 222 580 697 nonstop

Linka bezpečí, Tel.: 800 155 555 nonstop

Linka důvěry Centra krizové intervence, Tel.: 284 016 666 nonstop

Linka důvěry Dětského krizového centra, Tel.: 241 484 149 nonstop

Linka důvěry Diakonie, Tel.: 222 514 040

Gay-linka pomoci, Tel.: 222 514 040

DONA - linka pomoci obětem domácího násilí, Tel.: 251 511 313 nonstop

Růžová linka pro děti, Tel.: 272 736 263

Linka pro rodiče Linky bezpečí, Tel.: 283 852 222

Senior telefon, Tel.: 222 221 771 nonstop

Otevřená linka armády, Tel.: 220 210 200, 220 210 255

HELP LINE AIDS, Tel.: 224 915 564

Národní linka prevence AIDS, Tel.: 800 144 444

Linka pomoci SAP (Společnost AIDS pomoc), Tel.: 224 814 284

Poradenská linka K-CENTRUM, Tel.: 283 872 186

Poradenská linka PREV-CENTRUM, Tel.: 233 355 459

Poradenská linka Společnosti pro studium sekt, Tel.: 257 314 646

Nádorová telefonní linka, Tel.: 224 920 935

Krizové centrum RIAPS, Tel.: 222 586 768

SOS centrum Diakonie, Tel.: 222 511 912

Centrum krizové intervence, Tel.: 284 016 110

Dětské krizové centrum, Tel.: 241 480 511

Linka vzkaz domů, Tel. 800 111 113

Krizové centrum pro studenty, Tel.: 283 880 816

Linka psychopomoci, Tel.: 224 214 214 pro celou ČR

PRACHATICE

Linka důvěry, Tel.: 388 310 147

Krizové a kontaktní centrum, Tel.: 388 310 147

PŘEROV

Linka důvěry, Tel.: 581 207 900 nonstop

KAPPA - kontaktní a krizové centrum, Tel.: 581 207 901

PŘÍBRAM Linka důvěry, Tel.: 318 631 800

SVITAVY

Linka důvěry, Tel.: 461 541 541

Krizové centrum KROK, Tel.: 461 532 604

SOKOLOV

Linka naděje, Tel.: 352 622 962

TŘEBOŇ

Poradenská linka k problematice drogových závislostí CITADELA, Tel.: 384 722 227

ÚSTÍ NAD LABEM

Linka důvěry, Tel.: 475 600 789 nonstop

Krizová linka pomoci Centra krizové intervence, Tel.: 475 603 390

Centrum krizové intervence, Tel.: 475 603 390

ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Linka důvěry, Tel.: 465 524 252

VIMPERK

Linka důvěry, Tel.: 388 414 140

Krizové a kontaktní centrum, Tel.: 388 414 140

VLAŠIM

Linka důvěry Střediska křesťanské pomoci mladým, Tel.: 317 844 481 nonstop

VSETÍN

Linka důvěry, Tel.: 571 413 300, 731 122 900

Krizové centrum pro ženy a děti, Tel.: 571 421 062

ZLÍN

Linka SOS, Tel.: 577 431 333 nonstop

Krizové centrum DOMEK, Tel.: 577 242 786, 606 818 818

ZNOJMO

Linka naděje, Tel.: 515 220 202
zdroj:http://www.sebevrazda.psychoweb.cz








MUDr. Ladislav Polách - O depresi


Depresivní náladu máme občas všichni. O poruchu se však jedná, až když trvá neúměrně dlouho a je také patologicky hluboká. Přidržíme-li se klasifikace MKN, pak o depresi se jedná, pokud tento stav trvá nepřerušované alespoň 2 týdny. Stav depresivní nálady trvající týden tedy není možno formálně označit jako depresi.

Namítnete možná, že když se někomu přihodí v životě závažná situace, například přijde o práci, pak na to reaguje depresivní náladou a jedná se tak o depresi. Psychiatrie má však pro tento stav označení porucha přizpůsobení.
Depresi dělíme na lehkou, středně těžkou a těžkou. Dělení je založeno na tom, kolik příznaků je vyjádřeno.

Hodnotíme tyto příznaky:

- depresivní nálada,
- ztráta zájmu nebo potěšení
- pokles energie
- ztráta sebedůvěry
- výčitky
- myšlenky na smrt
- zhoršené soustředění
- zvýšená nebo snížená chuť k jídlu
- zvýšená nebo snížená každodenní aktivita
- poruchy spánku

Depresivní nálada je jasným příznakem, avšak nemusí být vždy plně vyjádřena. Někdy jenom dotyčný pozoruje ztrátu zájmu, nechuť, potíže se soustředěním a k tomu třeba bolesti zad, závratě, potíže s trávením. Bolesti zad obecně bývají u deprese poměrně častým příznakem. V této souvislosti se občas hovoří o tzv.larvované depresi - tady je porucha nálady skryta za výše uvedenými příznaky a depresi tedy na první pohled v podstatě nepřipomíná. Pro úplnost ještě uvedu, že podobné příznaky mohou být přítomny i u lymské borreliózy (přenášena klíšťaty) a řada lidí s depresemi má v krvi aktivní protilátky proti borreliím - to znamená že u nich probíhá nebo proběhla infekce.

Číme více příznaků je splněno, tím je deprese závažnější. U těžké deprese ještě hodnotíme, zda jsou přítomny psychotické příznaky nebo ne. Psychotickými příznaky se myslí halucinace nebo bludy. Může se totiž stát, že se u depresivního člověka postupně objeví myšlenky typu - všechno špatně na světě se děje kvůli mě, můžu za všechny katastrofy. To už je příklad bludného myšlení.

Deprese dále můžeme dělit na endogenní a reaktivní. Endogenní deprese vzniká bez známých vnějších příčin a může být spojena s nerovnováhou neurotransmiterů v mozku (o neurotransmiterech si můžete přečíst více v jiném článku). Naproti tomu ureaktivní deprese se jedná o reakci na vnější okolnosti. To, jestli se jedná o endogenní nebo reaktivní depresi také záleží na osobě psychiatra, který provádí diagnostiku. Dle mého názoru samotný fakt, že jsme neodhalili příčinu deprese ještě neznamená, že se automaticky jedná o endogenní depresi.

Dalšími typy depresí může být například deprese sezónní, která je vázána na období podzimu a je spojena se zkrácením doby slunečního svitu a tedy i s poklesem tvorby hormonu melatoninu. Poporodní deprese se může objevit v období po porodu.

Alarmujícím stavem v životě nemocného depresí může být pro jeho okolí okamžik, kdy zpozorují zlepšení nálady a jakési "smíření se". Jedná se o stadium, kdy dotyčný většinou již vnitřně přijal myšlenku sebevraždy jako jediného řešení životní situace a rozhodl se ji realizovat. V takovém případě není vhodné otálet a raději kontaktovat lékařskou pomoc.

Terapie
K terapii deprese můžeme přistupovat třemi způsoby - za pomocí léků nebo za pomocí psychoterapie nebo jejich kombinací.

U léků - antidepresiv - je výhoda, že nemusíme znát příčinu deprese (tedy v případě, že se jedná o depresi vyvolanou reakcí dotyčného na zevní okolnosti). Riskujeme však, že opravujeme přístroj (náš mozek), který je v pořádku, zatímco chyba je v programu (naše naučené reakce, představy, očekávání). Otázkou tedy je, nakolik je terapie antidepresivy z dlouhodobého hlediska efektivní - nemluvě o případných nežádoucích účincích. Více o antidepresivech se můžete dočíst v odborném článku.

Psychoterapie je další možností, která se právě snaží pracovat s našimi "programy". Je možné, že určité naučené chování z minulosti nám kdysi přinášelo výhody, avšak dnes je nám již na obtíž. Využívali jsme jej však tolik let, že už jej neděláme vědomě a tak z našeho hlediska máme špatnou náladu a vlastně ani nevíme proč. Pomocí psychoterapie se můžeme uvědomit, jaké chování vyžaduje dnešní situace a můžeme jej tak změnit. Psychoterapie však vyžaduje od klienta aktivní přístup.

Zvláštními případy jsou sezónní deprese, které se léčí i fototerapií. Nebo deprese vyvolané některými léky (reserpinové preparáty, některá antipsychotika, hormonální terapie apod.) - tady je pak na místě dotyčné medikamenty vysadit.
Od deprese je nutno odlišit dysthymii, což je alespoň 2 roky trvající nebo neustále se vracející depresivní nálada. Pokud se deprese střídá se stavy mánie, pak se jedná o bipolární afektivní poruchu (dříve maniodepresivní psychózu, název změněn, protože o psychózu se nejedná).
zdroj:www.upsychiatra.cz



Depresivní epizoda:


  • Lehká depresivní epizoda - Takový člověk se musí do všeho nutit, nic ho netěší, stahuje se do sebe, nicméně plus minus udělá, co je potřeba doma i v práci. Léčí se ambulantně.
  • Středně těžká depresivní epizoda - Tento člověk je nešťastný, jeho stav mu neumožňuje pracovat, nic ho nebaví. Léčí se buď ambulantně nebo v rámci hospitalizace.
  • Těžká depresivní epizoda bez psychotických příznaků - Takový člověk je v tak hlubokém útlumu, že se nedokáže postarat ani sám o sebe; celkově je zpomalený, jen leží a zaobírá se svými černými myšlenkami. Existuje i agitovaná forma těžké deprese, pro kterou je typický neklid a dezorganizované chování.
  • Těžká depresivní epizoda s psychotickými příznaky - Platí vše, co v předchozím odstavci plus navíc se vyskytují bludy a/nebo halucinace. (Bludy jsou neopodstatněné myšlenkové konstrukce, nemá cenu je vyvracet; jde např. o přesvědčení nemocného o vlastní výlučnosti, o tom, že na něj někdo spadeno atp. Halucinace jsou smyslové vjemy, pro které není opora v realitě - např. "hlasy".)
Rekurentní depresivní porucha
- střídání depresivní epizody a období remise (odeznění příznaků)
Rekurentní krátká depresivní porucha
- stejné, jako předchozí, ale epizoda trvá méně než dva týdny
Dystymie

Dystymie je jakoby slabá chronická deprese. Trvá minimálně dva roky a projevuje se skleslostí, neschopností radovat se, únavou, poruchami spánku, morozitou (brbláním) a zabýváním se vlastní nešťastnou situací. Týká se asi 3% lidí. Léčí se podobně jako depresivní porucha.
Další členění depresí:
  • endogenní - Endogenní ("vnitřní") deprese vzniká bez vnějších příčin - je důsledkem nevyváženého chemického prostředí v mozku. Jde o "pravou" depresi a léčí se pomocí antidepresiv.
  • reaktivní - Příčinou reaktivní deprese jsou určité události v prostředí člověka - nahromaděné starosti, ztráta blízkého člověka, velké změny apod. V myšlenkách se dotyčný k této krizové události stále vrací a nedaří se mu s ní vyrovnat. V léčbě je velký prostor pro psychoterapii a úpravu životního stylu. Moderní možností jsou online programy Žlutá sova vycházející z práce psychologů a terapeutů.
  • symptomatická - Symptomatická deprese je stav, který se jako deprese tváří, ale je až důsledkem něčeho jiného - například otravy, epilepsii, nádory nebo demence. Je třeba nejprve léčit primární příčinu.
  • larvovaná deprese - Larvovaná deprese je označení pro depresi, která se projevuje jen na tělesné úrovni - např. zažívacími obtížemi, bolestmi zad, závratěmi apod. Pro tyto problémy se nenajde biologický podklad, protože příčina je v psychice. Že jde o depresi se pozná tak, že po tělesné stránce je člověk v pořádku a že jeho potíže zmizí po nasazení antidepresiv. Larvovaná deprese je zářným příkladem faktu, že psychické dění dovede velmi výrazně ovlivňovat tělesné pochody.
  • sezónní deprese - Většinou se projevuje jako útlum nálady, zpravidla v podzimních měsících (ale může se objevit i na jaře). Podzimní nebo zimní deprese se léčí pomocí fototerapie. Při fototerapii se člověk vystaví intenzivnímu světlu. Sezení je třeba opakovat, probíhá ráno a trvá vždy kolem 10 minut.
  • poporodní deprese - Jako poporodní deprese se obvykle označuje stav nastupující druhý až třetí den po porodu. Čerstvou matku přepadá stísněnost, plačtivost, zmatek z toho, co vlastně k dítěti cítí a pochybnosti, zda mu dokáže být dobrou matkou. Tento "blues" většinou odezní spontánně a relativně rychle a je důsledkem prudkých hormonálních změn v těle ženy po porodu a s nástupem laktace. "Pravá" poporodní deprese se objevuje po dvou týdnech až půl roce po porodu a je to závažný stav provázený úzkostí, smutkem, únavou a často neschopností postarat se o dítě a sebe. Vzácně se objevuje psychotický stav matky (přítomnost bludů a halucinací) , který vyžaduje hospitalizaci, neboť v ohrožení je v krajním případě její život i život dítěte.
  • deprese v menopauze - I tato deprese má hormonální pozadí, vyskytuje se u žen během menopauzy (přechodu) a lze ovlivnit hormonální substitucí. Účinná je i psychoterapie, protože kromě biologické roviny zde hrají důležitou roli i psychologické a společenské faktory - je to doba, kdy se osamostatňují děti, ohlašuje se stárnutí a vtírá se pocit, že co člověk do té doby nezvládl, už bude těžko dohánět.

a dále s depresí vzdáleně souvisí:
depresivní neuróza - Nejhorší nálada přicházívá večer a na rozdíl od pravé deprese není smutek trvalý - člověka lze rozptýlit a celkově uznává, že jeho útlum je přechodný
porucha osobnosti - Příznaky deprese jsou slabé intenzity a jde o trvalé citové zaměření člověka. "Deprese" je zakódována v jeho osobnosti a jako takovou ji téměř nelze léčit.
zdroj:http://www.deprese.psychoweb.cz







Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod.
Dodržujte základní pravidla slušnosti. Vyvarujte se osobních utoků,vulgarismů a pod.