STRÁNKY INFORMAČNÍHO A DISKUSNÍHO CHARAKTERU

Nikdy se nevzdávej, s láskou Vaše adminka.

Vnímám se špatná a k ničemu,přestala jsem fungovat a nemužu jít ani ven protože mě přepadla zase moje agorafobie a doslova trpím hroznou panikou a úzkostma,chci umřít stále častěji myslím na sebeveraždu ale zárověň se paradoxně bojím že umřu

23. listopadu 2018 v 15:51 | Admin |  (Životopis) 18+
Podléhám svým pocitům zbytečnosti , méněcenosti a nesmyslnosti svýho žití, cítím se jako špatná máma, špatná manželka a pořád myslím na sebevraždu aby ta vnitřní bolest přestala.Ale zárověň se smrti bojím je to hroznej paradox,bojím se že umřu když mije hrozně špatně a já prostě cítím že umřu že umírám ale neumírám je to panický záchvat protože mě skolila mojeAgorafobire.

Někdy to je jako kdyby se o mě pokoušel infarkt kdy mi z ničeho nic hrozně buší srdce strašně se potím a nemůžu dýchat,je mi strašný horko a dusno a cítím že omdlím.V takových chvílích se opravdu bojímže umřu.Ale když to pomine zase myslím jen na sebevraždu a na to jak hrozně mi je,jak hrozně se cítím a vnímám. Cítím se nemožná a zbytečná a svůj život nedokážu ani vnímat jinak než jako tragédii.




Manžel mi chce volat sanitku alei ta představa ve mě zbuzuje hrůzu ,protože než přijedou tak mě to asi přejde zase na chvíly a já budu v očích záchranářů vypadat jako lhářka.Jindy ale bych potřebovala být co nejrychleji v rokou doktorů,aby mi pomohly než umřu.Tak je to hrozný.

Všude vnímám nebezpečí,tak mě agorafobie uvěznila v bytě,protože jen v bytě se cítím v bezpečí tady nevidím žádné lidi kteří se staly v mém mozku hrozbou v podobě panických záchvatů.Ale anov bytě se necítím dobře.Mám ataky úzkosti, brečím, brečím a brečím protože mě uplně všechno psychicky bolí,každá myšlenka mi způsobuje hrozný propady do zoufalství a neskutešnýho pocitu neštěstí s vědomím že jsem na to sama a nikdo mi nepomůže.

Potřebuji jít ven se synem,ale nedokážu ne bez doprovodu pomysleného strážného anděla, jenže já nikoho nemám, nemám komu říct aby šel semnou.Moh by miv tom pomoc asistent na vzp,jenže já docházím do Esetu a to je jiný čtvrť Prahy než kde žiju a tak mi sem jezdit nebude.Možná existuje placená služba doprovodu ale já si nemůžu dovolit platit někomu za to že mě vezme se synem za barák na dětský křiště.

Mám z toho strašnou depresi sem uplně v koncích.
Protože jsem doslova přestala fungovat a já potřebuju fungovat, ale nejde to.Jen agorafobik dokáže pochopit jak strašně mi je a jak k hov..se vnímám. Uplně zbytečná a k ničemu .
 

Proti nepříjemným emocím zoufalství a beznaděje se dá chvíli bojovat emocí nenávisti,ale nic u mě netrvá věčně a tak ani vztek. A jak se vytratil vztek, vzal sebou i mou sílu.Cítím se neskutečně slabá..

21. listopadu 2018 v 17:51 | Admin |  (Životopis) 18+


Cítím se neskutečně slabá a unavená .

Dlouhodobý stres s prolínajícími se ataky nenávisti a strachu si na mě vybírá krutou daň v podobě neskutečného vyčerpání . Ale nenacházím klid ani mezi peřinami v posteli, je to ještě horší.

Ne mohou ctností vzpírat se únavě, se propadám do všeho neschopnosti, která ze mě v mích očích dělá zase jen špatnou . Netrpím sebelítostí a když n brečím tak nenáviděným zoufalstvím , protože já potřebuji fungovat. Nemohu si dovolit zamrznout jako se tomu stalo. Ale nic nejde změnit.

Já už nemám na nic sílu, jsem k ničemu a nechci žít, ne takhle.





Když se topíte tak kopete nohama ze všech sil, ale když je proud silnější a není nikde nic čeho by se dalo zachytit v naději zachránit se, musí následovat to co se stalo mě.
Síly dojdou.

A všichni víte co to znamená. A já už se na nic nezmůžu ani na jediné máchnutí ruky, ani na jediný kop ve vodě ledového stresu.
Mohla bych doufat že mě voda vyvalí jako shnilou kládu na nějaký břeh, dokud se bude moje bezvládné tělo nad hladinou vznášet, ale moje šaty jsou příliš zmáčené a těžké jako vše v mé černé mysli, a já jdu stále hlouběji a hlouběji dolů.

Jsem ve stavu ,kdy už nehledám nic. A i moje ústa utichli, ta která ještě nedávno křičela a žebrala o jakou koly pomoc.

Umíte si představit jak hrozně mi je, když se cítím neustále v ohražení? Co semnou dělájí neustále ataky paniky?

17. listopadu 2018 v 12:06 | Admin |  (Životopis) 18+

Je mi hrozně špatně,neustálý strach a obavy kdy mi nepomáhají uklidnit se ani léky předepsané od psychiatra.




Jak poznám že prožívám ataky paniky? je mi tak zle že cítím že mi srdce vyskočí z těla,že nemůžu dýchat protože se mi špatně dýchá a já dýchám rychle a zadýchávám se beru manželovu ruku a přikládám si ji na srdce, cítíš jak hrozně mi buší? Ne necítím byje ti normálně.Tak například pochopím že trpím panikou, ale líp mi není ani mě to neuklidní.protože je mi prostě hrozně zle.

Kdyby to aspoň bylo sem tam a já se mezi tím cítila dobře,ale není to tak.Zbudím se a hned se vě mě všechno sevře,a je to celý dny i večer,nedaří se mi usnout ani přes léky na spaní protože je mi furt tak hrozně špatně a nejsem ubec v klidu.
Jak dlouho se to dá vydržet?

Potřebuju aby to přestalo,ale nedokážu se uklidnit,všudy přítomný ohrožení mě dolsova uvěznilo v neustálým strachu.Starchu kdo si na mě zase co vymyslý,aby docílyly toho že mě majitel vystěhuje.nejsem paranoidní, jsou to reálné obavy a strachy,protože se to doopravdy děje.A majitel mi řek že nás vystěhuje když sem budou jezdit pořád policajti.Ale já s tím nemohu nic dělat, nemám se jak bránit a nemám jak tomu zabránit.Když na mě chodí falešná obvinění a to i na policii,která je prostě povinná sem za mnou přijet .

Stačí když máte ve svém okolí a baráku jako já psychopatku která proti vám štve každého koho potká.
Ráda bycho tom mluvila s někým kdo sestkal se stejnou situací.
Protože kdo jiný mi může rozumět a snad mi poradit jak se s tím vyrovnat jak se cítit v bezpečí?


Chápete jaký to je, když vám nikdo nemuže pomoc,když se léčíte s psychikou kdo vám bude věřit že si nevymíšlíte?
Jak beznadějný je to všechno že to přejde, že s tím přestane.Kord když to policie nemůže hodnotit jinak , než za pohý přestupek.

Psychopati se nezaleknou ničeho jdou přes mrtvoly takjako ona,a jak silnou jí činí v kraflencích vědomí že jen zaplatí na uřadě pokutu ,jak směšné to je, ale né pro mě.Já neskutečně trpím,.

Jak s takové situace ven? Jak se mám bránit?

Když vám i policie řekne že vám nezbyte nic jiného než se odstěhovat.
Chápete tu nespravedlnost když je na takové psychopaty i zákon krátký?!
Když máte opustit vše co jste si v bytě vybudovaly,zařídily a předělaly.

Umíte si představit jaké to je,jaké je když ste si nike necítily doma ,když jste takové místo hledaly celý život.
A když to místo najdete tak o něj máte přijít kvůly psychopatce.
Když majitele nezajímá že jste se ničeho nedopustila, ničím neprovinila a za nic nemužete co vám děje.

Jaké to je, když v baráku lidí vědí že je psychopatka a že vám záměrně škodí,ale nepostaví se vás snad z obavy že by se psychoptka zaměřila i na ně, což je víc než pravděpodobné.

Umíte si někdo představit jak strašný je to utlak?

A jaké to je,když do toho máte vážně nemocné málé dítě a ježtě do toho necháváte operovat nemocného psa s vědomím že je na tom zle.

A když nemáte kam utéct?
Protože snad to by mi jediné pomohlo, kdybych mohla na alespoň tři týdny bát jinde než tady.
Jak snadně se říká odstěhujte se,ale já tím strácím vše.

Když jsme manželský pár s malým dítětem a dvěma psy a v zoufalství začnete sledovat inzerci s pronájmem bytů,a co čtu?
Víte to?

Domácí mazlíčky a děti NE.

Já sem tu doma,proč mám odejít já? Já jsem nic neudělala! :-(
Říkáte si jsou přece azilové domy.. ano to jsou,ale né pro psy,ty tam nesmějí takže máte ježtě ke všemu přijít teda o vaše psy? Myslíte si že víte víc než já? Napadá vás chráněné bydlení?
Zapomeňte na to, protože ani tam psy nesmějí.

Jiná ubotavna?
Fakt vás napadlo tohle?
A kolik znáte ubytoven kam smí psy???


Protože já vím jenom o týhle,v které mám byt.Hezký a velký byt.Byt který jsme si udělaly na vlastní náklady a nebuďte prosím najivní že vám to tu někdo proplatí.A o to mi přece ubec nejde.
Já sem tu doma, já nechci pryč.

Máte nemocnou psychiku,jak si myslíte že ponese změnu,strátu všeho o co mám přijít já.
S vědomím že víte že se nikde nebude doma cítit.
Jak to vím tak jistě?

Protože jsem se musela kvůly tomu pořád stěhovat, protože jsem vydržela na jednom bytě v jednom pronájmu max půl roku,ale nebyla jsem doma,necítila jsem tam doma.

Chápete to?

Chápete že mám malé dítě,že s ním se nemhu co půl roku stěhovat, že tady vyrůstá že ani pro něj to možná ubec nebude snadné.Že možna zrovna vaše dítě není s těch které to bude brát jako dobrodružství které to ponese líp než vy.
Co mám ?

Mám ze všeho hrozný strach.
Opoctatnělý ,oprávněný strach.
Strach s kterým vám ale nikdo nepomůže.

Co k tomu mám ježtě dodat?
A jakej to má smyls,když mi nikdo nemůže pomoc:-(

Je to dílo démonů,nebo vůle Ježíšova?
Démoni vás ježtě více zneklidní.
A nejsou to démoni ve vaší hlavě.


A není ani důležité jeztly mi věříte,protože já vím že nefantazíruji.
napadá vás no jasně je psychicky nemocná , mele o démonech ,duchách, ježíši a pohodíte nade mnou rukou.

Je mi to jasné ale já věřím že veškeré zlo pochází od démonů i když zlo konají skrze lidi, a ano já věřím i na duchy a smějte se jak chcete.Já s tím mám bohaté zkušenosti a kdo nevidí zlo, je slepý.A kdo nevidí dobro, je zoufalý stejně jako já.


Nevím co hledám pochopení je pro mě v této situaci málo,vyslechnutí ježtě méně.
Nevím co hledám, když vím že pomoc neexistuje:-(

Zázraky se nedějí.
A nevěřím ve výhru ve sportce,abych si to místo kterému se říká domov,koupila.
Nemůžu říct že jsem zvyklá že mi lidi ubližují,né proto že bych se s nimi nestřetávala,právě naopak stále s nimi přicházím do nechtěného kontaktu už od dětsví.Víte proč to nemůžu říct? Nevíte?

Protože na něco tak hroznýho, si prostě zvyknout nedá!


Chtěly by jste takoví život?
Já ho také nechci.
Ale mám tu syna opustit ho svojí sebevraždou by bylo vůči němu kruté.Proč by měl trpět ježtě on?
Otázla zůstává: jak dlouho ale tohle ježtě vydržím?

:-(
 


Dnes jsem si dala dohromady 1+1 a došlo jsem k hroznému závěru! Jedu na policii ale bojím se že mi nebudou věřit :-(

15. listopadu 2018 v 18:48 | Admin |  (Životopis) 18+

Dnes jsem ale došla ke strašnému zjištění a ráda by jsem upozornila že nečtu detektivní romány ani si nehraji na vyšetřovala, zkrátka jsem si dala 1+1 dohromady a všechno mo to začalo zapadat.Všechno mi došlo.A o to více je celá situace nebezpečnější a já semohu jen modlit že mi policie uvří a že se vše bude dát prokázat a dokázat.A vše přehodnotit z přestupku a trestný čin.

Vímže o tom celém víte jen velmi málo a pro mne by bylo velmi vysilující vše vám tu do podrobna vyprávět.

Ale mohu se s vámi podlit a fakta díky kterým jsem si uvědomila že tady nejde o pronásledování mne, ale o mnohem více!

.........................................................................................

Pro Boha já už jsem to pochopila Ježíši ,začíná můj dopis pro policii,protože slovně tak neumím vyjádřit jako písemně co chci zdělit.

Jí nikdy nešlo o mě, ale o mého nezletilého tříletého syna! Bože celá cituace je o to horší!Proč mi to nedošlo dřív?
Ona celou tu dobu vyhledávala jeho společnost a né moji.Proto ty žárliví scény když jsem se bavila s někým jiným než s ní,ona nepotřebovala lastnit mne ale jeho a jediná cesta k němu vedla přeze mne.Ona nesnesla jeho měl někdo jinej, teda aby syn měl rád někoho jiného! teď mi to všechno zapadá.

Proto mu vnucovala svůj mobil pořád ikdyž to měla zakázaný aby se na něm syn stal závislý a přesně to se stalo a proto pokaždé když nás vystopovala nevítal ji ale volal háloo babi haloo on chtěl její mobil.Halo říká mobilu.Proto i když jsem se s ní nebavila chodila na balkon a cpala mu svůj mobil,Bože ona potřebovala aby on potřeboval ji!

To je jasný,proto dělala scény když jsem jí ho nechtěla svěřit já nebo manžel,ptoto dělala všechny ty scény že s ním chce jít ven sama ať už kamkoliv jen tak ven nebo např.na jeho rehabilitace atd.
jak jsem to mohla nevidět?

To proto ze sebe dělala jeho mámu a nakonec jeho babičku jí šlo celou dobu o něj!Ona nechodila na ten balkon za mnou ale to jeho pronásleduje!protože ví že ho tam beru když jdu na kafe.Už chápu proč byla nepříčetná když jsem trvala na tom že chci být se svím synem i já ať už venku nebo po doktorech. Pane Bože proto všechny ty výhružky že se zabije ty její nenávistný sms a dopisy,proto tolikcitového vydírání že umírá a kdesi cosi,protože když sem se s ní dycky přestala bavit moc dobře věděla že nepříjde o mě to jí bylo fuk,ale že příjde o mého syna'!

Jenom nevím proš mi tolik škodila, kradla a ničila byt????


Její falešné záminky ať si v klidu uklidím ať si odpočinu to jen aby ho měla jen a jen pro sebe,ty její nekonečný hry na chudinku a na oběť aby se vetřela k mému psychiatrovi do ESETU a do FOKUSU,ale neuspěla oni ji nebzaly.Věděla že všude chodím se svým synem,ona nikdy nepotřebovala a nechtěla pomoc ani ESETU ani FOKUSU ona chtěla být s ním to proto nás všude doprovázela-

Už jenom to její on má rád mě a né tebe, tebe nepotřebuje atd.
Kdybych šla včera sama tak by zamnou nešla, ale já šla se synem ježíši ona nepronásleduje mě ale jeho!Proč mi to došlo až těď? Jaktože to nedošlo manželovi a policii?

Proč ale mi pořád potřebu mi ubližovat???


Mstí že nemuže k mémusynovi oki,to chápu ale proč miubližovala i když jsem se sní bavila? Že spala s mím manželem že se udajně spolu domluvily že mne budou přivazovat být a znásilňvat, proč jsem jí to uvěřila.Řekla to protože věděla že jsem to prožila s bejvalým.

Počkat, počkat proč? Ježíš to je logický!
Přece ona věděla že mám sebevražedný sklony když jsem na dně psychicky! O to šlo abych se zabila asi si představovala že doopravdy zaujme místo jeho mámi.
Všechno už do sebe zapadá!

To proto si vynutila číst moje osobní deníky aby zjistila všechny moje sla osti,bolesti a ty proti mě pořád házela,připomínala mi neustále moji krutou minulost,to proto mi psychicky ubližovala, ona dobře věděla že se složim.Věděla že si začnu ubližovat když mě bude piřád vystavovat stresu,dyť se mi smála do očí když jsem brečela ať toho nechá.Ale já jsem ten její smích přešla protože jsem ubec nepochopila čemu se směje.

Věděla že když na mě bude hrát divadlo že chce skočit z okna že zavolám policii aby jí pomohly, a že mě psychicky zase vykolejí.Ona by z toho okna nikdy neskočila! A těsně před tím chtěla ať se s ní napiju,věděla že mě policie odveze když mám v sobě alkohol a uviděj jizvy na mojí ruce.Všechno měla pkkaždý dopředu vymyšlený a promyšlený.

Věděla že mímu manželovi vadí že je u nás od rána do večera každý den a proto nikdy nechtěla odejít ani když sme si rozestlaly lehly a kolikrát říkaly ať de domů. že chceme jít spát. Všechno byly od samého začátku její hnusné záměry,protože věděla že se k vůly ní začneme s manželem hádat.

To proto mne neustále strašila míma strašákama a všeho čeho se bojím ona mě od začátku záměrně psychicky týrala aby mě manžel opustil, a aby jsem jás ním rozvedla a aby se semnou nikdo nebavil to proto mě u všech pomlouvala a říkala všem že já je pomlouvám abych zůstala opuštěná a sama! To proto mě všude znemožňovala moc dobře veděla že se mi zhorší moje uzkosti a panické záchvaty, dyť si to všechno vyčetla z mích deníků.

Ubližovala mi přes mí nejzranitelnější místa,přes syna,proto ty agresivní dopisy všechny kde mě záměrně ničila vším bolestným co sem musela prožít.To ptoto mi předhazovala ztrátu mého dítěte že je to dobře a že se mi to určitě líbilo co mi dělal táta atd.Ježíši jí celou tu dobu šlo o to a záměrně usilovala o to abych se pokusila zabít.
Abych se zabila.

A pak se nějak stala jeho náhradní mámou.To je fakt psychopatka!!!

Všechno už mi teď dává smysl.Že to už vím já ale nestačí protože já jsem ta, co se léčí na uzkosti, když mi nebude policie věřit, když to nepochopěj a neuviděj,musím jim to říct!


Proto syna uhodila a řvala na něj táhni si za svojí babičkou která na tebe sere ,protože jí vytočilo to že sem jí řekla že neměl rád ji, ale její telefon.To jí vytočilo, jí nešlo o to mě vyprovokovat abych ji fyzicky napadla a ona mohla podat trestní oznámení za napadení ale já to fakt dostalo a to pomyšlení nesnesla.

Od samýho začátku to měla všechno dopředu dobře promyšlený.


Jaká by byla ona matka když sere na vladtní sedmiletou drceru.Odkopla ji od sebe aby měla mého syna jen pro sebe od rána do večera každý den.ježíši dy´t ona žárlila i na svoji malou dcerukdyž byla s malým,to proto ji nikdy do mého byteu nechtěla pouštět a zapírala se před ní když ji hledala a to proto ji agresivně vyhazovala když sem jí pustila dovnitř.To proto jí lhala že k mému synovi nesmí, že marodí a kdesi cosi.

Ona žárlila i na svoji dceru!!!


......................................................................

Chci vám v souvislosti s tímto ce se mi děje a z vlastního dospění říct jednu důležitou věc, a to že pocit bezpečí vám nedá ani tisíc kamarádů u policie,ten musíte hledat v sobě! Tam ho musíme hledat.
Pocit bezpečí nám opravdu nemůže dát nikdo jiný,než mi sami.


A KDYŽ SE BUDETE CÍTIT OHROŽENÍ OBRAŤ TE SE NA POLICII IHNED,a nečekejte tak jako já, že se situace vyřeší sama od sebe a bez policie. Protože ona se nevyřeší a pokud ano tak opravdu jen málo kdy no a já jdu podat trestní oznámení až teď bohůžel, a to vše začalo někdy na začátku června.

Obávám se, že se budu muset odstěhovat a tato představa mně hrozně bolí,poprvé v životě se někde cítím doma,a díky psychopatce přicházím o domov po kterém jsem celý život toužila:-( Obávám se že jinak to nemůže dopadnout.

Psychopatka mě dohání k sebevraždě!Začínám vtom vidět jediný unik

13. listopadu 2018 v 11:01 | Admin |  (Životopis) 18+








Jeto asi půl roku necelého co jsem se seznámila s jednou ženskou přes její dceru. Mám malého syna a tak jsem navrhlaže by sme mohlys dětma chodit společně na hřiště aby si spolu hráli.Souhlasila, a já na ní nepoznala žeje psychicky narušená a nebezpečná. Ježe brzy jsem to zjistila když mi začala hrozně škodit například tím že mi doma začala krást a rozbíjet a záměrně ničit vybavení bytu a moje oblečení atd.

Tak jsem se s ní přestala kamarádit a to pravé peklo teprve začalo.

Začala mě pomlouvat a tím se snaží aby se semnou nikdo nebavil a nekamarádit,že á že je všechny pomlouvám ale není to ubec pravda! A začala mě citově vydírat aby jsem se sní začala zase kamarádit,že umírá na rakovinu a takoví. A tak jsem s´ji vzala na milost a začala jsem se s ní zase bavit a ona že mě všichni pomlouvaj, jenže já zjistila že to taky neni pravda a že mě nepomlouvaj ona se snaží aby mě měla jenom pro sebe.

A tak jsem se s ní zase přestala kamarádit.

A zase začalo citoví vydírání a začala mi vyhrožovat že se zabije a že její syn utek z domova atd a já se s ní teda zase začala bavit.



Několikrát se to opakovalo pořád mi ubližuje a škodí i když se s ní bavim ale když se s ní nebavim je to stokrát horší!
Volá na mě policii a vymíšlí si že jí kopu do dveří atd.A majitely kde bydlím že fetuju aby mě vyhodil a mímu manželovi že syn není jeho a takoví aby mi rozvrátila manželství!

Nepřestává ani když ji ignoruji naopak se stupňuje její agresivita!

A NIKDO MI NEPOMUŽE

A policie mi řekla že se jedná jen o přestupek ale oni a nikdo nechápe že MĚ DOHÁNÍ K SEBEVRAŽDĚ!!!!