Náš tip!
Deprese-Stres-Diskuse
Projekt zabývající se problematikou lidské psychiky






Afektivnĺ poruchy: mánie, bipolární afektivní porucha, depresivní epizoda

4. února 2009 v 21:02 | ♥Naposledy.cz♥ |  *Poruchy osobnosti
Hlavním příznakem této skupiny chorob jsou poruchy nálady. Vyskytují se často a v případě deprese mohou ohrozit život sebevražedným jednáním. Mánie
Je to porucha projevující se rozjařenou, okolnostem nepřiměřenou náladou, provázenou hyperaktivitou a velikášskými postoji s nápadným, nevhodným společenským vystupováním. Je přítomen manický syndrom (zvýšená aktivita či motorický neklid, nadměrná hovornost, myšlenkový trysk, ztráta zábran vedoucí k nepřiměřenému, neodpovědnému, rizikovému chování - jako je nepřiměřené utrácení, flámování, podnikání atd., zvýšená sexuální aktivita, snížená potřeba spát a změna činností).
Hypomanie nemá tak výraznou podobu a intenzitu jako mánie, je jí však velice blízká. Výskyt pouze manických epizod je extrémně vzácný, většinou jde o bipolární poruchu (maniodepresivní psychózu). Nejčastěji se však vyskytuje periodická depresivní porucha.

Bipolární afektivní porucha
Bipolární porucha, dříve zvaná maniodepresivní psychóza, je onemocnění, kde se střídají depresivní epizody s manickými. Mohou končit remisí nebo mohou přejít do opačného pólu (deprese do mánie a naopak), avšak toto střídání je obvykle nepravidelné. Často se později, po depresivních epizodách, vyskytne jen několik manických fází během života - pacient tedy trpí mnoha depresivními epizodami s vysokým rizikem sebevraždy. Pokud dochází k opakování manických epizod, obvykle se zkracuje období remise a objevuje se rychlé střídání deprese a mánie. Porucha se však může projevit jen jednou epizodou mánie. Jde o závažné celoživotní onemocnění, kde hereditární (dědičná) zátěž je vysoká a postižení dětí afektivní poruchou možné.

Depresivní epizoda/fáze
U této diagnostické kategorie se vyskytuje různě hluboký depresivní syndrom charakterizovaný neodůvodněnou chorobnou smutnou náladou, ztrátou zájmů a potěšení z aktivit, které pacienta dříve bavily, ztrátou pocitu radosti, anhédonií (neschopností prožívat radost), neschopností jakékoli činnosti, poruchami sebehodnocení, sebeobviňováním, zpomaleným myšlením, sníženou schopností komunikace vedoucí až k sociální izolaci, celkovou nechutí k životu, pesimistickým pohledem do budoucna a myšlenkami na sebevraždu. Dále bývají přítomny poruchy spánku, sexuální aktivity a příjmu potravy a různé bolestivé syndromy provázené únavou.

V MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) se objevil nový termín somatický syndrom, který je vyhrazen pro zvlášť těžké, klinicky významné příznaky deprese. Jde o zřetelnou ztrátu zájmů, nedostatek emočních reakcí a ranní probouzení (kolem 3-4. hodiny), nechutenství a nezájem o sexuální aktivity. Psychomotorické tempo je výrazně snížené nebo se vyskytuje agitovanost. Maximum obtíží bývá v ranních a dopoledních hodinách.

Mírná depresivní fáze - pacient většinou pracuje a sociálně se angažuje. U středně těžké depresivní fáze pacient obtížně zvládá pracovní, sociální a domácí aktivity. U těžké depresivní fáze je buď výrazný psychomotorický útlum, případně naopak agitovanost či značná stísněnost, ztráta sebeúcty, pocity viny, neschopnosti a neužitečnosti se sebevražednými tendencemi. Pacient není schopen (nebo jen velmi omezeně) pracovního, společenského a domácího zapojení. U těžké depresivní fáze s psychotickými příznaky - mimo výše popsané symptomy - se mohou objevovat bludy, halucinace a depresivní stupor (strnulost, nehybnost).

Pojem periodická (rekurentní) depresivní porucha označuje opakovaný výskyt depresivních epizod, kde fáze jsou též mírné, středně těžké a těžké s tělesnými nebo psychotickými příznaky či bez nich.
Zdroj:Klikni !
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Purple♥♥♥tvoje♥♥♥SB♥♥♥ Purple♥♥♥tvoje♥♥♥SB♥♥♥ | Web | 17. února 2009 v 17:23 | Reagovat

Tvůj blog je něco tak krásného!Tvůj blog je jeden z nejlepších!Mám ráda tvůj blog a nikdy tě neopustím!Máš hezký designy, a to už je co říct! :)

Blogaření je prostě nejlepší, co může existovat, a ty jsi jedna z těch nejlepších blogařek na světě!Nechápu a nenávidím ty lidi, kteří tvůj blog nenávidí, protože tvůj blog je prostě NEJ!Ti, co ti píšou špatný komentáře jsou ti, kteří ti chcou zkazit náladu a závidí ti, takže jsou OUT!

Pokud ty nepíšeš nikomu špatné komentáře, jsi blogařský anděl! :D

Pošli tento vzkaz všem sb, které máš nejvíc ráda!Pošli to i mě naspátek, protože já jsem taky tvoje esbéčko!Pokud to svým sb nepošleš, tak bude vidět, že o sb nemáš zájem a že je nenávidíš!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 







Máte myšlenky na sebevraždu?

To, že nevidíte východisko ze své situace, neznamená, že si o tom nemůžete s někým promluvit.

Navštívit můžete:
psychologa (tam se budete muset objednat a informujte se na způsob úhrady)
psychiatra (NEPOTŘEBUJETE doporučení od praktického lékaře a je-li vaše situace vážná a akutní, nemusíte se ani objednávat, i když je lepší se předem ohlásit. Někteří psychiatři třeba nepochopí závažnost vaší situace a dají vám termín třeba za měsíc - tím se ale nenechte odradit a prostě tam v ordinačních hodinách přijďte, odmítnout vás nemůže).

Kdykoli vám pomůže záchranná služba nebo kterákoli psychiatrická léčebna také můžete zkusit nalézt útěchu u duchovního nebo v církvi tam, kde bydlíte. A zamyslete se - třeba znáte člověka, který umí druhého vyslechnout, třeba máte ve škole učitele, kterému by šlo věřit.

Internetová bezplatná poradna - klikněte na odkaz:


Můžete se ptát a také si pročíst otázky jiných lidí včetně odpovědí odborníků


Ideální možností je linka důvěry. Některé jsou v provozu nonstop, některé mají specializaci… Všude se vám budou rádi věnovat. Nemusíte se představit ani říkat, odkud jste, naopak mluvit můžete o čemkoli, co se vám honí v hlavě. Nebojte se odsouzení ani kázání, čekejte pochopení a ochotu.



Seznam linek důvěry s podrobnými informacemi (kdy fungují, jakou mají specializaci atd.)


Telefonní kontakty (abecedně podle měst):

BLANSKO

Charitní linka důvěry, Tel.: 516 410 668 nonstop

BRNO

Linka naděje, Tel.: 547 212 333 nonstop

Krizová linka Centra pro zneužívané a týrané děti SPONDEA, Tel: 541 235 511 nonstop

Modrá linka, Tel.: 549 241 010

Krizové centrum, Tel.: 547 192 078

ČESKÁ LÍPA

Linka důvěry, Tel.: 487 853 210

ČESKÉ BUDĚJOVICE

Linka důvěry, Tel.: 387 313 030 nonstop

ČR

Bezplatná linka důvěry pro seniory 800 200 007

HAVÍŘOV

Linka důvěry, Tel.: 596 410 888 nonstop

HODONÍN

Linka důvěry, Tel.: 518 341 111

HRADEC KRÁLOVÉ

Linka důvěry, Tel.: 495 273 259 nonstop

Krizová linka ambulance pro drogové závislosti, Tel.: 495 515 907, 602 163 739

CHEB

Linka důvěry, Tel.: 354 438 777

CHRUDIM

Krizové centrum Chrudim, Tel.: 469 623 899

KARVINÁ

Linka důvěry, Tel.: 596 318 080 nonstop

KLADNO

Linka důvěry, Tel.: 312 684 444 nonstop

KROMĚŘÍŽ

Linka důvěry, Tel.: 573 331 888 nonstop

KUTNÁ HORA

Linka důvěry, Tel.: 327 511 111

Centrum krizové intervence, Tel.: 327 511 701, 327 515 144

LIBEREC

Linka důvěry, Tel.: 485 106 464 nonstop

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Kontaktní a krizové centrum KOTEC, Tel.: 354 620 750

MLADÁ BOLESLAV

Linka důvěry SOS, Tel.: 326 741 481

MOST

Linka duševní tísně, Tel.: 476 701 444

NÁCHOD

Linka pro tebe, Tel.: 491 427 159

OLOMOUC

Linka důvěry, Tel.: 585 414 600 nonstop

Centrum krizové intervence, Tel.: 585 223 737, 585 223 453

OPAVA

Linka důvěry, Tel.: 800 120 612, 553 616 407

Centrum krizové pomoci - kontaktní a poradenské centrum, Tel.: 553 718 487

OSTRAVA

Linka důvěry, Tel.: 596 618 908

Krizové centrum pro děti a rodinu, Tel.: 596 123 555, 596 115 822

PARDUBICE

Linka naděje, Tel.: 466 500 075

Krizové centrum AD 466 510 160

PÍSEK

Linka důvěry, Tel.: 382 222 300

Krizové centrum ARKÁDA, Tel.: 382 211 300

PLZEŇ

Linka důvěry a psychologické pomoci, Tel.: 377 462 312 nonstop

Linka dětské pomoci, Tel.: 377 260 221, 603 444 192

Krizové centrum Regionálního institutu duševního zdraví, Tel.: 377 462 314

Centrum SOS Archa, Tel.: 377 223 221

PRAHA

Linka důvěry RIAPS, Tel.: 222 580 697 nonstop

Linka bezpečí, Tel.: 800 155 555 nonstop

Linka důvěry Centra krizové intervence, Tel.: 284 016 666 nonstop

Linka důvěry Dětského krizového centra, Tel.: 241 484 149 nonstop

Linka důvěry Diakonie, Tel.: 222 514 040

Gay-linka pomoci, Tel.: 222 514 040

DONA - linka pomoci obětem domácího násilí, Tel.: 251 511 313 nonstop

Růžová linka pro děti, Tel.: 272 736 263

Linka pro rodiče Linky bezpečí, Tel.: 283 852 222

Senior telefon, Tel.: 222 221 771 nonstop

Otevřená linka armády, Tel.: 220 210 200, 220 210 255

HELP LINE AIDS, Tel.: 224 915 564

Národní linka prevence AIDS, Tel.: 800 144 444

Linka pomoci SAP (Společnost AIDS pomoc), Tel.: 224 814 284

Poradenská linka K-CENTRUM, Tel.: 283 872 186

Poradenská linka PREV-CENTRUM, Tel.: 233 355 459

Poradenská linka Společnosti pro studium sekt, Tel.: 257 314 646

Nádorová telefonní linka, Tel.: 224 920 935

Krizové centrum RIAPS, Tel.: 222 586 768

SOS centrum Diakonie, Tel.: 222 511 912

Centrum krizové intervence, Tel.: 284 016 110

Dětské krizové centrum, Tel.: 241 480 511

Linka vzkaz domů, Tel. 800 111 113

Krizové centrum pro studenty, Tel.: 283 880 816

Linka psychopomoci, Tel.: 224 214 214 pro celou ČR

PRACHATICE

Linka důvěry, Tel.: 388 310 147

Krizové a kontaktní centrum, Tel.: 388 310 147

PŘEROV

Linka důvěry, Tel.: 581 207 900 nonstop

KAPPA - kontaktní a krizové centrum, Tel.: 581 207 901

PŘÍBRAM Linka důvěry, Tel.: 318 631 800

SVITAVY

Linka důvěry, Tel.: 461 541 541

Krizové centrum KROK, Tel.: 461 532 604

SOKOLOV

Linka naděje, Tel.: 352 622 962

TŘEBOŇ

Poradenská linka k problematice drogových závislostí CITADELA, Tel.: 384 722 227

ÚSTÍ NAD LABEM

Linka důvěry, Tel.: 475 600 789 nonstop

Krizová linka pomoci Centra krizové intervence, Tel.: 475 603 390

Centrum krizové intervence, Tel.: 475 603 390

ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Linka důvěry, Tel.: 465 524 252

VIMPERK

Linka důvěry, Tel.: 388 414 140

Krizové a kontaktní centrum, Tel.: 388 414 140

VLAŠIM

Linka důvěry Střediska křesťanské pomoci mladým, Tel.: 317 844 481 nonstop

VSETÍN

Linka důvěry, Tel.: 571 413 300, 731 122 900

Krizové centrum pro ženy a děti, Tel.: 571 421 062

ZLÍN

Linka SOS, Tel.: 577 431 333 nonstop

Krizové centrum DOMEK, Tel.: 577 242 786, 606 818 818

ZNOJMO

Linka naděje, Tel.: 515 220 202
zdroj:http://www.sebevrazda.psychoweb.cz








MUDr. Ladislav Polách - O depresi


Depresivní náladu máme občas všichni. O poruchu se však jedná, až když trvá neúměrně dlouho a je také patologicky hluboká. Přidržíme-li se klasifikace MKN, pak o depresi se jedná, pokud tento stav trvá nepřerušované alespoň 2 týdny. Stav depresivní nálady trvající týden tedy není možno formálně označit jako depresi.

Namítnete možná, že když se někomu přihodí v životě závažná situace, například přijde o práci, pak na to reaguje depresivní náladou a jedná se tak o depresi. Psychiatrie má však pro tento stav označení porucha přizpůsobení.
Depresi dělíme na lehkou, středně těžkou a těžkou. Dělení je založeno na tom, kolik příznaků je vyjádřeno.

Hodnotíme tyto příznaky:

- depresivní nálada,
- ztráta zájmu nebo potěšení
- pokles energie
- ztráta sebedůvěry
- výčitky
- myšlenky na smrt
- zhoršené soustředění
- zvýšená nebo snížená chuť k jídlu
- zvýšená nebo snížená každodenní aktivita
- poruchy spánku

Depresivní nálada je jasným příznakem, avšak nemusí být vždy plně vyjádřena. Někdy jenom dotyčný pozoruje ztrátu zájmu, nechuť, potíže se soustředěním a k tomu třeba bolesti zad, závratě, potíže s trávením. Bolesti zad obecně bývají u deprese poměrně častým příznakem. V této souvislosti se občas hovoří o tzv.larvované depresi - tady je porucha nálady skryta za výše uvedenými příznaky a depresi tedy na první pohled v podstatě nepřipomíná. Pro úplnost ještě uvedu, že podobné příznaky mohou být přítomny i u lymské borreliózy (přenášena klíšťaty) a řada lidí s depresemi má v krvi aktivní protilátky proti borreliím - to znamená že u nich probíhá nebo proběhla infekce.

Číme více příznaků je splněno, tím je deprese závažnější. U těžké deprese ještě hodnotíme, zda jsou přítomny psychotické příznaky nebo ne. Psychotickými příznaky se myslí halucinace nebo bludy. Může se totiž stát, že se u depresivního člověka postupně objeví myšlenky typu - všechno špatně na světě se děje kvůli mě, můžu za všechny katastrofy. To už je příklad bludného myšlení.

Deprese dále můžeme dělit na endogenní a reaktivní. Endogenní deprese vzniká bez známých vnějších příčin a může být spojena s nerovnováhou neurotransmiterů v mozku (o neurotransmiterech si můžete přečíst více v jiném článku). Naproti tomu ureaktivní deprese se jedná o reakci na vnější okolnosti. To, jestli se jedná o endogenní nebo reaktivní depresi také záleží na osobě psychiatra, který provádí diagnostiku. Dle mého názoru samotný fakt, že jsme neodhalili příčinu deprese ještě neznamená, že se automaticky jedná o endogenní depresi.

Dalšími typy depresí může být například deprese sezónní, která je vázána na období podzimu a je spojena se zkrácením doby slunečního svitu a tedy i s poklesem tvorby hormonu melatoninu. Poporodní deprese se může objevit v období po porodu.

Alarmujícím stavem v životě nemocného depresí může být pro jeho okolí okamžik, kdy zpozorují zlepšení nálady a jakési "smíření se". Jedná se o stadium, kdy dotyčný většinou již vnitřně přijal myšlenku sebevraždy jako jediného řešení životní situace a rozhodl se ji realizovat. V takovém případě není vhodné otálet a raději kontaktovat lékařskou pomoc.

Terapie
K terapii deprese můžeme přistupovat třemi způsoby - za pomocí léků nebo za pomocí psychoterapie nebo jejich kombinací.

U léků - antidepresiv - je výhoda, že nemusíme znát příčinu deprese (tedy v případě, že se jedná o depresi vyvolanou reakcí dotyčného na zevní okolnosti). Riskujeme však, že opravujeme přístroj (náš mozek), který je v pořádku, zatímco chyba je v programu (naše naučené reakce, představy, očekávání). Otázkou tedy je, nakolik je terapie antidepresivy z dlouhodobého hlediska efektivní - nemluvě o případných nežádoucích účincích. Více o antidepresivech se můžete dočíst v odborném článku.

Psychoterapie je další možností, která se právě snaží pracovat s našimi "programy". Je možné, že určité naučené chování z minulosti nám kdysi přinášelo výhody, avšak dnes je nám již na obtíž. Využívali jsme jej však tolik let, že už jej neděláme vědomě a tak z našeho hlediska máme špatnou náladu a vlastně ani nevíme proč. Pomocí psychoterapie se můžeme uvědomit, jaké chování vyžaduje dnešní situace a můžeme jej tak změnit. Psychoterapie však vyžaduje od klienta aktivní přístup.

Zvláštními případy jsou sezónní deprese, které se léčí i fototerapií. Nebo deprese vyvolané některými léky (reserpinové preparáty, některá antipsychotika, hormonální terapie apod.) - tady je pak na místě dotyčné medikamenty vysadit.
Od deprese je nutno odlišit dysthymii, což je alespoň 2 roky trvající nebo neustále se vracející depresivní nálada. Pokud se deprese střídá se stavy mánie, pak se jedná o bipolární afektivní poruchu (dříve maniodepresivní psychózu, název změněn, protože o psychózu se nejedná).
zdroj:www.upsychiatra.cz



Depresivní epizoda:


  • Lehká depresivní epizoda - Takový člověk se musí do všeho nutit, nic ho netěší, stahuje se do sebe, nicméně plus minus udělá, co je potřeba doma i v práci. Léčí se ambulantně.
  • Středně těžká depresivní epizoda - Tento člověk je nešťastný, jeho stav mu neumožňuje pracovat, nic ho nebaví. Léčí se buď ambulantně nebo v rámci hospitalizace.
  • Těžká depresivní epizoda bez psychotických příznaků - Takový člověk je v tak hlubokém útlumu, že se nedokáže postarat ani sám o sebe; celkově je zpomalený, jen leží a zaobírá se svými černými myšlenkami. Existuje i agitovaná forma těžké deprese, pro kterou je typický neklid a dezorganizované chování.
  • Těžká depresivní epizoda s psychotickými příznaky - Platí vše, co v předchozím odstavci plus navíc se vyskytují bludy a/nebo halucinace. (Bludy jsou neopodstatněné myšlenkové konstrukce, nemá cenu je vyvracet; jde např. o přesvědčení nemocného o vlastní výlučnosti, o tom, že na něj někdo spadeno atp. Halucinace jsou smyslové vjemy, pro které není opora v realitě - např. "hlasy".)
Rekurentní depresivní porucha
- střídání depresivní epizody a období remise (odeznění příznaků)
Rekurentní krátká depresivní porucha
- stejné, jako předchozí, ale epizoda trvá méně než dva týdny
Dystymie

Dystymie je jakoby slabá chronická deprese. Trvá minimálně dva roky a projevuje se skleslostí, neschopností radovat se, únavou, poruchami spánku, morozitou (brbláním) a zabýváním se vlastní nešťastnou situací. Týká se asi 3% lidí. Léčí se podobně jako depresivní porucha.
Další členění depresí:
  • endogenní - Endogenní ("vnitřní") deprese vzniká bez vnějších příčin - je důsledkem nevyváženého chemického prostředí v mozku. Jde o "pravou" depresi a léčí se pomocí antidepresiv.
  • reaktivní - Příčinou reaktivní deprese jsou určité události v prostředí člověka - nahromaděné starosti, ztráta blízkého člověka, velké změny apod. V myšlenkách se dotyčný k této krizové události stále vrací a nedaří se mu s ní vyrovnat. V léčbě je velký prostor pro psychoterapii a úpravu životního stylu. Moderní možností jsou online programy Žlutá sova vycházející z práce psychologů a terapeutů.
  • symptomatická - Symptomatická deprese je stav, který se jako deprese tváří, ale je až důsledkem něčeho jiného - například otravy, epilepsii, nádory nebo demence. Je třeba nejprve léčit primární příčinu.
  • larvovaná deprese - Larvovaná deprese je označení pro depresi, která se projevuje jen na tělesné úrovni - např. zažívacími obtížemi, bolestmi zad, závratěmi apod. Pro tyto problémy se nenajde biologický podklad, protože příčina je v psychice. Že jde o depresi se pozná tak, že po tělesné stránce je člověk v pořádku a že jeho potíže zmizí po nasazení antidepresiv. Larvovaná deprese je zářným příkladem faktu, že psychické dění dovede velmi výrazně ovlivňovat tělesné pochody.
  • sezónní deprese - Většinou se projevuje jako útlum nálady, zpravidla v podzimních měsících (ale může se objevit i na jaře). Podzimní nebo zimní deprese se léčí pomocí fototerapie. Při fototerapii se člověk vystaví intenzivnímu světlu. Sezení je třeba opakovat, probíhá ráno a trvá vždy kolem 10 minut.
  • poporodní deprese - Jako poporodní deprese se obvykle označuje stav nastupující druhý až třetí den po porodu. Čerstvou matku přepadá stísněnost, plačtivost, zmatek z toho, co vlastně k dítěti cítí a pochybnosti, zda mu dokáže být dobrou matkou. Tento "blues" většinou odezní spontánně a relativně rychle a je důsledkem prudkých hormonálních změn v těle ženy po porodu a s nástupem laktace. "Pravá" poporodní deprese se objevuje po dvou týdnech až půl roce po porodu a je to závažný stav provázený úzkostí, smutkem, únavou a často neschopností postarat se o dítě a sebe. Vzácně se objevuje psychotický stav matky (přítomnost bludů a halucinací) , který vyžaduje hospitalizaci, neboť v ohrožení je v krajním případě její život i život dítěte.
  • deprese v menopauze - I tato deprese má hormonální pozadí, vyskytuje se u žen během menopauzy (přechodu) a lze ovlivnit hormonální substitucí. Účinná je i psychoterapie, protože kromě biologické roviny zde hrají důležitou roli i psychologické a společenské faktory - je to doba, kdy se osamostatňují děti, ohlašuje se stárnutí a vtírá se pocit, že co člověk do té doby nezvládl, už bude těžko dohánět.

a dále s depresí vzdáleně souvisí:
depresivní neuróza - Nejhorší nálada přicházívá večer a na rozdíl od pravé deprese není smutek trvalý - člověka lze rozptýlit a celkově uznává, že jeho útlum je přechodný
porucha osobnosti - Příznaky deprese jsou slabé intenzity a jde o trvalé citové zaměření člověka. "Deprese" je zakódována v jeho osobnosti a jako takovou ji téměř nelze léčit.
zdroj:http://www.deprese.psychoweb.cz







Nevkládejte reklamu,návod na sebevraždu a pod.
Dodržujte základní pravidla slušnosti. Vyvarujte se osobních utoků,vulgarismů a pod.